175

Předseda Poslanecké sněmovny

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 89/1990 Sb., zákonem č. 468/1991 Sb., zákonem č. 318/1993 Sb., zákonem č. 237/1995 Sb. a zákonem č. 86/1996 Sb.

Zákon

o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)


Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Zrušen


Část I

Právo autorské

§ 2

Dílo

(1) Předmětem autorského práva jsou díla literární, vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní, hudební, výtvarná včetně děl umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická a kartografická. Za předmět ochrany se považují i programy počítačů, pokud splňují pojmové znaky děl podle tohoto zákona; nestanoví-li tento zákon jinak, jsou chráněny jako díla literární.

(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní předpisy a rozhodnutí, veřejné listiny, úřední spisy, denní zprávy, ani na projevy přednesené při projednávání veřejných záležitostí; k soubornému vydání takových projevů nebo k jejich zařazení do sborníku je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.


§ 3

Zpracování a překlad díla

(1) Předmětem autorského práva jsou také nová díla původní, která vznikla osobitým tvůrčím zpracováním díla jiného.

(2) Předmětem autorského práva jsou dále i překlady děl do jiných jazyků.

(3) Dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se svolením jeho autora. Svolení autora není třeba k překladu do jiného jazyka u děl uvedených v § 2 odst. 2.


§ 4

Dílo souborné

(1) Předmětem autorského práva jsou i sborníky, časopisy, pásma, výstavy a jiná díla souborná, je-li jejich uspořádání výsledkem tvůrčí činnosti; zařadit dílo do díla souborného lze jen se svolením autora.

(2) Autorské právo k soubornému dílu jako celku přísluší tomu, kdo je uspořádal; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

(3) Právo autorské k vydanému sborníku, kartografickému dílu a časopisu vykonává vydavatel.


§ 5

Díla spojená

(1) Spojit díla lze jen se svolením jejich autorů. S díly spojenými nakládají všichni autoři společně.

(2) Práva autorů nakládat se spojenými díly jiným způsobem zůstávají nedotčena.

(3) K provozování hudebního díla s textem stačí svolení autora části hudební.


§ 6

Dílo filmové

Autoři jednotlivých složek filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem a autor díla takto nově vytvořeného, kterým je zpravidla režisér, udílejí výrobci svolení k užití díla smlouvou. Autorské právo k dílu takto vytvořenému jako celku vykonává výrobce.


§ 7

Dílo spoluautorů

Autorské právo k dílu, které vzniklo tvůrčí činností několika autorů jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nedílně.


§ 8

Dílo anonymní a pseudonymní

(1) Totožnost autora, jehož dílo bylo uveřejněné bez udání jména nebo s krycím jménem, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

(2) Dokud se autor veřejně neprohlásí, může autorské právo k dílu uplatnit ten, kdo dílo poprvé oprávněně vydal, a pokud vydáno nebylo, uveřejnil. Veřejného prohlášení autora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.


§ 9

Vznik autorského práva k dílu

(1) Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné vnímatelné podobě.

(2) Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla, tak na jeho jednotlivé části.


§ 10

Uveřejnění a vydání díla

(1) Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé veřejně provedeno nebo vystaveno, vydáno nebo jinak uvedeno na veřejnost.

(2) Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s veřejným šířením jeho rozmnoženin.


§ 11

Země původu díla

(1) Za zemi původu díla se pokládá

a) u děl nevydaných stát, jehož je autor státním příslušníkem,

b) u děl vydaných stát, kde se oprávněně uskutečnilo první vydání díla.

(2) Na dílo, které bylo vydáno současně na území České republiky i jinde, hledí se jako na dílo vydané v České republice; za současné vydání díla se považuje vydání v rozpětí nejvýše 30 dnů.


Obsah autorského práva

§ 12

(1) Autor má právo

a) na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost svého díla, a je-li dílo užíváno jinou osobou, aby se tak dělo způsobem nesnižujícím hodnotu díla,

b) s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet svolení k jeho užití,

c) na odměnu za tvůrčí práci (§ 13).

(2) Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné.


§ 13

(1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna.

(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu (§ 15 odst. 2 písm. a)) na podkladě

a) rozhlasového či televizního vysílání nebo

b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného a uveřejněného jeho výrobcem (§ 45)

přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby fyzických či právnických osob.

(3) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu (§ 15 odst. 2 písm. a)) na podkladě tiskovin5) nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům.

