Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Sbírka: 343/1999 | Částka: 109/1999
23.12.1999
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
343
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. května 1998 byla v Kodani podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 11. listopadu 1999.
České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do anglického znění Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy a spojů.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Moldavské republiky (dále jen „smluvní strany”), přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a věcí mezi svými státy a tranzitem přes jejich území,
se dohodly takto:
Článek 1
(1) Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravu mezi Českou republikou a Moldavskou republikou a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů příslušného státu.
(2) Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti každé ze smluvních stran vyplývající pro ni z jiných dohod o mezinárodní silniční dopravě.
(3) Příslušným orgánem pro provádění této dohody je
- v České republice Ministerstvo dopravy a spojů,
- v Moldavské republice Ministerstvo dopravy a silničního hospodářství.
Článek 2
1. „Doprava” znamená jízdy vozidlem buď ložené, nebo prázdné, i když je vozidlo, přívěs nebo návěs přepravován (o) v části cesty vlakem nebo lodí.
2. „Dopravce” znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která má sídlo na území jedné ze smluvních stran a je právoplatně oprávněna ve státě svého sídla provozovat mezinárodní silniční dopravu osob anebo věcí na cizí nebo vlastní účet podle příslušných vnitrostátních právních předpisů.
3. „Vozidlo” znamená motorové vozidlo
- jako takové nebo soupravu vozidel,
- určené pro silniční přepravu osob nebo věcí,
- které je k dispozici dopravce tím, že je jeho vlastnictvím, nebo prostřednictvím nájemní nebo leasingové smlouvy.
4. „Autobus” znamená silniční motorové vozidlo účelově zkonstruované a určené pro dopravu osob, které má kromě sedadla řidiče více než osm míst k sezení.
5. „Pravidelná autobusová linka” znamená dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
6. „Zvláštní pravidelná autobusová linka” znamená pravidelnou autobusovou linku, která je přístupná jen určitým kategoriím cestujících.
7. „Kyvadlová doprava” znamená dopravu, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam a zpět, z téže výchozí oblasti do téže cílové oblasti. Tatáž skupina cestujících, která byla přepravena do cílové oblasti, musí být později přepravena zpět do výchozí oblasti. Výchozí a cílovou oblastí se rozumí místo nástupu cesty a místo cíle cesty, jakož i místa ležící v silniční vzdálenosti do 50 km od nich. Kyvadlová doprava zahrnuje kromě vlastní přepravy ubytování skupiny cestujících v cílové oblasti. První jízda zpět a poslední tam musí být prázdné.
8. „Příležitostná osobní doprava” znamená dopravu, která nespadá ani pod definici pravidelné autobusové linky, ani pod definici kyvadlové dopravy.
Osobní doprava
Článek 3
(1) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena příslušnými orgány smluvních stran na základě jejich vzájemné dohody a podle příslušných vnitrostátních právních předpisů těchto států. Příslušný orgán každé smluvní strany vydá povolení pro část pravidelné autobusové linky na území této smluvní strany.
(2) Žádost o povolení je nutno podat příslušnému orgánu smluvní strany, kde má žadatel své sídlo a kde jsou evidována jeho vozidla.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení,
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g) délku trasy pro jízdu tam a zpět,
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) jízdné a tarifní podmínky.
(4) Příslušný orgán smluvní strany uvedený v odstavci 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
(5) Udělené povolení se vydá na dobu nejdéle pěti let a jeho platnost může být na žádost dopravce prodloužena.
Článek 4
(1) Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Musí být předložena nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení kyvadlové dopravy.
(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, trasu jízdy, počet jízd a datum každé z nich, státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro předmětnou kyvadlovou dopravu, a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu.
(3) Příslušné orgány si vzájemně dohodnou a vymění určitý počet nevyplněných formulářů povolení pro kyvadlové dopravy uvedené v odstavci 1.
(4) Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody se může dohodnout na podrobnostech povolovacího řízení, formulářích, kontrolních dokladech atd.
Článek 5
(1) Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy obou smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) dopravy, při níž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících po celou jízdu, aby je přivezl zpět do místa odjezdu („cesty se zavřenými dveřmi”),
b) dopravy, při níž je skupina cestujících přivezena dopravcem jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a autobus opustí toto území prázdný.
