53

Sdělení

Ministerstva zahraničních věcí


Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. dubna 1996 byla v Tallinu podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 12. února 1998.

Dohoda se v souladu se zněním svého článku 41 odst. 3 prozatímně prováděla od 1. července 1996 a vstoupila v platnost na základě odstavce 1 téhož článku dnem 12. února 1998.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.


Dohoda o volném obchodu

mezi Českou republikou a Estonskou republikou


Preambule

Česká republika a Estonská republika, dále uváděné jako Strany,

připomínajíce svůj záměr účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace jako významného prvku stability na evropském kontinentu a vyjadřujíce svou připravenost ke spolupráci při hledání cest a prostředků k posílení tohoto procesu,

znovu potvrzujíce svůj pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich vztahů,

připomínajíce svůj pevný závazek k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížské chartě a zejména k zásadám obsaženým v závěrečném dokumentu Bonnské konference o hospodářské spolupráci v Evropě,

rozhodnuty za tímto účelem postupně odstranit překážky v podstatě pro veškerý vzájemný obchod v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994,

pevně přesvědčeny, že tato Dohoda podpoří posílení vzájemně výhodných obchodních vztahů mezi nimi a přispěje k procesu integrace v Evropě,

berouce v úvahu, že žádné ustanovení této Dohody nelze vykládat tak, že vyjímá Strany z jejich závazků podle jiných mezinárodních dohod a organizací, zejména Světové obchodní organizace,

se dohodly takto:


Článek 1

Cíle

1. Strany vytvoří postupně oblast volného obchodu pro podstatnou část jejich vzájemného obchodu, a to v souladu s ustanoveními této Dohody a ve shodě s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 a s Ujednáním o výkladu článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994.

2. Cíle této Dohody jsou:

a) podporovat rozšiřováním vzájemného obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Stranami, a takto ve Stranách napomáhat rozvoji hospodářské aktivity, zlepšení životních a pracovních podmínek a zvýšení produktivity a finanční stability,

b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže v obchodě mezi Stranami,

c) tímto způsobem přispívat odstraňováním překážek v obchodě k harmonickému rozvoji a rozmachu světového obchodu.


Kapitola I

Průmyslové výrobky

Článek 2

Rozsah

Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky mající původ ve Stranách. Výraz „průmyslové výrobky” znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží.


Článek 3

Dovozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá dovozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.


Článek 4

Fiskální cla

Ustanovení článku 3 se budou vztahovat rovněž na cla fiskální povahy.


Článek 5

Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá vývozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.


Článek 6

Množstevní omezení dovozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost s výjimkou těch, která jsou uvedena v Příloze I k této Dohodě.


Článek 7

Množstevní omezení vývozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na vývozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost s výjimkou těch, která jsou uvedena v Příloze II k této Dohodě.


Článek 8

Postup při výměně informací o návrzích technických předpisů

1. Strany se budou navzájem písemně informovat o návrzích technických předpisů a návrzích doplňků k nim, jež hodlají vydat, v co možná nejkratším období a v souladu s ustanoveními Přílohy III k této Dohodě.

2. Společný výbor rozhodne o datu zahájení provádění ustanovení odstavce 1.


Kapitola II

Zemědělské výrobky

Článek 9

Rozsah

Ustanovení této Kapitoly se budou vztahovat na zemědělské výrobky mající původ ve Stranách. Výraz „zemědělské výrobky” znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží.


Článek 10

Dovozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Dovozní cla budou uplatňována v souladu s ustanoveními Protokolu 1 této Dohody.

3. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškeré poplatky mající rovnocenný účinek dovozním clům.


Článek 11

Fiskální cla

Ustanovení článku 10 se budou vztahovat rovněž na cla fiskální povahy.


Článek 12

Základní clo

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této Dohodě, celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, platná k 1. lednu 1996.

2. Jestliže po vstupu této Dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel podle zásady erga omnes, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížení cla vypočtená v souladu s odstavcem 2 budou uplatňována zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

4. Strany si navzájem oznámí své příslušné národní základní celní sazby v souladu s ustanoveními odstavce 2.


Článek 13

Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost veškerá vývozní cla a veškeré poplatky mající rovnocenný účinek.


Článek 14

Množstevní omezení dovozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost.


Článek 15

Koncese a zemědělská politika

1. Bez ohledu na koncese udělené podle Protokolu 1 této Dohody, ustanovení této Kapitoly nebudou omezovat jakýmkoliv způsobem provádění příslušných zemědělských politik Stran nebo přijetí jakýchkoliv opatření na základě těchto politik, včetně uplatňování příslušných ustanovení Dohody o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace.

2. Strany si vzájemně písemně sdělí změny ve svých příslušných zemědělských politikách nebo přijatá opatření, která mohou ovlivňovat podmínky obchodu se zemědělskými výrobky mezi nimi, jak jsou stanoveny v této Dohodě. Na žádost kterékoliv Strany se uskuteční okamžité konzultace k prošetření situace.

3. Berouce v úvahu skladbu estonských celních tarifů v den vstupu v platnost této Dohody, kdy na zemědělské výrobky nejsou uplatňována žádná cla, v případě zavedení nového tarifního režimu pro dovozy zemědělských výrobků může Estonská republika odchýlením se od ustanovení článku 10 této Dohody a v souladu s prováděním své zemědělské politiky zavést dovozní cla na omezený počet zemědělských výrobků majících původ v České republice.

4. Estonská republika může zavést dovozní cla v průběhu dvou let následujících po vstupu v platnost této Dohody a po konzultacích ve Společném výboru. Jestliže to bude nutné, období dvou let může být prodlouženo o jeden rok rozhodnutím Společného výboru. Tato opatření budou uplatňována v období nepřesahujícím tři roky.

5. Ve všech takovýchto případech Estonská republika zajistí přiměřeně velké preferenční rozpětí pro výrobky mající původ v České republice, kterým poskytne ne méně příznivé zacházení, než jaké poskytne Česká republika výrobkům majícím původ v Estonské republice.


Článek 16

Zvláštní ochranná opatření

Bez ohledu na ostatní ustanovení této Dohody a zejména článku 29, jestliže, s přihlédnutím ke zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy výrobků majících původ v kterékoliv Straně, jež jsou předmětem koncesí poskytnutých v rámci této Dohody, způsobují vážné poškozování trhů druhé Strany. Strana, které se toto poškozování týká, zahájí okamžité konzultace s cílem nalézt vhodné řešení. Před dosažením tohoto řešení může dotčená Strana přijmout opatření, která považuje za nezbytná.


Článek 17

Veterinární, zdravotní a fytosanitární opatření

1. Opatření týkající se veterinární a fytosanitární kontroly budou uvedena do souladu se zákonodárstvím Evropské unie a budou sladěna mezi Stranami.

2. Veterinárně-sanitární opatření a činnost veterinárních služeb budou prováděny v souladu s Kodexem Mezinárodního úřadu pro nákazy a dalšími mezinárodními úmluvami v této oblasti.

3. Strany se zavazují, že nebudou zavádět diskriminační nebo jiná neobvyklá opatření, která mohou omezit tok informací a obchod se zvířaty, rostlinami nebo produkty.


Kapitola III

Všeobecná ustanovení

Článek 18

Pravidla původu zboží a spolupráce v celní správě

1. Protokol 2 této Dohody stanoví pravidla původu a metody administrativní spolupráce, které se k nim vztahují.

2. Strany budou přijímat vhodná opatření, včetně pravidelných prověřování Společným výborem a úprav administrativní spolupráce, aby zabezpečil, že ustanovení Protokolu 2 této Dohody a článků 3 až 7, 10 až 14, 19 a 30 této Dohody se budou účinně a harmonicky uplatňovat, a aby co možná nejvíce omezily formality používané v obchodě a dosáhly vzájemně uspokojivých řešení jakýchkoliv potíží, které vzniknou z provádění těchto ustanovení.

3. Vzájemná spolupráce mezi celními úřady se bude uskutečňovat v souladu s ustanoveními Protokolu 3 této Dohody.


Článek 19

Vnitřní zdanění

1. Strany se zdrží jakýchkoliv opatření nebo praktik vnitřní fiskální povahy, která buď přímo, nebo nepřímo zavádějí diskriminaci mezi výrobky majícími původ ve Stranách.

2. Výrobky vyvážené na území kterékoliv ze Stran nesmějí mít prospěch ze zpětného proplacení vnitřního zdanění, pokud by převyšovalo částku přímého nebo nepřímého zdanění na ně uvaleného.


Článek 20

Všeobecné výjimky

Tato Dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, oprávněné z důvodů veřejné morálky, veřejného zájmu nebo veřejné bezpečnosti; ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin; ochrany národních památek majících uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu; ochrany duševního vlastnictví nebo pravidel týkajících se zlata nebo stříbra nebo zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, pokud jsou takováto opatření uplatněna ve spojení s omezeními domácí výroby nebo spotřeby. Takové zákazy nebo omezení se však nesmí stát prostředkem svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi Stranami.


Článek 21

Bezpečnostní výjimky

Nic v této Dohodě nebrání kterékoliv Straně, aby přijala jakékoliv přiměřené opatření, které považuje za nezbytné:

a) pro předcházení prozrazení informací, které je v rozporu s jejími podstatnými bezpečnostními zájmy;

b) pro ochranu svých podstatných bezpečnostních zájmů nebo pro plnění mezinárodních závazků nebo národních politik

i) vztahujících se k obchodu se zbraněmi, municí a válečným materiálem za předpokladu, že taková opatření nenarušují podmínky soutěže u výrobků, jež nejsou určeny zvláště pro vojenské účely, a k takovému obchodu s jiným zbožím, materiály a službami, jaký je provozován přímo nebo nepřímo pro účely dodávek ozbrojeným složkám; nebo

ii) vztahujících se k nešíření biologických a chemických zbraní, jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení; nebo

iii) přijatých v době války nebo jiného vážného mezinárodního napětí.


