Úplné znění zákona

ze dne 11. června 1998

č. 148/1998 Sb. ČR, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů; ve znění zákona č. 164/1999 Sb. ČR; zákona č. 18/2000 Sb.; zákona č. 29/2000 Sb.; zákona č. 363/2000 Sb.; zákona č. 30/2000 Sb.; zákona č. 60/2001 Sb. s účinností ke dni 19. února 2001


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Část první

Ochrana utajovaných skutečností

Hlava první

Základní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon vymezuje skutečnosti, které je nutno v zájmu České republiky utajovat (dále jen „utajované skutečnosti”), způsob jejich ochrany, působnost a pravomoc orgánů státu při výkonu státní správy v oblasti ochrany utajovaných skutečností, povinnosti orgánů státu, práva a povinnosti fyzických a právnických osob a odpovědnost za porušení povinností stanovených tímto zákonem a upravuje postavení Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „Úřad”).


§ 2

Vymezení pojmů pro účely tohoto zákona

(1) Zájmem České republiky je zachování ústavnosti, svrchovanosti, územní celistvosti, zajištění obrany státu, veřejné bezpečnosti, ochrana důležitých ekonomických a politických zájmů, práv a svobod fyzických a právnických osob a ochrana života nebo zdraví fyzických osob.

(2) Újmou je takové poškození nebo ohrožení zájmu České republiky nebo zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, jehož následky nelze odstranit nebo je lze zmírnit pouze následnými opatřeními. Podle významu zájmu a závažnosti způsobené újmy se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.

(3) Zachováváním mlčenlivosti je povinnost nesdělovat utajovanou skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat.

(4) Dodržováním ochrany utajovaných skutečností se rozumí povinnost zachovávat mlčenlivost a dodržovat ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem a v jeho mezích.

(5) Neoprávněným nakládáním s utajovanou skutečností je její vyzrazení, zneužití, poškození, znehodnocení, zničení, porušení její ochrany nebo ztráta. Za neoprávněné nakládání se rovněž považuje neoznačení utajované skutečnosti stupněm utajení nebo nesprávné stanovení stupně utajení utajované skutečnosti.

(6) Ústředním úřadem je ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy a dále též Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „zpravodajské služby”), Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády a Česká národní banka.

(7) Orgánem státu je ústřední úřad, jiný správní úřad, soud, státní zastupitelství, Policie České republiky a vyšší územní samosprávný celek při výkonu státní správy v přenesené působnosti.

(8) Organizací je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající za podmínek podle zvláštního zákona.1)

(9) Statutárním orgánem je u orgánu státu, s výjimkou obce, jeho vedoucí, u obce tajemník obecního úřadu, není-li takového, starosta a u organizace ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.

(10) Povoláním se rozumí služební poměr, pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah a pracovní vztah.

(11) Podkladovými materiály jsou bezpečnostní dotazník, výpis z evidence Rejstříku trestů2) a prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti (dále jen „prohlášení k osobnostní způsobilosti”) nebo posudek o osobnostní způsobilosti.2)

(12) Určenou osobou je fyzická osoba, která byla určena ke styku s utajovanými skutečnostmi pro vymezenou oblast činnosti a pro stupeň utajení, na který bylo vydáno osvědčení, nebo pro stupeň utajení nižší (dále jen „určení”). Podmínka osvědčení platí jen v případě, že zákon předpokládá jeho vydání před určením osoby.


Hlava druhá

Utajované skutečnosti

§ 3

Utajované skutečnosti

(1) Utajovaná skutečnost je taková skutečnost, se kterou by neoprávněné nakládání mohlo způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných skutečností.

(2) Seznamy utajovaných skutečností zpracovává Úřad na návrh ústředních úřadů.

(3) Seznamy utajovaných skutečností vydá vláda svým nařízením.