(2) Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 1, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení příležitostné dopravy.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, druh dopravy, trasu jízdy, počet jízd a datum každé z nich a státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro příležitostnou dopravu.
(4) Příslušné orgány smluvních stran si mohou vzájemně vyměnit dohodnutý počet nevyplněných formulářů povolení pro příležitostné dopravy uvedené v odstavci 2.
(5) Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody se může dohodnout na kontrolním dokladu pro příležitostnou osobní dopravu.
Nákladní doprava
Článek 6
(1) Doprava zboží mezi územími států smluvních stran, tranzit přes tato území, jakož i doprava do a z třetích států se provádí jen na základě povolení vydaného příslušným orgánem smluvní strany, na jejímž území se doprava provádí.
(2) Každé povolení opravňuje k jedné jízdě tam a zpět, ložené nebo prázdné.
(3) Povolení smí použít pouze dopravce, jemuž bylo vydáno, a nesmí být předáno jinému dopravci. Platí pro použití motorovým vozidlem bez přívěsu nebo soupravou vozidel (návěsovou nebo přívěsovou) bez ohledu na to, kde je evidován návěs nebo přívěs.
Článek 7
(1) Povolení uvedená v článku 6 této dohody se nevyžadují pro:
a) dopravu vozidly, jejichž dovolená celková hmotnost, včetně přívěsů, nepřesahuje 6 tun, nebo jejichž užitečná hmotnost, včetně přívěsů, nepřesahuje 3, 5 tuny,
b) stěhování prováděné podniky majícími pro tyto účely zvláštní personál a dopravní prostředky,
c) dopravu uměleckých děl a předmětů pro veletrhy a výstavy nebo pro neobchodní účely,
d) dopravu pro neobchodní účely věcí, příslušenství a zvířat z nebo na divadelní, hudební, filmová, sportovní nebo cirkusová představení, veletrhy nebo lunaparky, jakož i věcí, příslušenství a zvířat určených pro rozhlasová, filmová nebo televizní natáčení,
e) pohřební dopravu,
f) dopravu poškozených nebo porouchaných vozidel,
g) dopravu poštovních zásilek,
h) dopravu lékařských zásilek a výbavy potřebných v nouzových situacích, zejména při živelních pohromách a humanitárních potřebách,
i) dopravu předcházející nebo navazující na kombinovanou dopravu, při níž bude silniční síť použita v rozsahu dohodnutém Smíšenou komisí ustavenou podle článku 12,
j) dopravu živých zvířat ve vozidlech, která jsou pro dopravu živých zvířat speciálně zkonstruována nebo trvale přestavěna.
(2) Výjimky stanovené v odstavci 1 pod písmeny c) a d) tohoto článku platí pouze v těch případech, kdy se má náklad vrátit zpět do státu, kde je vozidlo evidováno.
(3) Smíšená komise uvedená v článku 12 této dohody je oprávněna doplnit nebo pozměnit v souladu s vnitrostátními právními předpisy seznam kategorií doprav, které nevyžadují povolení.
Článek 8
(1) Povolení podle článku 6 této dohody
a) uděluje moldavským dopravcům pro vozidla evidovaná v Moldavské republice Ministerstvo dopravy a spojů České republiky prostřednictvím Ministerstva dopravy a silničního hospodářství Moldavské republiky nebo kteréhokoli jím pověřeného orgánu,
b) uděluje českým dopravcům pro vozidla evidovaná v České republice Ministerstvo dopravy a silničního hospodářství Moldavské republiky prostřednictvím Ministerstva dopravy a spojů České republiky nebo kteréhokoli jím pověřeného orgánu.
Pro tento účel si příslušné orgány vymění potřebné nevyplněné formuláře povolení.
(2) Smíšená komise podle článku 12 se dohodne o ročním kontingentu a druzích povolení pro každou smluvní stranu s ohledem na vývoj hospodářských vztahů a potřeby zahraničního obchodu států smluvních stran.
(3) Smíšená komise podle článku 12 se dohodne na obsahu a vzoru jednotlivých druhů povolení.
(4) Povolení z každého běžného roku platí do 31. ledna příštího roku včetně.
Článek 9
(1) Pokud jde o hmotnosti a rozměry vozidel, zavazují se obě smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům evidovaným ve státě druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla evidovaná ve vlastním státě.
