SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. května 2003 byl v Kyjevě přijat Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (k Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí1).
Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Kyjevě téhož dne.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Protokol ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Protokolu, dne 12. srpna 2009.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dne 8. října 2009. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 10. listopadu 2009.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují
současně.
Strany tohoto protokolu,
připomínajíce ustanovení čl. 5 odst. 9 a čl. 10 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),
uznávajíce, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek představují důležitý mechanismus pro zvyšování odpovědnosti podniků, snižování znečištění a podporu udržitelného rozvoje, jak stanoví Deklarace z Luccy přijatá na prvním zasedání stran Aarhuské úmluvy,
s ohledem na zásadu 10 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,
s ohledem také na zásady a závazky přijaté na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992, zejména na ustanovení kapitoly 19 Agendy 21,
berouce v potaz Program dalšího provádění Agendy 21 přijatý Valným shromážděním Organizace spojených národů na jeho devatenáctém zvláštním zasedání v roce 1997, ve kterém se mimo jiné požaduje rozšíření vnitrostátních kapacit a schopností pro shromažďování, zpracovávání a šíření informací s cílem umožnit veřejnosti, aby vhodnými prostředky získávala informace o globálních otázkách životního prostředí,
s ohledem na Plán pro provádění výsledků Světového summitu o udržitelném rozvoji konaného v roce 2002, ve kterém se vyzývá k vývoji ucelených a integrovaných informací o chemických látkách, například prostřednictvím vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,
s ohledem na činnost Mezivládního fóra pro chemickou bezpečnost, zejména na Deklaraci z Bahie z roku 2000 o chemické bezpečnosti, Priority pro činnost po roce 2000 a Akční plán pro registry úniků a přenosů znečišťujících látek/emisní inventury,
berouce také v úvahu činnost uskutečňovanou v rámci Meziorganizačního programu pro správné nakládání s chemickými látkami,
berouce dále v úvahu činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména doporučení Rady OECD týkající se vytváření registrů úniků a přenosů znečišťujících látek, ve kterém rada vyzývá členské státy, aby vytvořily registry úniků a přenosů znečišťujících látek a zpřístupnily tyto registry veřejnosti,
přejíce si vytvořit mechanismus, který přispěje k tomu, aby všichni příslušníci stávající generace i generací budoucích mohli žít v životním prostředí přiměřeném pro jejich zdraví a dobré životní podmínky, a to zajištěním rozvoje veřejně dostupných informačních systémů o životním prostředí,
přejíce si také zajistit, aby při rozvoji těchto systémů byly zohledněny zásady přispívající k udržitelnému rozvoji, jako je přístup založený na předběžné opatrnosti, který je obsažen v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992,
vědomy si vazby mezi vhodnými informačními systémy o životním prostředí a výkonem práv obsažených v Aarhuské úmluvě,
uznávajíce potřebu spolupráce s ostatními mezinárodními iniciativami v oblasti znečišťujících látek a odpadů, včetně Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech z roku 2001 a Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování z roku 1989,
vědomy si toho, že cílem integrovaného přístupu k omezování znečištění a množství odpadů pocházejících z provozu průmyslových zařízení a jiných zdrojů je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, zajistit posun k udržitelnému a environmentálně šetrnému rozvoji a chránit zdraví stávající generace i generací budoucích,
přesvědčeny o hodnotě registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako nákladově efektivního nástroje, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o únicích a přenosech znečišťujících látek v jednotlivých komunitách a prostřednictvím těchto komunit a slouží orgánům státní správy při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, monitorování souladu s určitými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě politik a programů v oblasti životního prostředí,
domnívajíce se, že registry úniků a přenosů znečišťujících látek mohou mít značný přínos pro průmyslové odvětví v důsledku lepšího nakládání se znečišťujícími látkami,
berouce v potaz možnosti využití údajů z registrů úniků a přenosů znečišťujících látek ve spojení s informacemi o zdraví, životním prostředí, demografii, hospodářství a jiných důležitých aspektech pro účely lepšího pochopení možných problémů, identifikace problematických otázek, přijetí preventivních a zmírňujících opatření a stanovení priorit pro péči o životní prostředí,
vědomy si významu ochrany soukromí identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob při zpracování informací ohlašovaných do registrů úniků a přenosů znečišťujících látek v souladu s platnými mezinárodními normami v oblasti ochrany údajů,
vědomy si také významu vývoje mezinárodně slučitelných systémů registrace úniků a přenosů znečišťujících látek pro zlepšení porovnatelnosti údajů,
berouce na vědomí, že řada členských států Evropské hospodářské komise OSN, Evropského společenství a stran Severoamerické dohody o volném obchodu shromažďuje údaje o únicích a přenosech znečišťujících látek z různých zdrojů a poskytuje tyto údaje veřejnosti, a vědomy si zejména dlouhodobých a cenných zkušeností některých zemí v této oblasti,
berouce v úvahu různé povahy stávajících registrů emisí a nutnost zamezit duplicitě, a uznávajíce proto nutnost určité míry flexibility,
vyzývajíce k postupnému rozvoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek,
vyzývajíce také k vytvoření vazeb mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek a informačními systémy o jiných únicích veřejného významu,
SE DOHODLY TAKTO:
Cílem tohoto protokolu je zlepšit přístup veřejnosti k informacím vytvořením ucelených, integrovaných, celostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR -- pollution release and transfer registers) v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, což by mohlo usnadnit účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přispět k prevenci a snižování znečištění životního prostředí.
