Sdělení

Ministerstva zahraničních věcí


Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. října 1997 byla v Ankaře podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 14. července 1998.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 38 odst. 1 dnem 1. září 1998.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.


Dohoda o volném obchodu

mezi Českou republikou a Tureckou republikou


Preambule

Česká republiky a Turecká republika (dále uváděné jako „Strany”),

znovu potvrzujíce svůj závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich ekonomických vztahů, a svoji shodu s právy a závazky vyplývajícími z dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a ze Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (GATT 1994);

berouce v úvahu svoje společné přání účastnit se aktivně procesu mezinárodní ekonomické integrace;

rozhodnuty za tímto účelem postupně odstranit většinu překážek v jejich vzájemném obchodu v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994;

berouce v úvahu práva a závazky vyplývající z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé a z Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckou republikou, jejího Doplňkového protokolu a Rozhodnutí Rady přidružení ES - Turecko o uskutečňování závěrečné etapy Celní unie;

přesvědčeny, že tato Dohoda vytvoří nové podmínky pro jejich ekonomické vztahy a obzvláště pro rozvoj obchodu, investic a hospodářské i technologické spolupráce;

se dohodly takto:


Článek 1

Cíle

1. Strany vytvoří postupně v přechodném období, které skončí 1. ledna 2001, oblast volného obchodu pro podstatnou část jejich vzájemného obchodu, a to v souladu s ustanoveními této Dohody a ve shodě s ustanoveními GATT 1994, zejména pokud jde o článek XXIV GATT 1994.

2. Cíle této Dohody jsou:

a) podporovat rozšiřováním obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Stranami a takto ve Stranách napomáhat rozvoji hospodářské aktivity;

b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže v obchodě mezi Stranami;

c) přispívat odstraňováním překážek v obchodě k harmonickému rozvoji a rozmachu světového obchodu;

d) podporovat spolupráci v oblastech, které představují společný zájem Stran.


Kapitola I

Průmyslové výrobky

Článek 2

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky, mající původ ve Stranách, kde výraz „průmyslové výrobky” znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, s výjimkou výrobků uvedených v Příloze I k této Dohodě.


Článek 3

Dovozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Dovozní cla budou zrušena v souladu s ustanoveními Protokolu 1 této Dohody.

Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost všechny poplatky mající rovnocenný účinek dovozním clům.


Článek 4

Základní clo

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této Dohodě, celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, platná k 1. lednu 1996.

2. Jestliže po vstupu Dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel, podle zásady erga omnes, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s Protokolem 1 této Dohody a v souladu s odstavcem 2 budou uplatňována zaokrouhlená na jedno desetinné místo.

4. Strany si vzájemně písemně sdělí svoje příslušné národní základní celní sazby v souladu s ustanoveními odstavce 2.


Článek 5

Fiskální cla

Ustanovení článku 3 se budou vztahovat rovněž na cla fiskální povahy.


Článek 6

Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové vývozní clo nebo poplatek mající rovnocenný účinek.

2. Strany zruší mezi sebou dnem vstupu této Dohody v platnost všechna vývozní cla a všechny poplatky mající rovnocenný účinek.


Článek 7

Množstevní omezení dovozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a všechna opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost, s výjimkou těch, která jsou uvedena v Příloze II k této Dohodě.


Článek 8

Množstevní omezení vývozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebude zavedeno žádné nové množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a všechna opatření mající rovnocenný účinek na vývozy výrobků majících původ ve Stranách budou zrušena dnem vstupu této Dohody v platnost.


Kapitola II

Zemědělské výrobky

Článek 9

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na zemědělské výrobky mající původ ve Stranách, kde výraz „zemědělské výrobky” znamená pro účely této Dohody výrobky začleněné do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, včetně uvedených v Příloze I k této Dohodě.


Článek 10

Výměna koncesí

Strany si navzájem poskytnou koncese, specifikované v přílohách k Protokolu 2 této Dohody, jak je uvedeno v tomto Protokolu a v souladu s ustanoveními této kapitoly.


Článek 11

Koncese a zemědělská politika

1. Bez ohledu na koncese poskytnuté podle tohoto článku, ustanovení odstavce 1 nebudou omezovat jakýmkoliv způsobem provádění příslušných zemědělských politik Stran nebo přijetí jakýchkoliv opatření na základě těchto politik. Strany si budou vzájemně písemně sdělovat, co možná nejdříve, změny ve svých příslušných zemědělských politikách, které mohou ovlivňovat podmínky obchodu zemědělskými výrobky mezi nimi. V takovýchto případech se na žádost kterékoliv Strany uskuteční okamžité konzultace k prošetření situace.

2. Za účelem zajištění řádného provádění ustanovení Protokolu 2 této Dohody a možností poskytnutí si navzájem dalších koncesí, budou Strany pravidelně v rámci Společného výboru na vzájemně výhodném a recipročním základě uskutečňovat konzultace.


Článek 12

Sanitární a fytosanitární opatření

1. Strany budou uplatňovat sanitární a fytosanitární opatření v souladu s ustanoveními Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření v rámci WTO.

2. Strany nebudou v záležitostech veterinárních, zdraví rostlin a zdraví uplatňovat svoje předpisy jako svévolnou nebo nespravedlivou diskriminaci mezi Stranami nebo jako skryté omezení v obchodu mezi nimi.


Kapitola III

Všeobecná ustanovení

Článek 13

Třídění zboží

1. Na třídění zboží u dovozů do České republiky se bude uplatňovat český Celní sazebník.

2. Na třídění zboží u dovozů do Turecké republiky se bude uplatňovat turecký Celní sazebník.

3. Jakékoliv změny provedené Stranami ve třídění dovozních cel u zboží, včetně tvorby nových celních položek, neovlivní negativně harmonogramy liberalizace a koncese uvedené v Protokolech 1 a 2 této Dohody.


Článek 14

Pravidla původu a spolupráce v celní správě

1. Protokol 3 této dohody stanoví pravidla původu a související metody administrativní spolupráce.

2. Strany budou přijímat vhodná opatření, včetně pravidelného prověřování Společným výborem a včetně úprav administrativní spolupráce, aby zabezpečily, že ustanovení protokolu 3 této Dohody a článků 3 až 8, 15 a 27 této Dohody se budou účinně a harmonicky uplatňovat, a aby co možná nejvíce omezily formality používané v obchodě a dosáhly vzájemně uspokojivých řešení jakýchkoliv potíží, které vzniknou z provádění těchto ustanovení.


Článek 15

Vnitřní zdanění

1. Strany se zdrží jakýchkoliv opatření nebo praktik vnitřní fiskální povahy, která buď přímo, nebo nepřímo zavádějí diskriminaci mezi výrobky jedné Strany a obdobnými výrobky majícími původ ve druhé Straně.

2. Výrobky vyvážené na území kterékoliv ze Stran nesmějí mít prospěch ze zpětného proplacení vnitřních daní, pokud by převyšovalo částku přímých nebo nepřímých daní uvalených na tyto výrobky.


Článek 16

Všeobecné výjimky

Tato Dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, oprávněné z důvodů veřejné morálky, veřejného zájmu nebo veřejné bezpečnosti; ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, včetně ekologických opatření nezbytných pro ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin; ochrany národních památek majících uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu; ochrany duševního vlastnictví nebo pravidel týkajících se zlata nebo stříbra nebo zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů. Takové zákazy nebo omezení se však nesmí stát prostředkem svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi Stranami.


Článek 17

Bezpečnostní výjimky

Nic v této Dohodě nebrání kterékoliv Straně, aby přijala jakékoliv přiměřené opatření, které považuje za nezbytné:

(a) pro předcházení prozrazení informací, které je v rozporu s jejími podstatnými bezpečnostními zájmy;

(b) pro ochranu svých podstatných bezpečnostních zájmů nebo pro plnění mezinárodních závazků nebo národních politik;

i. vztahujících se k obchodu se zbraněmi, municí a válečným materiálem za předpokladu, že taková opatření nenarušují podmínky soutěže u výrobků, jež nejsou určeny zvláště pro vojenské účely, a k takovému obchodu s jiným zbožím, materiály a službami, jaký je provozován přímo nebo nepřímo pro účely dodávek ozbrojeným složkám; nebo

ii. vztahujících se k nešíření biologických a chemických zbraní, jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení; nebo

iii. přijatých v době války nebo jiného vážného mezinárodních napětí.


Článek 18

Státní monopoly

1. Strany zajistí, aby jakýkoliv státní monopol obchodního charakteru byl upraven tak, že do 1. července 1999 nebude existovat žádná diskriminace mezi státními příslušníky Stran, týkající se podmínek, za kterých je zboží obstaráváno a obchodováno.

2. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na jakýkoliv orgán, jehož prostřednictvím příslušné úřady Stran právně nebo fakticky, buď přímo, nebo nepřímo dohlížejí na dovozy nebo vývozy mezi Stranami nebo na prodeje na domácích trzích, rozhodují o nich nebo je znatelně ovlivňují. Tato ustanovení budou rovněž uplatňovat jiné orgány, které budou státem pověřeny zjišťováním monopolu.


Článek 19

Platby

1. Platby ve volně směnitelných měnách týkající se obchodních operací mezi Stranami v rámci této Dohody a převod takových plateb na území Strany, kde má věřitel sídlo, budou osvobozeny od jakýchkoliv omezení.

2. Strany se zdrží jakýchkoliv devizových nebo administrativních omezení na poskytování, splácení nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů, zahrnujících obchodní operace v rámci této Dohody, kterých se rezident účastní.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 veškerá opatření týkající se běžných plateb spojených s pohybem zboží budou ve shodě s podmínkami stanovenými v článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.


