Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. března 2001 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 7. dubna 2005. V souladu s odstavcem 2 téhož článku vstupem Dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, podepsaná v Praze dne 22. října 1962, publikovaná pod č. 72/1963 Sb.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
V zájmu podpory oboustranně užitečného rozvoje obchodních a hospodářských vztahů a umožnění a regulace mezinárodní silniční dopravy osob a věcí mezi státy a při tranzitu přes území svých států se vláda České republiky a vláda Chorvatské republiky (dále jen ,,smluvní strany") dohodly na následujícím:
(1) Ustanovení této dohody budou uplatňována na mezinárodní silniční dopravu osob a věcí mezi státy smluvních stran a při tranzitu, kterou budou vykonávat dopravci ze států smluvních stran, jež k tomu budou oprávněni podle vnitrostátních předpisů každého státu.
(2) Tato dohoda se nedotýká práv a povinností každé ze smluvních stran, které vyplývají z jiných smluv o mezinárodní silniční dopravě.
(3) Orgány příslušné pro provádění této dohody jsou:
-- v České republice -- Ministerstvo dopravy a spojů
-- v Chorvatské republice -- Ministerstvo námořnictví, dopravy a spojů.
(1) Ve smyslu této dohody je ,,přepravou cestujících" přeprava osob a jejich zavazadel autobusy za nájemné či úhradu a na vlastní účet. Zahrnuje také prázdné jízdy související s takovou dopravou.
(2) Výrazem ,,autobus" je označováno každé silniční motorové vozidlo, které je svou konstrukcí a výbavou vhodné a určené k přepravě více než devíti osob včetně řidiče.
(1) Výrazem ,,linková autobusová doprava" se označuje přeprava, při které se jízdy konají podle dopředu smluveného itineráře, jízdního řádu a ceníku, přičemž cestující nastupují a vystupují na výjezdním místě a na terminálu, jakož i na smluvených zastávkách po cestě. Výrazem ,,zvláštní linková autobusová doprava" se označuje linková autobusová doprava přístupná pouze určitým kategoriím cestujících.
(2) Veškerou linkovou autobusovou dopravu mezi státy smluvních stran, jakož i tranzit přes jejich území schvalují příslušné orgány smluvních stran na základě vzájemné dohody a odpovídajících vnitrostátních právních předpisů. Příslušný orgán každé smluvní strany udělí povolení pro tu část autobusové linky, která prochází územím státu té které smluvní strany.
(3) Žádosti o povolení se podávají příslušným orgánům smluvní strany, ve které se nachází sídlo žadatele a kde je evidováno vozidlo.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat minimálně následující údaje:
- a)
- jméno dopravce, jakož i jeho adresu či sídlo, resp. místo podnikání s úplnou adresou,
- b)
- druh přepravy,
- c)
- požadovanou dobu platnosti povolení,
- d)
- časové rozpětí a počet jízd (např. denně, týdně),
- e)
- jízdní řád,
- f)
- itinerář jízdy (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
- g)
- délku cesty počáteční a zpáteční jízdy,
- h)
- pracovní dobu řidičů,
- i)
- podmínky placení a ceník.
(5) Příslušný orgán smluvní strany postoupí žádosti se všemi předepsanými údaji a svým názorem příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
(6) Přidělené povolení může mít platnost nejdéle pět let, na žádost dopravce může být tato platnost prodloužena.
(1) ,,Kyvadlovou dopravou" se rozumí přeprava, při které se dříve formovaná skupina cestujících převáží v několika jízdách k terminálu a zpět, ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Stejná skupina cestujících, která byla přepravena do cílové oblasti, bude později přepravena zpět do výchozí oblasti. Výchozí, resp. cílová oblast zahrnuje místo odjezdu, resp. příjezdu a všechna místa v silniční vzdálenosti do 50 km od něj. Kyvadlová doprava zahrnuje, kromě odpovídající přepravy, ubytování skupiny cestujících v cílové oblasti. První zpáteční a poslední výjezdní jízda budou prázdné.