§ 4

Oblasti utajovaných skutečností

Utajované skutečnosti se mohou vyskytovat zejména v oblasti

a) zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky,

b) státních hmotných rezerv,

c) dovozu a vývozu vybraného vojenského materiálu3) nebo bezpečnostní techniky,

d) zpracování a přenosu údajů v přenosových, výpočetních a informačních systémech,

e) výzkumu, vývoje, výroby a služeb zbraňových a bezpečnostních systémů a zařízení,

f) ochrany osob, předmětů a objektů,4)

g) přípravy podkladů pro zabezpečení vojenských přeprav nebo přeprav prezidenta republiky a ústavních činitelů jiných států,

h) zabezpečení veřejné bezpečnosti,

i) organizační struktury zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,

j) příslušnosti ke zpravodajským službám a útvarům Policie České republiky,

k) používání zpravodajských a specifických prostředků zpravodajskými službami nebo operativní techniky a operativně pátracích prostředků Policií České republiky a celními orgány,

l) forem, metod a výsledků činnosti zpravodajských služeb směřující k získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací,

m) údajů v evidencích zpravodajských služeb vedených za účelem plnění úkolů v jejich působnosti,

n) spolupráce zpravodajských služeb se zpravodajskými službami cizí moci,

o) spolupráce Policie České republiky s policejními službami cizí moci,

p) činnosti Policie České republiky při odhalování trestných činu a jejich pachatelů a případů zpracovávaných zpravodajskými službami,

r) finančního a materiálně technického zabezpečení zpravodajských služeb a tvarů Policie České republiky,

s) vědeckotechnických a technologických postupů a výstupů, výroby, výzkumu, vývoje a materiálů,

t) ochrany jaderných a chemických zařízení, přepravy a ukládání jaderných materiálů a nebezpečných látek,

u) opatření celních orgánů,

v) přípravy a provádění měnových opatření,

w) umístění, přepravy a způsobu zabezpečení zásob peněz, drahých kovů a měnových rezerv ve zlatě a devizových prostředcích,

x) bankovních operací a kapitálového trhu,

y) pohledávek České republiky v zahraničí a způsobu jejich likvidace,

z) přípravy amnestie udělované prezidentem republiky,

za) výzkumu, vývoje, výroby a používání prostředků k ochraně utajovaných skutečností, nebo

zb) mezinárodních jednání a smlouvy, pokud to jejich povaha vyžaduje nebo jestliže se tak smluvní strany dohodnou.


§ 5

Stupně utajení

(1) Utajované skutečnosti se klasifikují do stupňů utajení

a) přísně tajné,

b) tajné,

c) důvěrné, nebo

d) vyhrazené.

(2) Do stupně utajení přísně tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovy „Přísně tajné” nebo zkratkou „PT”.

(3) Do stupně utajení tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Tajné” nebo zkratkou „T”.

(4) Do stupně utajení důvěrné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit prostou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Důvěrné” nebo zkratkou „D”.

(5) Do stupně utajení vyhrazené se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Vyhrazené” nebo zkratkou „V”.

(6) Podle předchozích odstavců se rovněž klasifikují utajované skutečnosti cizí moci poskytnuté České republice nebo utajované skutečnosti cizí moci, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.


§ 6

Stanovení stupně utajení

(1) Utajovaná skutečnost se označuje příslušným stupněm utajení.

(2) Stanovený stupeň utajení musí být zachován po dobu nezbytně nutnou. Pokud nastanou důvody pro jeho změnu nebo zrušení, je třeba tak učinit bez zbytečného odkladu.

(3) V případě zániku orgánu státu nebo organizace, ve kterých byl stupeň utajení stanoven, tento stupeň změní nebo zruší v případě potřeby jejich právní nástupce; není-li jej, změní nebo zruší stupeň utajení Úřad. Úřad může změnit nebo zrušit stupeň utajení také na žádost právního nástupce orgánu státu nebo organizace.

(4) Stanovený stupeň utajení se změní nebo zruší

a) uplynutím doby, na kterou byl stanoven,

b) pominul-li význam chráněného zájmu,

c) byl-li stanoven nesprávně, nebo

d) byl-li stanoven neoprávněně.

(5) Úřad stanoví právním předpisem podrobnosti o stanovení a označení stupně utajení.


Hlava třetí

Výkon státní správy

§ 7

(1) Zřizuje se Národní bezpečnostní úřad jako ústřední správní úřad pro oblast ochrany utajovaných skutečností.

(2) Ředitele Úřadu jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci bezpečnosti, vláda. Vláda ho též odvolává.