Článek 20

Pravidla soutěže týkající se podniků

1. Následující je neslučitelné s řádným prováděním této Dohody, pokud může postihnout obchod mezi Stranami:

(a) všechny dohody mají podniky, rozhodnutí sdružení podniků a způsoby jednání dohodnuté mezi podniky, které mají za svůj cíl nebo výsledek zabraňování, omezování nebo narušení soutěže;

(b) zneužití dominantního postavení, jedním nebo více podniky, na území Stran jako celku nebo jejich podstatné části.

2. Ustanovení odstavce 1 se budou vztahovat na činnost všech podniků, včetně podniků veřejných a podniků, kterým Strany poskytnou zvláštní nebo výhradní práva.

Podniky, pověřené prováděním služeb obecného hospodářského zájmu nebo mající charakter monopolu vytvářejícího státní příjem, budou podléhat ustanovením odstavce 1, pokud uplatnění těchto ustanovení nebrání právně nebo fakticky vykonávání zvláštních veřejných úkolů, které jim byly přiděleny.

3. Pokud jde o výrobky zahrnuté do kapitoly II, ustanovení odstavce 1 (a) se nebudou uplatňovat na takové dohody, rozhodnutí a způsoby jednání, které tvoří nedílnou součást organizace národního trhu.

4. Pokud některá Strana usoudí, že daný způsob jednání je neslučitelný s tímto článkem a jestliže taková praktika působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu, může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 30.


Článek 21

Státní pomoc

1. Jakákoliv pomoc poskytnutá Stranou nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoliv formě, která narušuje nebo hrozí narušit soutěž zvýhodňováním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, je neslučitelná s řádným prováděním této Dohody, pokud může svým působením postihnout obchod mezi Stranami.

2. Ustanovení odstavce 1 se nebudou týkat výrobků zahrnutých do kapitoly II.

3. Strany zabezpečí transparentnost v oblasti státní pomoci v souladu s ustanoveními Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a GATT 1994 a každá Strana poskytne na žádost druhé Strany informace o programech pomoci a o zvláštních jednotlivých případech státní pomoci.

4. Pokud se některá Strana domnívá, že některý konkrétní způsob jednání, včetně jednání v zemědělství:

- je neslučitelný s podmínkami odstavce 1, a

- jestliže tento způsob jednání působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmu této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu,

může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 30. Takováto přiměřená opatření mohou být přijata pouze ve shodě s postupy a za podmínek stanovených Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a GATT 1994 a v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem dovážející Strany.


Článek 22

Veřejné závazky

1. Strany považují liberalizaci svých trhů veřejných zakázek za cíl této Dohody.

2. Strany postupně propracují své příslušné předpisy pro veřejné zakázky se záměrem poskytnout dodavatelům druhé Strany nejpozději do konce přechodného období přístup k procedurám udělování zakázek na svých příslušných trzích veřejných zakázek podle ustanovení Dohody o vládních zakázkách uzavřené v rámci WTO a vztahující se na podniky Stran.

3. Společný výbor bude prověřovat vývoj vztahující se k dosažení cílů tohoto článku a může doporučit praktické způsoby provádění ustanovení odstavce 2 tak, aby zabezpečil volný přístup, transparentnost a vzájemnou otevřenost jejich příslušných trhů veřejných zakázek.

4. V průběhu prověřování zmíněného v odstavci 3 může Společný výbor zvážit, zvláště ve světle vývoje v této oblasti v mezinárodních vztazích, možnost rozšíření rozsahu otevřenosti trhu v souladu s odstavcem 2.

5. Strany budou usilovat o přistoupení k příslušným dohodám sjednaným pod záštitou WTO.


Článek 23

Normy

1. Práva a závazky Stran, týkající se norem nebo technických předpisů a opatření, které se k nim vztahují, se budou řídit podle Dohody o technických překážkách obchodu v rámci WTO.

2. Každá Strana poskytne na žádost druhé Strany informace o jednotlivých konkrétních případech opatření vztahujících se k normám.

3. Strany budou usilovat o snížení technických překážek obchodu. Za tímto účelem strany zahájí tam, kde to bude vhodné, jednání s cílem uzavření dohod o vzájemném uznávání norem, které se budou týkat jejich shodného posuzování, v duchu doporučení Dohody o technických překážkách obchodu v rámci WTO.


Článek 24

Dumping

Jestliže kterákoliv Strana shledá, že v obchodních vztazích, které se řídí touto Dohodou, je uplatňován dumping ve smyslu článku VI GATT 1994, může přijmout přiměřená opatření proti této praktice v souladu s článkem VI GATT 1994 a s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994 za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 30.


Článek 25

Ochrana duševního vlastnictví

1. Strany budou poskytovat a zabezpečovat dostatečnou účinnou a nediskriminační ochranu práv duševního vlastnictví, včetně opatření pro poskytování a prosazování takových práv. Ochrana, kde to bude nezbytné, bude rozšířena tak, aby před koncem roku 1998 dosáhla úrovně odpovídající základním normám mnohostranných dohod, které jsou specifikovány v Příloze III k této Dohodě.

2. Pro účely této Dohody „ochrana duševního vlastnictví” zahrnuje zejména ochranu autorských práv a příbuzných práv u původních literárních, vědeckých a uměleckých děl, včetně hudebních děl, počítačových programů, databází, zvukových a vizuálních nahrávek, ochranných známek, zeměpisných označení, průmyslových vzorů, patentů, topografií integrovaných obvodů, utajovaných informací včetně „know-how” a ochrany nových odrůd rostlin.

3. Strany budou spolupracovat v záležitostech duševního vlastnictví. Na žádost kterékoliv Strany se uskuteční konzultace expertů o těchto záležitostech, zejména o činnostech vztahujících se k existujícím nebo budoucím mezinárodním úmluvám o harmonizaci, vykonávání a prosazování duševního vlastnictví a o činnostech mezinárodních organizací, jako jsou WTO, Světová organizace pro duševní vlastnictví, jakož i o vztazích Stran k druhým zemím v záležitostech týkajících se duševního vlastnictví.


Článek 26

Obecná ochranná opatření

V případech, kdy se jakýkoli výrobek dováží v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit:

(a) vážnou újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo konkurujících výrobků na území dovážející Strany; nebo

(b) vážné poruchy v jakémkoliv odvětví hospodářství nebo potíže, které by mohly způsobit závažné zhoršení hospodářské situace oblasti,

může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 30.


Článek 27

Strukturální změny

1. Kterákoliv Strana může přijmout na omezenou dobu výjimečná opatření, která se odchylují od ustanovení článku 3, a to ve formě zvýšených cel.

2. Tato opatření se mohou týkat pouze nově rozvíjených průmyslových odvětví nebo určitých odvětví procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným potížím zejména tam, kde tyto potíže mají za následek vážné sociální problémy.

3. Dovozní cla, která dotčená Strana může uplatnit na výrobky mající původ ve druhé Straně, zavedená pomocí těchto opatření, nesmějí přesáhnout 25 % ad valorem a zachovají preferenční prvek ve clech pro výrobky mající původ ve Stranách. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících těmto opatřením nesmí přesáhnout 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků z druhé Strany definovaných v Kapitole I, a to během posledního roku, za který jsou k dispozici statistické údaje.

4. Tato opatření mohou být uplatňována v období nepřesahujícím tři roky. Tato opatření se přestanou uplatňovat nejpozději k datu konce přechodného období této Dohody.

5. Žádná taková opatření se nemohou zavést u výrobku, pokud uplynuly více než tři roky od odstranění všech cel a množstevních omezení nebo poplatků nebo opatření majících rovnocenný účinek na tento výrobek.

6. Dotčená Strana bude informovat druhou Stranu o jakýchkoliv výjimečných opatřeních, která hodlá přijmout, a na žádost druhé Strany se ve Společném výboru uskuteční konzultace o takových opatřeních a odvětvích, na něž se budou vztahovat, a to ještě před jejich zavedením. Při přijímání takových opatření poskytne dotčená Strana Společnému výboru harmonogram odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento harmonogram stanoví postupné odstraňování těchto cel zahájené nejpozději dva roky po jejich zavedení, a to ve stejných ročních sazbách. Společný výbor může rozhodnout o odlišném harmonogramu.


Článek 28

Reexport a vážný nedostatek (zboží)

Tam, kde dodržování ustanovení článků 6 a 8 vede k:

(a) reexportu do třetí země, vůči níž vyvážející Strana zachovává u daného výrobku množstevní vývozní omezení, vývozní cla nebo opatření nebo poplatky mající rovnocenný účinek; nebo

(b) závažnému nedostatku nebo jeho hrozbě u výrobku nezbytného pro vyvážející Stranu,

a kde výše uvedené situace působí nebo pravděpodobně způsobí značné potíže vyvážející Straně, může tato Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 29. Tato opatření budou nediskriminačního charakteru a budou odstraněna, jestliže podmínky již dále neopravňují jejich zachování.


Článek 29

Plnění závazků

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z této Dohody. Budou dbát na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této Dohodě.

2. Jestliže se některá Strana domnívá, že druhá Strana nesplnila závazek z této Dohody, může dotčená Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 30.


Článek 30

Postup při uplatnění ochranných opatření

1. V případě, že jedna nebo druhá Strana podrobuje dovozy výrobků náchylných způsobit situaci uvedenou v článku 26 administrativnímu postupu, jehož účelem je rychlé opatřování si informací o trendu toku zboží, bude o tom informovat druhou Stranu.