1. ˙stranou˙, nevyplývá-li ze znění Protokolu něco jiného, rozumí stát nebo regionální organizace hospodářské integrace uvedená v článku 24, které souhlasily s tím, aby byly vázány tímto protokolem a pro něž Protokol vstoupil v platnost;
2. ˙úmluvou˙ rozumí Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí uzavřená v Aarhusu, Dánsko, dne 25. června 1998;
3. ˙veřejností˙ rozumí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;
4. ˙provozovnou˙ rozumí jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě nebo v přilehlých lokalitách, které vlastní nebo provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba;
5. ˙příslušným orgánem˙ rozumí vnitrostátní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný subjekt nebo subjekty, které jsou určeny stranou, aby spravovaly vnitrostátní systém registrace úniků a přenosů znečišťujících látek;
6. ˙znečišťující látkou˙ rozumí látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí;
7. ˙únikem˙ rozumí jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;
8. ˙přenosem mimo lokalitu˙ rozumí přesun znečišťujících látek nebo odpadů určených k odstranění nebo využití a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny;
9. ˙rozptýlenými zdroji˙ rozumí mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;
10. výrazy ˙vnitrostátní˙ nebo ˙celostátní˙ s ohledem na závazky vyplývající z Protokolu pro strany, které jsou regionálními organizacemi hospodářské integrace, vykládají tak, že se vztahují na dotyčný region, není-li uvedeno jinak;
11. ˙odpadem˙ rozumí látky nebo předměty, které:
a) jsou odstraňovány nebo využívány;
b) jsou určeny k odstranění nebo využití, nebo
c) mají být podle vnitrostátních právních předpisů odstraněny nebo využity;
12. ˙nebezpečným odpadem˙ rozumí odpad, který je definován jako nebezpečný vnitrostátními právními předpisy;
13. ˙jiným odpadem˙ rozumí odpad, který není nebezpečným odpadem;
14. ˙odpadními vodami˙ rozumí použitá voda obsahující látky nebo předměty podléhající regulaci na základě vnitrostátních právních předpisů.
1. Každá strana přijme nezbytná právní, správní a jiná opatření a vhodná donucovací opatření k provedení ustanovení tohoto protokolu.
2. Ustanoveními tohoto protokolu není dotčeno právo strany ponechat v platnosti nebo zavést rozsáhlejší nebo veřejně dostupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký vyžaduje tento protokol.
3. Každá strana přijme nezbytná opatření, aby zaměstnanci provozovny a osoby z řad veřejnosti, které ohlásí orgánům veřejné správy, že určitá provozovna porušila vnitrostátní právní předpisy provádějící tento protokol, nebyli touto provozovnou nebo orgány veřejné správy z důvodu ohlášení daného porušení sankcionováni, pronásledováni nebo obtěžováni.
4. Při provádění tohoto protokolu se každá strana řídí přístupem založeným na předběžné opatrnosti, stanoveným v zásadě 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992.
5. Za účelem omezení dvojího ohlašování mohou být systémy registrace úniků a přenosů znečišťujících látek v praktické míře integrovány se stávajícími zdroji informací, jako jsou ohlašovací mechanismy v rámci licencí nebo povolení pro provoz.
