Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. dubna 1994 byla v Moskvě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda na základě svého článku 13 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 6. června 1996.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vláda České republiky a vláda Ruské federace (dále jen „Smluvní strany”), vedeny přáním rozvíjet vzájemně výhodnou hospodářskou spolupráci, hodlajíce vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů jedné Smluvní Strany na území druhé Smluvní Strany, vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic budou podněcovat podnikatelskou iniciativu v této oblasti, se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1. Pojem „investor” označuje:
a) jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze Smluvních Stran v souladu s jejím právním řádem,
b) jakoukoli právnickou osobu zaregistrovanou a působící v souladu s právním řádem některé ze Smluvních Stran, která má sídlo na území tohoto státu,
s podmínkou, že fyzická nebo právnická osoba mají v souladu s právním řádem svého státu oprávnění investovat na území druhého státu.
2. Pojem „investice” označuje všechny druhy majetkových hodnot, které investoři jedné z Smluvních Stran vkládají na území druhé Smluvní Strany v souladu s jejím právním řádem při uskutečňování podnikatelské nebo jiné činnosti za účelem dosažení zisku, a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:
a) movitý a nemovitý majetek a odpovídající majetková práva;
b) akcie, vklady a jiné formy účasti ve společnostech a podnicích;
c) práva z peněžních pohledávek nebo závazků mající ekonomickou hodnotu;
d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práva z vynálezů, průmyslových vzorů, výrobních značek, firemních jmen a také technologií, know-how, obchodních tajemství a goodwill;
e) jakákoli práva na provádění podnikatelské nebo jiné činnosti poskytovaná na základě zákonů nebo smluv, zahrnující zejména práva na průzkum, těžbu a využití přírodních zdrojů.
Žádná změna formy, ve které jsou majetkové hodnoty investovány, nebude mít vliv na jejich postavení jako investice.
3. Pojem „výnosy” označuje částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, dividendy, úroky, příjmy, vznikající na základě nárůstu hodnoty majetku, licenční a jiné odměny.
4. Pojem „území” znamená území České republiky nebo území Ruské federace a ve vztahu k Ruské federaci též výlučnou ekonomickou zónu a kontinentální šelf, jež Ruská federace v souladu s mezinárodním právem uplatňuje suverénní práva a pravomoc za účelem průzkumu, těžby a zachování přírodních zdrojů.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1. Každá z Smluvních Stran bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé Smluvní Strany, aby investovali na jejím území, a bude v souladu se svým právním řádem takové investice připouštět.
2. Každá ze Smluvních Stran zaručuje v souladu s právním řádem svého státu úplnou a bezpodmínečnou právní ochranu investicím investorů druhé Smluvní Strany.
3. Každá ze Smluvních Stran bude zajišťovat na území svého státu investicím investorů druhé Smluvní Strany spravedlivý a rovnoprávný režim a bude se zdržovat přijetí neopodstatněných nebo diskriminačních opatření, která by mohla překážet správě, užívání, vlastnictví a disponování investicemi.
Článek 3
Režim investic
1. Každá ze Smluvních Stran poskytne na území svého státu investicím, výnosům a činnosti související s investicemi investorů druhé Smluvní Strany zacházení, které není méně příznivé, než jaké poskytuje vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
2. Každá ze států Smluvních Stran si vyhrazuje právo určovat, na základě svého právního řádu, odvětví a sféry činnosti, v nichž je vyloučena nebo omezena činnost zahraničních investorů. Jakákoli nová výjimka nebo omezení stanovená státem Smluvní Strany nebude uplatňována ve vztahu k investicím uskutečněným na jeho území investory druhé Smluvní Strany před vstupem této výjimky v platnost.