Článek 22

Státní monopoly

1. Strany postupně upraví jakýkoliv státní monopol obchodního charakteru tak, aby zajistily, že do 1. července 1999 nebude existovat žádná diskriminace mezi státními příslušníky Stran, týkající se podmínek, za kterých je zboží obstaráváno a obchodováno.

2. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na jakýkoliv orgán, jehož prostřednictvím příslušné úřady Stran právně nebo fakticky, buď přímo, nebo nepřímo dohlížejí na dovozy nebo vývozy mezi Stranami, rozhodují o nich nebo je znatelně ovlivňují. Tato ustanovení budou rovněž uplatňovat jiné orgány, které budou pověřeny Stranou zajišťováním monopolu.


Článek 23

Platby

1. Platby ve volně směnitelných měnách týkající se obchodu zbožím mezi Stranami a převod takových plateb na území Strany této Dohody, kde má věřitel sídlo, budou osvobozeny od jakýchkoliv omezení.

2. Strany se zdrží jakýchkoliv devizových nebo administrativních omezení na poskytování, splácení nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů ve vztahu k obchodu se zbožím, kterého se rezident účastní.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 veškerá opatření týkající se běžných plateb spojených s pohybem zboží budou ve shodě s podmínkami stanovenými v článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.


Článek 24

Pravidla soutěže týkající se podniků

1. Následující je neslučitelné s řádným prováděním této Dohody, pokud může postihovat obchod mezi Stranami:

a) všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a praktiky dohodnuté mezi podniky, které mají za svůj cíl nebo výsledek zabraňování, omezování nebo narušení soutěže;

b) zneužití dominantního postavení, jedním nebo více podniky, na území Stran jako celku nebo jejich podstatné části.

2. Ustanovení odstavce 1 se budou vztahovat na činnost všech podniků, včetně podniků veřejných a podniků, kterým Strany poskytnou zvláštní nebo výhradní práva. Podniky, pověřené prováděním služeb obecného hospodářského zájmu nebo mající charakter monopolu vytvářejícího státní příjem, budou podléhat ustanovením odstavce 1, pokud uplatnění těchto ustanovení nebrání právně nebo fakticky vykonávání zvláštních veřejných úkolů, které jim byly přiděleny.

3. Pokud jde o výrobky uvedené v Kapitole II, ustanovení uvedená v odstavci 1 a) se nebudou uplatňovat na takové dohody, rozhodnutí a praktiky, které tvoří nedílnou součást organizace národního trhu.

4. Pokud některá Strana usoudí, že daná praktika je neslučitelná s odstavci 1, 2 a 3, a jestliže taková praktika působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu, může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 33.


Článek 25

Státní pomoc

1. Jakákoliv pomoc poskytnutá státem, jež je Stranou této Dohody, nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoli formě, která narušuje nebo hrozí narušit soutěž zvýhodňováním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, je neslučitelná s řádným prováděním této Dohody, pokud může svým působením postihnout obchod mezi Stranami.

2. Ustanovení odstavce 1 se nebudou týkat výrobků uvedených v Kapitole II.

3. V průběhu tří let od vstupu této Dohody v platnost přijme Společný výbor kritéria, na jichž základě budou hodnoceny praktiky odporující odstavci 1, jakož i pravidla pro jejich provádění.

4. Strany zabezpečí transparentnost v oblasti státní pomoci mimo jiné tím, že si budou vzájemně každoročně předávat zprávy o její celkové výši a o rozdělení poskytnuté pomoci, a na žádost druhé Strany bude poskytnuta informace o programech pomoci a o zvláštních jednotlivých případech státní pomoci.

5. Pokud některá Strana usoudí, že některá konkrétní praktika, včetně praktiky v zemědělství:

- je neslučitelná s podmínkami odstavce 1 a není s ní přiměřeně zacházeno podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 3 nebo

- tato pravidla chybí, a jestliže tato praktika působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmu této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu,

může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s ustanoveními článku 33. Takováto přiměřená opatření mohou být přijata pouze ve shodě s postupy a za podmínek stanovených Světovou obchodní organizací a jakoukoliv jinou příslušnou dohodou sjednanou pod její záštitou, které jsou prováděny mezi Stranami.


Článek 26

Veřejné zakázky

1. Strany považují liberalizaci svých trhů veřejných zakázek za cíl této Dohody.

2. Strany postupně vypracují své příslušné předpisy pro veřejné zakázky s úmyslem poskytnout dodavatelům druhé Strany nejpozději 1. ledna 1999 přístup k procedurám udělování kontraktů na svých trzích veřejných zakázek podle ustanovení Dohody o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace.

3. Společný výbor bude prověřovat vývoj vztahující se k dosažení cílů tohoto článku a může doporučit praktické způsoby provádění ustanovení odstavce 2 tak, aby zabezpečil volný přístup, transparentnost a úplnou rovnováhu práv a závazků.

4. V průběhu prověřování zmíněného v odstavci 3 může Společný výbor zvážit, zvláště ve světle vývoje v této oblasti v mezinárodních vztazích, možnost rozšíření rozsahu a/nebo stupeň otevřenosti trhu v souladu s odstavcem 2.

5. Strany budou usilovat o přistoupení k příslušným dohodám sjednaným pod záštitou Světové obchodní organizace.


Článek 27

Ochrana duševního vlastnictví

1. Strany budou poskytovat a zabezpečovat ochranu práv duševního vlastnictví na nediskriminačním základě, včetně opatření pro poskytování a prosazování takových práv. Ochrana bude postupně zlepšena tak, aby před 1. lednem 1999 dosáhla úrovně odpovídající základním normám mnohostranných dohod, které jsou specifikovány v Příloze IV k této Dohodě.

2. Pro účely této Dohody „ochrana duševního vlastnictví” zahrnuje zejména ochranu autorských práv, včetně počítačových programů a databází a příbuzných práv, obchodních známek, zeměpisných označení, průmyslových vzorů, patentů, topografií integrovaných obvodů, jakož i utajovaných informací o know-how.

3. Strany budou spolupracovat v záležitostech duševního vlastnictví. Na žádost kterékoliv Strany se uskuteční konzultace expertů o těchto záležitostech, zejména o činnostech vztahujících se k existujícím nebo budoucím mezinárodním úmluvám o harmonizaci, vykonávání a prosazování duševního vlastnictví a o činnostech mezinárodních organizací, jako jsou Světová obchodní organizace a Světová organizace pro duševní vlastnictví, jakož i o vztazích Stran k jakékoliv třetí zemi v záležitostech týkajících se duševního vlastnictví.


Článek 28

Dumping

Jestliže kterákoliv Strana shledá, že v obchodních vztazích, které se řídí touto Dohodou, je uplatňován dumping ve smyslu článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, může přijmout přiměřená opatření proti této praktice v souladu s článkem VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 a s Dohodou o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, a to za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 33.


Článek 29

Obecná ochranná opatření

V případech, kdy se jakýkoliv výrobek dováží v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit:

a) vážnou újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo konkurujících výrobků na území dovážející Strany; nebo

b) vážné poruchy v jakémkoliv příbuzném odvětví hospodářství nebo potíže, které by mohly způsobit závažné zhoršení hospodářské situace oblasti,

může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 33.


Článek 30

Strukturální změny

1. Kterákoliv Strana může přijmout na omezenou dobu výjimečná opatření, která se odchylují od ustanovení článku 3, a to ve formě zvýšených cel.

2. Tato opatření se mohou týkat pouze nově rozvíjených průmyslových odvětví nebo určitých odvětví procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným potížím zejména tam, kde tyto potíže mají za následek vážné sociální problémy.

3. Dovozní cla, která dotčená Strana může uplatnit na výrobky mající původ ve druhé Straně, zavedená pomocí těchto opatření nesmějí přesáhnout 25 % ad valorem a zachovají preferenční prvek v celní sazbě pro výrobky mající původ ve druhé Straně. Celková hodnota dovozů výrobků podléhajících těmto opatřením nesmí přesáhnout 15 % celkových dovozů průmyslových výrobků z druhé Strany definovaných v Kapitole I, a to během posledního roku, za který jsou k dispozici statistické údaje.

4. Tato opatření budou uplatňována v období nepřesahujícím tři roky. Přestanou se používat nejpozději k 1. lednu 2001.

5. Žádná taková opatření nelze zavést u výrobku, pokud uplynulo více než tři roky od odstranění všech cel a množstevních omezení nebo poplatků nebo opatření majících rovnocenný účinek na tento výrobek.

6. Dotčená Strana bude informovat druhou Stranu o jakýchkoliv výjimečných opatřeních, která hodlá přijmout, a na žádost druhé Strany se ve Společném výboru uskuteční konzultace o takových opatřeních a odvětvích, na něž se budou vztahovat, a to ještě před jejich zavedením. Při přijímání takových opatření poskytne dotčená Strana Společnému výboru časový harmonogram odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento časový harmonogram stanoví postupné odstraňování těchto cel zahájené nejpozději dva roky po jejich zavedení, a to ve stejných ročních sazbách. Společný výbor může rozhodnout o odlišném časovém harmonogramu.


Článek 31

Reexport a vážný nedostatek (zboží)

Tam, kde dodržování ustanovení článků 5 a 7 vede k:

a) reexportu do třetí země, vůči níž vyvážející Strana zachovává u daného výrobku množstevní vývozní omezení, vývozní cla nebo opatření nebo poplatky mající rovnocenný účinek; nebo

b) závažnému nedostatku nebo jeho hrozbě u výrobku nezbytného pro vyvážející Stranu,

a kde výše uvedené situace působí nebo pravděpodobně způsobí značné potíže vyvážející Straně, může tato Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 33.


