Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Listiny Programu evropského spolupracujícího státu
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. listopadu 2004 byla v Praze podepsána Listina Programu evropského spolupracujícího státu.
Listina vstoupila v platnost na základě svého článku 6 dne 24. listopadu 2004.
Anglické znění Listiny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují
současně.
státu
a
Česká republika
(dále jen ,,smluvní strany"),
BEROUCE V ÚVAHU Dohodu evropského spolupracujícího státu (dále jen ,,Dohoda ES státu") mezi Českou republikou a Evropskou kosmickou agenturou (dále jen ,,Agentura"), podepsanou v Praze dne 24. listopadu 2003, zvláště pak článek 14.1 této Dohody, v němž se uvádí, že: ,,Po podpisu smluvními stranami vstoupí tato Dohoda v platnost dnem doručení nóty České republiky Agentuře o jejím schválení v souladu s existujícími vnitřními právními předpisy České republiky. Česká republika bude využívat výhod plynoucích ze všech práv ES státu podle této Dohody ode dne schválení Listiny programu PESS dle Článku 7. Pokud se smluvní strany nedohodnou na jiné lhůtě, proběhne toto schválení Listiny PESS Českou republikou nejdéle do jednoho roku ode dne podpisu této Dohody. Nedojde-li k tomuto schválení ve výše uvedené lhůtě, pozbude tato Dohoda automaticky platnost.",
S OHLEDEM na nótu, kterou Česká republika zaslala Agentuře dne 19. října 2004 a v níž Česká republika informuje ESA, že Dohoda ES státu mezi Českou republikou a Agenturou byla schválena v souladu s právním řádem České republiky,
SE DOHODLY TAKTO:
1. V rámci Dohody ES státu a v souladu s jejími podmínkami je cílem této Listiny Programu evropského spolupracujícího státu (programu PESS) stanovit podmínky finančního příspěvku České republiky do Programu evropských spolupracujících států, čímž bude Česká republika moci, při splnění dalších podmínek uvedených ve výše zmíněném článku 14.1, požívat výhod plynoucích ze všech práv, které podle Dohody ES státu jako evropský spolupracující stát získává.
2. Navrhované podmínky finančního příspěvku České republiky do programu PESS jsou následující:
i)
programu PESS, jehož obsah týkající se činností České republiky je stanoven v Příloze 1, je alokována finanční obálka, stanovená v Příloze 2;
ii)
příspěvek je hrazen v rámci této finanční obálky a v souladu s mechanismem financování stanoveným v Příloze 2 a je využíván na krytí nákladů spojených s prováděním programu PESS.
3. Přílohy k této Listině programu PESS jsou nedílnou součástí této Listiny.
4. Česká republika a Agentura mohou po vzájemné dohodě revidovat ustanovení této Listiny programu PESS. Podle podmínek Dohody ES státu lze tuto Listinu programu PESS revidovat a aktualizovat v průběhu pětiletého období Dohody ES státu vždy jednou ročně. Změny, s výjimkou změn provedených pouze u Příloh, nabývají platnosti dnem podpisu smluvními stranami. U změn provedených pouze v Přílohách se postupuje v souladu s podmínkami těchto
Příloh.
5. Tato Listina programu PESS zůstává v platnosti po celou dobu platnosti Dohody ES státu.
6. Tato Listina programu PESS vstupuje v platnost dnem podpisu smluvními stranami a v souladu s podmínkami článku 14.1 Dohody ES státu a při splnění dalších podmínek uvedených ve výše zmíněném článku 14.1 tak Česká republika bude moci požívat výhod plynoucích ze všech práv, které podle Dohody ES státu jako evropský spolupracující stát
získává.
Dáno v Praze dne 24. listopadu 2004
ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Signatáři si rovněž mohou zabezpečit překlady tohoto dokumentu do jazyka francouzského a německého, tyto překlady však nejsou pro účely výkladu považovány za směrodatné.
Za Českou republiku
Za Evropskou kosmickou agenturu
JUDr. Petra Buzková v. r.