(4) Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich placení, jakož i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny oprávněných osob může Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.


Užití díla

§ 14

(1) Užít díla, pokud to není dovoleno přímo zákonem, lze jen se svolením autora. Svolení k užití díla uděluje autor smlouvou.

(2) Autorovo oprávnění vyplývající ze zákona nemůže být dohodou stran vyloučeno ani zkráceno.

(3) Bez svolení autora může být díla užito pouze v případech stanovených v § 15, na základě soudního rozhodnutí podle § 17 odst. 2 nebo s úředním přivolením podle § 18.


§ 15

(1) Autorské právo neporušuje, kdo použije námětu obsaženého v cizím díle k vytvoření nového díla původního.

(2) Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout, kdo

a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu, pokud ji, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně jako rozmnoženinu nebo napodobeninu označí a nejde-li o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla architektonického stavbou nebo jiným provedením anebo o počítačový program; ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno;

b) cituje úryvky vydaného díla a uvede autora i název díla;

c) zařadí do díla vědeckého nebo kritického v míře potřebné k vysvětlení textu anebo do učebnic či učebních pomůcek v odůvodněném rozsahu části vydaných děl, drobná vydaná díla celá, rozmnoženiny či napodobeniny děl nebo jejich částí, uvede-li autora i pramen;

d) užije uveřejněného díla v samostatné přednášce výlučně k účelům vyučovacím nebo vzdělávacím, uvede-li autora i dílo;

e) přetiskne v časopise články časového významu o věcech hospodářských nebo politických uveřejněné již v jiných časopisech, uvede-li autora i pramen; přípustné však není takové přetištění, je-li výslovně zapověděno;

f) napodobí dílo výtvarné umístěné na veřejném prostranství v jiném oboru výtvarného umění; fotografie takto umístěného výtvarného díla lze též bez souhlasu jeho autora rozmnožovat a šířit;

g) otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo výstavy vyobrazení výtvarného díla do ní zařazeného;

h) veřejně vystavuje díla výtvarná nebo fotografická, která již autor převedl na jinou osobu, vystavuje-li se dílo bezplatně anebo je-li k vystavení bezplatně půjčeno;

i) rozmnožuje nebo dává rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu nebo pro rozdávání dílo fotografické, které je jeho podobiznou a které bylo úplatně objednáno;

j) zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro potřebu veřejné knihovny k dokumentačním účelům a pro účely vědeckého výzkumu;

k) rozmnoží vydané dílo zvláštní technikou pro potřeby nevidomých.

(3) Autorovo svolení nepotřebuje a odměnu za užití díla nejsou také povinny poskytnout

a) organizace při zpravodajství o aktuální události fotografií, filmem, rozhlasem nebo televizí, je-li v odůvodněné míře užito i díla, které je při takovéto události provozováno nebo vystaveno,

b) knihovny, školy, školská zařízení, archivy, muzea a galerie,1) půjčují-li nevýdělečně originály vydaných děl nebo jejich rozmnoženiny pořízené tiskem nebo jiným způsobem, nejde-li o snímky zvukového, obrazového nebo obojího záznamu s výjimkou nevýdělečného zapůjčení těchto snímků pro potřeby nevidomých.

(4) Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen získat autorovo svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu

a) pro provoz programu na počítači, pro nějž byl tento program získán;

b) ke zjištění informací nezbytných k dosažení funkčního spojení dvou nebo více počítačových programů, pokud je taková rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena jím samým nebo osobou jím určenou, nejsou-li tyto informace běžně dostupné a je-li jejich získání omezeno na části počítačového programu nezbytné k dosažení uvedeného cíle;

c) k archivním a záložním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak znehodnocena.

(5) Oprávněný uživatel počítačového programu nemůže být omezen ve svém právu zkoumat počítačový program, studovat jej nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek programu, činí-li tak při jeho obvyklém využívání.

(6) Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového programu může provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny počítačového programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným uživatelem; tím není dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti.


§ 16

(1) Samostatným užitím díla, kromě jeho vysílání rozhlasem nebo televizí, je i každé další veřejné šíření takto vysílaného díla pomocí jakéhokoli zařízení k přenosu zvuků nebo obrazů, uskutečňuje-li takové šíření jiný subjekt než organizace původního vysílání.

