Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě
Sbírka: 204/1999 | Částka: 70/1999
17.9.1999
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
204
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. září 1996 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 18 dnem podpisu, tj. dne 10. září 1996. Tímto dnem pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě ze dne 29. června 1987, vyhlášená pod č. 86/1987 Sb..
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě
Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických (dále jen „Strany”);
vedeny přáním podporovat systém mezinárodního letectví s minimálními vládními zásahy a regulací, založený na soutěži mezi leteckými podniky na trhu;
vedeny přáním usnadňovat rozvoj mezinárodních leteckých dopravních příležitostí;
vedeny přáním umožnit leteckým podnikům nabízet cestujícím a zasilatelské veřejnosti volbu různých druhů služeb za ceny, které nejsou diskriminační a nepředstavují zneužití dominantního postavení, a přejíce si povzbudit jednotlivé letecké podniky k vyvinutí a zavádění inovačních a soutěživých cen;
vedeny přáním zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany před nezákonnými činy v mezinárodní letecké dopravě a znovu potvrzujíce své vážné znepokojení týkající se nezákonných činů a hrozeb vůči letadlům, které ohrožují bezpečnost osob nebo majetku, nepříznivě ovlivňují provoz letecké dopravy a podrývají veřejnou důvěru v bezpečnost civilního letectví;
jsouce Stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;
a vedeny přáním sjednat Dohodu za účelem zavedení leteckých služeb mezi a za územími svých států;
se dohodly takto:
Článek 1
(Definice)
Pro účely této Dohody, pokud není stanoveno jinak, výraz:
1. „letecké úřady” znamená, pokud jde o Českou republiku, ministerstvo dopravy nebo jeho nástupce, a pokud jde o Spojené státy americké, ministerstvo dopravy nebo jeho nástupce, jakož i jakoukoli osobu nebo agenturu oprávněnou k zastávání funkcí vykonávaných v současné době těmito úřady;
2. „Dohoda” znamená tuto Dohodu, její přílohy a jakékoli změny k nim;
3. „letecká doprava” znamená každý provoz konaný letadlem pro veřejnou přepravu cestujících, zavazadel, zboží a pošty, odděleně nebo v kombinaci, prováděný za úplatu nebo nájemné;
4. „Úmluva” znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu 7. prosince 1944, a zahrnuje:
a) každou změnu, která vstoupila v platnost podle článku 94 (a) Úmluvy a byla ratifikována oběma Stranami,
b) každou přílohu nebo jakoukoli její změnu přijatou podle článku 90 Úmluvy, pokud taková příloha nebo změna je v dané době platná pro obě Strany;
5. „určený letecký podnik” znamená letecký podnik, který byl určen a oprávněn podle článku 3 této Dohody;
6. „úplné náklady” znamená náklady na provedené služby zvýšené o odpovídající sazbu správní režie a přiměřenou návratnost aktiv po odpisech;
7. „mezinárodní letecká doprava” znamená leteckou dopravu, která prochází vzdušným prostorem nad územím více než jednoho státu;
8. „cena” znamená tarif pro cestující, tarif pro zboží nebo poplatek za přepravu cestujících (a jejich zavazadel) a/nebo zboží (s výjimkou poštovních zásilek), která je požadována při letecké dopravě leteckými podniky a jejich agenty, jakož i podmínky upravující použitelnost takového tarifu pro cestující, zboží nebo poplatku;
9. „přistání pro neobchodní potřeby” znamená v letecké dopravě přistání pro jakýkoli jiný důvod, než je nakládání nebo vykládání cestujících, zavazadel, zboží a/nebo pošty;
10. „území” znamená pozemní oblasti pod svrchovaností, soudní pravomocí, ochranou nebo správcovstvím Strany a k nim přilehlé pobřežní vody; a
11. „uživatelský poplatek” znamená poplatek uložený leteckým podnikům za použití letiště, leteckých navigačních zařízení, prostředků nebo služeb na ochranu bezpečnosti letectví, včetně s tím souvisejících služeb a zařízení.
Článek 2
(Udělení práv)
1. Každá strana uděluje druhé Straně následující práva k provádění mezinárodní letecké dopravy leteckými podniky druhé Strany:
a) právo létat bez přistání přes území jejího státu;
b) právo přistávat na území jejího státu pro neobchodní účely; a
c) práva jinak stanovená v této Dohodě.
2. Nic v tomto článku nemůže být považováno za poskytnutí práv leteckému podniku nebo leteckým podnikům jedné Strany nakládat na území státu druhé Strany za náhradu cestující, zavazadla, zboží nebo poštovní zásilky určené pro jiné místo na území státu této druhé Strany.
Článek 3
(Určení a oprávnění)
1. Každá Strana má právo určit tolik leteckých podniků, kolik si přeje k provádění mezinárodní letecké dopravy podle této Dohody, a odvolat nebo změnit tato určení. Tato určení budou předána písemně druhé Straně diplomatickou cestou a budou uvádět, zda je letecký podnik oprávněn provádět leteckou dopravu stanovenou v Příloze I nebo v Příloze II nebo v obou.
2. Po obdržení takového určení a žádosti od určeného leteckého podniku, ve formě a způsobu předepsaném pro provozní oprávnění a technická povolení, druhá Strana udělí příslušná oprávnění a povolení s minimálním procedurálním zdržením za předpokladu, že:
a) podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží Straně, která letecký podnik určila, státním příslušníkům této Strany nebo oběma;
b) určený letecký podnik je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které Strana posuzující žádost nebo žádosti běžně uplatňuje na provoz mezinárodní letecké dopravy; a
c) Strana, která určila letecký podnik, dodržuje a spravuje uplatňování norem stanovených v článku 6 (Bezpečnost) a článku 7 (Ochrana bezpečnosti letectví).
Článek 4
(Odvolání oprávnění)
1. Každá Strana může odvolat, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckému podniku určenému druhou Stranou, pokud:
a) podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku nenáleží druhé Straně, státním příslušníkům druhé Strany nebo oběma;
b) tento letecký podnik nedodržuje zákony a předpisy zmíněné v článku 5 (Použití zákonů) této Dohody; nebo
c) druhá Strana nedodržuje a nespravuje normy stanovené v článku 6 (Bezpečnost).
2. Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování odstavce 1 písm. b) nebo c) tohoto článku, bude výkon práv stanovených tímto článkem uplatněn teprve po poradě s druhou Stranou.
3. Tento článek neomezuje práva kterékoli Strany pozastavit, odvolat, omezit nebo stanovit podmínky k provoznímu oprávnění a technickým povolením leteckého podniku nebo leteckých podniků druhé Strany v souladu s ustanoveními článku 7 (Ochrana bezpečnosti letectví).
Článek 5
(Použití zákonů)
1. Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné Strany musí být leteckými podniky druhé Strany dodržovány její zákony a předpisy vztahující se na provoz a navigaci letadel.
2. Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné Strany musí být dodržovány její zákony a předpisy upravující vstup nebo odlet z území jejího státu cestujících, posádky nebo zboží (včetně předpisů týkajících se vstupu, odbavení, ochrany bezpečnosti letectví, přistěhovalectví, pasů, cel a karantény nebo v případě poštovních zásilek poštovní předpisy), dopravovaných letadly leteckých podniků druhé Strany těmito cestujícími, posádkou nebo zbožím, nebo v jejich zastoupení.
Článek 6
(Bezpečnost)
1. Každá Strana uzná za platné pro účely provozování letecké dopravy podle této Dohody osvědčení o letecké způsobilosti, diplomy a průkazy vydané nebo schválené druhou Stranou jako platné a mající ještě platnost za předpokladu, že požadavky na tato osvědčení nebo průkazy se rovnají alespoň minimálním normám, které mohou být stanoveny podle Úmluvy. Každá Strana může však odmítnout uznat za platné pro účely letu nad územím svého vlastního státu diplomy a průkazy vydané nebo potvrzené jako platné jejím vlastním státním příslušníkům druhou Stranou.
2. Každá Strana může požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem uplatňovaných druhou Stranou, které se týkají leteckých zařízení, leteckých posádek, letadel a provozu určených leteckých podniků. Pokud po takových konzultacích jedna Strana shledá, že druhá Strana neúčinně zachovává normy a požadavky v těchto oblastech na úrovni alespoň odpovídající minimálním normám, které mohou být stanoveny podle Úmluvy, druhé Straně budou oznámena tato zjištění a kroky považované za nutné k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a tato druhá Strana podnikne příslušná opatření k nápravě. Každá Strana si vyhrazuje právo pozastavit, odvolat nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckého podniku nebo leteckých podniků určených druhou Stranou v případě, že druhá Strana neprovede příslušná opravná opatření v přiměřené době.
Článek 7
(Ochrana bezpečnosti letectví)
1. V souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva si Strany znovu potvrzují svou vzájemnou povinnost chránit bezpečnost civilního letectví proti činům nezákonného vměšování, která tvoří nedílnou součást této Dohody. Aniž je dotčena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, Strany budou zejména jednat v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o potlačení protiprávních činů násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988.
2. Strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilního letadla a jiným nezákonným činům proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a budou věnovat pozornost jakékoli jiné hrozbě vůči bezpečnosti civilního letectví.
3. Strany budou ve vzájemných vztazích postupovat v souladu s normami na ochranu bezpečnosti letectví a příslušnými doporučenými postupy stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví; budou vyžadovat, aby provozovatelé jimi registrovaných letadel, provozovatelé letadel mající hlavní sídlo své obchodní činnosti nebo stálé sídlo na území jejich států a rovněž provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s těmito ustanoveními o ochraně bezpečnosti letectví.
4. Každá Strana souhlasí s tím, že bude dodržovat bezpečnostní ustanovení požadovaná druhou Stranou pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé Strany, a přijme přiměřená opatření k ochraně letadel a ke kontrole cestujících, posádky, jejich příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, jakož i zboží a palubních zásob před a během nastupování nebo nakládání. Každá Strana bude s porozuměním posuzovat jakýkoli požadavek druhé Strany na zvláštní bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
5. Dojde-li k incidentu nebo hrozbě incidentu nezákonného zmocnění se letadla nebo jiným nezákonným činům proti bezpečnosti cestujících, posádky, letadel, letišť nebo navigačních zařízení, Strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými vhodnými opatřeními k rychlému a bezpečnému ukončení takového incidentu nebo hrozby.
6. Má-li Strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá Strana odchýlila od ustanovení tohoto článku o ochraně bezpečnosti letectví, letecký úřad této Strany může požádat o okamžité konzultace s leteckým úřadem druhé Strany. Nedosažení uspokojivé dohody do 15 dnů od data takové žádosti bude důvodem k pozastavení, odvolání, omezení nebo stanovení podmínek provozního oprávnění a technických povolení leteckého podniku nebo leteckých podniků této Strany. Bude-li to vyžadovat naléhavost, může kterákoliv Strana provést prozatímní opatření před uplynutím 15 dnů.