Lars Fredén v. r.
ministryně školství,
vedoucí mezinárodních
mládeže a tělovýchovy
vztahů
Aktivity, které byly přijaty k uskutečnění v České republice a které v souladu s ustanoveními Dohody ES státu byly schváleny programovými radami a výbory Agentury v rámci programu PESS v roce 2004, jsou následující:
1. Kosmická věda
1.1 CLUSTER II - Zařízení na zpracování dat a simulaci, numerické modelování a interpretaci dat o vlnění a částicích
Projekt navazuje na aktivity v programu PRODEX.
Tento projekt je zaměřen na výzkum interakcí slunečního větru s magnetosférou na globální, mezo- a mikro- úrovni s užitím kinetických kódů (Vlasov/PIC/hybridní) a analýzy in situ dat (PRASSADCO, IDFS/ISDAT data interface). Práce bude probíhat ve spolupráci s UCLA, Los Angeles (NSF grant: Analysis of Waves and Turbulence in Space Plasma) a LESIA Meudon (PICS) University of Iowa (NSF grant: Study of Propagation and Non-Linear Properties of Plasma Waves Using Advanced Techniques). Navíc je tento projekt přípravou na chystaný projekt BepiColombo. Zahrnuje rovněž využití stávajících znalostí při přípravě kosmických experimentů, zahájení vývoje cívkových čidel a miniaturizovaných předzesilovačů pro nízké a střední frekvence.
1.2 Účast ČR v projektu INTEGRAL
Projekt navazuje na aktivity v programu PRODEX.
Česká účast v projektu INTEGRAL představuje koordinaci a místní vedení v České republice (včetně českého vědeckého týmu INTEGRAL a datového centra INTEGRAL v AÚ AV v Ondřejově), mezinárodní spolupráce a vztahů a je zaměřena na přímé zapojení do práce v ISDC a OMC. Vedoucí projektu je spoluřešitel mezinárodního experimentu INTEGRAL OMC a spoluřešitel a člen mezinárodního střediska INTEGRAL Science Data Centre (ISDC).
1.3 Analýza dat pořízená družicí SOHO
Dosud bylo použito několik přístrojů na družici SOHO ke studiu sluneční atmosféry, erupcí, vláken a sluneční korony. Analýza pozorovaných dat se prováděla s využitím sofistikovaných numerických simulací radiačního přenosu a MHD a bylo publikováno několik článků obsahujících důležité výsledky. Řešitel tohoto projektu je Assocciate Scientist projektu SOHO-SUMER a účastní se prací na sledování a analýze dat z družice SOHO ve spolupráci s týmem SUMER v MPAE Lindau a s týmem MEDOC team v IAS Orsay. Další spolupracující pracoviště zahrnují Observatoire de Paris, Meudon a MPA Garching. Výsledky těchto prací byly oceněny v roce 2003 cenou Akademie věd ČR.
Družice SOHO získává jedinečná data od svého vypuštění a v plánu je provedení dalších pozorování. Tento projekt je zaměřen na:
1. využití obsáhlého archivu dat z družice SOHO a analyzování spekter a spektrálních obrazů vybraných slunečních struktur;
2. organizování a provádění nových pozorování, především s CDS a SUMER;
3. pokračování ve vývoji moderních analytických nástrojů založených na teoretických přístupech ke spektroskopii plasmy v nerovnovážném stavu a sluneční MHD;
4. využití výsledků při definování budoucích slunečních projektů ESA, jako je Solar
Orbiter.
Počítá se s pokračováním studia stavby spektrálních čar chromosféry v ultrafialové a extrémně ultrafialové části spektra, oscilací v oblasti Lymanových čar vodíku a mechanismu zahřívání chromosféry. Cílem je také lepší pochopení fyzikálních zákonitostí slunečních protuberancí a vláken, hlavně jejich jemné struktury, interakce s plazmou v magnetickém poli a jejich dynamiky. Pozornost bude rovněž věnována erupčním procesům souvisejícím s aktivací vláken a koronárních erupcí, s výstupem do programu kosmického počasí (ve spolupráci s ILWS).
