Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 274/1996 | Částka: 80/1996
1.11.1996
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
274
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. května 1980 byla v Bernu sjednána Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a dne 20. prosince 1990 tamtéž Protokol 1990 o změnách Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě.1)
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), změněné Protokolem 1990, byla uložena u švýcarské vlády, depozitáře Úmluvy, dne 13. prosince 1993.
Při přístupu k Úmluvě byla potvrzena výhrada, „že podle článku 12 § 3 Úmluvy o mezinárodní přepravě (COTIF) a podle článku 3 § 1 přípojku A - Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní přepravě cestujících a zavazadel (CIV) - nebude Česká republika používat článek 12 § 1 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a veškerá ustanovení o odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících, pokud se bude jednat o občany České republiky a cestující mající v České republice trvalý pobyt, jestliže k úrazu došlo na jejím území.”
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) vstoupila v platnost na základě svého svého článku 24 § 1 dnem 1. května 1985 a pro Českou republiku na základě článku 23 odst. 2 vstoupila v platnost dnem 1. února 1994.
Protokol 1990 v souladu se zněním čl. 20 § 2 Úmluvy COTIF a svého článku V vstoupil v platnost dnem 1. listopadu 1996 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Český překlad Protokolu se vyhlašuje současně.
Protokol 1990
týkající se změn Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. 5. 1980
Ve smyslu článků 6 a 19 § 2 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) podepsané v Bernu 9. 5. 1980 proběhlo od 17. do 20. prosince 1990 v Bernu 2. Valné shromáždění Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu (OTIF).
Se zřetelem na nutnost dále ustanovení COTIF rozvíjet, aby odpovídala novým podmínkám mezinárodního společenství a mezinárodní železniční dopravě, shodly se smluvní strany na následujícím:
Valným shromážděním rozhodnuté změny
Článek I
Změny týkající se Úmluvy samotné
1. Článek 2 COTIF
Současný text § 2 se doplňuje 2. větou následujícího znění:
„Přepravy na linkách ve smyslu předcházejícího odstavce jsou postaveny na roveň jiným vnitrostátním přepravám prováděným jako doplněk železniční přepravy a zodpovědnosti železnice.”
2. Článek 3 COTIF
Znění textu § 2 se mění následovně:
㤠2
Tratě uvedené v článku 2 § 1 a v prvním odstavci § 2, po nichž se tyto -”
Znění 1. odstavce § 3 se doplňuje:
„§ 3 Podniky provozující linky uvedené v článku 2 § 2 prvním odstavci a zapsané do těchto -”
3. Článek 4 COTIF
Znění textu se mění následovně:
„V dalším textu používaný výraz „Úmluva” znamená Úmluvu samotnou, Protokol uvedený v článku 1 § 2, 2. odstavec, Doplňkový mandát pro účetní kontrolu a přípojky A a B včetně jejich příloh uvedených v článku 3 § 1 a 4.”
4. Článek 7 COTIF
Znění 1. odstavce § 1 se mění následovně:
„§ 1 Správní výbor tvoří představitelé dvanácti členských států.”
Ve 2. větě 1. odstavce § 1 se škrtají slova:
„- a zastává předsednickou funkci.”
Znění § 2 písm. a) se doplňuje:
„a) si stanoví vnitřní jednací řád a dvoutřetinovou většinou označí stát, který v daném funkčním období bude zastávat předsednickou funkci.”
Znění § 2 písm. d) se doplňuje o nový odstavec v následujícím znění:
„Generální ředitel a jeho zástupce jsou jmenováni na 5 let a mohou být znovu zvoleni.”
5. Článek 11 COTIF
Text § 7 se nahrazuje následovně:
„§ 7 Účetní kontrolu provádí švýcarská vláda podle pravidel Doplňkového mandátu vlastní Úmluvy COTIF s výhradou zvláštních pokynů Správního výboru, v souladu s ustanoveními finančních a účetních předpisů organizace.”
6. Článek 19 COTIF
Text § 3 se doplňuje novým bodem a) s tímto zněním:
„a) Doplňkový mandát pro kontrolu účetnictví”
Písmena a) a b) se mění na b) a c).
Za protokol o výsadách a imunitách OTIF se zařazuje následující příloha:
Doplňkový mandát pro kontrolu účetnictví
„1. Kontrolor účtů1) kontroluje účty organizace včetně všech, pokud to považuje za nutné, důvěrných fondů a zvláštních účtů, aby se ujistil, že:
a) účetní výkazy odpovídají knihám a písemnostem organizace
b) účetní operace, ke kterým se výkazy vztahují, jsou provedeny v souladu s pravidly a předpisy, jakož i s rozpočtovými ustanoveními a ostatními směrnicemi organizace
c) ceniny a peněžní hotovost, které jsou uloženy v bance nebo pokladně se kontrolují buď přímo podle dokladů opatrovatele (uschovatele), nebo se skutečně počítají
d) vnitřní systém kontroly, včetně interních kontrol účetnictví, je přiměřený
e) všechny částky aktiv a pasiv, jakož i přebytky a schodky jsou uspokojivým způsobem zúčtovány.