Článek 8
(Obchodní příležitosti)
1. Určené letecké podniky každé Strany budou mít právo zřizovat kanceláře na území druhé Strany k propagaci a prodeji letecké dopravy.
2. Určené letecké podniky každé Strany budou mít právo, v souladu se zákony a předpisy druhé Strany týkajícími se vstupu, pobytu a zaměstnávání, přivést a ponechat na území druhé Strany řídící, prodejní, technický, provozní a další odborný personál potřebný pro zabezpečení letecké dopravy. Každá Strana poskytne v rozsahu povoleném jejími zákony a předpisy bez zbytečného zpoždění potřebná pracovní povolení, víza a další podobné doklady pro tento personál.
3. Každý určený letecký podnik bude mít právo provádět své vlastní pozemní odbavení na území státu druhé Strany („vlastní odbavení”) za předpokladu, že jeho personál vyhovuje licenčním požadavkům obvykle uplatňovaným na tento personál, nebo, podle vlastního uvážení, si vybrat mezi soutěžícími agenturami oprávněnými kompetentními orgány k provádění těchto služeb komplexně nebo částečně. Tato práva budou podléhat pouze fyzickým omezením vyplývajícím ze zřetelů na provozní bezpečnost a bezpečnostní ochranu letišť. Kde tyto zřetele brání provádění vlastního odbavení (jako to může být v případě odbavení na letištní ploše), budou pozemní služby k dispozici na stejném základě pro všechny letecké podniky, poplatky budou odpovídat úplným nákladům poskytovaných služeb; a tyto služby budou srovnatelné co do druhu a kvality, jako kdyby bylo možné vlastní odbavení.
4. Kterýkoli určený letecký podnik každé Strany bude mít právo se zabývat prodejem letecké dopravy na území státu druhé Strany přímo a, podle volného uvážení leteckého podniku, prostřednictvím svých agentur, kromě případů, které mohou být zvláště uvedeny v charterových předpisech státu, v němž charterový let začíná, a které se vztahují k ochraně finančních prostředků cestujícího a práv cestujícího na zrušení závazku a refundaci. Každý určený letecký podnik bude mít právo prodávat dopravu a jakákoli osoba bude moci svobodně zakoupit takovou přepravu v místní měně nebo ve volně směnitelných měnách uznávaných devizovými předpisy platnými na daném území.
5. Každý určený letecký podnik bude mít právo přepočítat a převádět do své země na požádání přebytek místních příjmů nad částkami místně vyplacenými. Přepočet a převod budou povoleny bez omezení nebo průtahů a bez zdanění podle převládajícího devizového kursu pro běžné transakce běžného nebo budoucího dne, který letecký podnik požaduje jako den převodu.
6. Letecké podniky každé Strany budou mít možnost hradit místní výdaje na území státu druhé Strany v místní měně, včetně nákupu pohonných hmot. Podle svého volného uvážení mohou letecké podniky každé Strany platit tyto výdaje na území státu druhé strany ve volně směnitelných měnách podle místních devizových předpisů.
7.
a) Při provozování nebo nabízení k prodeji povolených služeb na dohodnutých linkách může každý určený letecký podnik jedné Strany vstoupit do kooperačních marketingových ujednání, jako je vyblokování prostoru (blocked-space), společné označení linek (code-sharing) nebo nájemní ujednání (leasing), s:
i) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli Strany za předpokladu, že všechny letecké podniky v takových ujednáních
1. mají příslušná oprávnění od obou Stran; a
2. splňují požadavky obvykle uplatňované každou Stranou na taková ujednání;
ii) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí země za předpokladu, že tato třetí země opravňuje nebo povoluje podobná ujednání mezi leteckými podniky druhé Strany nebo jinými leteckými podniky na službách provozovaných do, z a přes tuto třetí zemi, za dalšího předpokladu, že všechny letecké podniky v takové smlouvě
1. mají příslušné oprávnění od obou Stran; a
2. splňují požadavky obvykle uplatňované každou Stranou na taková ujednání.
b) Bez ohledu na písmeno a) tohoto odstavce, do 1. listopadu 1999 mohou určené letecké podniky každé Strany provozovat nebo se podílet na provozu kombinovaných code-sharing služeb mezi místy na území státu své Strany a místy na území státu druhé Strany přes mezilehlé místo nebo místa, stanovená v Příloze I oddíle 1 A nebo B, Pravidelná letecká doprava, na základě code-sharing ujednání mezi leteckým podnikem této Strany a leteckým podnikem třetí země, pouze takto:
i) vyjma ustanovení písmene b) ii) tohoto odstavce, od 1. září 1997 do 31. října 1999 nebudou moci více jak tři letecké podniky z každé Strany vykonávat práva podle písmene a) ii) tohoto odstavce, poskytujíce ne více než celkem 35 frekvencí týdně, z nichž ne více než 14 může být poskytováno kterýmkoli jedním leteckým podnikem této Strany;
ii) jestliže některý letecký podnik jedné Strany:
1. obsluhuje území státu druhé Strany, používaje svá vlastní letadla nebo letadla pronajatá výhradně pro sebe, po jakékoli dvanáctiměsíční období počínající ne dříve než k datu platnosti této dohody; a
2. potom přeruší úplně provoz,
takový letecký podnik může, od 1. září 1997, a to dodatečně, ke službám povoleným podle písmene b) i) tohoto odstavce vykonávat práva podle písmene a) ii) tohoto odstavce až do průměrného počtu frekvencí za týden, které provozoval svým vlastním letadlem během takového dvanáctiměsíčního období;
iii) pro potřeby písmene b) tohoto odstavce frekvence je definována pro letecký podnik Strany jako jeden zpáteční let prováděný letadlem, podle code-share ujednání s leteckým podnikem třetí země, do a z prvního bodu příletu na území druhé smluvní strany.
8. Nehledě na jakékoli jiné ustanovení této Dohody, letecké podniky a nepřímí obstaravatelé dopravy zboží z obou Stran budou mít dovoleno, bez omezení, použít ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou jakoukoli pozemní dopravu pro zboží do a z kterýchkoli míst na území států Stran nebo ve třetích zemích, včetně dopravy na a ze všech letišť s celnicí, a rovněž, kde je to možné podle platných zákonů a předpisů, právo přepravovat zboží neproclené pod celní uzávěrou. Takovéto zboží, ať se přepravuje po zemi, nebo vzduchem, bude mít přístup k letištnímu celnímu odbavení a celnici. Letecké podniky si mohou zvolit buď poskytování své vlastní pozemní dopravy, nebo ji zajišťovat pomocí ujednání s jinými pozemními dopravci, včetně pozemní dopravy provozované jinými leteckými podniky a nepřímými obstaravateli letecké dopravy zboží. Takové intermodální služby týkající se zboží mohou být nabídnuty za jednu celkovou cenu za kombinovanou leteckou a pozemní dopravu za předpokladu, že zasilatelé nejsou uvedeni v omyl, pokud jde o skutečnosti týkající se takové dopravy.
Článek 9
(Celní předpisy)
1. Po přistání na území jedné Strany budou letadla určených leteckých podniků druhé Strany provozovaná v mezinárodní letecké dopravě, jejich obvyklé vybavení, pozemní vybavení, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly (včetně motorů), zásoby letadla (obsahující potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu, avšak nikoli omezené na tyto věci) a další věci zamýšlené k používání nebo používané pouze v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla provozujícího mezinárodní leteckou dopravu osvobozena, na základě reciprocity, od všech dovozních omezení, daní a dávek z majetku, cla, spotřebních daní a podobných dávek a poplatků, které jsou (1) ukládány státními úřady, a (2) nejsou založeny na nákladech za poskytovanou službu, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstanou na palubě letadla.
2. Osvobození se bude také uplatňovat, na základě reciprocity, na daně, dávky z majetku, cla, dávky a poplatky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou poplatků založených na nákladech za poskytovanou službu, za předpokladu, že se jedná o:
a) zásoby pro letadla dovezené nebo obstarané na území jedné Strany a naložené na palubu, v rámci přiměřených limitů, pro použití při mezinárodní letecké dopravě v odlétávajícím letadle leteckého podniku druhé Strany, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy;
b) vybavení pro pozemní odbavení letadel a náhradní díly (včetně motorů) dovezené na území státu jedné Strany, určené k obsluze, údržbě nebo opravě letadel leteckého podniku druhé Strany používaných v mezinárodní letecké dopravě;
c) pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, dovezené nebo obstarané na území státu jedné Strany pro použití v letadlech leteckého podniku druhé Strany provádějících mezinárodní leteckou dopravu, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy; a
d) propagační a reklamní materiály dovezené nebo obstarané na území státu jedné Strany a naložené na palubu, v rámci přiměřených limitů, pro použití při mezinárodní letecké dopravě v odlétávajícím letadle leteckého podniku druhé Strany, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy.
3. Může být požadováno, aby vybavení a zásoby zmíněné v odstavcích 1 a 2 tohoto článku byly skladovány pod dohledem nebo kontrolou příslušných orgánů.
4. Osvobození poskytnutá tímto článkem budou také použitelná v případě, kdy určený letecký podnik jedné Strany vstoupí do ujednání s jiným leteckým podnikem, který podobně požívá tato osvobození od druhé Strany, o zapůjčení nebo převedení na území státu druhé Strany položek uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
Článek 10
(Uživatelské poplatky)
1. Uživatelské poplatky, které mohou být uloženy kompetentními úřady nebo orgány každé Strany leteckým podnikům druhé Strany, budou spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a nestranně rozvrženy mezi kategorie uživatelů. V žádném případě nebudou žádné uživatelské poplatky vyměřeny leteckým podnikům druhé Strany za podmínek horších, než jsou nejvýhodnější podmínky používané jakýmkoli jiným leteckým podnikem provozujícím podobné letecké služby v době, kdy jsou poplatky vyměřovány.
2. Uživatelské poplatky uložené leteckým podnikům druhé Strany mohou odrážet, ale nepřevýší úplné náklady pro kompetentní úřední místa nebo orgány odpovědné za vyměřování poplatků, vyplývající z použití příslušného letiště, letištních zařízení pro ochranu životního prostředí, letecké navigace a zařízení na ochranu bezpečnosti letectví a ze služeb poskytnutých na letišti nebo v rámci letištního systému. Tyto úplné náklady mohou zahrnovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za které jsou vybírány poplatky, budou poskytovány při dodržování zásady výkonnosti a hospodárnosti.
3. Na území svého státu bude každá Strana podporovat konzultace mezi kompetentními úředními místy nebo orgány pro vyměřování poplatků a leteckými podniky užívajícími služby a zařízení a bude povzbuzovat kompetentní úřední místa a orgány pro vyměřování poplatků a letecké podniky k výměně takových potřebných informací, které umožní přesné sledování přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami odstavců 1 a 2 tohoto článku. Každá Strana bude podporovat, aby kompetentní úřední místa a orgány pro vyměřování poplatků poskytly uživatelům odpovídající zprávu o jakémkoli návrhu na změny v uživatelských poplatcích, aby umožnily uživatelům vyjádřit své názory předtím, než budou změny provedeny.