(3) Předseda vlády je služebně nadřízen řediteli Úřadu a vykonává dohled na činností Úřadu.


§ 8

Úřad

(1) Úřad

a) zajišťuje jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v České republice,

b) vykonává státní dozor a metodickou činnost,

c) vede ústřední registry utajovaných skutečností poskytovaných v rámci mezinárodních styků,

d) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv v oblasti ochrany utajovaných skutečností, jimiž je Česká republika vázána,

e) zajišťuje a koordinuje kryptologický výzkum a vývoj, řídí kryptografickou ochranu utajovaných skutečností a zajišťuje kryptoanalytické služby,

f) zajišťuje a koordinuje výzkum, vývoj a výrobu prostředků k ochraně utajovaných skutečností a provádí nebo zajišťuje jejich certifikaci a distribuci,

g) zajišťuje certifikaci informačních systémů5) určených k nakládání s utajovanými skutečnostmi,

h) zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí bezpečnostní prověrky fyzických osob navrhovaných k určení pro styk s utajovanými skutečnostmi (dále jen „navrhovaná osoba”),

i) zajišťuje a v zákonem stanoveném rozsahu provádí bezpečnostní prověrky organizací,

j) vydává osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen „osvědčení”),

k) vydává potvrzení, že organizace splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen „potvrzení”),

l) vydává certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, (dále jen „certifikát”),

m) vydává na základě oprávnění k seznamování se s utajovanými skutečnostmi vydaného cizí mocí (dále jen „bezpečnostní oprávnění”) osvědčení nebo potvrzení,

n) vede evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi, evidenci určených osob a evidenci bezpečnostních ředitelů,

o) vydává bezpečnostní standardy,

p) povoluje poskytování utajovaných skutečností v rámci mezinárodní spolupráce.

(2) Úřad je oprávněn

a) využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b) získávat potřebné informace u orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle odstavce 1,

c) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů6) pro potřeby bezpečnostní prověrky,

d) sdružovat údaje z evidencí,

e) vést bezpečnostní spis k navrhované osobě a spis o bezpečnostní prověrce organizace.


§ 8a

Ministerstvo obrany

(1) Ministerstvo obrany zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí se souhlasem Úřadu bezpečnostní prověrky II. stupně navrhovaných osob, které jsou v pracovním poměru k Ministerstvu obrany nebo k ozbrojeným silám České republiky nebo které vykonávají vojenskou činnou službu6a) nebo jsou studenty vojenských škol, a vydává a odnímá osvědčení těmto osobám.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 je Ministerstvo obrany oprávněno

a) využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b) získávat potřebné informace v nezbytném rozsahu u orgánů státu, organizací a právnických osob,

c) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,6)

d) sdružovat údaje z evidencí,

e) vést bezpečnostní spis k navrhované osobě,

f) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací.

(3) Pokud se během bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze požádat Úřad o provedení potřebných opatření stanovených pro III. stupeň bezpečnostní prověrky. Takto lze postupovat pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.

(4) Vydání nebo odejmutí osvědčení podle odstavce 1 oznámí Ministerstvo obrany (dále jen „Ministerstvo”) Úřadu do 30 dnů od jeho vydání nebo odejmutí.



§ 9

Zpravodajské služby

(1) Zpravodajské služby

a) zajišťují a provádějí bezpečnostní prověrky svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a vydávají a odnímají osvědčení a certifikáty těmto osobám,

b) podílejí se na plnění úkolů podle § 8 odst. 1 písm. h) a i).

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 jsou zpravodajské služby oprávněny

a) používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,7)

b) využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

c) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,

d) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů6) pro potřeby bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 písm. a),

e) vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky zpravodajských služeb,

f) získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 zpravodajské služby vzájemně spolupracují a poskytují si nezbytnou součinnost.


§ 10

Policie České republiky

(1) Ministr vnitra je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech pověřit Policii České republiky zajištěním a prováděním bezpečnostních prověrek příslušníků nebo zaměstnanců Policie České republiky, včetně vydávání a odnímání osvědčení těmto osobám.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 je Policie České republiky oprávněna

a) používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku,8)

b) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,6)

c) vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky Policie České republiky.

