99

Předseda vlády

vyhlašuje

úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 35/1993 Sb. ČR, zákonem č. 96/1993 Sb. ČR, zákonem č. 157/1993 Sb. ČR, zákonem č. 196/1993 Sb. ČR, zákonem č. 323/1993 Sb. ČR, zákonem č. 42/1994 Sb. ČR, zákonem č. 85/1994 Sb. ČR, zákonem č. 114/1994 Sb. ČR, zákonem č. 259/1994 Sb. ČR, zákonem č. 32/1995 Sb. ČR, zákonem č. 87/1995 Sb. ČR, zákonem č. 118/1995 Sb. ČR, zákonem č. 149/1995 Sb. ČR, zákonem č. 248/1995 Sb. ČR, zákonem č. 316/1996 Sb. ČR, zákonem č. 18/1997 Sb. ČR, zákonem č. 151/1997 Sb. ČR, zákonem č. 209/1997 Sb. ČR, zákonem č. 210/1997 Sb. ČR, zákonem č. 227/1997 Sb. ČR, zákonem č. 111/1998 Sb. ČR, zákonem č. 149/1998 Sb. ČR, zákonem č. 168/1998 Sb. ČR, zákonem č. 333/1998 Sb. ČR, zákonem č. 63/1999 Sb. ČR, zákonem č. 129/1999 Sb. ČR, zákonem č. 144/1999 Sb. ČR, zákonem č. 170/1999 Sb. ČR, zákonem č. 225/1999 Sb. ČR, nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 3/2000 Sb., zákonem č. 17/2000 Sb., zákonem č. 27/2000 Sb., zákonem č. 72/2000 Sb., zákonem č. 100/2000 Sb., zákonem č. 103/2000 Sb., zákonem č. 121/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 241/2000 Sb., zákonem č. 340/2000 Sb. a zákonem č. 492/2000 Sb.

Zákon

o daních z příjmů


Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


§ 1

Tento zákon upravuje

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.


Část první

Daň z příjmů fyzických osob

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci”).

(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.


§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň”) jsou

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z pronájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,1) zděděním, vydáním2) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,

b) úvěry a půjčky, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů.1b)


§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,

b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení”), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,

h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 144 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

k) stipendia2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,3)

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,3)

o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů,3)

p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4)

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu69) na pořízení hmotného investičního majetku,20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,

v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,

x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání,19a)

y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d)

z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51)

za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,

zb) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu,64)

zc) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,60)

zd) zrušeno nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 3/2000 Sb.,

ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c)

zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,

zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f)

zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen „smlouva o převodu zisku”) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen „ovládací smlouva”), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.

(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo

a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60)

c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g)

(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)


§ 5

Základ daně a daňová ztráta

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen „daňová ztráta”) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6). Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo.

(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

(8) Při přechodu z účtování v soustavě podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví se postupuje podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona.


§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec”, plátce příjmu jako „zaměstnavatel”. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem, jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách;5) vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů1) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,

h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,

ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance,

j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6b)

k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6c)

l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,

o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,

r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,

s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,

t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,

u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21)

x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění34b) pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění”), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f)

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.

(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.


§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)

b) příjmy ze živnosti,8)

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f) a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu,19a)

d) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně.

(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně.

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3 000 Kč.

(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši

a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)

b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8,

c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c),

d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d).

(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5)

(13) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d) a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka.

(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.


§ 7a

Daň stanovená paušální částkou

(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 1 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou, ani není plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,9d) může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen „předpokládané příjmy”) a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen „předpokládané výdaje”) a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 5.

(2) Výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 9, a to sazbou daně podle § 16 odst. 1. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách22a) a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.22a) Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.

(3) Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období jiných příjmů podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 4 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a výdaje z činností podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3.

(4) Správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.

(5) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání.9e) Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle § 15, výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.

(6) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období.


§ 8

Příjmy z kapitálového majetku

(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,

b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f)

d) výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) po snížení podle odstavce 7,

f) plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,

g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),

h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).

(2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání.

(3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují

a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,

b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele (odstavec 1 písm. h), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele (odstavec 1 písm. h) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.

(6) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

(8) Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.

(9) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.


§ 9

Příjmy z pronájmu

(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),

b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 20 % z příjmů uvedených v odstavci 1.

(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.

(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.


§ 10

Ostatní příjmy

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10)

e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,

g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)

h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4,

ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,

i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast.

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč,

b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12)

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo zděděním je výdajem cena pořízení pohledávky nabyté postoupením nebo hodnota pohledávky nabyté darem nebo děděním. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a ceny pořízení ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období, než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich.

(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů,2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu, se za nabývací cenu podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena podílového listu na původním investičním nebo podílovém fondu.

(7) Důchod podle občanského zákoníku11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku ceny pořízení rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.

(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.


§ 11

Výpočet příjmu spoluvlastníka

Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví nebo na základě písemné smlouvy jen určitým spoluvlastníkům, rozdělují se příjmy nebo výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle této smlouvy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.


§ 12

Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou

Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.


§ 13

Výpočet příjmů spolupracujících osob

Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).


§ 14

Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období

(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. Příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,66) lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.

(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy

a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství7) (§ 7 odst. 1 písm. a),

b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů,

c) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)


§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Základ daně se sníží o částky

a) 38 040 Kč ročně na poplatníka,

b) 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen „ZTP/P”), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

d) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

e) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

f) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15.

(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit) se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje

a) nezletilé dítě,

b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,14d) nebo

2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

(7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.

(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

(10) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

a) výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby,

b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).

Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.

(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.


§ 16

Sazba daně

(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

Základ daně Daň
Ze základu přesahujícího

od Kč do Kč

0 až 109 200 15 %
109 200 až 218 400 16 380 Kč + 20 %
109 200 Kč
218 400 až 331 200 38 220 Kč + 25 %
218 400 Kč
331 200 a více 66 420 Kč + 32 %
331 200 Kč.

(2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %.


Část druhá

Daň z příjmů právnických osob

§ 17

Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu30b) (dále jen „poplatníci”).

(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

(3) Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo”), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(4) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.


§ 17a

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je

a) kalendářní rok,

b) hospodářský rok,20)

c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo

d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než kalendářní rok.20)


§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy”), není-li dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,

b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě,

c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona.

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,7) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b)

c) z úroků z vkladů na běžném účtu,

d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.

(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

(7) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna organizačními složkami státu,30b) obcemi u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu,30b) vyšší územní samosprávné celky,17d) příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17n)

(9) U Fondu národního majetku České republiky18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(10) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b)

(11) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)

(12) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)

(13) U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního právního předpisu17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí

a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního právního předpisu,17f)

b) z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců pojistného,17g)

c) z penále od plátců pojistného,17h)

d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,17ch)

e) z náhrad škod,17i)

f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče,17j)

g) z kauce,17k)

h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,17l)

ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.17m)


§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,

b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,

c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží

1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)

2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů,

d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení”), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)

f) příjmy Fondu dětí a mládeže,

g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,

h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a)

ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,

i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,

k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

l) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d)

m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,

n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50)

o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb. ČR,

p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. ČR,

r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57)

s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,

u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82)

v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)

w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86)

x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou.

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.


§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva.

(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.

(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c)

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)

(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)

(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.

(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.

(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.


§ 20a

Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to na část

a) připadající do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu,19d) která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů,

b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond.