3. Doložka nejvyšších výhod poskytnutá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se nebude vztahovat k výhodám, které Smluvní Strana poskytuje nebo bude poskytovat v budoucnosti:
a) v souvislosti s její účastí v zóně volného obchodu, celní nebo hospodářské unii nebo dohodě o regionální hospodářské spolupráci;
b) v důsledku dohod mezi Ruskou federací a státy, které byly dříve součástí Svazu sovětských socialistických republik;
c) na základě dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiných úmluv týkajících se zdanění.
Článek 4
Náhrada za škodu
Smluvní Strana, na jejímž území utrpí škody investice investorů druhé Smluvní Strany následkem války, ozbrojeného konfliktu, občanských nepokojů, zavedení výjimečného stavu nebo následkem jiných podobných událostí, poskytne těmto investorům, pokud jde o restituci majetku, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne Smluvní Strana svým vlastním investorům nebo investorům, jakéhokoli třetího státu. Platby s tímto související musí být uskutečňovány bez zbytečného prodlení.
Článek 5
Vyvlastnění
1. Investice investorů jedné ze Smluvních Stran nebudou na území státu druhé Smluvní Strany vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny jiným opatřením majícím podobné následky (dále jen „vyvlastnění”) s výjimkou případů, kdy se taková opatření provádějí ve veřejném zájmu, v souladu s daným právním řádem, na nediskriminačním základě a jsou doprovázena vyplacením přiměřené a efektivní náhrady. Vyplacení náhrady musí být uskutečněno bez zbytečného prodlení. Taková náhrada musí odpovídat tržní hodnotě vyvlastněných investic bezprostředně před vyvlastněním nebo před tím, než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým. Až do okamžiku vyplacení náhrady budou k hodnotě náhrady připisovány úroky v souladu s úrokovou sazbou stanovenou na tržním základě a platnou na území státu Smluvní Strany, kde byly investice uskutečněny.
2. Investor, jehož investice byly vyvlastněny, má právo požádat o neodkladné přezkoumání svého případu soudním nebo jiným nezávislým orgánem působícím v souladu s právním řádem státu té Smluvní Strany, na jehož území bylo vyvlastnění provedeno, a také na ohodnocení své investice v souladu s principy obsaženými v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 6
Převody plateb spojených s investicemi
1. Každá ze Smluvních Stran zajistí investorům druhé Smluvní Strany po zaplacení stanovených daní a poplatků volný převod plateb spojených s investicemi. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:
a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;
b) výnosy, jak je uvedeno v odstavci 3 článku 1 této dohody;
c) částky na splácení půjček majících vztah k investicím;
d) částky obdržené investory z částečné nebo úplné likvidace nebo prodeje investice;
e) náhrady, jak je uvedeno v článcích 4 a 5 této dohody;
f) mzdy a jiné odměny občanů státu druhé Smluvní Strany v souladu s právním řádem státu té Smluvní strany, na jehož území byly uskutečněny investice.
2. Převod plateb uvedených v tomto článku bude prováděn ve volně směnitelné měně. Při převodu plateb bude použit přepočítací kurs platný k datu převodu v souladu s devizovými předpisy státu té Smluvní Strany, na jehož území byly uskutečněny investice.
Článek 7
Postoupení práv
1. Jestliže jedna Smluvní Strana nebo jí zmocněná agentura provedou platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, která byla poskytnuta ve vztahu k investici na území státu druhé Smluvní Strany, uzná druhá Smluvní Strana postoupení každého práva nebo nároku investora, kterému byla v souladu se zárukou vyplacena náhrada, na tuto Smluvní Stranu nebo jí zmocněnou agenturu.
2. Smluvní Strana nebo jí zmocněná agentura získává právo uplatňovat jakákoli práva a nároky ve stejném rozsahu, v jakém by bylo toto právo uděleno investorovi.
Článek 8
Řešení sporů z investic mezi Smluvní Stranou a investorem druhé Smluvní Strany
1. Spory mezi jednou ze Smluvních Stran a investorem druhé Smluvní Strany vzniklé v souvislosti s uskutečněním investic, včetně sporů souvisejících s rozsahem, podmínkami a způsobem vyplácení náhrady, budou řešeny, pokud to bude možné, formou jednání.