(3) Policie České republiky se podílí na plnění úkolů podle § 8 odst. 1 písm. h) a i).

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 a 3 je Policie České republiky oprávněna

a) využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

b) uchovávat v informačních systémech údaje získané při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,

c) získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona.


§ 10a

(1) Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení a certifikátů podle § 9 odst. 1 písm. a) mají zpravodajské služby postavení Úřadu.

(2) Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení podle § 10 odst. 1 má Policie České republiky postavení Úřadu.

(3) Při provádění bezpečnostních prověrek II. stupně a vydávání a odnímání osvědčení pro stupeň utajení „Důvěrné” podle § 8a odst. 1 má Ministerstvo postavení Úřadu.

(4) Při vyřizování stížnosti (§ 75) podané navrhovanou osobou nebo osobou, které bylo vydáno osvědčení a u které byla provedena bezpečnostní prověrka podle § 8a odst. 1, § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, má ministr obrany, ředitel zpravodajské služby a policejní prezident postavení ředitele Úřadu a Ministerstvo, zpravodajská služba nebo Policie České republiky postavení Úřadu.


Hlava čtvrtá

Povinnosti při ochraně utajovaných skutečností

§ 11

Povinnosti orgánu státu a organizace

Orgán státu a organizace jsou povinny

a) vytvářet podmínky k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností a kontrolovat jejich dodržování,

b) zajistit ochranu utajovaných skutečností,

c) přijímat opatření při zjištění porušení tohoto zákona, která vedou k odstranění nepříznivých následků takového porušení,

d) poskytovat informace podle § 8 odst. 2 písm. b), § 8a odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. f) a § 10 odst. 4 písm. c).


§ 12

Povinnosti statutárního orgánu

(1) Statutární orgán je povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností a provádět opatření bezpečnostní prověrky I. stupně.

(2) Statutární orgán je dále povinen

a) kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

b) zpracovávat přehled pracovních míst nebo funkcí, u kterých je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,

c) zajišťovat vedení evidencí určených osob a osob, u kterých došlo k zániku určení,

d) oznamovat písemně Úřadu všechny změny, které mohou mít vliv na vydání osvědčení, potvrzení nebo certifikátu,

e) oznamovat písemně bez zbytečného odkladu Úřadu případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností a přijatá opatření,

f) evidovat případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi,

g) informovat písemně Úřad o výzkumu, vývoji nebo výrobě, pokud tyto obsahují utajovanou skutečnost,

h) sledovat, zda určená osoba splňuje podmínky stanovené v § 18 odst. 1 po celou dobu určení,

i) zajišťovat odbornou přípravu určených osob,

j) spolupracovat s Úřadem na metodickém vedení a personální práci s určenými osobami,

k) plnit úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností, které vyplývají z mezinárodních smluv,

l) zajistit stanovení a označení příslušného stupně utajení.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 písm. d) se nevztahuje na statutární orgány zpravodajských služeb.

(4) Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. e) plní zpravodajské služby vůči předsedovi vlády.


§ 13

Bezpečnostní ředitel

(1) V ústředních úřadech, okresních úřadech, v Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátech statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně jmenuje statutární orgán bezpečnostního ředitele nebo bezpečnostního tajemníka (dále jen „bezpečnostní ředitel”). Bezpečnostní ředitel je přímo podřízen statutárnímu orgánu.

(2) V orgánech státu neuvedených v odstavci 1 a v organizacích může statutární orgán zřídit funkci bezpečnostního ředitele v případě potřeby.

(3) Předpokladem pro výkon funkce bezpečnostního ředitele je vydané osvědčení a určení.

(4) Bezpečnostního ředitele pověřuje statutární orgán plněním povinností, které mu tento zákon v oblasti ochrany utajovaných skutečností ukládá. Povinnosti statutárního orgánu v oblasti ochrany utajovaných skutečností nejsou jmenováním bezpečnostního ředitele dotčeny.

(5) Statutární orgán je povinen jmenování bezpečnostního ředitele oznámit písemnou formou Úřadu do 30 dnů ode dne jmenování nebo ustanovení.