§ 20b

Samostatný základ daně

(1) Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo z obdobného plnění zahrnovaného do samostatného základu daně se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.

(2) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí samostatného základu daně i část příjmů veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, podle odstavce 1; přitom tato část samostatného základu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.


§ 21

Sazba daně

(1) Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(2) Sazba daně činí 15 %

a) u investičního fondu a penzijního fondu.9a) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

b) u podílového fondu.16) Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

(3) Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

(4) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.

(5) Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.


Část třetí

Společná ustanovení

§ 22

Zdroj příjmů

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují

a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,

b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,

c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,

e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky,

f) příjmy

1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,

2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu,

g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou

1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),

2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w),

4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zvláštního právního předpisu,71)

5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,

6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních instrumentů vymezených zvláštním právním předpisem,71) majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky,

8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,

9. výživné a důchody.11)

(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity,19g) který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b).

(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.


§ 23

Základ daně

(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
a) se zvyšuje o

1. částky neoprávněně zkracující příjmy,

2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),

3. výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

4. částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,

5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,

6. přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

b) se snižuje o

1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,

2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

c) lze snížit o

1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,

3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zúčtovány ve prospěch výnosů,

4. částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36 odst. 2),

b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 3,

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,

d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,

e) částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,

f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,

b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,

c) ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.

(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a) Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním kapitálu nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.

(8) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví

a) u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20)

b) u poplatníků uvedených v § 2

1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu,

2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a závazků s výjimkou přijatých záloh, o cenu nespotřebovaných zásob, a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,

3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y).

Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou.20) Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

(9) Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle § 30 odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník (§ 30 odst. 12 písm. g) základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(10) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.

(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.

(14) Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně.

(15) Do základu daně se zahrnuje i opravná položka20) k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo

b) rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem.20)

Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku20) nebo nehmotného majetku,20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo.

(16) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.


§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)

o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy, prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí

1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce,

2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,20)

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),

2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy,20) a to pouze u

1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,

w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5)

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80)

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).

(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.

(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a)

(9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.


§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e)

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5), 23)

k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,20)

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),

s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),

t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka,

v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v § 24,

w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen „úvěry a půjčky”), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či kapitálu příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěru a půjčky. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,

x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů28b) a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla,28c)

z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c)

zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,

zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.


Odpisy hmotného majetku

§ 26

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,

b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d)

c) stavby, s výjimkou

1. provozních důlních děl,

2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m,28e)

3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29)

d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9,

e) základní stádo a tažná zvířata,20)

f) jiný majetek vymezený v odstavci 3.

Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.

(3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f),

b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b)

c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč.

(4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období.

(7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit

a) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3,

2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku,

3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni zrušení bez likvidace předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti nebo družstva,70) a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,

4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4),

b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až l), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období,

c) z hmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období,

d) u poplatníků uvedených v § 17 za zdaňovací období podle § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců.

(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.

(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí

a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0, 25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha,

b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0, 25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,

c) chmelnice a vinice.


§ 27

Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je

a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč,

b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří,

c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení,

d) umělecké dílo,30) které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,

e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek,

f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů,26)

g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,20)

h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)


§ 28

(1) Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu30b) a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu30b) (dále jen „vlastník”), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4.

(2) Technickou rekultivaci, pokud nezvyšuje vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku (§ 26 odst. 3), prováděnou na pozemku jinou osobou než vlastníkem, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán.

(3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku a jiný majetek uvedený v § 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek.

(4) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.

(5) Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů.


§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po předčasném ukončení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, kdy nejsou dodrženy podmínky stanovené v § 24 odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout i nájemné (včetně záloh na ně) uhrazené nájemcem do data předčasného ukončení smlouvy, které není výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 5; přitom lze do vstupní ceny zahrnout nejvýše nájemné (včetně záloh na ně), o které byl poplatník povinen zvýšit základ daně za předchozí zdaňovací období včetně zdaňovacího období, v němž byla smlouva předčasně ukončena. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,

e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d),

f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí a vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu,72) o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů (§ 24 odst. 2 písm. a) zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.

(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena”) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena”) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20) Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 8 nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování.

(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.

(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.52)

(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem, a to

a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,

b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.

Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny.

(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen „změněná vstupní cena”), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.

(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo darovací. Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.


§ 30

(1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:

Odpisová skupina
Doba odpisování

1
4 roky
2
6 let
3
12 let
4
20 let
5
30 let

Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2.

(2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.

(3) Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

(4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).

(5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

(6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.

(7) U matric, zápustek, forem, modelů a šablon (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28. 62. 50, 29. 56. 24 a 29. 52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

(8) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.

(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.

(10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9.

(11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje

a) právní nástupce poplatníka,

b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, a nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy),

c) poplatník u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku,

d) tichý společník u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,

e) poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,31d)

f) poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),

g) postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu,

h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva29c) k tomuto majetku,

i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o půjčce.20d) V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci,

j) manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů,

k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,

l) účastník sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu.31e)

V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.


§ 31

(1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby:

Roční odpisová sazba

1. Odpisová skupina
2. v prvním roce odpisování
3. v dalších letech odpisování
4. pro zvýšenou vstupní cenu

1. 1
2. 14, 2
3. 28, 6
4. 25, 0

1. 2
2. 8, 5
3. 18, 3
4. 16, 7

1. 3
2. 4, 3
3. 8, 7
4. 8, 4

1. 4
2. 2, 15
3. 5, 15
4. 5, 0

1. 5
2. 1, 4
3. 3, 4
4. 3, 4.

(2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1.

(3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.


§ 32

(1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

Koeficient pro zrychlené odpisování

1. Odpisová skupina
2. v prvním roce odpisování
3. v dalších letech odpisování
4. pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1. 1
2. 4
3. 5
4. 4

1. 2
2. 6
3. 7
4. 6

1. 3
2. 12
3. 13
4. 12

1. 4
2. 20
3. 21
4. 20

1. 5
2. 30
3. 31
4. 30.

(2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku

a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován.

(3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví

a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu,

b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.

(4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.


§ 33

(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).

(2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

(3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.


§ 33a

U nájemce, který má najat podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a násl. obchodního zákoníku a má písemný souhlas vlastníka (pronajímatele) k odpisování, platí pro uplatnění odpisu hmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazků převodem práva.


§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996.

(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a)

(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst

a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 24. 1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46. 21. 64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37. 10 a 37. 20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

e) částky stanovené v písmenech a) až d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až d),

f) 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť74) a učebních oborech učilišť,75) které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy76) a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.77)

Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu. Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem.

(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek

a) evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,

b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad.

(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

a) letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,78)

b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32. 30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu,79) 35. 12 (rekreační a sportovní čluny), 36. 1 (nábytek), 36. 3 (hudební nástroje) a 36. 63. 76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené),

c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,

d) hmotného majetku nabytého darováním,

e) technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,

f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu,

g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),

h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,20) který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován v majetku poplatníka.

(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do 36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou (§ 24 odst. 2 písm. l) při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc. Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva.

(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu).

(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b)

(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c)

(11) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti.

(12) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.7) Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.


§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

c) polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) U každého ze zaměstnanců lze pro účely výpočtu podle předchozí věty uplatnit nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby83) nebo z individuálně sjednané pracovní doby84) a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a)

(3) Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.

(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.


§ 35a

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41) jako poplatník, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to,

a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),

b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně (§ 7).

Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.34d)

(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou

a) poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním

1. všech odpisů podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), stanovení způsobu odpisování podle tohoto zákona provede poplatník,

2. opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,22a)

3. odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,

b) poplatník bude u hmotného investičního majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci poskytnutých investičních pobídek, prvním vlastníkem na území České republiky; to se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkurzní podstaty podle zvláštního právního předpisu; tento majetek se nepovažuje za součást investičních prostředků podle zvláštního právního předpisu,68)

c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní řízení, nebo se s ním nesloučí jiný subjekt,

d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy obchodními operacemi ve vztazích s ekonomicky nebo personálně propojenými osobami, nebo blízkými osobami (§ 23 odst. 7) způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem části majetku výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně.

(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém

a) nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo

b) byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí

na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.

(4) Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené desetileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.

(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.

(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.

(7) Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 6 obdobně.


§ 35b

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž

a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; výše této částky se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,39a)

b) S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší; uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány; tato částka bude upravena o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla tato částka vypočtena; výše této částky se nemění, je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.34d)

(2) Částka daně pro účely odstavce 1 je

a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),

b) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně podle § 7.

(3) Pokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte podle odstavce 1 písm. a).

(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém

a) nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo

b) byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí

na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.

(5) Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené pětileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.

(6) Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.

(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.

(8) Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 7 obdobně.


§ 36

Zvláštní sazba daně

(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

a) 25 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),

2. z příjmů z nájemného (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5), s výjimkou uvedenou v písmenu c),

b) 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

5. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

a) 15 %, a to

1. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,

2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

4. z podílu na zisku tichého společníka,

5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

7. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucích poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny34b) u banky,

8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

11. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to

1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování (§ 10 odst. 1 písm. h), s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) (§ 10 odst. 3 písm. b) nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

2. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže (§ 10 odst. 1 písm. ch), s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny (§ 4 odst. 1 písm. f),

c) 15 %, a to

1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty (§ 8 odst. 1 písm. c),

2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),

3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,

d) 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,

e) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).

(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

a) podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,

b) z úroků z hypotečních zástavních listů,4d)

c) z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

d) připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

(5) U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20 % podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20 % účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to

a) dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,

b) rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.

Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).

(6) Plynou-li

a) úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka70) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.


§ 37

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Výraz „stálá základna” používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna”.


§ 38

(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro případy podle § 38f. V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává.

(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36, se použije směnný kurs vyhlášený Českou národní bankou ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje. Toto ustanovení se nevztahuje na přepočet daně sražené z příjmů uvedených v § 36 odst. 6 při jejím započtení poplatníkem na celkovou daňovou povinnost.

(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurs uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs uplatněný v účetnictví.20)

(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a pro účely ročního zúčtování se použije směnný kurs stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.


§ 38a

Zálohy

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.

(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.41)

(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.


§ 38b

Minimální výše daně

Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 10 000 Kč. To neplatí, byla-li z těchto příjmů vybrána daň nebo záloha na daň srážkou.


§ 38c

Zahraniční plátce daně

Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.


§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.20)

(2) U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2 písm. a) bodu 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodech 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,70) je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

a) v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),

b) v § 36 odst. 6.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátci „Potvrzení o sražení daně”. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu.

(10) Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace.

(11) Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu39f) stejné právní postavení jako plátce daně.


§ 38e

Zajištění daně

(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně.

(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů.

(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 ve výši

a) 3 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky,

b) sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b), 9c)

c) 10 % z ostatních příjmů.

(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši

a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenech b) a c), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank,

b) sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadající na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9b), 9c)

c) 3 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.

(6) Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištěné daně je plátce daně povinen podat hlášení svému příslušnému správci daně. V hlášení uvede jméno, bydliště nebo sídlo poplatníka, jeho daňové identifikační číslo, popřípadě rodné číslo nebo identifikační číslo, výši a druh jeho příjmů a částku zajištěné daně. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zajištění daně sražené plátcem”. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce daně.

(7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.

(8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.


§ 38f

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

(1) Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela Česká republika.

(2) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno.

(3) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)


Část čtvrtá

Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů

Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob

§ 38g

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4) a neuplatňoval odečet úroků (§ 15 odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 4 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.


§ 38ga

zrušen


§ 38gb

Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu

(1) Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35).

(2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(4) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(5) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4.

(6) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).

(7) Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35).


§ 38h

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha”) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda”) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné”), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,

c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g),

d) jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:

Zdanitelná mzda Záloha
Ze zdanitelné mzdy přesahující

od Kč do Kč

0 až 9 100 15 %
9 100 až 18 200 1 365 Kč + 20 %
9 100 Kč
18 200 až 27 600 3 185 Kč + 25 %
18 200 Kč
27 600 a více 5 535 Kč + 32 %
27 600 Kč.

(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).

(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) (§ 15 odst. 1 písm. c), k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.

(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.


§ 38ch

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.

(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.

(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.


§ 38i

Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nezúčtovává, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.

(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.

(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.


§ 38j

Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo,

c) bydliště,

d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,

3. pojistné,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

5. nezdanitelné částky základu daně,

6. zdanitelnou mzdu,

7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.

Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,

f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.


§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,

c) zda je poživatelem starobního důchodu,

d) že jsou placeny měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou,

e) zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem,

f) že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů,

g) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku, k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 4 000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 Kč,

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 38 040 Kč.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.


§ 38l

Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně

a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),

b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že

1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,

d) předložením průkazu ZTP - P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,

e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,

f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že

1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,

2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,

g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8),

h)

1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,

2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání,

3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),

4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím,

ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,

i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.

(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.


§ 38m

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta.

(2) Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.19a)

(3) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také

a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,

c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno.

(4) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,

c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období.

(5) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

(6) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

(7) Povinnost podat daňové přiznání nemá

a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna,

b) veřejná obchodní společnost.


§ 38n

Daňová ztráta

(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).

(2) Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.


§ 38o

Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy

U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.


§ 38p

(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.

(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.


§ 38r

(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůty pro vyměření39c) po dobu 15 let od konce kalendářního roku, v němž byl poprvé uplatněn nárok na slevu na dani.

(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.

(3) Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.


§ 38s

Pokud povinnost vybrat, srazit daň včetně záloh podle § 38d nebo zajistit úhradu na daň podle § 38e nebyla ve stanovené výši a lhůtě plátcem daně splněna, je základem pro výpočet této částky vybírané, sražené daně včetně záloh nebo zajištěné úhrady na daň částka, z níž by po vybrání, sražení, popř. zajištění úhrady zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.


Část pátá

§ 39

Ministerstvo financí může

a) ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,

b) činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací36) vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2 odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,

c) snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,

d) obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením tohoto zákona.


§ 39a

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu36b)

a) provést úpravy sazeb daně,

b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,

c) osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.


Část šestá

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 40

(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.

(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a) k překročení hranice 200 tisíc kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).

(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.

(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb.. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.

(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:

a) hmotný majetek se zařadí do odpisových skupin podle přílohy k tomuto zákonu,

b) u rovnoměrného odpisování se vstupní cenou (§ 29) rozumí cena, ze které byly prováděny odpisy před 1. lednem 1993 podle zvláštních předpisů,37)

c) u hmotného majetku již odpisovaného k 31. prosinci 1992 se pro rok 1993 postupuje při výpočtu odpisů podle údajů sloupce „v dalších letech odpisování” tabulky uvedené v § 31 odst. 1,

d) úplatně pořízený nehmotný majetek odpisovaný jako nehmotná aktiva k 31. prosinci 1992 může poplatník doodepsat, a to rovnoměrně, nejdéle však do pěti let od zahájení odpisování.

