SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. září 2001 byla v Haagu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vnitrozemské plavbě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. února 2003.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky
o vnitrozemské plavbě
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen ,,smluvní strany"),
vycházejíce z Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v dopravě a spojích podepsané dne 23. listopadu 1992 v Bratislavě,
při respektování Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích podepsané dne 29. října 1992 v Praze, ve znění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně a doplnění Smlouvy o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích podepsané dne 18. srpna 1997 v Praze,
při respektování Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích podepsané dne 4. ledna 1996 v Židlochovicích, zejména ustanovení o průběhu státních hranic se zaměřením na hraniční vodní toky,
jakož i při respektování Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách podepsané dne 16. prosince 1999 v Židlochovicích,
potvrzujíce potřebu úpravy vzájemných vztahů ve vnitrozemské plavbě na této úrovni s přihlédnutím na integrační proces mezi Evropskými společenstvími a státy střední a východní Evropy, který se vztahuje i na vnitrozemskou plavbu,
projevujíce snahu vytvářet optimální podmínky pro vnitrozemskou plavbu po vodních cestách na území států smluvních stran i mezi nimi a tuto dále rozvíjet,
se dohodly takto:
Pro účely této dohody:
- a)
- ,,plavidlo" je vnitrozemské plavidlo s vlastním pohonem nebo bez vlastního pohonu, které je úředně evidováno na území státu jedné smluvní strany a kterým se může vykonávat přeprava osob nebo zboží na vnitrozemských vodních cestách bez zvláštního povolení ve státě, ve kterém je evidováno, včetně sportovního a rekreačního plavidla, které nepodléhá evidenci;
- b)
- ,,provozovatel plavby" je fyzická nebo právnická osoba, oprávněná provozovat vodní dopravu na vnitrozemských vodních cestách, která má svůj trvalý pobyt nebo své stálé sídlo na území státu jedné smluvní strany;
- c)
- ,,člen posádky" je i vůdce plavidla;
- d)
- ,,příslušné orgány" jsou Ministerstvo dopravy a spojů České republiky a Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky, pokud si navzájem nesdělí jiné státní orgány nebo místa jako příslušné;
- e)
- ,,přístav" je vymezené území, včetně vodní části, staveb a zařízení, které slouží k překládce, skladování, manipulaci a dopravě zboží, naloďování a vyloďování osob a ochraně plavidel při pohybu ledových ker a povodňových průtocích, jakož i k činnostem souvisejícím s provozem plavidel a jejich opravou, rekonstrukcí anebo stavbou;
- f)
- ,,tranzitní přeprava" je přeprava, při které se na plavidle státu jedné smluvní strany přepravují osoby nebo zboží přes území státu druhé smluvní strany a nedochází k nástupu či výstupu osob anebo nakládce či vykládce zboží;
- g)
- ,,vzájemná přeprava" je přeprava plavidly států smluvních stran mezi přístavy na územích států smluvních stran, při které na tato plavidla nastupují nebo z těchto plavidel vystupují osoby anebo se na ně nakládá nebo z nich vykládá zboží;
- h)
- ,,přeprava třetí stranou" je přeprava mezi přístavy na územích států smluvních stran, prováděná plavidly třetího státu, přičemž na tato plavidla nastupují nebo z těchto plavidel vystupují osoby anebo se na ně nakládá nebo z nich vykládá zboží;
- i)
- ,,třetizemní přeprava" (přeprava do nebo z třetího státu) je přeprava plavidly státu jedné smluvní strany z přístavu na území státu druhé smluvní strany do přístavu na území třetího státu, přičemž na tato plavidla nastupují nebo z těchto plavidel vystupují osoby anebo se na ně nakládá nebo z nich vykládá zboží;
- j)
- ,,kabotáž" je přeprava plavidly státu jedné smluvní strany mezi přístavy na území státu druhé smluvní strany, přičemž na tato plavidla nastupují nebo z těchto plavidel vystupují osoby anebo se na ně nakládá nebo z nich vykládá zboží, přitom přeprava se na území státu druhé smluvní strany začne a skončí.
