SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 57/2004 | Částka: 22/2004
18.5.2004
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. května 1989 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o přeshraniční televizi. Dne 9. září 1998 byl ve Štrasburku přijat text Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, který byl dne 1. října 1998 otevřen k přijetí pro smluvní strany Úmluvy.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Budapešti dne 7. května 1999.
S Úmluvou ve znění Protokolu pozměňujícího Úmluvu vyslovil souhlas Parlament České republiky. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval a podepsal listinu o přijetí Protokolu. Ratifikační listina České republiky k Úmluvě a listina o přijetí Protokolu byly uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 17. listopadu 2003.
Při uložení ratifikační listiny Česká republika učinila následující oznámení podle článku 19 Úmluvy:
,,Česká republika oznamuje, že úředním místem v České republice podle článku 19 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, které bude zabezpečovat provádění závazků vyplývajících pro Českou republiku z Úmluvy, bude Ministerstvo kultury."
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dne 1. května 1993. Protokol vstoupil v platnost v souladu se svým článkem 35 odst. 3 dne 1. března 2002 a tímto dnem se stal nedílnou součástí Úmluvy. Pro Českou republiku Úmluva ve znění Protokolu pozměňujícího Úmluvu vstoupila v platnost podle článku 29 odst. 4 Úmluvy dne 1. března 2004.
Anglické znění Úmluvy a Protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují
současně.
Rada Evropy
Evropské smlouvy
ETS 132
Členské státy Rady Evropy a další státy Evropské kulturní úmluvy zde podepsané,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany a uskutečňování ideálů a principů, které jsou jejich společným dědictvím;
majíce na zřeteli, že důstojnost a stejná hodnota každého člověka vytvářejí základní prvky těchto principů;
majíce na zřeteli, že svoboda projevu a informací tak, jak je vyjádřena v článku 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vytváří jednu z neodmyslitelných zásad demokratické společnosti a jednu ze základních podmínek pro její rozvoj a pro vývoj každého člověka;
potvrzujíce znovu svou oddanost principům svobodného toku informací a myšlenek a nezávislosti provozovatelů vysílání, jež tvoří nezbytný základ jejich politiky vysílání;
potvrzujíce tímto důležitost vysílání pro rozvoj kultury a svobodné vytváření názorů v podmínkách zajišťujících pluralitu a rovnost příležitostí pro všechny demokratické skupiny a politické strany;
přesvědčeny, že pokračující rozvoj informační a komunikační technologie by měl sloužit k rozšiřování práva sdělovat, vyhledávat, přijímat a zprostředkovávat informace a myšlenky z kteréhokoliv zdroje bez ohledu na hranice;
přejíce si poskytovat veřejnosti rozšiřující se možnost výběru programů, obohacovat tím evropské dědictví a rozvoj evropské audiovizuální tvorby a rozhodnuty dosáhnout tohoto kulturního cíle úsilím o zvýšení výroby a rozšiřováním programů vysoké kvality, a tak naplňovat očekávání veřejnosti v politické, vzdělávací a kulturní oblasti;
uznávajíce potřebu stanovení společného obecného rámce úpravy;
majíce na paměti Rezoluci č. 2 a Deklaraci První evropské konference ministrů o politice veřejných sdělovacích prostředků;
přejíce si rozvinout principy obsažené v doporučeních Rady Evropy, týkajících se zásad televizní reklamy, rovnoprávnosti obou pohlaví ve sdělovacích prostředcích, používání kapacity satelitů pro televizi a rozhlas a podpory audiovizuální produkce v Evropě,
dohodly se na
následujícím:
Tato Úmluva se zabývá programovými službami, které jsou součástí vysílání. Účelem je usnadnit smluvním stranám vysílání a převzaté vysílání televizních programů přesahující hranice.
Pro účely této Úmluvy:
- a)
- ,,vysíláním" se rozumí prvotní, kódované či nekódované, šíření televizních programových služeb pozemním vysílačem, kabelem nebo satelitem jakéhokoliv druhu, určených k příjmu veřejností. Nezahrnuje komunikační služby, provozované na základě individuální objednávky,
- b)
- ,,převzatým vysíláním" se rozumí příjem a současné vysílání celých a nezměněných televizních programových služeb nebo jejich podstatných částí, vysílaných jakýmikoli technickými prostředky provozovatelem vysílání pro veřejnost,
- c)
- ,,provozovatelem vysílání" se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má redakční odpovědnost za vytváření televizních programových služeb pro příjem veřejností a vysílá je nebo je nechává vysílat, celé a nezměněné, jinou osobou,
- d)
- ,,programovými službami" se rozumí všechny položky, z nichž sestává jednotlivá služba poskytovaná daným provozovatelem vysílání ve smyslu předchozího odstavce,
- e)
- ,,evropskými audiovizuálními díly" se rozumí tvůrčí díla, jejichž produkce či koprodukce je kontrolována evropskými fyzickými či právnickými osobami,
- f)
- ,,reklamou" je jakékoli veřejné oznámení určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobku nebo služby, k propagaci věci nebo myšlenky nebo za účelem vyvolání jiného účinku, který si přeje zadavatel reklamy a pro které byl za úplatu či podobnou protihodnotu poskytnut zadavateli reklamy vysílací čas,
- g)
- ,,sponzorováním" se rozumí účast fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá vysíláním či produkcí audiovizuálních děl, na přímém nebo nepřímém financování programu za účelem propagace svého jména, ochranné známky či znaku této osoby.
Tato Úmluva se vztahuje na každou programovou službu vysílanou či šířenou prostřednictvím kabelu, pozemního vysílače nebo satelitu, subjekty nebo technickými prostředky, které podléhají jurisdikci smluvní strany, a jež může být, přímo či nepřímo, přijímána na území jiné nebo jiných smluvních stran.
Smluvní strany zajistí svobodu projevu a právo na informace v souladu s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručí svobodu příjmu a nebudou na svém území omezovat převzaté vysílání programů, které jsou v souladu s touto Úmluvou.
1. Každá vysílající smluvní strana zajistí vhodnými prostředky a pomocí svých příslušných orgánů, aby veškeré programové služby vysílané nebo šířené subjekty nebo technickými prostředky, podléhajícími její jurisdikci ve smyslu článku 3, vyhovovaly požadavkům této Úmluvy.
2. Vysílající stranou pro účely této Úmluvy je:
- a)
- v případě vysílání pozemními vysílači ta smluvní strana, ze které je uskutečňováno původní vysílání,
- b)
- v případě satelitního vysílání:
i.- ta smluvní strana, z jejíhož území je k satelitu vysílán vzestupný signál,
ii.- ta smluvní strana, která poskytne k užívání frekvenci nebo kapacitu satelitu, pokud vzestupný signál je vysílán z území státu, který není smluvní stranou této Úmluvy,
iii.- ta smluvní strana, ve které má provozovatel vysílání své sídlo, pokud odpovědnost není určena podle předchozích bodů i a ii.
- ta smluvní strana, z jejíhož území je k satelitu vysílán vzestupný signál,
3. Pokud programové služby vysílané ze států, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, jsou šířeny subjekty či technickými prostředky, podléhajícími právní úpravě smluvní strany ve smyslu článku 3, pak tato smluvní strana, působící jako strana vysílající, zajistí vhodnými prostředky a prostřednictvím svých kompetentních orgánů soulad s požadavky této Úmluvy.
1. Povinnosti provozovatele vysílání musí být jasně a odpovídajícím způsobem specifikovány v oprávnění vydaném, popř. ve smlouvě uzavřené, příslušným úřadem každé smluvní strany nebo jiným právním nástrojem.
2. Příslušný úřad vysílající strany poskytne na požádání informaci o provozovateli vysílání. Tato informace by měla minimálně obsahovat jméno či název, sídlo a právní postavení provozovatele vysílání, jméno právního zástupce, skladbu kapitálu, povahu, účel a způsob financování programové služby, kterou provozovatel vysílání poskytuje nebo hodlá poskytovat.