(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.

(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odst. 7).

(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.

(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.

(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993.

(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.

(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona (§ 23 odst. 4 písm. d), se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.

(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy.

(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10.

(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.

(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.

(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost38a) a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.

(21) Zrušen.

(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.

(23) Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona a které nejsou podle § 24 odst. 2 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.

(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.

(25) Zrušen.


§ 41

Zrušují se:

1. zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění vládního nařízení č. 43/1953 Sb., vládního nařízení č. 112/1953 Sb., zákona č. 71/1957 Sb., zákona č. 101/1964 Sb., zákona č. 90/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

2. § 8 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,

3. zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění zákona č. 160/1968 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

4. § 51 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti,

5. zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

6. zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve znění zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

7. zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ve znění zákona č. 108/1990 Sb., zákona č. 574/1990 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb.,

8. zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,

9. nařízení vlády České socialistické republiky č. 207/1989 Sb., o provádění odvodu ze zisku na základě finančního plánu,

10. nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky,

11. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb., vyhlášky č. 311/1990 Sb., vyhlášky č. 72/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a vyhlášky č. 49/1992 Sb.,

12. vyhláška Ministerstva financí č. 184/1968 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 151/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb., vyhlášky č. 86/1984 Sb. a vyhlášky č. 7/1991 Sb.,

13. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 215/1988 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani, ve znění vyhlášky č. 559/1990 Sb.,

14. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 192/1989 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,

15. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 193/1989 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani, ve znění vyhlášky č. 214/1990 Sb.,

16. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností,

17. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.,

18. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/39 337/71 o předkládání průkazů pro slevu na vyživované osoby u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a promíjení zmeškaných lhůt, registrovaný v částce 1/1972 Sb.,

19. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/20 148/1972, kterým se vydává předpis „3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti - postup při předkládání potvrzení”, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,

20. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/15 101/1974 o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti u ročních příjmů pod 25 tis. Kčs, registrovaný v částce 14/1974 Sb.,

21. výnos Ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/25 508/1974 o postupu při předkládání potvrzení na 3 % daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, registrovaný v částce 3/1975 Sb.,

22. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 7 718/1976 o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo k zvýšení důchodů podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 10/1976 Sb.,

23. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 2 017/77 o zdaňování mezd vyplácených subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v ČSSR osobám, které se zde zdržují pouze dočasně, registrovaný v částce 9/1977 Sb.,

24. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 27 067/77 o posuzování hospodářského zabezpečení poskytovaného studujícím při cyklickém studiu na středních školách pro pracující u daně ze mzdy, registrovaný v částce 1/1978 Sb.,

25. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 8 762/78 „Odměny poskytované při udělení cen za vědeckou, technickou, uměleckou, publicistickou a jinou činnost; daň ze mzdy”, registrovaný v částce 15/1978 Sb.,

26. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 26 711/1978 o zdaňování náborových příspěvků poskytovaných pracovníkům v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, registrovaný v částce 5/1979 Sb.,

27. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 4 537/79 „Daňové posuzování hodnoty stravování a ubytování poskytovaného pracovníkům pionýrských táborů”, registrovaný v částce 11/1979 Sb.,

28. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 421/1981 o zdaňování odstupného vypláceného horníkům, registrovaný v částce 10/1981 Sb.,

29. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 584/82 o zvýšení hranice vlastního příjmu pro uznávání osob za vyživované podle výnosu o výjimečném uznávání osob, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, za vyživované pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 8/1982 Sb.,

30. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 12 836/82 o poskytování slev daně ze mzdy na zletilé děti, které se staly plně invalidní před dovršením věku rozhodného pro skončení povinné školní docházky, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

31. výnos Federálního ministerstva financí čj. VI/1 - 13 318/82 o zdaňování odměn za fotografické práce prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, registrovaný v částce 3/1983 Sb.,

32. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 3 776/83 o zdaňování odstupného poskytovaného horníkům, registrovaný v částce 14/1983 Sb.,

33. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 21 317/84 o výjimečném uznávání vdov po účastnících odboje a rodičů účastníka odboje, u nichž došlo ke zvýšení důchodu podle zákona č. 108/1984 Sb., o zvýšení některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, za vyživované osoby pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 3/1985 Sb.,

34. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 21 171/84 o daňovém posuzování zahraničních občanů zaměstnaných v československých organizacích na základě mezivládních dohod, registrovaný v částce 4/1985 Sb.,

35. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 1 895/85 o daňovém posuzování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů poskytovaných pracovníkům zemědělských organizací, registrovaný v částce 8/1985 Sb.,

36. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 13 669/85 o zdaňování odměn za odběr a sběr biologického materiálu z lidského organismu na výrobu sér, očkovacích látek a léčiv a za odběr orgánů pro transplantaci, registrovaný v částce 26/1985 Sb.,

37. ustanovení § 7 odst. 8 výnosu Federálního ministerstva financí čj. III/3 - 10 780/86 a výnosu Ministerstva financí ČSR čj. 122/11 735/86 o poskytování příspěvků na úhradu za užívání družstevních bytů ve vymezeném území při západní hranici Československé socialistické republiky, registrovaného v částce 16/1986 Sb.,

38. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 7 393/87 ze dne 15. 5. 1987 o prominutí důsledků opožděného předložení průkazu o počtu vyživovaných osob pro účely daně ze mzdy, registrovaný v částce 16/1987 Sb.,

39. výnos Federálního ministerstva financí čj. V/1 - 5 614/88 ze dne 29. dubna 1988 o daňovém posuzování zahraničních občanů v čs. organizacích, registrovaný v částce 12/1988 Sb.,

40. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/4 - 19 752/88 ze dne 8. 12. 1988, kterým se osvobozují od daně ze mzdy věcné odměny poskytované pracovníkům v oblasti civilní obrany a branné výchovy, registrovaný v částce 47/1988 Sb.,

41. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/4 - 22 067/89 ze dne 29. 12. 1989 o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, registrovaný v částce 40/1989 Sb.,

42. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/1 - 18 039/1989, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR čj. 152/16 309/1989 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR čj. 71/1 644/1989 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále, registrovaný v částce 36/1989 Sb.,

43. výnos Federálního ministerstva financí čj. II/1 - 18 795/89, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR čj. 152/23 286/89 a Ministerstva financí, cen a mezd SSR čj. 72/2 220/89 o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku, důchodové dani a penále, registrovaný v částce 40/1989 Sb.


§ 42

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.


***

Zákon č. 35/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 96/1993 Sb. ČR, o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1993.

Zákon č. 157/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR a zákona č. 96/1993 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. června 1993).

Zákon č. 196/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, zákona č. 96/1993 Sb. ČR a zákona č. 157/1993 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1993.

Zákon č. 323/1993 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, zákona č. 96/1993 Sb. ČR, zákona č. 157/1993 Sb. ČR a zákona č. 196/1993 Sb. ČR, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR a zákona č. 157/1993 Sb. ČR, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Zákon č. 42/1994 Sb. ČR, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (21. března 1994).