Česká plavidla jsou oprávněna používat vodní cesty na území Slovenské republiky a slovenská plavidla vodní cesty na území České republiky k provádění přeprav podle článků 3 a 4 této dohody, ke sportovní a rekreační plavbě a používat služeb přístavů.
(1) Plavidla států smluvních stran jsou oprávněna provádět přepravu osob a/nebo přepravu zboží v tranzitní přepravě a ve vzájemné přepravě mezi přístavy na územích států smluvních stran.
(2) V rámci vzájemné přepravy se nebude uplatňovat podílování objemů přeprav.
Přeprava třetí stranou, třetizemní přeprava nebo kabotáž se může uskutečnit na základě zvláštního povolení vydaného příslušným orgánem státu smluvní strany, na jehož území se tato přeprava uskutečňuje.
(1) Plavba, s výjimkou ostatních plavidel definovaných v článku 13 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích podepsané dne 29. října 1992 v Praze, se řídí právními předpisy státu té smluvní strany, na jehož vnitrozemských vodních cestách se uskutečňuje. Na společných úsecích hraničních vodních cest států smluvních stran (vodní tok Morava) bude platit režim plavby podle Přílohy k této dohodě, která tvoří její nedílnou součást.
(2) Doklady, osvědčení a listiny týkající se plavidel, jejich posádek a přepravovaného zboží vydané jednou smluvní stranou budou uznávány druhou smluvní stranou za předpokladu, že byly vydány v souladu s příslušnými mezinárodně uznávanými vzory. Smluvní strany si navzájem vymění vzory těchto dokladů, osvědčení a listin.
(3) Nebezpečné zboží se může přepravovat pouze tehdy, jestliže plavidla a jejich posádky vyhovují právním předpisům států smluvních stran.
Smluvní strany se zavazují nakládat stejně s plavidly států smluvních stran při poskytování přepravních práv a služeb těmto plavidlům podle článků 2, 3 a 4 této dohody.
Smluvní strany budou nakládat stejně s plavidly států jedné i druhé smluvní strany při celním odbavování zásob potravin a lodních zásob, včetně pohonných hmot a mazadel, určených pro vlastní potřebu nebo spotřebu na plavidle.
Provozovatelé vodní dopravy států smluvních stran mohou
- a)
- zřídit na území státu druhé smluvní strany, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy a po schválení příslušným orgánem, svá zastoupení a provádět akvizici a další činnost podporující vnitrozemskou plavbu a její rozvoj;
- b)
- sjednávat dohody o provozní, technické a komerční spolupráci pro zvýšení hospodárnosti své činnosti;
- c)
- vytvářet právnické osoby s účastí subjektů ze států smluvních stran pro provozování vnitrozemské vodní dopravy s cílem lepšího využívání kapacity plavidel a efektivnosti jejich provozu, s ohledem na zájmy provozovatelů vodní dopravy se sídlem na územích států smluvních stran a v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran.
Každá smluvní strana poskytne provozovatelům vodní dopravy se sídlem na území státu druhé smluvní strany právo, aby v dané oblasti mohli své příjmy vzniklé z provádění této dohody volně převádět na území státu své smluvní strany v libovolné volně směnitelné měně či v měně státu smluvní strany, a to obvyklým způsobem a v obvyklých lhůtách.
(1) Členové posádek plavidel států smluvních stran a osoby cestující na palubě těchto plavidel potřebují k překračování státních hranic platný cestovní doklad v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami.
(2) Členové posádek plavidel států smluvních stran a další osoby na palubě plavidel, s výjimkou sportovních a rekreačních plavidel, musí být vždy zapsány v seznamu posádky a v seznamu cestujících.
(1) Příslušné orgány smluvních stran vytvoří podmínky pro to, aby plavidlům a osobám na palubě plavidla byla v případě havárie nebo z jiných důvodů, např. zamrznutí vodní cesty, pohybu ledových ker, nepříznivých vodních stavů, dlouhodobějšího zastavení plavby, poskytnuta potřebná pomoc.