1. Všechny formální i obsahové náležitosti programových služeb musí respektovat lidskou důstojnost a základní práva třetích osob.
Zejména nesmějí:
-- být neslušné a zvláště obsahovat pornografii;
-- dávat přílišný prostor násilí či možnou příčinu k podněcování rasové nenávisti.
2. Všechny části programů, které by mohly poškozovat fyzický, psychický či morální vývoj dětí a dospívajících, nesmějí být zařazovány do vysílání v čase, kdy je pravděpodobné, že by je tyto osoby mohly sledovat.
3. Provozovatel vysílání zajistí, aby zpravodajství uvádělo fakta a události objektivně a přispívalo k svobodné tvorbě názorů.
1. Každá vysílající strana zajistí, aby kterákoli fyzická či právnická osoba bez ohledu na svoji státní příslušnost či sídlo dostala příležitost uplatnit své právo na odpověď nebo hledat jinou srovnatelnou právní či správní nápravu v souvislosti s programy vysílanými či převzatými k vysílání subjekty či technickými prostředky podléhajícími její právní úpravě, ve smyslu článku 3. Zejména zajistí, aby časové zařazení a ostatní náležitosti výkonu práva na odpověď byly takové, aby toto právo
mohlo být účinně vykonáno. Účinný výkon tohoto právanebo ostatních právních či správních opatření musí být zajištěn jak z hlediska vhodné lhůty, tak z hlediska způsobu uplatnění.
2. Jméno provozovatele vysílání odpovědného za program musí být pro tento účel uváděno v pravidelných intervalech vhodnými prostředky.
Každá smluvní strana prozkoumá právní nástroje vedoucí k tomu, aby právo veřejnosti na informace nebylo mařeno výkonem výhradních práv provozovatele vysílání k vysílání či převzatému vysílání podle článku 3 událostí značného společenského významu, což by mělo za následek zbavení značné části veřejnosti v jedné či více smluvních stranách možnosti sledování této události.
1. Každá vysílající strana zajistí vhodnými prostředky a tam, kde je to proveditelné, aby provozovatelé vysílání vyhradili většinu svého vysílacího času evropským dílům, s výjimkou času určeného zpravodajství, sportovním událostem, soutěžím, reklamě a teletextovým službám. S ohledem na informační, vzdělávací, kulturní a zábavní povinnosti provozovatele vysílání k jeho divákům by mělo být tohoto podílu dosaženo postupně podle vhodných kritérií.
2. V případě neshody mezi vysílající a přijímající smluvní stranou ohledně provádění předchozího odstavce se může kterákoli ze stran obrátit na Stálý výbor se žádostí o formulování poradního stanoviska ke sporné otázce. Taková neshoda nebude postoupena k arbitrážnímu řízení podle článku 26.
3. Smluvní strany se zavazují společně hledat nejvhodnější nástroje a postupy, s vyloučením diskriminace mezi provozovateli vysílání, k podpoře aktivity a rozvoje evropské produkce, a to zejména v zemích s nízkou kapacitou audiovizuální produkce nebo omezenou oblastí jazykovou.
4. Smluvní strany v duchu kooperace a vzájemné pomoci, jenž je této Úmluvě vlastní, budou usilovat o to, aby programové služby vysílané či převzaté k vysílání subjekty a technickými prostředky, které podléhají jejich jurisdikci ve smyslu článku 3, neohrožovaly pluralitu tisku a rozvoj audiovizuálního průmyslu. Pokud není mezi držiteli práv a provozovatelem vysílání dohodnuto jinak, nemá být v takových programových službách žádné kinematografické dílo vysíláno dříve než za dva roky po jeho prvém uvedení do kin. V případě, kdy bylo audiovizuální dílo vyrobeno v koprodukci s provozovatelem vysílání, činí tato lhůta jeden rok.
1. Reklamy musí být objektivní a poctivé.
2. Reklamy nesmějí uvádět v omyl a poškozovat zájmy spotřebitelů.
3. Reklamy určené dětem a reklamy, ve kterých děti vystupují, se musí vyhnout všemu, co by mohlo poškodit jejich zájmy, a musí v nich být brán zřetel na jejich zvláštní citlivost.
4. Zadavatel reklamy nesmí ovlivňovat obsah pořadů.
2. Podíl reklamy nesmí přesáhnout 20 % vysílacího času v rámci jedné hodiny.
3. Podíl takových forem reklamy, jež spočívají v přímých nabídkách prodeje, koupě či pronájmu výrobků nebo poskytování služeb, ve vysílání nesmí být vyšší než jedna hodina denně.
1. Reklamy musí být jako takové jasně rozpoznatelné a zřetelně oddělené od ostatních částí programu vizuálními nebo akustickými prostředky. V zásadě mají být vysílány v blocích.
2. Podprahová reklama je nepřípustná.
3. Skryté reklamy jsou nepřípustné, zejména předvádění výrobků nebo služeb v pořadech za účelem reklamy.
4. V reklamách nesmějí účinkovat vizuálně ani hlasově osoby, které pravidelně uvádějí zpravodajské a publicistické pořady.
1. Reklamy musí být zařazovány mezi pořady. Pokud jsou splněny podmínky obsažené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, mohou být reklamy zařazovány během pořadů tak, aby nebyla narušena celistvost a hodnota pořadu a nebyly poškozeny práva vlastníků práv.
2. V pořadech sestávajících ze samostatných částí, ve sportovních pořadech a přenosech podobně strukturovaných událostí a představení, jež obsahují přestávky, mohou být reklamy zařazovány pouze mezi částmi nebo v přestávkách.
3. Vysílání takových audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou pořadů na pokračování, seriálů, zábavných a dokumentárních pořadů), pokud trvají déle než čtyřicet pět minut, může být přerušeno jednou během každého dovršeného pětačtyřicetiminutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich trvání je nejméně o dvacet minut delší než dva či více dovršených pětačtyřicetiminutových časových úseků.
4. Pokud jsou pořady, odlišné od těch, na něž se vztahuje odstavec 2, přerušovány reklamami, minimální časové rozmezí mezi dvěma po sobě následujícími reklamními přerušeními činí nejméně 20 minut.
5. Reklamy nesmějí být zařazovány do vysílání bohoslužeb. Zpravodajské, publicistické, dokumentární a náboženské pořady a pořady pro děti, pokud je jejich trvání kratší než 30 minut, nesmějí být přerušovány reklamami. Pokud tyto pořady trvají 30 minut a déle, postupuje se podle pravidel předchozího odstavce.
1. Reklamy na tabákové výrobky jsou nepřípustné.
2. Reklamy na alkoholické nápoje všech druhů musí vyhovovat těmto pravidlům:
- a)
- nesmějí být zaměřeny převážně na nezletilé osoby, přičemž osoby spojované v reklamách s požíváním alkoholických nápojů by neměly vypadat jako nezletilé,
- b)
- nesmějí spojovat požívání alkoholu s tělesnými výkony nebo řízením dopravního prostředku,
- c)
- nesmějí tvrdit, že alkohol má léčebné účinky, stimuluje, uklidňuje nebo pomáhá v řešení osobních problémů,
- d)
- nesmějí nabádat k nestřídmému požívání alkoholu a stavět abstinenci a střídmost do záporného světla,
- e)
- nesmějí nepatřičně zdůrazňovat obsah alkoholu v nápojích.
3. Reklamy na léky a léčebné procedury, pokud jsou ve vysílající straně dostupné pouze na lékařský předpis, jsou nepřípustné.
4. Reklamy na všechny ostatní léky a léčebné procedury musí být jasně rozlišitelné jako takové, musí být poctivé, pravdivé a ověřené a musí být v souladu s požadavky ochrany jednotlivce před újmou na zdraví.