2. Jen kontrolor účtů je oprávněn uznat zcela nebo částečně potvrzení a doklady dodané generálním ředitelem. Pokud to považuje za účelné, může každý doklad o účetních operacích nebo dodávkách a materiál podrobně prozkoumat a přezkoušet.
3. Kontrolor účtů má v každé době přístup ke všem knihám, písemnostem, účetním dokladům a ostatním informacím, které považuje za potřebné.
4. Kontrolor účtů není oprávněn některou položku účtů neuznat, ale bezprostředně upozorní generálního ředitele na každou operaci, která z hlediska pravidel nebo účelu je pochybná, aby mohl přistoupit k potřebným opatřením.
5. Kontrolor účtů potvrdí finanční doklady následujícím textem a podepíše je: „Prověřil jsem účetní výkazy organizace za obchodní rok, který 31. prosince - končí. Kontrola zahrnuje celkovou analýzu metody účtování, kontroly účetních dokladů a dalších podkladů, které jsem podle okolností považoval za potřebné.”
V daném případě lze z tohoto potvrzení vyvodit, že:
a) finanční doklady finanční situace na konci v úvahu přicházejícího období, jakož i výsledky operací provedených v průběhu tohoto časového období jsou uspokojivě zaznamenány
b) účetní doklady odpovídají zmíněným účetním zásadám
c) byly použity finanční zásady přiměřené modalitě odpovídající té, která platila v předcházejícím účetním roku
d) účetní operace byly provedeny v souladu s pravidly a předpisy, jakož i rozpočtovými ustanoveními a ostatními směrnicemi organizace.
6. Ve své zprávě o účetních operacích se kontrolor účtů zmíní o:
a) způsobu a rozsahu provedené kontroly
b) zjištěních vztahujících se k úplnosti nebo přesnosti účtů zahrnující případně:
1. potřebné informace pro správnou interpretaci a posouzení účtů
2. každý vzniklý obnos, který však není v účtech zahrnut
3. každý obnos, který je v rozporu s normální nebo sjednanou výdajovou povinností a nebyl zúčtován nebo nebyl v účetních výkazech zohledněn
4. výdaje, pro které nebyly předloženy dostačující podklady
5. výpověď o tom, zda jsou účetní knihy vedeny v příslušné formě; zvýrazní se případy, ve kterých zpracování účetních výkazů se odklání od obecně uznaných a trvale používaných účetních zásad
c) ostatních otázek, na které se upozorňuje Správní výbor, jako např.
1. případy podvodu nebo domnělého podvodu
2. promrhání nebo nepřípustné použití fondů nebo jiných pohledávek organizace (zejména tenkrát, jestliže konta, jichž se takové operace týkají, jsou řádně vedena)
3. výdaje, u kterých vzniká nebezpečí, že mohou způsobit dodatečně značné náklady organizace
4. každou obecnou nebo zvláštní závadu systému kontroly příjmů a výdajů nebo dodávek a materiálů
5. výdaje, které neodpovídají úmyslům Správního výboru s ohledem na převody řádně předpokládané uvnitř rozpočtu
6. překročení úvěrů s ohledem na změny, které vznikají z převodů, které uvnitř rozpočtů jsou řádně předpokládané
7. výdaje, které neodpovídají platným zmocněním
d) přesnost nebo nepřesnost účtů týkajících se dodávek a materiálů se stanoví po inventarizaci a kontrole účetních knih.
Kromě toho může zpráva poukázat na operace, které byly zúčtovány v průběhu některého předcházejícího účetního roku a o kterých jsou nové informace, nebo na operace, které se uskuteční v průběhu pozdějších účetních období, ale o kterých je záhodno Správní výbor předem informovat.
7. Kontrolor účtů nesmí v žádném případě uvést ve zprávě kritiku, aniž by předem nedal generálnímu řediteli přiměřenou možnost zaujmout stanovisko.
8. Kontrolor účtů sdělí Správnímu výboru a generálnímu řediteli, v souvislosti s kontrolou účtů, stanovisko. Navíc může připojit komentář, který považuje za vhodný se zřetelem na finanční zprávu generálnímu řediteli.