1.4 Vlny a turbulence v kosmické plazmě
Tento projekt je zaměřen na aplikaci nejnovějších analytických metod na vlnová měření kosmické plazmy. Počítá se s využitím dat ze dvou projektů ESA, které jsou již v operační fázi, a to Cluster a Double Star. Výzkumné aktivity se soustředí na důležité vlnové jevy vyskytující se v zemské magnetosféře na její hranici a ve slunečním větru. V rámci příprav na projekt ESA Solar Orbiter se plánuje analýza dat ze sondy Stereo a provedení přípravné studie zvláštního palubního spektrálního analyzátoru. Součástí analýzy dat bude sestavení teorie antény a provedení numerických simulací. Přitom se použijí poznatky získané v předešlých úspěšných mezinárodních projektech: granty Národní vědecké nadace (NSF) ,,Study of Propagation and Non-Linear Properties of Plasma Waves Using Advanced Techniques" ve spolupráci s Universitou Iowa a ,,Analysis of Waves and Turbulence in Space Plasma" s Kalifornskou univerzitou (LA), francouzko-český mezinárodní program vědecké spolupráce (PICS) No. 469, a projekt PRODEX ,,Cluster II: data processing and simulation facility, numerical modeling and interpretation of wave observation".
2. Technologické projekty
2.1 Pokročilé monitorování pro moderní obecný řídící letový systém
Tradičně se řízení letu provádí v centrálním zcela uzavřeném Středisku letových operací bez jakéhokoli přímého nebo nepřímého spojení s okolním světem. Nové komunikační a internetové technologie otevírají možnost dálkového sledování, s využitím takových technických řešení, jako je Internet/Web aplikace nebo GSM/Osobní digitální asistenti (PDA). Možnosti těchto technologií a nové vlastnosti nekosmických monitorovacích systémů (např. SCADA systémy) začaly vytvářet rostoucí požadavky na zpřístupnění letových řídících systémů i externím a vzdáleným uživatelům. To ale způsobuje větší požadavky na parametry (více uživatelů připojených k serveru), takže provozní parametry se stávají důležitým prvkem, zvlášť když se přenášejí velké objemy dat. To rovněž vyžaduje komunikační a výpočetní technologie podporující tato nová dálková monitorující zařízení, jako je PDA. V obou případech jsou nová komunikační a výpočetní technologická řešení klíčovým bodem.
Hlavním cílem tohoto projektu je vypracovat návrh, který je již ověřen prototypy a který tvoří základ pro nasazení do plně operačního systému. Navíc bude výstup splňovat požadavky komerčních družicových operátorů, a tím zvýší konkurenceschopnost obecného Evropského letového řídícího systému. Plánovaná aktivita dosáhne:
-- Analýzu toho, jak lze nové komunikační technologie využít k dosažení optimálního poměru mezi provozním výkonem a spolehlivostí družicových sledovacích systémů.
-- Ve druhém kroku budou výsledky této analýzy použity k definování nového návrhu monitorovacího subsystému pro Řídící středisko ESA Mission Control SCOS-2000.
-- Analýzu toho, jak lze využít nové komunikační a výpočetní technologie k usnadnění spojení mezi serverem centrálního řídícího letového systému a vzdálenými uživateli na základě technologie GSM/PDA. Podle výsledku bude upraven návrh monitorovacího
subsystému pro SCOS-2000.
-- Jelikož klíčovým bodem je použití odpovídající výpočetní techniky, bude provedena analýza možnosti náhrady spojení TCP/IP spojením CORBA. V dalším kroku bude přepracován a upraven řídící letový systém MCS.
-- Navržení vhodného rozhraní pro ovládání monitorovacího klienta, který by se dal provozovat na PDA.
-- Všechny aktivity budou podpořeny příslušnými prototypy na různé úrovni operační způsobilosti.
Pro tuto aktivitu Siemens Austria bude počítat s účastí dvou dodavatelů: ANF-DATA (Česká republika), který bude odpovědný za monitorovací subsystém telemetrie založený na technologii Homogenous CORBA a Siemens PSE (Maďarsko), který bude vyvíjet mobilní rozšíření pro řídící středisko. Veškeré náklady těchto dvou dodavatelů budou hrazeny z programu PESS. Účast Siemens Austria bude hrazena z GSTP programu ESA.