1. Aby se zabránilo nekalé soutěži a ohrožení systému televizního vysílání jedné smluvní strany, nesmějí reklamy, které jsou pravidelně výslovně zaměřené na diváky v určité smluvní straně, odlišné od smluvní strany provozovatele vysílání, obcházet pravidla této smluvní strany týkající se reklamy v televizním vysílání.
2. Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije:
- a)
- pokud tato reklamní pravidla znamenají diskriminaci mezi reklamami vysílanými subjekty nebo technickými prostředky podléhajícími jurisdikci této smluvní strany a reklamami vysílanými subjekty nebo technickými prostředky podléhajícími jurisdikci jiné smluvní strany, nebo
- b)
- pokud smluvní strany, kterých se případ týká, uzavřely v této oblasti bilaterální či multilaterální smlouvy.
1. Pokud jsou pořad nebo série pořadů zcela nebo částečně sponzorovány, musí být jako takové označeny vhodnými titulky na začátku a/nebo na konci pořadu.
2. Obsah a zařazování sponzorovaných pořadů nesmí být za žádných okolností ovlivněn sponzorem způsobem, který by ovlivňoval odpovědnost a redakční nezávislost provozovatele vysílání ve vztahu k pořadům.
3. Sponzorované pořady nesmějí podporovat prodej, koupi či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby zejména tím, že by tyto výrobky či služby byly v takových pořadech zvláště zmiňovány.
1. Pořady nemohou být sponzorovány fyzickou nebo právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba či prodej výrobků nebo poskytování služeb, jejichž reklama je zakázána podle článku 15.
2. Sponzorování zpravodajství a publicistických pořadů je nepřípustné.
1. Smluvní strany se zavazují, že si budou při plnění závazků vyplývajících z této Úmluvy vzájemně pomáhat.
2. Za tímto účelem:
- a)
- každý smluvní stát určí jeden či více orgánů, jejichž názvy a adresy sdělí Generálnímu tajemníku Rady Evropy současně s předáním dokumentu o ratifikaci, souhlasu, schválení či přístupu,
- b)
- každý smluvní stát, jenž určil více než jeden orgán, specifikuje ve svém sdělení dle písmena a) působnost každého z nich.
3. Orgán určený smluvní stranou bude:
- a)
- poskytovat informace podle článku 6 odst. 2 této Úmluvy,
- b)
- poskytovat informace vyžádané orgánem, který určila jiná smluvní strana, o zákonech své země a obvyklých postupech uplatňovaných v oblasti, kterou upravuje tato Úmluva,
- c)
- spolupracovat s orgány určenými ostatními smluvními stranami, kdykoli to bude prospěšné, a zejména tehdy, kdy to přispěje k účinnému plnění ustanovení této Úmluvy,
- d)
- brát na zřetel každou nesnáz v provádění této Úmluvy, na kterou byla upozorněna orgánem, který určila jiná smluvní strana.
1. Pro účely této Úmluvy bude zřízen Stálý výbor.
2. Každá smluvní strana může být zastupována ve Stálém výboru jedním nebo více delegáty. Každá delegace má jeden hlas. Evropské hospodářské společenství vykonává v oblastech své působnosti hlasovací právo počtem hlasů rovnajícím se počtu členských států, které jsou smluvními stranami této Úmluvy. Evropské hospodářské společenství nemůže vykonávat své hlasovací právo, pokud hlasují jeho členské státy a naopak.
3. Kterýkoli stát, zmiňovaný v článku 29 odst. 1, jenž není smluvní stranou této Úmluvy, může být zastoupen ve Stálém výboru pozorovatelem.
4. Stálý výbor se může při výkonu svých funkcí obracet o radu na experty. Ze své iniciativy či na žádost subjektu, kterého se věc týká, může přizvat kteroukoli mezinárodní či národní, vládní či nevládní organizaci kvalifikovanou v oblastech, jež upravuje tato Úmluva, aby vyslala svého pozorovatele na zasedání Stálého výboru nebo jeho část. Rozhodnutí pozvat takové experty či organizace musí být učiněno tříčtvrtinovou většinou členů Stálého výboru.
5. Stálý výbor svolává Generální tajemník Rady Evropy. Jeho první schůze se bude konat v průběhu šesti měsíců následujících po vstupu Úmluvy v platnost. Výbor se poté sejde, kdykoli o to požádá jedna třetina smluvních stran nebo Výbor ministrů, z iniciativy Generálního tajemníka Rady Evropy ve shodě s ustanovením článku 23 odst. 2, nebo na žádost jedné či více smluvních stran ve shodě s ustanovením článku 21 písm. c) a článku 25 odst. 2.
6. Stálý výbor se může platně usnášet, pokud je přítomna většina smluvních stran.
7. Rozhodnutí Stálého výboru podle odstavce 4 a článku 23 odst. 3 musí být učiněna tříčtvrtinovou většinou přítomných členů.
8. Stálý výbor podle ustanovení této Úmluvy stanoví svůj Jednací řád.
Stálý výbor sleduje provádění této Úmluvy. Je oprávněn:
- a)
- činit doporučení smluvním stranám týkající se provádění Úmluvy,
- b)
- navrhovat nezbytné změny Úmluvy a posuzovat ty, které budou navrženy ve shodě s ustanovením člán- ku 23,
- c)
- na základě požadavku jedné či více smluvních stran posuzovat otázky týkající se výkladu Úmluvy,
- d)
- činit vše pro to, aby veškeré rozpory, které jsou mu předkládány v souladu s článkem 25, byly řešeny smírně,
- e)
- doporučovat Výboru ministrů, aby k přistoupení k této Úmluvě byly vyzvány i jiné státy, než jsou ty, o kterých se zmiňuje článek 29 odst. 1.
Stálý výbor po každém zasedání předloží smluvním stranám a Výboru ministrů Rady Evropy zprávu o svém jednání a přijatých rozhodnutích.
1. Každá smluvní strana může navrhovat doplňky k této Úmluvě.
2. Každý doplňující návrh je nutno předložit Generálnímu tajemníku Rady Evropy, jenž s ním seznámí členské státy Rady Evropy, další státy Evropské kulturní úmluvy, Evropské hospodářské společenství a všechny nečlenské státy, jež přistoupily nebo byly pozvány, aby přistoupily k této Úmluvě v souladu s ustanovením článku 30. Generální tajemník Rady Evropy svolá zasedání Stálého výboru po uplynutí nejméně dvou měsíců od seznámení s návrhem.
3. Stálý výbor posoudí každý doplňující návrh a po jeho přijetí tříčtvrtinovou většinou členů Stálého výboru ho postoupí Výboru ministrů ke schválení. Po schválení bude text předložen smluvním stranám k přijetí.
4. Doplňující návrh vstoupí v platnost třicátý den poté, kdy všechny smluvní strany vyrozuměly Generálního tajemníka o jeho přijetí.
1. Pokud smluvní strana zjistí porušení této Úmluvy, seznámí s domnělým porušením stranu vysílající a obě smluvní strany se pokusí překonat problém na základě ustanovení článků 19, 25 a 26.
2. Pokud je domnělé porušení zjevně závažného charakteru s důležitým veřejným dopadem a týká se člán- ku 7 odst. 1 nebo 2, článku 12, článku 13 odst. 1 věty prvé, článku 14, nebo článku 15 odst. 1 nebo 3, může strana přijímající, trvá-li porušení více než dva týdny poté, kdy o něm uvědomila stranu vysílající, přechodně pozastavit převzaté vysílání dotyčného programu.
3. Ve všech ostatních případech domnělého porušení, s výjimkou případů zmiňovaných v odstavci 4, strana přijímající může přechodně pozastavit převzaté vysílání dotyčného programu osm měsíců poté, co o něm stranu vysílající uvědomila, jestliže domnělé porušení stále trvá.
4. Přechodné pozastavení převzatého vysílání není přípustné v případech domnělého porušení článku 7 odst. 3 a článků 8, 9 nebo 10.