(2) Za součást bezdrátového rozhlasového nebo televizního vysílání se považuje současný, úplný a nezměněný přenos takového vysílání po drátě či jiným způsobem uskutečněný toutéž organizací. Umožnění příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téhož domu, popřípadě domů bezprostředně souvisejících pomocí anténových zařízení (tzv. společné televizní antény) se za zvláštní užití nepovažuje.


§ 17

(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.

(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého zaměstnance vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u soudu.

(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.

(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.

(5) Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru, vykonává zaměstnavatel.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského nebo služebního poměru.


§ 18

Ministerstvo kultury může svým výrokem nahradit autorovo svolení k překladu děl cizích státních příslušníků do českého jazyka, pokud to připouštějí mezinárodní smlouvy, a za podmínek v nich stanovených.


Převod autorských práv

§ 19

(1) Autor může převádět jen právo dílo užít.

(2) Nabyvatel smí získané oprávnění převést na třetí osobu jen se svolením autora.

(3) Zrušen.


§ 20

Zrušen


§ 21

Zanikne-li právnická osoba nebo zemře-li fyzická osoba, na niž bylo převedeno právo užít díla, bez právního nástupce, nabude opět autor práva rozhodovat o dalším užití díla.


Smlouvy o šíření díla

§ 22

(1) Smlouvou o šíření díla uděluje autor právnické nebo fyzické osobě za odměnu svolení šířit své dílo; podmínky šíření díla mohou obsahovat i hromadné smlouvy.

(2) Smlouvami o šíření díla jsou zejména smlouva nakladatelská, smlouva o veřejném provozování díla, smlouvy o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla, smlouva o šíření snímků zvukového záznamu díla a smlouva o vysílání díla rozhlasem nebo televizí.

(3) Smlouva o šíření díla musí stanovit způsob a rozsah šíření díla, čas, kdy se tak stane, autorskou odměnu, součinnost autora, dobu, na kterou je smlouva sjednána a závazek uživatele, že šíření díla provede na svůj účet.

(4) Pokud Ministerstvo kultury nestanoví jinak, musí být smlouva o šíření díla sjednána písemně.


§ 23

(1) Autor je povinen odevzdat dílo uživateli včas a upravené tak, aby mohlo být bez obtíží šířeno dohodnutým způsobem.

(2) Uživatel může od smlouvy odstoupit, jestliže mu autor bez závažného důvodu dílo řádně neodevzdal ani v dodatečné lhůtě, kterou mu uživatel poskytl; dodatečnou lhůtu není třeba poskytnout, vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy věci, že uživatel nemůže mít na opožděném splnění zájem. V takovém případě může uživatel požadovat vrácení toho, co již autorovi plnil.

(3) Autor může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, nebude-li šíření díla uskutečněno ve lhůtě sjednané ve smlouvě; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.


Smlouva nakladatelská

§ 24

(1) Smlouvou nakladatelskou udílí autor nakladateli svolení vydat dílo slovesné, dílo hudebně dramatické nebo hudební, dílo výtvarných umění anebo dílo fotografické, a nakladatel se zavazuje na svůj účet dílo vydat, učinit opatření k jeho šíření a vyplatit autorovi odměnu.

(2) Dokud trvá poměr založený nakladatelskou smlouvou, nemůže autor udělit jiné organizaci svolení k vydání díla bez souhlasu nakladatele, ledaže jde o souborné vydání jeho děl nebo o vydání díla v periodické publikaci.

(3) Bude-li dílo rozebráno dříve než uplyne doba, na kterou byla smlouva sjednána, může autor, i když nebylo ujednáno vydání další, žádat na nakladateli, aby vydal dílo znovu. Nebude-li pak smlouva o novém vydání díla sjednána do šesti měsíců, má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelem jiným.


§ 25

(1) Autor je oprávněn provést autorskou korekturu svého díla.

(2) Nebude-li autoru umožněno autorskou korekturu díla provést, může od smlouvy odstoupit a žádat vrácení díla, došlo-li by k užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu; tím není dotčen jeho nárok na autorskou odměnu.


§ 26

Smlouva o veřejném provozování díla

Smlouvou o veřejném provozování díla udílí autor provozovateli svolení provozovat dílo divadelní nebo hudební a provozovatel se zavazuje na svůj náklad dílo provozovat a zaplatit autorovi odměnu.