(2) Příslušné orgány smluvních stran vytvoří podmínky pro to, aby členům posádky a dalším osobám na palubě plavidla byla v případě úrazu nebo těžké nemoci poskytnuta potřebná lékařská pomoc podle příslušných mezinárodních smluv.
(1) K plnění a dohledu na provádění této dohody bude ustaven šestičlenný Smíšený výbor složený z vedoucího a dalších dvou členů za každou smluvní stranu jmenovaných příslušným orgánem. Vedoucí mohou k jednání Smíšeného výboru pozvat experty.
(2) Smíšený výbor bude zasedat minimálně jednou v roce, střídavě na území státu jedné nebo druhé smluvní strany.
(3) Smíšený výbor přijme na prvém jednání jednací řád.
(4) Smíšenému výboru předsedá vedoucí zastupující tu smluvní stranu, na území jejíhož státu se zasedání koná.
(5) Smíšený výbor zejména
- a)
- sleduje a zaznamenává charakter přeprav realizovaných na vnitrozemských vodních cestách států smluvních stran podle této dohody,
- b)
- předkládá příslušným orgánům návrhy na zlepšení plavebních podmínek pro vnitrozemskou plavbu a vodní dopravu mezi státy smluvních stran i ve vztahu ke třetím stranám -- přeprava třetí stranou a třetizemní přeprava (podle čl. 1) -- včetně návrhů na přijetí společných opatření k zabezpečení podmínek plavby na vodní cestě Morava využívané plavidly, jejichž rozměry budou odpovídat zařazení této vodní cesty do příslušné třídy klasifikace vodních cest podle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu -- AGN (Ženeva, 1996),
- c)
- řeší otázky týkající se plavby na společném česko-slovenském hraničním úseku vodní cesty Morava, zejména ve spolupráci s Česko-slovenskou komisí pro hraniční vody.
(6) Nebude-li ve Smíšeném výboru dosažena shoda, sejdou se na návrh jedné ze smluvních stran zástupci příslušných orgánů do čtyř týdnů ke konzultacím.
(7) Smíšený výbor má právo předkládat příslušným orgánům smluvních stran návrhy na změny této dohody.
Předmětem této dohody není správa a údržba hraničního úseku vodní cesty Morava.
Případné spory vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody se budou řešit přímým jednáním mezi příslušnými orgány. Pokud nedojde k dohodě, budou spor řešit smluvní strany diplomatickou cestou.
Práva a povinnosti smluvních stran, které vyplývají z jiných mnohostranných či dvoustranných mezinárodních smluv, nejsou touto dohodou dotčena.
(1) Tato dohoda vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po vzájemném písemném oznámení smluvních stran, že byly splněny podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy pro vstup této dohody v platnost.
(2) Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.
(3) Každá ze smluvních stran může tuto dohodu písemně vypovědět. Platnost této dohody skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
(4) Tato dohoda může být měněna a doplňována na základě vzájemné dohody smluvních stran. Změny a doplňky musí být učiněny písemnou formou.
Dáno v Haagu dne 5. září 2001 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Za vládu Slovenské republiky:
Ing. Pavel Stoulil v. r.
Ing. Jozef Macejko v. r.
náměstek ministra dopravy a spojů
ministr dopravy, pošt a telekomunikací
Podle článku 5 odst. 1 této dohody se zásady plavby na společném hraničním úseku vodní cesty Morava stanoví takto:
(1) Hraniční úsek vodní cesty Morava je v České republice zařazen mezi dopravně významné využitelné vodní cesty a ve Slovenské republice mezi výhledově sledované vodní cesty.
(2) Plavba se na tomto úseku řídí Řády plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České republiky a Slovenské republiky, platnými na územích států smluvních stran. Podrobnosti k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k zachování pořádku na společném hraničním úseku vodní cesty Morava dohodnou plavební úřady smluvních stran do tří měsíců po vstupu této dohody v platnost.
(3) Státní odborný dozor nad plavbou vykonávají plavební úřady, jimiž jsou v České republice Státní plavební správa a ve Slovenské republice Státní plavební správa Bratislava.