2.2 PROBA 2 - Měření tepelné plazmy (TPMU)
Projekt přechází z programu PRODEX.
Tento projekt má za cíl postavení jednotky na měření teplotní plasmy (Thermal Plasma Measurement Unit - TPMU), která obsahuje zpožďující potenciální analyzátor a radiofrekvenční čidla v jednom mechanickém bloku a blok elektroniky. Přístroj je určen pro družici PROBA 2, ale lze jej upravit i pro jiné mikrodružice. Parametry tepelné plazmy jsou velmi důležité pro ohodnocení elektromagnetických vln šířících se v horní ionosféře a pro interpretaci jiných měření. Současně je měřen i potenciál těla družice, což je důležité pro určení ostatních současně měřených fyzikálních parametrů. Obdobný přístroj byl úspěšně použit na družicích MAGION. Nyní je přepracován tak, aby splnil dnešní požadavky na palubní přístroj.
2.3 PROBA 2 - Duální segmentovaná Langmuirova sonda (DSLP)
Projekt přechází z programu PRODEX.
Segmentovaná Langmuirova sonda představuje novou konstrukci Langmuirovy sondy, která byla postavena pro francouzskou družici DEMETER vypuštěnou v červnu 2004. Hlavním cílem přístroje DSLP je dále ověřit tento způsob měření základních parametrů plazmy a vyzkoušet funkci zařízení v podmínkách plazmového prostředí na palubě družice PROBA 2. Přitom budou studovány základní vlastnosti plazmového prostředí v magnetosféře (ionty a elektrony). Půjde o sledování časových změn hustoty a teploty v časovém intervalu až 1 sekunda. Spolu s parametry plazmy bude možné z naměřených dat určit i potenciál družice. Tak tento přístroj lze použít jako referenční měření o potenciálu pro další přístroje umístěné na palubě družice PROBA 2. DSLP navíc poskytne i údaje o interakčních jevech mezi družicí a plazmou a doplní měření dalších zařízení na PROBA 2, která by mohla způsobit interakční procesy mezi družicí a plazmou.
3. Výzkum a aplikace pozorování Země
3.1 Spektrálně-prostorový přechod od listové do porostové úrovně s užitím spektrálního a směrového přístupu jako podpora pro projekt SPECTRA
Norský smrk patří k nejdůležitějším stromům boreálních lesů, které představují jeden z největších biomů na Zemi. Proto je sledování a výzkum dynamiky uhlíkového cyklu (přeměna uhlíku, jeho pohlcení a zdroje) uvnitř ekosystému norského smrku, s uvážením změn globálního klimatu, v současnosti ve středu vědecké a společenské pozornosti. Stávající spektrálně-směrové systémy dálkového průzkumu (např. CHRIS na družici PROBA, MISR) jsou schopné poskytnout užitečné prostředky pro výzkum a modelování uhlíkového cyklu v různých měřítkách.
V roce 2003 byl zahájen český národní projekt CzechCarbo, který studuje mechanismy a hlavní environmentální faktory ovlivňující schopnost přijímat atmosférický uhlík evropskými lesními ekosystémy od místní do regionální úrovně. Tento projekt je založen na metodě obousměrných omezení zahrnující přístup k modelování jak zhora-dolů, tak zdola-nahoru. Přístup zdola-nahoru přímo simuluje procesy výměny uhlíku mezi ekosystémem a atmosférou s využitím modelů řady vegetačních fysiologických a biologických procesů, jako fotosyntéza, respirace, transpirace atd. Zobrazující spektroskopie se dá využít k parametrizaci těchto modelů pomocí získání biologických a biochemických parametrů z hyperspektrálních dat pořízených leteckými (např. AVIRIS, HyMAP, CASI) nebo kosmickými systémy (MERIS, MODIS, Hyperion), s využitím příslušných modelů radiačního přenosu.