1. V případě problémů vznikajících při provádění této Úmluvy se budou dotčené smluvní strany snažit dosáhnout smírného urovnání.
2. Pokud žádná z dotčených stran nemá námitek, Stálý výbor může věc prošetřit a být k dispozici dotčeným stranám za účelem dosažení co možná nejrychlejšího uspokojivého řešení a tam, kde je to vhodné, zformulování poradního názoru na věc.
3. Každá dotčená strana je povinna poskytnout bezodkladně Stálému výboru veškeré informace a náležitosti nezbytné k výkonu jeho poslání ve smyslu předchozího odstavce.
1. Pokud dotčené strany nemohou urovnat spor na základě ustanovení článku 25, mohou po společné dohodě postoupit spor arbitrážnímu řízení, jehož postup je upraven Dodatkem k této Úmluvě. Pokud k takové dohodě nedojde do šesti měsíců po první žádosti o zahájení smírčího řízení, spor může být předložen arbitráži na žádost jedné ze stran.
2. Kterákoli smluvní strana může kdykoli prohlásit, že uznává arbitrážní postup upravený Dodatkem k této Úmluvě jako závazný a že tak činí ipso facto a bez ohledu na zvláštní dohodu s kteroukoli smluvní stranou, která přijala stejný závazek.
1. Smluvní strany, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, se ve svých vzájemných vztazích řídí pravidly Společenství. Pravidel této Úmluvy použijí pouze tehdy, když pravidla Společenství daný případ neupravují.
2. Nic v této Úmluvě nebrání smluvním stranám v tom, aby uzavřely mezinárodní dohody doplňující či rozvíjející její ustanovení nebo rozšiřující oblast působnosti těchto ustanovení.
3. Tato Úmluva nemění práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z bilaterálních dohod, pokud jimi nejsou dotčena práva jiných smluvních stran a plnění jejich povinností daných touto Úmluvou.
Nic v této Úmluvě nebrání smluvním stranám v tom, aby programové služby vysílané subjekty nebo technickými prostředky, které podléhají jejich právní úpravě ve smyslu článku 3, podřídily přísnějším či detailnějším pravidlům, než jsou pravidla této Úmluvy.
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy, ostatním státům Evropské kulturní úmluvy a Evropského hospodářského společenství. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u Generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data, kdy sedm států, a z nich nejméně pět členských států Rady Evropy, vyjádřilo svůj souhlas být vázáno Úmluvou v souladu s ustanoveními předchozího odstavce.
3. Stát může při podpisu nebo kdykoli později před tím, než pro něj Úmluva vstoupila v platnost, prohlásit, že se bude řídit Úmluvou již před jejím vstupem v platnost.
4. Pro každý stát zmiňovaný v odstavci 1 nebo pro Evropské hospodářské společenství, pokud vyjádří svůj souhlas být vázán Úmluvou později, vstoupí tato Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
1. Poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost, Výbor ministrů Rady Evropy po konzultaci se smluvními státy může na základě většinového rozhodnutí podle článku 20.d Statutu Rady Evropy a jednomyslného hlasování zástupců smluvních stran, kteří jsou oprávněni zasedat ve Výboru ministrů, pozvat další stát, aby přistoupil k této Úmluvě.
2. Pro každý přistupující stát tato Úmluva vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data uložení listiny o přístupu u Generálního tajemníka Rady Evropy.
1. Kterýkoli stát může při podpisu nebo při ukládání ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit území, na kterém nebo na kterých bude tato Úmluva platit.
2. Kterýkoli stát může kdykoli později rozšířit prohlášením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy působnost této Úmluvy na další území určená v takovém prohlášení. Na těchto územích vstoupí Úmluva v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od doručení takového prohlášení Generálnímu tajemníku.
3. Jakékoli prohlášení učiněné podle předcházejících dvou odstavců může být, pokud jde o území uvedené v takovém prohlášení, odvoláno oznámením adresovaným Generálnímu tajemníku. Odvolání nabude účinnosti prvého dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců od doručení takového oznámení Generálnímu tajemníku.
1. Při podpisu nebo uložení ratiflkační listiny, listiny o přijetí nebo přístupu:
- a)
- může kterýkoli stát prohlásit, že si vyhrazuje právo omezit na svém území převzaté vysílání programových služeb, jež obsahují reklamy na alkoholické nápoje v souladu s pravidly článku 15 odst. 2 této Úmluvy, a to pouze v rozsahu, ve kterém je toto vysílání v rozporu s jeho vnitrostátním právním řádem,
- b)
- Velká Británie může prohlásit, že si vyhrazuje právo neplnit povinnost zákazu reklam na tabákové výrobky danou článkem 15 odstavcem 1, v případech reklamy na doutníky a dýmkový tabák vysílanými Independent Broadcasting Authority prostřednictvím pozemních prostředků na jejím území.
Žádné jiné výhrady nejsou přípustné.
2. Výhrada učiněná v souladu s předchozím odstavcem nemůže být předmětem námitky.
3. Kterýkoli smluvní stát, jenž učinil výhradu dle odstavce 1, ji může zcela nebo částečně odvolat oznámením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy. Odvolání nabude účinnosti dnem doručení takového oznámení Generálnímu tajemníku.
4. Smluvní strana, která učinila výhradu k některému ustanovení této Úmluvy, nemůže vyžadovat plnění tohoto ustanovení na žádné jiné smluvní straně. Pokud je výhrada smluvní strany částečná nebo podmíněná, může vyžadovat takové plnění daného ustanovení, ke kterému se zavázala.
1. Kterákoli smluvní strana může kdykoli od této Úmluvy odstoupit sdělením adresovaným Generálnímu tajemníku Rady Evropy.
2. Takové odstoupení vstoupí v platnost prvého dne měsíce následujícího po uplynutí šesti měsíců ode dne doručení sdělení Generálnímu tajemníku.
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, ostatním státům Evropské kulturní dohody, Evropskému hospodářskému společenství a každému dalšímu státu, který přistoupil nebo byl pozván k přístupu k této Úmluvě:
- a)
- každý podpis;
- b)
- uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu;
- c)
- každé datum vstupu v platnost této Úmluvy v souladu s ustanovením článků 29, 30 a 31;
- d)
- každou zprávu vyhotovenou na základě ustanovení článku 22;
- e)
- každý jiný akt, prohlášení, oznámení nebo sdělení, které se týkají této Úmluvy.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tuto Úmluvu.
Dáno ve Štrasburku dne 5. května 1989, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, ostatním státům Evropské kulturní dohody, Evropskému hospodářskému společenství a všem státům, které jsou pozvány přistoupit k této Úmluvě.
1. Žádost o arbitrážní řízení musí být dána na vědomí Generálnímu tajemníku Rady Evropy. Musí obsahovat jméno druhé strany sporu a předmět sporu. Generální tajemník seznámí s věcí všechny smluvní strany této Úmluvy.
2. V případě sporu mezi dvěma smluvními stranami, z nichž jedna je členským státem Evropského hospodářského společenství, přičemž i Evropské hospodářské společenství je smluvní stranou, musí žádost o arbitrážní řízení být zaslána jak tomuto členskému státu, tak i Společenství, které společně do měsíce po obdržení žádosti sdělí Generálnímu tajemníku, zda členský stát nebo Společenství nebo členský stát a Společenství společně budou stranou sporu. Pokud takové sdělení nebude učiněno během shora uvedené měsíční lhůty, považují se pro účely provádění ustanovení upravujících ustavení a jednání arbitrážního tribunálu členský stát a Společenství za jednu a tutéž stranu sporu. Stejně se postupuje, pokud členský stát a Společenství se společně prohlásí za stranu sporu.
V případech, které zohledňuje tento odstavec, se lhůta jednoho měsíce, stanovená prvou větou odstavce 4, prodlužuje na dva měsíce.