Zákon č. 85/1994 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. ČR a zákona č. 72/1994 Sb. ČR, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb. ČR a zákona č. 325/1993 Sb. ČR, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, zákona č. 157/1993 Sb. ČR, zákona č. 302/1993 Sb. ČR, zákona č. 315/1993 Sb. ČR a zákona č. 323/1993 Sb. ČR, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. ČR, zákona č. 322/1993 Sb. ČR, zákona č. 42/1994 Sb. ČR a zákona č. 72/1994 Sb. ČR, zákon č. 331/1993 Sb. ČR, o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, zákona č. 96/1993 Sb. ČR, zákona č. 157/1993 Sb. ČR, zákona č. 196/1993 Sb. ČR, zákona č. 323/1993 Sb. ČR a zákona č. 42/1994 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem 1. června 1994.

Zákon č. 114/1994 Sb. ČR, kterým se doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR, zákona č. 96/1993 Sb. ČR, zákona č. 157/1993 Sb. ČR, zákona č. 196/1993 Sb. ČR, zákona č. 323/1993 Sb. ČR, zákona č. 42/1994 Sb. ČR a zákona č. 85/1994 Sb. ČR, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (8. června 1994).

Zákon č. 259/1994 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Zákon č. 32/1995 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. března 1995).

Zákon č. 87/1995 Sb. ČR, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Zákon č. 118/1995 Sb. ČR, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dnem 1. října 1995.

Zákon č. 149/1995 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995, s výjimkami uvedenými v čl. VI.

Zákon č. 248/1995 Sb. ČR, o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Zákon č. 316/1996 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1997, s výjimkami uvedenými v čl. II.

Zákon č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (26. února 1997).

Zákon č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 209/1997 Sb. ČR, o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 210/1997 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 227/1997 Sb. ČR, o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zákon č. 111/1998 Sb. ČR, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 96, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1999.

Zákon č. 149/1998 Sb. ČR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. ČR, a o změně a doplnění dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. září 1998.

Zákon č. 168/1998 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (16. července 1998).

Zákon č. 333/1998 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. prosince 1998).

Zákon č. 63/1999 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (9. dubna 1999), s výjimkou části druhé, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Zákon č. 129/1999 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb. ČR, o lihu, nabyl účinnosti dnem 1. července 1999, s výjimkami v čl. III, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Zákon č. 144/1999 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkoprávních vztahů v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (15. července 1999).

Zákon č. 170/1999 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb. ČR, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. srpna 1999).

Zákon č. 225/1999 Sb. ČR, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999.

Nález Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., ve věci návrhu na zrušení zákona č. 144/1999 Sb. ČR, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (7. ledna 2000).

Zákon č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000.

Zákon č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, nabyl účinnosti dnem, kdy nabyl účinnosti zákon o veřejných dražbách (1. května 2000).

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2000).

Zákon č. 100/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb. ČR, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem následujícího měsíce ode dne vyhlášení (1. května 2000).

Zákon č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2000.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. prosince 2000.

Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.


Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.




Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.

Třídění hmotného majetku do odpisových skupin


Odpisová skupina 1

1. Položka+)
2. SKP++)
3. Název+++)


1. (1 - 1)
2. 01. 21. 13
3. Hovězí dobytek (skot) plemenný


1. (1 - 2)
2. 01. 21. 14
3. Hovězí dobytek (skot) chovný


1. (1 - 3)
2. 01. 22. 11
3. Jen: ovce chovné a plemenné


1. (1 - 4)
2. 01. 22. 12
3. Jen: kozy chovné a plemenné


1. (1 - 5)
2. 01. 22. 14
3. Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní


1. (1 - 6)
2. 01. 23. 12
3. Vepřový dobytek plemenný


1. (1 - 7)
2. 01. 23. 13
3. Vepřový dobytek chovný


1. (1 - 8)
2. 01. 24. 16
3. Jen: hejna husí


1. (1 - 9)
2. 01. 24. 17
3. Jen: hejna husí


1. (1 - 10)
2. 25. 24. 25
3. Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů


1. (1 - 11)
2. 25. 24. 27
3. Kancelářské a školní potřeby z plastů


1. (1 - 12)
2. 26. 15. 23
3. Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely


1. (1 - 13)
2. 26. 24. 1
3. Laboratorní chemická a technická keramika


1. (1 - 14)
2. 26. 81. 11
3. Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky


1. (1 - 15)
2. 28. 62
3. Nástroje a nářadí
kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28. 62. 50


1. (1 - 16)
2. 29. 32. 14
3. Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv


1. (1 - 17)
2. 29. 32. 40
3. Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví


1. (1 - 18)
2. 29. 32. 50
3. Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely


1. (1 - 19)
2. 29. 32. 65
3. Jen: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin


1. (1 - 20)
2. 29. 40. 5
3. Ruční mechanizované nářadí a nástroje


1. (1 - 21)
2. 30. 0
3. Kancelářské stroje a počítače


1. (1 - 22)
2. 32. 20. 11
3. Jen:
- studiová záznamová a reprodukční technika
- přístroje pro radiotelefonii


1. (1 - 23)
2. 32. 20. 12
3. Televizní kamery


1. (1 - 24)
2. 32. 20. 20
3. Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů)


1. (1 - 25)
2. 32. 20. 11
3. Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání
kromě: rozhlasových a televizních vysílačů, televizních vysílacích provozních přístrojů - sestav jednotek a rozhlasových ústředen


1. (1 - 26)
2. 32. 30. 44
3. Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené


1. (1 - 27)
2. 33. 2
3. Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje
kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33. 20. 3


1. (1 - 28)
2. 33. 3
3. Zařízení pro řízení průmyslových procesů


1. (1 - 29)
2. 34. 10. 2
3. Dvoustopá motorová vozidla osobní


1. (1 - 30)
2. 34. 10. 3
3. Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy)
kromě: trolejbusů a elektrobusů


1. (1 - 31)
2. 34. 10. 4
3. Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1, 5 t včetně obsluhy (dodávková)


1. (1 - 32)
2. 34. 10. 53
3. Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.)


1. (1 - 33)
2. 35. 20. 33
3. Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní


1. (1 - 34)
2. 35. 42
3. Jízdní kola


1. (1 - 35)
2. 36. 63. 2
3. Psací potřeby


1. (1 - 36)
2. 36. 63. 74
3. Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům


1. (1 - 37)
2. 36. 63. 76
3. Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené


1. (1 - 38)
2. 36. 63. 77
3. Zejména:
- pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin
- pomůcky učební kromě plastových v SKP 25. 24. 27


1. (1 - 39)
2. 31. 62. 13
3. Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)


Odpisová skupina 2

1. Položka+)
2. SKP++)
3. Název+++)


1. (2 - 1)
2. 01. 22. 13
3. Koně (užitkoví, plemenní, chovní)


1. (2 - 2)
2. 17. 40. 2
3. Ostatní konfekční textilní výrobky
zejména: lodní plachty, stany, padáky


1. (2 - 3)
2. 17. 51. 1
3. Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)


1. (2 - 4)
2. 17. 52
3. Jen: lana a síťované výrobky


1. (2 - 5)
2. 17. 54. 38
3. Textilní výrobky pro technické účely


1. (2 - 6)
2. 19. 2
3. Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní


1. (2 - 7)
2. 20. 30. 20
3. Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva
zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením


1. (2 - 8)
2. 22. 11
3. Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně


1. (2 - 9)
2. 25. 23. 20
3. Konstrukce a stavební části (celky) z plastů
zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením


1. (2 - 10)
2. 25. 24
3. Ostatní výrobky z plastů kromě:
- ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25. 24. 25
- školních a kancelářských potřeb v SKP 25. 24. 27


1. (2 - 11)
2. 28. 61
3. Nožířské zboží


1. (2 - 12)
2. 28. 62. 50
3. Jen: nástroje na strojní tváření za tepla


1. (2 - 13)
2. 28. 63. 1
3. Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky


1. (2 - 14)
2. 28. 71
3. Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů
zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě


1. (2 - 15)
2. 28. 72
3. Drobné kovové obaly
zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky pro jakékoliv materiály o objemu menším než 300 litrů


1. (2 - 16)
2. 28. 73. 1
3. Výrobky z drátu
zejména: lana a pásy


1. (2 - 17)
2. 29. 11. 11
3. Lodní motory


1. (2 - 18)
2. 29. 12. 2
3. Čerpadla a zdviže na kapaliny


1. (2 - 19)
2. 29. 22. 14
3. Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví)


1. (2 - 20)
2. 29. 22. 17
3. Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů


1. (2 - 21)
2. 29. 22. 18
3. Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů


1. (2. - 22)
2. 29. 23. 13
3. Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla
kromě: těchto zařízení pro domácnost


1. (2 - 23)
2. 29. 24. 1
3. Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2 000 ekvivalentních obyvatel


1. (2 - 24)
2. 29. 24. 2
3. Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje
zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení


1. (2 - 25)
2. 29. 24. 31
3. Odstředivky jinde neuvedené


1. (2 - 26)
2. 29. 24. 32
3. Kalandry nebo jiné válcovací stroje (s výjimkou strojů pro válcování kovů nebo skla)


1. (2 - 27)
2. 29. 24. 33
3. Prodejní automaty


1. (2 - 28)
2. 29. 24. 40
3. Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů, postupy spočívajícími ve změně teploty


1. (2 - 29)
2. 29. 24. 6
3. Myčky nádobí průmyslové


1. (2 - 30)
2. 29. 31
3. Traktory pro zemědělství a lesnictví


1. (2 - 31)
2. 29. 32
3. Ostatní stroje pro zemědělství a lesnictví kromě:
- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29. 32. 14
- mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování a rozprašování tekutin a prášků v SKP 39. 32. 40
- samonakládacích a samovýklopných přívěsů, návěsů a nástaveb pro hnojení a přípravu hnojiv v SKP 29. 32. 50
- zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pro pěstování léčivých rostlin, zařízení servisní a kontrolní pro stroje ke hnojení v SKP 29. 32. 65


1. (2 - 32)
2. 29. 40
3. Obráběcí stroje, lisy a strojírenská zařízení
kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29. 40. 5



1. (2 - 33)
2. 29. 52. 1
3. Stroje pro hlubinné dolování


1. (2 - 34)
2. 29. 52. 2
3. Stroje pro přemísťování zeminy a povrchové dobývání
kromě: kolesových rypadel a zakladačů


1. (2 - 35)
2. 29. 52. 3
3. Ostatní stroje pro povrchové dobývání


1. (2 - 36)
2. 29. 52. 4
3. Stroje pro práci s nerostnými hmotami a na tvarování odlévacích forem


1. (2 - 37)
2. 29. 52. 50
3. Pásové traktory


1. (2 - 38)
2. 29. 53. 1
3. Stroje pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku


1. (2 - 39)
2. 29. 54
3. Stroje pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl (včetně šicích strojů pro domácnost)


1. (2 - 40)
2. 29. 56
3. Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména:
- stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29. 56. 1
- ždímačky prádla v SKP 29. 56. 21
- sušicí stroje průmyslové v SKP 29. 56. 22
- stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29. 56. 23
- stroje pro zpracování skla v SKP 29. 56. 25
- účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29. 56. 25


1. (2 - 41)
2. 29. 60. 13
3. Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých


1. (2 - 42)
2. 29. 71
3. Elektrické přístroje pro domácnost


1. (2 - 43)
2. 29. 72
3. Neelektrické přístroje pro domácnost


1. (2 - 44)
2. 31. 10. 31
3. Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2, 5 MW elektrického výkonu


1. (2 - 45)
2. 31. 10. 32
3. Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2, 5 MW elektrického výkonu


1. (2 - 46)
2. 31. 4
3. Akumulátory, galvanické články a baterie


1. (2 - 47)
2. 31. 50
3. Svítidla
zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety


1. (2 - 48)
2. 31. 61. 22
3. Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení


1. (2 - 49)
2. 31. 62
3. Ostatní elektrické vybavení zejména:
- akustické, vizuální a signalizační zařízení
- ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení
kromě: - směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31. 62. 13


1. (2 - 50)
2. 32. 20
3. Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii
Jen: rozhlasové a televizní vysílače, televizní vysílací provozní přístroje - sestavy a jednotky a rozhlasové ústředny v SKP 32. 20. 11
kromě:
- televizních kamer v SKP 32. 20. 11
- studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32. 20. 11
- elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP 32. 20. 20


1. (2 - 51)
2. 32. 30
3. Televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů)
kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP 32. 30. 11 a 32. 30. 44


1. (2 - 52)
2. 33. 10
3. Zdravotnické a chirurgické přístroje a zařízení a přístroje pro ortopedické účely


1. (2 - 53)
2. 33. 20. 3
3. Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a nástroje pro měření délky


1. (2 - 54)
2. 33. 4
3. Optické přístroje
zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje


1. (2 - 55)
2. 33. 50. 1
3. Hodiny a hodinky


1. (2 - 56)
2. 34. 10. 3
3. Jen: trolejbusy a elektrobusy


1. (2 - 57)
2. 34. 10. 4
3. Motorová vozidla pro nákladní dopravu
kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu užitečné hmotnosti do 1, 5 t včetně obsluhy (dodávkových)


1. (2 - 58)
2. 34. 10. 51
3. Terénní vyklápěcí vozy (dampry)


1. (2 - 59)
2. 34. 10. 52
3. Jeřábové automobily


1. (2 - 60)
2. 34. 10. 54
3. Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená


1. (2 - 61)
2. 34. 20. 2
3. Přívěsy, návěsy, kontejnery


1. (2 - 62)
2. 34. 30. 20
3. Ostatní samostatné předměty pro motorová vozidla


1. (2 - 63)
2. 35. 12
3. Rekreační a sportovní čluny


1. (2 - 64)
2. 35. 30
3. Letadla a kosmické lodě, včetně družic


1. (2 - 65)
2. 35. 41
3. Motocykly včetně kol s pomocným motorkem


1. (2 - 66)
2. 35. 43
3. Invalidní vozíky


1. (2 - 67)
2. 35. 50. 1
3. Ostatní vozidla bez mechanického pohonu jinde neuvedená


1. (2 - 68)
2. 36. 1
3. Nábytek


1. (2 - 69)
2. 36. 3
3. Hudební nástroje


1. (2 - 70)
2. 36. 4
3. Sportovní potřeby


1. (2 - 71)
2. 36. 50. 4
3. Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry


1. (2 - 72)
2. 36. 63. 1
3. Kolotoče, houpačky, pouťové atrakce, střelnice apod.