6. Strany budou usilovat o sbližování mezi vnitrostátními registry úniků a přenosů znečišťujících látek.
V souladu s tímto protokolem každá strana vytvoří a bude spravovat veřejně přístupný vnitrostátní registr úniků a přenosů znečišťujících látek, který:
a) bude obsahovat údaje o konkrétních provozovnách s ohledem na ohlašování týkající se bodových zdrojů;
b) bude zahrnovat ohlašování týkající se rozptýlených zdrojů;
c) bude obsahovat údaje o konkrétních znečišťujících látkách, případně odpadech;
d) bude rozlišovat mezi úniky do jednotlivých složek životního prostředí -- ovzduší, půdy a vody;
e) bude obsahovat informace o přenosech;
f) bude založen na povinném, pravidelném ohlašování;
g) bude obsahovat standardizované a včasné údaje, omezený počet standardizovaných prahových hodnot pro ohlašování a případně omezená ustanovení o důvěrnosti údajů;
h) bude ucelený a navržený tak, aby byl uživatelsky vstřícný a veřejně přístupný, a to rovněž v elektronické formě;
i) bude umožňovat účast veřejnosti na jeho vývoji a úpravách a
j) bude představovat strukturovanou počítačovou databázi nebo několik provázaných databází spravovaných příslušným
orgánem.
1. Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v registru uvedeném v článku 4 byly uspořádány v agregované
i neagregované podobě, aby bylo možné úniky a přenosy vyhledávat a identifikovat podle:
a) provozovny a jejího zeměpisného umístění;
b) činnosti;
c) vlastníka nebo provozovatele a případně společnosti;
d) znečišťující látky, případně odpadu;
e) každé ze složek životního prostředí, do které znečišťující látka uniká; a
f) místa určení přenosu a případně místa odstranění nebo využití odpadu, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 5.
2. Každá strana také zajistí, aby údaje bylo možné vyhledávat a identifikovat podle rozptýlených zdrojů, které byly do registru zařazeny.
3. Každá strana navrhne svůj registr s ohledem na možnost jeho budoucího rozšiřování a zajistí, aby byly veřejně přístupné alespoň údaje ohlášené za posledních deset ohlašovacích let.
4. Registr je třeba navrhnout tak, aby umožňoval co nejsnazší přístup veřejnosti elektronickými prostředky, jako je například internet. Návrh by měl umožňovat, aby za běžných provozních podmínek byly informace v registru nepřetržitě a okamžitě dostupné elektronickými prostředky.
5. Každá strana uvede ve svém registru odkazy na své příslušné stávající, veřejně přístupné databáze údajů souvisejících s ochranou životního prostředí.
6. Každá strana uvede ve svém registru odkazy na registry úniků a přenosů znečišťujících látek jiných stran Protokolu a, pokud to bude proveditelné, na registry jiných zemí.
1. Každá strana zajistí, aby její registr obsahoval informace o:
a) únicích znečišťujících látek, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2;
b) přenosech mimo lokalitu, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 2 a
c) únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, které mají být ohlášeny podle čl. 7 odst. 4.
2. Po vyhodnocení zkušeností získaných při vývoji vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a provádění tohoto protokolu a s ohledem na příslušné mezinárodní procesy přezkoumá zasedání stran požadavky na ohlašování podle tohoto protokolu a posoudí následující aspekty jeho dalšího rozvoje:
a) revize činností uvedených v příloze I;
b) revize znečišťujících látek uvedených v příloze II;
c) revize prahových hodnot v přílohách I a II a
d) zařazení jiných relevantních aspektů, jako jsou informace o přenosech v rámci lokality, skladování, specifikace požadavků na ohlašování pro rozptýlené zdroje nebo vypracování kritérií pro zařazení znečišťujících látek na základě tohoto protokolu.
