Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní silniční dopravě
Sbírka: 249/1999 | Částka: 83/1999
11.11.1999
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
249
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. března 1997 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 2. října 1999.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Republiky Slovinsko (dále jen „smluvní strany”),
přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a nákladů mezi oběma státy a tranzitem přes ně, při respektování požadavků ochrany životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu,
se dohodly takto:
Článek 1
(1) Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů svého státu.
(2) Příslušným orgánem státu smluvní strany pro provádění této dohody je
- v České republice Ministerstvo dopravy a spojů,
- v Republice Slovinsko Ministerstvo dopravy a spojů.
Osobní doprava
Článek 2
(1) „Osobní dopravou” podle této dohody se rozumí doprava osob a jejich zavazadel autobusy na cizí nebo vlastní účet. Zahrnuje též prázdné jízdy autobusů související s touto dopravou.
(2) Pojem „autobus” znamená silniční motorové vozidlo určené pro dopravu osob, které má kromě místa pro řidiče více než osm míst k sezení.
Článek 3
(1) Pojem „pravidelná autobusová linka” znamená dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
(2) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena příslušnými orgány smluvních stran na základě jejich vzájemné dohody.
(3) Žádost o povolení podá dopravce příslušnému orgánu smluvní strany ve státě, v němž má své sídlo nebo bydliště a kde jsou registrována jeho vozidla.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení,
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g) délku trasy pro jízdu tam a zpět,
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) počet míst k sezení v autobusu,
j) jízdné a tarifní podmínky.
(5) Příslušný orgán smluvní strany uvedený v odstavci 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany, který rozhodne o udělení povolení pro část pravidelné autobusové linky na území svého státu podle jeho příslušných vnitrostátních právních předpisů.
(6) Udělené povolení je platné na dobu nejdéle pěti let a jeho platnost může být na žádost dopravce prodloužena.
Článek 4
(1) Pro účely této dohody pojem „kyvadlová doprava” znamená dopravu, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam a zpět z téže výchozí oblasti na území státu jedné smluvní strany do téže cílové oblasti na území státu druhé smluvní strany. Tatáž skupina cestujících, která byla přepravena do cílové oblasti, musí být později přepravena zpět do výchozí oblasti. Výchozí a cílovou oblastí se rozumí místo nástupu cesty a místo cíle cesty, jakož i místa ležící v silniční vzdálenosti do 50 km od nich. Kyvadlová doprava zahrnuje kromě vlastní přepravy ubytování skupiny cestujících v cílové oblasti. První jízda zpět a poslední tam musejí být prázdné.
(2) Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá dopravce přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení kyvadlové dopravy.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 2 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, počet jízd, datum každé z nich a jejich trasu, státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro předmětnou kyvadlovou dopravu, a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu.
(4) Smíšená komise ustavená podle článku 13 této dohody je oprávněna se dohodnout na způsobu a postupu vydávání povolení a o všech příslušných dokladech.
Článek 5
(1) Pojem „příležitostná osobní doprava” znamená jinou dopravu, než jsou dopravy uvedené v článcích 3 a 4 této dohody.
(2) Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) dopravy, při níž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících po celou jízdu, aby je přivezl zpět do místa odjezdu, („cesty se zavřenými dveřmi”),
b) dopravy, při níž dopravce, který má sídlo ve státě jedné smluvní strany, přepraví skupinu cestujících do státu druhé smluvní strany a autobus opustí území druhého státu prázdný.
(3) Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 2, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá dopravce příslušnému orgánu smluvní strany ve státě, v němž má své sídlo nebo bydliště a kde jsou registrována jeho vozidla, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení příležitostné dopravy.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, druh dopravy, počet jízd, datum každé z nich a jejich trasu a státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro příležitostnou dopravu.
(5) Příslušné orgány smluvních stran si vymění dohodnutý počet povolení pro příležitostnou dopravu uvedenou v odstavci 3.
(6) Smíšená komise ustavená podle článku 13 této dohody se může dohodnout na kontrolních dokladech pro příležitostnou osobní dopravu.
Nákladní doprava
Článek 6
(1) Dopravce sídlící na území státu jedné smluvní strany musí mít povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany, které jej opravňuje provádět mezinárodní nákladní silniční přepravu na území a z území státu druhé smluvní strany nebo tranzitem přes toto území, s výjimkou případů uvedených v článku 7.