2. V případech blíže uvedených v článcích 24, 26 a 28, před přijetím v nich povolených opatření, nebo v případech, na něž se vztahují odstavce 3 (a), 3 (e) a 3 (f), poskytne jedna nebo druhá Strana podle povahy případu Společnému výboru, co možná nejdříve, všechny příslušné informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě Strany.

Při výběru opatření musí být dána přednost těm, která co nejméně naruší provádění této Dohody.

Ochranná opatření budou ihned písemně oznámena Společnému výboru a budou předmětem pravidelných konzultací v tomto orgánu, zejména za účelem stanovení časového rozvrhu jejich zrušení, jakmile to okolnosti dovolí.

3. Při provádění odstavce 2 se budou uplatňovat následující ustanovení:

(a) Pokud jde o články 20 a 21, poskytne dotčená Strana Společnému výboru veškerou pomoc požadovanou k prošetření případu a tam, kde je to vhodné, i při odstranění praktiky, proti které jsou námitky. Jestliže příslušná Strana neodstraní praktiku, proti které jsou námitky, během období stanoveného Společným výborem nebo jestliže se Společnému výboru nepodaří dosáhnout dohody do 30 dnů od předložení záležitosti, může dotčená Strana přijmout odpovídající opatření k řešení potíží vyplývajících z příslušné praktiky;

(b) Pokud jde o článek 24, Společný výbor bude informován o případu dumpingu, jakmile úřady dovážející Strany zahájí šetření. Jestliže není odstraněn dumping ve smyslu článku VI GATT 1994 nebo není dosaženo jiného uspokojivého řešení do 30 dnů od předložení záležitosti Společnému výboru, může dovážející Strana přijmout odpovídající opatření;

(c) Pokud jde o článek 26, Společný výbor bude uvědoměn o potížích, vzniklých ze situace uvedené v tomto článku, s cílem jejich prošetření, který může přijmout jakékoliv rozhodnutí potřebné k odstranění takovýchto potíží.

Jestliže Společný výbor nebo vyvážející Strana nepřijmou rozhodnutí ukončující potíže nebo není-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do 30 dnů od předložení záležitosti, může dovážející Strana přijmout odpovídající opatření k nápravě problému. Tato opatření nesmějí přesáhnout rozsah, jež je nezbytný k nápravě vzniklých potíží;

d) Pokud jde o článek 28, Společný výbor bude uvědoměn o potížích, vyplývajících ze situací uvedených v tomto článku, s cílem jejich prošetření.

Společný výbor může přijmout jakékoliv rozhodnutí potřebné k odstranění potíží. Jestliže takovéto rozhodnutí nepřijme do 30 dnů od předložení záležitosti, může vyvážející Strana uplatnit odpovídající opatření týkající se vyvážení dotyčného výrobku;

(e) Pokud jde o článek 29, může dotčená Strana přijmout odpovídající opatření po ukončení konzultací nebo po uplynutí tříměsíčního období od data písemného oznámení druhé Straně;

(f) Když mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují provést předcházející informace a prošetření, jedna nebo druhá Strana, která je dotčená, může v případech blíže uvedených v článcích 24, 26 a 28 uplatnit neprodleně preventivní a prozatímní opatření, zcela nezbytná k řešení situace, o kterých bude Společný výbor ihned informován.


Článek 31

Potíže v platební bilanci

1. Strany se budou snažit vyhnout zavedení omezujících opatření pro účely platební bilance, včetně opatření týkajících se dovozů.

2. Jestliže je jedna ze Stran ve vážných potížích v platební bilanci nebo pod jejich bezprostřední hrozbou, může dotčená Strana v souladu s podmínkami stanovenými podle GATT 1994 a podle článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu přijmout omezující opatření, včetně opatření vztahujících se k dovozům, která budou mít omezení trvání a nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné pro nápravu situace v platební bilanci. Tato opatření budou postupně zmírňována tak, jak se budou zlepšovat podmínky platební bilance, a budou odstraněna, jestliže podmínky již dále neopravňují jejich zachování. Dotčená Strana bude neprodleně informovat druhou Stranu o jejich zavedení, a bude-li to proveditelné, o časovém harmonogramu jejich odstraňování.


Článek 32

Vývojová doložka

1. V případech, kdy některá Strana usoudí, že by bylo užitečné v zájmu hospodářství Stran rozvíjet a prohlubovat vztahy vytvořené touto Dohodou formou jejich rozšíření i na oblasti nepokryté Dohodou, předloží druhé Straně zdůvodněnou žádost. Společný výbor takovou žádost prošetří a tam, kde to bude vhodné, může učinit doporučení, zejména s úmyslem zahájit jednání.

2. Dohody, které vyplynou z postupu uvedeného v odstavci 1, podléhají ratifikaci nebo schválení Stranami v souladu s jejich vnitřním právním řádem a postupy.


Kapitola IV

Institucionální a závěrečná ustanovení

Článek 33

Společný výbor

1. Tímto se zřizuje Společný výbor, který bude složen z představitele České republiky na straně jedné a z představitele Turecké republiky na straně druhé.

2. Společný výbor bude odpovědný za dohled nad touto Dohodou a zajistí její vlastní provádění. Společný výbor prověří jakoukoliv závažnou otázku, která vznikne v rámci této Dohody, a jakékoliv jiné obchodní nebo ekonomické otázky společného zájmu. Společný výbor bude sledovat možnost dalšího odstraňování překážek v obchodě mezi Stranami.

3. Pro účely vlastního provádění této Dohody si Strany budou vyměňovat informace a na žádost kterékoliv Strany uskuteční konzultace ve Společném výboru.

4. Společný výbor může přijímat rozhodnutí v případech povolených v této Dohodě. Strany provedou tato rozhodnutí v souladu se svým vnitřním právním řádem. Společný výbor také může dávat Stranám doporučení v jakékoliv obchodní a ekonomické záležitosti společného zájmu.


Článek 34

Postup Společného výboru

1. Společný výbor se bude scházet za účelem vlastního provádění této Dohody, kdykoli to bude potřebné, nejméně však jednou ročně. O svolání zasedání může požádat každá Strana.

2. Společný výbor bude jednat na základě společné dohody.

3. Jestliže představitel některé Strany ve Společném výboru přijal rozhodnutí s výhradou splnění vnitrostátních právních požadavků, rozhodnutí nabude platnosti dne, kdy bude písemně oznámeno odvolání výhrady, pokud v rozhodnutí není obsaženo žádné pozdější datum.

4. Pro účely této Dohody přijme Společný výbor svá procedurální pravidla, která budou mimo jiné obsahovat ustanovení pro svolávání zasedání a pro jmenování předsedy a jeho funkčního období.

5. Společný výbor může rozhodovat o vytvoření podvýborů a pracovních skupin, které považuje za potřebné, aby mu pomáhaly při plnění jeho úkolů.


Článek 35

Obchodní vztahy, které se řídí jinými dohodami

1. Tato Dohoda nevylučuje zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, které jsou v souladu s ustanoveními článku XXIV GATT 1994 a s Ujednáním o výkladu článku XXIV GATT 1994, vyjma těch, které by pozměňovaly ujednání o obchodu stanovená v této Dohodě.

2. Mezi Stranami se bude ve Společném výboru uskutečňovat výměna informací týkajících se dohod zakládajících takovéto celní unie nebo oblasti volného obchodu.


Článek 36

Přílohy a protokoly

1. Přílohy a Protokoly k této Dohodě jsou její nedílnou součástí.

2. Společný výbor může rozhodnout o úpravách nebo doplňcích Příloh a Protokolů. V tomto případě vstoupí úpravy nebo doplňky v platnost dnem obdržení pozdější diplomatické nóty potvrzující jejich schválení vládou příslušné Strany.


Článek 37

Doplňky a úpravy

Doplňky a úpravy k této Dohodě jiné, než jsou uvedeny v odstavci 2 článku 36, vstoupí v platnost dnem obdržení pozdější diplomatické nóty potvrzující, že všechny postupy požadované právním řádem každé ze Stran pro jejich vstup v platnost byly splněny.


Článek 38

Vstup v platnost

1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci Stran a vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce po datu výměny ratifikačních listin.

2. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v Praze.


Článek 39

Platnost a ukončení platnosti

1. Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá Strana může ukončit platnost této Dohody písemným oznámením druhé Straně. Účinky ukončení platnosti nastanou prvního dne sedmého měsíce následujícího po datu, kdy druhá Strana obdržela písemné oznámení.

Na důkaz tohoto níže podepsaní zmocněnci, jsouce k tomu řádně pověřeni, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Ankaře dne 3. října 1997 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.


Za Českou republiku:
JUDr. Karel Kühnl v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za Tureckou republiku:
Isin Celebi v. r.
státní ministr




Záznam o porozumění


1. Strany této Dohody uznávají rostoucí význam obchodu se službami. Ve své snaze postupně rozvíjet a rozšiřovat svoji spolupráci budou Strany spolupracovat s cílem dosáhnout postupně liberalizace obchodu se službami.

Strany projednají tuto spolupráci ve Společném výboru nejpozději do tří let po vstupu Dohody v platnost.

2. Pokud jde o odstavec 2 článku 36, vlády Stran budou jednat v souladu s právními postupy stanovenými platnými vnitrostátními právními řády.

3. Strany budou pravidelně prověřovat v rámci Společného výboru možnosti poskytnout si navzájem další koncese v obchodu se zemědělskými výrobky.




