SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
Sbírka: 109/2004 | Částka: 50/2004
18.10.2004
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. prosince 1961 byla v Paříži přijata Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin, revidovaná v Ženevě dne 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.
S přístupem České republiky k Úmluvě vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 4. října 2002, byla uložena u generálního tajemníka UPOV, depozitáře Úmluvy, dne 24. října 2002.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 37 odst. 1 dne 24. dubna 1998. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením článku 37 odst. 2 dne 24. listopadu 2002.
Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.
Hlava I: Základní pojmy
Článek 1: Základní pojmy
Hlava II: Základní povinnosti smluvních stran
Článek 2: Základní povinnosti smluvních stran
Článek 3: Chráněné rody a druhy
Článek 4: Postavení státních příslušníků smluvních stran
Hlava III: Podmínky udělení šlechtitelských práv
Článek 5: Podmínky ochrany
Článek 6: Novost
Článek 7: Odlišnost
Článek 8: Uniformita
Článek 9: Stálost
Hlava IV: Žádost o udělení šlechtitelských práv
Článek 10: Vyplnění žádosti
Článek 11: Právo přednosti
Článek 12: Přezkoumání žádosti
Článek 13: Prozatímní ochrana
Hlava V: Práva šlechtitele
Článek 14: Rozsah práv šlechtitele
Článek 15: Výjimky z práv šlechtitele
Článek 16: Vyčerpání práva šlechtitele
Článek 17: Omezení výkonu práva šlechtitele
Článek 18: Opatření na regulaci obchodu
Článek 19: Trvání práva šlechtitele
Hlava VI: Název odrůdy
Článek 20: Název odrůdy
Hlava VII: Neplatnost a zrušení práva šlechtitele
Článek 21: Neplatnost práva šlechtitele
Článek 22: Zrušení práva šlechtitele
Hlava VIII: Unie
Článek 23: Členové
Článek 24: Právní statut a sídlo
Článek 25: Orgány
Článek 26: Rada
Článek 27: Úřad Unie
Článek 28: Jazyky Unie
Článek 29: Financování
Hlava IX: Realizace Úmluvy; další smlouvy
Článek 30: Realizace Úmluvy
Článek 31: Vztahy mezi smluvními stranami a státy vázanými předchozími akty
Článek 32: Zvláštní smlouvy
Hlava X: Závěrečná ustanovení
Článek 33: Podpis
Článek 34: Ratifikace, přijetí nebo schválení Úmluvy; přistoupení k Úmluvě
Článek 35: Výjimky
Článek 36: Výměna informací týkajících se legislativy a chráněných rodů a druhů; informace určené pro veřejnost
Článek 37: Počátek platnosti; ukončení platnosti dřívějších aktů
Článek 38: Revize Úmluvy
Článek 39: Vypovězení Úmluvy
Článek 40: Zachování stávajících práv
Článek 41: Původní a úřední text Úmluvy
Článek 42: Funkce depozitáře
Pro účely této Úmluvy:
(i)
,,tato Úmluva" představuje stávající (1991) Mezinárodní úmluvu o ochraně nových odrůd rostlin;
(ii)
,,Akt 1961/1972" představuje Mezinárodní úmluvu o ochraně nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění dodatku z 10. listopadu 1972;
(iii)
,,Akt 1978" představuje Mezinárodní úmluvu o ochraně nových odrůd rostlin z 23. října 1978;
(iv)
,,šlechtitel" znamená
-- osobu, která vyšlechtila nebo objevila nebo vyvinula určitou odrůdu,
-- osobu, která je zaměstnavatelem výše zmíněné osoby nebo pro kterou tato osoba vykonává práci na smluvním základě podle zákonů platných v zemi, jež je smluvní stranou, nebo
-- oprávněný nástupce první nebo případně druhé výše jmenované osoby;
(v)
,,právo šlechtitele" znamená právo šlechtitele stanovené touto Úmluvou;
(vi)
,,odrůda" znamená skupinu rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, jenž může být, bez ohledu na to, zda jsou zcela splněny podmínky pro udělení práva šlechtitele,
-- určena vyjádřením charakteristik vyplývajících z daného genotypu nebo kombinace genotypů,
-- odlišena od jiné skupiny rostlin alespoň jednou uvedenou charakteristikou a
-- považována za jednotku rozmnožovatelnou beze změny;
(vii)
,,smluvní strana" představuje stát nebo mezivládní organizaci, která přistoupila k této Úmluvě;
(viii)
,,území", ve vztahu k smluvním stranám znamená v případě, kdy je smluvní stranou stát, území tohoto
státu a tam, kde je smluvní stranou mezivládní organizace, území, na které se vztahuje zakládající smlouva této mezivládní organizace;
(ix)
,,úřady" znamenají úřady uvedené v článku 30(1)(ii);
(x)
,,Unie" znamená Unii pro ochranu nových odrůd rostlin založenou Aktem 1961 a dále zmíněnou v Aktu 1972, Aktu 1978 a v této Úmluvě;
(xi)
,,člen Unie" znamená účastnický stát Aktu 1961/1972 nebo Aktu 1978 nebo smluvní stranu.
Každá smluvní strana uděluje a chrání práva šlechtitele.
(1) (Státy, které již jsou členy Unie) Každá smluvní strana, která je vázána Aktem 1961/1972 nebo Ak- tem 1978, je povinna uplatňovat ustanovení této Úmluvy,
(i)
k datu převzetí závazků vyplývajících z této Úmluvy na všechny rody a druhy rostlin, na které se tato ustanovení vztahují, a k určenému datu uplatňovat ustanovení Aktu 1961/1972 nebo Aktu 1978 a
(ii)
nejdéle do pěti let od data převzetí závazků na všechny rody a druhy rostlin.