9. Pokud kontrolor účtů předpokládá jen souhrnnou kontrolu nebo nemůže dostat dostatečná vysvětlení, musí uvést do svého potvrzení a zprávy důvody svých poznámek, jakož i do podrobna následky, které z toho plynou pro finanční situaci a zaúčtované finanční operace.”
Článek II
Změny týkající se Jednotných právních předpisů CIV
1. Článek 1 CIV
§ 1 se mění následovně:
„§ 1 S výhradou v článcích 2, 3 a 33 předvídaných výjimek používají se tyto Jednotné právní předpisy pro všechny přepravy osob a zavazadel včetně motorových vozidel s mezinárodními přepravními doklady, které platí pro cestu, která prochází územím nejméně dvou států a výhradně po tratích, které jsou zapsány do seznamu podle článků 3 a 10 Úmluvy, eventuálně na přepravy, ve smyslu článku 2 § 2, jim na roveň postavené.
Pokud jde o odpovědnost železnice za usmrcení a zranění cestujících, platí Jednotné právní předpisy také pro průvodce zásilek přepravovaných podle Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM).”
2. Článek 14 CIV
Znění § 1 se doplní následující větou:
„§ 1 - Při přepravě motorových vozidel může železnice předem stanovit, že cestující během přepravy zůstanou v motorovém vozidle.”
3. Článek 17 CIV
Znění § 2 se mění a připojuje se nový 2. odstavec s následujícím textem:
„§ 2 Mezinárodní tarify mohou za určitých podmínek připustit k přepravě jako cestovní zavazadla zvířata a předměty neuvedené v § 1, jakož i motorová vozidla podaná k přepravě s přívěsem nebo bez něho. Přepravní podmínky pro motorová vozidla určují zejména podmínky pro podání k přepravě, vypravení, překládku a přepravu, formu a obsah přepravního dokumentu, který musí být označen zkratkou CIV, vykládací a dodací podmínky, jakož i povinnosti řidičů vozidla ve vztahu k jejich vozidlu, naložení a vyložení.”
4. Článek 41 CIV
Titul se mění následovně: „Motorová vozidla”
Znění § 1 se mění následovně:
„§ 1 Je-li motorové vozidlo z důvodů zaviněných železnicí později naloženo nebo opožděně vydáno, je železnice povinna, dokáže-li oprávněný, že tím vznikla škoda, zaplatit náhradu, jejíž výše nesmí překročit přepravné za přepravu vozidla.”
Znění § 3 se mění následovně:
„§ 3 Při úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněnému vypočítá náhrada za prokázanou škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla, která nesmí přesahovat 8 000 zúčtovacích jednotek.”
Znění § 4 se mění následovně:
„§ 4 Za škodu na předmětech ponechaných ve vozidle odpovídá železnice jen v případě, že ji zavinila. Celková náhrada škody nesmí přesahovat 1 000 zúčtovacích jednotek. Za předměty ponechané mimo vozidlo odpovídá železnice pouze v případě, že ke škodě došlo jednáním pracovníků železnice s úmyslem takovou škodu způsobit.”
2. věta současně platného § 3 se řadí jako § 5:
„§ 5 Vozidlem se rozumí též přívěs s nákladem nebo bez nákladu.”
Současně platný § 5 se v lehce pozměněném znění řadí jako § 6 (nový):
„§ 6 Jinak platí ustanovení o odpovědnosti za cestovní zavazadla také pro přepravu motorových vozidel.”
5. Článek 42 CIV
Titul se mění následovně: „Ztráta práva na omezenou odpovědnost.”
Znění 1. odstavce se mění následovně:
„V článcích 30, 31 a 38 až 41 Jednotných právních předpisů předpokládaná omezení odpovědnosti, jakož i ustanovení vnitrostátního práva omezující náhrady škody pevnou částkou se nepoužijí, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím železnice, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že taková škoda pravděpodobně vznikne.”
Znění 2. odstavce se ruší.
6. Článek 43 CIV
Titul se mění následovně: „Přepočet a zúročení náhrady škody.”
Vkládá se nový § 1 následujícího znění:
„§ 1 Musí-li být při výpočtu náhrady škody přepočítány částky uvedené v cizí měně, přepočítávají se podle kursu platného v den a v místě vyplácení náhrady škody.”
§ 1 - 4 se přečíslují na § 2 - 5.
7. Článek 53 CIV
Znění § 1 odst. 1 se mění následovně:
„§ 1 Všechny nároky oprávněného z odpovědnosti železnice při usmrcení a zranění cestujícího zanikají, jestliže oprávněný neoznámí úraz nejpozději do šesti měsíců po tom, kdy se dozvěděl o škodě, některé ze železnic, u níž může být podána reklamace podle článku 49 § 1.”