§ 14

Povinnosti určených osob

(1) Určená osoba je povinna

a) dodržovat ochranu utajovaných skutečností,

b) oznamovat neprodleně případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností statutárnímu orgánu, a nelze-li tak učinit, Úřadu,

c) písemně oznamovat

1. statutárnímu orgánu změny údajů uvedených v základní části bezpečnostního dotazníku pod písmeny a), c), d), i) a změny skutečností vedených v evidenci Rejstříku trestů,

2. Úřadu, Ministerstvu, zpravodajské službě nebo Policii České republiky podle příslušnosti k provedení bezpečnostní prověrky a v závislosti na stupni provedené bezpečnostní prověrky změny údajů uvedených v bodě 1, v první doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny d) a k), ve druhé doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny a) a b) a změny v ostatních podkladových materiálech,

d) zrušeno.

(2) Určená osoba pro stupeň utajení „Přísně tajné”, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, je povinna písemně oznámit Úřadu výjezd do zahraničí nejméně pět dnů před tímto výjezdem.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje

a) na výjezdy do států Evropské unie, členských států Severoatlantické aliance nebo neutrálních států, jejichž seznam stanoví Úřad,

b) na osoby, které výjezd uskutečňují v souvislosti s plněním úkolu orgánu státu, nebo

c) na poslance a senátory a na osoby uvedené v § 43.


§ 15

Povinnosti fyzických osob

(1) Každý je povinen dodržovat nutná omezení stanovená orgánem státu nebo organizací v mezích tohoto zákona v souvislosti s ochranou utajovaných skutečností.

(2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou skutečnost nebo utajovanou skutečnost získanou v rozporu s tímto zákonem Úřadu nebo Policii České republiky, případně zastupitelskému úřadu České republiky nebo jim o tomto neprodleně učinit oznámení.

(3) Každý, kdo není určenou osobou a seznámí se s utajovanou skutečností, má povinnost zachovávat mlčenlivost.


§ 16

Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví

(1) Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, průmyslového vzoru, užitného vzoru a topografie polovodičového výrobku, je povinen navrhnout stupeň utajení, obsahuje-li předmět přihlášky utajovanou skutečnost.

(2) Úřad průmyslového vlastnictví předloží návrh podle odstavce 1 Úřadu, který po vyjádření příslušného ústředního úřadu stanoví stupeň utajení. Tuto skutečnost oznámí Úřad Úřadu průmyslového vlastnictví a ten stanovený stupeň utajení u přihlášky podle odstavce 1 stanoveným způsobem vyznačí.

(3) V případech, má-li být přihláška podle odstavce 1 podána v zahraničí, je přihlašovatel povinen požádat Úřad o stanovení stupně utajení a dále o souhlas s takovým způsobem podání přihlášky. Úřad stupeň utajení stanoví a souhlas s podáním přihlášky vysloví po vyjádření příslušného ústředního úřadu.


Hlava pátá

Oprávnění fyzických osob seznamovat se s utajovanými skutečnostmi

§ 17

(1) S utajovanými skutečnostmi se může seznamovat pouze fyzická osoba, která je nezbytně nutně potřebuje k výkonu své činnosti, bylo jí vydáno osvědčení nebo bezpečnostní oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak a je určenou osobou.

(2) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 je předpokladem pro výkon povolání, kde je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

(3) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 se může s utajovanými skutečnostmi seznamovat osoba jednající ve prospěch policie,8a) zpravodajských služeb8b) nebo celních úřadů,8c) a to pouze v rozsahu nezbytně nutném pro její využití, nebo osoba, které je poskytována zvláštní ochrana v souvislosti s trestním řízením, a to pouze v rozsahu nezbytně nutném. Poučení této osoby provede ten, kdo ji bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a pořídí o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanými skutečnostmi.


Díl první

Podmínky pro vydání osvědčení

§ 18

(1) Podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené” splňuje osoba, která

a) je státním občanem České republiky,

b) je způsobilá k právním úkonům,

c) dosáhla požadovaného věku, a

d) je bezúhonná.

(2) Podmínky pro vydání osvědčení navrhované osobě pro stupně utajení „Důvěrné”, „Tajné” nebo „Přísně tajné” splňuje osoba, která

a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1,

b) je osobnostně způsobilá, a

c) je bezpečnostně spolehlivá.