2. Jestliže takové spory nemohou být urovnány cestou jednání v průběhu šesti měsíců od data podání odpovídající písemné žádosti investora jedné Smluvní Strany druhé Smluvní Straně, je investor oprávněn předložit spor buď:
a) kompetentnímu soudu nebo rozhodčímu soudu státu té Smluvní Strany, na jehož území byly uskutečněny investice;
b) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (Středisko), jestliže Česká republika a Ruská federace jsou účastníky Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a fyzickými a právnickými osobami jiných států, podepsané ve Washingtonu D. C. 18. března 1965 (Úmluva), nebo cestou využití Dodatečné procedury Střediska, jestliže Česká republika nebo Ruská federace nejsou účastníky Úmluvy;
c) rozhodčímu soudu zřízenému „ad hoc” podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).
3. Rozhodčí nález k plnění bude pro strany ve sporu konečným a závazným.
Článek 9
Konzultace
Smluvní Strany mohou na základě návrhu jedné z nich provádět konzultace o otázkách týkajících se výkladu nebo použití této dohody.
Článek 10
Řešení sporů mezi Smluvními Stranami
1. Spory mezi Smluvními Stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou řešeny jednáními. Pokud spor nebude takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze Smluvních Stran předložen rozhodčímu soudu.
2. Rozhodčí soud bude ustanoven zvlášť pro každý konkrétní případ. Smluvní strany určí jednoho člena soudu. Určení rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou Smluvních Stran jmenován předsedou soudu. Členové soudu musí být jmenováni ve lhůtě dvou měsíců od data, kdy jedna ze Smluvních Stran zašle druhé Smluvní Straně písemné sdělení o úmyslu předat spor k rozhodnutí rozhodčímu soudu. Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.
3. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebude provedena nezbytná jednání, může každá ze Smluvních Stran, jestliže neexistuje jiná dohoda, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda občanem státu některé Smluvní Strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat toto pověření, bude o nezbytné jmenování požádán místopředseda Mezinárodního soudního dvora. Je-li také místopředseda občanem státu některé Smluvní Strany nebo nemůže vykonat toto pověření, bude o provedení nezbytného jmenování požádán následující nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem státu žádné Smluvní Strany.
4. Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí, které je závazné, většinou hlasů. Každá ze Smluvních stran uhradí náklady spojené s činností svého rozhodce. Náklady spojené s činností předsedy soudu a ostatní náklady budou hrazeny Smluvními Stranami rovným dílem. Pokud se jedná o další otázky, určí rozhodčí soud vlastní jednací pravidla.
Článek 11
Použití jiných předpisů
V případě, že ustanovení jiné mezinárodní dohody, jejímiž stranami jsou nebo budou Česká republika a Ruská federace, nebo jestliže jejich právní řády stanoví zacházení příznivější než to, které je obsaženo v této dohodě, bude uplatněno příznivější zacházení.
Článek 12
Použitelnost této dohody
Tato dohoda se bude vztahovat na investice uskutečněné investory jedné Smluvní Strany na území státu druhé Smluvní Strany počínaje 1. lednem 1988.
Článek 13
Vstup v platnost, trvání a ukončení platnosti Dohody
1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem posledního písemného oznámení o splnění ústavních požadavků Smluvními Stranami nezbytných pro vstup Dohody v platnost.
2. Tato dohoda se uzavírá na dobu deseti let a po této lhůtě bude její platnost pokračovat po uplynutí dvanácti měsíců ode dne doručení písemného oznámení jedné Smluvní Strany druhé Smluvní Straně o svém úmyslu ukončit platnost dohody.
3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti této dohody.
Dáno v Moskvě dne 5. dubna 1994 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Doc. Ing. Václav Klaus CSc. v. r
předseda vlády
Za vládu Ruské federace:
Viktor Stěpanovič Černomyrdin v. r.
předseda vlády