Článek 32

Plnění závazků

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z této Dohody. Budou dbát na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této Dohodě.

2. Jestliže se některá Strana domnívá, že druhá Strana nesplnila některý závazek podle této Dohody, může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 33.


Článek 33

Postup při uplatnění ochranných opatření

1. Před zahájením postupu vedoucího k uplatnění ochranných opatření stanovených v následujících odstavcích tohoto článku budou Strany usilovat o vyřešení jakýchkoliv rozporů mezi nimi cestou přímých konzultací.

2. V případě, že některá Strana podrobuje dovozy výrobků náchylných způsobit situaci uvedenou v článku 29 administrativnímu postupu, jehož účelem je rychlé opatřování si informací o trendu toku zboží, bude o tom informovat druhou Stranu.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 7 Strana, která uvažuje o použití ochranných opatření, bude o tom okamžitě informovat písemně druhou Stranu a poskytne všechny příslušné informace. Ve Společném výboru se bezodkladně uskuteční konzultace mezi Stranami s cílem nalézt řešení.

4.

a) Pokud jde o články 28, 29 a 31, Společný výbor prošetří případ nebo situaci a může přijmout jakékoliv rozhodnutí potřebné k ukončení potíží oznámených dotčenou Stranou. Pokud takové rozhodnutí nebude přijato ve lhůtě 30 dnů od oznámení záležitosti Společnému výboru, dotčená Strana může přijmout opatření nezbytná pro nápravu situace.

b) Pokud jde o článek 32, může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření po ukončení konzultací nebo po uplynutí tříměsíčního období od data prvního písemného oznámení druhé Straně.

c) Pokud jde o články 24 a 25, poskytne dotčená Strana Společnému výboru veškerou pomoc požadovanou k prošetření případu a tam, kde je to přiměřené, i pomoc při odstranění praktiky, proti které jsou námitky. Jestliže příslušná Strana neodstraní praktiku, proti které jsou námitky, v období stanoveném Společným výborem nebo jestliže se Společnému výboru nepodaří dosáhnout dohody během 30 dnů poté, co mu byla záležitost oznámena, může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření, aby čelila obtížím vyplývajícím z příslušné praktiky.

5. Přijatá ochranná opatření budou ihned písemně oznámena druhé Straně. Budou omezena, co do jejich rozsahu a trvání, které jsou zcela nezbytné k nápravě situace, která zapříčinila jejich uplatnění, a nepřevýší škodu způsobenou příslušnou praktikou nebo potížemi. Přednost bude dána takovým opatřením, která co nejméně naruší provádění této Dohody.

6. Přijatá ochranná opatření budou předmětem pravidelných konzultací ve Společném výboru s cílem dosáhnout co možná nejdříve jejich zmírnění nebo zrušení, jestliže podmínky již dále neopravňují jejich zachování.

7. Když mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují provést předcházející prošetření, může dotčená Strana v případech článků 28, 29 a 31 použít neprodleně prozatímní opatření, zcela nezbytná pro nápravu situace. Tato opatření budou bez prodlení písemně oznámena a mezi Stranami se co možná nejdříve uskuteční konzultace ve Společném výboru.


Článek 34

Potíže v platební bilanci

1. Strany se budou snažit vyhnout zavedení omezujících opatření pro účely platební bilance, včetně opatření týkajících se dovozů.

2. Jestliže je jedna ze Stran ve vážných potížích v platební bilanci nebo pod jejich bezprostřední hrozbou, může dotčená Strana v souladu s příslušnými ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 přijmout omezující opatření, včetně opatření vztahujících se k dovozům, která budou mít omezené trvání a nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné pro náprava situace v platební bilanci. Tato opatření budou postupně zmírňována tak, jak se budou zlepšovat podmínky platební bilance, a budou odstraněna, jestliže podmínky již dále neopravňují jejich zachování. Dotčená Strana bude neprodleně informovat druhou Stranu o jejich zavedení, a bude-li to proveditelné, o časovém harmonogramu jejich odstraňování.


Článek 35

Vývojová doložka

1. V případech, kdy některá Strana usoudí, že by bylo užitečné v zájmu ekonomik Stran rozvíjet a prohlubovat vztahy ustavené touto Dohodou formou jejich rozšíření i na oblasti nepokryté Dohodou, předloží druhé Straně zdůvodněnou žádost. Strany mohou dát pokyn Společnému výboru, aby takovou žádost prošetřil, a tam, kde to bude vhodné, aby učinil doporučení, zejména s úmyslem zahájit jednání.

2. Dohody, které vyplynou z postupu uvedeného v odstavci 1, podléhají ratifikaci nebo schválení Stranami v souladu s jejich právním řádem.


Kapitola IV

Institucionální a závěrečná ustanovení

Článek 36

Společný výbor

1. Tímto se zřizuje Společný výbor, který bude složen z představitele jmenovaného vládou České republiky na straně jedné a z představitele jmenovaného vládou Estonské republiky na straně druhé.

2. Společný výbor bude dohlížet nad prováděním této Dohody a spravovat toto provádění.

3. Pro účely vlastního provádění této Dohody si Strany budou vyměňovat informace a na žádost kterékoliv Strany uskuteční konzultace ve Společném výboru. Společný výbor bude sledovat možnost dalšího odstraňování překážek obchodu mezi Stranami.

4. Společný výbor může přijímat rozhodnutí v případech stanovených v této Dohodě. V ostatních záležitostech může Společný výbor činit doporučení.


Článek 37

Postup Společného výboru

1. Společný výbor se bude scházet za účelem vlastního provádění této Dohody, kdykoliv to bude potřebné, nejméně však jednou ročně. O svolání zasedání může požádat každá Strana.

2. Společný výbor bude jednat na základě společné dohody.

3. Jestliže představitel některé Strany ve Společném výboru přijal rozhodnutí s výhradou splnění vnitrostátních právních požadavků, rozhodnutí nabude platnosti dne, kdy bude písemně oznámeno odvolání výhrady, pokud v rozhodnutí není obsaženo žádné pozdější datum.

4. Pro účely této Dohody přijme Společný výbor svá procedurální pravidla, která budou mimo jiné obsahovat ustanovení pro svolávání zasedání a pro jmenování předsedy a jeho funkčního období.

5. Společný výbor může rozhodnout o vytvoření takových podvýborů a pracovních skupin, které považuje za potřebné, aby mu pomáhaly při plnění jeho úkolů.


Článek 38

Obchodní vztahy, které se řídí Dohodou a jinými dohodami

1. Tato Dohoda se bude vztahovat na obchodní vztahy mezi Českou republikou a Estonskou republikou.

2. Tato Dohoda nebrání zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu do té míry, pokud tyto nepůsobí negativně na obchodní režim a zejména na ustanovení týkající se pravidel o původu zboží, stanovených touto Dohodou.


Článek 39

Přílohy a protokoly

1. Přílohy I až IV k této Dohodě a Protokoly 1 až 3 této Dohody tvoří nedílnou součást této Dohody.

2. Společný výbor může rozhodnout o doplňcích a úpravách Příloh a Protokolů. V tomto případě vstoupí doplňky a úpravy v platnost dnem obdržení pozdější diplomatické nóty potvrzující jejich schválení vládou příslušné Strany.


Článek 40

Doplňky a úpravy

Doplňky a úpravy k této Dohodě jiné, než jsou uvedeny v odstavci 2 článku 39, vstoupí v platnost dnem obdržení pozdější diplomatické nóty potvrzující, že všechny postupy požadované řádem každé Strany pro vstup těchto doplňků a úprav v platnost byly splněny.


Článek 41

Vstup v platnost

1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin.

2. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v Praze.

3. Strany budou tuto Dohodu provádět prozatímně od 1. července 1996, jestliže Dohoda nevstoupí v platnost dne 1. července 1996.


Článek 42

Platnost a ukončení platnosti

1. Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá Strana může ukončit platnost této Dohody písemným oznámením druhé Straně. Účinky ukončení platnosti nastanou prvního dne sedmého měsíce následujícího po datu, kdy druhá Strana obdržela písemné oznámení.

Na důkaz toho níže podepsaní zmocněnci, jsouce k tomu řádně pověřeni, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Tallinu dne 19. dubna 1996 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.


Za Českou republiku:
Vladimír Dlouhý v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za Estonskou republiku:
Andres Lipstok v. r.
ministr hospodářství




Příloha

Záznam o porozumění


1. Strany budou pokračovat ve svém úsilí s cílem dosáhnout další liberalizace obchodu zemědělskými výrobky v rámci jejich příslušných zemědělských politik a jejich mezinárodních závazků.

2. Strany prověří nejpozději ve druhé polovině roku 1997 možnosti poskytnutí si navzájem dalších koncesí s cílem plné liberalizace obchodu zemědělskými výrobky mezi Stranami.

3. Diagonální kumulace stanovená v článku 4 Protokolu 2 této Dohody může být uplatňována pouze v případě, že státy uvedené v tomto článku uzavřely s oběma Stranami dohodu o volném obchodu nebo dohodu o vytvoření celní unie, obsahující stejná pravidla původu. Pro státy, které nesplňují tuto podmínku v den vstupu této Dohody v platnost, se článek 4 uplatní od data vstupu v platnost buď dohody o volném obchodu, nebo dohody o vytvoření celní unie nebo dodatku k takové dohodě, obsahující stejná pravidla původu, mezi tímto státem a pozdější ze Stran.

Každá odvolávka na článek 4 Protokolu 2 této Dohody se uplatní v souladu s tímto Záznamem o porozumění.

4. Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla, stanovený v článku 15 Protokolu 2 této Dohody, se dočasně neuplatňuje do té doby, než bude uplatňován v rámci diagonální kumulace mezi oběma Stranami a s Evropskou unií. Každá Strana může rozhodnout o částečném uplatňování tohoto článku, a to v plné shodě s možnými způsoby jeho částečného uplatňování s Evropskou unií.