4. Žádná Strana nebude považována při řešení sporu podle ustanovení článku 14 za porušující ustanovení tohoto článku, ledaže
a) nepřistoupí v rozumně stanovené lhůtě k přezkoumání poplatku nebo praxe, které jsou předmětem stížnosti druhé Strany; nebo
b) po takovém přezkoumání neučiní v rámci své pravomoci všechny kroky k úpravě jakéhokoli poplatku nebo praxe, které jsou v rozporu s tímto článkem.
Článek 11
(Slušná příležitost k soutěži)
1. Každá Strana poskytne určeným leteckým podnikům obou Stran slušnou a stejnou příležitost k soutěži při provádění mezinárodní letecké dopravy upravené touto Dohodou.
2. Každá Strana podnikne všechna příslušná opatření v rámci své pravomoci k vyloučení všech forem nespravedlivé diskriminace nebo nekalé soutěže, které nepříznivě ovlivňují postavení leteckých podniků druhé Strany v soutěži.
3. Každá Strana umožní každému určenému leteckému podniku stanovit frekvence a kapacity mezinárodní letecké dopravy, které tento nabídne, na základě obchodní úvahy o trhu. V souladu s tímto právem nebude žádná Strana jednostranně omezovat objem přepravy, frekvence nebo pravidelnost dopravní služby nebo typ či typy letadel provozovaných určenými leteckými podniky druhé Strany, vyjma kdy to může být vyžadováno z důvodů celních, technických, provozních nebo týkajících se životního prostředí za všeobecných podmínek odpovídajících článku 15 Úmluvy.
4. Žádná Strana nezavede vůči leteckým podnikům druhé Strany požadavek na předkupní právo, přepravní kvóty, odměnu za vydání souhlasu nebo jakýkoli jiný požadavek vztahující se ke kapacitě, frekvencím nebo přepravě, který by byl neslučitelný s cíli této Dohody.
5. Žádná Strana nebude požadovat předkládání letových řádů, programů pro charterové lety nebo provozních plánů leteckými podniky druhé Strany ke schválení, kromě případů, kdy to může být požadováno na nediskriminačním základě k prosazení stejných podmínek předvídaných v odstavci 3 tohoto článku nebo jak to může být zvláště stanoveno v příloze k této Dohodě. Pokud Strana požaduje předkládání pro informační důvody, bude minimalizovat administrativní břímě související s požadavky na předkládání a procedurálními postupy pro zprostředkovatele letecké dopravy a pro určené letecké podniky druhé Strany.
Článek 12
(Cenová tvorba)
1. Každá Strana umožní, aby ceny za mezinárodní leteckou dopravu byly stanoveny každým určeným leteckým podnikem na základě obchodního posouzení trhu. Zásah Stran se omezí na:
a) ochranu před nepřiměřeně diskriminujícími cenami nebo praktikami;
b) ochranu uživatelů před cenami nepřiměřeně vysokými nebo omezujícími přepravu na základě zneužití dominantního postavení; a
c) ochranu leteckých podniků před cenami, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé vládní dotaci či podpoře.
2. Každá Strana může žádat určený letecký podnik druhé Strany, aby u jejího leteckého úřadu byly oznámeny nebo předloženy ceny, které budou účtovány ve směru do a z území jejího státu určenými leteckými podniky druhé Strany. Oznámení nebo předložení může být požadováno od určených leteckých podniků obou Stran ne dříve než 30 dní před navrženým datem vstupu v platnost. V jednotlivých případech může být dovoleno oznámení nebo předložení v kratší době, než se obvykle požaduje. Žádná Strana nebude požadovat oznámení nebo předkládání cen účtovaných veřejnosti charterovými leteckými podniky druhé Strany, kromě případů, kdy to může být vyžadováno na nediskriminačním základě pro informační účely.
3. Žádná Strana nepodnikne jednostranný krok, aby zabránila zavedení nebo prodloužení platnosti cen, které jsou navrhovány nebo jsou účtovány:
a) určeným leteckým podnikem každé Strany v mezinárodní letecké dopravě mezi územími států Stran, nebo
b) určeným leteckým podnikem jedné Strany v mezinárodní letecké dopravě mezi územím státu druhé Strany a jakoukoli jinou zemí,1)
a to v obou případech pro dopravu na základě přípojových linek jiných dopravců nebo vlastní sítě přípojových linek. Jestliže se bude Strana domnívat, že některá cena je neslučitelná s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku, může požádat o konzultace a oznámí co nejdříve druhé Straně důvody své nespokojenosti. Tyto konzultace se uskuteční nejpozději do třiceti dnů od data obdržení žádosti a Strany budou spolupracovat při zajišťování informací nezbytných pro odůvodněné rozhodnutí dané záležitosti. Pokud Strany dosáhnou dohody o ceně, ke které bylo podáno oznámení o nesouhlasu, každá Strana se vynasnaží uvést tuto dohodu v platnost. Bez takové vzájemné dohody vstoupí cena v platnost nebo bude prodloužena její platnost.
Článek 13
(Konzultace)
Každá Strana může kdykoliv požádat o konzultace týkající se této Dohody. Tyto konzultace budou zahájeny co nejdříve, nejpozději však do 60 dnů ode dne přijetí žádosti druhé Strany, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 14
(Řešení sporů)
1. Jakýkoli spor vyplývající z této Dohody, s výjimkou těch, které mohou vzniknout podle odstavce 3 článku 12 (Cenová tvorba), který nevyřeší první kolo formálních konzultací, může být na základě dohody Stran postoupen k rozhodnutí jiné osobě nebo orgánu. Pokud se tak Strany nedohodnou, spor bude na žádost kterékoli Strany postoupen k rozhodčímu řízení podle postupů stanovených níže.
2. Rozhodčí řízení bude provedeno tribunálem ze tří rozhodců, který bude ustaven následovně:
a) Do 30 dnů po obdržení žádosti o rozhodčí řízení bude jmenovat každá Strana jednoho rozhodce. Do 60 dnů poté, co byli tito dva rozhodci jmenováni, oni sami dohodou ustanoví třetího rozhodce, který bude prezidentem arbitrážního tribunálu.
b) Nejmenuje-li kterákoli Strana rozhodce nebo nebude-li ustanoven třetí rozhodce podle písmene a) tohoto odstavce, může kterákoli Strana požádat Prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby jmenoval potřebného nebo potřebné rozhodce do 30 dnů. Pokud je Prezident Rady státním příslušníkem jedné ze Stran, provede jmenování nejstarší Viceprezident, který není nezpůsobilý ze stejného důvodu.
3. Pokud není jinak dohodnuto, arbitrážní tribunál určí limity své pravomoci ve shodě s touto Dohodou a stanoví si svá vlastní procedurální pravidla. Tribunál, jakmile byl ustaven, může doporučit na pomoc k řešení situace prozatímní opatření ještě před konečným rozhodnutím. Podle pokynů tribunálu nebo na požádání kterékoli ze Stran bude ve lhůtě 15 dnů po úplném ustavení tribunálu svolána porada, aby přesně určila sporné otázky, které mají být rozhodnuty, a příslušné postupy pro jednání.
4. Pokud není tribunálem dohodnuto nebo rozhodnuto jinak, předloží každá Strana ve lhůtě do 45 dnů po úplném ustavení tribunálu svůj spisový materiál. Vyjádření budou připravena do 60 dnů. Tribunál zahájí slyšení na žádost kterékoli Strany nebo na základě vlastní iniciativy do 15 dnů po termínu určeném pro předání vyjádření.
5. Tribunál vyvine úsilí předložit písemné rozhodnutí do 30 dnů po skončení slyšení nebo, pokud slyšení není uskutečněno, po datu, kdy byly předloženy obě odpovědi. Usnesení většiny členů tribunálu bude rozhodující.
6. Strany mohou předložit žádost o vysvětlení usnesení do 15 dnů po jeho vydání a jakékoli poskytované vysvětlení bude vydáno do 15 dnů od podání takové žádosti.
7. Každá Strana, v rozsahu odpovídajícím jejímu právnímu řádu, vykoná v plné míře jakákoli usnesení nebo rozsudky arbitrážního tribunálu.
8. Na nákladech arbitrážního tribunálu, včetně odměn a výdajů rozhodců, se budou podílet Strany stejným dílem. Jakékoliv výdaje vzniklé Prezidentovi Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví v souvislosti s ustanoveními odstavce 2 písm. b) tohoto článku budou považovány za součást výdajů arbitrážního tribunálu.
Článek 15
(Výpověď)
Kterákoli Strana může kdykoli oznámit písemně druhé Straně své rozhodnutí ukončit platnost této Dohody. Toto oznámení bude současně zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této Dohody skončí o půlnoci (v místě, kde druhá Strana obdržela oznámení) bezprostředně před prvním výročím data obdržení oznámení druhou Stranou, pokud nebude toto oznámení dohodou obou Stran staženo před uplynutím této doby.
Článek 16
(Registrace u ICAO)
Tato Dohoda a všechny její změny budou registrovány u Mezinárodní organizace civilního letectví.
Článek 17
(Předešlá Dohoda)
Jakmile tato Dohoda vstoupí v platnost, nahradí, pokud jde o Českou republiku a Spojené státy americké, Dohodu o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických, ve znění pozdějších změn, podepsanou 29. června 1987.
Článek 18
(Vstup a platnost)
Tato Dohoda a její přílohy vstoupí v platnost dnem podpisu.
Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce náležitě zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Praze dne 10. září 1996 ve dvou původních vyhotoveních, v českém a anglickém jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Ing. Martin Říman v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Spojených států amerických:
Jenonne R. Walker v. r.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Spojených států amerických
Příloha I
Pravidelná letecká přeprava
Oddíl 1
Linky
Letecké podniky každé Strany budou podle této Přílohy oprávněny, v souladu s podmínkami jejich určení, provozovat pravidelnou mezinárodní leteckou dopravu mezi místy na následujících linkách:
A. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou Spojených států amerických: Z míst před Spojenými státy přes Spojené státy a mezilehlá místa do místa nebo míst v České republice a dále.
B. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou České republiky: Z míst před Českou republikou přes Českou republiku a mezilehlá místa do místa nebo míst ve Spojených státech2) a dále.