(2) (Noví členové Unie) Každá smluvní strana, která není vázána Aktem 1961/1972 nebo Aktem 1978, je povinna uplatňovat ustanovení této Úmluvy,
(i)
k datu převzetí závazků vyplývajících z této Úmluvy na nejméně 15 rodů nebo druhů rostlin a
(ii)
nejdéle do deseti let od data převzetí závazků na všechny rody nebo druhy rostlin.
(1) (Postavení) Aniž by byla dotčena práva uvedená v této Úmluvě, mají státní příslušníci smluvních stran stejně jako osoby s registrovaným sídlem na území smluvní strany, pokud jde o poskytnutí a ochranu práv šlechtitele, na území smluvních stran stejné postavení, jaké je poskytováno nebo případně bude poskytnuto v budoucnu na základě zákonů každé další smluvní straně ve vztahu k jejím státním příslušníkům, za předpokladu, že tito státní příslušníci, domácí fyzické nebo právnické osoby vyhovují podmínkám a formalitám na ně kladeným.
(2) (,,Státní příslušníci") Pro účely předešlého odstavce se ,,státními příslušníky" rozumí tam, kde je smluvní stranou stát, příslušníci tohoto státu a tam, kde je smluvní stranou mezivládní organizace, příslušníci států, které jsou členy této organizace.
(1) (Kritéria, která mají být splněna) Právo šlechtitele bude uděleno za podmínky, že odrůda je:
(i)
nová,
(ii)
odlišná,
(iii)
uniformní a
(iv)
stálá.
(2) (Další podmínky) Udělení práva šlechtitele není podmíněno splněním žádných dalších nebo jiných podmínek za předpokladu, že odrůda je pojmenována v souladu s ustanoveními článku 20, že žadatel vyhovuje formálním zákonným požadavkům té smluvní strany, u jejíž úřadů byla přihláška podána, a že zaplatí požadovaný poplatek.
(1) (Kritérium) Odrůda je považována za novou, jestliže k datu podání žádosti o právo šlechtitele nebyl dosud prodán nebo jinak poskytnut jiným osobám šlechtitelem nebo s jeho souhlasem rozmnožovací nebo sklizený materiál dané odrůdy za účelem jejího využití
(i)
na území smluvní strany, která zaregistrovala žádost, dříve než jeden rok před tímto datem a
(ii)
na území jiném, než je území smluvní strany, na kterém byla přihláška podána, dříve než čtyři nebo v případě dřevin nebo vinné révy dříve než šest let před uvedeným datem.
(2) (Nové vytvořené odrůdy) Tam, kde smluvní strana použije tuto Úmluvu na rody nebo druhy rostlin, na které se dříve nevztahovala tato Úmluva nebo některý předešlý Akt, může poskytnout pro tyto nově vytvořené odrůdy ochranu takového rozsahu, jež by vyhovovala podmínkám novosti, jak jsou definovány v odstavci (1), a to i v případě, že dojde k prodeji nebo k poskytnutí těchto materiálů jiným subjektům dříve, než dovolují omezení stanovená v tomto odstavci.
(3) (,,Území" v určitých případech) Pro účely odstavce (1) mohou všechny smluvní strany, které jsou členskými státy jedné a té samé mezivládní organizace, jednat společně tam, kde to předpisy organizace vyžadují, aby přizpůsobily právní akty na území členských států této organizace právním aktům platným na svém území a aby, pokud tak učiní, tuto skutečnost oznámily generálnímu tajemníkovi.
Odrůda je považována za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje od kterékoliv jiné odrůdy, jejíž existence je v době registrace žádosti všeobecně známa. Zejména podání žádosti o udělení práv šlechtitele nebo o zaregistrování jakékoliv odrůdy v úředním registru odrůd, v kterékoliv zemi, bude považováno za skutečnost, že tato odrůda je obecně známa k datu podání žádosti za předpokladu, že tato žádost vede k udělení práva šlechtitele nebo k zaregistrování této dotčené odrůdy do úředního registru odrůd.
Odrůda je považována za uniformní, jestliže s přihlédnutím ke změnám, které lze očekávat v důsledku zvláštností jejího množení, je dostatečně jednotná ve významných znacích.
Odrůda je považována za stálou, jestliže její významné charakteristické rysy zůstávají po opakovaném rozmnožování nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci tohoto cyklu nezměněny.
(1) (Podání první žádosti) Šlechtitel si může zvolit smluvní stranu, u jejíž úřadů podá první žádost o udělení práva šlechtitele.
(2) (Lhůta pro podání další žádosti) Šlechtitel může požádat úřady dalších smluvních stran o udělení práv šlechtitele, aniž by čekal na udělení práv šlechtitele úřadem té smluvní strany, kde byla podána jeho první žádost.
(3) (Nezávislost ochrany) Žádná smluvní strana neodmítne udělit právo šlechtitele nebo omezit jeho trvání z důvodu, že dosud nebylo požádáno o ochranu stejné odrůdy, žádost byla odmítnuta nebo ochrana zanikla v jiném státě nebo mezivládní organizaci.
(1) (Právo, jeho trvání) Každý šlechtitel, který řádně podal žádost o ochranu odrůdy v jedné ze smluvních stran (,,první žádost"), má pro účely podání žádosti o udělení šlechtitelského práva na stejnou odrůdu u úřadů
jakékoliv smluvní strany (,,následující žádost") právo přednosti po období 12 měsíců. Toto období se počítá od data podání první žádosti. Den podání se do tohoto období nezapočítává.