Příloha I

(k článku 6 odst. 2)

Česká republika zruší nejpozději k 1. lednu 2001 množstevní omezení na dovozy a opatření mající účinek rovnocenný těmto omezením na níže uvedené výrobky mající původ v Estonské republice:


1. Kódy HS
2. Název položek


1. 261 210
2. Uranové doly a jejich koncentráty


1. 2 701
2. Černé uhlí, brikety, bulety a podobná tuhá paliva vyrobená z černého uhlí


1. ex 270 100
2. Uhlí vhodné pro koksování


1.
2. Uhlí energetické


1. 270 210
2. Hnědé uhlí


1. 2 844
2. Radioaktivní chemické prvky a radioaktivní izotopy (včetně štěpných nebo štěpitelných chemických prvků a izotopů) a jejich sloučeniny


1. 284 410
2. Přírodní uran a jeho sloučeniny, slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující přírodní uran nebo přírodní sloučeniny uranu


1. 284 410
2. Uran obohacený U 235 a jeho sloučeniny, plutonium a jeho sloučeniny, slitiny, disperze (včetně cementů), keramické výrobky a směsi obsahující uran obohacený U 235, plutonium nebo sloučeniny těchto výrobků


1. 84 013 000
2. Palivové články (kazety), nevyhořelé (neozářené), používané pro jaderná paliva obsahující uran těžený v České republice pro využití k jejich výrobě




Příloha II

(k článku 7 odst. 2)

Text přílohy nebude zařazen vzhledem k neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha III

(k článku 8 odst. 1)

Postup při notifikaci návrhů technických předpisů


Článek 1

Pro účely tohoto postupu se používají následující definice:

a) „Technická specifikace”: specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví charakteristiku požadovanou od výrobku, jako je úroveň kvality, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků uplatňovaných na výrobek, pokud se týká terminologie, symbolů, zkoušení a zkušebních metod, balení, označování nebo opatřování nápisem,

b) „Technické předpisy”: technické specifikace včetně příslušných správních ustanovení, jejichž dodržování je povinné, de jure nebo de facto, v případě obchodování nebo užívání ve Straně nebo v její větší části, kromě specifikací stanovených místními úřady,

c) „Návrh technického předpisu”: text technické specifikace včetně správních ustanovení, formulovaných s cílem jejich vyhlášení nebo konečného uzákonění jako technického předpisu, text, který je ve stadiu přípravy a v němž mohou být stále prováděny podstatné změny,

d) „Výrobek”: veškeré zboží pokryté touto Dohodou.


Článek 2

1. Notifikace bude:

a) obsahovat úplný text návrhů technických předpisů v původním jazyce a v úplném překladu do nebo výtahu v anglickém jazyce,

b) uvádět, zda je návrh technického předpisu identický s technickou specifikací předmětu, kterého se to týká, vypracovanou mezinárodním nebo regionálním subjektem, nebo zda se od takových specifikací odchyluje. Pokud dojde k odchýlení od takových specifikací, bude uveden důvod těchto odchýlení,

c) udávat jméno a adresu národního úřadu příslušného k poskytnutí dalších informací o předpisu,

d) obsahovat uvažované datum vstupu v platnost.

2. V případech, kdy návrh technického předpisu pouze transponuje úplný text mezinárodního nebo evropského standardu, bude stačit informace týkající se příslušného standardu.


Článek 3

Každá Strana může žádat o další informaci o oznámeném návrhu technického předpisu v souladu s tímto postupem.


Článek 4

1. Strana může uplatnit připomínky ke sdělenému návrhu technických předpisů.

2. Strany si vymění informace o svých informačních místech (Enquiry Points).


Článek 5

Časový limit pro připomínky k notifikacím bude tři měsíce od data, kdy Strana obdrží text návrhu předpisu. V průběhu tohoto období nesmí být návrh technického předpisu přijat.


Článek 6

Dodatečná notifikace uvede, do jaké míry bylo možné vzít do úvahy jakékoliv připomínky získané od druhé Strany, jakékoliv změny podstaty provedené v porovnání s oznámeným návrhem, jakož i datum vstupu tohoto předpisu v platnost.


Článek 7

Období tří měsíců, kdy technický předpis nesmí být přijat, se však neuplatní, když z naléhavých důvodů vztahujících se k ochraně veřejného zdraví nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života zvířat nebo rostlin, příslušné úřady musí připravit technické předpisy ve velmi krátkém časovém období, aby je pokud možno vyhlásily nebo zavedly okamžitě bez umožnění jakýchkoliv konzultací. Budou oznámeny důvody, které opravňují naléhavost přijetí těchto opatření.


Článek 8

Strany budou v rámci této Dohody pořádat pravidelné konzultace, aby zajistily uspokojivé provádění tohoto postupu.




Příloha IV

(k článku 27 odst. 1)

Duševní vlastnictví


Mnohostranné dohody zmíněné v odstavci 1 článku 27 jsou následující:

- Pařížská úmluva z 20. března 1883 o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967),

- Bernská úmluva z 9. září 1886 o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971),

- Mezinárodní úmluva z 26. října 1961 o ochraně výkonných umělců, producentů fonogramů a rozhlasových organizací (Římská úmluva),

- Evropská patentová úmluva z 5. října 1973,

- Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu známek (Madrid, 1989),

- Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, upravená v roce 1979 a pozměněná v roce 1984).




Protokol 1

(k článku 10 odst. 2)

Uplatňování cel a výměna zemědělských koncesí mezi Českou republikou a Estonskou republikou


1. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky mající původ v Estonské republice, uvedená v Příloze A k tomuto Protokolu budou zrušena v den vstupu v platnost této Dohody.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky mající původ v Estonské republice, uvedená v Příloze B k tomuto Protokolu, budou uplatňována podle doložky nejvyšších výhod.

3. Dovozní cla uplatňovaná v Estonské republice na výrobky mající původ v České republice budou zrušena v den vstupu v platnost této Dohody.

4. Cla uvedená v tomto Protokolu zahrnují cla ad valorem, zvláštní cla a zvláštní daně na výrobky.




Příloha A k Protokolu 1

Příloha B k Protokolu 1

Texty příloh nebudou zařazeny vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v těchto přílohách.




Protokol 2

(k článku 18 odst. 1)

Týkající se definice pojmu „původní výrobky” a metod administrativní spolupráce


Obsah:

Hlava I Obecná ustanovení

Článek 1 Definice

Hlava II Definice pojmu „původní výrobky”

Článek 2 Všeobecné požadavky
Článek 3 Dvoustranná kumulace původu
Článek 4 Diagonální kumulace původu
Článek 5 Zcela získané výrobky
Článek 6 Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky
Článek 7 Nedostatečné opracování nebo zpracování
Článek 8 Určující jednotka
Článek 9 Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Článek 10 Soupravy (sady)
Článek 11 Neutrální prvky

Hlava III Územní požadavky

Článek 12 Územní princip
Článek 13 Přímá doprava
Článek 14 Výstavy

Hlava IV Navracení (drawback) nebo osvobození

Článek 15 Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla

Hlava V Důkaz původu

Článek 16 Všeobecné požadavky
Článek 17 Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR. 1
Článek 18 Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně
Článek 19 Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1
Článek 20 Vydání průvodního osvědčení EUR. 1 na základě dříve vydaného nebo vystaveného důkazu původu
Článek 21 Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře
Článek 22 Schválený vývozce
Článek 23 Platnost důkazu původu
Článek 24 Předkládání důkazu původu
Článek 25 Dovoz po částech
Článek 26 Osvobození od důkazu původu
Článek 27 Podpůrné dokumenty
Článek 28 Uchování důkazu původu a podpůrných dokumentů
Článek 29 Nesrovnalosti a formální chyby
Článek 30 Částky vyjádřené v ECU

Hlava VI Ujednání o administrativní spolupráci

Článek 31 Vzájemná spolupráce
Článek 32 Ověřování důkazů původu
Článek 33 Řešení sporů
Článek 34 Sankce
Článek 35 Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady

Hlava VII Závěrečná ustanovení

Článek 36 Celní podvýbor
Článek 37 Přílohy
Článek 38 Zboží v režimu tranzitu nebo uskladnění


Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto Protokolu:

a) „výroba” znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

b) „materiál” znamená jakékoli příměsi, suroviny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;

c) „výrobkem” se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;

d) „zboží” znamená obojí, materiály i výrobky;

e) „celní hodnotou” se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (Dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);

f) „cena franco (dále jen „fco”) závod” znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci ve Straně, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;

g) „hodnota materiálů” znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Straně;

h) „hodnotou původních materiálů” se rozumí hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene (g) mutatis mutandis;

i) „přidanou hodnotou” se rozumí cena fco závod snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů, které nejsou původní v zemi, ve které byly výrobky získány;

j) „kapitoly” a „čísla” znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, dále nazývaného „Harmonizovaný systém” nebo „HS”;

k) „zařazení” znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;

l) „zásilkou” se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním vývozcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře;

m) „území” zahrnuje teritoriální vody.


Hlava II

Definice pojmu „původní výrobky”

Článek 2

Všeobecné požadavky

Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní ve Straně:

a) výrobky zcela získané v této Straně ve smyslu článku 5 tohoto protokolu;

b) výrobky získané v této Straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně ve smyslu článku 6 tohoto protokolu.


Článek 3

Dvoustranná kumulace původu

Materiály původní v jedné Straně se pokládají za původní ve druhé Straně, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 7 (1) tohoto protokolu.