(2) Povolení dovoluje jednu jízdu tam a zpět na území a z území státu druhé smluvní strany, včetně přepravy zpětného nákladu, nebo jednu tranzitní jízdu tam a jednu tranzitní jízdu zpět přes toto území.
(3) Pro přepravu nákladu mezi státem druhé smluvní strany a třetím státem, a to jak směrem do třetího státu, tak i z třetího státu, se vyžaduje zvláštní povolení.
(4) Povolení smí být použito pouze dopravcem, jemuž bylo vydáno. Platí pro přepravu prováděnou motorovým vozidlem bez přívěsu nebo soupravou vozidel (návěsovou nebo přívěsovou) bez ohledu na stát registrace taženého návěsu nebo přívěsu.
(5) Povolení vydaná pro určitý rok platí vždy od 1. ledna tohoto roku do 31. ledna následujícího roku.
(6) Smíšená komise ustavená podle článku 13 nebo v případě naléhavé potřeby příslušné orgány obou smluvních stran se dohodnou na ročním kontingentu a druzích povolení s ohledem na vývoj vzájemných hospodářských vztahů a potřeby zahraničního obchodu a příslušné orgány si vzájemně vymění dohodnuté počty povolení.
Článek 7
Povolení uvedená v článku 6 odst. 1 a 3 této dohody se nevyžadují pro:
a) přepravu nákladů na letiště a z letišť při nepředvídaném odklonu letů,
b) přepravu havarovaných nebo porouchaných vozidel a jejich přívěsů,
c) přepravu zesnulých,
d) přepravu nákladů při stěhování k tomu určenými zvláštními vozidly,
e) přepravu poštovních zásilek,
f) přepravy předmětů, zařízení a zvířat pro divadelní, hudební a jiná kulturní představení, pro výstavy a veletrhy, pro sportovní a rekreační účely, pro cirkusová představení nebo lunaparky nebo pro filmová, rozhlasová nebo televizní natáčení, pokud jsou tyto předměty, zařízení nebo zvířata dováženy či vyváženy dočasně,
g) přepravu včel a rybích plůdků,
h) přepravu zdravotnického a jiného materiálu na pomoc při živelních pohromách a přepravu nákladů pro humanitární účely,
i) prázdná vozidla, která nahradí porouchaná vozidla a dokončí původní přepravu nákladu,
j) vozidla technické pomoci určená k opravě nebo odtažení porouchaných vozidel,
k) vozidla, jejichž užitečná hmotnost, včetně přívěsu, nepřesahuje 3 500 kg, nebo celková hmotnost, včetně přívěsu, nepřesahuje 6 000 kg,
l) přepravu navazující na kombinovanou dopravu, při níž bude silniční síť použita v rozsahu dohodnutém Smíšenou komisí ustavenou podle článku 13.
Článek 8
(1) Pokud jde o hmotnosti a rozměry vozidel, zavazují se obě smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům registrovaným ve státě druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla registrovaná ve vlastním státě.
(2) Jestliže hmotnost nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy provádějící přepravu překračují dovolený limit ve státě druhé smluvní strany, je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od orgánu této smluvní strany.
(3) Smluvní strany si navzájem oznámí orgány uvedené v odstavci 2.
Všeobecná ustanovení
Článek 9
Pro přepravy osob nebo nákladů mezi dvěma místy na území státu druhé smluvní strany se vyžaduje zvláštní povolení jejího příslušného orgánu.
Článek 10
(1) Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti každé ze smluvních stran vyplývající pro ni z jiných mezinárodních smluv.
(2) Kromě ustanovení této dohody jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území druhého státu vnitrostátní právní předpisy platné v tomto státě.
(3) Povolení a jiné potřebné doklady vyžadované podle této dohody musí být ve vozidle, k němuž se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu smluvní strany, který je oprávněn je požadovat.
Článek 11
(1) Vozidla, která jsou registrována ve státě jedné smluvní strany a provádějí mezinárodní nákladní silniční dopravu na území státu druhé smluvní strany na povolení v rámci dohodnutého kontingentu podle článku 6 Dohody nebo přepravy uvedené v článku 7 Dohody, jakož i vozidla provádějící mezinárodní osobní dopravu podle článku 2 odst. 1, jsou recipročně osvobozena od všech daní a správních poplatků, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.