1. Každá strana buď:
a) uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušnou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedenou v příloze I, sloupci 1, a:
i) dochází v ní k únikům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušné prahové hodnoty uvedené v příloze II, sloupci 1,
ii) dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 2 mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních znečišťujících látek podle odst. 5 písm. d),
iii) dochází v ní k přenosům nebezpečného odpadu v množství přesahujícím 2 tuny ročně nebo jiného odpadu v množství přesahujícím 2 000 tun ročně mimo lokalitu, pokud daná strana zvolila variantu ohlašování přenosů konkrétních odpadů podle odst. 5 písm. d), nebo
iv) dochází v ní k přenosům jakékoli znečišťující látky uvedené v příloze II v odpadních vodách určených k čištění v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 1b mimo lokalitu;
aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2 nebo
b) uloží vlastníkovi nebo provozovateli každé jednotlivé provozovny v její jurisdikci, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I na prahové hodnotě pro počet zaměstnanců uvedené v příloze I, sloupci 2, nebo nad touto hodnotou, a vyrábí, zpracovává nebo používá jakoukoli znečišťující látku uvedenou v příloze II v množství přesahujícím příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze II, sloupci 3, aby splnila povinnost uloženou uvedenému vlastníkovi nebo provozovateli podle odstavce 2.
2. Každá strana uloží vlastníkovi nebo provozovateli provozovny uvedené v odstavci 1, aby předkládal informace uvedené v odstavcích 5 a 6 v souladu s požadavky uvedenými v daných ustanoveních, pokud jde o znečišťující látky a odpady, u kterých došlo k překročení prahových hodnot.
3. Ke splnění cíle tohoto protokolu může strana s ohledem na určitou znečišťující látku rozhodnout, že uplatní buď prahovou hodnotu pro únik nebo prahovou hodnotu pro výrobu, zpracování nebo použití, pokud se tím rozšíří příslušné informace o únicích nebo přesunech, které jsou k dispozici v jejím registru.
4. Každá strana zajistí, aby její příslušný orgán shromažďoval informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odstavců 7 a 8 za účelem jejich zařazení do registru, nebo pověří shromažďováním takových informací jeden nebo více orgánů veřejné správy nebo příslušných subjektů.
5. Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle odstavce 2, aby shromažďovali a předkládali svému příslušnému orgánu následující informace o konkrétních provozovnách:
a) název, adresu, zeměpisné umístění a činnost nebo činnosti ohlašující provozovny a jméno vlastníka nebo provozovatele a případně název společnosti;
b) název a číselné označení každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2;
c) množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež uniklo ze zařízení do životního prostředí v daném ohlašovacím roce, a to jak v agregované formě, tak s rozlišením toho, zda se jednalo o únik do ovzduší, do vody nebo do půdy, včetně prostřednictvím podzemní injektáže;
d) buď:
i) množství každé znečišťující látky, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi množstvím přenášeným za účelem odstranění a množstvím přenášeným za účelem využití, a název a adresu provozovny, která přenos přijme, nebo
ii) množství odpadu, který má být ohlašován podle odstavce 2, jež je přenášeno mimo lokalitu v daném ohlašovacím roce, s rozlišením mezi nebezpečným odpadem a jiným odpadem, a to pro jakýkoli způsob odstranění nebo využití podle přílohy III s uvedením buď ˙R˙ (recovery -- využití) nebo ˙D˙ (disposal -- odstranění) podle toho, zda je odpad určen k využití nebo odstranění, a v případě přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího odstranění nebo využití tohoto odpadu a místa odstranění nebo využití, které odpad přijme;
e) množství každé znečišťující látky v odpadních vodách, která má být ohlašována podle odstavce 2, jež je přenesena v daném ohlašovacím roce mimo lokalitu; a
f) typ metodiky používané k získání informací uvedených v písmenech c) až e), v souladu s čl. 9 odst. 2, s uvedením, zda jsou informace založené na měření, výpočtu nebo odhadu.
6. Informace uvedené v odst. 5 písm. c) až e) zahrnují informace o únicích a přenosech, ke kterým došlo při pravidelných činnostech a v důsledku mimořádných událostí.
7. Každá strana ve svém registru uvede v odpovídajícím územním rozdělení informace o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů, zjistí-li, že tyto údaje jsou shromažďovány příslušnými orgány a je prakticky možné je do registru zařadit. Pokud strana zjistí, že takové údaje neexistují, přijme opatření k zahájení ohlašování úniků příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů v souladu se svými vnitrostátními prioritami.
8. Informace uvedené v odstavci 7 zahrnují informace o typu metodiky použité k získání
informací.