(3) Výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a) uděluje vláda.


§ 19

Věk

(1) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupně utajení „Vyhrazené”, „Důvěrné” nebo „Tajné” je 18 let.

(2) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupeň utajení „Přísně tajné” je 21 let.

(3) V odůvodněných případech může Úřad na žádost orgánu státu udělit výjimku z věkové hranice uvedené v odstavci 1, s výjimkou stupně utajení „Tajné”.


§ 20

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou není považována navrhovaná osoba, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně státního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo utajovaných skutečností, spáchaného i z nedbalosti.

(2) Bezúhonnost se při provádění bezpečnostní prověrky I. stupně dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů2) a při provádění bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně se zjišťuje z opisu z evidence Rejstříku trestů.6)


§ 21

Zdravotní způsobilost

Zrušen.9)


§ 22

Osobnostní způsobilost

(1) Za osobnostně způsobilou není považována navrhovaná osoba, u níž byly na základě psychologického vyšetření zjištěny takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, že je schopna utajovat skutečnosti.

(2) Posudek o osobnostní způsobilosti vydává Úřad, zpravodajské služby, Policie České republiky nebo odborné pracoviště oprávněné k této činnosti na základě pověření Úřadu.

(3) Při provádění bezpečnostní prověrky II. stupně se osobnostní způsobilost posuzuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti. Zjistí-li se v průběhu této bezpečnostní prověrky skutečnosti, které vzbuzují pochybnost, zda navrhovaná osoba je osobnostně způsobilá, posoudí Úřad její osobnostní způsobilost na základě posudku o osobnostní způsobilosti, k jehož předložení ji vyzve.

(4) Požadavky na osobnostní způsobilost jsou odstupňovány v závislosti na stupni bezpečnostní prověrky.

(5) Úřad stanoví právním předpisem vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.


§ 23

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko se považuje zejména

a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,

b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,

c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,

d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,

e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti, nebo

f) užívání jiné identity.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,2) nebo

b) probíhající trestní stíhání.

(4) Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.


Díl druhý

Bezpečnostní prověrka navrhované osoby

§ 24

(1) Bezpečnostní prověrkou se ověřuje, zda navrhovaná osoba splňuje podmínky pro vydání osvědčení.

(2) Bezpečnostní prověrka se provádí před započetím výkonu povolání, jmenováním do funkce nebo zařazením na místo, kde je nezbytné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Bezpečnostní prověrku lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem navrhované osoby.

(4) Písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky lze kdykoli v jejím průběhu odvolat, pokud zákon nestanoví jinak. V takovém případě se bezpečnostní prověrka ihned zastaví a podkladové materiály se vydají navrhované osobě. Údaje získané v rámci této bezpečnostní prověrky je orgán státu, který je získal, povinen neprodleně zničit.

(5) Bezpečnostní prověrku lze zastavit na základě písemné žádosti statutárního orgánu, který o její provedení požádal. V takovém případě se postupuje podle odstavce 4, přičemž není podmínkou odvolání souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky.

(6) Bude-li se navrhovaná osoba po svém určení seznamovat s utajovanými skutečnostmi daného stupně utajení ve značném rozsahu, může statutární orgán s jejím písemným souhlasem navrhnout Úřadu provedení bezpečnostní prověrky nejbližšího vyššího stupně.

(7) Pokud se během bezpečnostní prověrky I., II. nebo III. stupně vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze provést potřebná opatření stanovená pro nejbližší vyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Tato opatření lze provést pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.

(8) Při provádění bezpečnostní prověrky musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech dotčených osob.


§ 25

Stupně bezpečnostních prověrek

V závislosti na stupni utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení, se provádí

a) bezpečnostní prověrka I. stupně pro stupeň utajení „Vyhrazené”,

b) bezpečnostní prověrka II. stupně pro stupeň utajení „Důvěrné”,

c) bezpečnostní prověrka III. stupně pro stupeň utajení „Tajné”,

d) bezpečnostní prověrka IV. stupně pro stupeň utajení „Přísně tajné”.