(2) Jestliže hmotnosti nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy provádějící přepravu překračují dovolený limit ve státě smluvní strany, je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od příslušného orgánu této smluvní strany.
Závěrečná ustanovení
Článek 10
(1) Vozidla, která jsou evidována ve státě jedné smluvní strany a provádějí silniční dopravu na území nebo přes území státu druhé smluvní strany na povolení z dohodnutého ročního kontingentu povolení podle článku 8 nebo dopravy uvedené v článku 7, jsou vzájemně osvobozena od všech daní a administrativních poplatků, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
(2) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují na
a) daně zahrnuté do ceny pohonných hmot,
b) poplatky, které platí stejně pro vozidla evidovaná ve státech obou smluvních stran za užití určitých úseků a kategorií pozemních komunikací, mostů, tunelů nebo přívozů,
c) administrativní poplatky spojené s přepravami prováděnými podle článku 9,
d) daň zahrnutou do ceny opravy vozidla, jestliže se oprava provádí ve státě druhé smluvní strany.
(3) Pohonné hmoty obsažené ve standardních, výrobcem zabudovaných, pevných palivových nádržích vozidel (do maximálního množství 200 litrů) jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
(4) Náhradní díly dovezené dočasně do druhého státu, určené k opravě vozidla provádějícího dopravu v rámci této dohody, jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Díly, které byly nahrazeny, musí být znovu vyvezeny nebo zničeny pod dohledem celních orgánů.
Článek 11
(1) Kromě ustanovení této dohody jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území druhého státu právní předpisy platné v tomto státě a všechny příslušné mezinárodní smlouvy, jimiž jsou obě smluvní strany vázány.
(2) Povolení a jiné potřebné doklady vyžadované podle této dohody musí být ve vozidle, k němuž se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu smluvní strany, který je oprávněn je požadovat.
(3) Povolení smí použít pouze dopravce, jemuž bylo vydáno, a nesmí být předáno jinému dopravci.
(4) Přeprava osob nebo věcí prováděná dopravcem, který má sídlo na území jedné smluvní strany, mezi dvěma místy na území druhé smluvní strany je zakázána. K provedení takové přepravy se vyžaduje zvláštní povolení vydané příslušným orgánem druhé smluvní strany.
(5) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných právních předpisů platných v druhém státě dopravcem nebo osádkou jeho vozidla, může příslušný orgán státu, v němž je evidováno vozidlo, na žádost příslušného orgánu státu, v němž k porušení došlo
a) udělit výstrahu, nebo
b) pozastavit dočasně, částečně nebo úplně oprávnění dopravce provádět přepravy na území druhé smluvní strany.
(6) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření uvedených v odstavci 3, o tom musí informovat příslušný orgán druhé smluvní strany.
(7) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou být uloženy soudy nebo jinými orgány státu, na jehož území došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů.
Článek 12
(1) Příslušné orgány smluvních stran ustaví Smíšenou komisi za účelem zajištění řešení běžných otázek, které se mohou vyskytnout v souvislosti s používáním a výkladem této dohody.
(2) Smíšená komise se sejde na žádost jednoho nebo druhého příslušného orgánu. Zasedání se budou konat střídavě na územích států smluvních stran.
Článek 13
Po vzájemné dohodě smluvních stran této dohody mohou být připojeny změny a doplňky obsažené v Dodatkovém protokolu, který bude nedílnou částí Dohody. Protokol vstoupí v platnost podle ustanovení článku 14 této dohody.
Článek 14
(1) Tato dohoda vstoupí v platnost třicátý den po dni pozdější z písemných nót, jimiž se smluvní strany diplomatickou cestou informovaly o splnění vnitrostátních postupů nutných pro její vstup v platnost.
(2) Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let. Její platnost se automaticky prodlužuje z pěti na dalších pět let, pokud žádná ze smluvních stran neinformuje druhou stranu písemně diplomatickou cestou, alespoň šest měsíců před vypršením platnosti této dohody, o svém úmyslu ji ukončit.
Dáno v Kodani dne 26. května 1998 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení této dohody je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu České republiky:
Petr Moos v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Moldavské republiky:
Iurie Gheorghita v. r.
náměstek ministra dopravy a silničního hospodářství
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. května 1998 byla v Kodani podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 11. listopadu 1999.