1. Každá strana zajistí, aby informace, které mají být zařazeny do jejího registru, byly přístupné veřejnosti a aby byly v registru shromážděny a uspořádány podle kalendářního roku. Ohlašovacím rokem je kalendářní rok, kterého se dané informace týkají. Pro každou stranu je prvním ohlašovacím rokem kalendářní rok následující po vstupu Protokolu v platnost pro danou stranu. Ohlašování požadované podle článku 7 se provádí jednou ročně. Druhým ohlašovacím rokem však může být druhý kalendářní rok následující po prvním ohlašovacím roce.
2. Každá strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace byly zařazeny do jejího registru do patnácti měsíců od konce každého ohlašovacího roku. Informace za první ohlašovací rok se však zařadí do registru do dvou let od konce tohoto ohlašovacího roku.
3. Každá strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, zajistí, aby informace za určitý ohlašovací rok byly zařazeny do jejího registru šest měsíců poté, co vznikne tato povinnost stranám, které nejsou organizacemi regionální hospodářské integrace.
1. Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby v souladu s odstavcem 2 a s odpovídající četností shromažďovali údaje nezbytné ke zjištění úniků a přenosů mimo lokalitu u provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, a aby uchovávali pro příslušné orgány k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence musí také obsahovat popis metodiky použité ke shromáždění údajů.
2. Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle článku 7, aby používali nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostních bilancí, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, technické úsudky a jiné metody. Měli by tak případně činit v souladu s mezinárodně uznávanými metodikami.
1. Každá strana uloží vlastníkům nebo provozovatelům provozoven, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle čl. 7 odst. 1, aby zajistili kvalitu informací, které ohlašují.
2. Každá strana zajistí, aby údaje obsažené v jejím registru podléhaly hodnocení kvality ze strany příslušného orgánu, zejména s ohledem na jejich úplnost, konzistentnost a věrohodnost, s přihlédnutím k jakýmkoli pokynům, které budou případně vypracovány zasedáním stran.
1. Každá strana zajistí přístup veřejnosti k informacím obsaženým v jejím registru úniků a přenosů znečišťujících látek bez nutnosti prokazování zájmu a v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, zejména zajištěním toho, aby její registr poskytoval přímý elektronický přístup prostřednictvím veřejných telekomunikačních sítí.
2. Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, zajistí každá strana, aby její příslušný orgán na požádání poskytl dané informace jakýmkoli jiným účinným způsobem, a to co možná nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce po předložení žádosti.
3. S výhradou odstavce 4 každá strana zajistí, aby přístup k informacím obsaženým v jejím registru byl bezplatný.
4. Každá strana může svému příslušnému orgánu povolit, aby si účtoval poplatek za reprodukci a zaslání konkrétních informací uvedených v odstavci 2, avšak tento poplatek nesmí překročit rozumnou výši.
5. Nejsou-li informace obsažené v jejím registru snadno veřejně přístupné přímými elektronickými prostředky, usnadní každá strana elektronický přístup ke svému registru na veřejně dostupných místech, například ve veřejných knihovnách, v kancelářích místních úřadů nebo na jiných vhodných
místech.
1. Každá strana může příslušnému orgánu povolit, aby s informacemi obsaženými v registru zacházel jako s důvěrnými, pokud by zveřejnění těchto informací nepříznivě ovlivnilo:
a) mezinárodní vztahy, národní obranu nebo veřejnou bezpečnost;
b) průběh spravedlnosti, schopnost kterékoli osoby domoci se spravedlivého soudního řízení a schopnost orgánu veřejné správy provádět vyšetřování trestné nebo disciplinární povahy;
c) důvěrnost obchodních a průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost chráněna zákonem za účelem ochrany oprávněného hospodářského zájmu;
d) práva k duševnímu vlastnictví nebo
e) důvěrnost osobních údajů nebo spisů týkajících se fyzické osoby v případech, kdy taková osoba nedala souhlas se zveřejněním informací, pokud tuto důvěrnost upravují vnitrostátní právní předpisy.
Výše uvedené důvody důvěrnosti je nezbytné vykládat restriktivním způsobem, s ohledem na veřejný zájem, jemuž zveřejnění informací slouží, a na to, zda se dané informace týkají úniků do životního prostředí.
2. V rámci odst. 1 písm. c) se zveřejnění informací o únicích, které jsou důležité z hlediska ochrany životního prostředí, posuzuje podle vnitrostátních právních předpisů.