3. Arbitrážní tribunál sestává ze tří členů. Každá strana sporu jmenuje jednoho arbitra. Dva takto jmenovaní arbitři určí po vzájemné dohodě třetího arbitra, jenž bude tribunálu předsedat. Předseda nesmí být státním příslušníkem žádné ze stran sporu, nesmí mít své stálé bydliště na území žádné ze stran, nesmí být žádnou stranou zaměstnáván, ani být ve věci zainteresován z jiného důvodu.
4. Pokud jedna ze stran nejmenovala arbitra do měsíce ode dne, kdy Generální tajemník Rady Evropy sdělí informaci o podání žádosti, bude jmenován na žádost druhé strany prezidentem Evropského soudu pro lidská práva v další lhůtě jednoho měsíce. Pokud prezident soudu je neschopen jednat nebo je státním příslušníkem jedné ze stran sporu, jmenování bude provedeno viceprezidentem soudu nebo jeho nejvýše postaveným soudcem, jenž je k dispozici a není státním příslušníkem jedné ze stran sporu. Stejným způsobem se bude postupovat, pokud předseda arbitrážního tribunálu nebude určen během jednoho měsíce po jmenování druhého arbitra.
5. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použije v případech, kdy bude nutno zaplnit uprázdněné místo v arbitrážním tribunálu.
6. Dvě či více smluvních stran, které se shodly na společném zájmu, jmenují arbitra společně.
7. Strany sporu a Stálý výbor poskytnou arbitrážnímu tribunálu všechny náležitosti nezbytné k účinnému vedení jednání.
8. Arbitrážní tribunál určí svůj vlastní jednací řád. Rozhodnutí činí většinou hlasů svých členů. Jeho výrok je konečný a závazný.
9. Rozhodnutí arbitrážního tribunálu musí být oznámeno Generálnímu tajemníku Rady Evropy, jenž o něm vyrozumí všechny smluvní strany této Úmluvy.
10. Každá strana sporu nese náklady na arbitra, kterého jmenovala. Obě strany se stejnou měrou podílejí na úhradě výdajů třetího arbitra, jakož i dalších nákladů arbitrážního
řízení.
Rada Evropy
Evropské smlouvy
ETS 171
Štrasburk 1. 10. 1998
Členské státy Rady Evropy a ostatní smluvní strany Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (dále jen ,,Úmluva"), která byla poprvé předložena k podpisu ve Štrasburku dne 5. května 1989,
přivítaly skutečnost, že rozšíření členství Rady Evropy od roku 1989 vedlo k rozvoji a realizaci právního rámce daného Úmluvou na celoevropské úrovni;
vzaly v úvahu hlavní prvky technického a hospodářského rozvoje na úseku televizního vysílání, jakož i nástup nových komunikačních služeb, ke kterému v Evropě došlo od přijetí Úmluvy v roce 1989;
vzaly na vědomí, že s ohledem na tento vývoj je žádoucí uskutečnit revizi ustanovení Úmluvy;
mají v tomto ohledu na paměti, že Evropské společenství přijalo Směrnici č. 97/36/ES Evropského parlamentu a Rady z 19. června 1997, která novelizovala Směrnici Rady č. 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání;
vzaly v úvahu naléhavou potřebu novelizace jistých ustanovení Úmluvy za tím účelem, aby bylo možno rozvíjet koherentní přístup k přeshraniční televizi spojující Úmluvu a Směrnici, jak je podtrženo v Deklaraci o sdělovacích prostředcích v demokratické společnosti, kterou přijali ministři států zúčastněných na 4. Evropské ministerské konferenci o politice hromadných sdělovacích prostředků (Praha, 7. -- 8. prosince 1994), a v politické Deklaraci 5. Evropské ministerské konference (Thessaloniki, 11. -- 12. prosince 1997);
přejí si dále rozvíjet principy vtělené do Doporučení Rady Evropy, která byla v rámci Rady Evropy přijata od doby přijetí Úmluvy k otázkám formulace strategií boje proti kouření, alkoholu a drogové závislosti ve spolupráci s tvůrci veřejného mínění a se sdělovacími prostředky, k otázkám práva na vysílání stručných informací o významných událostech v přeshraničním kontextu tam, kde na jejich televizní vysílání byla udělena výhradní práva, a k otázkám zobrazování násilí v elektronických sdělovacích prostředcích.
S ohledem na výše uvedené se smluvní strany dohodly takto:
Výraz ,,jurisdiction" v článku 8 odst. 1 a v článku 16 odst. 2 a) ve francouzském textu se nahrazuje výrazem ,,competence".
Výraz ,,advertisements" v článku 15 odst. 3 a 4 v anglickém textu se nahrazuje výrazem ,,advertising".
V článku 2 písmenu c) definice provozovatele vysílání zní:
- ,,c)
- ,,provozovatelem vysílání" se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nese redakční odpovědnost za skladbu televizních programových služeb určených pro příjem veřejností, které vysílá nebo nechává vysílat v úplné a nezměněné podobě třetí osobou;".
V článku 2 písm. f) definice reklamy zní:
- ,,f)
- ,,reklamou" se rozumí jakékoliv veřejné oznámení činěné za úhradu nebo podobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní reklamy, jehož cílem je propagovat prodej, nákup nebo nájem určitého produktu nebo určité služby, podpořit určitou věc nebo myšlenku či vyvolat jiný účinek požadovaný zadavatelem reklamy nebo samotným provozovatelem vysílání;".
Do článku 2 se vkládá nové písmeno g), které zní:
- ,,g)
- ,,teleshoppingem" se rozumí vysílání přímých nabídek, kterými se veřejnosti nabízejí dodávky zboží nebo služeb za úhradu, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků;".
Článek 2 písm. g) se označuje jako článek 2 písmeno h).
Článek 5 zní:
,,Článek 5: Povinnosti vysílajících smluvních stran
1. Každá vysílající smluvní strana zajistí, aby veškeré programové služby zabezpečované provozovatelem vysílání v její pravomoci splňovaly podmínky této Úmluvy.
2. Pro účely této Úmluvy se provozovatelem vysílání pod jurisdikcí smluvní strany rozumí:
-- provozovatel vysílání, který je považován za subjekt usazený v dané smluvní straně v souladu s odstavcem 3;
-- provozovatel vysílání, na kterého se vztahuje ustanovení odstavce 4.
3. Pro účely této Úmluvy se předpokládá, že provozovatel vysílání je usazen v určité smluvní straně (dále jen ,,vysílající smluvní strana") v těchto případech:
- a)
- jestliže tento provozovatel vysílání má sídlo svých řídících orgánů v dané smluvní straně a v této smluvní straně jsou též činěna rozhodnutí o skladbě programů;
- b)
- jestliže provozovatel vysílání má sídlo svých řídících orgánů v jedné smluvní straně, avšak rozhodnutí o skladbě programů jsou činěna v jiné smluvní straně, považuje se za provozovatele vysílání usazeného v té smluvní straně, kde pracuje významná část pracovníků, jejichž pracovní náplní jsou činnosti spjaté s televizním vysíláním; pokud významná část pracovníků s touto pracovní náplní zaměřenou na televizní vysílání pracuje v každé z těchto smluvních stran, považuje se provozovatel vysílání za usazeného v té smluvní straně, kde má své řídící orgány; pokud významná část pracovníků s pracovní náplní zaměřenou na televizní vysílání nepracuje ani v jedné z těchto smluvních stran, považuje se provozovatel vysílání za usazeného v té smluvní straně, kde poprvé zahájil vysílání podle platného právního řádu této smluvní strany, a to za předpokladu, že udržuje stabilní a efektivní spojení s hospodářstvím této smluvní strany;
- c)
- jestliže provozovatel vysílání má sídlo svých řídících orgánů v určité smluvní straně, avšak rozhodnutí o vysílaných programech jsou činěna ve státě, který není smluvní stranou této Úmluvy, nebo vice versa, má se za to, že provozovatel vysílání je usazen v příslušné smluvní straně, pokud v této smluvní straně pracuje významná část pracovníků, jejichž pracovní náplní jsou činnosti spjaté s televizním vysíláním;
- d)
- jestliže se provozovatel vysílání považuje za usazeného v členském státě Evropských společenství podle článku 2 odst. 3 Směrnice č. 97/36/ES Evropského parlamentu a Rady z 19. června 1997, kterou se novelizovala Směrnice Rady č. 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, považuje se tento provozovatel vysílání za usazeného v tomto státě též pro účely této Úmluvy.