§ 26a

Smlouva o šíření díla půjčováním nebo pronájmem rozmnoženin díla

(1) Smlouvou o šíření díla půjčováním rozmnoženin díla udílí autor půjčiteli svolení přenechat třetím osobám po sjednanou dobu bezplatně rozmnoženiny díla k užívání.2)

(2) Smlouvou o šíření díla pronájmem rozmnoženin díla udílí autor pronajímateli svolení přenechat za úplatu třetím osobám (nájemcům) rozmnoženiny díla, aby je dočasně užívaly.3)

(3) Rozmnoženinami díla se rozumí i snímky zvukového, obrazového nebo obojího záznamu díla.


§ 27

Smlouva o vytvoření díla

(1) Smlouvou o vytvoření díla se zavazuje autor vytvořit pro objednatele za odměnu literární, vědecké nebo umělecké dílo a uděluje svolení, aby objednatel díla užil k účelu smlouvou vymezenému.

(2) Autor je povinen vytvořit dílo osobně ve stanovené lhůtě. Není-li dohodnuto jinak, vznikne autorovi nárok na sjednanou odměnu odevzdáním díla.

(3) Má-li dílo vady, které brání, aby mohlo být díla užito k účelu smlouvou stanovenému, může objednatel od smlouvy odstoupit. Jsou-li vady odstranitelné, může objednatel od smlouvy odstoupit jen tehdy, jestliže autor vady neodstraní v přiměřené lhůtě, kterou mu objednatel k tomu účelu poskytl.

(4) Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně pro smlouvu o vytvoření díla.


§ 28

Smlouvy o jiném užití díla

Na smlouvy o jiném užití díla se přiměřeně vztahují ustanovení § 22 odst. 3 a § 23.


§ 29

Přechod autorského práva

(1) Autorské právo přechází na dědice. Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice.

(2) Nemá-li spoluautor dědice, přirůstá jeho podíl spoluautorům ostatním.


Převod originálu nebo rozmnoženiny díla

§ 30

Kdo nabude originálu díla nebo jeho rozmnoženiny, nenabývá tímto převodem práva k užití díla, není-li výslovně ujednáno jinak.


§ 31

Autor, který převedl za úplatu originál svého díla, může se domáhat slušného vypořádání na každém nabyvateli, který dalším převodem vlastnictví díla získal společensky neodůvodněný majetkový prospěch. Tohoto práva se nelze předem vzdát.


Ohrožení nebo porušení autorského práva

§ 32

(1) Autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby rušení jeho práva bylo zakázáno, následky porušení odstraněny a poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění. Vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

(2) Vznikla-li autorovi ohrožením nebo porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle občanského zákoníku.

(3) U díla vytvořeného spoluautory přísluší oprávnění podle odstavců 1 a 2 i jednotlivým spoluautorům samostatně.

(4) Výkon práva autorského jinými osobami nebrání, aby se autor sám domáhal ochrany svého autorského práva před jeho ohrožením nebo porušením.


§ 32a

Stejné nároky jako při ohrožení nebo porušení autorských práv příslušejí autorovi vůči osobám, které vyrábějí, uvádějí do oběhu nebo využívají pro dosažení majetkového prospěchu pomůcky výlučně zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků, použitých k ochraně jeho díla před neoprávněným užitím.


Trvání práv

§ 33

(1) Autorské právo trvá, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu života autorova a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich který ostatní přežil.

(2) Trvání autorského práva k pozůstalému dílu, uveřejněnému poprvé v posledních deseti letech lhůty podle odstavce 1, prodlužuje se na deset let od uveřejnění díla.

(3) U děl anonymních a pseudonymních, u nichž totožnost autora není známa, trvá autorské právo 50 let po uveřejnění díla.

(4) Autorské právo k dílům filmovým trvá 50 let po uveřejnění díla.

(5) U sborníků a časopisů vydaných organizacemi trvá autorské právo deset let po uveřejnění díla.

(6) Právo na ochranu autorství je však časově neomezené.


§ 34

Doba trvání autorského práva se počítá vždy teprve od konce roku, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.


§ 35

Volná díla

(1) Nemá-li autor dědiců nebo odmítnou-li dědici dědictví přijmout, stanou se jeho díla, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 2, volnými, a to i před uplynutím lhůt uvedených v § 33.