Oddíl 2
Provozní volnost
Každý určený letecký podnik může, při kterémkoli nebo všech letech, podle svého uvážení:
1. provozovat lety v jednom nebo obou směrech;
2. kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla;
3. nalétávat na linkách místa před, mezilehlá místa a místa za, jakož i místa na území států Stran v jakékoli kombinaci a jakémkoli pořadí;
4. vynechat přistání v kterémkoli místě nebo místech;
5. přeložit přepravu z kteréhokoli ze svých letadel na jakákoli jiná svá letadla v kterémkoli místě na linkách; a
6. nalétávat místa před kterýmikoli místy na území svého státu s nebo beze změny letadla nebo čísla letu a vyhlašovat a propagovat takové služby pro veřejnost jako přímé lety; a
uskutečňovat dopravu bez směrového nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli přepravního práva jinak povoleného podle této Dohody za předpokladu, že linka nalétává místo na území státu Strany, která letecký podnik určila.
Oddíl 3
Záměna typu letadla na lince
Na kterémkoli úseku nebo úsecích výše uvedených linek může kterýkoli určený letecký podnik provozovat mezinárodní leteckou přepravu bez jakéhokoli omezení, pokud se týče změny typu nebo počtu používaných letadel ve kterémkoli místě linky, za předpokladu, že při letu výchozím směrem je doprava za takovými místy záměny pokračováním dopravy z území státu Strany, která určila letecký podnik, a při letu zpátečním směrem je doprava na území státu Strany, která určila letecký podnik, pokračováním dopravy z míst předchozích.
Příloha II
Charterová letecká přeprava
Oddíl 1
Letecké podniky každé Strany určené podle této Přílohy budou mít právo provádět v souhlasu s podmínkami v jejich určení mezinárodní charterovou dopravu cestujících (a jejich doprovázených zavazadel) a/nebo zboží (včetně, avšak nikoli výlučně pro zasilatelskou organizaci, dělené mezi uživatele, nebo kombinované osobní/nákladní chartery):
Mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu Strany, která určila letecký podnik, a kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany;
a
mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany a kterýmkoli místem nebo místy ve třetí zemi nebo zemích za předpokladu, že taková dopravní služba tvoří část souvislého provozu se změnou nebo bez změny letadla, přičemž zahrnuje službu do domovské země za účelem přepravy místní dopravy mezi domovskou zemí a územím státu druhé Strany.
Při provádění služeb zahrnutých v této Příloze letecké podniky každé Strany určené podle této Přílohy mají rovněž právo:
1. provádět mezipřistání v kterémkoli místě, ať již na nebo mimo území států kterékoli ze Stran;
2. provádět tranzitní dopravu přes území státu druhé Strany; a
3. kombinovat ve stejném letadle dopravu pocházející z území státu jedné strany, dopravu pocházející z území státu druhé Strany a dopravu pocházející z třetích zemí.
Každá Strana bude rovněž příznivě posuzovat žádosti leteckých podniků druhé Strany k provádění dopravy, která není zahrnuta v této Příloze, na základě zdvořilosti a reciprocity.
Oddíl 2
Každý letecký podnik určený kteroukoli Stranou provádějící mezinárodní charterovou leteckou dopravu začínající na území státu kterékoli Strany, ať již jde o let jedním směrem, nebo zpáteční, bude mít možnost řídit se zákony, předpisy a pravidly pro chartery buď své domovské země, nebo druhé Strany. Pokud Strana uplatňuje rozdílná pravidla, předpisy, lhůty, podmínky nebo omezení na jeden nebo více svých leteckých podniků nebo na letecké podniky z různých zemí, každý určený letecký podnik bude podléhat nejméně restriktivním z těchto kritérií.
Nic z výše uvedeného odstavce však neomezuje práva každé Strany vyžadovat, aby se letecké podniky určené podle této Přílohy řídily požadavky týkajícími se ochrany finančních prostředků cestujících a práv cestujících na zrušení závazku a refundaci.
Oddíl 3
S výjimkou týkající se pravidel na ochranu zákazníka uvedených výše v předchozím odstavci žádná Strana nebude požadovat na leteckém podniku určeném podle této Přílohy druhou Stranou, pokud jde o provádění dopravy z území státu druhé Strany nebo z třetí země při letu jedním směrem nebo zpátečním, aby předložil více než jedno prohlášení o vyhovění požadavkům platných zákonů, předpisů a pravidel zmíněným v oddílu 2 Této Přílohy nebo o prominutí ustanovení z těchto zákonů, předpisů nebo pravidel uděleném příslušným leteckým úřadem.
Příloha III
Zásady vnitřní systémové nediskriminace a soutěže mezi počítačovými rezervačními systémy
Uznávajíce, že článek 11 (Slušná příležitost k soutěži) česko - americké Dohody zaručuje leteckým podnikům obou stran „slušnou a stejnou příležitost soutěžit”,
berouce v úvahu, že jedním z nejdůležitějších hledisek schopnosti leteckého podniku soutěžit je jeho schopnost informovat veřejnost o svých službách slušným a nestranným způsobem a že tedy kvalita informací o službách leteckého podniku pro cestovní agentury, které přímo rozšiřují tyto informace mezi cestující veřejností, a možnost leteckého podniku nabídnout těmto agenturám konkurenčně orientované počítačové rezervační systémy (CRS) představuje pro letecký podnik základ pro jeho příležitosti soutěžit;
berouce v úvahu, že je stejně potřebné zajistit, aby zájmy uživatelů letecké dopravy byly chráněny před zneužitím těchto informací a jejich zkresleným uváděním a aby letecké podniky a agentury měly přístup k účinně soutěžícím počítačovým rezervačním systémům:
1. Strany se shodují, že systémy CRS budou mít integrovaná základní terminálová zobrazení, pro která platí:
a) informace týkající se mezinárodních leteckých služeb, včetně konstrukce spojení těchto služeb, budou vybrány z databáze, uspořádány a zobrazovány podle nediskriminačních a objektivních kritérií, která nebudou ovlivňována, přímo nebo nepřímo totožností leteckého podniku nebo trhu. Tato kritéria se budou týkat jednotně všech zúčastněných leteckých podniků;
b) systém CRS databáze bude co nejobsáhlejší, jak je to možné;
c) provozovatelé systému CRS nebudou vypouštět informace předložené zúčastněným leteckým podnikem; tyto informace budou přesné a průhledné: např. lety se společným označením (code - share) a se záměnou typu letadla na lince (change - guage) a lety s mezipřistáními budou jasně označeny, že mají tuto povahu;
d) všechny systémy CRS přístupné cestovním agenturám, které přímo rozšiřují informace o službách leteckých podniků cestující veřejnosti na území státu každé Strany, se nejen zavazují, ale také opravňují pracovat v souladu s pravidly pro systém CRS platnými na území, kde je systém CRS používán;
e) cestovní agentury budou mít dovoleno užívat kterákoli druhotná zobrazení, která jsou k dispozici v rámci systému CRS, pokud si cestovní agentura učiní zvláštní dotaz na toto zobrazení.
2. Strana bude požadovat, aby každý provozovatel systému CRS na území jejího státu umožnil všem leteckým podnikům, které jsou ochotny zaplatit nediskriminační poplatek, účastnit se v jeho systému CRS. Strana bude požadovat, aby všechna distribuční zařízení, která systém provozovatele umožňuje, byla nabízena na nediskriminačním základě všem v systému zúčastněným leteckým podnikům. Strana bude požadovat, aby provozovatelé systému CRS zobrazovali na nediskriminačním, objektivním, k dopravcům a trhu neutrálním základě mezinárodní letecké služby zúčastněných leteckých podniků na všech trzích, na kterých si tyto letecké podniky přejí prodávat tyto služby. Na základě žádosti provozovatel obeznámí s podrobnostmi doplňování své databáze a postupy k uchovávání dat, se svými kritérii pro vydávání a řazení informací, významovou váhou přikládanou těmto kritériím a s kritérii používanými pro výběr přípojových míst a zahrnutí přípojových letů.
3. Provozovatelé systému CRS činní na území státu jedné Strany budou oprávněni dodávat, udržovat a učinit volně přístupnými své systémy CRS cestovním agenturám nebo cestovním společnostem, jejichž hlavním obchodním zaměřením je distribuce nabídek v oblasti cestovního ruchu na území státu druhé Strany, pokud systém CRS vyhovuje těmto zásadám.
4. Žádná Strana nebude na území svého státu ukládat nebo nedovolí ukládat provozovatelům systému CRS druhé Strany přísnější požadavky týkající se přístupu a použití komunikačních zařízení, výběru a použití technického hardwaru a softwaru systému CRS a instalaci hardwaru systému CRS než ty, které jsou ukládány jejím vlastním provozovatelům systému CRS.
5. Žádná Strana nebude na území svého státu ukládat nebo nedovolí ukládat provozovatelům CRS druhé strany přísnější požadavky týkající se terminálů systému CRS (včetně způsobu editace a parametrů zobrazení), jejich provozu nebo prodeje než ty, které jsou ukládány jejím vlastním provozovatelům CRS.
6. Systémy CRS používané na území státu jedné Strany vyhovující těmto zásadám a ostatním příslušným nediskriminačním, regulačním, technickým a ochranným bezpečnostním normám budou mít účinný a neztížený přístup na území státu druhé Strany. Jedním z hledisek toho je, že určený letecký podnik se bude účastnit v takovém systému stejně plně na území svého domovského státu, jako se tento určený letecký podnik účastní v jakémkoli systému nabídnutém cestovním agenturám na území státu druhé Strany. Vlastníci/provozovatelé systémů CRS jedné Strany budou mít stejnou příležitost vlastnit/provozovat systémy CRS, které vyhovují těmto zásadám, na území státu druhé Strany, jako mají vlastníci/provozovatelé této druhé Strany. Každá Strana zajistí, že její letecké společnosti a její provozovatelé systému CRS nebudou diskriminačními vůči cestovním agenturám na domovském území vzhledem k tomu, že užívají nebo vlastní systém CRS provozovaný také na území státu druhé Strany.
1) Pokud jde o ustanovení odstavce 3 písm. b), může do 31. října 1999 učinit Strana jednostranné rozhodnutí k zabránění nové ceny (ale nikoli proti vyrovnání na existující cenu), vyjma pravidelných služeb pro dopravu zboží leteckého podniku druhé Strany na trhu mezi územím státu první Strany a třetí zemí.
2) Do 31. října 1999 mohou letecké podniky určené Českou republikou nalétávat pouze tři místa ve Spojených státech. Tato tři místa budou zpočátku New York, Chicago a Houston: avšak kterékoli z těchto tří míst může být změněno vládou České republiky po 30 dnech od podání oznámení vládě Spojených států.
Dále však podle odstavce 7 článku 8 mohou letecké podniky určené Českou republikou také obsluhovat následující body ve spojených státech, ale pouze na základě společného značení (code - share) linek:
1. Od 1. dubna 1996 do 31. srpna 1997 15 míst; a
2. Od 1. září 1997 do 31. října 1999 30 míst.
Každé z těchto míst může být změněno vládou České republiky po 30 dnech od podání oznámení vládě Spojených států.
Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. září 1996 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 18 dnem podpisu, tj. dne 10. září 1996. Tímto dnem pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě ze dne 29. června 1987, vyhlášená pod č. 86/1987 Sb..
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
Dohoda
mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě
Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických (dále jen „Strany”);
vedeny přáním podporovat systém mezinárodního letectví s minimálními vládními zásahy a regulací, založený na soutěži mezi leteckými podniky na trhu;
vedeny přáním usnadňovat rozvoj mezinárodních leteckých dopravních příležitostí;
vedeny přáním umožnit leteckým podnikům nabízet cestujícím a zasilatelské veřejnosti volbu různých druhů služeb za ceny, které nejsou diskriminační a nepředstavují zneužití dominantního postavení, a přejíce si povzbudit jednotlivé letecké podniky k vyvinutí a zavádění inovačních a soutěživých cen;
vedeny přáním zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany před nezákonnými činy v mezinárodní letecké dopravě a znovu potvrzujíce své vážné znepokojení týkající se nezákonných činů a hrozeb vůči letadlům, které ohrožují bezpečnost osob nebo majetku, nepříznivě ovlivňují provoz letecké dopravy a podrývají veřejnou důvěru v bezpečnost civilního letectví;
jsouce Stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;
a vedeny přáním sjednat Dohodu za účelem zavedení leteckých služeb mezi a za územími svých států;
se dohodly takto:
Článek 1
(Definice)
Pro účely této Dohody, pokud není stanoveno jinak, výraz:
1. „letecké úřady” znamená, pokud jde o Českou republiku, ministerstvo dopravy nebo jeho nástupce, a pokud jde o Spojené státy americké, ministerstvo dopravy nebo jeho nástupce, jakož i jakoukoli osobu nebo agenturu oprávněnou k zastávání funkcí vykonávaných v současné době těmito úřady;
2. „Dohoda” znamená tuto Dohodu, její přílohy a jakékoli změny k nim;
3. „letecká doprava” znamená každý provoz konaný letadlem pro veřejnou přepravu cestujících, zavazadel, zboží a pošty, odděleně nebo v kombinaci, prováděný za úplatu nebo nájemné;
4. „Úmluva” znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu 7. prosince 1944, a zahrnuje:
a) každou změnu, která vstoupila v platnost podle článku 94 (a) Úmluvy a byla ratifikována oběma Stranami,
b) každou přílohu nebo jakoukoli její změnu přijatou podle článku 90 Úmluvy, pokud taková příloha nebo změna je v dané době platná pro obě Strany;
5. „určený letecký podnik” znamená letecký podnik, který byl určen a oprávněn podle článku 3 této Dohody;
6. „úplné náklady” znamená náklady na provedené služby zvýšené o odpovídající sazbu správní režie a přiměřenou návratnost aktiv po odpisech;
7. „mezinárodní letecká doprava” znamená leteckou dopravu, která prochází vzdušným prostorem nad územím více než jednoho státu;
8. „cena” znamená tarif pro cestující, tarif pro zboží nebo poplatek za přepravu cestujících (a jejich zavazadel) a/nebo zboží (s výjimkou poštovních zásilek), která je požadována při letecké dopravě leteckými podniky a jejich agenty, jakož i podmínky upravující použitelnost takového tarifu pro cestující, zboží nebo poplatku;
9. „přistání pro neobchodní potřeby” znamená v letecké dopravě přistání pro jakýkoli jiný důvod, než je nakládání nebo vykládání cestujících, zavazadel, zboží a/nebo pošty;
10. „území” znamená pozemní oblasti pod svrchovaností, soudní pravomocí, ochranou nebo správcovstvím Strany a k nim přilehlé pobřežní vody; a
11. „uživatelský poplatek” znamená poplatek uložený leteckým podnikům za použití letiště, leteckých navigačních zařízení, prostředků nebo služeb na ochranu bezpečnosti letectví, včetně s tím souvisejících služeb a zařízení.
Článek 2
(Udělení práv)
1. Každá strana uděluje druhé Straně následující práva k provádění mezinárodní letecké dopravy leteckými podniky druhé Strany:
a) právo létat bez přistání přes území jejího státu;
b) právo přistávat na území jejího státu pro neobchodní účely; a
c) práva jinak stanovená v této Dohodě.
2. Nic v tomto článku nemůže být považováno za poskytnutí práv leteckému podniku nebo leteckým podnikům jedné Strany nakládat na území státu druhé Strany za náhradu cestující, zavazadla, zboží nebo poštovní zásilky určené pro jiné místo na území státu této druhé Strany.
Článek 3
(Určení a oprávnění)
1. Každá Strana má právo určit tolik leteckých podniků, kolik si přeje k provádění mezinárodní letecké dopravy podle této Dohody, a odvolat nebo změnit tato určení. Tato určení budou předána písemně druhé Straně diplomatickou cestou a budou uvádět, zda je letecký podnik oprávněn provádět leteckou dopravu stanovenou v Příloze I nebo v Příloze II nebo v obou.
2. Po obdržení takového určení a žádosti od určeného leteckého podniku, ve formě a způsobu předepsaném pro provozní oprávnění a technická povolení, druhá Strana udělí příslušná oprávnění a povolení s minimálním procedurálním zdržením za předpokladu, že:
a) podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží Straně, která letecký podnik určila, státním příslušníkům této Strany nebo oběma;
b) určený letecký podnik je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které Strana posuzující žádost nebo žádosti běžně uplatňuje na provoz mezinárodní letecké dopravy; a
c) Strana, která určila letecký podnik, dodržuje a spravuje uplatňování norem stanovených v článku 6 (Bezpečnost) a článku 7 (Ochrana bezpečnosti letectví).
Článek 4
(Odvolání oprávnění)
1. Každá Strana může odvolat, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckému podniku určenému druhou Stranou, pokud:
a) podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku nenáleží druhé Straně, státním příslušníkům druhé Strany nebo oběma;
b) tento letecký podnik nedodržuje zákony a předpisy zmíněné v článku 5 (Použití zákonů) této Dohody; nebo
c) druhá Strana nedodržuje a nespravuje normy stanovené v článku 6 (Bezpečnost).
2. Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování odstavce 1 písm. b) nebo c) tohoto článku, bude výkon práv stanovených tímto článkem uplatněn teprve po poradě s druhou Stranou.
3. Tento článek neomezuje práva kterékoli Strany pozastavit, odvolat, omezit nebo stanovit podmínky k provoznímu oprávnění a technickým povolením leteckého podniku nebo leteckých podniků druhé Strany v souladu s ustanoveními článku 7 (Ochrana bezpečnosti letectví).
Článek 5
(Použití zákonů)
1. Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné Strany musí být leteckými podniky druhé Strany dodržovány její zákony a předpisy vztahující se na provoz a navigaci letadel.
2. Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné Strany musí být dodržovány její zákony a předpisy upravující vstup nebo odlet z území jejího státu cestujících, posádky nebo zboží (včetně předpisů týkajících se vstupu, odbavení, ochrany bezpečnosti letectví, přistěhovalectví, pasů, cel a karantény nebo v případě poštovních zásilek poštovní předpisy), dopravovaných letadly leteckých podniků druhé Strany těmito cestujícími, posádkou nebo zbožím, nebo v jejich zastoupení.
Článek 6
(Bezpečnost)
1. Každá Strana uzná za platné pro účely provozování letecké dopravy podle této Dohody osvědčení o letecké způsobilosti, diplomy a průkazy vydané nebo schválené druhou Stranou jako platné a mající ještě platnost za předpokladu, že požadavky na tato osvědčení nebo průkazy se rovnají alespoň minimálním normám, které mohou být stanoveny podle Úmluvy. Každá Strana může však odmítnout uznat za platné pro účely letu nad územím svého vlastního státu diplomy a průkazy vydané nebo potvrzené jako platné jejím vlastním státním příslušníkům druhou Stranou.
2. Každá Strana může požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem uplatňovaných druhou Stranou, které se týkají leteckých zařízení, leteckých posádek, letadel a provozu určených leteckých podniků. Pokud po takových konzultacích jedna Strana shledá, že druhá Strana neúčinně zachovává normy a požadavky v těchto oblastech na úrovni alespoň odpovídající minimálním normám, které mohou být stanoveny podle Úmluvy, druhé Straně budou oznámena tato zjištění a kroky považované za nutné k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a tato druhá Strana podnikne příslušná opatření k nápravě. Každá Strana si vyhrazuje právo pozastavit, odvolat nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení leteckého podniku nebo leteckých podniků určených druhou Stranou v případě, že druhá Strana neprovede příslušná opravná opatření v přiměřené době.
Článek 7
(Ochrana bezpečnosti letectví)
1. V souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva si Strany znovu potvrzují svou vzájemnou povinnost chránit bezpečnost civilního letectví proti činům nezákonného vměšování, která tvoří nedílnou součást této Dohody. Aniž je dotčena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, Strany budou zejména jednat v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o potlačení protiprávních činů násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988.
2. Strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilního letadla a jiným nezákonným činům proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a budou věnovat pozornost jakékoli jiné hrozbě vůči bezpečnosti civilního letectví.
3. Strany budou ve vzájemných vztazích postupovat v souladu s normami na ochranu bezpečnosti letectví a příslušnými doporučenými postupy stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví; budou vyžadovat, aby provozovatelé jimi registrovaných letadel, provozovatelé letadel mající hlavní sídlo své obchodní činnosti nebo stálé sídlo na území jejich států a rovněž provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s těmito ustanoveními o ochraně bezpečnosti letectví.
4. Každá Strana souhlasí s tím, že bude dodržovat bezpečnostní ustanovení požadovaná druhou Stranou pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé Strany, a přijme přiměřená opatření k ochraně letadel a ke kontrole cestujících, posádky, jejich příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, jakož i zboží a palubních zásob před a během nastupování nebo nakládání. Každá Strana bude s porozuměním posuzovat jakýkoli požadavek druhé Strany na zvláštní bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
5. Dojde-li k incidentu nebo hrozbě incidentu nezákonného zmocnění se letadla nebo jiným nezákonným činům proti bezpečnosti cestujících, posádky, letadel, letišť nebo navigačních zařízení, Strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými vhodnými opatřeními k rychlému a bezpečnému ukončení takového incidentu nebo hrozby.
6. Má-li Strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá Strana odchýlila od ustanovení tohoto článku o ochraně bezpečnosti letectví, letecký úřad této Strany může požádat o okamžité konzultace s leteckým úřadem druhé Strany. Nedosažení uspokojivé dohody do 15 dnů od data takové žádosti bude důvodem k pozastavení, odvolání, omezení nebo stanovení podmínek provozního oprávnění a technických povolení leteckého podniku nebo leteckých podniků této Strany. Bude-li to vyžadovat naléhavost, může kterákoliv Strana provést prozatímní opatření před uplynutím 15 dnů.