4. Provozovatel vysílání, na kterého se nevztahují ustanovení odstavce 3, se považuje za subjekt podléhající jurisdikci smluvní strany, tzv. vysílající smluvní strany, v následujících případech:
- a)
- jestliže využívá kmitočtu přiděleného touto smluvní stranou;
- b)
- jestliže sice nevyužívá kmitočtu přiděleného touto smluvní stranou, avšak využívá satelitní kapacity dotyčné smluvní straně příslušející;
- c)
- jestliže sice nevyužívá ani kmitočtu přiděleného touto smluvní stranou, ani satelitní kapacity dotyčné smluvní straně příslušející, ale využívá vzestupný signál vysílaný k družici z území smluvní strany.
6. Tato Úmluva se nevztahuje na televizní vysílání určená výhradně pro příjem ve státech, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, pokud tato vysílání nejsou přímo nebo nepřímo přijímána veřejností jedné nebo více smluvních stran.".
Článek 8 zní:
,,Článek 8: Právo na odpověď
1. Každá vysílající smluvní strana zajistí, aby kterákoli fyzická či právnická osoba bez ohledu na svoji státní příslušnost či sídlo dostala příležitost uplatnit své právo na odpověď nebo hledat jinou srovnatelnou právní či správní nápravu v souvislosti s programy vysílanými provozovatelem vysílání podléhajícímu její jurisdikci, ve smyslu článku 5. Zejména zajistí, aby časové zařazení a ostatní náležitosti výkonu práva na odpověď byly takové, aby toto právo mohlo být účinně vykonáno. Účinný výkon tohoto práva nebo ostatních právních či správních opatření musí být zajištěn jak z hlediska vhodné lhůty, tak z hlediska způsobu uplatnění.
2. Pro účely uplatnění tohoto práva se název programové služby nebo provozovatele vysílání odpovědného za toto vysílání uvádí přímo v tomto vysílání, a to v pravidelných intervalech a vhodnými prostředky.".
Článek 9 zní:
,,Článek 9: Přístup veřejnosti k informacím
Každá smluvní strana přezkoumá a v případě potřeby přijme potřebná právní opatření, jako například zavedení práva na krátké zpravodajství o událostech zvýšeného zájmu veřejnosti, aby zamezila zpochybňování práva veřejnosti na přístup k informacím uplatňováním výhradních práv na vysílání nebo převzaté vysílání, ve smyslu článku 3, takových událostí provozovatelem vysílání, jenž podléhá jurisdikci smluvní strany.".
Vkládá se nový článek 9 bis, který zní:
,,Článek 9 bis: Přístup veřejnosti k událostem značného společenského významu
1. Každá smluvní strana si ponechává právo činit potřebná opatření, aby zajistila, že provozovatel vysílání v její působnosti nebude exkluzivně vysílat události pokládané dotyčnou smluvní stranou za události značného společenského významu takovým způsobem, kterým by značnou část veřejnosti v dané smluvní straně zbavil příležitosti takové události sledovat ve volně přístupném živém vysílání
nebo ze záznamu. Přitom může dotyčnásmluvní strana využít možnosti sestavení seznamu událostí, které považuje za události značného společenského významu.
2. Smluvní strany vhodnými prostředky a při respektování právních záruk vyplývajících z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i respektování ústavy dotyčného státu zajistí, aby provozovatelé vysílání v jejich působnosti neuplatňovali výhradní práva zakoupená těmito provozovateli vysílání po datu nabytí účinnosti Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi takovým způsobem, který by značnou část veřejnosti jiné smluvní strany zbavoval možnosti sledovat události určené touto druhou smluvní stranou pro úplné nebo částečné pokrytí živým vysíláním, nebo tam, kde je to nezbytné nebo vhodné z objektivních důvodů veřejného zájmu, pro úplné nebo částečné pokrytí vysíláním ze záznamu ve volně přístupném vysílání, jak určí dotyčná druhá smluvní strana podle odstavce 1, při respektování následujících požadavků:
- a)
- smluvní strana uplatňující opatření podle odstavce 1 sestaví seznam národních nebo zahraničních událostí, které dotyčná smluvní strana považuje za události značného společenského významu;
- b)
- smluvní strana toto provede jasným a průhledným způsobem a včas;
- c)
- smluvní strana stanoví, zda tyto události budou dostupné úplně nebo částečně přímým přenosem nebo v případech, kdy to je nezbytné nebo vhodné z objektivních důvodů veřejného zájmu, úplně nebo částečně ze záznamu;
- d)
- opatření uskutečněná smluvní stranou, která sestavila seznam, musí být úměrná účelu a natolik podrobná, aby i jiným smluvním stranám umožnila uskutečnit opatření v tomto odstavci uvedená;
- e)
- smluvní strana, která sestavila seznam, postoupí tento seznam a související opatření Stálému výboru, přičemž časový limit, v jakém tak má učinit, stanoví Stálý výbor;
- f)
- opatření učiněná smluvní stranou, která sestavila seznam, musí odpovídat směrnicím Stálého výboru uvedeným v odstavci 3, a k těmto opatřením musí být vydáno kladné stanovisko Stálého výboru.
Opatření založená na ustanovení tohoto odstavce platí jen pro takové události, které Stálý výbor zveřejní ve svém každoročně vydávaném seznamu uvedeném v odstavci 3, a vztahují se pouze na ta výhradní práva, která byla zakoupena po nabytí platnosti tohoto pozměňujícího Protokolu.
3. Jedenkrát ročně Stálý výbor provede následující:
- a)
- zveřejní souhrnný seznam zařazených událostí a odpovídajících opatření notifikovaných smluvními stranami v souladu s ustanovením odstavce 2 e);
- b)
- navrhne pravidla, jež musí být přijata většinou tří čtvrtin celkového počtu členů, za účelem doplnění požadavků vyjmenovaných v odstavci 2 a) až e), aby se zabránilo rozdílům v uplatňování tohoto článku a odpovídajících ustanovení Evropského společenství.".
Článek 10 odst. 1 zní:
,,1. Každá vysílající smluvní strana zajistí tam, kde je to proveditelné, a vhodnými prostředky, aby provozovatel vysílání v její působnosti vyhradil většinový podíl svého vysílacího času pro evropská díla, s výjimkou vysílacího času věnovaného zpravodajství, sportovním událostem, hrám, reklamě, teletextovým službám a teleshoppingu. Tohoto podílu se s ohledem na odpovědnost každého daného provozovatele vysílání vůči svým divákům na úseku informací, vzdělávání, kultury a zábavy má dosáhnout postupně, a to na základě vhodných kritérií.".
Článek 10 odst. 4 zní:
,,4. Smluvní strana zajistí, aby žádný provozovatel vysílání v její působnosti nevysílal filmová díla mimo dobu dohodnutou s držiteli práv.".
Vkládá se nový článek 10 bis, který zní:
,,Článek 10 bis: Pluralismus sdělovacích prostředků
V duchu spolupráce a vzájemné pomoci, na níž je celá Úmluva založena, se smluvní strany vynasnaží zamezit ohrožení pluralismu sdělovacích prostředků vysíláním nebo převzatým vysíláním některého provozovatele vysílání nebo jiných právnických či fyzických osob v jejich působnosti ve smyslu článku 3.".
Nadpis Hlavy III zní:
Článek 11 zní:
,,1. Reklama a teleshopping musí být poctivé a čestné.