3.2 Nový model pro znalostní management v lesnictví založený na integraci principů mobilní ambient inteligence, nových navigačních metod a spojením s družicovými obrazovými daty
Tento projekt usiluje o ustavení nového konceptu Ambient Mobile Intelligence (AMI) pro řízení lesního hospodářství, integrovanou mobilní komunikaci, nové metody navigace (GPS, EGNOS, GALILEO) a integraci prostorové informace včetně družicových obrazů (SPOT, IKONOS, EROS). Projekt se zaměří na tři specifická témata, která budou řešena:
. Integrace prostorových dat (integrované družicové obrazy) jako část znalostního lesnického systému na základě standardů a doporučení OGC a na principech sémantického webu.
. Návrh a zavedení komunikačního a navigačního systému do heterogenní sítě (pozemní Internet, GPRS, WiFi, družice) ve spojení se stávajícími a budoucími navigačními systémy (GPS, EGNOS, GALILEO).
. Pro zlepšení znalostí řízení lesnictví budou využity nové metody získávání dat, modelování a analýzy. Nové technologie podpoří vybudování znalostního lesnického systému (hospodaření v lesnictví, ochrana před lesními požáry).
Systém nabídne vlastníkům lesa a plánovacím úřadům nové způsoby sběru dat a jejich analýzy, kdy bude optimálně využito kombinace terénního průzkumu, nových zdrojů informací a analýzy k tomu, aby mohli připravit lesní hospodářský plán efektivněji, rychleji a levněji.
3.3 Ohodnocení umístění různých procesorů na pozorování Země pro technologii GRID
Výpočetní technika GRID je nová a aktivní oblast zaměřená na sdílení zdrojů ve velkém (výpočetní kapacita, uložení a nebo šířka pásma).
ESA je zapojena ve vývoji portálu GRID pro služby dálkového průzkumu, včetně datových procesorů a účinného rozhraní se vstupem do systému datového archivu ze všech misí MUIS. V tomto projektu se navrhuje pokračovat v této linii a ohodnotit využití různých procesorů pro data dálkového průzkumu v technologii GRID. Možné aplikace navrhované studie jsou následující:
DINSAR, SAR Diferenční Interferometrie. Hlavním cílem DINSAR je určení malých pohybů zemského povrchu za časové období od několika měsíců do několika let. To znamená zpracovat obrovská množství dat z pozorování Země.
Zpracování dat z SMOS. SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) je prvním družicovým projektem ze série družic Earth Explorer.
Vytváření produktů pro potřeby řízení měst. Tato aplikace je jasně komerční aplikací. Myšlenka je vytvářet mapy změn v městských oblastech na základě dat SAR a odvozených produktů. Takové výstupy by se mohly použít pro vypracování evropských statistik s aktualizací jednou ročně. Potenciální rozsah je 500 předních městských oblastí v EU.
4. Výzkum a aplikace v družicové navigaci
Vývoj software pro SISNeT a jeho aplikace
EGNOS zahájil činnost během roku 2004 a zavádějí se další služby šířené jeho signálem. V blízké budoucnosti se tak stane hlavním nástrojem evropských navigačních služeb. Zejména ESA vyvinula SISNET, který umožňuje přenos signálu EGNOS přes Internet (a GPRS). To podstatně zlepšuje jeho hodnotu pro uživatele, kteří nemají vysoké bezpečnostní nároky, a to hlavně v místech s omezenou přímou viditelností na geostacionární družice. Navíc je SISNET jednoduchý a přitom účinný nástroj pro výzkum atmosféry, charakteristiku signálu EGNOS
a provoz za velmi sníženou cenu. To je důležité hlavně pro získání praktických zkušeností se systémem GNSS například na vysokých školách.
Řada aplikací založených na těchto nástrojích zahrnuje monitorování kolejí, pohyb automobilů nebo vedení nevidomých lidí. Zejména pro ně je internetová dvousměnová komunikace v SISNeT významným přínosem.