České znění Dohody se vyhlašuje současně. Do anglického znění Dohody, jež je pro její výklad rozhodné, lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu dopravy a spojů.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Moldavské republiky (dále jen „smluvní strany”), přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a věcí mezi svými státy a tranzitem přes jejich území,
se dohodly takto:
Článek 1
(1) Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravu mezi Českou republikou a Moldavskou republikou a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů příslušného státu.
(2) Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti každé ze smluvních stran vyplývající pro ni z jiných dohod o mezinárodní silniční dopravě.
(3) Příslušným orgánem pro provádění této dohody je
- v České republice Ministerstvo dopravy a spojů,
- v Moldavské republice Ministerstvo dopravy a silničního hospodářství.
Článek 2
1. „Doprava” znamená jízdy vozidlem buď ložené, nebo prázdné, i když je vozidlo, přívěs nebo návěs přepravován (o) v části cesty vlakem nebo lodí.
2. „Dopravce” znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která má sídlo na území jedné ze smluvních stran a je právoplatně oprávněna ve státě svého sídla provozovat mezinárodní silniční dopravu osob anebo věcí na cizí nebo vlastní účet podle příslušných vnitrostátních právních předpisů.
3. „Vozidlo” znamená motorové vozidlo
- jako takové nebo soupravu vozidel,
- určené pro silniční přepravu osob nebo věcí,
- které je k dispozici dopravce tím, že je jeho vlastnictvím, nebo prostřednictvím nájemní nebo leasingové smlouvy.
4. „Autobus” znamená silniční motorové vozidlo účelově zkonstruované a určené pro dopravu osob, které má kromě sedadla řidiče více než osm míst k sezení.
5. „Pravidelná autobusová linka” znamená dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
6. „Zvláštní pravidelná autobusová linka” znamená pravidelnou autobusovou linku, která je přístupná jen určitým kategoriím cestujících.
7. „Kyvadlová doprava” znamená dopravu, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam a zpět, z téže výchozí oblasti do téže cílové oblasti. Tatáž skupina cestujících, která byla přepravena do cílové oblasti, musí být později přepravena zpět do výchozí oblasti. Výchozí a cílovou oblastí se rozumí místo nástupu cesty a místo cíle cesty, jakož i místa ležící v silniční vzdálenosti do 50 km od nich. Kyvadlová doprava zahrnuje kromě vlastní přepravy ubytování skupiny cestujících v cílové oblasti. První jízda zpět a poslední tam musí být prázdné.
8. „Příležitostná osobní doprava” znamená dopravu, která nespadá ani pod definici pravidelné autobusové linky, ani pod definici kyvadlové dopravy.
Osobní doprava
Článek 3
(1) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena příslušnými orgány smluvních stran na základě jejich vzájemné dohody a podle příslušných vnitrostátních právních předpisů těchto států. Příslušný orgán každé smluvní strany vydá povolení pro část pravidelné autobusové linky na území této smluvní strany.
(2) Žádost o povolení je nutno podat příslušnému orgánu smluvní strany, kde má žadatel své sídlo a kde jsou evidována jeho vozidla.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení,
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g) délku trasy pro jízdu tam a zpět,
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) jízdné a tarifní podmínky.
(4) Příslušný orgán smluvní strany uvedený v odstavci 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
(5) Udělené povolení se vydá na dobu nejdéle pěti let a jeho platnost může být na žádost dopravce prodloužena.
Článek 4
(1) Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Musí být předložena nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení kyvadlové dopravy.
(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, trasu jízdy, počet jízd a datum každé z nich, státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro předmětnou kyvadlovou dopravu, a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu.
(3) Příslušné orgány si vzájemně dohodnou a vymění určitý počet nevyplněných formulářů povolení pro kyvadlové dopravy uvedené v odstavci 1.
(4) Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody se může dohodnout na podrobnostech povolovacího řízení, formulářích, kontrolních dokladech atd.
Článek 5
(1) Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy obou smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) dopravy, při níž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících po celou jízdu, aby je přivezl zpět do místa odjezdu („cesty se zavřenými dveřmi”),
b) dopravy, při níž je skupina cestujících přivezena dopravcem jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a autobus opustí toto území prázdný.