Článek 4

Diagonální kumulace původu

1. S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3, materiály původní v Evropské unii, Polsku, Maďarsku, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Slovinsku, Islandu, Norsku nebo Švýcarsku ve smyslu dohod mezi Stranou a těmito zeměmi se považují za původní v této Straně, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

2. Výrobky, které získaly charakter původu podle odstavce 1, se dále považují za výrobky původní ve Straně pouze tehdy, přesahuje-li zde přidaná hodnota hodnotu použitých materiálů původních v kterékoli z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Jestliže tato podmínka není splněna, uvedené výrobky se považují za původní v té zemi uvedené v odstavci 1, ve které byl přidán nejvyšší podíl hodnoty. Při určování země původu se nebere v úvahu hodnota materiálů původních v ostatních zemích jmenovaných v odstavci 1, které byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně.

3. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze tehdy, pokud použité materiály získají statut původního výrobku při použití stejných pravidel původu, jako jsou pravidla v tomto protokolu. Strany si navzájem sdělí podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidlech původu, uzavřených s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1.


Článek 5

Zcela získané výrobky

1. Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Straně:

a) nerostné produkty těžené z její půdy nebo mořského dna;

b) rostlinné výrobky sklízené zde;

c) živá zvířata narozená a chovaná zde;

d) výrobky z živých zvířat chovaných zde;

e) produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody Strany, získané jejími plavidly;

g) výrobky zhotovené na jejích rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmenu (f);

h) upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných k protektorování nebo jako odpad;

i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;

j) produkty vytěžené z mořského dna mimo její teritoriální vody, za předpokladu, že má výhradní práva jej využívat;

k) zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).

2. Pojmy „její plavidla” a „její rybářské zpracovatelské lodě” uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) se rozumějí pouze plavidla:

a) která jsou registrována nebo zaznamenána ve Straně;

b) která plují pod vlajkou této Strany;

c) která jsou vlastněna nejméně z 50 % státními příslušníky této Strany nebo společností s ústředím v jedné ze Stran, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci této Strany, a navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří této Straně, veřejným institucím nebo státním příslušníkům této Strany;

d) jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci této Strany; a

e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci této Strany.


Článek 6

Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky

1. Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II.

Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá statut původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které se podle podmínek uvedených v příloze II nemohou použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že:

a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 % ceny výrobku fco závod;

b) žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů stanovené v příloze II není překročeno uplatněním tohoto odstavce.

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

3. Odstavce 1 a 2 se uplatní s výjimkou ustanovení článku 7.


Článek 7

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statutu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:

a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiných vodných roztoků, odstranění poškozených částí a podobné operace);

b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání, třídění nebo sdružování (včetně tvorby souprav předmětů), mytí, natírání, řezání;

c)

i) změny balení, rozebrání a sestavení zásilek;

ii) prosté uložení do láhví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách atd. a všechny jiné jednoduché balicí operace;

d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

e) prosté mísení výrobků, též odlišného druhu, pokud jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní ve Straně;

f) prosté sestavování částí za účelem vytvoření kompletního výrobku;

g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (f);

h) porážka zvířat.

2. Všechny operace provedené s danými výrobky ve Stranách jsou posuzovány společně při rozhodování, zda je opracování nebo zpracování považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.


Článek 8

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro účely tohoto protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že:

a) je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;

b) sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto protokolu brát každý výrobek jednotlivě.

2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.


Článek 9

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.


Článek 10

Soupravy (sady)

Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15 % ceny soupravy (sady) fco závod.


Článek 11

Neutrální prvky

Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

a) elektrická energie a palivo;

b) zařízení a vybavení;

c) stroje a nástroje;

d) zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku.


Hlava III

Územní požadavky

Článek 12

Územní princip

1. Podmínky stanovené v hlavě II, týkající se získání statutu původu, musí být ve Stranách splněny bez přerušení, vyjma ustanovení článku 4.

2. Původní výrobky vyvezené ze Strany do jiné země, které se vracejí zpět, vyjma ustanovení článku 4, jsou pokládány za nepůvodní, není-li možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a

b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.


Článek 13

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Stranami nebo přes území uvedených v článku 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemí tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu. Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Stran.

2. Celním orgánům dovážející Strany je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě:

a) jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo

b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

i) přesný popis výrobků;

ii) datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků; a

iii) potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

c) jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše.


Článek 14

Výstavy

1. Původní výrobky vyvezené na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článku 4, a následně dovezené do Strany mají nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

a) vývozce vyvezl tyto výrobky ze Strany do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Straně;

c) výrobky byly dovezeny během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly vyvezeny na výstavu; a

d) výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.

2. Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející Strany obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.


Hlava IV

Navracení (drawback) nebo osvobození

Článek 15

Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla

1. Nepůvodní materiály použité při výrobě výrobků původních ve smyslu tohoto protokolu ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, pro které je vydán nebo vystaven důkaz původu podle ustanovení hlavy V, nepodléhá ve Straně navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vracení, osvobození nebo neplacení, částečné nebo úplné, cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, uplatňovaných ve Straně pro materiály použité k výrobě, za předpokladu, že se toto vracení, osvobození nebo neplacení uplatňuje výhradně tehdy, pokud jsou výrobky získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli, jsou-li určeny pro domácí použití.

3. Vývozce výrobků uvedených v důkazu původu je povinen předložit kdykoli na požádání celních orgánů všechny doklady prokazující, že ustanovení tohoto článku byla uplatněna pro nepůvodní materiály použité při jejich výrobě, a že veškerá cla a poplatky mající rovnocenný účinek, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se uplatní rovněž pro obaly ve smyslu článku 8 (2), pro příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a pro výrobky v soupravách (sadách) ve smyslu článku 10, jsou-li tyto nepůvodní.

5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se uplatní pouze pro materiály, na něž se vztahuje tato dohoda. Tato ustanovení rovněž nevylučují použití systému vývozních podpor pro zemědělské výrobky, jsou-li tyto podpory uplatňovány pro vývoz v souladu s touto dohodou.

6. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 mohou Strany uplatňovat navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, vztahující se na materiály používané při výrobě původních výrobků, za předpokladu, že:

a) zůstane zachována 5 % úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 25 až 49 a 64 až 97 Harmonizovaného systému nebo nižší úroveň uplatňovaná ve Straně;

b) zůstane zachována 10 % úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 50 až 63 Harmonizovaného systému nebo nižší úroveň uplatňovaná ve Straně.

Ustanovení tohoto odstavce se uplatní do 31. prosince 1998 a může být předhodnoceno vzájemnou shodou.


Hlava V

Důkaz původu

Článek 16

Všeobecné požadavky

1. Výrobky původní v jedné Straně mají při dovozu do druhé Strany nárok na uplatnění výhod podle této dohody, pokud je předloženo:

a) průvodní osvědčení EUR. 1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo

b) v případech uvedených v článku 21 (1) prohlášení vývozce, jehož text je uveden v příloze IV, na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, který popisuje výrobky takovým způsobem, aby je bylo možno ztotožnit (dále jen „prohlášení na faktuře”).

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 mají výrobky původní ve smyslu tohoto protokolu nárok na uplatnění výhod podle této dohody, aniž by byly předloženy dokumenty uvedené výše, v případech stanovených v článku 26.


Článek 17

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR. 1

1. Průvodní osvědčení EUR. 1 vydávají celní orgány vyvážející Strany na základě písemné žádosti vývozce nebo, na zodpovědnost vývozce, jím zmocněného zástupce.

2. Pro tyto účely je vývozce nebo jeho zmocněný zástupce povinen vyplnit průvodní osvědčení EUR. 1 a žádost o jeho vystavení, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom z jazyků použitých v tomto protokolu nebo v jazyku jedné ze zemí uvedených v článku 4 a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže jsou vyplněny ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem. Popis výrobků musí být uveden v příslušném oddílu takovým způsobem, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li celý tento oddíl vyplněn, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je povinen kdykoliv na požádání celních orgánů vyvážející Strany, ve které je průvodní osvědčení vydáváno, předložit všechny potřebné dokumenty prokazující původ předmětných výrobků a splnění všech požadavků tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR. 1 vydají celní orgány Strany, jestliže lze vyvážené výrobky považovat za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

5. Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby ověřily původ výrobků a splnění všech ostatních podmínek tohoto protokolu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli podklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakoukoli kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány zaručují, že formuláře uvedené v odstavci 2 jsou správně vyplněny. Zkontrolují především, je-li prostor určený pro popis výrobků vyplněn takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je uvedeno v oddíle 11 osvědčení.

7. Vydané průvodní osvědčení EUR. 1 předají celní orgány vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.


Článek 18

Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně

1. Nehledě na ustanovení článku 17 (7) lze za výjimečných okolností vydat průvodní osvědčení EUR. 1 po uskutečnění vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, jestliže:

a) nebylo vydáno v době vývozu z důvodu omylu, nechtěného opomenutí nebo zvláštních okolností; nebo

b) je náležitě prokázáno, že průvodní osvědčení EUR. 1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. Pro účely uplatnění odstavce 1 musí vývozce v žádosti uvést místo a datum vývozu výrobků, kterých se průvodní osvědčení EUR. 1 týká, a odůvodnění této žádosti.

3. Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR. 1 dodatečně pouze po ověření, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji v příslušné evidenci.

4. Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně musí obsahovat jednu z těchto frází:

„VYSTAVENO DODATEČNĚ”
„TAGANTJÄRELE VÄLJAANTUD”
„ISSUED RETROSPECTIVELY”
„DELIVRE A POSTERIORI”
„NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT”.

5. Fráze stanovená v odstavci 4 se uvede do oddílu „Poznámky” průvodního osvědčení EUR. 1.


Článek 19

Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR. 1 smí vývozce písemně požádat celní orgány, které průvodní osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní.

2. Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat jedno z následujících slov:
„DUPLIKÁT”
„DIPLIKAAT”
„DUPLIKATE”
„DUPLICATA”
„DUPLIKAT”.