Česká republika navrhuje pokročit ve vývoji stávajících nástrojů založených na ESA systému SISNET (s možností zahrnutí zvláštního uzlu SISNET v ČR), a to podle požadavků kanceláře projektu GNSS-1, a využít je k vývoji konkrétních aplikací. Kromě aplikačních možností projekt bude:
-- Propagovat užití EGNOS a SISNeT v nových zemích EU
-- zvyšovat důležitou praktickou zkušenost v ČR a propagovat přípravu místních podniků na užívání GNSS v Evropě a vytvoření znalostí na tvorbu aplikací pro Galileo
-- poskytovat ESA další funkčnost nástrojů využívajících SISNeT pro prospěch evropských uživatelů.
5. Revizní doložka
V souladu s podmínkami Dohody ES státu lze v průběhu pětiletého období platnosti Dohody ES státu tuto Přílohu vždy jednou za rok revidovat a aktualizovat. Změny a úpravy provedené v této Příloze se realizují písemnou korespondencí mezi smluvními
stranami.
1. Finanční obálka
Česká republika poskytne Agentuře za období pěti let (2005 -- 2009) finanční obálku v částce 5 000 000 EURO při ekonomických podmínkách roku 2001 coby její příspěvek do programu PESS. Všeobecné podmínky, kterými se řídí finanční příspěvek České republiky do PESS, jsou určeny v Dohodě PESS. Obecné podmínky, jimiž se řídí finanční příspěvek České republiky k programu PESS, stanovuje Dohoda ES státu. Hlavní finanční zásady, uvedené v Dohodě ES státu, Příloha 1, část II.4 a zmíněné dále, jsou doplněny následujícími ustanoveními:
- (a)
- příspěvek České republiky je hrazen v souladu s pravidly a postupy Agentury a doplňujícími ustanoveními této Přílohy;
- (b)
- bez ohledu na ustanovení Finančních předpisů Agentury, Kapitola II, Článek 6 se nevyčerpaná částka na konci finančního roku automaticky převádí do roku následujícího;
- (c)
- v souladu s platnými pravidly a postupy Agentura účtuje náklady, které jí při správě programu vzniknou, a zaznamenává je na své účty. Za tímto účelem bude České republice účtována fixní sazba ročního finančního příspěvku stanovená touto Listinou ve výši 7 %, postupně navyšovaná každý rok tak, aby za pětileté období programu PESS dosáhla plné výše nákladů;
- (d)
- aktualizace ročních plateb podle změn ekonomických podmínek se řídí platnými pravidly a postupy Agentury;
- (e)
- pokud Česká republika nevznese jiný požadavek, využije se na konci každého pětiletého období, k němuž se program PESS vztahuje, část příspěvku České republiky, která nebyla vyhrazena na provedení odpovídajících prací, k financování činností plánovaných v následujícím pětiletém období, k němuž se program PESS vztahuje;
- (f)
- V případě ukončení platnosti této Dohody může vláda České republiky jakýkoliv příspěvek České republiky, který není vázán v rámci programu PESS, přidělit na jiné činnosti Agentury, jichž se jako členská či přidružená země účastní, nebo s ním může dle svého rozhodnutí naložit jinak.
2. Informativní rozpis nákladů podle obecných kategorií činností, kterých se v rámci programu PESS bude
Česká republika účastnit v roce 2005
a. Vědy o vesmíru: 43 % disponibilního rozpočtu
b. Technologie a vybavení: 27 % disponibilního rozpočtu
c. Výzkum a aplikace v oblasti pozorování Země: 20 % disponibilního
rozpočtu
d. Výzkum v oblasti biologických a fyzikálních věd: 3 % disponibilního rozpočtu
e. Administrativní náklady: 7 % disponibilního rozpočtu
3. Informativní harmonogram plateb
Následující tabulka uvádí informativní harmonogram plateb v EURO pro období let 2005 -- 2009:
4. Revizní doložka
V souladu s podmínkami Dohody ES státu lze v průběhu pětiletého období platnosti Dohody ES státu tuto Přílohu vždy jednou za rok revidovat a aktualizovat. Změny a úpravy provedené v této Příloze se realizují písemnou korespondencí mezi smluvními stranami.