(2) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují na:
a) daně zahrnuté do ceny pohonných hmot,
b) poplatky za použití některých úseků nebo kategorií silnic, mostů, tunelů nebo trajektů, vztahující se ve stejném rozsahu na vozidla registrovaná ve státech obou smluvních stran,
c) správní poplatky související s přepravami podle článku 8,
d) daň zahrnutou do ceny opravy vozidla, pokud je oprava prováděna ve státě druhé smluvní strany.
(3) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují rovněž na mezinárodní nákladní silniční dopravu prováděnou na povolení vydaná nad dohodnutý kontingent podle článku 6 Dohody.
(4) Pohonné hmoty obsažené v běžných, ve vozidlech výrobcem pevně zabudovaných, palivových nádržích se osvobozují od cla, daní, dávek a poplatků vybíraných při dovozu.
(5) Náhradní díly dovezené dočasně do druhého státu, které jsou určeny k opravě již dovezeného vozidla, jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Vyměněné díly musí být vyvezeny zpět nebo zničeny pod dozorem příslušných celních orgánů druhého státu.
Článek 12
(1) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných právních předpisů platných v druhém státě dopravcem nebo osádkou jeho vozidla může příslušný orgán smluvní strany, v jejímž státě je vozidlo registrováno, na žádost příslušného orgánu smluvní strany, na území jejíhož státu k porušení došlo,
a) udělit dopravci výstrahu, nebo
b) pozastavit dočasně, částečně nebo úplně oprávnění dopravce provádět přepravy na území státu druhé smluvní strany.
(2) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření zmíněných v odstavci 1, o tom musí informovat příslušný orgán druhé smluvní strany.
(3) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou být uloženy soudy nebo jinými orgány státu, na jehož území došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů.
Článek 13
(1) Smluvní strany zřídí Smíšenou komisi. Smíšená komise bude, kromě úkolů uvedených výslovně v předcházejícím textu této dohody, dohlížet na správné provádění ustanovení Dohody a navrhovat smluvním stranám opatření ke zlepšení a usnadnění silniční dopravy, ochrany životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu na území států smluvních stran této dohody.
(2) Tato komise se sejde na žádost příslušného orgánu jedné ze smluvních stran a tato zasedání se budou konat střídavě na území států smluvních stran.
(3) Jakýkoli problém týkající se výkladu nebo provádění této dohody se projedná na zasedání shora zmíněné Smíšené komise. Pokud Smíšená komise nenalezne v konkrétním případě řešení, bude problém řešen jednáním obou smluvních stran.
Článek 14
(1) Tato dohoda podléhá schválení podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran a vstoupí v platnost třicátý den po výměně diplomatických nót, kterými se smluvní strany o tomto schválení informovaly. Dnem výměny těchto nót se rozumí datum pozdější nóty.
(2) Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může vypovědět platnost této dohody zasláním písemného oznámení druhé smluvní straně. V tomto případě skončí platnost Dohody šest měsíců po dni doručení tohoto oznámení druhé smluvní straně.
Dáno v Praze dne 21. března 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovinském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Martin Říman v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Republiky Slovinsko:
Anton Bergauer v. r.
ministr dopravy a spojů
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. března 1997 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 2. října 1999.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o mezinárodní silniční dopravě
Vláda České republiky a vláda Republiky Slovinsko (dále jen „smluvní strany”),
přejíce si podporovat vzájemně výhodný rozvoj obchodních a hospodářských vztahů a usnadnit a regulovat mezinárodní silniční dopravu osob a nákladů mezi oběma státy a tranzitem přes ně, při respektování požadavků ochrany životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu,
se dohodly takto:
Článek 1
(1) Ustanovení této dohody se vztahují na mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko a tranzitem přes jejich území prováděnou dopravci států obou smluvních stran, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů svého státu.
(2) Příslušným orgánem státu smluvní strany pro provádění této dohody je
- v České republice Ministerstvo dopravy a spojů,
- v Republice Slovinsko Ministerstvo dopravy a spojů.
Osobní doprava
Článek 2
(1) „Osobní dopravou” podle této dohody se rozumí doprava osob a jejich zavazadel autobusy na cizí nebo vlastní účet. Zahrnuje též prázdné jízdy autobusů související s touto dopravou.
(2) Pojem „autobus” znamená silniční motorové vozidlo určené pro dopravu osob, které má kromě místa pro řidiče více než osm míst k sezení.
Článek 3
(1) Pojem „pravidelná autobusová linka” znamená dopravu prováděnou po předem schválené trase, podle předem schváleného jízdního řádu a tarifu jízdného, přičemž cestující nastupují a vystupují v místech odjezdu a příjezdu, jakož i na schválených nácestných zastávkách.
(2) Každá pravidelná autobusová linka mezi státy smluvních stran, jakož i tranzitem přes jejich území musí být povolena příslušnými orgány smluvních stran na základě jejich vzájemné dohody.
(3) Žádost o povolení podá dopravce příslušnému orgánu smluvní strany ve státě, v němž má své sídlo nebo bydliště a kde jsou registrována jeho vozidla.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou,
b) druh dopravy,
c) požadovanou dobu platnosti povolení,
d) dobu provozu a počet jízd (např. denně, týdně),
e) jízdní řád,
f) trasu linky (všechny zastávky pro nástup a výstup cestujících, hraniční přechody),
g) délku trasy pro jízdu tam a zpět,
h) dobu řízení a odpočinku řidičů,
i) počet míst k sezení v autobusu,
j) jízdné a tarifní podmínky.
(5) Příslušný orgán smluvní strany uvedený v odstavci 3 předá žádost se všemi předepsanými údaji a se svým stanoviskem příslušnému orgánu druhé smluvní strany, který rozhodne o udělení povolení pro část pravidelné autobusové linky na území svého státu podle jeho příslušných vnitrostátních právních předpisů.
(6) Udělené povolení je platné na dobu nejdéle pěti let a jeho platnost může být na žádost dopravce prodloužena.
Článek 4
(1) Pro účely této dohody pojem „kyvadlová doprava” znamená dopravu, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány několika jízdami tam a zpět z téže výchozí oblasti na území státu jedné smluvní strany do téže cílové oblasti na území státu druhé smluvní strany. Tatáž skupina cestujících, která byla přepravena do cílové oblasti, musí být později přepravena zpět do výchozí oblasti. Výchozí a cílovou oblastí se rozumí místo nástupu cesty a místo cíle cesty, jakož i místa ležící v silniční vzdálenosti do 50 km od nich. Kyvadlová doprava zahrnuje kromě vlastní přepravy ubytování skupiny cestujících v cílové oblasti. První jízda zpět a poslední tam musejí být prázdné.
(2) Každá kyvadlová doprava musí být povolena příslušným orgánem druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá dopravce přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení kyvadlové dopravy.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 2 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, počet jízd, datum každé z nich a jejich trasu, státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro předmětnou kyvadlovou dopravu, a potvrzení týkající se místa ubytování a doby pobytu.
(4) Smíšená komise ustavená podle článku 13 této dohody je oprávněna se dohodnout na způsobu a postupu vydávání povolení a o všech příslušných dokladech.
Článek 5
(1) Pojem „příležitostná osobní doprava” znamená jinou dopravu, než jsou dopravy uvedené v článcích 3 a 4 této dohody.
(2) Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) dopravy, při níž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících po celou jízdu, aby je přivezl zpět do místa odjezdu, („cesty se zavřenými dveřmi”),
b) dopravy, při níž dopravce, který má sídlo ve státě jedné smluvní strany, přepraví skupinu cestujících do státu druhé smluvní strany a autobus opustí území druhého státu prázdný.
(3) Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 2, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá dopravce příslušnému orgánu smluvní strany ve státě, v němž má své sídlo nebo bydliště a kde jsou registrována jeho vozidla, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení příležitostné dopravy.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, druh dopravy, počet jízd, datum každé z nich a jejich trasu a státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro příležitostnou dopravu.
(5) Příslušné orgány smluvních stran si vymění dohodnutý počet povolení pro příležitostnou dopravu uvedenou v odstavci 3.
(6) Smíšená komise ustavená podle článku 13 této dohody se může dohodnout na kontrolních dokladech pro příležitostnou osobní dopravu.
Nákladní doprava
Článek 6
(1) Dopravce sídlící na území státu jedné smluvní strany musí mít povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany, které jej opravňuje provádět mezinárodní nákladní silniční přepravu na území a z území státu druhé smluvní strany nebo tranzitem přes toto území, s výjimkou případů uvedených v článku 7.
(2) Povolení dovoluje jednu jízdu tam a zpět na území a z území státu druhé smluvní strany, včetně přepravy zpětného nákladu, nebo jednu tranzitní jízdu tam a jednu tranzitní jízdu zpět přes toto území.
(3) Pro přepravu nákladu mezi státem druhé smluvní strany a třetím státem, a to jak směrem do třetího státu, tak i z třetího státu, se vyžaduje zvláštní povolení.
(4) Povolení smí být použito pouze dopravcem, jemuž bylo vydáno. Platí pro přepravu prováděnou motorovým vozidlem bez přívěsu nebo soupravou vozidel (návěsovou nebo přívěsovou) bez ohledu na stát registrace taženého návěsu nebo přívěsu.
(5) Povolení vydaná pro určitý rok platí vždy od 1. ledna tohoto roku do 31. ledna následujícího roku.
(6) Smíšená komise ustavená podle článku 13 nebo v případě naléhavé potřeby příslušné orgány obou smluvních stran se dohodnou na ročním kontingentu a druzích povolení s ohledem na vývoj vzájemných hospodářských vztahů a potřeby zahraničního obchodu a příslušné orgány si vzájemně vymění dohodnuté počty povolení.
Článek 7
Povolení uvedená v článku 6 odst. 1 a 3 této dohody se nevyžadují pro:
a) přepravu nákladů na letiště a z letišť při nepředvídaném odklonu letů,
b) přepravu havarovaných nebo porouchaných vozidel a jejich přívěsů,
c) přepravu zesnulých,
d) přepravu nákladů při stěhování k tomu určenými zvláštními vozidly,
e) přepravu poštovních zásilek,
f) přepravy předmětů, zařízení a zvířat pro divadelní, hudební a jiná kulturní představení, pro výstavy a veletrhy, pro sportovní a rekreační účely, pro cirkusová představení nebo lunaparky nebo pro filmová, rozhlasová nebo televizní natáčení, pokud jsou tyto předměty, zařízení nebo zvířata dováženy či vyváženy dočasně,
g) přepravu včel a rybích plůdků,
h) přepravu zdravotnického a jiného materiálu na pomoc při živelních pohromách a přepravu nákladů pro humanitární účely,
i) prázdná vozidla, která nahradí porouchaná vozidla a dokončí původní přepravu nákladu,
j) vozidla technické pomoci určená k opravě nebo odtažení porouchaných vozidel,
k) vozidla, jejichž užitečná hmotnost, včetně přívěsu, nepřesahuje 3 500 kg, nebo celková hmotnost, včetně přívěsu, nepřesahuje 6 000 kg,
l) přepravu navazující na kombinovanou dopravu, při níž bude silniční síť použita v rozsahu dohodnutém Smíšenou komisí ustavenou podle článku 13.
Článek 8
(1) Pokud jde o hmotnosti a rozměry vozidel, zavazují se obě smluvní strany, že nebudou uplatňovat vůči vozidlům registrovaným ve státě druhé smluvní strany přísnější podmínky, než jsou podmínky platné pro vozidla registrovaná ve vlastním státě.
(2) Jestliže hmotnost nebo rozměry vozidla nebo jízdní soupravy provádějící přepravu překračují dovolený limit ve státě druhé smluvní strany, je nutno obdržet před zahájením přepravy zvláštní povolení od orgánu této smluvní strany.
(3) Smluvní strany si navzájem oznámí orgány uvedené v odstavci 2.
Všeobecná ustanovení
Článek 9
Pro přepravy osob nebo nákladů mezi dvěma místy na území státu druhé smluvní strany se vyžaduje zvláštní povolení jejího příslušného orgánu.
Článek 10
(1) Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti každé ze smluvních stran vyplývající pro ni z jiných mezinárodních smluv.
(2) Kromě ustanovení této dohody jsou dopravci obou států a osádky jejich vozidel povinni dodržovat na území druhého státu vnitrostátní právní předpisy platné v tomto státě.
(3) Povolení a jiné potřebné doklady vyžadované podle této dohody musí být ve vozidle, k němuž se vztahují, a musí být předloženy na požádání kterémukoli orgánu smluvní strany, který je oprávněn je požadovat.
Článek 11
(1) Vozidla, která jsou registrována ve státě jedné smluvní strany a provádějí mezinárodní nákladní silniční dopravu na území státu druhé smluvní strany na povolení v rámci dohodnutého kontingentu podle článku 6 Dohody nebo přepravy uvedené v článku 7 Dohody, jakož i vozidla provádějící mezinárodní osobní dopravu podle článku 2 odst. 1, jsou recipročně osvobozena od všech daní a správních poplatků, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.
(2) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují na:
a) daně zahrnuté do ceny pohonných hmot,
b) poplatky za použití některých úseků nebo kategorií silnic, mostů, tunelů nebo trajektů, vztahující se ve stejném rozsahu na vozidla registrovaná ve státech obou smluvních stran,
c) správní poplatky související s přepravami podle článku 8,
d) daň zahrnutou do ceny opravy vozidla, pokud je oprava prováděna ve státě druhé smluvní strany.
(3) Osvobození uvedená v odstavci 1 se nevztahují rovněž na mezinárodní nákladní silniční dopravu prováděnou na povolení vydaná nad dohodnutý kontingent podle článku 6 Dohody.
(4) Pohonné hmoty obsažené v běžných, ve vozidlech výrobcem pevně zabudovaných, palivových nádržích se osvobozují od cla, daní, dávek a poplatků vybíraných při dovozu.
(5) Náhradní díly dovezené dočasně do druhého státu, které jsou určeny k opravě již dovezeného vozidla, jsou osvobozeny od cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu. Vyměněné díly musí být vyvezeny zpět nebo zničeny pod dozorem příslušných celních orgánů druhého státu.
Článek 12
(1) V případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení této dohody, jakož i jiných právních předpisů platných v druhém státě dopravcem nebo osádkou jeho vozidla může příslušný orgán smluvní strany, v jejímž státě je vozidlo registrováno, na žádost příslušného orgánu smluvní strany, na území jejíhož státu k porušení došlo,
a) udělit dopravci výstrahu, nebo
b) pozastavit dočasně, částečně nebo úplně oprávnění dopravce provádět přepravy na území státu druhé smluvní strany.
(2) Příslušný orgán, který učinil jedno z opatření zmíněných v odstavci 1, o tom musí informovat příslušný orgán druhé smluvní strany.
(3) Ustanovení tohoto článku nevylučují sankce, které mohou být uloženy soudy nebo jinými orgány státu, na jehož území došlo k porušení vnitrostátních právních předpisů.
Článek 13
(1) Smluvní strany zřídí Smíšenou komisi. Smíšená komise bude, kromě úkolů uvedených výslovně v předcházejícím textu této dohody, dohlížet na správné provádění ustanovení Dohody a navrhovat smluvním stranám opatření ke zlepšení a usnadnění silniční dopravy, ochrany životního prostředí a bezpečnosti silničního provozu na území států smluvních stran této dohody.
(2) Tato komise se sejde na žádost příslušného orgánu jedné ze smluvních stran a tato zasedání se budou konat střídavě na území států smluvních stran.
(3) Jakýkoli problém týkající se výkladu nebo provádění této dohody se projedná na zasedání shora zmíněné Smíšené komise. Pokud Smíšená komise nenalezne v konkrétním případě řešení, bude problém řešen jednáním obou smluvních stran.
Článek 14
(1) Tato dohoda podléhá schválení podle vnitrostátních právních předpisů států smluvních stran a vstoupí v platnost třicátý den po výměně diplomatických nót, kterými se smluvní strany o tomto schválení informovaly. Dnem výměny těchto nót se rozumí datum pozdější nóty.
(2) Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může vypovědět platnost této dohody zasláním písemného oznámení druhé smluvní straně. V tomto případě skončí platnost Dohody šest měsíců po dni doručení tohoto oznámení druhé smluvní straně.
Dáno v Praze dne 21. března 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovinském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Martin Říman v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Republiky Slovinsko:
Anton Bergauer v. r.
ministr dopravy a spojů