(2) Skončí-li doba trvání autorského práva nebo je-li dílo volné z jiného důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití díla svolení ani poskytnout autorskou odměnu. Volné dílo však smí být užito jen způsobem odpovídajícím jeho hodnotě a musí být uveden autor díla, je-li znám. O zachování této podmínky pečují autorské svazy a právnické osoby, které získaly oprávnění k výkonu hromadné správy pro vymezený obor tvůrčí činnosti v příslušné oblasti podle zvláštního zákona.4)


Část II

Práva výkonných umělců

§ 36

(1) Předmětem práv výkonných umělců podle tohoto zákona jsou jejich umělecké výkony, tj. výkony herců, zpěváků, hudebníků, tanečníků a jiných osob, které představují, zpívají, hrají, recitují nebo jinak provádějí literární nebo umělecké dílo.

(2) Bez svolení výkonných umělců nelze užít jejich výkonů pro

a) zvukový, obrazový nebo obojí záznam (dále jen „záznam”) zhotovený pro výrobu rozmnoženin určených k veřejnému odbytu nebo pro výrobu filmů určených k veřejnému promítání (dále jen „snímky”),

b) zhotovení snímků určených k veřejnému odbytu nebo užití záznamů nebo snímků k jinému účelu, než pro které již bylo svolení uděleno, např. k jejich veřejnému přednesu, půjčování nebo pronájmu, pokud nejde o případy uvedené v § 37 odst. 1,

c) vysílání rozhlasem nebo televizí,

d) veřejné promítání nebo šíření jinými prostředky, byl-li výkon uskutečněn pro někoho jiného než pro organizaci, která ho chce použít.

(3) Za užití výkonu náleží výkonným umělcům odměna.


§ 37

(1) Svolení výkonného umělce není třeba

a) k zhotovení záznamu jeho výkonu, uskutečněného pro rozhlasovou nebo televizní organizaci, je-li záznam pořizován touto organizací vlastními prostředky pro vlastní vysílání,

b) k vysílání jeho výkonu rozhlasem nebo televizí, děje-li se ze záznamu nebo snímku, který byl zhotoven se svolením výkonného umělce,

c) k užití jeho výkonu pro osobní potřebu uživatele; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 39 odst. 1),

d) k užití jeho výkonu ze záznamu nebo snímku výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím.

(2) Za užití výkonu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) náleží výkonnému umělci odměna.


§ 38

Práva výkonných umělců trvají 50 let od konce roku, v němž byl záznam výkonu pořízen.


§ 39

(1) Ustanovení § 5 až 9, § 12, § 13 odst. 2 až 4, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 3, § 16, 19, § 21 až 23, § 26 až 30, § 32 odst. 1 a 2, § 32a, § 33 odst. 6, § 34 a § 35 odst. 2 se vztahují obdobně na výkonné umělce a jejich výkony; totéž platí o § 35 odst. 1 s tím, že trvání práva se řídí podle § 38.

(2) Ministerstvo kultury může stanovit způsob, jímž uplatňují výkonní umělci svá práva podle tohoto zákona, účastní-li se jich několik na provedení jediného výkonu.


Část III

Zrušena


Část IV

Práva výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací

§ 45

(1) Předmětem práv výrobců zvukových záznamů podle tohoto zákona jsou zvukové záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných zvuků.

(2) Svolení výrobce zvukových záznamů je třeba

a) k vysílání zvukových záznamů a snímků rozhlasem a televizí,

b) k pořízení rozmnoženin zvukového záznamu nebo snímku pro jinou než vlastní osobní potřebu; tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 2 (§ 45 odst. 4),

c) k veřejnému přednesu zvukových záznamů nebo snímků,

d) k půjčování a pronájmu zvukových záznamů nebo snímků.

(3) Za svolení podle odstavce 2 má výrobce právo na odměnu.

(4) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na výrobce zvukových záznamů.

(5) Právo výrobce zvukových záznamů trvá 50 let od konce roku, v němž byl pořízen záznam.


§ 46

(1) Předmětem práv rozhlasové nebo televizní organizace jsou jejich vlastní vysílané pořady.

(2) Rozhlasový nebo televizní pořad lze dále vysílat, zhotovit jeho záznam pro jinou než vlastní osobní potřebu a takový záznam dále rozmnožovat nebo jinak veřejně šířit jen se svolením organizace, která pořad uskutečnila; za svolení má organizace právo na odměnu.

(3) Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně na rozhlasové a televizní organizace.

(4) Rozhlasovým a televizním organizacím, v případě že přenášejí vysílání jiných rozhlasových nebo televizních organizací, práva podle odstavců 2 a 3 nepříslušejí.