3. Pokud se s informací zachází jako s důvěrnou v souladu s odstavcem 1, uvede se v registru druh informace, jejíž poskytnutí bylo odmítnuto, například uvedením druhové chemické informace, je-li to možné, a důvod, proč bylo její poskytnutí odmítnuto.
1. Každá strana poskytne veřejnosti v rámci svých vnitrostátních právních předpisů vhodné možnosti účastnit se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek.
2. Pro účely odstavce 1 každá strana zajistí možnost volného veřejného přístupu k informacím o navrhovaných opatřeních týkajících se vývoje jejího vnitrostátního registru úniků a přenosů znečišťujících látek a dále možnost předložit jakékoli připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska důležité pro rozhodovací proces, a příslušný orgán k těmto vyjádřením veřejnosti náležitě přihlédne.
3. Každá strana zajistí, aby po přijetí rozhodnutí o zřízení nebo podstatné změně jejího registru byly včas zveřejněny informace o příslušném rozhodnutí a aspektech, na kterých je založeno.
1. Každá strana v rámci svých vnitrostátních právních předpisů zajistí, aby jakákoli osoba, která má za to, že její žádost o informace podle čl. 11 odst. 2 byla opomenuta, nesprávně zcela nebo zčásti zamítnuta, nedostatečně zodpovězena nebo jinak řešena v rozporu s ustanoveními uvedeného odstavce, měla přístup k přezkumnému řízení před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem ustaveným ze zákona.
2. Požadavky odstavce 1 nejsou dotčena příslušná práva a povinnosti stran na základě stávajících smluv platných mezi nimi, které se týkají předmětu tohoto článku.
1. Každá strana bude podporovat informovanost veřejnosti o svém registru úniků a přenosů znečišťujících látek a zajistí, aby byla pro přístup k jejímu registru a pro pochopení a využití informací v něm obsažených poskytnuta pomoc a instrukce.
2. Každá strana by měla odpovědným orgánům a úřadům poskytnout dostatečné kapacity a pokyny s cílem pomoci jim při plnění jejich povinností podle tohoto protokolu.
1. Strany navzájem odpovídajícím způsobem spolupracují a pomáhají si:
a) při mezinárodních opatřeních na podporu cílů tohoto protokolu;
b) na základě vzájemné dohody mezi dotčenými stranami při zřizování vnitrostátních systémů podle tohoto protokolu;
c) při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se úniků a přenosů v pohraničních oblastech a
d) při sdílení informací podle tohoto protokolu týkajících se přenosů mezi stranami.
2. Strany podporují vzájemnou spolupráci a případně spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi za účelem podpory:
a) informovanosti veřejnosti na mezinárodní úrovni;
b) transferu technologií a
c) poskytování technické pomoci v otázkách souvisejících s tímto protokolem stranám, které jsou rozvojovými zeměmi, a stranám s transformační ekonomikou.
1. Ustavuje se zasedání stran. Jeho první schůze bude svolána nejpozději dva roky po vstupu tohoto protokolu v platnost. Řádné schůze zasedání stran se poté konají následně po řádných zasedáních stran úmluvy nebo souběžně s nimi, nerozhodnou-li strany tohoto protokolu jinak. Mimořádná schůze zasedání stran se koná, rozhodne-li o tom zasedání stran v průběhu řádné schůze nebo na písemnou žádost kterékoli strany, pokud tuto žádost do šesti měsíců poté, co ji výkonný tajemník Evropské hospodářské komise oznámí všem stranám, podpoří alespoň jedna třetina těchto stran.
2. Zasedání stran průběžně přezkoumává provádění a vývoj tohoto protokolu na základě pravidelných zpráv stran a za tímto účelem:
a) vyhodnocuje rozvoj registrů úniků a přenosů znečišťujících látek a podporuje jejich pokračující posilování a sbližování;
b) vytváří pokyny usnadňující ohlašování stranami, s přihlédnutím k nutnosti zamezit duplicitě úsilí v tomto ohledu;
c) stanoví program činnosti;
d) zvažuje a případně přijímá opatření k posílení mezinárodní spolupráce v souladu s článkem 16;
e) ustavuje pomocné orgány, které považuje za nezbytné;
f) zvažuje a přijímá návrhy na změny tohoto protokolu a jeho příloh, které jsou považovány za nezbytné pro účely tohoto protokolu, v souladu s článkem 20;
g) na své první schůzi projedná a formou konsensu přijme jednací řád svých schůzí a jednací řád schůzí svých pomocných orgánů, s přihlédnutím k jakémukoli jednacímu řádu přijatému zasedáním stran úmluvy;
h) formou konsensu zváží vytvoření finančních ujednání a mechanismů technické pomoci pro účely usnadnění provádění tohoto protokolu;
i) využívá při plnění cílů tohoto protokolu ve vhodných případech služeb jiných příslušných mezinárodních orgánů a
j) zváží a učiní jakékoli další kroky nezbytné k plnění cílů tohoto protokolu, jako je přijetí pokynů a doporučení, které podpoří jeho provádění.
3. Zasedání stran podporuje výměnu informací o zkušenostech získaných při ohlašování přenosů specifických znečišťujících látek a specifických odpadů a vyhodnotí tyto zkušenosti za účelem posouzení možností sblížení těchto dvou přístupů, s přihlédnutím k veřejnému zájmu o informace v souladu s ustanovením článku 1 a k celkové účinnosti vnitrostátních registrů úniků a přenosů znečišťujících látek.
4. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii, jakož i kterýkoli stát nebo regionální organizace hospodářské integrace, které jsou podle článku 24 oprávněny podepsat tento protokol, avšak nejsou stranou tohoto protokolu, a jakákoli mezivládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se tento protokol vztahuje, jsou oprávněny účastnit se schůzí zasedání stran jako pozorovatelé. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.
5. Jakákoli nevládní organizace kvalifikovaná v oblastech, na něž se vztahuje tento protokol, která oznámila výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise, že si přeje být zastoupena na schůzi zasedání stran, je oprávněna účastnit se zasedání jako pozorovatel, nevznese-li proti tomu námitky alespoň jedna třetina stran přítomných na dané schůzi. Jejich přijetí a účast podléhá jednacímu řádu přijatému zasedáním stran.
1. S výjimkou stanovenou odstavcem 2 má každá strana tohoto protokolu jeden hlas.
2. Organizace regionální hospodářské integrace vykonávají své hlasovací právo v otázkách své působnosti počtem hlasů odpovídajícím počtu jejich členských států, které jsou stranami. Tyto organizace nevykonávají své hlasovací právo, pokud toto právo vykonávají jejich členské státy a naopak.
Přílohy k tomuto protokolu tvoří jeho nedílnou součást, a není-li výslovně uvedeno jinak, představuje odkaz na tento protokol současně odkaz na kteroukoli jeho přílohu.
1. Kterákoli strana může navrhnout změnu tohoto protokolu.
2. Návrhy změn tohoto protokolu budou posouzeny na schůzi zasedání stran.
3. Jakýkoli návrh změny tohoto protokolu musí být předložen písemně sekretariátu, který jej oznámí alespoň šest měsíců před schůzí, na které bude navržen k přijetí, všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.
4. Strany budou všemožně usilovat o dosažení shody týkající se jakékoli navrhované změny tohoto protokolu formou konsensu. Pokud bylo veškeré úsilí o dosažení konsensu vyčerpáno a shody se dosáhnout nepodařilo, přijme se změna jako poslední možnost tříčtvrtinovou většinou hlasů stran přítomných a hlasujících na dané schůzi.
5. Pro účely tohoto článku se ˙přítomnými a hlasujícími stranami˙ rozumí strany, které jsou přítomny a odevzdají hlas pro nebo proti.
6. Jakoukoli změnu tohoto protokolu přijatou v souladu s odstavcem 4 oznámí sekretariát depozitáři, který ji zašle všem stranám, ostatním státům a organizacím regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím, že budou vázány tímto protokolem, a pro které dosud nevstoupil v platnost, a signatářům.
7. Změna Protokolu, s výjimkou změny přílohy, vstoupí v platnost pro strany, které ji ratifikovaly, přijaly nebo schválily, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdrží listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení od alespoň tří čtvrtin stran, které byly stranami v době jejího přijetí. Poté vstoupí v platnost pro jakoukoli jinou stranu devadesátým dnem po dni, kdy daná strana uloží svou listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení změny.
8. V případě změny přílohy strana, která tuto změnu nepřijme, oznámí tuto skutečnost písemně depozitáři do dvanácti měsíců ode dne rozeslání této změny depozitářem. Depozitář neprodleně informuje všechny strany o obdržení jakéhokoli takového oznámení. Strana může předchozí oznámení o nepřijetí kdykoli odvolat, přičemž daná změna přílohy poté vstoupí pro danou stranu v platnost.