8. Článek 55 CIV
Znění § 2 odst. 2 se mění následovně:
„2. Promlčecí lhůta však činí 2 roky u nároků za škody způsobené jednáním nebo opomenutím, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že škoda může pravděpodobně vzniknout.”
Ruší se písmena a) a b).
Článek III
Změny týkající se Jednotných právních předpisů CIM
1. Článek 1 CIM
Znění § 1 se doplňuje následovně:
„Tyto - Úmluvy, jakož v daném případě na přepravy jim na roveň postaveným podle článku 2 § 2, 2. odstavec Úmluvy.”
2. Článek 18 CIM
Text se zjednoduší následujícím způsobem:
„Odesílatel odpovídá za správnost svých údajů v nákladním listu. Stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jsou údaje nesprávné, nepřesné, neúplné nebo zapsané na jiném místě než pro ně určeném.”
Poslední věta se ruší.
3. Článek 40 CIM
V § 2 se škrtají následující slova:
„s výhradou omezení podle článku 45”
§ 4 se ruší.
4. Článek 43 CIM
Znění § 1 se mění následovně:
„§ 1 Vznikne-li překročením dodací lhůty škoda včetně poškození zboží, je železnice povinna platit náhradu, která nesmí přesáhnout čtyřnásobek dovozného.”
5. Článek 44 CIM
Titul se mění následovně:
„Ztráta práva na omezení odpovědnosti”
Text 1. odstavce se mění následovně:
„Omezení odpovědnosti stanovené v článcích 25, 26, 30, 32, 33, 40, 42, 43, 45 a 46 nelze použít, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím železnice způsobeným s úmyslem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností s vědomím, že k takové škodě může pravděpodobně dojít.”
Znění 2. odstavce se ruší.
6. Článek 47 CIM
Titul se mění následovně:
„Přepočet a zúročení náhrady”
Článek 47 se doplňuje novým § 1 v následujícím znění:
„§ 1 Musí-li být při výpočtu náhrady škody přepočítány částky uvedené v cizí měně, přepočítávají se podle kursu platného v den a v místě vyplácení náhrady škody.”
§ 1, 2 a 3 se přečíslují na § 2, 3 a 4.
7. Článek 58 CIM
Znění § 1 písm. c) se doplňuje následovně:
„c) vyplývající ze škody způsobené jednáním nebo opomenutím, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že taková škoda pravděpodobně vznikne.”
Text § 1 písm. d) se ruší.
Písmeno e) se mění na písmeno d).
Závěrečná ustanovení
Článek IV
Podpis, ratifikace, přijetí, schválení
§ 1
Tento protokol je uložen do 30. června 1991 v Bernu u švýcarské vlády jako depozitáře Úmluvy k podpisu států, které byly pozvány na 2. Valné shromáždění Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF).
§ 2
Podle ustanovení článku 20 § 1 COTIF podléhá tento protokol ratifikaci, přijetí nebo schválení; ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení se ukládají u depozitární vlády co nejdříve.
Článek V
Účinnost
Závěry obsažené v tomto protokolu vstoupí v platnost první den 12. měsíce následujícího po měsíci, kdy depozitární vláda oznámila členským státům uložení listin, kterými byly splněny podmínky článku 20 § 2 COTIF.
Článek VI
Přístup k Úmluvě
Státy, které byly pozvány na 2. Valné shromáždění OTIF a tento protokol ve smyslu článku IV § 1 v předpokládané lhůtě nepodepsaly, mohou přistoupit k Úmluvě předložením listiny o přijetí depozitární vládě.
Článek VII
Vztah mezi COTIF a tímto protokolem
Smluvními stranami tohoto protokolu mohou být jen členské státy COTIF.
Článek VIII
Znění protokolu
Tento protokol je vyhotoven ve francouzském jazyce a podepsán.
K francouzskému textu je přidán úřední překlad v německém, anglickém, italském a holandském jazyce.
Pouze francouzské znění textu je autentické. Na důkaz toho, níže podepsaní řádně zmocněni svými vládami, předložený protokol podepsali.
Dáno v Bernu dvacátého prosince tisíc devět set devadesát v jednom původním vyhotovení v jazyce francouzském, které zůstane uloženo v archivu Švýcarské konfederace. Každý členský stát obdrží ověřenou kopii.
1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 včetně pozdějších změn byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., č. 61/1991 Sb. a č. 251/1991 Sb.