1. (2 - 73)
2. 31. 20. 31
3. Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší


1. (2 - 74)
2. 29. 22. 15
3. Stohovací vozíky a malé tahače


1. (2 - 75)
2. 28. 11. 23
3. Jen: lešení a bednění


1. (2 - 76)
2. 29. 12. 31
3. Jen: laboratorní zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací)


1. (2 - 77)
2. 29. 21. 1
3. Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy a fermentory laboratorní


1. (2 - 78)
2. 29. 23. 11
3. Jen: laboratorní přístroje pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušičky a termostaty laboratorní


Odpisová skupina 3

1. Položka+)
2. SKP++)
3. Název+++)


1. (3 - 1)
2. 26. 61. 20
3. Konstrukce a stavební části (celky) z betonu a železobetonu
zejména: prefabrikované prostorové buňky - dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením


1. (3 - 2)
2. 28. 11. 10
3. Konstrukce a stavební části (celky) z kovů
zejména: prefabrikované buňky (plechové), pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením


1. (3 - 3)
2. 28. 11. 21
3. Konstrukce kovové nosné pro mosty
zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty


1. (3 - 4)
2. 28. 11. 22
3. Konstrukce stožárů, sloupů a pilířů z oceli a železa
zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty


1. (3 - 5)
2. 28. 11. 23
3. Ostatní konstrukce kovové
zejména: konstrukce chmelnic
kromě: lešení a bednění


1. (3 - 6)
2. 28. 21
3. Nádrže, zásobníky a kontejnery z kovů s objemem nad 300 litrů


1. (3 - 7)
2. 28. 30
3. Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory


1. (3 - 8)
2. 28. 75. 21
3. Trezory a pancéřové skříně


1. (3 - 9)
2. 28. 75. 22
3. Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové


1. (3 - 10)
2. 28. 75. 24
3. Dekorativní sochy, sošky a podobné předměty kovové


1. (3 - 11)
2. 28. 75. 27
3. Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené


1. (3 - 12)
2. 28. 75. 3
3. Meče, tesáky, bodáky apod.


1. (3 - 13)
2. 29. 11. 12
3. Jen: zážehové spalovací pístové motory, vratné, rotační motory


1. (3 - 14)
2. 29. 11. 13
3. Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním


1. (3 - 15)
2. 29. 11. 2
3. Turbíny


1. (3 - 16)
2. 29. 12. 1
3. Hydraulické a pneumatické pohony a motory


1. (3 - 17)
2. 29. 12. 3
3. Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory
kromě: laboratorních zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) v SKP 29. 12. 31


1. (3 - 18)
2. 29. 21. 1
3. Pece a hořáky průmyslové a laboratorní a související zařízení
kromě: laboratorních pecí a pícek, autokláv a fermentorů laboratorních v SKP 29. 21. 12 a 29. 21. 13


1. (3 - 19)
2. 29. 22. 11
3. Kladkostroje a těžní zařízení


1. (3 - 20)
2. 29. 22. 12
3. Navíjecí zařízení a rumpály včetně pro práce pod zemí


1. (3 - 21)
2. 29. 22. 13
3. Zvedáky a zdvihací zařízení ke zvedání vozidel


1. (3 - 22)
2. 29. 22. 14
3. Jeřáby
kromě: stavebních


1. (3 - 24)
2. 29. 22. 16
3. Výtahy, skipové výtahy, eskalátory, pohyblivé chodníky


1. (3 - 25)
2. 29. 22. 17
3. Pneumatické dopravníky a ostatní dopravníky
kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů


1. (3 - 26)
2. 29. 22. 18
3. Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení


1. (3 - 27)
2. 29. 23. 11
3. Výměníky a zkapalňovače plynů
kromě: laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušiček a termostatů laboratorních v SKP 29. 23. 11


1. (3 - 28)
2. 29. 23. 12
3. Klimatizační zařízení


1. (3 - 29)
2. 29. 23. 14
3. Stroje a přístroje pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené


1. (3 - 30)
2. 29. 23. 2
3. Ventilátory s výjimkou stolních


1. (3 - 31)
2. 29. 24. 1
3. Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení
kromě: výrobních a provozních filtračních zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2 000 ekvivalentních obyvatel


1. (3 - 32)
2. 29. 51
3. Stroje pro metalurgii


1. (3 - 33)
2. 29. 52. 2
3. Jen: rypadla kolesová a zakladače


1. (3 - 34)
2. 29. 55
3. Stroje pro výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky


1. (3 - 35)
2. 31. 10
3. Elektromotory, generátory a transformátory
kromě: generátorových soustrojí v SKP 31. 10. 31 a 31. 10. 32 pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2, 5 MW elektrického výkonu


1. (3 - 36)
2. 31. 2
3. Elektrická rozvodná a spínací zařízení
kromě: rozvaděčů a rozvodných panelů pro napětí 1 000 V a nižší v SKP 31. 20. 31


1. (3 - 37)
2. 32. 10. 1
3. Elektrické kondenzátory


1. (3 - 38)
2. 35. 11
3. Lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny a ostatní plavidla


1. (3 - 39)
2. 35. 20
3. Železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra a vozový park kolejové dopravy
kromě: vozíků kolejových důlních a malodrážních


1. (3 - 40)
2. -
3. Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29)


1. (3 - 41)
2. 46. 21. 15
3. Jen: skleníky pro pěstování rostlin


1. (3 - 42)
2. 28. 22. 12
3. Kotle ústředního vytápění, pokud nejsou nedílnou součástí stavebního díla++++)


Odpisová skupina 4++++)

1. Položka
2. SKP
3. Název


1. (4 - 1)
2. 46. 21. 1
3. Jen: domy a budovy
- ze dřeva a plastů
- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu


1. (4 - 2)
2. 46. 21. 3
3. Vedení dálková:
- trubní (plynovody, ropovody, vodovody, parovody, horkovody a ostatní produktovody)
- elektrická trakční, nadzemní, podzemní, komunikační


1. (4 - 3)
2. 46. 21. 4
3. Vedení místní:
- trubní (vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.)
- elektrická (nadzemní, podzemní, komunikační)


1. (4 - 4)
2. 46. 21. 51
3. Díla energetická výrobní, včetně domů, budov a staveb na povrchových dolech


1. (4 - 5)
2. 46. 21. 52
3. Jen: věže a stožáry, věžové zásobníky (sila)


1. (4 - 6)
2. 46. 21. 61
3. Jen: tribuny stadionů ze dřeva a plastů


1. (4 - 7)
2. 46. 21. 62
3. Jen: bazény plavecké a koupaliště ze dřeva a plastů


1. (4 - 8)
2. 46. 21. 63
3. Jen: budovy pro sport a rekreaci ze dřeva a plastů


1. (4 - 9)
2. 46. 21. 64
3. Jen:
- díla inženýrská a budovy jinde neuvedené ze dřeva a plastů (např. oplocení, valy samostatné)
- konstrukce vinic


1. (4 - 10)
2. 46. 23. 13
3. Jen:
svršek železničních a dalších kolejových drah a dráhy visuté, skrývkové a uhelné
koleje pevné na povrchových dolech


1. (4 - 11)
2. 46. 25. 6
3. Průmyslové komíny
Jen: byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem v domech a budovách ze dřeva a plastů


Odpisová skupina 5++++)

1. Položka
2. SKP
3. Název


1. (5 - 1)
2. 46. 21. 1
3. Domy a budovy kromě:
- ze dřeva a plastů
- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu
- skleníků pro pěstování rostlin


1. (5 - 2)
2. 46. 21. 21
3. Mosty a visuté dálnice


1. (5 - 3)
2. 46. 21. 22
3. Tunely a podzemní objekty s výjimkou důlních


1. (5 - 4)
2. 46. 21. 52
3. Jen: stavby výrobní s výjimkou budov (např. základy strojů, konstrukce výrobní a podpěrné, dráhy lanové)
kromě: věží, stožárů, věžových zásobníků