9. Po uplynutí dvanácti měsíců ode dne rozeslání změny přílohy depozitářem podle odstavce 6 vstoupí tato změna v platnost pro strany, které nepředložily depozitáři oznámení podle odstavce 8, pokud do tohoto oka-mžiku nepředloží takové oznámení více než jedna třetina stran, které byly stranami v okamžiku přijetí dané změny.
10. Pokud změna přílohy přímo souvisí se změnou tohoto protokolu, nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost daná změna tohoto protokolu.
Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise vykonává pro tento protokol následující funkce sekretariátu:
a) příprava a podpůrné služby pro schůze zasedání stran;
b) předávání zpráv a jiných informací obdržených v souladu s ustanoveními tohoto protokolu stranám;
c) informování zasedání stran o činnosti sekretariátu a
d) jiné funkce určené zasedáním stran na základě dostupných
zdrojů.
Na své první schůzi stanoví zasedání stran formou konsensu postupy spolupráce a institucionální ujednání mimosoudní, nesporné a konzultativní povahy pro hodnocení a podporu plnění tohoto protokolu a řešení případného porušování jeho ustanovení. Při stanovení těchto postupů a ujednání zváží zasedání stran mimo jiné skutečnost, zda bude umožněno přijímání informací od veřejnosti ohledně záležitostí souvisejících s tímto protokolem.
1. Vznikne-li spor mezi dvěma nebo více stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu, budou tyto strany usilovat o řešení sporu jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným způsobem řešení sporů, který je pro strany daného sporu přijatelný.
2. Při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu, při přistoupení k němu nebo kdykoli poté může stát podat depozitáři písemné prohlášení, že pro řešení sporů nevyřešených v souladu s odstavcem 1 přijímá jeden nebo oba následující způsoby urovnávání sporů jako povinné ve vztahu k jakékoli straně, která přijme stejný závazek:
a) předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b) rozhodčí řízení v souladu s postupem stanoveným v příloze IV.
Organizace regionální hospodářské integrace může učinit prohlášení se stejným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými v písmenu b).
3. Pokud strany sporu přijaly oba způsoby řešení sporů uvedené v odstavci 2, lze spor předložit pouze Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany sporu jinak.
Tento protokol bude otevřen k podpisu v Kyjevě (Ukrajina) od 21. do 23. května 2003 při příležitosti páté ministerské konference ˙Životní prostředí pro Evropu˙ a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 31. prosince 2003 všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů, a organizacím regionální hospodářské integrace sestávajícím ze svrchovaných členských států Organizace spojených národů, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v záležitostech upravených tímto protokolem, včetně pravomoci uzavírat v souvislosti s těmito záležitostmi smlouvy.
Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník Organizace spojených národů.
1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 24.
2. Tento protokol bude otevřen k přistoupení od 1. ledna 2004 státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 24.
3. Jakákoli organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24, která se stane stranou, aniž by byl kterýkoli její členský stát stranou, je vázána všemi závazky vyplývajícími z tohoto protokolu. Je-li jeden nebo více členských států dané organizace stranou, organizace a její členské státy rozhodnou o svých odpovědnostech za plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu. V takovém případě nejsou daná organizace a členské státy oprávněny vykonávat souběžně práva vyplývající z tohoto protokolu.
4. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 24 prohlášení ohledně rozsahu své působnosti ve vztahu k záležitostem upraveným tímto protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakýchkoli podstatných změnách v rozsahu své
působnosti.
1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem ode dne uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2. Pro účely odstavce 1 se jakákoli listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako dodatečná k listinám, které uložily členské státy takové organizace.
3. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje Protokol v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tento stát nebo organizace uložily listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
K tomuto protokolu nelze vznést žádné výhrady.
Kdykoli po uplynutí tří let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana Protokol vypovědět písemným oznámením depozitáři. Jakákoli takováto výpověď nabývá účinku devadesátým dnem ode dne obdržení výpovědi depozitářem.
Originál tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni zástupci, podepsali tento protokol.
V Kyjevě dvacátého prvního května roku dva tisíce tři.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podepsaná v Aarhusu dne 25. června 1998 byla vyhlášena pod č. 124/2004 Sb. m. s.