Příloha I

(k článkům 2 a 9)


1. Kódy HS/CN
2. Stručný název položek

1. 290 543
2. Mannitol (mannit)

1. 290 544
2. D - glucitol (sorbitol, sorbit)

1. 33 021 029
2. Ostatní směsi vonných látek a směsi

1. 350 110
2. - Kasein:

1. 35 011 010
2. - Pro výrobu regenerovaných textilních vláken

1. 35 011 050
2. - Pro jiné průmyslové užití než pro výrobu potravin nebo krmiv

1. 35 011 090
2. - Ostatní

1. 350 190
2. - Ostatní

1. 35 019 090
2. - Ostatní

1. 3 502
2. Albuminy (včetně dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítaných v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminů

1. 3 505
2. Dextriny nebo jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů

1. 3 809
2. Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) užívané v textilním, papírenském, kožedělném nebo podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

1. 380 910
2. - Na podkladě škrobových látek

1.
2. - Ostatní

1. 38 099 100
2. - Druhy používané v textilním nebo podobném průmyslu (vyjímajíce 38 099 100 901 100)

1. 38 099 200
2. - Druhy používané v papírenském nebo podobném průmyslu (vyjímajíce 380 992 009 000)

1. 38 099 300
2. - Druhy požívané v kožedělném nebo podobném průmyslu (vyjímajíce 380 993 009 000)

1. 382 460
2. Sorbitol, jiný než u položky 290 544

1. 4 501
2. Přírodní korek, surový nebo jednoduše upravený; korkový odpad; rozdrcený granulovaný nebo na prach umletý korek

1. 520 100
2. Bavlna, nemykaná nebo nečesaná

1. 5 301
2. Len, surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (vč. přízového odpadu a trhaného materiálu)

1. 5 302
2. Pravé konopí (Cannabis sativa), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (vč. přízového odpadu a trhaného materiálu)




Příloha II

(k článku 7 odst. 2)


Česká republika zruší nejpozději k 1. lednu 2001 množstevní omezení na dovozy a opatření mající účinek rovnocenný těmto omezením na níže uvedené výrobky mající původ v Turecké republice:

1. Kódy HS
2. Název položek

1. 261 210
2. - Uranové rudy a jejich koncentráty

1. 2 702
2. - Hnědé uhlí, též aglomerované

1. 2 844
2. - Radioaktivní chemické prvky a radioaktivní izotopy (včetně štěpných nebo štěpitelných chemických prvků a izotopů) a jejich sloučeniny; směsi a odpady obsahující tyto výrobky

1. 284 410
2. - Přírodní uran a jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující přírodní uran nebo přírodní sloučeniny uranu

1. 284 420
2. - Uran obohacený U 235 a jeho sloučeniny; plutonium a jeho sloučeniny; slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující uran obohacený U 235, plutonium nebo sloučeniny těchto výrobků

1. 84 013 000
2. - Nevyhořelé (neozářené) palivové články (kazety); včetně těch palivových článků obsahujících palivo vyrobené z uranu vytěženého v České republice za účelem jejich výroby




Příloha III

(k článku 25 odst. 1)

Duševní vlastnictví

Mnohostranné dohody zmíněné v odstavci 1 článku 25 jsou následující:


- Pařížská úmluva z 20. března 1883 o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967 a upraven v roce 1979);

- Bernská úmluva z 9. září 1886 o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);

- Mezinárodní úmluva z 26. října 1961 o ochraně výkonných umělců, producentů fonogramů a rozhlasových organizací (Římská úmluva);

- Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z 15. dubna 1994;

- Protokol o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu známek (Madrid, 1989);

- Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění (1977 a upravená v roce 1980);

- Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, upravená v roce 1979 a pozměněná v roce 1984);

- Niceská dohoda o mezinárodním třídění zboží a služeb pro účely zápisu ochranných známek (Ženeva, 1977 a upravená v roce 1979);

- Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) z 2. prosince 1961, revidovaná v Ženevě 10. listopadu 1972 a 23. října 1978 (Ženevský akt, 1991).




Protokol 1

(k článku 3 odst. 2)

Zrušení cel mezi Českou republikou a Tureckou republikou


1. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky mající původ v Turecké republice uvedené v příloze A k tomuto Protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- k datu vstupu Dohody v platnost bude každé clo sníženo na 50 % základního cla,

- k 1. lednu 1999 zbývající cla budou zrušena.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky mající původ v Turecké republice uvedené v příloze B k tomuto Protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- k datu vstupu Dohody v platnost bude každé clo sníženo na 70 % základního cla,

- clo sníženo na 70 % základního cla,

- k 1. lednu 1999 bude každé clo sníženo na 50 % základního cla,

- k 1. lednu 2000 bude každé clo sníženo na 30 % základního cla,

- k 1. lednu 2001 zbývající cla budou zrušena.

3. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky mající původ v Turecké republice neuvedené v příloze A a v příloze B k tomuto Protokolu budou zrušena k datu vstupu Dohody v platnost.

4. Dovozní cla uplatňovaná v Turecké republice na výrobky mající původ v České republice uvedené v příloze C k tomuto Protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- k datu vstupu Dohody v platnost bude každé clo sníženo na 50 % základního cla,

- k 1. lednu 1999 zbývající cla budou zrušena.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Turecké republice na výrobky mající původ v České republice uvedené v příloze D k tomuto Protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- k datu vstupu Dohody v platnost bude každé clo sníženo na 70 % základního cla,

- clo sníženo na 70 % základního cla,

- k 1. lednu 1999 bude každé clo sníženo na 50 % základního cla,

- k 1. lednu 2000 bude každé clo sníženo na 30 % základního cla,

- k 1. lednu 2001 zbývající cla budou zrušena.

6. Dovozní cla uplatňovaná v Turecké republice na výrobky mající původ v České republice neuvedené v příloze C a v příloze D k tomuto Protokolu budou zrušena k datu vstupu Dohody v platnost.




Příloha A k Protokolu 1

(Kódy HS 1996)


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha B k Protokolu 1

(Kódy HS 1996)


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha C k Protokolu 1

(Kódy HS 1996)


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha D k Protokolu 1

(Kódy HS 1996)


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Protokol 2

(k článku 10)

Výměna zemědělských koncesí mezi Českou republikou a Tureckou republikou


1. Výrobky mající původ v Turecké republice uvedené v příloze A k tomuto Protokolu budou dováženy do České republiky podle podmínek stanovených v této příloze a tímto přiložených k tomuto Protokolu.

2. Výrobky mající původ v Turecké republice uvedené v příloze B k tomuto Protokolu budou dováženy do Turecké republiky podle podmínek stanovených v této příloze a tímto přiložených k tomuto Protokolu.




Příloha A k Protokolu 2

Dovozy do České republiky následujících výrobků majících původ v Turecku budou předmětem níže stanovených koncesí


1. CN Kódy
2. Popis
3. Kvóta (t)
4. Uplatňované clo %

1. 040 3. 1 051 - 99, 9 071 - 99
2. Jogurt, ostatní
3. 200
4. 15

1. 04. 06
2. Sýry a tvaroh
3. 100
4. 0

1. 070 2. 0 015 - 30, 45 - 50
2. Rajčata, čerstvá nebo chlazená (1. 11. - 31. 5.)
3. 250
4. 7

1. 0 805. 10
2. Pomeranče
3. neomezeno
4. 0

1. 0 805. 20
2. Mandarinky (včetně druhu tangerin a satsuma); clementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy
3. neomezeno
4. 0

1. 0 805. 30
2. Citrony a limety
3. neomezeno
4. 0

1. 0 806. 20
2. Sušené vinné hrozny
3. neomezeno
4. 0

1. 0 807. 11
2. Vodní melouny
3. 500
4. 5

1. 080 9. 3 011 - 29, 51 - 59
2. Broskve, včetně nektarinek (od 1. října do 20. června)
3. 500
4. 4

1. 0 813. 10
2. Sušené meruňky
3. neomezeno
4. 0

1. 150 9. 1 090
2. Olivový olej
3. neomezeno
4. 0

1. 1 517
2. Margarin
3. 200
4. 15

1. 1 704
2. Žvýkací guma, též obalená cukrem, cukrovinky
3. 200
4. 7

1. 1 806
2. Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao
3. 100
4. 7

1. 2 001. 90. 65
2. Olivy
3. neomezeno
4. 0

1. 2 002
2. Rajčata celá nebo pokrájená, ostatní
3. 100
4. 8

1. ex 2 007. 99
2. Džemy, ostatní (200 7. 9 920. 51, 98/pasta z jedlých kaštanů a lískových ořechů)
3. 300
4. 11

1. ex 2 009. 80. 900
2. Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny, směsi (200 9. 9 021 - 29, 9 051 - 98)
3. 700
4. 2

1. 2 104
2. Polévky a bujony a přípravky pro ně: homogenizované smíchané potravinářské přípravky
3. 100
4. 0

1. 2 203
2. Pivo ze sladu
3. 1 500 hl
4. 0

1. 2 401. 10. 50 - 90
2. Tabák, ostatní
3. 200
4. 3




Příloha B k Protokolu 2

Dovozy do Turecka následujících výrobků majících původ v České republice budou předmětem níže stanovených koncesí


1. CN Kódy
2. Popis
3. Kvóta (t)
4. Uplatňované clo %

1. 0 102. 90. 05
2. Živý skot o hmotnosti nepřesahující 80 kg
3. 300
4. 35

1. 0 102. 90. 21 - 29
2. Živý skot, k porážce, ostatní
3. 150
4. 35

1. 0 102. 90. 41 - 49
2. Živý skot, k porážce, ostatní
3. 150
4. 10 - 35

1. 02. 10
2. Maso a jedné droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky
3. 50
4. 14. 4 - 52. 5