(5) Právo rozhlasových a televizních organizací trvá 50 let od konce roku, v němž se vysílání poprvé uskutečnilo.


§ 47

Svolení výrobce zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací ani poskytování odměny není třeba, jde-li o zhotovení záznamu nebo snímku a jeho využití výhradně k účelům zpravodajství o aktuálních událostech nebo k účelům vědeckým nebo vyučovacím.


§ 48

Vláda může stanovit, za jakých podmínek se přiznává právo uvedené v § 45 a 46 zahraničním výrobcům zvukových záznamů a rozhlasovým a televizním organizacím podle mezinárodních smluv.


Část V

Ustanovení společná

§ 49

Zrušen


§ 50

(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů, kteří jsou českými občany, ať vznikla nebo byla uveřejněna kdekoli. Totéž platí o dílech autorů, kteří požívají v České republice práva asylu.

(2) Na díla cizích státních příslušníků vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.

(3) Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů, kteří nejsou českými občany, byla-li poprvé v České republice vydána nebo uveřejněna anebo má-li zde autor bydliště.

(4) Trvání autorského práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než v zemi původu díla.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro výkonné umělce a jejich výkony.


Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 51

(1) Doba trvání autorského práva se řídí tímto zákonem i tehdy, počala-li před jeho účinností. Stanoví-li tento zákon dobu delší, vztahuje se toto prodloužení jen na díla, u nichž před účinností tohoto zákona práva dosud nezanikla.

(2) Totéž platí o právech výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací.


§ 52

Ochrana děl užitého umění podle tohoto zákona nevylučuje, aby tato díla byla chráněna rovněž podle předpisů o ochraně průmyslových vzorů.


§ 53

(1) Pokud z ustanovení tohoto zákona nebo z předpisů k jeho provedení neplyne něco jiného, řídí se právní vztah autorů a výkonných umělců, vzniklý v souvislosti s vytvořením a užitím jejich děl nebo výkonů, obecnými právními předpisy.

(2) Spory o nárocích vyplývajících z tohoto zákona rozhodují soudy.


§ 53a

(1) Autoři, výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů, popř. osoby oprávněné k výkonu jejich práv podle tohoto zákona, mohou požadovat od celních orgánů informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které má povahu rozmnoženin děl nebo jejich zvukových, obrazových či zvukově obrazových záznamů, anebo zboží, které má k pořízení takových záznamů sloužit jako jejich nosič (nenahrané nosiče záznamů) a nahlížet do celních dokumentů za účelem zjištění, zda dovoz takového zboží k šíření na trhu je v souladu s tímto zákonem.

(2) Celnice na písemnou žádost osob oprávněných podle odstavce 1 přeruší na deset pracovních dní řízení o propuštění zboží do volného oběhu, existuje-li zde důvodné podezření, že dovozem tohoto zboží by byla porušena práva podle tohoto zákona. V odůvodněných případech lze dobu přerušení řízení prodloužit o dalších deset pracovních dní.

(3) Neprokáže-li dovozce zboží uvedeného v odstavci 1 ve lhůtě podle odstavce 2, že jeho dovoz je v souladu s ustanovením tohoto zákona, celnice toto zboží do volného oběhu nepropustí.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i při vývozu zboží uvedeného v odstavci 1.


§ 54

Zrušuje se zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském.


§ 55

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.


Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. června 1990, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, nabyl účinnosti dnem 22. listopadu 1991, zákon č. 318/1993 Sb. ČR, kterým se upravuje změna postavení kulturních fondů a mění zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, s výjimkou § 4 odst. 3, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995, zákon č. 237/1995 Sb. ČR, o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996 a zákon č. 86/1996 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. ČR a zákona č. 237/1995 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem 22. dubna 1996.


Čl. II bod 2 zákona č. 86/1996 Sb. ČR zní:

2. Na díla vydaná do 31. prosince 1992 současně v České a Slovenské Federativní Republice i jinde (§ 11 odst. 2) se hledí jako na díla vydaná v České republice.


Uhde v. r.




5) § 1 zákona č. 37/1995 Sb. ČR, o neperiodických publikacích.

1) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon) ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. ČR, zákona č. 46/1994 Sb. ČR a zákona č. 192/1994 Sb. ČR

Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb. ČR

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.

Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

2) § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 663 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 237/1995 Sb. ČR, o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.