(2) (Vymáhání práva) Z důvodů vlastního prospěchu z přednostního práva musí šlechtitel v následné žádosti uplatnit nárok na prioritu první žádosti. Úřad, u něhož byla následná žádost podána, může vyžadovat, aby šlechtitel předložil do tří měsíců od data registrace následné žádosti kopie dokumentů, na jejichž základě byla podána první žádost, kopie musí být ověřeny úřadem, u kterého byla žádost podána, a musí být přiloženy vzorky nebo jiné důkazy, že odrůda, která je předmětem obou žádostí, je totožná.
(3) (Dokumenty a materiály) Šlechtiteli bude poskytnuta lhůta dvou let po zániku období priority nebo v případě, že první žádost je odmítnuta nebo stažena, přiměřený čas po takovém odmítnutí nebo stažení, ve kterém má poskytnout úřadu smluvní strany, u něhož byla žádost podána, všechny nezbytné informace, dokumenty nebo materiály vyžadované za účelem přezkoumání podle článku 12, jak vyžadují zákony příslušné smluvní strany.
(4) (Události, které se vyskytnou během lhůty) Události, ke kterým dojde ve lhůtě uvedené v odstavci (1), jako je registrace další žádosti nebo zveřejnění či použití odrůdy, jež podléhá první žádosti, nezakládá důvod pro odmítnutí následné žádosti. Těmito událostmi také nevzniká třetí straně jakékoliv právo.
Rozhodnutí o udělení práva šlechtitele předchází přezkoumání, zda vyhovuje podmínkám článků 5 až 9. Za tímto účelem mohou úřady odrůdu pěstovat nebo provádět jiné nezbytné testy, nebo vzít v úvahu výsledky růstových testů nebo jiných pokusů, které již byly provedeny. Pro účely přezkoumání mohou úřady vyžadovat, aby šlechtitel poskytnul všechny nezbytné informace, dokumenty nebo materiály.
Každá smluvní strana učiní opatření zaměřená na ochranu zájmů šlechtitele během období mezi podáním nebo zveřejněním žádosti o udělení práva šlechtitele a udělením tohoto práva. Tato opatření musí mít takový účinek, aby držitel šlechtitelského práva měl přinejmenším právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v uvedeném období nakládala s dotčenou odrůdou způsobem, který po udělení práva šlechtitele vyžaduje autorizaci šlechtitele, jak je uvedeno v článku 14. Smluvní strana může stanovit, že uvedená opatření nabudou platnosti pouze ve vztahu k osobám, které šlechtitel uvědomil o podání žádosti.
(1) (Úkony vztahující se k rozmnožovacímu materiálu)
- (a)
- Na základě článků 15 a 16 vyžadují následující úkony týkající se rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd autorizaci šlechtitele:
(i)- produkce a reprodukce (množení),
(ii)- úpravy za účelem množení,
(iii)- nabídka k prodeji,
(iv)- prodej nebo jiné uvádění do oběhu,
(v)- vývoz,
(vi)- dovoz,
(vii)- skladování pro jakýkoliv účel uvedený v bodech (i) až (vi).
- produkce a reprodukce (množení),
- (b)
- Šlechtitel může pro autorizaci stanovit podmínky a omezení.
(2) (Úkony týkající se sklizeného materiálu) Podle článků 15 a 16 vyžadují úkony uvedené v bodech (i) až (vii) odstavce (1)(a) a vztahující se ke sklizenému materiálu včetně celých rostlin a částí rostlin, které byly získány neautorizovaným používáním rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd, autorizaci šlechtitele, pokud šlechtitel neměl přiměřenou příležitost uplatnit své právo týkající se dotčeného rozmnožovacího materiálu.
(3) (Úkony týkající se jistých produktů) Každá smluvní strana může stanovit, že dle článků 15 a 16 vyžadují úkony uvedené v bodech (i) až (vii) článku (1)(a), pokud jde o produkty vyrobené přímo ze sklizeného materiálu chráněné odrůdy spadající do rámce opatření článku (2), které byly získány neautorizovaným použitím sklizeného materiálu, autorizaci šlechtitele, pokud šlechtitel nemá přiměřenou příležitost uplatnit své právo týkající se uvedeného sklizeného materiálu.
(4) (Možné dodatečné úkony) Každá smluvní strana může stanovit, že podle článků 15 a 16 vyžadují i jiné úkony, než které jsou uvedeny v bodech (i) až (vii) odstavce (1)(a), autorizaci šlechtitele.
(5) (V podstatě odvozené a určité ostatní odrůdy)
- (a)
- Ustanovení odstavců (1) až (4) je třeba také uplatnit ve vztahu k:
(i)
odrůdám, které jsou v podstatě odvozeny od chráněné odrůdy, kde chráněná odrůda není sama o sobě v podstatě odvozenou odrůdou,
(ii)
odrůdy, které nejsou zřetelně odlišitelné v souladu s článkem 7 od chráněné odrůdy, a
(iii)
odrůdy, jejichž produkce vyžaduje opakované použití chráněné odrůdy.
- (b)
- Pro účely pododstavce (a)(i) se za odrůdu v podstatě odvozenou považuje odrůda, která je v podstatě odvozena od jiné odrůdy (,,původní odrůda"), když:
(i)- je v převládající míře odvozena z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v převládající míře odvozena z původní odrůdy, přičemž si zachovává vnější podstatné charakteristické znaky vyplývající z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy,
(ii)- je jasně odlišitelná od původní odrůdy a
(iii)- s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, odpovídají původní odrůdě ve vnějších podstatných charakteristických rysech, vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.
- je v převládající míře odvozena z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v převládající míře odvozena z původní odrůdy, přičemž si zachovává vnější podstatné charakteristické znaky vyplývající z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy,
- (c)
- V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány např. výběrem z přirozených nebo indukovaných mutantů nebo ze somaklonálních odrůd, výběrem odlišných jedinců z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací pomocí genetického inženýrství.
(1) (Povinné výjimky) Právo šlechtitele se nevztahuje na:
(i)
činnosti soukromých subjektů a na nekomerční účely,
(ii)
činnosti prováděné pro experimentální účely a
(iii)
činnosti za účelem šlechtění jiných odrůd s výjimkou případů, na které se vztahují opatření člán- ku 14(5), na úkony uvedené v článku 14(1) až (4), pokud se týkají takových jiných odrůd.
(2) (Fakultativní výjimky) Nehledě na článek 14 může každá smluvní strana v rámci přiměřených limitů a v zájmu ochrany legitimních zájmů šlechtitele omezit právo šlechtitele, týkající se jakékoliv odrůdy, aby dovolila farmářům použít za účelem množení pro vlastní podnik sklizený materiál, který byl vypěstován na vlastních pozemcích z odrůdy chráněné nebo odrůdy dotčené článkem 14(5)(a)(i) nebo (ii).
(1) (Vyčerpání práva) Právo šlechtitele se nevztahuje na úkony týkající se jakéhokoliv materiálu chráněné odrůdy nebo odrůdy dotčené opatřeními v článku 14(5), jenž byl prodán nebo jinak uveden do oběhu šlechtitelem nebo se souhlasem šlechtitele na území smluvních stran nebo na jakýkoliv materiál odvozený z uvedeného materiálu, pokud takový úkon
(i)
nezahrnuje další rozmnožování dotčené odrůdy nebo
(ii)
nezahrnuje vývoz materiálu odrůdy, který umožňuje množení této odrůdy, do země, která nechrání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, ke kterým odrůda náleží, s výjimkou případů, kdy je vyvezený materiál určen pro konečnou spotřebu.
(2) (Význam slova ,,materiál") Pro účely odstavce (1) znamená ,,materiál", pokud se týče odrůdy:
(i)
rozmnožovací materiál jakéhokoliv druhu,
(ii)
sklizený materiál, včetně celých i částí rostlin,
(iii)
jakýkoliv produkt přímo vyrobený ze sklizeného materiálu.
(3) (,,Území" v určitých případech) Pro účely odstavce (1) mohou všechny smluvní strany, které jsou členskými státy jedné a té samé mezivládní organizace, jednat společně tam, kde to předpisy organizace vyžadují, aby přizpůsobily právní akty na území členských států této organizace právním aktům platným na svém území a aby tuto skutečnost oznámily generálnímu tajemníkovi.
(1) (Veřejný zájem) Pokud to není v této Úmluvě výslovně uvedeno, nemůže žádná smluvní strana omezit svobodný výkon práva šlechtitele z jiných důvodů než z důvodu veřejného zájmu.
(2) (Přiměřená náhrada) Jestliže jakékoliv omezení vyžaduje autorizaci třetí strany k provedení úkonu, pro který je vyžadována autorizace šlechtitele, smluvní strany podniknou veškerá nezbytná opatření k zajištění přiměřené náhrady pro šlechtitele.
Právo šlechtitele je nezávislé na jakémkoliv opatření přijatém určitou smluvní stranou na jejím území za účelem regulace produkce, certifikace a obchodu s materiálem odrůd nebo vývozu a dovozu takového materiálu. Taková opatření v žádném případě neovlivňují platnost ustanovení uvedených v této Úmluvě.
(1) (Doba ochrany) Šlechtitelské právo je udělováno na pevnou dobu.
(2) (Minimální doba) Uvedená doba nesmí být kratší než 20 let od data udělení šlechtitelského práva. Pro dřeviny a vinnou révu nesmí být tato doba kratší než 25 let.
(1) (Označení odrůdy názvem; používání názvu)
- (a)
- Odrůda je označena názvem, který bude jejím všeobecným označením.
- (b)
- Každá smluvní strana zajistí, dle odstavce (4), že práva vzniklá při registraci označení jako názvu odrůdy nebudou překážkou svobodného používání názvu v souvislosti s odrůdou, a to i po zániku práva šlechtitele.
(2) (Charakteristika názvu) Název musí umožnit identifikaci odrůdy. Nesmí sestávat pouze z číslic s výjimkou případů, kdy je takové označení zavedenou praxí při označování odrůd. Nesmí připouštět mylný výklad nebo uvádět v omyl ve vztahu k hodnotě nebo identitě odrůdy nebo k identitě šlechtitele. Zejména se musí odlišovat od všech ostatních názvů, které na území kterékoliv smluvní strany označují již existující odrůdy stejného druhu rostlin nebo blízce příbuzných druhů.
(3) (Registrace názvu) Název odrůdy musí šlechtitel sdělit úřadu. Jestliže je zjištěno, že název neodpovídápožadavkům odstavce (2), úřad jej odmítne zaregistrovat a šlechtitel je vyzván, aby navrhnul do určeného termínu jiný název. Název bude úřadem zaregistrován současně s udělením práva šlechtitele.
(4) (Přednostní práva třetích osob) Přednostní práva třetích osob nebudou dotčena. Jestliže je z důvodů přednostního práva použití názvu určité odrůdy zakázáno osobě, která v souladu s opatřeními odstavce (7) je povinna jej používat, vyžadují úřady, aby šlechtitel předložil pro danou odrůdu návrh jiného názvu.
(5) (Stejný název ve všech smluvních stranách) Odrůda musí být předložena ve všech smluvních stranách pod stejným názvem. Úřad každé smluvní strany sdělený název zaregistruje, pokud nepovažuje daný název na svém území za nevhodný. V tomto případě vyzve šlechtitele, aby předložil návrh jiného názvu.
(6) (Vzájemné informování úřadů smluvních stran) Úřad dané smluvní strany zajistí, že úřady všech ostatních smluvních stran budou informovány o záležitostech týkajících se názvu odrůd, a to především pokud jde o předkládání návrhů, registraci a zrušení názvu. Každý úřad může své poznámky ohledně registrace názvu adresovat úřadu, který název oznámil.
(7) (Povinnost používat název) Každá osoba, která na území jedné ze smluvních stran nabídne k prodeji nebo uvede do oběhu množitelský materiál odrůdy chráněné na daném území, je povinna používat název této odrůdy, a to i po zániku práva šlechtitele k této odrůdě, s výjimkou případu, kdy ve shodě s ustanoveními odstavce (4) brání tomuto používání přednostní právo.
(8) (Údaje používané ve spojení s názvem) Když je odrůda nabídnuta k prodeji nebo je uváděna do oběhu, je povoleno připojit k registrovanému názvu odrůdy obchodní značku, obchodní jméno nebo jiné podobné označení. Pokud je takové označení připojeno, musí být název odrůdy snadno rozeznatelný.
(1) (Důvody neplatnosti) Každá smluvní strana prohlásí šlechtitelské právo, které sama udělila, za neplatné, pokud zjistí,
(i)
že podmínky stanovené ve článku 6 nebo 7 nebyly v okamžiku udělení šlechtitelského práva splněny,
(ii)
že v případě, kdy bylo uděleno právo šlechtitele na základě informací a dokumentů poskytnutých šlechtitelem, v okamžiku udělení nebyly splněny podmínky uvedené ve článcích 8 a 9, nebo
(iii)
že právo šlechtitele bylo uděleno osobě, která k tomu není oprávněna, pokud toto právo nebylo převedeno na zmocněnou osobu.
(2) (Vyloučení ostatních důvodů) Právo šlechtitele nesmí být prohlášeno neplatným z jiných důvodů než těch, které jsou uvedeny odstavci (1).
(1) (Důvody pro zrušení)
- (a)
- Každá smluvní strana zruší právo šlechtitele, které sama udělila, jestliže zjistí, že podmínky stanovené v článku 8 nebo 9 již nejsou plněny.
- (b)
- Dále každá smluvní strana zruší právo šlechtitele, které udělila, na požádání a v určeném čase, pokud
(i)- šlechtitel neposkytne úřadům informace, dokumenty nebo materiály, jenž jsou považovány za nezbytné pro ověření práv k odrůdě,
(ii)- šlechtitel nezaplatí poplatek ve výši potřebné na údržbu jeho práva, nebo
(iii)- šlechtitel nepředloží jiný vhodný návrh názvu odrůdy v případě, že je název zrušen po udělení práva.
- šlechtitel neposkytne úřadům informace, dokumenty nebo materiály, jenž jsou považovány za nezbytné pro ověření práv k odrůdě,
(2) (Vyloučení jiných důvodů) Právo šlechtitele nesmí být zrušeno z jiných důvodů než uvedených v odstav-ci (1).
Smluvní strany jsou členy Unie.
(1) (Právnická osoba) Unie je právnickou osobou.
(2) (Právní postavení) Unie požívá na území každé smluvní strany takového právního postavení, jakého je třeba pro splnění úkolů Unie a pro výkon její funkce.
(3) (Sídlo) Sídlem Unie a jejich stálých orgánů je Ženeva.
(4) (Smlouva o sídle) Unie má smlouvu o sídle se Švýcarskou konfederací.
Stálými orgány Unie jsou Rada a Úřad Unie.
(1) (Složení) Rada se skládá ze zástupců členů Unie. Každý člen Unie jmenuje do Rady jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Zástupci nebo náhradníci mohou být doprovázeni asistenty nebo poradci.
(2) (Úřední představitelé) Rada zvolí ze svých členů svého předsedu a prvního místopředsedu. Může zvolit dalšího místopředsedu. První místopředseda zaujme místo předsedy, pokud tento nebude schopen vykonávat svoji funkci. Předseda vykonává funkci po dobu tří let.
(3) (Zasedání) Radu svolává předseda. Řádné zasedání rady se koná jednou ročně. Předseda může navíc svolat Radu podle svého uvážení; je povinen ji svolat do třech měsíců, pokud o to požádá jedna třetina členů Unie.
(4) (Pozorovatelé) Státy, které nejsou členy Unie, mohou být na zasedání Rady pozvány jako pozorovatelé, stejně tak mohou být pozváni i další pozorovatelé a experti.
(5) (Úkoly) Úkolem Rady je:
(i)
studovat vhodná opatření na ochranu zájmů a rozvoj Unie,
(ii)
vypracovat pravidla a postupy pro svou činnost,
(iii)
jmenovat generálního tajemníka a v případě potřeby jeho zástupce a stanovit podmínky jejich jmenování,
(iv)
projednávat roční zprávu o činnosti Unie a stanovit program činnosti pro další rok,
(v)
poskytovat generálnímu tajemníkovi všechny nezbytné směrnice pro splnění úkolů Unie,
(vi)
vypracovat administrativní a finanční předpisy Unie,
(vii)
projednávat a schvalovat rozpočet Unie a stanovit členské příspěvky členů Unie,
(viii)
projednávat a schvalovat zprávy předložené generálním tajemníkem,
(ix)
určovat datum a místo konferencí uvedených v článku 38 a přijímat opatření nutná pro jejich přípravu,
(x)
přijímat všechna rozhodnutí nezbytná pro zajištění efektivní činnosti Unie.
(6) (Hlasy)
- (a)
- Každý členský stát Unie má v Radě jeden hlas.
- (b)
- Každá smluvní strana, která je mezivládní organizací, může v záležitostech spadajících do její kompetence uplatňovat právo volit za své členské státy, jenž jsou členy Unie. Tato mezivládní organizace nemůže uplatnit právo volit za své členské státy, jestliže její členské státy samy uplatňují své právo volit a naopak.
(7) (Většiny) Každé rozhodnutí Rady vyžaduje, aby bylo schváleno prostou většinou hlasů za předpokladu, že každé rozhodnutí Rady podle odstavců (5)(ii), (vi) a (vii) a podle článků 28(3), 29(5)(b) a 38(1) vyžaduje schválení třemi čtvrtinami hlasů. Zdržení se hlasování není považováno za hlas.
(1) (Úkoly a cíle Úřadu) Úřad Unie provádí služby a úkoly, kterými jej Rada pověří. Je řízen generálním tajemníkem.
(2) (Povinnosti generálního tajemníka) Generální tajemník se odpovídá Radě; je zodpovědný za provádění rozhodnutí Rady. Předkládá Radě rozpočet Unie a je zodpovědný za jeho plnění. Referuje Radě o administrativních záležitostech, aktivitách a finančním postavení Unie.
(3) (Zaměstnanci) V souladu s opatřením v článku 26(5)(iii) jsou podmínky jmenování a zaměstnávání pracovníků nezbytných pro efektivní provádění úkolů Úřadu Unie stanoveny v administrativních a finančních předpisech.
(1) (Jazyky Úřadu) Pracovními jazyky Úřadu Unie jsou angličtina, francouzština, němčina a španělština.
(2) (Jazyky používané na určitých zasedáních) Zasedání Rady a revizních konferencí se bude konat v těchto čtyřech jazycích.
(3) (Další jazyky) Rada může rozhodnout, že budou používány další jazyky.
(1) (Příjmy) Výdaje Unie jsou hrazeny z
(i)
ročního příspěvku členských států Unie,
(ii)
příjmů za poskytnuté služby,
(iii)
ostatních příjmů.
(2) (Příspěvky: jednotky)
- (a)
- Podíl každého členské státu Unie na celkové sumě ročních příspěvků je stanoven na základě vztahu k celkové částce plánovaných výdajů z příspěvků členských států Unie a k počtu příspěvkových jednotek použitelných podle odstavce (3). Tento podíl je počítán podle odstavce (4).
- (b)
- Počet příspěvkových jednotek je vyjádřen v celých číslech nebo zlomcích, za předpokladu, že žádný zlomek není menší než jedna pětina.
(3) (Příspěvky: podíl každého člena)
- (a)
- Počet příspěvkových jednotek připadajících na každého člena Unie, který je účastníkem Aktu 1961/1972 nebo Aktu 1978 k datu, ke kterému je vázán touto Úmluvou, bude stejný jako počet jednotek bezprostředně před uvedeným datem.
- (b)
- Každý další členský stát Unie při připojení k Unii uvede v prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi počet příspěvkových jednotek, které na něho připadají.
- (c)
- Každý členský stát Unie může kdykoliv oznámit v prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi počet příspěvkových jednotek, který je rozdílný od počtu připadajícího na daný stát podle pododstavce (a) nebo (b). Toto prohlášení, pokud je učiněno během prvních šesti měsíců kalendářního roku, nabude platnosti od počátku následujícího roku; jinak vstoupí v platnost od začátku druhého kalendářního roku, který následuje po roce, kdy bylo prohlášení učiněno.
(4) (Příspěvky: výpočet podílu)
- (a)
- Částka odpovídající jedné příspěvkové jednotce se pro každý rozpočtový rok získá vydělením celkové částky plánovaných výdajů v daném období z příspěvků členských států Unie celkovým počtem jednotek připadajících na členské státy Unie.
- (b)
- Částka příspěvku každého členského státu Unie se získá vynásobením částky odpovídající jedné příspěvkové jednotce počtem příspěvkových jednotek připadajících na tento členský stát Unie.
(5) (Nedoplatky příspěvků)
- (a)
- Členský stát Unie, který je v prodlení v platbách svých příspěvků, nemůže podle pododstavce (b) vykonávat své právo volit členy Rady, jestliže je částka dlužných příspěvků rovna nebo vyšší než částka příspěvků splatných za celý předchozí rok. Pozastavení hlasovacího práva nezbavuje takový členský stát Unie jeho závazků v rámci této Úmluvy a nezbavuje jej žádného dalšího práva.
- (b)
- Rada může dovolit, aby tento členský stát Unie pokračoval ve výkonu svého hlasovacího práva po tak dlouhou dobu, po kterou je Rada přesvědčena, že k prodlení platby došlo v důsledku výjimečných a nevyhnutelných okolností.