1) Tento termín obsahově odpovídá pojmu „auditor” ve smyslu zákona č. 524/1992 Sb., který se nejvíce přibližuje funkci i náplni činnosti a textu originálu - „le verificateur verifie les comptes...”.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. května 1980 byla v Bernu sjednána Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a dne 20. prosince 1990 tamtéž Protokol 1990 o změnách Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě.1)
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), změněné Protokolem 1990, byla uložena u švýcarské vlády, depozitáře Úmluvy, dne 13. prosince 1993.
Při přístupu k Úmluvě byla potvrzena výhrada, „že podle článku 12 § 3 Úmluvy o mezinárodní přepravě (COTIF) a podle článku 3 § 1 přípojku A - Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní přepravě cestujících a zavazadel (CIV) - nebude Česká republika používat článek 12 § 1 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a veškerá ustanovení o odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících, pokud se bude jednat o občany České republiky a cestující mající v České republice trvalý pobyt, jestliže k úrazu došlo na jejím území.”
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) vstoupila v platnost na základě svého svého článku 24 § 1 dnem 1. května 1985 a pro Českou republiku na základě článku 23 odst. 2 vstoupila v platnost dnem 1. února 1994.
Protokol 1990 v souladu se zněním čl. 20 § 2 Úmluvy COTIF a svého článku V vstoupil v platnost dnem 1. listopadu 1996 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Český překlad Protokolu se vyhlašuje současně.
Protokol 1990
týkající se změn Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. 5. 1980
Ve smyslu článků 6 a 19 § 2 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) podepsané v Bernu 9. 5. 1980 proběhlo od 17. do 20. prosince 1990 v Bernu 2. Valné shromáždění Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu (OTIF).
Se zřetelem na nutnost dále ustanovení COTIF rozvíjet, aby odpovídala novým podmínkám mezinárodního společenství a mezinárodní železniční dopravě, shodly se smluvní strany na následujícím:
Valným shromážděním rozhodnuté změny
Článek I
Změny týkající se Úmluvy samotné
1. Článek 2 COTIF
Současný text § 2 se doplňuje 2. větou následujícího znění:
„Přepravy na linkách ve smyslu předcházejícího odstavce jsou postaveny na roveň jiným vnitrostátním přepravám prováděným jako doplněk železniční přepravy a zodpovědnosti železnice.”
2. Článek 3 COTIF
Znění textu § 2 se mění následovně:
㤠2
Tratě uvedené v článku 2 § 1 a v prvním odstavci § 2, po nichž se tyto -”
Znění 1. odstavce § 3 se doplňuje:
„§ 3 Podniky provozující linky uvedené v článku 2 § 2 prvním odstavci a zapsané do těchto -”
3. Článek 4 COTIF
Znění textu se mění následovně:
„V dalším textu používaný výraz „Úmluva” znamená Úmluvu samotnou, Protokol uvedený v článku 1 § 2, 2. odstavec, Doplňkový mandát pro účetní kontrolu a přípojky A a B včetně jejich příloh uvedených v článku 3 § 1 a 4.”
4. Článek 7 COTIF
Znění 1. odstavce § 1 se mění následovně:
„§ 1 Správní výbor tvoří představitelé dvanácti členských států.”
Ve 2. větě 1. odstavce § 1 se škrtají slova:
„- a zastává předsednickou funkci.”
Znění § 2 písm. a) se doplňuje:
„a) si stanoví vnitřní jednací řád a dvoutřetinovou většinou označí stát, který v daném funkčním období bude zastávat předsednickou funkci.”
Znění § 2 písm. d) se doplňuje o nový odstavec v následujícím znění:
„Generální ředitel a jeho zástupce jsou jmenováni na 5 let a mohou být znovu zvoleni.”
5. Článek 11 COTIF
Text § 7 se nahrazuje následovně:
„§ 7 Účetní kontrolu provádí švýcarská vláda podle pravidel Doplňkového mandátu vlastní Úmluvy COTIF s výhradou zvláštních pokynů Správního výboru, v souladu s ustanoveními finančních a účetních předpisů organizace.”
6. Článek 19 COTIF
Text § 3 se doplňuje novým bodem a) s tímto zněním:
„a) Doplňkový mandát pro kontrolu účetnictví”
Písmena a) a b) se mění na b) a c).
Za protokol o výsadách a imunitách OTIF se zařazuje následující příloha:
Doplňkový mandát pro kontrolu účetnictví
„1. Kontrolor účtů1) kontroluje účty organizace včetně všech, pokud to považuje za nutné, důvěrných fondů a zvláštních účtů, aby se ujistil, že:
a) účetní výkazy odpovídají knihám a písemnostem organizace
b) účetní operace, ke kterým se výkazy vztahují, jsou provedeny v souladu s pravidly a předpisy, jakož i s rozpočtovými ustanoveními a ostatními směrnicemi organizace
c) ceniny a peněžní hotovost, které jsou uloženy v bance nebo pokladně se kontrolují buď přímo podle dokladů opatrovatele (uschovatele), nebo se skutečně počítají
d) vnitřní systém kontroly, včetně interních kontrol účetnictví, je přiměřený
e) všechny částky aktiv a pasiv, jakož i přebytky a schodky jsou uspokojivým způsobem zúčtovány.