2. Reklama a teleshopping nesmí být klamavé a nesmějí směřovat proti zájmu spotřebitelů.
3. Reklama a teleshopping, které jsou zaměřeny na děti nebo v nichž děti vystupují, se musí vyhnout všemu, co by mohlo poškozovat jejich zájmy, a musí brát ohled na jejich zvláštní citlivost.
4. Teleshopping nesmí vyzývat nezletilou mládež k uzavírání kupních nebo nájemních smluv na zboží a služby.
5. Zadavatel reklamy nesmí žádným způsobem ovlivňovat obsah programů."
.
Článek 12 zní:
,,Článek 12: Časový rozsah reklamy a teleshoppingu
1. Podíl teleshoppingových spotů, reklamních spotů a jiných forem reklamy ve vysílání, s výjimkou teleshoppingových oken ve smyslu odstavce 3, nesmí přesáhnout 20 % denního vysílacího času. Podíl vysílání reklamy nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času.
2. Podíl reklamních spotů a teleshoppingových spotů v průběhu jedné hodiny nesmí přesáhnout 20 % vysílacího času.
3. Teleshoppingová okna vysílaná na programech, které nejsou zaměřeny výhradně na vysílání teleshoppingu, musí trvat nejméně 15 minut nepřerušené. Maximální počet těchto oken v průběhu jednoho dne je osm. Jejich celkové trvání nesmí přesáhnout tři hodiny denně. Teleshoppingová okna musí být zřetelně označena obrazovými a zvukovými prostředky.
4. Reklama pro účely tohoto článku nezahrnuje:
-- oznámení provozovatele vysílání ve spojení s jeho vlastními programy a produkty z těchto programů přímo odvozenými;
-- oznámení činěná ve veřejném zájmu a charitativní výzvy, pokud jsou vysílány zdarma.".
Článek 13 zní:
,,Článek 13: Forma a uvádění
1. Reklama a teleshopping musí být jasně rozpoznatelné jako takové a obrazovými nebo zvukovými nebo zvukověobrazovými prostředky zřetelně oddělené od ostatních pořadů. Reklama a teleshopping se v zásadě vysílají v blocích.
2. Reklama a teleshopping nesmí používat techniku působící na podvědomí diváka.
3. Skrytá reklama a skrytý teleshopping se nepovolují a zvláště se nepovoluje předvádění produktů nebo služeb v programech, pokud by takové jejich předvádění sloužilo reklamním účelům.
4. V reklamě ani v teleshoppingu nesmí vizuálně ani hlasově vystupovat osoby, které pravidelně uvádějí zprávy a publicistické pořady.".
Článek 14 zní:
,,Článek 14: Zařazování reklam a teleshoppingu
1. Reklama a teleshopping se zařazují mezi pořady. Pokud jsou splněny podmínky obsažené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, je možno reklamu a teleshopping zařazovat též během uváděných pořadů, a to takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení celistvosti a hodnoty pořadů a poškození práv držitelů práv k těmto pořadům.
2. U pořadů sestávajících ze samostatných částí, nebo u sportovních pořadů a podobně rozčleněných událostí a představení obsahujících přestávky se reklama a teleshopping zařazují pouze mezi uvedenými částmi nebo v době přestávek.
3. Vysílání audiovizuálních děl jako například hraných filmů a filmů vyrobených pro televizi a trvajících déle než 45 minut (s výjimkou sérií a seriálů, programů lehkého zábavného žánru a dokumentárních filmů) je možno přerušit jedenkrát za každý dovršený 45 minutový časový úsek. Další přerušení se povoluje, jestliže jejich plánované trvání je alespoň o 20 minut delší než dva nebo více dovršené 45 minutové úseky.
4. Jestliže se vysíláním reklamy nebo teleshoppingu přerušují pořady jiné, než jak uvádí odstavec 2, musí uplynout nejméně 20 minut mezi každými dvěma po sobě následujícími reklamními nebo teleshoppingovými přerušeními pořadu.
5. Reklama a teleshopping se nesmí zařazovat do vysílání bohoslužeb. Zpravodajské, publicistické, dokumentární a náboženské pořady a pořady pro děti se nesmí přerušovat reklamou a teleshoppingem, je-li jejich plánované trvání kratší než 30 minut. U pořadů, jejichž plánované trvání činí alespoň 30 minut, platí ustanovení předchozích odstavců.".
Nadpis článku 15 a odst. 1 a 2 písm. a) tohoto článku zní:
,,Článek 15: Reklama a teleshopping na některé výrobky
1. Reklama a teleshopping na tabákové výrobky se nepovoluje.
2. Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje všeho druhu musí splňovat následující pravidla:
- a)
- nesmí být zaměřena zejména na nezletilou mládež, osoby, které jsou v reklamě nebo teleshoppingu spjaty s konzumací alkoholických nápojů, nesmějí vypadat jako nezletilé;".
Ve francouzském textu článek 15 odst. 2 písm. b) až e) zní:1)
- ,,b)
- ils ne doivent pas associer la consommation de l'alcool a des performances physiques ou a la conduite automobile;
- c)
- ils ne doivent pas suggérer que les boissons alcoolisées sont dotées de propriétés thérapeutiques ou qu'elles ont un effet stimulant, sédatif, ou qu'elles peuvent résoudre des problemes personnels;
- d)
- ils ne doivent pas encourager la consommation immodérée de boissons alcoolisées ou donner une image négative de l'abstinence ou de la sobriété;
- e)
- ils ne doivent pas souligner indument la teneur en alcool des boissons.".
V článku 15 se dopňuje nový odstavec 5, který zní:
,,5. Teleshopping zaměřený na léky a léčebné procedury je zakázán.".
Článek 16 zní:
,,Článek 16: Reklama a teleshopping zaměřené na jedinou smluvní stranu
1. Aby se zamezilo nekalé soutěži a ohrožení systému televizního vysílání dané smluvní strany, nesmí reklama a teleshopping, které jsou specificky a s určitou frekvencí určeny pro diváky v jedné smluvní straně odlišné od smluvní strany provozovatele vysílání, obcházet platná pravidla této smluvní strany týkající se reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání.
2. Ustanovení předchozího odstavce se nepoužije, jestliže:
- a)
- uvedená pravidla vytvářejí diskriminaci mezi reklamou a teleshoppingem vysílanými provozovatelem vysílání pod jurisdikcí jedné smluvní strany a reklamou a teleshoppingem přenášenými provozovatelem vysílání nebo jakoukoliv jinou právnickou či fyzickou osobou v působnosti jiné smluvní strany, nebo
- b)
- zúčastněné smluvní strany v této oblasti uzavřely dvoustranné nebo vícestranné dohody.".
Článek 18 odst. 1 zní:
,,1. Pořady nemohou být sponzorovány fyzickými ani právnickými osobami, jejichž hlavní činností je výroba nebo prodej produktů nebo poskytování služeb, jejichž reklama a teleshopping jsou podle článku 15 zakázány.".
V článku 18 se doplňuje nový odstavec 2, který zní:
,,2. Společnosti, jejichž činnost zahrnuje výrobu nebo prodej léků a léčebných prostředků, mohou sponzorovat pořady prostřednictvím svého názvu, obchodní značky, znaku nebo činností svého
podniku, s výjimkoujakéhokoliv uvádění léků nebo specifických léčebných prostředků, které jsou ve státě, kde vysílání probíhá, k dostání pouze na lékařský předpis.".
V článku 18 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3.
Doplňuje se nová Hlava IV bis, která zní:
Článek 18 bis: Programy zaměřené výhradně na vlastní propagaci
1. Ustanovení této Úmluvy platí obdobně pro programy zaměřené výhradně na vlastní propagaci provozovatele vysílání.
2. Jiné formy reklamy se v takových programech povolují v mezích stanovených článkem 12 odst. 1 a 2.
Článek 18 ter: Programy zaměřené výhradně na vysílání teleshoppingu
1. Ustanovení této Úmluvy platí obdobně pro programy zaměřené výhradně na vysílání teleshoppingu.
2. Jiné formy reklamy se ve vysílání takových programů povolují v mezích stanovených článkem 12 odst. 1. Článek 12 odst. 2 se nepoužije.".