(2) Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 1, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá žadatel přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení příležitostné dopravy.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, druh dopravy, trasu jízdy, počet jízd a datum každé z nich a státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro příležitostnou dopravu.
(4) Příslušné orgány smluvních stran si mohou vzájemně vyměnit dohodnutý počet nevyplněných formulářů povolení pro příležitostné dopravy uvedené v odstavci 2.
(5) Smíšená komise ustavená podle článku 12 této dohody se může dohodnout na kontrolním dokladu pro příležitostnou osobní dopravu.
Nákladní doprava
Článek 6
(1) Doprava zboží mezi územími států smluvních stran, tranzit přes tato území, jakož i doprava do a z třetích států se provádí jen na základě povolení vydaného příslušným orgánem smluvní strany, na jejímž území se doprava provádí.
(2) Každé povolení opravňuje k jedné jízdě tam a zpět, ložené nebo prázdné.
(3) Povolení smí použít pouze dopravce, jemuž bylo vydáno, a nesmí být předáno jinému dopravci. Platí pro použití motorovým vozidlem bez přívěsu nebo soupravou vozidel (návěsovou nebo přívěsovou) bez ohledu na to, kde je evidován návěs nebo přívěs.
Článek 7
(1) Povolení uvedená v článku 6 této dohody se nevyžadují pro:
a) dopravu vozidly, jejichž dovolená celková hmotnost, včetně přívěsů, nepřesahuje 6 tun, nebo jejichž užitečná hmotnost, včetně přívěsů, nepřesahuje 3, 5 tuny,
b) stěhování prováděné podniky majícími pro tyto účely zvláštní personál a dopravní prostředky,
c) dopravu uměleckých děl a předmětů pro veletrhy a výstavy nebo pro neobchodní účely,
d) dopravu pro neobchodní účely věcí, příslušenství a zvířat z nebo na divadelní, hudební, filmová, sportovní nebo cirkusová představení, veletrhy nebo lunaparky, jakož i věcí, příslušenství a zvířat určených pro rozhlasová, filmová nebo televizní natáčení,
e) pohřební dopravu,
f) dopravu poškozených nebo porouchaných vozidel,
g) dopravu poštovních zásilek,
h) dopravu lékařských zásilek a výbavy potřebných v nouzových situacích, zejména při živelních pohromách a humanitárních potřebách,
i) dopravu předcházející nebo navazující na kombinovanou dopravu, při níž bude silniční síť použita v rozsahu dohodnutém Smíšenou komisí ustavenou podle článku 12,
j) dopravu živých zvířat ve vozidlech, která jsou pro dopravu živých zvířat speciálně zkonstruována nebo trvale přestavěna.
(2) Výjimky stanovené v odstavci 1 pod písmeny c) a d) tohoto článku platí pouze v těch případech, kdy se má náklad vrátit zpět do státu, kde je vozidlo evidováno.
(3) Smíšená komise uvedená v článku 12 této dohody je oprávněna doplnit nebo pozměnit v souladu s vnitrostátními právními předpisy seznam kategorií doprav, které nevyžadují povolení.
Článek 8
(1) Povolení podle článku 6 této dohody
a) uděluje moldavským dopravcům pro vozidla evidovaná v Moldavské republice Ministerstvo dopravy a spojů České republiky prostřednictvím Ministerstva dopravy a silničního hospodářství Moldavské republiky nebo kteréhokoli jím pověřeného orgánu,
b) uděluje českým dopravcům pro vozidla evidovaná v České republice Ministerstvo dopravy a silničního hospodářství Moldavské republiky prostřednictvím Ministerstva dopravy a spojů České republiky nebo kteréhokoli jím pověřeného orgánu.
Pro tento účel si příslušné orgány vymění potřebné nevyplněné formuláře povolení.
(2) Smíšená komise podle článku 12 se dohodne o ročním kontingentu a druzích povolení pro každou smluvní stranu s ohledem na vývoj hospodářských vztahů a potřeby zahraničního obchodu států smluvních stran.
(3) Smíšená komise podle článku 12 se dohodne na obsahu a vzoru jednotlivých druhů povolení.
(4) Povolení z každého běžného roku platí do 31. ledna příštího roku včetně.
Článek 9
(1) Pokud jde o hmotnosti a rozměry vozidel, zavazují se obě smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům evidovaným ve státě druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla evidovaná ve vlastním státě.