1. 040 3. 1 051 - 99, 9 071 - 99
2. Jogurt, ostatní
3. 200
4. 15

1. 04. 05
2. Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; pomazánky z mléčných tuků
3. 70
4. 0

1. 04. 06
2. Sýry a tvaroh (vyjma 0 406. 90. 29. 31. 50, 86. 87. 88)
3. 100
4. 0

1. 12. 05
2. Semena řepky olejky nebo řepice, též drcená
3. neomezeno
4. 12

1. 12. 09
2. Semena, plody a výtrusy, používané k výsevu (vyjma 1 209. 11. 19)
3. neomezeno
4. 3 - 10. 5

1. 1 302. 13
2. Výtažky z chmele
3. 100
4. 0

1. 1 514. 10
2. Řepkový olej, surový
3. 100
4. 0

1. 1 517
2. Margarin
3. 200
4. 15

1. 1 704
2. Žvýkací guma, též obalená cukrem, cukrovinky
3. 200
4. 7

1. 1 806
2. Čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao
3. 100
4. 7

1. ex 2 007. 99
2. Džemy, ostatní (20 079 931. 55, 93, 98)
3. 300
4. 11

1. ex 2 009. 80. 90
2. Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny, směsi (200 9. 9 021 - 2 9. 9 051 - 98)
3. 700
4. 2

1. 2 104
2. Polévky a bujony a přípravky pro ně: homogenizované smíchané potravinářské přípravky
3. 100
4. 0

1. 2 202. 10
2. Vody, včetně minerálních vod a sodovek, obsahující přísadu cukru nebo jiného sladidla
3. neomezeno
4. 0

1. 2 203
2. Pivo ze sladu
3. 1 500 hl
4. 0

1. 2 204. 10. 21
2. Víno
3. 100 hl
4. 35

1. 2 208. 60 až 90
2. Alkoholické nápoje, ostatní
3. 600 hl
4. 20

1. 2 306. 40
2. Pokrutiny z oleje ze semen řepky olejky nebo řepice
3. neomezeno
4. 0

1. 2 309. 10
2. Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej
3. 100
4. 0




Protokol 3

(k článku 14)

týkající se definice pojmu „původní výrobky” a metod administrativní spolupráce


Obsah:


Hlava I Obecná ustanovení

Článek 1 Definice


Hlava II Definice pojmu „Původní výrobky”

Článek 2 Všeobecné požadavky
Článek 3 Dvoustranná kumulace původu
Článek 4 Diagonální kumulace původu
Článek 5 Zcela získané výrobky
Článek 6 Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky
Článek 7 Nedostatečné opracování nebo zpracování
Článek 8 Určující jednotka
Článek 9 Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Článek 10 Soupravy (sady)
Článek 11 Neutrální prvky


Hlava III Územní požadavky

Článek 12 Územní princip
Článek 13 Přímá doprava
Článek 14 Výstavy


Hlava IV Navracení (drawback) nebo osvobození

Článek 15 Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla


Hlava V Důkaz původu

Článek 16 Všeobecné požadavky
Článek 17 Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR. 1
Článek 18 Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně
Článek 19 Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1
Článek 20 Vydání průvodního osvědčení EUR. 1 na základě dříve vydaného nebo vystaveného důkazu původu
Článek 21 Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře
Článek 22 Schválený vývozce
Článek 23 Platnost důkazu původu
Článek 24 Předkládání důkazu původu
Článek 25 Dovoz po částech
Článek 26 Osvobození od důkazu původu
Článek 27 Podpůrné dokumenty
Článek 28 Uchování důkazu původu a podpůrných dokumentů
Článek 29 Nesrovnalosti a formální chyby
Článek 30 Částky vyjádřené v ECU


Hlava VI Ujednání o administrativní spolupráci

Článek 31 Vzájemná spolupráce
Článek 32 Ověřování důkazů původu
Článek 33 Řešení sporů
Článek 34 Sankce
Článek 35 Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady


Hlava VII Závěrečná ustanovení

Článek 36 Celní podvýbor
Článek 37 Přílohy
Článek 38 Doplňky k protokolu
Článek 39 Zboží v režimu tranzitu nebo uskladnění


Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto Protokolu:

(a) „výroba” znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;

(b) „materiál” znamená jakékoli příměsi, suroviny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;

(c) „výrobcem” se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;

(d) „zboží” znamená obojí, materiály i výrobky;

(e) „celní hodnotou” se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);

(f) „cena ze závodu” znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci ve Straně, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;

(g) „hodnota materiálů” znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Straně;

(h) „hodnotou původních materiálů” se rozumí hodnota těchto materiálů stanovená podle odstavce (g) mutatis mutandis;

(i) „přidanou hodnotou” se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých materiálů, které nejsou původní v zemi, ve které byly výrobky získány;

(j) „kapitoly” a „čísla” znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, dále nazývaného „Harmonizovaný systém” nebo „HS”;

(k) „zařazení” znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;

(l) „zásilkou” se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním výrobcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu, vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře;

(m) „území” zahrnuje teritoriální vody.


Hlava II

Definice pojmu „původní výrobky”

Článek 2

Všeobecné požadavky

Pro účely provádění této dohody se následující výrobky pokládají za původní ve Straně:

(a) výrobky zcela získané v této Straně ve smyslu článku 5 tohoto Protokolu;

(b) výrobky získané v této Straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně ve smyslu článku 6 tohoto Protokolu.


Článek 3

Dvoustranná kumulace původu

Materiály původní v jedné Straně se pokládají za původní ve druhé Straně, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, za předpokladu, že byly podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 7 (1) tohoto Protokolu.


Článek 4

Diagonální kumulace původu

1. S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3, materiály původní v Evropské unii, Polsku, Maďarsku, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku nebo Švýcarsku ve smyslu dohod mezi Stranou a těmito zeměmi se považují za původní v této Straně, jsou-li obsaženy ve výrobku zde získaném. Není nutno, aby takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.

2. Výrobky, které získaly status původu podle odstavce 1, se dále považují za výrobky původní ve Straně pouze tehdy, přesahuje-li zde přidaná hodnota hodnotu použitých materiálů původních v kterékoli z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Jestliže tato podmínka není splněna, uvedené výrobky se považují za původní v té zemi uvedené v odstavci 1, ve které byl přidán nejvyšší podíl hodnoty. Při určování země původu se nebere v úvahu hodnota materiálů původních v ostatních zemích jmenovaných v odstavci 1, které byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této Straně.

3. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze tehdy, pokud použité materiály získají status původního výrobku při použití stejných pravidel původu, jako jsou pravidla v tomto Protokolu. Strany si navzájem sdělí podrobné informace o dohodách a jejich odpovídajících pravidel původu, uzavřených s ostatními zeměmi uvedenými v odstavci 1.


Článek 5

Zcela získané výrobky

1. Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve Straně:

(a) nerostné produkty těžené z její půdy nebo mořského dna;

(b) rostlinné výrobky sklízené zde;

(c) živá zvířata narozená v chovaná zde;

(d) výrobky z živých zvířat chovaných zde;

(e) produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;

(f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody Strany, získané jejími plavidly;

(g) výrobky zhotovené na jejích rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmenu (f);

(h) upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo jako odpad;

(i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;

(j) produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo její teritoriální vody, za předpokladu, že má výhradní práva je využívat;

(k) zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).

2. Pojmy „její plavidla” a „její rybářské zpracovatelské lodě”, uvedené v odstavci 1 písm. (f) a (g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě:

(a) které jsou registrovány nebo zaznamenány ve Straně;

(b) které plují pod vlajkou této Strany;

(c) které jsou vlastněny nejméně z 50 % státními příslušníky této Strany nebo společností s ústředím v jedné ze Stran, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci této Strany, a navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří této Straně, veřejným institucím nebo státním příslušníkům této Strany;

(d) jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci této Strany; a

(e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci této Strany.


Článek 6

Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky

1. Pro účely článku 2 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze II. Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v příloze II, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1, nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v příloze II neměly použít při výrobě výrobku, mohou být použity za předpokladu, že:

(a) jejich celková hodnota nepřesahuje 10 % ceny výrobku ze závodu;

(b) žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů stanovené v příloze II není překročeno uplatněním tohoto odstavce.

Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.

3. Odstavce 1 a 2 se uplatní s výjimkou ustanovení článku 7.


Článek 7

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1. Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 6:

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiných vodných roztoků, odstranění poškozených částí a podobné operace);

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání nebo prohazování, třídění, zařazování, sdružování (včetně tvorby souprav předmětů), mytí, natírání, řezání;

(c)

(i) změny balení, rozebrání a sestavení zásilek;

(ii) prosté uložení do láhví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách atd. a všechny jiné jednoduché balicí operace;

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

(e) prosté mísení výrobků, též odlišného druhu, pokud jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovení tímto Protokolem, které by umožnily považovat je za původní ve Straně;

(f) prosté sestavování částí za účelem vytvoření kompletního výrobku;

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (f);

(h) porážka zvířat.

2. Všechny operace provedené s danými výrobky ve Stranách jsou posuzovány společně při rozhodování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.


Článek 8

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto Protokolu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému.

Z toho vyplývá, že

(a) je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;

(b) sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto protokolu brát každý výrobek jednotlivě.

2. Jde-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.


Článek 9

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.


Článek 10

Soupravy (sady)

Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15 % ceny soupravy (sady) ze závodu.


Článek 11

Neutrální prvky

Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

(a) elektrická energie a palivo;

(b) zařízení a vybavení;

(c) zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku.