Článek 8
(Obchodní příležitosti)
1. Určené letecké podniky každé Strany budou mít právo zřizovat kanceláře na území druhé Strany k propagaci a prodeji letecké dopravy.
2. Určené letecké podniky každé Strany budou mít právo, v souladu se zákony a předpisy druhé Strany týkajícími se vstupu, pobytu a zaměstnávání, přivést a ponechat na území druhé Strany řídící, prodejní, technický, provozní a další odborný personál potřebný pro zabezpečení letecké dopravy. Každá Strana poskytne v rozsahu povoleném jejími zákony a předpisy bez zbytečného zpoždění potřebná pracovní povolení, víza a další podobné doklady pro tento personál.
3. Každý určený letecký podnik bude mít právo provádět své vlastní pozemní odbavení na území státu druhé Strany („vlastní odbavení”) za předpokladu, že jeho personál vyhovuje licenčním požadavkům obvykle uplatňovaným na tento personál, nebo, podle vlastního uvážení, si vybrat mezi soutěžícími agenturami oprávněnými kompetentními orgány k provádění těchto služeb komplexně nebo částečně. Tato práva budou podléhat pouze fyzickým omezením vyplývajícím ze zřetelů na provozní bezpečnost a bezpečnostní ochranu letišť. Kde tyto zřetele brání provádění vlastního odbavení (jako to může být v případě odbavení na letištní ploše), budou pozemní služby k dispozici na stejném základě pro všechny letecké podniky, poplatky budou odpovídat úplným nákladům poskytovaných služeb; a tyto služby budou srovnatelné co do druhu a kvality, jako kdyby bylo možné vlastní odbavení.
4. Kterýkoli určený letecký podnik každé Strany bude mít právo se zabývat prodejem letecké dopravy na území státu druhé Strany přímo a, podle volného uvážení leteckého podniku, prostřednictvím svých agentur, kromě případů, které mohou být zvláště uvedeny v charterových předpisech státu, v němž charterový let začíná, a které se vztahují k ochraně finančních prostředků cestujícího a práv cestujícího na zrušení závazku a refundaci. Každý určený letecký podnik bude mít právo prodávat dopravu a jakákoli osoba bude moci svobodně zakoupit takovou přepravu v místní měně nebo ve volně směnitelných měnách uznávaných devizovými předpisy platnými na daném území.
5. Každý určený letecký podnik bude mít právo přepočítat a převádět do své země na požádání přebytek místních příjmů nad částkami místně vyplacenými. Přepočet a převod budou povoleny bez omezení nebo průtahů a bez zdanění podle převládajícího devizového kursu pro běžné transakce běžného nebo budoucího dne, který letecký podnik požaduje jako den převodu.
6. Letecké podniky každé Strany budou mít možnost hradit místní výdaje na území státu druhé Strany v místní měně, včetně nákupu pohonných hmot. Podle svého volného uvážení mohou letecké podniky každé Strany platit tyto výdaje na území státu druhé strany ve volně směnitelných měnách podle místních devizových předpisů.
7.
a) Při provozování nebo nabízení k prodeji povolených služeb na dohodnutých linkách může každý určený letecký podnik jedné Strany vstoupit do kooperačních marketingových ujednání, jako je vyblokování prostoru (blocked-space), společné označení linek (code-sharing) nebo nájemní ujednání (leasing), s:
i) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli Strany za předpokladu, že všechny letecké podniky v takových ujednáních
1. mají příslušná oprávnění od obou Stran; a
2. splňují požadavky obvykle uplatňované každou Stranou na taková ujednání;
ii) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí země za předpokladu, že tato třetí země opravňuje nebo povoluje podobná ujednání mezi leteckými podniky druhé Strany nebo jinými leteckými podniky na službách provozovaných do, z a přes tuto třetí zemi, za dalšího předpokladu, že všechny letecké podniky v takové smlouvě
1. mají příslušné oprávnění od obou Stran; a
2. splňují požadavky obvykle uplatňované každou Stranou na taková ujednání.
b) Bez ohledu na písmeno a) tohoto odstavce, do 1. listopadu 1999 mohou určené letecké podniky každé Strany provozovat nebo se podílet na provozu kombinovaných code-sharing služeb mezi místy na území státu své Strany a místy na území státu druhé Strany přes mezilehlé místo nebo místa, stanovená v Příloze I oddíle 1 A nebo B, Pravidelná letecká doprava, na základě code-sharing ujednání mezi leteckým podnikem této Strany a leteckým podnikem třetí země, pouze takto:
i) vyjma ustanovení písmene b) ii) tohoto odstavce, od 1. září 1997 do 31. října 1999 nebudou moci více jak tři letecké podniky z každé Strany vykonávat práva podle písmene a) ii) tohoto odstavce, poskytujíce ne více než celkem 35 frekvencí týdně, z nichž ne více než 14 může být poskytováno kterýmkoli jedním leteckým podnikem této Strany;
ii) jestliže některý letecký podnik jedné Strany:
1. obsluhuje území státu druhé Strany, používaje svá vlastní letadla nebo letadla pronajatá výhradně pro sebe, po jakékoli dvanáctiměsíční období počínající ne dříve než k datu platnosti této dohody; a
2. potom přeruší úplně provoz,
takový letecký podnik může, od 1. září 1997, a to dodatečně, ke službám povoleným podle písmene b) i) tohoto odstavce vykonávat práva podle písmene a) ii) tohoto odstavce až do průměrného počtu frekvencí za týden, které provozoval svým vlastním letadlem během takového dvanáctiměsíčního období;
iii) pro potřeby písmene b) tohoto odstavce frekvence je definována pro letecký podnik Strany jako jeden zpáteční let prováděný letadlem, podle code-share ujednání s leteckým podnikem třetí země, do a z prvního bodu příletu na území druhé smluvní strany.
8. Nehledě na jakékoli jiné ustanovení této Dohody, letecké podniky a nepřímí obstaravatelé dopravy zboží z obou Stran budou mít dovoleno, bez omezení, použít ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou jakoukoli pozemní dopravu pro zboží do a z kterýchkoli míst na území států Stran nebo ve třetích zemích, včetně dopravy na a ze všech letišť s celnicí, a rovněž, kde je to možné podle platných zákonů a předpisů, právo přepravovat zboží neproclené pod celní uzávěrou. Takovéto zboží, ať se přepravuje po zemi, nebo vzduchem, bude mít přístup k letištnímu celnímu odbavení a celnici. Letecké podniky si mohou zvolit buď poskytování své vlastní pozemní dopravy, nebo ji zajišťovat pomocí ujednání s jinými pozemními dopravci, včetně pozemní dopravy provozované jinými leteckými podniky a nepřímými obstaravateli letecké dopravy zboží. Takové intermodální služby týkající se zboží mohou být nabídnuty za jednu celkovou cenu za kombinovanou leteckou a pozemní dopravu za předpokladu, že zasilatelé nejsou uvedeni v omyl, pokud jde o skutečnosti týkající se takové dopravy.
Článek 9
(Celní předpisy)
1. Po přistání na území jedné Strany budou letadla určených leteckých podniků druhé Strany provozovaná v mezinárodní letecké dopravě, jejich obvyklé vybavení, pozemní vybavení, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly (včetně motorů), zásoby letadla (obsahující potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu, avšak nikoli omezené na tyto věci) a další věci zamýšlené k používání nebo používané pouze v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla provozujícího mezinárodní leteckou dopravu osvobozena, na základě reciprocity, od všech dovozních omezení, daní a dávek z majetku, cla, spotřebních daní a podobných dávek a poplatků, které jsou (1) ukládány státními úřady, a (2) nejsou založeny na nákladech za poskytovanou službu, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstanou na palubě letadla.
2. Osvobození se bude také uplatňovat, na základě reciprocity, na daně, dávky z majetku, cla, dávky a poplatky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou poplatků založených na nákladech za poskytovanou službu, za předpokladu, že se jedná o:
a) zásoby pro letadla dovezené nebo obstarané na území jedné Strany a naložené na palubu, v rámci přiměřených limitů, pro použití při mezinárodní letecké dopravě v odlétávajícím letadle leteckého podniku druhé Strany, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy;
b) vybavení pro pozemní odbavení letadel a náhradní díly (včetně motorů) dovezené na území státu jedné Strany, určené k obsluze, údržbě nebo opravě letadel leteckého podniku druhé Strany používaných v mezinárodní letecké dopravě;
c) pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, dovezené nebo obstarané na území státu jedné Strany pro použití v letadlech leteckého podniku druhé Strany provádějících mezinárodní leteckou dopravu, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy; a
d) propagační a reklamní materiály dovezené nebo obstarané na území státu jedné Strany a naložené na palubu, v rámci přiměřených limitů, pro použití při mezinárodní letecké dopravě v odlétávajícím letadle leteckého podniku druhé Strany, i když tyto zásoby jsou používány při části letu, která je uskutečňována nad územím státu Strany, kde byly naloženy.
3. Může být požadováno, aby vybavení a zásoby zmíněné v odstavcích 1 a 2 tohoto článku byly skladovány pod dohledem nebo kontrolou příslušných orgánů.
4. Osvobození poskytnutá tímto článkem budou také použitelná v případě, kdy určený letecký podnik jedné Strany vstoupí do ujednání s jiným leteckým podnikem, který podobně požívá tato osvobození od druhé Strany, o zapůjčení nebo převedení na území státu druhé Strany položek uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
Článek 10
(Uživatelské poplatky)
1. Uživatelské poplatky, které mohou být uloženy kompetentními úřady nebo orgány každé Strany leteckým podnikům druhé Strany, budou spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a nestranně rozvrženy mezi kategorie uživatelů. V žádném případě nebudou žádné uživatelské poplatky vyměřeny leteckým podnikům druhé Strany za podmínek horších, než jsou nejvýhodnější podmínky používané jakýmkoli jiným leteckým podnikem provozujícím podobné letecké služby v době, kdy jsou poplatky vyměřovány.
2. Uživatelské poplatky uložené leteckým podnikům druhé Strany mohou odrážet, ale nepřevýší úplné náklady pro kompetentní úřední místa nebo orgány odpovědné za vyměřování poplatků, vyplývající z použití příslušného letiště, letištních zařízení pro ochranu životního prostředí, letecké navigace a zařízení na ochranu bezpečnosti letectví a ze služeb poskytnutých na letišti nebo v rámci letištního systému. Tyto úplné náklady mohou zahrnovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za které jsou vybírány poplatky, budou poskytovány při dodržování zásady výkonnosti a hospodárnosti.
3. Na území svého státu bude každá Strana podporovat konzultace mezi kompetentními úředními místy nebo orgány pro vyměřování poplatků a leteckými podniky užívajícími služby a zařízení a bude povzbuzovat kompetentní úřední místa a orgány pro vyměřování poplatků a letecké podniky k výměně takových potřebných informací, které umožní přesné sledování přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami odstavců 1 a 2 tohoto článku. Každá Strana bude podporovat, aby kompetentní úřední místa a orgány pro vyměřování poplatků poskytly uživatelům odpovídající zprávu o jakémkoli návrhu na změny v uživatelských poplatcích, aby umožnily uživatelům vyjádřit své názory předtím, než budou změny provedeny.