(2) Jestliže hmotnosti nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy provádějící přepravu překračují dovolený limit ve státě smluvní strany, je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od příslušného orgánu této smluvní strany.
Závěrečná ustanovení
Článek 10
(1) Vozidla, která jsou evidována ve státě jedné smluvní strany a provádějí silniční dopravu na území nebo přes území státu druhé smluvní strany na povolení z dohodnutého ročního kontingentu povolení podle článku 8 nebo dopravy uvedené v článku 7, jsou vzájemně osvobozena od všech daní a administrativních poplatků, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
(2) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují na
a) daně zahrnuté do ceny pohonných hmot,
b) poplatky, které platí stejně pro vozidla evidovaná ve státech obou smluvních stran za užití určitých úseků a kategorií pozemních komunikací, mostů, tunelů nebo přívozů,
c) administrativní poplatky spojené s přepravami prováděnými podle článku 9,
d) daň zahrnutou do ceny opravy vozidla, jestliže se oprava provádí ve státě druhé smluvní strany.
(3) Pohonné hmoty obsažené ve standardních, výrobcem zabudovaných, pevných palivových nádržích vozidel (do maximálního množství 200 litrů) jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
(4) Náhradní díly dovezené dočasně do druhého státu, určené k opravě vozidla provádějícího dopravu v rámci této dohody, jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Díly, které byly nahrazeny, musí být znovu vyvezeny nebo zničeny pod dohledem celních orgánů.
Článek 11
(1) Kromě ustanovení této dohody jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území druhého státu právní předpisy platné v tomto státě a všechny příslušné mezinárodní smlouvy, jimiž jsou obě smluvní strany vázány.
(2) Povolení a jiné potřebné doklady vyžadované podle této dohody musí být ve vozidle, k němuž se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu smluvní strany, který je oprávněn je požadovat.
(3) Povolení smí použít pouze dopravce, jemuž bylo vydáno, a nesmí být předáno jinému dopravci.
(4) Přeprava osob nebo věcí prováděná dopravcem, který má sídlo na území jedné smluvní strany, mezi dvěma místy na území druhé smluvní strany je zakázána. K provedení takové přepravy se vyžaduje zvláštní povolení vydané příslušným orgánem druhé smluvní strany.
(5) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných právních předpisů platných v druhém státě dopravcem nebo osádkou jeho vozidla, může příslušný orgán státu, v němž je evidováno vozidlo, na žádost příslušného orgánu státu, v němž k porušení došlo
a) udělit výstrahu, nebo
b) pozastavit dočasně, částečně nebo úplně oprávnění dopravce provádět přepravy na území druhé smluvní strany.
(6) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření uvedených v odstavci 3, o tom musí informovat příslušný orgán druhé smluvní strany.
(7) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou být uloženy soudy nebo jinými orgány státu, na jehož území došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů.
Článek 12
(1) Příslušné orgány smluvních stran ustaví Smíšenou komisi za účelem zajištění řešení běžných otázek, které se mohou vyskytnout v souvislosti s používáním a výkladem této dohody.
(2) Smíšená komise se sejde na žádost jednoho nebo druhého příslušného orgánu. Zasedání se budou konat střídavě na územích států smluvních stran.
Článek 13
Po vzájemné dohodě smluvních stran této dohody mohou být připojeny změny a doplňky obsažené v Dodatkovém protokolu, který bude nedílnou částí Dohody. Protokol vstoupí v platnost podle ustanovení článku 14 této dohody.
Článek 14
(1) Tato dohoda vstoupí v platnost třicátý den po dni pozdější z písemných nót, jimiž se smluvní strany diplomatickou cestou informovaly o splnění vnitrostátních postupů nutných pro její vstup v platnost.
(2) Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let. Její platnost se automaticky prodlužuje z pěti na dalších pět let, pokud žádná ze smluvních stran neinformuje druhou stranu písemně diplomatickou cestou, alespoň šest měsíců před vypršením platnosti této dohody, o svém úmyslu ji ukončit.
Dáno v Kodani dne 26. května 1998 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, moldavském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu ustanovení této dohody je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu České republiky:
Petr Moos v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Moldavské republiky:
Iurie Gheorghita v. r.
náměstek ministra dopravy a silničního hospodářství