V článku 20 odst. 4 se vypouští poslední věta. Článek 20 odst. 7 zní:
,,7. Za podmínek daných ustanoveními článku 9 bis odst. 3 písm. b) a článku 23 odst. 3 rozhoduje Stálý výbor tříčtvrtinovou většinou přítomných členů.".
Článek 21 se doplňuje:
,,f) uvádí stanovisko k porušování práv podle článku 24 bis odst. 2 c).
2. Vedle toho Stálý výbor vykonává následující:
- a)
- formuluje směrnice zmíněné v článku 9 bis odst. 3 b), k zamezení vzniku rozdílů mezi uplatňováním ustanovení této Úmluvy týkajících se přístupu veřejnosti k událostem značného společenského významu a uplatňováním odpovídajících ustanovení Evropského společenství;
- b)
- vyjadřuje názor na opatření učiněná smluvními stranami, které sestavily seznam domácích, resp. zahraničních událostí, těmito zeměmi považovaných za události značného společenského významu podle člán- ku 9 bis odst. 2;
- c)
- jedenkrát ročně zveřejňuje souhrnný seznam událostí značného společenského významu a odpovídajících právních opatření notifikovaných smluvními zeměmi v souladu s ustanovením článku 9 bis odst. 2 e).".
V článku 23 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které zní:
,,5. Výbor ministrů však může po konzultaci se Stálým výborem rozhodnout, že určitá konkrétní novela nabude účinnosti po uplynutí dvouletého období od data, kdy byla předložena k přijetí, pokud některá smluvní strana nesdělí Generálnímu tajemníku Rady Evropy námitky proti nabytí účinnosti dané novely. Pokud taková námitka byla notifikována, nabude daná novela účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni, ke kterému smluvní země Úmluvy, která námitku notifikovala, uložila své prohlášení o přijetí u Generálního tajemníka Rady Evropy.
6. Jestliže novela byla schválena Výborem ministrů, avšak dosud nenabyla účinnosti podle odstavce 4 nebo 5, nemůže žádný stát ani Evropské společenství vyjádřit svůj souhlas s tím, že budou Úmluvou vázány, aniž by zároveň novelu přijaly.".
Vkládá se nový článek 24 bis, který zní:
,,Článek 24 bis: Domnělé poškození práv vyplývajících z této Úmluvy
1. Směřuje-li určitý program některého provozovatele vysílání plně nebo převážně na území smluvní strany odlišné od smluvní strany, do jejíž působnosti provozovatel vysílání spadá (,,přijímající strana"), a byl-li provozovatel vysílání zřízen s cílem obcházet zákony v oblasti upravené Úmluvou, které by pro něho platily, pokud by spadal pod jurisdikci druhé smluvní strany, jedná se o zneužití práv.
2. Pokud některá smluvní strana uvede, že k takovému zneužívání dochází, uplatní se následující postup:
- a)
- zúčastněné smluvní strany jsou povinny usilovat o smírné řešení;
- b)
- pokud se smluvním stranám nepodaří dosáhnout smírčího řešení do tří měsíců, přijímající smluvní strana předá záležitost Stálému výboru;
- c)
- po vyslechnutí stanovisek zúčastněných smluvních stran se Stálý výbor do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost předána k řešení, vyjádří k tomu, zda k porušení práv došlo, a informuje o tom zúčastněné smluvní strany.
4. Jestliže smluvní strana, považovaná za stranu vykonávající jurisdikci nad daným provozovatelem vysílání, neprovede opatření uvedená v odstavci 3 do šesti měsíců, zahájí zúčastněné smluvní strany arbitrážní proces podle článku 26 odst. 2 Úmluvy a přílohy Úmluvy.
5. Přijímající smluvní strana až do dokončení arbitrážního řízení nepodnikne žádná opatření proti vysílanému programu.
6. Jakákoliv opatření navržená nebo podniknutá podle tohoto článku musí být ve shodě s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.".
Článek 28 zní:
,,Článek 28: Vztah mezi Úmluvou a právním řádem jednotlivých smluvních stran
Úmluva nebrání smluvním stranám v uplatnění přísnějších nebo podrobnějších pravidel, oproti pravidlům daným Úmluvou, pro programové vysílání uskutečňované provozovateli vysílání, kteří spadají pod jejich jurisdikci ve smyslu článku 5.".
Článek 32 odst. 1 zní:
,,1. V době podepsání nebo při ukládání ratifikačního dokumentu, prohlášení o přijetí, schvalovacího dokumentu nebo dokumentu o přistoupení může každý stát vyhlásit, že si ponechává právo na svém území omezit přenosy programů obsahujících reklamu na alkoholické nápoje, a to pouze v takovém rozsahu, v jakém takové přenosy nesplňují požadavky právního řádu dotyčného státu ve smyslu pravidel daných článkem 15 odst. 2 této Úmluvy.
Žádné jiné výhrady nejsou přípustné.".
V článku 20 odst. 2, v článku 23 odst. 2, v článku 27 odst. 1, v článku 29 odst. 1 a 4, v článku 34 a v závěrečné formuli se výraz ,,Evropské hospodářské společenství" nahrazuje výrazem ,,Evropské společenství".
Tento Protokol se předkládá pro přijetí smluvními stranami Úmluvy. Výhrady nejsou přípustné.
1. Tento Protokol nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy poslední ze smluvních stran Úmluvy uloží u Generálního tajemníka Rady Evropy své prohlášení o přijetí.
2. Tento Protokol však nabývá účinnosti uplynutím dvouletého období ode dne jeho předložení pro přijetí, pokud některá ze smluvních stran Úmluvy nezašle nótu Generálnímu tajemníku Rady Evropy o tom, že proti nabytí účinnosti vznáší námitky. Právo vznášet námitky je vyhrazeno jen těm státům nebo Evropskému společenství, které vyjádřily svůj souhlas být vázány Úmluvou ještě předtím, než uplynulo tříměsíční období od předložení tohoto Protokolu k přijetí.
3. Dojde-li k notifikaci námitky, nabude Protokol účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni, ke kterému smluvní strana Úmluvy, která námitku notifikovala, uložila své prohlášení o přijetí u Generálního tajemníka Rady Evropy.
4. Smluvní strana Úmluvy může kdykoliv vyhlásit, že Protokol uplatňuje přechodně.
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, ostatním smluvním stranám Úmluvy a Evropskému společenství:
- a)
- uložení každého prohlášení o přijetí;
- b)
- každé vyhlášení dočasného uplatnění tohoto Protokolu podle článku 35 odst. 4;
- c)
- každé datum, kdy tento Protokol nabývá účinnosti podle článku 35 odst. 1 až 3;
- d)
- každý jiný akt či notifikaci nebo jiné sdělení týkající se tohoto Protokolu.
Dáno ve Štrasburku dne 9. září 1998, v anglickém a francouzském jazyce, a předloženo k přijetí dne 1. října 1998. Obě znění mají stejnou platnost a ukládají se po jednom výtisku v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, ostatním smluvním stranám Úmluvy a Evropskému společenství.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Český překlad: b) nesmějí konzumaci alkoholu spojovat s fyzickými výkony ani s řízením automobilu; c) nesmějí naznačovat, že alkoholické nápoje jsou nadány léčivými vlastnostmi nebo že mají povzbuzující nebo uklidňu- jící účinek nebo že mohou řešit osobní problémy; d) nesmějí podněcovat konzumaci alkoholických nápojů v nestřídmých množstvích ani podávat negativní obraz absti- nence či střízlivosti; e) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat obsah alkoholu v nápojích.