4. Žádná Strana nebude považována při řešení sporu podle ustanovení článku 14 za porušující ustanovení tohoto článku, ledaže
a) nepřistoupí v rozumně stanovené lhůtě k přezkoumání poplatku nebo praxe, které jsou předmětem stížnosti druhé Strany; nebo
b) po takovém přezkoumání neučiní v rámci své pravomoci všechny kroky k úpravě jakéhokoli poplatku nebo praxe, které jsou v rozporu s tímto článkem.
Článek 11
(Slušná příležitost k soutěži)
1. Každá Strana poskytne určeným leteckým podnikům obou Stran slušnou a stejnou příležitost k soutěži při provádění mezinárodní letecké dopravy upravené touto Dohodou.
2. Každá Strana podnikne všechna příslušná opatření v rámci své pravomoci k vyloučení všech forem nespravedlivé diskriminace nebo nekalé soutěže, které nepříznivě ovlivňují postavení leteckých podniků druhé Strany v soutěži.
3. Každá Strana umožní každému určenému leteckému podniku stanovit frekvence a kapacity mezinárodní letecké dopravy, které tento nabídne, na základě obchodní úvahy o trhu. V souladu s tímto právem nebude žádná Strana jednostranně omezovat objem přepravy, frekvence nebo pravidelnost dopravní služby nebo typ či typy letadel provozovaných určenými leteckými podniky druhé Strany, vyjma kdy to může být vyžadováno z důvodů celních, technických, provozních nebo týkajících se životního prostředí za všeobecných podmínek odpovídajících článku 15 Úmluvy.
4. Žádná Strana nezavede vůči leteckým podnikům druhé Strany požadavek na předkupní právo, přepravní kvóty, odměnu za vydání souhlasu nebo jakýkoli jiný požadavek vztahující se ke kapacitě, frekvencím nebo přepravě, který by byl neslučitelný s cíli této Dohody.
5. Žádná Strana nebude požadovat předkládání letových řádů, programů pro charterové lety nebo provozních plánů leteckými podniky druhé Strany ke schválení, kromě případů, kdy to může být požadováno na nediskriminačním základě k prosazení stejných podmínek předvídaných v odstavci 3 tohoto článku nebo jak to může být zvláště stanoveno v příloze k této Dohodě. Pokud Strana požaduje předkládání pro informační důvody, bude minimalizovat administrativní břímě související s požadavky na předkládání a procedurálními postupy pro zprostředkovatele letecké dopravy a pro určené letecké podniky druhé Strany.
Článek 12
(Cenová tvorba)
1. Každá Strana umožní, aby ceny za mezinárodní leteckou dopravu byly stanoveny každým určeným leteckým podnikem na základě obchodního posouzení trhu. Zásah Stran se omezí na:
a) ochranu před nepřiměřeně diskriminujícími cenami nebo praktikami;
b) ochranu uživatelů před cenami nepřiměřeně vysokými nebo omezujícími přepravu na základě zneužití dominantního postavení; a
c) ochranu leteckých podniků před cenami, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé vládní dotaci či podpoře.
2. Každá Strana může žádat určený letecký podnik druhé Strany, aby u jejího leteckého úřadu byly oznámeny nebo předloženy ceny, které budou účtovány ve směru do a z území jejího státu určenými leteckými podniky druhé Strany. Oznámení nebo předložení může být požadováno od určených leteckých podniků obou Stran ne dříve než 30 dní před navrženým datem vstupu v platnost. V jednotlivých případech může být dovoleno oznámení nebo předložení v kratší době, než se obvykle požaduje. Žádná Strana nebude požadovat oznámení nebo předkládání cen účtovaných veřejnosti charterovými leteckými podniky druhé Strany, kromě případů, kdy to může být vyžadováno na nediskriminačním základě pro informační účely.
3. Žádná Strana nepodnikne jednostranný krok, aby zabránila zavedení nebo prodloužení platnosti cen, které jsou navrhovány nebo jsou účtovány:
a) určeným leteckým podnikem každé Strany v mezinárodní letecké dopravě mezi územími států Stran, nebo
b) určeným leteckým podnikem jedné Strany v mezinárodní letecké dopravě mezi územím státu druhé Strany a jakoukoli jinou zemí,1)
a to v obou případech pro dopravu na základě přípojových linek jiných dopravců nebo vlastní sítě přípojových linek. Jestliže se bude Strana domnívat, že některá cena je neslučitelná s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku, může požádat o konzultace a oznámí co nejdříve druhé Straně důvody své nespokojenosti. Tyto konzultace se uskuteční nejpozději do třiceti dnů od data obdržení žádosti a Strany budou spolupracovat při zajišťování informací nezbytných pro odůvodněné rozhodnutí dané záležitosti. Pokud Strany dosáhnou dohody o ceně, ke které bylo podáno oznámení o nesouhlasu, každá Strana se vynasnaží uvést tuto dohodu v platnost. Bez takové vzájemné dohody vstoupí cena v platnost nebo bude prodloužena její platnost.
Článek 13
(Konzultace)
Každá Strana může kdykoliv požádat o konzultace týkající se této Dohody. Tyto konzultace budou zahájeny co nejdříve, nejpozději však do 60 dnů ode dne přijetí žádosti druhé Strany, pokud není dohodnuto jinak.
Článek 14
(Řešení sporů)
1. Jakýkoli spor vyplývající z této Dohody, s výjimkou těch, které mohou vzniknout podle odstavce 3 článku 12 (Cenová tvorba), který nevyřeší první kolo formálních konzultací, může být na základě dohody Stran postoupen k rozhodnutí jiné osobě nebo orgánu. Pokud se tak Strany nedohodnou, spor bude na žádost kterékoli Strany postoupen k rozhodčímu řízení podle postupů stanovených níže.
2. Rozhodčí řízení bude provedeno tribunálem ze tří rozhodců, který bude ustaven následovně:
a) Do 30 dnů po obdržení žádosti o rozhodčí řízení bude jmenovat každá Strana jednoho rozhodce. Do 60 dnů poté, co byli tito dva rozhodci jmenováni, oni sami dohodou ustanoví třetího rozhodce, který bude prezidentem arbitrážního tribunálu.
b) Nejmenuje-li kterákoli Strana rozhodce nebo nebude-li ustanoven třetí rozhodce podle písmene a) tohoto odstavce, může kterákoli Strana požádat Prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby jmenoval potřebného nebo potřebné rozhodce do 30 dnů. Pokud je Prezident Rady státním příslušníkem jedné ze Stran, provede jmenování nejstarší Viceprezident, který není nezpůsobilý ze stejného důvodu.
3. Pokud není jinak dohodnuto, arbitrážní tribunál určí limity své pravomoci ve shodě s touto Dohodou a stanoví si svá vlastní procedurální pravidla. Tribunál, jakmile byl ustaven, může doporučit na pomoc k řešení situace prozatímní opatření ještě před konečným rozhodnutím. Podle pokynů tribunálu nebo na požádání kterékoli ze Stran bude ve lhůtě 15 dnů po úplném ustavení tribunálu svolána porada, aby přesně určila sporné otázky, které mají být rozhodnuty, a příslušné postupy pro jednání.
4. Pokud není tribunálem dohodnuto nebo rozhodnuto jinak, předloží každá Strana ve lhůtě do 45 dnů po úplném ustavení tribunálu svůj spisový materiál. Vyjádření budou připravena do 60 dnů. Tribunál zahájí slyšení na žádost kterékoli Strany nebo na základě vlastní iniciativy do 15 dnů po termínu určeném pro předání vyjádření.
5. Tribunál vyvine úsilí předložit písemné rozhodnutí do 30 dnů po skončení slyšení nebo, pokud slyšení není uskutečněno, po datu, kdy byly předloženy obě odpovědi. Usnesení většiny členů tribunálu bude rozhodující.
6. Strany mohou předložit žádost o vysvětlení usnesení do 15 dnů po jeho vydání a jakékoli poskytované vysvětlení bude vydáno do 15 dnů od podání takové žádosti.
7. Každá Strana, v rozsahu odpovídajícím jejímu právnímu řádu, vykoná v plné míře jakákoli usnesení nebo rozsudky arbitrážního tribunálu.
8. Na nákladech arbitrážního tribunálu, včetně odměn a výdajů rozhodců, se budou podílet Strany stejným dílem. Jakékoliv výdaje vzniklé Prezidentovi Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví v souvislosti s ustanoveními odstavce 2 písm. b) tohoto článku budou považovány za součást výdajů arbitrážního tribunálu.
Článek 15
(Výpověď)
Kterákoli Strana může kdykoli oznámit písemně druhé Straně své rozhodnutí ukončit platnost této Dohody. Toto oznámení bude současně zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této Dohody skončí o půlnoci (v místě, kde druhá Strana obdržela oznámení) bezprostředně před prvním výročím data obdržení oznámení druhou Stranou, pokud nebude toto oznámení dohodou obou Stran staženo před uplynutím této doby.
Článek 16
(Registrace u ICAO)
Tato Dohoda a všechny její změny budou registrovány u Mezinárodní organizace civilního letectví.
Článek 17
(Předešlá Dohoda)
Jakmile tato Dohoda vstoupí v platnost, nahradí, pokud jde o Českou republiku a Spojené státy americké, Dohodu o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických, ve znění pozdějších změn, podepsanou 29. června 1987.
Článek 18
(Vstup a platnost)
Tato Dohoda a její přílohy vstoupí v platnost dnem podpisu.
Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce náležitě zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu.
Dáno v Praze dne 10. září 1996 ve dvou původních vyhotoveních, v českém a anglickém jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky:
Ing. Martin Říman v. r.
ministr dopravy a spojů
Za vládu Spojených států amerických:
Jenonne R. Walker v. r.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Spojených států amerických
Příloha I
Pravidelná letecká přeprava
Oddíl 1
Linky
Letecké podniky každé Strany budou podle této Přílohy oprávněny, v souladu s podmínkami jejich určení, provozovat pravidelnou mezinárodní leteckou dopravu mezi místy na následujících linkách:
A. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou Spojených států amerických: Z míst před Spojenými státy přes Spojené státy a mezilehlá místa do místa nebo míst v České republice a dále.
B. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou České republiky: Z míst před Českou republikou přes Českou republiku a mezilehlá místa do místa nebo míst ve Spojených státech2) a dále.