1. (5 - 5)
2. 46. 21. 61
3. Tribuny stadionů
kromě: ze dřeva a plastů


1. (5 - 6)
2. 46. 21. 62
3. Bazény plavecké a koupaliště
kromě: ze dřeva a plastů


1. (5 - 7)
2. 46. 21. 63
3. Budovy pro sport a rekreaci
kromě: ze dřeva a plastů


1. (5 - 8)
2. 46. 21. 64
3. Díla inženýrská a budovy jinde neuvedené kromě:
- ze dřeva a plastů
- konstrukcí vinic


1. (5 - 9)
2. 46. 23. 11
3. Dálnice, ulice, silnice, stezky


1. (5 - 10)
2. 46. 23. 13
3. Jen: spodek drah železničních
kromě: spodku skrývkových a uhelných kolejí pevných na povrchových dolech


1. (5 - 11)
2. 46. 23. 14
3. Dráhy letištní


1. (5 - 12)
2. 46. 23. 2
3. Plochy pro sportovní a rekreační účely


1. (5 - 13)
2. 46. 24
3. Díla vodní


1. (5 - 14)
2. 46. 25. 2
3. Jímání vody (studny)


1. (5 - 15)
2. 46. 3
3. Ostatní stavební díla


1. (5 - 16)
2.
3. Byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním právním předpisem
kromě: jednotek uvedených v položce (- 12)


Vysvětlivky:

+) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo.

++) SKP = kód „Standardní klasifikace produkce” včetně „Klasifikace stavebních děl” zavedena Českým statistickým úřadem (opatření z 1. 11. 1993 č. j. 1174/93 - 3010) pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený „Název” s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP.

+++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely definice hmotného a nehmotného majetku (např. vypuštění slov „díly”, „instalace”, „opravy a údržba”), jakož i upravené texty více zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP - lépe vyjadřující konkrétní obsah vyšších stupňů třídění SKP apod. - s převážným použitím textace SKP.

++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž b došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla.




Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb.

Postup při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob


Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely zákona tento:

1. Pohledávky a závazky za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního (hospodářského) roku, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví, a to

a) závazky zvýší základ daně,

b) pohledávky sníží základ daně.

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník účtoval v soustavě podvojného účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním (hospodářském) roce, ve kterém poplatník účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví.




Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb.

Postup při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob


Při přechodu účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.




1a) Zákon č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů

1b) § 143a občanského zákoníku

1d) § 141 a 142 občanského zákoníku

42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

43) Zákon č. 155/1995 Sb. ČR, o důchodovém pojištění

44) Zákon č. 117/1995 Sb. ČR, o státní sociální podpoře

44a) Zákon č. 209/1997 Sb. ČR, o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

47) Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů

2a) Např. vyhláška č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky č. 310/1995 Sb. ČR, o fondu kulturních a sociálních potřeb

3) Například zákon č. 221/1999 Sb. ČR, o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb. ČR, o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. ČR

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

4a) Zákon č. 96/1993 Sb. ČR, o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR

69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů

4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb. ČR

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku

34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb. ČR

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.

49) § 64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

50) § 17 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

51) § 14 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb. ČR

60) Zákon č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

64a) Zákon č. 37/1995 Sb. ČR, o neperiodických publikacích.

Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

4c) Například zákon č. 13/1997 Sb. ČR, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb. ČR

4g) § 149 a násl. občanského zákoníku

4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. ČR

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce

6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb. ČR, o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

6) § 158 obchodního zákoníku

6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky

6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 186/1992 Sb.

§ 116 odst. 1 a 2 zákona č. 527/1992 Sb.

6d) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci

6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. ČR, o bezpečnosti České republiky

9a) Zákon č. 42/1994 Sb. ČR, o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

6g) Například zákon č. 236/1995 Sb. ČR, o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb. ČR, o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů

34b) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících

Zákon č. 216/1994 Sb. ČR, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. ČR, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony

Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. ČR

7) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

9b) § 82 obchodního zákoníku

9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku

9d) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

22a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

9e) § 12 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb. ČR

9f) Například § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. ČR, o České národní bance

20a) § 1 odst. 1 zákona č. 59/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb. ČR

10) Část II a část IV zákona č. 35/1965 Sb.

11) Např. § 842 občanského zákoníku

12) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb. ČR

15a) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii

53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. ČR

55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb. ČR, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb. ČR

56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb. ČR

61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

32) § 1 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů

62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

70) Obchodní zákoník

15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

7) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku

17a) Např. zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách

17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb.

17c) § 20f občanského zákoníku

17d) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ČR, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ČR, Ústava České republiky

17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.

18) Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

18b) § 15 odst. 4 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb.

§ 44 zákona č. 48/1997 Sb. ČR, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb. ČR

17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb. ČR

17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona č. 127/1998 Sb. ČR

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.

17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu

18a) Např. zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. ČR

18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

18e) Např. vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů

18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření č. 20/1956 Sb., a následující předpisy

19) Např. zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky

18c) Zákon č. 87/1995 Sb. ČR, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

57) Zákon č. 227/1997 Sb. ČR, o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech)

82) § 18 a násl. zákoníku práce

85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ČR, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

19b) § 6 odst. 2 obchodního zákoníku

16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku

19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb. ČR

71) § 8b zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

19g) § 829 a násl. občanského zákoníku

28b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

20d) § 657 a násl. občanského zákoníku

20c) § 116 a násl. občanského zákoníku

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů

22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

23) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb. ČR).

Vyhláška č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb. ČR

23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou č. 102/1995 Sb. ČR)

23e) § 659 občanského zákoníku

24) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

25) Nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace

26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 248/1995 Sb. ČR

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů

80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

22c) § 69 obchodního zákoníku

26c) Např. nařízení vlády č. 186/1993 Sb. ČR, o regulačním a sankčním opatření v mzdové oblasti

26d) § 7 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb.

27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování

28) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatcích ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů

28c) Zákon č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon

22d) § 59 obchodního zákoníku

28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)

28e) § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. ČR

29) § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

29b) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

29a) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů

29c) § 553 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

26) Zákon č. 222/1994 Sb. ČR, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.

31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb. ČR, o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů

72) Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění pozdějších předpisů

52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku

31a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a předpisy jej provádějící

31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů

31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku.

Zákon č. 9/1993 Sb. ČR, o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů

31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

74) § 7 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

75) § 17a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů

76) § 1 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů

77) § 20 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. ČR

Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů

32a) § 445 obchodního zákoníku

78) Vyhláška č. 102/1995 Sb. ČR, o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

79) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

33) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.

Vyhláška č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby

83) § 84 a 85 zákoníku práce

84) § 86 zákoníku práce

34a) § 46a zákona č. 337/1992 Sb.

67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)

41) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

34d) § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

68) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.

39a) § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

35a) § 4 odst. 4 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb. ČR

Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů

35b) § 786 a 787 občanského zákoníku

35c) § 786, 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku

35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku

35e) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39b) § 67 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39) § 6 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39f) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

41c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

41d) § 40 zákona č. 337/1992 Sb.

40) § 67 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb. ČR

36) § 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech

36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

36a) Opatření Ministerstva financí čj. 153/7 409/1982 ze dne 27. 5. 1982

37) Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb.

38) Sdělení k postupu při oceňování, účtování a odpisování věcí, které získají právnické a fyzické osoby při jejich převodu z vlastnictví státu, publikované ve Finančním zpravodaji č. 9/1991

38a) Vyhláška č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací