226

Sdělení

Ministerstva zahraničních věcí


Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června 1996 byla v Dublinu podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 1 dnem 1. srpna 1997.

České znění Dohody se vyhlašuje současně:


Dohoda

mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemně ochraně investic


Česká republika a Irsko (dále jen „smluvní strany”), vedeny přáním vytvořit příznivé podmínky pro větší investování investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, uznávajíce, že podpora a vzájemná ochrana takového investování podle mezinárodní smlouvy přispěje k povzbuzení individuální podnikatelské aktivity a zvýší prosperitu v obou smluvních stranách, se dohodly na následujícím:


Článek 1

Definice

Pro účely této dohody:

1. Pojem „investice” znamená každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s podnikatelskými aktivitami investorem uvedené smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právními předpisy druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitý a nemovitý majetek a jakákoli jiná majetková práva, jako jsou hypotéky, zástavy nebo záruky;

b) podíly, akcie a nezajištěné dluhopisy společností a jakékoli jiné formy účasti ve společnostech;

c) peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění ze smlouvy mající finanční hodnotu související s investicí;

d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill, spojená s investicí;

e) jakákoli práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání a jakékoli licence a povolení podle zákona, včetně licencí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využívání přírodních zdrojů.

Jakákoli změna formy, v níž jsou hodnoty investovány, nebude mít vliv na jejich charakter jako investice.

2. Pojem „investor” znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany.

a) Pojem „fyzická osoba” znamená jakoukoli fyzickou osobu mající občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejím právním řádem.

b) Pojem „právnická osoba” znamená:

(i) ve vztahu k České republice jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejím právním řádem a uznanou jím za právnickou osobu, která má své sídlo na území České republiky;

(ii) ve vztahu k Irsku jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jeho právním řádem a uznanou jím za právnickou osobu, která má své ústřední vedení a řízení na území Irska.

3. Pojem „výnosy” znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky z půjček, přírůstky z kapitálu, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.

4. Pojem „území” znamená:

a) v případě České republiky území České republiky, nad kterým Česká republika vykonává svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci v souladu s mezinárodním právem;

b) v případě Irska území, nad kterým vláda Irska vykonává jurisdikci, včetně jakékoli oblasti, která v souladu s mezinárodním právem včetně Úmluvy Spojených národů o mořském právu otevřené k podpisu v Montego Bay dne 10. prosince 1982 a v New Yorku dne 1. července 1983 byla nebo v budoucnu může být označena podle zákonů Irska týkajících se kontinentálního šelfu za oblast, v níž Irsko může uplatňovat svá práva ve vztahu k mořskému dnu a podloží a jejich přírodním zdrojům.


Článek 2

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude připouštět takové investice v souladu se svými právními předpisy.

2. Investicím investorů každé smluvní strany bude v každé době poskytnuto řádné a spravedlivé zacházení a budou se těšit plné ochraně a bezpečnosti na území druhé smluvní strany. Žádná ze smluvních stran žádným způsobem nepoškodí neodůvodněnými nebo diskriminačními opatřeními řízení, udržování, užívání, využívání nebo nakládání s investicemi na svém území investory druhé smluvní strany. Každá smluvní strana bude plnit závazky, do kterých mohla vstoupit ve vztahu k investicím investorů druhé smluvní strany.


Článek 3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, podle toho, které z nich je příznivější.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využívání nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu, podle toho, které z nich je příznivější.

3. Ustanovení této dohody vztahující se k poskytnutí zacházení ne méně příznivého, než které bylo poskytnuto investorům některé ze smluvních stran nebo jakéhokoli třetího státu, nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany prospěch jakéhokoli zacházení, výhody nebo výsady vyplývající z jakékoli existující nebo budoucí celní unie nebo zóny volného obchodu nebo hospodářské a měnové unie nebo podobných mezinárodních dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím nebo jiných forem regionální hospodářské spolupráce, jejichž členem některá ze smluvních stran je nebo se může stát.


Článek 4

Náhrada za ztráty

1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí ztráty následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, povstání, vzpoury, nepokojů nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana zacházení, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné podobné vypořádání, ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předcházejícím odstavci utrpí ztráty na území druhé smluvní strany spočívající v:

a) zabavení jejich majetku silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany; nebo

b) zničení jejich majetku silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,

poskytnuta náhrada nebo okamžité, přiměřené a účinné odškodnění za ztráty utrpěné během zabírání neb v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou volně převoditelné ve volně směnitelné měně bez prodlení.


Článek 5

Vyvlastnění

1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím stejný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění”) na území druhé smluvní strany, s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno postupem podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno zaplacením okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice stanovené v souladu s příslušnými zákony smluvních stran, bude zahrnovat úrok, bude vyplacena bez prodlení, bude účinně realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.

2. Dotčený investor bude mít právo na neodkladné posouzení svého případu a ohodnocení své investice soudními nebo jinými nezávislými orgány této smluvní strany v souladu s principy stanovenými v tomto článku.


Článek 6

Převod investice a výnosů

1. Smluvní strany zajistí volný převod plateb spojených s investicemi a výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez omezení a zbytečného prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoli však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b) zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;

c) částky na splacení půjček;

d) licenční nebo jiné poplatky;

e) výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f) výdělky fyzických osob v souladu s právními předpisy té smluvní strany, kde investice byla uskutečněna.

2. Pro účely této dohody směnný kurz bude převládající tržní kurz pro běžné transakce používaný v den převodu, pokud není dohodnuto jinak.

3. Převody budou považovány za provedené bez „zbytečného prodlení” ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, jestliže byly provedeny ve lhůtě, která je normálně nezbytná pro provedení takového převodu. Taková lhůta za žádných okolností nepřekročí dva měsíce.


Článek 7

Postoupení práv

1. Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura („první smluvní strana”) provede platbu podle odškodnění poskytnutého ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany „druhá smluvní strana”), druhá smluvní strana uzná:

a) postoupení všech práv a nároků odškodňované strany první smluvní straně na základě zákona nebo právního ujednání, a

b) že první smluvní strana je oprávněna uplatňovat taková práva a vymáhat takové nároky na základě postoupení práv ve stejném rozsahu jako odškodňovaná strana.

2. První smluvní strana bude mít nárok za všech okolností na stejné zacházení, pokud jde o:

a) práva a nároky, které získala z titulu postoupení práv, a

b) jakékoli platby obdržené při uplatňování těchto práv a nároků,

jako měla nárok obdržet odškodňovaná strana na základě této dohody s ohledem na danou investici a k ní se vztahující výnosy, a převezme závazky vztahující se k investici.


Článek 8

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany

1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude podléhat jednáním mezi stranami ve sporu.

2. Jestliže jakýkoli spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nemůže být tak vyřešen ve lhůtě šesti měsíců ode dne písemného oznámení nároku, je investor oprávněn předložit spor buď:

a) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965;

b) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc ustanovenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na úpravě těchto pravidel.

3. Jakýkoli spor předložený rozhodčímu soudu ad hoc v souladu s předchozím odstavcem 2 (b) bude rozhodnut na základě ustanovení této dohody, a pokud tato dohoda předmětnou problematiku neupravuje, na základě všeobecně uznávaných principů mezinárodního práva.

4. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu.


Článek 9

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody by měly, pokud to bude možné, být vyřešeny jednáním a konzultacemi.

2. Pokud spor mezi smluvními stranami nemůže být tak vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost kterékoli smluvní strany předložen rozhodčímu soudu.

3. Takový rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem: Ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení každá smluvní strana jmenuje jednoho člena soudu. Tito dva členové pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu. Předseda bude jmenován ve lhůtě dvou měsíců ode dne jmenování druhých dvou členů.

4. Pokud ve lhůtách uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebyla provedena nezbytná jmenování, může kterákoli smluvní strana, neexistuje-li jakákoli jiná dohoda, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora o provedení jakýchkoli nezbytných jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon z jiného důvodu, bude o provedení nezbytných jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže také vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytných jmenování požádán služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem některé smluvní strany.

5. Jakýkoli spor mezi smluvními stranami nebude rozhodnut na základě ustanovení této dohody, a pokud Dohoda předmětnou problematiku neupravuje, na základě všeobecně uznávaných principů mezinárodního práva. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné pro obě smluvní strany.

6. Každá smluvní strana ponese náklady svého vlastního člena rozhodčího soudu a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud může však ve svém rozhodnutí nařídit, že větší podíl nákladů ponese jedna ze dvou smluvních stran a tento nález bude závazný pro obě smluvní strany. Rozhodčí soud určí svá vlastní jednací pravidla.


Článek 10

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

1. Jestliže je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, existující v současné době nebo uvařenou v budoucnu, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby kterákoli ze smluvních stran nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli předpisů, které jsou pro něho příznivější.

2. Jestliže zacházení, které má být poskytnuto jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejími právními předpisy nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními, je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.

3. Osoby, na které se tato dohoda vztahuje, nejsou vyňaty z působnosti těch irských právních předpisů, které upravují vstup, pobyt a odchod z území Irska.


Článek 11

Zdanění

1. Nic v této dohodě nebude:

a) ovlivňovat práva kterékoli smluvní strany ukládat daně v souladu se svými daňovými zákony; nebo

b) zavazovat kteroukoli smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany prospěch jakéhokoli zacházení, výhodu nebo výsadu vyplývající z jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajícího se zcela nebo převážně zdanění, jejichž smluvní stranou není také druhá smluvní strana.

2. Bez ohledu na ustanovení článků 8 a 9 této dohody bude jakýkoliv spor týkající se zdanění rozhodován pouze v souladu s domácím právním řádem smluvních stran a s jakoukoli existující nebo budoucí dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodou upravující rozhodčí řízení nebo rozhodování daňových sporů, jejichž stranami jsou nebo budou obě smluvní strany.


Článek 12

Použitelnost této dohody

Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost.


Článek 13

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Každá ze smluvních stran oznámí druhé smluvní straně splnění postupů vyžadovaných jejím právním řádem pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem druhé notifikace.

2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Poté bude její platnost pokračovat, dokud neuplyne 12 měsíců ode dne, kdy jedna smluvní strana obdrží od druhé smluvní strany oznámení diplomatickou cestou o jejím úmyslu ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.

Dáno ve dvojím vyhotovení v Dublinu dne 28. června 1996 v českém a anglickém jazyce, přičemž oba texty jsou stejně platné.


Za Českou republiku:
Ing. Ivan Kočárník CSc. v. r.
Za Irsko:
Enda Kenny v. r.
ministr turistiky a obchodu