Oddíl 2
Provozní volnost
Každý určený letecký podnik může, při kterémkoli nebo všech letech, podle svého uvážení:
1. provozovat lety v jednom nebo obou směrech;
2. kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla;
3. nalétávat na linkách místa před, mezilehlá místa a místa za, jakož i místa na území států Stran v jakékoli kombinaci a jakémkoli pořadí;
4. vynechat přistání v kterémkoli místě nebo místech;
5. přeložit přepravu z kteréhokoli ze svých letadel na jakákoli jiná svá letadla v kterémkoli místě na linkách; a
6. nalétávat místa před kterýmikoli místy na území svého státu s nebo beze změny letadla nebo čísla letu a vyhlašovat a propagovat takové služby pro veřejnost jako přímé lety; a
uskutečňovat dopravu bez směrového nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli přepravního práva jinak povoleného podle této Dohody za předpokladu, že linka nalétává místo na území státu Strany, která letecký podnik určila.
Oddíl 3
Záměna typu letadla na lince
Na kterémkoli úseku nebo úsecích výše uvedených linek může kterýkoli určený letecký podnik provozovat mezinárodní leteckou přepravu bez jakéhokoli omezení, pokud se týče změny typu nebo počtu používaných letadel ve kterémkoli místě linky, za předpokladu, že při letu výchozím směrem je doprava za takovými místy záměny pokračováním dopravy z území státu Strany, která určila letecký podnik, a při letu zpátečním směrem je doprava na území státu Strany, která určila letecký podnik, pokračováním dopravy z míst předchozích.
Příloha II
Charterová letecká přeprava
Oddíl 1
Letecké podniky každé Strany určené podle této Přílohy budou mít právo provádět v souhlasu s podmínkami v jejich určení mezinárodní charterovou dopravu cestujících (a jejich doprovázených zavazadel) a/nebo zboží (včetně, avšak nikoli výlučně pro zasilatelskou organizaci, dělené mezi uživatele, nebo kombinované osobní/nákladní chartery):
Mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu Strany, která určila letecký podnik, a kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany;
a
mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany a kterýmkoli místem nebo místy ve třetí zemi nebo zemích za předpokladu, že taková dopravní služba tvoří část souvislého provozu se změnou nebo bez změny letadla, přičemž zahrnuje službu do domovské země za účelem přepravy místní dopravy mezi domovskou zemí a územím státu druhé Strany.
Při provádění služeb zahrnutých v této Příloze letecké podniky každé Strany určené podle této Přílohy mají rovněž právo:
1. provádět mezipřistání v kterémkoli místě, ať již na nebo mimo území států kterékoli ze Stran;
2. provádět tranzitní dopravu přes území státu druhé Strany; a
3. kombinovat ve stejném letadle dopravu pocházející z území státu jedné strany, dopravu pocházející z území státu druhé Strany a dopravu pocházející z třetích zemí.
Každá Strana bude rovněž příznivě posuzovat žádosti leteckých podniků druhé Strany k provádění dopravy, která není zahrnuta v této Příloze, na základě zdvořilosti a reciprocity.
Oddíl 2
Každý letecký podnik určený kteroukoli Stranou provádějící mezinárodní charterovou leteckou dopravu začínající na území státu kterékoli Strany, ať již jde o let jedním směrem, nebo zpáteční, bude mít možnost řídit se zákony, předpisy a pravidly pro chartery buď své domovské země, nebo druhé Strany. Pokud Strana uplatňuje rozdílná pravidla, předpisy, lhůty, podmínky nebo omezení na jeden nebo více svých leteckých podniků nebo na letecké podniky z různých zemí, každý určený letecký podnik bude podléhat nejméně restriktivním z těchto kritérií.
Nic z výše uvedeného odstavce však neomezuje práva každé Strany vyžadovat, aby se letecké podniky určené podle této Přílohy řídily požadavky týkajícími se ochrany finančních prostředků cestujících a práv cestujících na zrušení závazku a refundaci.
Oddíl 3
S výjimkou týkající se pravidel na ochranu zákazníka uvedených výše v předchozím odstavci žádná Strana nebude požadovat na leteckém podniku určeném podle této Přílohy druhou Stranou, pokud jde o provádění dopravy z území státu druhé Strany nebo z třetí země při letu jedním směrem nebo zpátečním, aby předložil více než jedno prohlášení o vyhovění požadavkům platných zákonů, předpisů a pravidel zmíněným v oddílu 2 Této Přílohy nebo o prominutí ustanovení z těchto zákonů, předpisů nebo pravidel uděleném příslušným leteckým úřadem.
Příloha III
Zásady vnitřní systémové nediskriminace a soutěže mezi počítačovými rezervačními systémy
Uznávajíce, že článek 11 (Slušná příležitost k soutěži) česko - americké Dohody zaručuje leteckým podnikům obou stran „slušnou a stejnou příležitost soutěžit”,
berouce v úvahu, že jedním z nejdůležitějších hledisek schopnosti leteckého podniku soutěžit je jeho schopnost informovat veřejnost o svých službách slušným a nestranným způsobem a že tedy kvalita informací o službách leteckého podniku pro cestovní agentury, které přímo rozšiřují tyto informace mezi cestující veřejností, a možnost leteckého podniku nabídnout těmto agenturám konkurenčně orientované počítačové rezervační systémy (CRS) představuje pro letecký podnik základ pro jeho příležitosti soutěžit;
berouce v úvahu, že je stejně potřebné zajistit, aby zájmy uživatelů letecké dopravy byly chráněny před zneužitím těchto informací a jejich zkresleným uváděním a aby letecké podniky a agentury měly přístup k účinně soutěžícím počítačovým rezervačním systémům:
1. Strany se shodují, že systémy CRS budou mít integrovaná základní terminálová zobrazení, pro která platí:
a) informace týkající se mezinárodních leteckých služeb, včetně konstrukce spojení těchto služeb, budou vybrány z databáze, uspořádány a zobrazovány podle nediskriminačních a objektivních kritérií, která nebudou ovlivňována, přímo nebo nepřímo totožností leteckého podniku nebo trhu. Tato kritéria se budou týkat jednotně všech zúčastněných leteckých podniků;
b) systém CRS databáze bude co nejobsáhlejší, jak je to možné;
c) provozovatelé systému CRS nebudou vypouštět informace předložené zúčastněným leteckým podnikem; tyto informace budou přesné a průhledné: např. lety se společným označením (code - share) a se záměnou typu letadla na lince (change - guage) a lety s mezipřistáními budou jasně označeny, že mají tuto povahu;
d) všechny systémy CRS přístupné cestovním agenturám, které přímo rozšiřují informace o službách leteckých podniků cestující veřejnosti na území státu každé Strany, se nejen zavazují, ale také opravňují pracovat v souladu s pravidly pro systém CRS platnými na území, kde je systém CRS používán;
e) cestovní agentury budou mít dovoleno užívat kterákoli druhotná zobrazení, která jsou k dispozici v rámci systému CRS, pokud si cestovní agentura učiní zvláštní dotaz na toto zobrazení.
2. Strana bude požadovat, aby každý provozovatel systému CRS na území jejího státu umožnil všem leteckým podnikům, které jsou ochotny zaplatit nediskriminační poplatek, účastnit se v jeho systému CRS. Strana bude požadovat, aby všechna distribuční zařízení, která systém provozovatele umožňuje, byla nabízena na nediskriminačním základě všem v systému zúčastněným leteckým podnikům. Strana bude požadovat, aby provozovatelé systému CRS zobrazovali na nediskriminačním, objektivním, k dopravcům a trhu neutrálním základě mezinárodní letecké služby zúčastněných leteckých podniků na všech trzích, na kterých si tyto letecké podniky přejí prodávat tyto služby. Na základě žádosti provozovatel obeznámí s podrobnostmi doplňování své databáze a postupy k uchovávání dat, se svými kritérii pro vydávání a řazení informací, významovou váhou přikládanou těmto kritériím a s kritérii používanými pro výběr přípojových míst a zahrnutí přípojových letů.
3. Provozovatelé systému CRS činní na území státu jedné Strany budou oprávněni dodávat, udržovat a učinit volně přístupnými své systémy CRS cestovním agenturám nebo cestovním společnostem, jejichž hlavním obchodním zaměřením je distribuce nabídek v oblasti cestovního ruchu na území státu druhé Strany, pokud systém CRS vyhovuje těmto zásadám.
4. Žádná Strana nebude na území svého státu ukládat nebo nedovolí ukládat provozovatelům systému CRS druhé Strany přísnější požadavky týkající se přístupu a použití komunikačních zařízení, výběru a použití technického hardwaru a softwaru systému CRS a instalaci hardwaru systému CRS než ty, které jsou ukládány jejím vlastním provozovatelům systému CRS.
5. Žádná Strana nebude na území svého státu ukládat nebo nedovolí ukládat provozovatelům CRS druhé strany přísnější požadavky týkající se terminálů systému CRS (včetně způsobu editace a parametrů zobrazení), jejich provozu nebo prodeje než ty, které jsou ukládány jejím vlastním provozovatelům CRS.
6. Systémy CRS používané na území státu jedné Strany vyhovující těmto zásadám a ostatním příslušným nediskriminačním, regulačním, technickým a ochranným bezpečnostním normám budou mít účinný a neztížený přístup na území státu druhé Strany. Jedním z hledisek toho je, že určený letecký podnik se bude účastnit v takovém systému stejně plně na území svého domovského státu, jako se tento určený letecký podnik účastní v jakémkoli systému nabídnutém cestovním agenturám na území státu druhé Strany. Vlastníci/provozovatelé systémů CRS jedné Strany budou mít stejnou příležitost vlastnit/provozovat systémy CRS, které vyhovují těmto zásadám, na území státu druhé Strany, jako mají vlastníci/provozovatelé této druhé Strany. Každá Strana zajistí, že její letecké společnosti a její provozovatelé systému CRS nebudou diskriminačními vůči cestovním agenturám na domovském území vzhledem k tomu, že užívají nebo vlastní systém CRS provozovaný také na území státu druhé Strany.
1) Pokud jde o ustanovení odstavce 3 písm. b), může do 31. října 1999 učinit Strana jednostranné rozhodnutí k zabránění nové ceny (ale nikoli proti vyrovnání na existující cenu), vyjma pravidelných služeb pro dopravu zboží leteckého podniku druhé Strany na trhu mezi územím státu první Strany a třetí zemí.
2) Do 31. října 1999 mohou letecké podniky určené Českou republikou nalétávat pouze tři místa ve Spojených státech. Tato tři místa budou zpočátku New York, Chicago a Houston: avšak kterékoli z těchto tří míst může být změněno vládou České republiky po 30 dnech od podání oznámení vládě Spojených států.
Dále však podle odstavce 7 článku 8 mohou letecké podniky určené Českou republikou také obsluhovat následující body ve spojených státech, ale pouze na základě společného značení (code - share) linek:
1. Od 1. dubna 1996 do 31. srpna 1997 15 míst; a
2. Od 1. září 1997 do 31. října 1999 30 míst.
Každé z těchto míst může být změněno vládou České republiky po 30 dnech od podání oznámení vládě Spojených států.