3. Slovo zmíněné v odstavci 2 se uvede do oddílu „Poznámky” průvodního osvědčení EUR. 1.

4. Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vystavení původního průvodního osvědčení EUR. 1, je platný od tohoto data.


Článek 20

Vydání průvodního osvědčení EUR. 1 na základě dříve vydaného nebo vystaveného důkazu původu

Jsou-li původní výrobky pod dohledem celních orgánů Strany, je možno vyměnit původní důkaz původu za jedno nebo více průvodních osvědčení EUR. 1 pro účely vývozu všech nebo části výrobků na jiné území v rámci Stran. Výměnu průvodního (ch) osvědčení EUR. 1 provede celní úřad, pod jehož dohledem se zboží nachází.


Článek 21

Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře zmíněné v článku 16 (1) (b) může vystavit:

a) schválený vývozce ve smyslu článku 22; nebo

b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů a obsahující původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 ECU.

2. Prohlášení na faktuře může být vystaveno, jestliže se jedná o výrobky původní ve Stranách nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

3. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen kdykoli na požádání celních orgánů vyvážející Strany předložit všechny nezbytné doklady prokazující původ výrobků a splnění všech ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Prohlášení na faktuře vyhotoví vývozce na psacím stroji, otiskem razítka nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze IV, je vystaveno v jedné z jazykových verzí použitých v této příloze a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže je prohlášení napsáno ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře musí být vývozcem vlastnoručně podepsáno. Avšak schválený vývozce ve smyslu článku 22 nemusí tato prohlášení podepisovat za předpokladu, že písemně potvrdí celním orgánům vyvážející země, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za prohlášení na faktuře, na které je uvedeno jeho jméno, jako by jej vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře je vystaveno vývozcem v okamžiku, kdy jsou výrobky, jichž se osvědčení týká, vyváženy, nebo výjimečně po vývozu, je-li prohlášení předloženo do dvou let po uskutečnění dovozu příslušných výrobků.


Článek 22

Schválený vývozce

1. Celní orgány vyvážející Strany mohou oprávnit vývozce, který uskutečňuje časté vývozy výrobků, na něž se vztahuje tato dohoda, aby vystavoval prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu těchto výrobků. Vývozce, který takovéto oprávnění získá, musí poskytnout celním orgánům dostatečné záruky nezbytné k ověření statutu původu výrobků i splnění všech požadavků tohoto protokolu.

2. Celní orgány mají právo podmínit vydání povolení schválenému vývozci splněním jakýchkoli požadavků, které považují za účelné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo povolení, které bude uváděno v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány kontrolují využívání tohoto oprávnění schváleným vývozcem.

5. Celní orgány mohou kdykoli odebrat toto oprávnění. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce nadále neposkytuje veškeré záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo jinak nesprávně používá své oprávnění.


Článek 23

Platnost důkazu původu

1. Důkaz původu je platný čtyři měsíce od data jeho vystavení ve vyvážející Straně a musí být předložen v této lhůtě celním orgánům dovážející Strany.

2. Důkazy původu, předkládané celním orgánům dovážející Strany po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely uplatnění preferenčního zacházení v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení ve stanovené lhůtě je způsobeno výjimečnými okolnostmi.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející Strany přijmout důkazy původu za předpokladu, že jim byly před uplynutím této lhůty předloženy výrobky.


Článek 24

Předkládání důkazu původu

Důkazy původu se předkládají celním orgánům dovážející Strany v souladu s postupy platnými v této Straně. Celní orgány mohou požadovat překlad důkazu původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky vyžadované pro účely provádění této dohody.


Článek 25

Dovoz po částech

V případě, kdy se na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející Strany dováží ve smyslu všeobecného pravidla 2 (a) pro interpretaci Harmonizovaného systému po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek, zařazený do tříd XVI a XVII nebo do čísel 7 308 a 9 406 Harmonizovaného systému, je důkaz původu předkládán celním orgánům při dovozu první části.


Článek 26

Osvobození od důkazu původu

1. Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky bez předložení důkazu původu za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto protokolu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě výrobků zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu.

2. Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu.

3. Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 ECU v případě malých zásilek a 1 200 ECU v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího.


Článek 27

Podpůrné dokumenty

Za dokumenty zmíněné v článcích 17 (3) a 21 (3), které dokazují, že výrobky uvedené v průvodním osvědčení EUR. 1 nebo na faktuře s prohlášením vývozce mohou být považovány za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a že splňují ostatní požadavky tohoto protokolu, mohou být pokládány inter alia:

a) dokumenty o činnostech prováděných vývozcem nebo výrobcem při získávání zboží, tvořící například součást jeho účetnictví;

b) dokumenty prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené;

c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Straně, vydané nebo vystavené v jedné ze Stran, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

d) průvodní osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře, prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené ve Straně v souladu s tímto protokolem nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, v souladu s pravidly původu, která jsou shodná s pravidly původu tohoto protokolu.


Článek 28

Uchování důkazu původu a podpůrných dokumentů

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je povinen uchovat po dobu tří let dokumenty zmíněné v článku 17 (3).

2. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen uchovat po dobu tří let kopie těchto prohlášení na faktuře a dokumenty zmíněné v článku 21 (3).

3. Celní orgány vyvážející Strany, které vydávají průvodní osvědčení EUR. 1, jsou povinny uchovat po dobu tří let žádosti zmíněné v článku 17 (2).

4. Celní orgány dovážející Strany jsou povinny uchovat po dobu tří let předložená průvodní osvědčení EUR. 1 a prohlášení na faktuře.


Článek 29

Nesrovnalosti a formální chyby

1. Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na důkazu původu a v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům.

2. Zjevné formální chyby, jako například překlepy na důkazu původu, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeného v tomto důkazu.


Článek 30

Částky vyjádřené v ECU

1. Částky v národní měně vyvážející Strany odpovídající částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející Strana a sdělí je dovážející Straně.

2. Jestliže tyto částky převyšují odpovídající částky stanovené dovážející Stranou, tato Strana je uzná za předpokladu, že výrobky jsou fakturovány v měně vyvážející Strany. Jsou-li výrobky fakturovány v měně některé ze zemí uvedených v článku 4, uzná dovážející Strana částku oznámenou touto zemí.

3. Částky vyjádřené v kterékoli národní měně jsou ekvivalentem této národní měny vůči ECU podle kursu platného první pracovní den měsíce října roku 1995.

4. Částky vyjádřené v ECU a jejich ekvivalenty v národních měnách Stran budou změněny Společným výborem, pokud o to požádá jedna ze Stran. V případě těchto změn Společný výbor zajistí, aby nedošlo ke snížení částek vyjádřených v národních měnách, a posoudí potřebu zachování rovnocenných účinků těchto limitů. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v ECU.


Hlava VI

Ujednání o administrativní spolupráci

Článek 31

Vzájemná spolupráce

1. Celní orgány Stran si navzájem předají vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR. 1 a adresy celních orgánů zodpovědných za následné ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem správného provádění tohoto protokolu Strany vzájemně spolupracují prostřednictvím svých celních orgánů při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole přesnosti údajů uvedených v těchto dokumentech.


Článek 32

Ověřování důkazů původu

1. Následné ověřování důkazů původu se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející Strany opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto protokolu.

2. Za účelem provádění odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející Strany průvodní osvědčení EUR. 1 a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům vyvážející Strany, je-li to možné, též s uvedením důvodů tohoto požadavku. Jakékoliv získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření.

3. Ověření je prováděno celními orgány vyvážející Strany. Pro tyto účely mají celní orgány právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4. Rozhodnou-li celní orgány dovážející Strany pozastavit uplatnění preferenčního zacházení se zbožím až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.

5. Celní orgány žádající o následné ověření budou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledku musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda je možno v nich uvedené výrobky považovat za původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a zda jsou splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

6. Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybností celní orgány dovážející Strany žádnou odpověď do deseti měsíců od data doručení žádosti o ověření nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, nepřiznají žádající celní orgány nárok na preference, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi.


Článek 33

Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 a které nebude možno vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány zodpovědnými za toto ověření, nebo případy rozdílného výkladu tohoto protokolu budou předloženy Společnému výboru.

Řešení všech sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející Strany se řídí právními předpisy této Strany.


Článek 34

Sankce

Každá osoba, která vystaví nebo zapříčiní vydání dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro výrobky, bude sankcionována.


Článek 35

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady

1. Strany učiní veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby výrobky provázené důkazem původu, které jsou dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu umístěného na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich zachování v dobrém stavu.

2. Pokud jsou, jako výjimka z ustanovení odstavce 1, výrobky původní ve Straně dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu s důkazem původu a jsou zde podrobeny určitému zacházení nebo zpracování, vydají celní orgány nové osvědčení EUR. 1 na základě žádosti vývozce za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s podmínkami tohoto protokolu.


Hlava VII

Závěrečná ustanovení

Článek 36

Celní podvýbor

1. Tímto se zřizuje Celní podvýbor, jehož úkolem je zajistit administrativní spolupráci za účelem správného a jednotného provádění tohoto protokolu a plnit jakékoli další úkoly v celní oblasti, které mu budou svěřeny.

2. Podvýbor je tvořen odborníky obou Stran, kteří zodpovídají za celní záležitosti.


Článek 37

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.


Článek 38

Zboží v režimu tranzitu nebo uskladnění

Ustanovení této dohody lze uplatnit na zboží, které splňuje podmínky tohoto protokolu a které je k datu vstupu dohody v platnost v režimu tranzitu nebo je ve Straně uskladněno v celním skladu nebo se nachází ve svobodném celním pásmu nebo skladu, za předpokladu, že do čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážející Strany předloženo průvodní osvědčení EUR. 1 vystavené dodatečně spolu s doklady prokazujícími splnění podmínky přímé dopravy.




Příloha I k Protokolu 2

Úvodní poznámky k příloze II protokolu 2


Poznámka 1:

Příloha II stanoví pro každý výrobek podmínky, které musí být splněny, aby tento výrobek byl považován za dostatečně zpracovaný nebo opracovaný ve smyslu článku 6 protokolu.


Poznámka 2:

2. 1. První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Ke každému výrobku uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo původu. Je-li před číselným označením v prvním sloupci uvedeno „ex”, znamená to, že pravidla ve sloupci 3 nebo 4 se týkají pouze té části čísla nebo kapitoly Harmonizovaného systému, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

2. 2. Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis výrobků ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušná pravidla ve sloupci 3 nebo 4 pro všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené skupiny nebo kapitoly.

2. 3. Platí-li rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každý odstavec ve sloupci 2 popis té části čísla, které odpovídají příslušná pravidla ve sloupci 3 nebo 4.

2. 4. Jsou-li pro výrobek popsaný v prvních dvou sloupcích stanovena pravidla ve sloupcích 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud ve sloupci 4 není uvedeno žádné pravidlo, musí být uplatněno pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 3:

3. 1. Ustanovení článku 6 protokolu, které se týká původních výrobků použitých ve výrobě jiných výrobků, se uplatní bez ohledu na to, zda statut původu byl získán v rámci závodu, kde je tento výrobek používán, nebo v jiném závodu ve Stranách.
Například:
Z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním” čísla 7 224 se vyrábí motor čísla 8 407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny výrobku fco závod.
Jestliže byl použitý výkovek zhotoven ve Straně z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7 224. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném nebo jiném závodě ve Straně. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3. 2. Pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 stanoví minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné pro získání původu. Vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá původ; a naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze použít nepůvodní materiál určitého stupně zpracování, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3. 3. Pokud, bez dotčení poznámky 3. 2., pravidlo uvádí, že lze použít „materiály kteréhokoli čísla”, lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo získaného výrobku, avšak s podmínkou splnění ostatních omezení, která mohou být obsažena v tomto pravidle. Výraz „výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla...” však znamená, že je možno použít pouze ty materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2.

3. 4. Určuje-li pravidlo původu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.
Například:
Pravidlo pro textilní tkaniny čísel 5 208 až 5 212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů; lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

3. 5. Určuje-li pravidlo původu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz též poznámku 6. 2. vztahující se k textilu).
Například:
Pravidlo pro výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením čísla 1 904, které výslovně vylučuje použití nepůvodních obilovin nebo mouky, nevylučuje možnost použít minerální soli, chemické a jiné přísady, které nejsou vyrobeny z obilovin.
Nicméně toto se neuplatní pro výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování, přestože nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu.
Například:
V případě oděvů kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze zhotovit z příze. V takových případech musí být výchozím nepůvodním materiálem vlákna, tj. nižší stupeň zpracování než příze.


3. 6. Jestliže jsou v pravidle uvedeny dvě procentuální sazby nebo více, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.

Poznámka 4:

4. 1. Pojmem „přírodní vlákna” se rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem se vztahuje pouze na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4. 2. Pojem „přírodní vlákna” zahrnuje žíně čísla 0 503, hedvábí čísel 5 002 a 5 003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5 101 až 5 105, bavlněná vlákna čísel 5 201 až 5 203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5 301 až 5 305.

4. 3. Pojmy „textilní vláknina”, „chemické materiály” a „papírenské materiály” se používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

4. 4. Pojem „chemická (syntetická nebo umělá) střižová vlákna” se používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střižová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5 501 až 5 507.

Poznámka 5:

5. 1. Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý výrobek odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 pro jakékoli použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5. 3. a 5. 4. níže).

5. 2. Toleranci uvedenou v poznámce 5. 1. lze uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.
Základními textilními materiály se rozumí:
- hedvábí, - vlna, - hrubé zvířecí chlupy, - jemné zvířecí chlupy, - žíně, - bavlna, - papírenské materiály a papír, - len, - pravé konopí, - juta a jiná textilní lýková vlákna, - sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave, - kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna, - syntetická chemická vlákna, - umělá chemická vlákna, - syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu, - syntetická chemická střižová vlákna z polyesteru, - syntetická chemická střižová vlákna z polyamidu, - syntetická chemická střižová vlákna z polyakrylonitrilu, - syntetická chemická střižová vlákna z polyimidu, - syntetická chemická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu, - syntetická chemická střižová vlákna z polyfenylensulfidu, - syntetická chemická střižová vlákna z polyvinylchloridu, - jiná syntetická chemická střižová vlákna, - viskózová umělá chemická střižová vlákna, - jiná umělá chemická střižová vlákna, - polyurethanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená, - polyurethanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená, - výrobky čísla 5 605 (metalizovaná příze) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií, - ostatní výrobky čísla 5 605.
Například:
Příze čísla 5 205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5 203 a syntetických střižových vláken čísla 5 506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), až do 10 % hmotnosti příze.
Například:
Vlněná tkanina čísla 5 112, vyrobená z vlněné příze čísla 5 107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5 509, je směsová tkanina. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.
Například:
Všívaná textilie čísla 5 802 zhotovená z bavlněné příze čísla 5 205 a z bavlněné tkaniny čísla 5 210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.
Například:
Jestliže je výše zmíněná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5 205 a syntetické tkaniny čísla 5 407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.
Například:
Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze a bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou na vyšším stupni zpracování, než připouští pravidlo původu, za předpokladu, že jejich souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Jutová podložka a/nebo umělá příze by mohly být dováženy na vyšším stupni zpracování za předpokladu, že je splněno hmotnostní kritérium.

5. 3. V případě výrobků obsahujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou”, je výše uvedená tolerance 20 % ve vztahu k této přízi.

5. 4. V případě výrobků „s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií” je výše uvedená tolerance 30 % ve vztahu k této přízi.

Poznámka 6:

6. 1. V případě textilních výrobků zařazených v číslech obsahujících odkaz na tuto poznámku lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny výrobku fco závod.

6. 2. Bez dotčení poznámky 6. 3. se mohou materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63, též obsahující textilie, použít bez omezení při výrobě textilních výrobků.
Například:
Jestliže pravidlo původu stanoví, že určitý textilní výrobek (například kalhoty) musí být vyroben z příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (například knoflíků), neboť tyto nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu to nebrání použití zipů, přestože obvykle obsahují textilní materiály.

6. 3. Při uplatnění procentuálního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 7:

7. 1. Pro účely čísel ex 2 707, 2 713 až 2 715, ex 2 901, ex 2 902 a ex 3 403 se výrazem „specifické procesy” rozumí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;1)

c) krakování (štěpení);

d) reforming (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace.

7. 2. Pro účely čísel 2 710, 2 711 a 2 712 se výrazem „specifické procesy” rozumí:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;2)

c) krakování (štěpení);

d) reforming (úprava);

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) procesy využívající všechny následující operace; reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace;

j) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2 710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (metoda ASTM D 1 266 - 59 T);

k) pouze ve vztahu k produktům čísla 2 710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

l) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2 710: zpracování pomocí vodíku při tlaku převyšujícím 20 bar a teplotě převyšující 250o C, s použitím katalyzátorů jiných než používaných při odsiřování, kdy vodík v chemické reakci představuje aktivní činidlo. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2 710 pomocí vodíku (např. dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování), jehož cílem je zlepšit barvu nebo stálost, není samozřejmě pokládáno za specifický proces;

m) pouze ve vztahu k topným olejům čísla ex 2 710: atmosférická destilace, při níž se při 300o C destiluje méně než 30 % objemu produktů, včetně ztrát (metoda ASTM D 86);

n) pouze ve vztahu k těžkým olejům jiným, než jsou plynové a topné oleje čísla ex 2 710: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7. 3. Pro účely čísel ex 2 707, 2 713 až 2 715, ex 2 901, ex 2 902 a ex 3 403 nejsou pro získání původu postačující jednoduché operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry, jakékoli kombinace těchto nebo podobných operací.

Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha II k Protokolu 2


Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů, nezbytné pro získání statutu původu

Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha III k Protokolu 2


Průvodní osvědčení EUR. 1 a žádost o průvodní osvědčení EUR. 1

1. Každé osvědčení má rozměr 210 x 297 mm; lze připustit toleranci až - 5 mm nebo + 8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, které zviditelní jakékoliv padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2. Kompetentní orgány Stran si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.


Průvodní osvědčení

SCAN formulář


Žádost o průvodní osvědčení

SCAN formulář


Prohlášení vývozce

SCAN formulář




Příloha IV k Protokolu 2


Prohlášení na faktuře

SCAN formulář




Protokol 3

(k článku 18 odst. 3)

Vzájemná spolupráce v celních záležitostech


Článek 1

Definice

Pro účely tohoto Protokolu se rozumí:

a) „celními předpisy” obecně závazné právní předpisy uplatňované na území Stran, upravující dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho propuštění do jakéhokoliv jiného celního režimu, včetně opatření o zákazech, omezeních a kontrolách, přijatá uvedenými Stranami;

b) „clem” všechna cla, daně, dávky a jiné poplatky, které jsou vyměřovány a vybírány na území Stran v souladu s celními předpisy, s výjimkou dávek a poplatků, jejichž výše je dána částkou odpovídající přibližným nákladům za poskytnuté služby;

c) „dožadujícím orgánem” příslušný správní orgán, který byl jmenován Stranou pro tento účel a který žádá o pomoc v celních otázkách;

d) „dožádaným orgánem” příslušný správní orgán, který byl jmenován Stranou pro tento účel a který obdrží žádost o pomoc v celních otázkách;

e) „deliktem” jakékoli porušení celních předpisů, jakož i pokus o porušení těchto předpisů;

f) „celním orgánem” v České republice Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel a v Estonské republice Estonský národní celní úřad (Riigi Toliamet).