(6) (Audit účetnictví) Audit účtů Unie je prováděn členským státem Unie, jak je uvedeno v administrativních a finančních předpisech. Tento členský stát Unie bude jmenován s jeho souhlasem Radou.
(7) (Příspěvky mezivládních organizací) Smluvní strana, která je mezivládní organizací, není povinna platit příspěvky. Pokud se je přesto rozhodne platit, budou použity v příslušné míře ustanovení odstavců (1) až (4).
(1) (Opatření k uplatňování) Každá smluvní strana přijme všechna nezbytná opatření k uplatňování Úmluvy; především zajistí:
(i)
vhodné zákonné prostředky pro účinné vynucení práva šlechtitele,
(ii)
udržování úřadu pověřeného udělováním práva šlechtitele nebo svěří tento úkol úřadům udržovaným jinou smluvní stranou;
(iii)
informovanost veřejnosti prostřednictvím pravidelného zveřejňování informací týkajících se
-- žádostí o udělování práva šlechtitele a samotného udělení tohoto práva a
-- návrhů názvů odrůd a schvalování těchto názvů.
(2) (Přizpůsobení zákonů) Rozumí se, že v okamžiku deponování úředních listin týkajících se ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení musí být každý členský stát nebo mezivládní organizace podle zákona v postavení, které umožňuje uplatnit opatření této Úmluvy.
^ázanými předchozími Akty
(1) (Vztahy mezi státy vázanými touto Úmluvou) Mezd členskými státy Unie, jenž jsou vázány jak touto Úmluvou, tak i jakýmkoliv předchozím aktem Úmluvy, platí pouze tato Úmluva.
(2) (Možné vztahy se státy, které nejsou vázány touto Úmluvou) Každý členský stát Unie, který není vázán touto Úmluvou, může vyhlásit v oznámení adresovaném generálnímu tajemníkovi, že ve svých vztazích s každým členem Unie vázaným pouze touto Úmluvou bude postupovat podle nejnovějšího aktu, kterým je vázán. Po vypršení jednoměsíční lhůty po datu tohoto oznámení a dokud Členský stát Unie, který učinil toto prohlášení není vázán touto Úmluvou, uplatní zmíněný člen Unie nejnovější akt, kterým je vázán ve svých vztazích s každým členem Unie, který je vázán pouze touto Úmluvou, zatímco tento uplatní tuto Úmluvu vzhledem k dříve jmenovanému,
Článek 32 Zvláštní smlouvy
Členové Unie si vyhrazují právo uzavřít mezi sebou zvláštní dohody na ochranu odrůd v lakovém rozsahu, který nebude odporovat opatřením této Dohody.
mává X Závěrečná ustanovení
Článek 33 Podpis
Tato Úmluva bude připravena k podpisu kterýmkoli v státem, který je členem Unie k daru jejího přijetí. Zůstane přístupná k podpisu až do Sl. března 1992.
Článek 34 Ratifikace, přijetí nebo schválení Úmluvy; vázanými předchozími Akty
(1) (Vztahy mezi státy vázanými touto Úmluvou) Mezi členskými státy Unie, jenž jsou vázány jak touto Úmluvou, tak i jakýmkoliv předchozím aktem Úmluvy, platí pouze tato Úmluva.
(2) (Možné vztahy se státy, které nejsou vázány touto Úmluvou) Každý členský stát Unie, který není vázán touto Úmluvou, může vyhlásit v oznámení adresovaném generálnímu tajemníkovi, že ve svých vztazích s každým členem Unie vázaným pouze touto Úmluvou bude postupovat podle nejnovějšího aktu, kterým je vázán. Po vypršení jednoměsíční lhůty po datu tohoto oznámení a dokud členský stát Unie, který učinil toto prohlášení, není vázán touto Úmluvou, uplatní zmíněný člen Unie nejnovější akt, kterým je vázán ve svých vztazích s každým členem Unie, který je vázán pouze touto Úmluvou, zatímco tento uplatní tuto Úmluvu vzhledem k dříve jmenovanému.
Členové Unie si vyhrazují právo uzavřít mezi sebou zvláštní dohody na ochranu odrůd v takovém rozsahu, který nebude odporovat opatřením této Dohody.
Tato Úmluva bude připravena k podpisu kterýmkoliv státem, který je členem Unie k datu jejího přijetí. Zůstane přístupná k podpisu až do 31. března 1992.
(1) (Státy a určité mezivládní organizace)
- (a)
- Každý stát se může stát smluvní stranou této Úmluvy, jak je stanoveno v tomto článku.
- (b)
- Každá mezivládní organizace se může podle tohoto článku stát smluvní stranou této Úmluvy, jestliže:
(i)- je oprávněná v záležitostech, které tato Úmluva upravuje,
(ii)- má svoji vlastní legislativu, která zajišťuje udělování a ochranu práv šlechtitele, vztahující se na všechny její členské státy a
(iii)- má řádné oprávnění, v souladu se svými vnitřními postupy, k přistoupení k této Úmluvě.
- je oprávněná v záležitostech, které tato Úmluva upravuje,
(2) (Úřední listiny dokládající členství) Každý stát, který podepsal tuto Úmluvu, se stává smluvní stranou této Úmluvy uložením úředních listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy. Každý stát, který dosud nepodepsal tuto Úmluvu, a každá mezinárodní organizace se stává smluvní stranou této Úmluvy uložením úředních listin o přistoupení k této Úmluvě. Úřední listiny osvědčující ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k Úmluvě jsou uloženy u generálního tajemníka.
(3) (Sdělení Rady) Každý stát, který není členem Unie, a každá mezinárodní organizace požádá před deponováním úředních listin týkajících se přistoupení Radu o sdělení týkající se přizpůsobení svých zákonů ustanovením této Úmluvy. Pokud je rozhodnutí ztělesňující toto spojení kladné, mohou být úřední listiny o přistoupení deponovány.
(1) (Zásada) S výjimkou odstavce (2) nejsou z této Úmluvy dovoleny žádné výjimky.
(2) (Možná výjimka)
- (a)
- Nehledě na ustanovení článku 3(1) každý stát v době, kdy se stane smluvní stranou této Úmluvy, je účastníkem Aktu 1978 a který, pokud jde o odrůdy reprodukované asexuálně, činí opatření na jejich ochranu prostřednictvím jiného titulu průmyslového vlastnictví, než je právo šlechtitele, má právo v tom pokračovat, aniž by se na tyto odrůdy vztahovala ustanovení této Úmluvy.
- (b)
- Každý stát, který využívá zmíněného práva, oznámí tuto skutečnost v době deponování listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení generálnímu tajemníkovi. Týž stát může kdykoliv toto oznámení odvolat.
(1) (Prvotní notifikace) Při deponování úředních listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této Úmluvě každý stát nebo mezivládní organizace informuje generálního tajemníka o:
(i)
své legislativě vztahující se k právu šlechtitele a
(ii)
o seznamu rodů a druhů rostlin, na které se k datu přistoupení tohoto státu nebo organizace k Úmluvě budou vztahovat ustanovení této Úmluvy.
(2) (Informace o změnách) Každá smluvní strana okamžitě informuje generálního tajemníka o:
(i)
každé změně ve své legislativě vztahující se k právům šlechtitele a
(ii)
o každém rozšíření platnosti této Úmluvy na další rody a druhy rostlin.
(3) (Zveřejňování informací) Generální tajemník zveřejňuje na základě komunikace se všemi dotčenými smluvními stranami informace o:
(i)
legislativě vztahující se k právu šlechtitele a o všech změnách v této legislativě a
(ii)
o seznamech rodů a druhů rostlin zmíněných v odstavci (1)(ii) a o každém rozšíření platnosti zmíněném v odstavci (2)(ii).
(1) (Počátek platnosti) Tato Úmluva vstupuje v platnost jeden měsíc poté, co pět států uloží listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, za předpokladu, že alespoň tři ze zmíněných listin jsou uloženy státy, které jsou vázány Akty 1961/1972 nebo Aktem 1978.
(2) (Následný vstup v platnost) Každý stát, který není dotčen odstavcem (1), nebo jakákoliv mezivládní organizace je vázána touto Úmluvou jeden měsíc po datu uložení svých listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
(3) (Ukončení platnosti Aktu 1978) Poté, co vstoupí v platnost tato Úmluva podle odstavce (1), nemůže být uložena žádná listina o přistoupení k Aktu 1978, s výjimkou případu, kdy je určitý stát v souladu se zavedenou praxí Generálního shromáždění Spojených národů považován za rozvíjející se zemi; v tom případě může uložit takovou listinu do 31. 12. 1995. Každý jiný stát může uložit takovou listinu až do 31. 12. 1993, i když tato Úmluva vstoupí v platnost před tímto datem.
(1) (Konference) Tato Úmluva může být revidována konferencí členů Unie. O svolání takové konference rozhoduje Rada.
(2) (Kvorum a majorita) Jednání konference může být platné pouze v případě, že je přítomna nejméně polovina zástupců členských států Unie. Pro přijetí každé revize je vyžadována tříčtvrtinová většina hlasů přítomných zástupců členských států Unie.
(1) (Oznámení) Každá smluvní strana může tuto Úmluvu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník okamžitě informuje všechny členy Unie o obdržení tohoto oznámení.
(2) (Předešlé akty) Oznámení o vypovězení této Úmluvy bude považováno za konstituční akt vypovězení každého dřívějšího aktu, kterým je smluvní strana vypovídající tuto Úmluvu vázána.
(3) (Datum účinnosti) Vypovězení Úmluvy vstoupí v platnost na konci kalendářního roku, který následuje po roce, ve kterém bylo oznámení doručeno generálnímu tajemníkovi.
(4) (Získaná práva) Dotčené vypovězení nemá vliv na žádná práva nabytá k určité odrůdě z titulu této Úmluvy nebo jakéhokoliv dřívějšího aktu před datem vstupu této výpovědi v platnost
Tato Úmluva neomezuje práva šlechtitele, která byla nabyta podle zákonů smluvních stran nebo z titulu jakéhokoliv dřívějšího aktu nebo smlouvy mezi členy Unie, která nevyplývá z této Úmluvy.
(1) (Originál) Úmluva bude podepsána po jednom originálu v angličtině, francouzštině a němčině; v případě jakýchkoliv nejasností mezi různými texty je směrodatný text francouzský. Originál bude uložen u generálního tajemníka.
(2) (Úřední texty) Generální tajemník nechá po konzultacích se zainteresovanými vládami vyhotovit úřední texty Úmluvy v arabštině, holandštině, italštině, japonštině a španělštině a dalších jazycích podle návrhu Rady.
(1) (Předání kopií) Generální tajemník předá ověřené kopie Úmluvy všem státům a mezivládním organizacím, které se zúčastnily Diplomatické konference, která Úmluvu přijala, a na vyžádání každému dalšímu státu nebo mezivládní organizaci.
(2) (Registrace) Generální tajemník Úmluvu zaregistruje na sekretariátu OSN.