2. Jen kontrolor účtů je oprávněn uznat zcela nebo částečně potvrzení a doklady dodané generálním ředitelem. Pokud to považuje za účelné, může každý doklad o účetních operacích nebo dodávkách a materiál podrobně prozkoumat a přezkoušet.
3. Kontrolor účtů má v každé době přístup ke všem knihám, písemnostem, účetním dokladům a ostatním informacím, které považuje za potřebné.
4. Kontrolor účtů není oprávněn některou položku účtů neuznat, ale bezprostředně upozorní generálního ředitele na každou operaci, která z hlediska pravidel nebo účelu je pochybná, aby mohl přistoupit k potřebným opatřením.
5. Kontrolor účtů potvrdí finanční doklady následujícím textem a podepíše je: „Prověřil jsem účetní výkazy organizace za obchodní rok, který 31. prosince - končí. Kontrola zahrnuje celkovou analýzu metody účtování, kontroly účetních dokladů a dalších podkladů, které jsem podle okolností považoval za potřebné.”
V daném případě lze z tohoto potvrzení vyvodit, že:
a) finanční doklady finanční situace na konci v úvahu přicházejícího období, jakož i výsledky operací provedených v průběhu tohoto časového období jsou uspokojivě zaznamenány
b) účetní doklady odpovídají zmíněným účetním zásadám
c) byly použity finanční zásady přiměřené modalitě odpovídající té, která platila v předcházejícím účetním roku
d) účetní operace byly provedeny v souladu s pravidly a předpisy, jakož i rozpočtovými ustanoveními a ostatními směrnicemi organizace.
6. Ve své zprávě o účetních operacích se kontrolor účtů zmíní o:
a) způsobu a rozsahu provedené kontroly
b) zjištěních vztahujících se k úplnosti nebo přesnosti účtů zahrnující případně:
1. potřebné informace pro správnou interpretaci a posouzení účtů
2. každý vzniklý obnos, který však není v účtech zahrnut
3. každý obnos, který je v rozporu s normální nebo sjednanou výdajovou povinností a nebyl zúčtován nebo nebyl v účetních výkazech zohledněn
4. výdaje, pro které nebyly předloženy dostačující podklady
5. výpověď o tom, zda jsou účetní knihy vedeny v příslušné formě; zvýrazní se případy, ve kterých zpracování účetních výkazů se odklání od obecně uznaných a trvale používaných účetních zásad
c) ostatních otázek, na které se upozorňuje Správní výbor, jako např.
1. případy podvodu nebo domnělého podvodu
2. promrhání nebo nepřípustné použití fondů nebo jiných pohledávek organizace (zejména tenkrát, jestliže konta, jichž se takové operace týkají, jsou řádně vedena)
3. výdaje, u kterých vzniká nebezpečí, že mohou způsobit dodatečně značné náklady organizace
4. každou obecnou nebo zvláštní závadu systému kontroly příjmů a výdajů nebo dodávek a materiálů
5. výdaje, které neodpovídají úmyslům Správního výboru s ohledem na převody řádně předpokládané uvnitř rozpočtu
6. překročení úvěrů s ohledem na změny, které vznikají z převodů, které uvnitř rozpočtů jsou řádně předpokládané
7. výdaje, které neodpovídají platným zmocněním
d) přesnost nebo nepřesnost účtů týkajících se dodávek a materiálů se stanoví po inventarizaci a kontrole účetních knih.
Kromě toho může zpráva poukázat na operace, které byly zúčtovány v průběhu některého předcházejícího účetního roku a o kterých jsou nové informace, nebo na operace, které se uskuteční v průběhu pozdějších účetních období, ale o kterých je záhodno Správní výbor předem informovat.
7. Kontrolor účtů nesmí v žádném případě uvést ve zprávě kritiku, aniž by předem nedal generálnímu řediteli přiměřenou možnost zaujmout stanovisko.
8. Kontrolor účtů sdělí Správnímu výboru a generálnímu řediteli, v souvislosti s kontrolou účtů, stanovisko. Navíc může připojit komentář, který považuje za vhodný se zřetelem na finanční zprávu generálnímu řediteli.
9. Pokud kontrolor účtů předpokládá jen souhrnnou kontrolu nebo nemůže dostat dostatečná vysvětlení, musí uvést do svého potvrzení a zprávy důvody svých poznámek, jakož i do podrobna následky, které z toho plynou pro finanční situaci a zaúčtované finanční operace.”
Článek II
Změny týkající se Jednotných právních předpisů CIV
1. Článek 1 CIV
§ 1 se mění následovně:
„§ 1 S výhradou v článcích 2, 3 a 33 předvídaných výjimek používají se tyto Jednotné právní předpisy pro všechny přepravy osob a zavazadel včetně motorových vozidel s mezinárodními přepravními doklady, které platí pro cestu, která prochází územím nejméně dvou států a výhradně po tratích, které jsou zapsány do seznamu podle článků 3 a 10 Úmluvy, eventuálně na přepravy, ve smyslu článku 2 § 2, jim na roveň postavené.
Pokud jde o odpovědnost železnice za usmrcení a zranění cestujících, platí Jednotné právní předpisy také pro průvodce zásilek přepravovaných podle Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM).”
2. Článek 14 CIV
Znění § 1 se doplní následující větou:
„§ 1 - Při přepravě motorových vozidel může železnice předem stanovit, že cestující během přepravy zůstanou v motorovém vozidle.”
3. Článek 17 CIV
Znění § 2 se mění a připojuje se nový 2. odstavec s následujícím textem:
„§ 2 Mezinárodní tarify mohou za určitých podmínek připustit k přepravě jako cestovní zavazadla zvířata a předměty neuvedené v § 1, jakož i motorová vozidla podaná k přepravě s přívěsem nebo bez něho. Přepravní podmínky pro motorová vozidla určují zejména podmínky pro podání k přepravě, vypravení, překládku a přepravu, formu a obsah přepravního dokumentu, který musí být označen zkratkou CIV, vykládací a dodací podmínky, jakož i povinnosti řidičů vozidla ve vztahu k jejich vozidlu, naložení a vyložení.”
4. Článek 41 CIV
Titul se mění následovně: „Motorová vozidla”
Znění § 1 se mění následovně:
„§ 1 Je-li motorové vozidlo z důvodů zaviněných železnicí později naloženo nebo opožděně vydáno, je železnice povinna, dokáže-li oprávněný, že tím vznikla škoda, zaplatit náhradu, jejíž výše nesmí překročit přepravné za přepravu vozidla.”
Znění § 3 se mění následovně:
„§ 3 Při úplné nebo částečné ztrátě vozidla se oprávněnému vypočítá náhrada za prokázanou škodu podle zůstatkové hodnoty vozidla, která nesmí přesahovat 8 000 zúčtovacích jednotek.”
Znění § 4 se mění následovně:
„§ 4 Za škodu na předmětech ponechaných ve vozidle odpovídá železnice jen v případě, že ji zavinila. Celková náhrada škody nesmí přesahovat 1 000 zúčtovacích jednotek. Za předměty ponechané mimo vozidlo odpovídá železnice pouze v případě, že ke škodě došlo jednáním pracovníků železnice s úmyslem takovou škodu způsobit.”
2. věta současně platného § 3 se řadí jako § 5:
„§ 5 Vozidlem se rozumí též přívěs s nákladem nebo bez nákladu.”
Současně platný § 5 se v lehce pozměněném znění řadí jako § 6 (nový):
„§ 6 Jinak platí ustanovení o odpovědnosti za cestovní zavazadla také pro přepravu motorových vozidel.”
5. Článek 42 CIV
Titul se mění následovně: „Ztráta práva na omezenou odpovědnost.”
Znění 1. odstavce se mění následovně:
„V článcích 30, 31 a 38 až 41 Jednotných právních předpisů předpokládaná omezení odpovědnosti, jakož i ustanovení vnitrostátního práva omezující náhrady škody pevnou částkou se nepoužijí, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím železnice, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že taková škoda pravděpodobně vznikne.”
Znění 2. odstavce se ruší.
6. Článek 43 CIV
Titul se mění následovně: „Přepočet a zúročení náhrady škody.”
Vkládá se nový § 1 následujícího znění:
„§ 1 Musí-li být při výpočtu náhrady škody přepočítány částky uvedené v cizí měně, přepočítávají se podle kursu platného v den a v místě vyplácení náhrady škody.”
§ 1 - 4 se přečíslují na § 2 - 5.
7. Článek 53 CIV
Znění § 1 odst. 1 se mění následovně:
„§ 1 Všechny nároky oprávněného z odpovědnosti železnice při usmrcení a zranění cestujícího zanikají, jestliže oprávněný neoznámí úraz nejpozději do šesti měsíců po tom, kdy se dozvěděl o škodě, některé ze železnic, u níž může být podána reklamace podle článku 49 § 1.”
8. Článek 55 CIV
Znění § 2 odst. 2 se mění následovně:
„2. Promlčecí lhůta však činí 2 roky u nároků za škody způsobené jednáním nebo opomenutím, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že škoda může pravděpodobně vzniknout.”
Ruší se písmena a) a b).
Článek III
Změny týkající se Jednotných právních předpisů CIM
1. Článek 1 CIM
Znění § 1 se doplňuje následovně:
„Tyto - Úmluvy, jakož v daném případě na přepravy jim na roveň postaveným podle článku 2 § 2, 2. odstavec Úmluvy.”
2. Článek 18 CIM
Text se zjednoduší následujícím způsobem:
„Odesílatel odpovídá za správnost svých údajů v nákladním listu. Stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jsou údaje nesprávné, nepřesné, neúplné nebo zapsané na jiném místě než pro ně určeném.”
Poslední věta se ruší.
3. Článek 40 CIM
V § 2 se škrtají následující slova:
„s výhradou omezení podle článku 45”
§ 4 se ruší.
4. Článek 43 CIM
Znění § 1 se mění následovně:
„§ 1 Vznikne-li překročením dodací lhůty škoda včetně poškození zboží, je železnice povinna platit náhradu, která nesmí přesáhnout čtyřnásobek dovozného.”
5. Článek 44 CIM
Titul se mění následovně:
„Ztráta práva na omezení odpovědnosti”
Text 1. odstavce se mění následovně:
„Omezení odpovědnosti stanovené v článcích 25, 26, 30, 32, 33, 40, 42, 43, 45 a 46 nelze použít, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím železnice způsobeným s úmyslem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností s vědomím, že k takové škodě může pravděpodobně dojít.”
Znění 2. odstavce se ruší.
6. Článek 47 CIM
Titul se mění následovně:
„Přepočet a zúročení náhrady”
Článek 47 se doplňuje novým § 1 v následujícím znění:
„§ 1 Musí-li být při výpočtu náhrady škody přepočítány částky uvedené v cizí měně, přepočítávají se podle kursu platného v den a v místě vyplácení náhrady škody.”
§ 1, 2 a 3 se přečíslují na § 2, 3 a 4.
7. Článek 58 CIM
Znění § 1 písm. c) se doplňuje následovně:
„c) vyplývající ze škody způsobené jednáním nebo opomenutím, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že taková škoda pravděpodobně vznikne.”
Text § 1 písm. d) se ruší.
Písmeno e) se mění na písmeno d).
Závěrečná ustanovení
Článek IV
Podpis, ratifikace, přijetí, schválení
§ 1
Tento protokol je uložen do 30. června 1991 v Bernu u švýcarské vlády jako depozitáře Úmluvy k podpisu států, které byly pozvány na 2. Valné shromáždění Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF).
§ 2
Podle ustanovení článku 20 § 1 COTIF podléhá tento protokol ratifikaci, přijetí nebo schválení; ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení se ukládají u depozitární vlády co nejdříve.
Článek V
Účinnost
Závěry obsažené v tomto protokolu vstoupí v platnost první den 12. měsíce následujícího po měsíci, kdy depozitární vláda oznámila členským státům uložení listin, kterými byly splněny podmínky článku 20 § 2 COTIF.
Článek VI
Přístup k Úmluvě
Státy, které byly pozvány na 2. Valné shromáždění OTIF a tento protokol ve smyslu článku IV § 1 v předpokládané lhůtě nepodepsaly, mohou přistoupit k Úmluvě předložením listiny o přijetí depozitární vládě.
Článek VII
Vztah mezi COTIF a tímto protokolem
Smluvními stranami tohoto protokolu mohou být jen členské státy COTIF.
Článek VIII
Znění protokolu
Tento protokol je vyhotoven ve francouzském jazyce a podepsán.
K francouzskému textu je přidán úřední překlad v německém, anglickém, italském a holandském jazyce.
Pouze francouzské znění textu je autentické. Na důkaz toho, níže podepsaní řádně zmocněni svými vládami, předložený protokol podepsali.
Dáno v Bernu dvacátého prosince tisíc devět set devadesát v jednom původním vyhotovení v jazyce francouzském, které zůstane uloženo v archivu Švýcarské konfederace. Každý členský stát obdrží ověřenou kopii.
1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 včetně pozdějších změn byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., č. 61/1991 Sb. a č. 251/1991 Sb.
1) Tento termín obsahově odpovídá pojmu „auditor” ve smyslu zákona č. 524/1992 Sb., který se nejvíce přibližuje funkci i náplni činnosti a textu originálu - „le verificateur verifie les comptes...”.