Hlava III

Územní požadavky

Článek 12

Územní princip

1. Podmínky stanovené v hlavě II, týkající se získání statusu původu, musí být ve Stranách splněny bez přerušení, vyjma ustanovení článku 4.

2. Původní výrobky vyvezené ze Strany do jiné země, které se vracení zpět, vyjma ustanovení článku 4, jsou pokládány za nepůvodní, není-li možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:

(a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a

(b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.


Článek 13

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení stanovené touto dohodou se týká pouze výrobků splňujících požadavky tohoto Protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi Stranami nebo přes území zemí uvedených v článku 4. Avšak výrobky tvořící jednu jedinou zásilku, mohou být přepravovány přes jiná území, včetně přeložení nebo prozatímního uskladnění na takovém území, jestliže zůstaly pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a jestliže s nimi nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jejich uchování v dobrém stavu. Původní výrobky mohou být dopravovány potrubím přes území jiné než území Stran.

2. Celním orgánem dovážející Strany je nutno prokázat, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ve formě:

(a) jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo

(b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

(i) přesný popis výrobků;

(ii) datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků; a

(iii) potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

(c) jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše.


Článek 14

Výstavy

1. Původní výrobky zaslané na výstavu do země jiné, než jsou země uvedené v článku 4, a následně prodané a dovezené do Strany, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle této dohody za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

(a) vývozce odeslal tyto výrobky ze Strany do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

(b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Straně;

(c) výrobky byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly zaslány na výstavu; a

(d) výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.

2. Důkaz původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy V a předložen celním orgánům dovážející Strany obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o podmínkách, za kterých byly vystaveny.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.


Hlava IV

Navracení (drawback) nebo osvobození

Článek 15

Zákaz navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla

1. Nepůvodní materiály použité při výrobě výrobků původních ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, pro které je vydán nebo vystaven důkaz původu podle ustanovení hlavy V, nepodléhá ve Straně navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu.

2. Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vracení, osvobození nebo neplacení, částečné nebo úplné, cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, uplatňovaných ve Straně pro materiály použité k výrobě, za předpokladu, že se toto vracení osvobození nebo neplacení uplatňuje výslovně nebo de facto tehdy, pokud jsou výrobky získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli jsou-li určeny pro domácí použití.

3. Vývozce výrobků uvedených v důkazu původu je povinen předložit kdykoli na požádání celních orgánů všechny doklady prokazující, že nebylo uplatněno navracení cla pro nepůvodní materiály použité při jejich výrobě a že veškerá cla a poplatky mající rovnocenný účinek, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se uplatní rovněž pro obaly ve smyslu článku 8 (2), pro příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a pro výrobky v soupravách (sadách) ve smyslu článku 10, jsou-li tyto nepůvodní.

5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se uplatní pouze pro materiály, na něž se vztahuje tato dohoda. Tato ustanovení rovněž nevylučují použití systému vývozních podpor pro zemědělské výrobky, jsou-li tyto podpory uplatňovány pro vývoz v souladu s touto dohodou.

6. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 mohou Strany uplatňovat navracení (drawback) nebo osvobození od cla nebo poplatků majících rovnocenný účinek, vztahující se na materiály používané při výrobě původních výrobků, za předpokladu, že:

(a) zůstane zachována 5 % úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 25 až 49 a 64 až 97 Harmonizovaného systému nebo nižší úroveň uplatňovaná ve Straně;

(b) zůstane zachována 10 % úroveň celních poplatků pro výrobky kapitol 50 až 63 Harmonizovaného systému nebo nižší úroveň uplatňovaná ve Straně.

Ustanovení tohoto odstavce se uplatní do 31. prosince 1998 a může být přehodnoceno vzájemnou shodou.


Hlava V

Důkaz původu

Článek 16

Všeobecné požadavky

1. Výrobky původní v jedné Straně mají při dovozu do druhé Strany nárok na uplatnění výhod podle této dohody, pokud je předloženo:

(a) průvodní osvědčení EUR. 1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo

(b) v případech uvedených v článku 21 (1), prohlášení vývozce, jehož text je uveden v příloze IV, na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, který popisuje výrobky takovým způsobem, aby je bylo možno ztotožnit (dále jen „prohlášení na faktuře”).

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 mají výrobky původní ve smyslu tohoto Protokolu nárok na uplatnění výhod podle této dohody, aniž by byly předloženy dokumenty uvedené výše, v případech stanovených v článku 26.


Článek 17

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR. 1

1. Průvodní osvědčení EUR. 1 vydávají celní orgány vyvážející Strany na základě písemné žádosti vývozce nebo, na zodpovědnost vývozce, jim zmocněného zástupce.

2. Pro tyto účely je vývozce nebo jeho zmocněný zástupce povinen vyplnit průvodní osvědčení EUR. 1 a žádost o jeho vystavení, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom z jazyků použitých v tomto Protokolu nebo v jazyku jedné ze zemí uvedených v článku 4 a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže jsou vyplněny ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem. Popis výrobků musí být uveden v příslušném oddílu takovým způsobem, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li celý tento oddíl vyplněn, musí být poslední řádek popisu podržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je povinen kdykoliv na požádání celních orgánů vyvážející Strany, ve které je průvodní osvědčení vydáváno, předložit všechny potřebné dokumenty prokazující původ předmětných výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR. 1 vydají celní orgány Strany, jestliže lze vyvážené výrobky považovat za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto protokolu.

5. Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby ověřily původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto Protokolu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli podklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakoukoli kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány zaručují, že formuláře uvedené v odstavci 2 jsou řádně vyplněny. Zkontrolují především, je-li prostor určený pro popis výrobků vyplněn takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je uvedeno v oddíle 11 osvědčení.

7. Vydané průvodní osvědčení EUR. 1 předají celní orgány vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.


Článek 18

Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně

1. Nehledě na ustanovení článku 17 (7) lze za výjimečných okolností vydat průvodní osvědčení EUR. 1 po uskutečnění vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, jestliže:

(a) nebylo vydáno v době vývozu z důvodu omylu, nechtěného opomenutí nebo zvláštních okolností; nebo

(b) je celním orgánům náležitě prokázáno, že průvodní osvědčení EUR. 1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. Pro účely uplatnění odstavce 1 musí vývozce v žádosti uvést místo a datum vývozu výrobků, kterých se průvodní osvědčení EUR. 1 týká, a odůvodnění této žádosti.

3. Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR. 1 dodatečně pouze po ověření, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji v příslušné evidenci.

4. Průvodní osvědčení EUR. 1 vystavená dodatečně musí obsahovat jednu z těchto frází:

„VYSTAVENO DODATEČNĚ”
„SONRADAN VERILMISTIR”
„VYSTAVENÉ DODATOČNE”
„ISSUED RETROSPECTIVELY”.

5. Fráze zmíněná v odstavci 4 se uvede do oddílu „Poznámky” průvodního osvědčení EUR. 1.


Článek 19

Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR. 1 smí vývozce písemně požádat celní orgány, které průvodní osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní.

2. Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat jedno z následujících slov:

„DUPLIKÁT”
„IKINCI NÜSHADIR”
„DUPLICATE”.

3. Slovo zmíněné v odstavci 2 se uvede do oddílu „Poznámky” duplikátu průvodního osvědčení EUR. 1.

4. Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vystavení původního průvodního osvědčení EUR. 1, je platný od tohoto data.


Článek 20

Vydání průvodního osvědčení EUR. 1 na základě dříve vydaného nebo vystaveného důkazu původu

Jsou-li původní výrobky pod dohledem celních orgánů Strany, je možno vyměnit původní důkaz původu za jedno nebo více průvodních osvědčení EUR. 1, pro účely zaslání všech nebo části těchto výrobků na jiné území v rámci Stran. Nahrazující průvodní osvědčení EUR. 1 vydá celní úřad, pod jehož dohledem se zboží nachází.


Článek 21

Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře zmíněné v článku 16 (1) (b) může vystavit:

(a) schválený vývozce ve smyslu článku 22 nebo

(b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů a obsahující původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 ECU.

2. Prohlášení na faktuře může být vystaveno, jestliže se jedná o výrobky původní ve Stranách nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto Protokolu.

3. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen kdykoli na požádání celních orgánů vyvážející Strany předložit všechny nezbytné doklady prokazující původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.

4. Prohlášení na faktuře vyhotoví vývozce na psacím stroji, otiskem razítka nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze IV, je vystaveno v jedné z jazykových verzí použitých v této příloze a v souladu s obecně závaznými předpisy vyvážející Strany. Jestliže je prohlášení napsáno ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře musí být vývozcem vlastnoručně podepsáno. Avšak schválený vývozce ve smyslu článku 22 nemusí tato prohlášení podepisovat za předpokladu, že písemně potvrdí celním orgánům vyvážející země, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za prohlášení na faktuře, na které je uvedeno jeho jméno, jako by jej vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře je vystaveno vývozcem v okamžiku, kdy jsou výrobky, jichž se osvědčení týká, vyváženy, nebo po vývozu, je-li prohlášení předloženo v dovážející zemi do dvou let po uskutečnění dovozu příslušných výrobků.


Článek 22

Schválený vývozce

1. Celní orgány vyvážející Strany mohou oprávnit vývozce, který uskutečňuje časté vývozy výrobků, na něž se vztahuje tato dohoda, aby vystavoval prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu těchto výrobků. Vývozce, který o takovéto oprávnění žádá, musí poskytnout celním orgánům dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto Protokolu.

2. Celní orgány mají právo podmínit udělení statusu schváleného vývozce splněním jakýchkoli požadavků, které považují za účelné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního oprávnění, které bude uváděno v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány kontrolují využívání tohoto oprávnění schváleným vývozcem.

5. Celní orgány mohou kdykoli odebrat toto oprávnění. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce nadále neposkytuje veškeré záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo jinak nesprávně používá své oprávnění.


Článek 23

Platnost důkazu původu

1. Důkaz původu je platný čtyři měsíce od data jeho vystavení ve vyvážející Straně a musí být předložen v této lhůtě celním orgánům dovážející Strany.

2. Důkazy původu předkládané celním orgánům dovážející Strany po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely uplatnění preferenčního zacházení v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení ve stanovené lhůtě je způsobeno výjimečnými okolnostmi.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející Strany přijmout důkazy původu za předpokladu, že jim byly před uplynutím této lhůty předloženy výrobky.


Článek 24

Předkládání důkazu původu

Důkazy původu se předkládají celním orgánům dovážející Strany v souladu s postupy platnými v této Straně. Celní orgány mohou požadovat překlad důkazu původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky vyžadované pro účely provádění této dohody.


Článek 25

Dovoz po částech

V případě, kdy se na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející Strany, dováží ve smyslu všeobecného pravidla 2 (a) pro interpretaci Harmonizovaného systému po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek, zařazený do třídy XVI a XVII nebo do čísel 7 308 a 9 406 Harmonizovaného systému, je jediný důkaz původu předkládán celním orgánům při dovozu první části.


Článek 26

Osvobození od důkazu původu

1. Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky bez předložení důkazu původu, za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto Protokolu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě výrobků zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu.

2. Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu.

3. Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 ECU v případě malých zásilek a 1 200 ECU v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího.


Článek 27

Podpůrné dokumenty

Za dokumenty zmíněné v článcích 17 (3) a 21 (3), které dokazují, že výrobky uvedené v průvodním osvědčení EUR. 1 nebo na faktuře s prohlášením vývozce mohou být považovány za výrobky původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a že splňují ostatní požadavky tohoto Protokolu, mohou být pokládány inter alia:

(a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo výrobcem při získávání zboží tvořící například součást jeho účtů nebo vnitřního účetnictví;

(b) dokumenty prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené v jedné ze Stran, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

(c) dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Straně vydané nebo vystavené v jedné ze Stran, pokud takové dokumenty mohou být použity v souladu s národními obecně závaznými předpisy;

(d) průvodní osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře, prokazující původ použitých materiálů, vydané nebo vystavené ve Straně v souladu s tímto Protokolem, nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4, v souladu s pravidly původu, která jsou shodná s pravidly původu tohoto Protokolu.


Článek 28

Uchování důkazu původu a podpůrných dokumentů

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR. 1 je povinen uchovat po dobu nejméně tří let dokumenty zmíněné v článku 17 (3).

2. Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen uchovat po dobu nejméně tří let kopie těchto prohlášení na faktuře a dokumenty zmíněné v článku 21 (3).

3. Celní orgány vyvážející Strany, které vydávají průvodní osvědčení EUR. 1, jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let žádosti zmíněné v článku 17 (2).

4. Celní orgány dovážející Strany jsou povinny uchovat po dobu nejméně tří let předložená průvodní osvědčení EUR. 1 a prohlášení na faktuře.


Článek 29

Nesrovnalosti a formální chyby

1. Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na důkazu původu a v dokumentaci předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům.

2. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy na důkazu původu, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeném v tomto důkazu.


Článek 30

Částky vyjádřené v ECU

1. Částky v národní měně vyvážející Strany odpovídající částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející Strana a sdělí je dovážející Straně.

2. Jestliže tyto částky převyšují odpovídající částky stanovené dovážející Stranou, tato Strana je uzná za předpokladu, že výrobky jsou fakturovány v měně vyvážející Strany. Jsou-li výrobky fakturovány v měně některé ze zemí uvedených v článku 4, uzná dovážející Strana částku oznámenou touto zemí.

3. Částky vyjádřené v kterékoli národní měně jsou ekvivalentem této národní měny vůči ECU podle kursu platného první pracovní den měsíce října roku 1995.

4. Částky vyjádřené v ECU a jejich ekvivalenty v národních měnách Stran budou revidovány Společným výborem, pokud o to požádá jedna ze Stran. při revizi Společný výbor zajistí, aby nedošlo ke snížení částek vyjádřených v národních měnách, a posoudí potřebu zachování účinků těchto limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout i o úpravě částek vyjádřených v ECU.


Hlava VI

Ujednání o administrativní spolupráci

Článek 31

Vzájemná spolupráce

1. Celní orgány Stran si navzájem předají vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR. 1 a adresy celních orgánů zodpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.

2. Za účelem správného provádění tohoto Protokolu Strany vzájemně spolupracují prostřednictvím příslušných celních správ při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR. 1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole přesnosti údajů uvedených v těchto dokumentech.


Článek 32

Ověřování důkazů původu

1. Následné ověřování důkazů původu se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející Strany opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto Protokolu.

2. Za účelem provádění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející Strany průvodní osvědčení EUR. 1 a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům vyvážející Strany, je-li to možné též s uvedením důvodů tohoto požadavku. Jakékoliv získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření.

3. Ověření je prováděno celními orgány vyvážející Strany. pro tyto účely mají celní orgány právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4. Rozhodnou-li celní orgány dovážející Strany pozastavit uplatnění preferenčního zacházení se zbožím až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.

5. Celní orgány žádající o ověření budou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda je možno v nich uvedené výrobky považovat za původní ve Straně nebo v jedné ze zemí uvedených v článku 4 a zda jsou splněny ostatní podmínky tohoto Protokolu.

6. Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybnosti celní orgány dovážející Strany žádnou odpověď do deseti měsíců od data žádosti o ověření, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, nepřiznají žádající celní orgány nárok na preference, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi.


Článek 33

Řešení sporů

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 a které nebude možno vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány zodpovědnými za toto ověření nebo případy rozdílného výkladu tohoto Protokolu budou předloženy Společnému výboru.

Řešení všech sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející Strany se řídí právními předpisy této Strany.


Článek 34

Sankce

Každá osoba, která vystaví nebo zapříčiní vydání dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro výrobky, bude sankcionována.


Článek 35

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady

1. Strany učiní veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby výrobky provázené důkazem původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném celním pásmu nebo skladu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich zachování v dobrém stavu.

2. Pokud jsou, jako výjimka z ustanovení odstavce 1, výrobky původní ve Straně dováženy do svobodného celního pásma nebo skladu s důkazem původu a jsou zde podrobeny určitému zacházení nebo zpracování, vydají celní orgány nové osvědčení EUR. 1 na základě žádosti vývozce za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.


Hlava VII

Závěrečná ustanovení

Článek 36

Celní podvýbor

1. Tímto se zřizuje Celní podvýbor, jehož úkolem je zajistit administrativní spolupráci za účelem správného a jednotného provádění tohoto Protokolu a plnit jakékoli další úkoly v celní oblasti, které mu budou svěřeny.

2. Podvýbor je tvořen odborníky obou Stran, kteří zodpovídají za celní záležitosti.


Článek 37

Přílohy

Přílohy tohoto Protokolu tvoří jeho nedílnou součást.


Článek 38

Doplňky k Protokolu

Společný výbor může rozhodnout o změnách ustanovení tohoto Protokolu.


Článek 39

Zboží v režimu tranzitu nebo uskladnění

Ustanovení této dohody lze uplatnit za zboží, které splňuje podmínky tohoto Protokolu, a které je k datu vstupu dohody v platnost v režimu tranzitu nebo je ve Straně uskladněno v celním skladu nebo se nachází ve svobodném celním pásmu nebo skladu, za předpokladu, že do čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážející Strany předloženo průvodní osvědčení EUR. 1 vystavené dodatečně spolu s doklady prokazujícími splnění podmínky přímé dopravy.




Společné prohlášení k Protokolu 3


Majíce na zřeteli Rozhodnutí č. 1/95 Rady přidružení ES - Turecko o Celní unii a Evropskou dohodu mezi ES a Českou republikou a Rozhodnutí č. 3/96 Rady přidružení ES - Česká republika o Protokolu 4,

Uznávajíce, že rozšířený systém kumulace umožní použití materiálů, které mají původ v Evropském společenství, Turecku, České republice, Slovenské republice, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku nebo Švýcarsku v zájmu usnadnění obchodu, předcházení možnostem podloudného obchodu se zbožím a zvýšení efektivnosti příslušných ujednání v obchodu mezi těmito zeměmi.

Strany tímto prohlašují, že příslušná ustanovení Protokolu 3 týkající se Evropského společenství, Slovenské republiky, Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Slovinska, Islandu, Norska nebo Švýcarska budou aplikována poté, kdy s těmito zeměmi Turecko a Česká republika uzavřou dohody nebo změní příslušné články existujících dohod a po výměně dopisů mezi Tureckem a Českou republikou o jejich provádění. Berouce do úvahy Celní unii mezi Tureckem a ES, nezbytná ujednání je třeba učinit ve vzájemné shodě. Až do této doby se článek 4 bude uplatňovat jen ve vztahu se Slovenskou republikou. Turecko bude informovat Českou republiku o pokroku, kterého bylo v tomto směru dosaženo mezi Tureckem a ES.

Zákaz vrácení cla a nebo osvobození od cla stanovený v článku 15 tohoto protokolu se současně deroguje do doby, kdy se bude uplatňovat diagonální kumulace.




Příloha I k Protokolu 3

Úvodní poznámky k příloze II Protokolu 3


Poznámka 1:

Příloha II stanoví pro každý výrobek podmínky, které musí být splněny, aby tento výrobek byl považován za dostatečně zpracovaná nebo opracovaný ve smyslu článku 6 Protokolu.


Poznámka 2:

2. 1. První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Ke každému výrobku uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo původu. Je-li před číselným označením v prvním sloupci uvedeno „ex”, znamená to, že pravidla ve sloupci 3 nebo 4 se týkají pouze té části čísla nebo kapitoly Harmonizovaného systému, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

2. 2. Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis výrobků ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušná pravidla ve sloupci 3 nebo 4 pro všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené skupiny nebo kapitoly.

2. 3. Platí-li rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každý odstavec ve sloupci 2 popis té části čísla, které odpovídají příslušná pravidla ve sloupci 3 nebo 4.

2. 4. Jsou-li pro výrobek popsaný v prvních dvou sloupcích stanovena pravidla ve sloupcích 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud ve sloupci 4 není uvedeno žádné pravidlo, musí být uplatněno pravidlo stanovené ve sloupci 3.


Poznámka 3:

3. 1. Ustanovení článku 6 Protokolu, které se týká původních výrobků použitých ve výrobě jiných výrobků, se uplatní bez ohledu na to, zda statut původu byl získán v rámci závodu, kde je tento výrobek používán, nebo v jiném závodu ve Stranách.

Například:

Z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním” čísla 7 224 se vyrábí motor čísla 8 407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny výrobku fco závod.

Jestliže byl použitý výkovek zhotoven ve Straně z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7 224. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném nebo jiném závodě ve Straně. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3. 2. Pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 stanoví minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné pro získání původu. Vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá původ; a naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze použít nepůvodní materiál určitého stupně zpracování, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3. 3. Pokud, bez dotčení poznámky 3. 2., pravidlo uvádí, že lze použít „materiály kteréhokoli čísla”, lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo získaného výrobku, avšak s podmínkou splnění ostatních omezení, která mohou být obsažena v tomto pravidle. Výraz „výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla - L však znamená, že je možno použít pouze ty materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2.

3. 4. Určuje-li pravidlo původu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.

Například:

Pravidlo pro textilní tkaniny čísel 5 208 až 5 212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů; lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

3. 5. Určuje-li pravidlo původu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz též poznámku 6. 2. vztahující se k textilu).

Například:

Pravidlo pro výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením čísla 1 904, které výslovně vylučuje použití nepůvodních obilovin nebo mouky, nevylučuje možnost použít minerální soli, chemické a jiné přísady, které nejsou vyrobeny z obilovin. Nicméně toto se neuplatní pro výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování, přestože nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu.

Například:

V případě oděvů kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze zhotovit z příze. V takových případech musí být výchozím nepůvodním materiálem vlákna, tj. nižší stupeň zpracování než příze.

3. 6. Jestliže jsou v pravidle uvedeny dvě procentuální sazby nebo více, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.


Poznámka 4:

4. 1. Pojem „přírodní vlákna” se rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem se vztahuje pouze na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4. 2. Pojem „přírodní vlákna” zahrnuje žíně čísla 0 503, hedvábí čísel 5 002 a 5 003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5 101 až 5 105, bavlněná vlákna čísel 5 201 až 5 203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5 301 až 5 305.

4. 3. Pojmy „textilní vláknina”, „chemické materiály” a „papírenské materiály” se používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

4. 4. Pojem „chemická (syntetická nebo umělá) střižová vlákna” se používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střižová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5 501 až 5 507.


Poznámka 5:

5. 1. Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý výrobek odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 pro jakékoli použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5. 3. a 5. 4. níže).

5. 2. Toleranci uvedenou v poznámce 5. 1. lze uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

- hedvábí,
- vlna,
- hrubé zvířecí chlupy,
- jemné zvířecí chlupy,
- žíně,
- bavlna,
- papírenské materiály a papír,
- len,
- pravé konopí,
- juta a jiná textilní lýková vlákna,
- sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave,
- kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna,
- syntetická chemická vlákna,
- umělá chemická vlákna,
- syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyesteru,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyamidu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyimidu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,
- syntetická chemická střižová vlákna z polyvinylchloridu,
- jiná syntetická chemická střižová vlákna,
- viskózová umělá chemická střižová vlákna,
- jiná umělá chemická střižová vlákna,
- polyurethanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,
- polyurethanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,
- výrobky čísla 5 605 (metalizovaná příze) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,
- ostatní výrobky čísla 5 605.

Například:

Příze čísla 5 205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5 203 a syntetických střižových vláken čísla 5 506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), až do 10 % hmotnosti příze.

Například:

Vlněná tkanina čísla 5 112 vyrobená z vlněné příze čísla 5 107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5 509 je směsová tkanina. proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny) nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání) nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Například:

Všívaná textilie čísla 5 802 zhotovená z bavlněné příze čísla 5 205 a z bavlněné tkaniny čísla 5 210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.

Například:

Jestliže je výše zmíněná všívaná tkanina vyrobena z bavlněné příze čísla 5 205 a syntetické tkaniny čísla 5 407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.

Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze a bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou na vyšším stupni zpracování než připouští pravidlo původu, za předpokladu, že jejich souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Jutová podložka a/nebo umělá příze by mohly být dováženy na vyšším stupni zpracování, za předpokladu, že je splněno hmotností kritérium.

5. 3. V případě výrobků obsahujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou”, je výše uvedená tolerance 20 % ve vztahu k této přízi.

5. 4. V případě výrobků „s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií”, je výše uvedená tolerance 30 % ve vztahu k této přízi.


Poznámka 6:

6. 1. V případě textilních výrobků zařazených v číslech, obsahujících odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny výrobku fco závod.

6. 2. Bez dotčení poznámky 6. 3. se mohou materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63, též obsahující textilie, použít bez omezení při výrobě textilních výrobků.

Například:

Jestliže pravidlo původu stanoví, že určitý textilní výrobek (například kalhoty) musí být vyroben z příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (například knoflíků), neboť tyto nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu to nebrání použití zipů, přestože obvykle obsahují textilní materiály.

6. 3. Při uplatnění procentuálního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.


Poznámka 7:

7. 1. Pro účely čísel ex 2 707, 2 713 až 2 715, ex 2 901, ex 2 902 a ex 3 403 se výrazem „specifické procesy” rozumí:

(a) vakuová destilace;

(b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;1)

(c) krakování (štěpení);

(d) reforming (úprava);

(e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

(f) procesy využívající všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

(g) polymerizace;

(h) alkylace;

(i) izomerace.

7. 2. Pro účely čísel 2 710, 2 711 a 2 712 se výrazem „specifické procesy” rozumí:

(a) vakuová destilace;

(b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;2)

(c) krakování (štěpení);

(d) reforming (úprava);

(e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

(f) procesy využívající všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

(g) polymerizace;

(h) alkylace;

(i) izomerace;

(j) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2 710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (metoda ASTM D 1 266 - 59 T);

(k) pouze ve vztahu k produktům čísla 2 710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

(l) pouze ve vztahu k těžkým olejům čísla ex 2 710: zpracování pomocí vodíku při tlaku převyšujícím 20 bar a teplotě převyšující 250o C, s použitím katalyzátorů jiných než používaných při odsiřování, kdy vodík v chemické reakci představuje aktivní činidlo. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2 710 pomocí vodíku (např. dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování), jehož cílem je zlepšit barvu nebo stálost, není samozřejmě pokládáno za specifický proces;

(m) pouze ve vztahu k topným olejům čísla ex 2 710: atmosférická destilace, při níž se při 300o C destiluje méně než 30 % objemu produktů, včetně ztrát (metoda ASTM D 86);

(n) pouze ve vztahu k těžkým olejům jiným, než jsou plynové a topné oleje čísla ex 2 710: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7. 3. Pro účely čísel ex 2 707, 2 713 až 2 715, ex 2 901, ex 2 902 a ex 3 403 nejsou pro získání původu postačující jednoduché operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry, jakékoli kombinace těchto nebo podobných operací.




Příloha II k Protokolu 3

Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů nezbytné pro získání statutu původu


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha III k Protokolu 3

Průvodní osvědčení EUR. 1


1. Průvodní osvědčení EUR. 1 se vystavuje na formuláři, jehož vzor obsahuje tato příloha. Formulář je vytisknutý v češtině nebo v bulharštině nebo v jazyce některé ze zemí uvedených v článku 4 tohoto Protokolu. Formuláře se vyplňují v jednom z těchto jazyků a v souladu s obecně závaznými právními předpisy platnými ve vyvážející Straně. Jsou-li vyplňovány ručně. je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

2. Každé osvědčení má rozměr 210 x 297 mm; lze připustit toleranci až - 5 mm nebo + 8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorek, které zviditelní jakékoliv padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Kompetentní orgány Stran si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.



Movement certificate - Průvodní osvědčení

SCAN obrázek č. 1 (formulář)



Aplication for movement certificate - Žádost o průvodní osvědčení

SCAN obrázek č. 2 (formulář)



Prohlášení vývozce

SCAN obrázek č. 3 (formulář)




Příloha IV k Protokolu 3

Prohlášení na faktuře


SCAN obrázek č. 4 (formulář)





1) Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitole 27 Kombinované nomenklatury.

2) Viz doplňková poznámka 4 (b) ke kapitole 27 Kombinované nomenklatury.