(2) Každou kyvadlovou dopravu schválí příslušný orgán druhé smluvní strany. Žádost o povolení žadatel zasílá přímo příslušnému orgánu této smluvní strany. Žádost musí být podána nejpozději 30 dnů před požadovaným datem zahájení kyvadlové dopravy.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 2 musí obsahovat jméno dopravce, jeho obchodní adresu či sídlo, resp. místo podnikání s úplnou adresou, počet jízd, datum každé z nich a její itinerář, státní poznávací značky všech autobusů, které budou používány k dané kyvadlové dopravě, a dopis, ve kterém se potvrzuje místo ubytování a délka pobytu na tomto místě.
(4) Smíšená komise ustavená na základě článku 11 této dohody může dohodnout detaily postupu vydávání povolení, formuláře, zvláštní doklady atd.
(1) ,,Volnou přepravou cestujících" budou označovány všechny jízdy, které nejsou zahrnuty v článcích 3 a 4 této dohody.
(2) K volné přepravě cestujících mezi státy smluvních stran či při tranzitu přes jejich území nebude zapotřebí povolení v následujících případech:
- a)
- v případě, že se stejný autobus používá k přepravě stejné skupiny osob celou cestu i k návratu do výchozího místa (,,jízdy se zavřenými dveřmi"),
- b)
- při přepravě, během které dopravce jedné ze smluvních stran převáží skupinu osob na území státu druhé smluvní strany a autobus toto území opouští prázdný,
- c)
- v případě, že autobus vjíždí prázdný na území státu druhé smluvní strany z důvodu přepravy dříve dovezené skupiny osob, kterou přivezl stejný dopravce jízdou uvedenou pod písmenem b).
(3) K volné přepravě cestujících, která neodpovídá ustanovením odstavce 2 je zapotřebí povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení žadatel zasílá přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným datem zahájení vykonávání volné přepravy.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno dopravce, jeho obchodní adresu či sídlo, resp. místo podnikání s úplnou adresou, druh přepravy, počet jízd, datum každé z nich a její itinerář a státní poznávací značky všech autobusů, které budou používány v dané volné dopravě.
(5) Smíšená komise ustavená v souladu s článkem 11 této dohody může dohodnout doklady pro kontroly při vykonávání volné přepravy
cestujících.
(1) Dopravce se sídlem na území státu jedné ze smluvních stran může provozovat dopravu věcí bez povolení v následujících případech:
- a)
- mezi územími států smluvních stran,
- b)
- při tranzitu přes území státu druhé ze smluvních stran,
- c)
- přes území státu druhé smluvní strany do třetího státu a ze třetího státu s podmínkou, že při vykonávání této dopravy projíždí státem, ve kterém je motorové vozidlo evidováno, na území státu druhé smluvní strany.
(2) Pro vykonávání přepravy do a ze třetích států, která nesplňuje podmínky odstavce 1 písm. c) tohoto článku, musí mít dopravce povolení druhé smluvní strany.
(3) Dopravce může vykonávat přepravu věcí motorovým vozidlem evidovaným na území státu jedné ze smluvních stran, kde má sídlo, a přípojné vozidlo (přívěs a návěs) může být v tomto případě evidováno ve třetím státě.
(1) Povolení podle článku 6 odst. 2 této dohody bude vydávat:
- a)
- českým dopravcům pro vozidla evidovaná v České republice Ministerstvo dopravy a spojů České republiky nebo kterýkoli jiný orgán, který k tomu toto ministerstvo zmocní;
- b)
- chorvatským dopravcům, pro vozidla evidovaná v Chorvatské republice, Ministerstvo námořnictví, dopravy a spojů nebo kterýkoli jiný orgán, který k tomu toto ministerstvo zmocní.
Za tímto účelem si příslušné orgány vymění potřebné formuláře povolení.
(2) Smíšená komise ustavená podle článku 11 dohodne roční počet povolení podle článku 6 odst. 2 pro každou ze smluvních stran, s ohledem na rozvoj hospodářských vztahů a zahraničně-obchodní potřeby obou smluvních stran.