Článek 2

Rozsah

1. Strany si navzájem poskytnou pomoc při zajišťování dodržování celních předpisů, způsobem a za podmínek stanovených v tomto Protokolu, zejména zabraňováním, odhalováním a šetřením porušování těchto předpisů.

2. Pomoc v celních otázkách, poskytovaná podle tohoto Protokolu, se vztahuje na celní orgán Strany, který je příslušný pro provádění tohoto Protokolu. To se nedotýká ustanovení upravujících vzájemnou pomoc v trestních záležitostech. Netýká se to rovněž informací získaných na základě zmocnění vykonávaného na žádost soudního orgánu, pouze pokud by s tím tyto orgány souhlasily.


Článek 3

Pomoc na žádost

1. Na žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán všechny příslušné informace, které pomohou zajistit řádné provádění celních předpisů, včetně informací týkajících se zjištěných nebo připravovaných činností, které porušují nebo by mohly porušit tyto předpisy.

2. Na žádost dožadujícího orgánu bude jej dožádaný orgán informovat o tom, zda zboží vyvezené z území jedné ze Stran bylo řádně dovezeno na území druhé Strany, a pokud je to účelné, uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.

3. Na žádost dožadujícího orgánu učiní dožádaný orgán nezbytné kroky k zajištění dohledu nad:

a) fyzickými a právnickými osobami, u kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy,

b) pohybem zboží, o němž je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů;

c) dopravními prostředky, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že byly, jsou nebo mohou být použity k porušení celních předpisů.


Článek 4

Pomoc bez vyzvání

Strany si v rámci své pravomoci navzájem poskytnou pomoc, kterou pokládají za potřebnou pro zajištění správného provádění celních předpisů, zvláště pokud obdrží informaci týkající se:

- operací, které porušily, porušují nebo by porušily takové předpisy a které mohou být předmětem zájmu druhé Strany;

- nových prostředků nebo metod použitých při uskutečňování takových operací;

- zboží, o němž je známo, že je předmětem závažného porušování celních předpisů o dovozu, vývozu, tranzitu nebo o jakémkoli jiném celním režimu;

- osob, o kterých je známo nebo jsou podezřelé, že porušují nebo porušily platné celní předpisy na území druhé strany;

- dopravních prostředků a kontejnerů, o kterých je známo nebo o nichž existuje podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy platnými na území druhé Strany.


Článek 5

Doručení/Oznámení

Na žádost dožadujícího orgánu učiní dožádaný orgán ve shodě se svým právním řádem nezbytná opatření k zajištění:

- doručení všech dokumentů,

- oznámení všech rozhodnutí,

spadajících do rozsahu tohoto Protokolu, adresátovi, který bydlí nebo sídlí na jeho území. V takovém případě se použijí ustanovení článku 6 (3).


Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. Žádosti podle tohoto protokolu se vyhotovují písemně. K žádosti se přikládají doklady potřebné k jejímu vyřízení. V případě naléhavosti situace může být přijata ústní žádost, musí však být bezprostředně potvrzena písemně.

2. Žádosti podle odstavce 1 tohoto článku obsahují následující informace:

a) dožadující orgán podávající žádost;

b) požadované opatření;

c) předmět a důvod žádosti;

d) příslušné zákony, pravidla, předpisy a jiné právní normy;

e) co nejpřesnější a nejobsáhlejší údaje o fyzických nebo právnických osobách, jichž se šetření týká;

f) přehled příslušných skutečností, kromě těch, jichž se týká článek 5.

3. Žádosti se předkládají v úředním jazyku dožádaného orgánu nebo v jazyku přijatelném pro tento orgán.

4. Jestliže žádost nesplňuje formální požadavky, může být vyžádána její oprava nebo doplnění; mohou však být přijata preventivní opatření.


Článek 7

Vyřízení žádosti

1. V zájmu vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán, nebo nemůže-li tento jednat sám, jiný správní orgán, kterému dožádaný orgán žádost postoupil, bude v rámci své pravomoci a dosažitelných prostředků, při poskytování vlastních informací, při provádění potřebných pátrání nebo při zajišťování, aby pátrání bylo provedeno, postupovat stejně, jako by jednal z vlastní iniciativy nebo na žádost jiných orgánů téže Strany.

2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu se zákony, pravidly, předpisy nebo jinými právními normami dožádané Strany.

3. Náležitě zmocnění úředníci jedné Strany mohou se souhlasem druhé Strany a za podmínek touto Stranou stanovených obdržet od úřadů dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, jemuž je dožádaný orgán nadřízený, informace týkající se porušení celních předpisů, které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto Protokolu.

4. Úředníci jedné Strany mohou být se souhlasem druhé Strany přítomni při pátrání vedených na jejím území.


Článek 8

Forma, jakou má být informace sdělena

1. Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu výsledky pátrání formou dokumentů, ověřených kopií dokumentů, zpráv apod.

2. Dokumenty uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny jakoukoli elektronickou formou informace použitelnou pro tentýž účel.


Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. Pokud dožádaný orgán dojde k závěru, že by požadovanou pomocí mohl porušit suverenitu, veřejný pořádek, bezpečnost či jiné zásadní zájmy dožádané strany, nebo by způsobil porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství této Strany, může odmítnout poskytnout takovou pomoc, poskytnout ji částečně nebo ji poskytnout, budou-li splněny určité podmínky nebo požadavky.

2. Pokud není možno žádosti o spolupráci vyhovět, dožadující orgán o tom bude bezodkladně uvědoměn a bude informován o důvodech odmítnutí poskytnutí spolupráce.

3. Pokud celní orgán jedné Strany požádá o spolupráci, kterou by sám nebyl schopen poskytnout, pokud by o to byl požádán celním orgánem druhé Strany, ve své žádosti na tuto skutečnost upozorní. Vyhovění takové žádosti je na úvaze dožádaného orgánu.


Článek 10

Povinnost utajení

1. Každá informace, sdělená v jakékoli formě podle tohoto Protokolu, bude utajena. Vztahuje se na ni povinnost dodržovat služební tajemství a požívá ochrany poskytované v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy platnými ve Straně, která informaci obdržela.

2. Stanovená data nebudou předána, jestliže existuje závažný důvod k domněnce, že předání nebo použití předaných dat by odporovalo základnímu právnímu principu jedné ze Stran, a zejména tehdy, pokud by dotčená osoba utrpěla nepřiměřenou škodu. Strana, která informace obdržela, bude na žádost Strany, která informace poskytla, tuto Stranu informovat o způsobu použití informací a o dosažených výsledcích.

3. Určené údaje mohou být předány pouze celním orgánům, případně pro účely trestního stíhání, veřejné žaloby a soudním orgánům. Ostatní osoby nebo orgány mohou obdržet tyto informace jen na základě předběžného souhlasu orgánu, který je poskytl.

4. Strana poskytující informaci si ověří správnost předaných informací. Jakmile dojde ke zjištění, že poskytnuté informace byly nesprávné nebo mají být zrušeny, bude Strana, která je obdržela, o tom bez prodlení vyrozuměna. Tato strana je povinna provést příslušnou úpravu nebo zrušit informaci.

5. S výhradou případů, ve kterých převládá veřejný zájem, může příslušná osoba obdržet na žádost informace o uchovávání dat a o účelech jejich uchování.


Článek 11

Použití informací

1. Obdržené informace se mohou použít pouze pro účely tohoto Protokolu a kterákoli ze stran je může použít pro jiné účely výhradně na základě předchozího písemného souhlasu celního orgánu, který je poskytl, a za podmínek a omezení stanovených tímto orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na informace týkající se deliktů v oblasti omamných a psychotropních látek. Takové informace mohou být předány jiným orgánům přímo zúčastněným v boji proti nezákonnému obchodu s omamnými látkami za podmínek uvedených v článku 2.

2. Odstavec 1 nebrání použití informací v jakémkoliv soudním nebo správním řízení vyvolaném porušením celních předpisů.

3. Strany mohou ve svých svědeckých výpovědích, protokolech a zápisech, v řízení a v žalobách předložených soudům použít jako důkazu obdržených informací a dokumentů projednaných v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu.

4. Originály spisů a dokumentů budou vyžadovány pouze v případech, kde by ověřené kopie nebyly dostačující a pokud to dovoluje národní zákonodárství. Originály, které byly předány, budou bezodkladně vráceny, jakmile zanikne důvod, pro který byly druhé Straně poskytnuty.


Článek 12

Experti a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být zmocněn vystoupit v mezích poskytnutého zmocnění jako expert nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí, na něž se vztahuje tento Protokol, v soudní pravomoci druhé Strany a předložit takové předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, které mohou být potřebné pro řízení. V žádosti o takové vystoupení musí být výslovně uvedeno, o jakou záležitost se jedná a jaká funkce nebo kvalifikace úředníka je požadována.


Článek 13

Náklady na pomoc

Strany upustí od veškerých nároků na druhou Stranu, pokud jde o úhradu nákladů vzniklých podle tohoto Protokolu, vyjma, pokud je to přiměřené, od nákladů na experty a svědky, na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou součástí veřejných služeb.


Článek 14

Provádění

1. Prováděním tohoto Protokolu budou pověřeny celní orgány Stran. Zmíněné orgány budou rozhodovat o všech praktických opatřeních a úpravách nezbytných pro jeho provádění, přičemž budou brát v úvahu pravidla pro ochranu dat.

2. Strany budou navzájem konzultovat a následně se informovat o jednotlivých pravidlech provádění tohoto Protokolu, která jsou přijímána ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

3. Celní orgány Stran mohou zařídit, aby jejich vyšetřující orgány byly ve vzájemném přímém styku.




1) Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitole 27 Kombinované nomenklatury.

2) Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitole 27 Kombinované nomenklatury.