(1) Co se týče hmotnosti a rozměrů vozidel, zavazuje se každá smluvní strana, že vůči vozidlům evidovaným ve státě druhé smluvní strany nebude uplatňovat větší omezení, než jsou ta, která uplatňuje vůči vozidlům evidovaným ve vlastním státě.
(2) Pokud hmotnost nebo rozměry vozidla či soupravy vozidel, které vykonávají dopravu, překračují maximum povolené ve státě smluvní strany, je potřebné získat zvláštní povolení od příslušných orgánů této smluvní strany před vykonáním přepravy.
(1) Dopravci z jedné ze smluvních stran, kteří vykonávají přepravu podle této dohody na území státu druhé smluvní strany, včetně tranzitu, budou platit daně a poplatky v souladu s vnitrostátními předpisy platnými na jeho území, s výjimkou poplatků vybíraných za vydání povolení k přepravě osob nebo věcí.
(2) Palivo v běžných fixních nádržích, které do vozidla zabudoval výrobce, určené k pohonu motorového vozidla a k pohonu chladicího zařízení chladničky během vykonávání přepravy, jakož i mazivo a náhradní díly jsou osvobozeny od placení všech dovozních poplatků na území státu druhé smluvní strany pod podmínkou, že dopravce bude dbát všech jejích platných celních předpisů.
(1) V souladu s ustanoveními této dohody budou dopravci státu jedné smluvní strany i osádky jejich vozidel během pobytu na území státu druhé smluvní strany dbát platných zákonů a předpisů tohoto státu, jakož i všech relevantních mezinárodních úmluv, které jsou závazné pro obě smluvní strany.
(2) Tato dohoda neopravňuje dopravce státu jedné ze smluvních stran k přepravě mezi dvěma místy na území státu druhé smluvní strany. K takové přepravě je zapotřebí zvláštního povolení.
(3) Povolení může využívat pouze dopravce, na nějž je vystaveno, a je nepřenosné.
(4) Povolení a jiné potřebné doklady předepsané touto dohodou se musí nacházet ve vozidle, na něž se vztahují, a musí být předloženy na žádost orgánů každé ze smluvních stran, které jsou oprávněny je požadovat ke kontrole.
(5) V případě závažného či opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných zákonů a předpisů platných ve státě druhé smluvní strany ze strany dopravce či osádky jeho vozidla může příslušný orgán státu smluvní strany, ve kterém je vozidlo evidováno, na žádost příslušného orgánu státu smluvní strany, ve kterém došlo k porušení právních předpisů:
- a)
- vydat dopravci upozornění,
- b)
- zakázat dopravci vstup na území státu smluvní strany, na němž se dopustil porušení právních předpisů.
(6) O přijatých opatřeních uvedených v odstavci 5 uvědomí příslušný orgán jedné smluvní strany příslušný orgán druhé smluvní strany.
(7) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou uložit soudy či jiné oprávněné orgány státu smluvní strany, na jehož území byly porušeny vnitrostátní předpisy.
Příslušné orgány smluvních stran ustaví smíšenou komisi, aby zajistily provádění této dohody. Smíšená komise se bude scházet na žádost jednoho z příslušných orgánů, střídavě na území České republiky a Chorvatské republiky.
(1) Tato dohoda vstoupí v platnost 30 dní po obdržení posledního oznámení diplomatickou cestou, kterým se smluvní strany vzájemně informují o tom, že byly splněny všechny podmínky stanovené jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této dohody v platnost.
(2) Vstupem této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, podepsaná v Praze dne 22. 10. 1962.
(3) Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může písemně diplomatickou cestou vypovědět tuto dohodu nejpozději šest (6) měsíců před koncem kalendářního roku a v tomto případě Dohoda pozbývá platnosti k 31. prosinci toho roku.
Dáno v Praze dne 6. března 2001 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a chorvatském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Za vládu Chorvatské republiky:
Jaromír Schling v. r.
Alojz Tušek v. r.
ministr dopravy a spojů
ministr námořnictví, dopravy a spojů