§ 26

Bezpečnostní prověrka I. stupně

Bezpečnostní prověrku I. stupně tvoří vyhodnocení podkladových materiálů statutárním orgánem.


§ 27

Bezpečnostní prověrka II. stupně

Bezpečnostní prověrku II. stupně tvoří

a) posouzení podkladových materiálů Úřadem,

b) posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů6) navrhované osoby Úřadem,

c) šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k navrhované osobě včetně ověření její identity,

d) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k navrhované osobě, provedená na základě žádosti Úřadu.


§ 28

Bezpečnostní prověrka III. stupně

(1) Bezpečnostní prověrku III. stupně tvoří opatření uvedená v § 27 a dále

a) šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k osobám starším 18 let žijícím společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,

b) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k osobám starším 18 let žijícím společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje, provedená na základě žádosti Úřadu.

(2) Jsou-li opatřeními provedenými podle odstavce 1 zjištěny poznatky, které by mohly být považovány za překážku pro vydání osvědčení, může bezpečnostní prověrku III. stupně dále tvořit šetření zpravodajských služeb nebo Policie České republiky k navrhované osobě v prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, ke zjištění, zda se u navrhované osoby nevyskytují bezpečnostní rizika. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.


§ 29

Bezpečnostní prověrka IV. stupně

Bezpečnostní prověrku IV. stupně tvoří bezpečnostní prověrka III. stupně, prověření identity navrhované osoby zpravodajskými službami a jejich šetření ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.


§ 30

Bezpečnostní pohovor

(1) Jsou-li při provádění bezpečnostní prověrky zjištěny skutečnosti, které mohou být na překážku vydání osvědčení, provádí se bezpečnostní pohovor. V bezpečnostním pohovoru má navrhovaná osoba možnost vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem.

(2) Bezpečnostní pohovor provádí statutární orgán nebo Úřad. Pokud jsou skutečnosti podle odstavce 1 zjištěny zpravodajskými službami, provádí bezpečnostní pohovor příslušná zpravodajská služba.

(3) Bezpečnostní pohovor musí být po jeho provedení vyhodnocen.

(4) Ve výjimečných a odůvodněných případech lze bezpečnostní pohovor nahradit písemným vyjádřením navrhované osoby ke skutečnostem, které by jinak byly předmětem bezpečnostního pohovoru.

(5) Předmětem bezpečnostního pohovoru nesmějí být skutečnosti, které mohou ohrozit obranu nebo bezpečnost státu.

(6) Bezpečnostním pohovorem nesmějí být dotčena práva třetích osob a ohrožen zdroj informací.


§ 31

Vyhodnocení

(1) O výsledku svých šetření podle § 27 až 29 podrobně informuje Policie České republiky a zpravodajské služby Úřad.

(2) Na závěr bezpečnostní prověrky Úřad posoudí, zda navrhovaná osoba splňuje podmínku osobnostní způsobilosti, a provede celkové vyhodnocení získaných materiálů. V případě potřeby může Úřad požádat Policii České republiky nebo zpravodajské služby o doplnění šetření.


Díl třetí

Určování fyzických osob ke styku s utajovanými skutečnostmi

§ 32

Postup určování

(1) Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.

(2) Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.

(3) V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.

(4) Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.

(5) Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku I. stupně jsou základní část bezpečnostního dotazníku a výpis z evidence Rejstříku trestů.2) Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku II. stupně jsou základní a první doplňující část bezpečnostního dotazníku a prohlášení k osobnostní způsobilosti, pokud zákon nestanoví jinak. Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku III. nebo IV. stupně jsou základní, první doplňující a druhá doplňující část bezpečnostního dotazníku a posudek o osobnostní způsobilosti.


§ 33

Bezpečnostní dotazník

(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a dvě části doplňující.

(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.

(3) První doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Druhou doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky III. nebo IV. stupně. Příslušné doplňující části včetně prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo posudku o osobnostní způsobilosti předá navrhovaná osoba statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejich obsahem.

(4) V základní části navrhovaná osoba uvádí

a) jméno a příjmení, tituly,

b) datum a místo narození, rodné číslo,

c) adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu, a adresu jiného místa, kde se zdržuje,

d) rodinný stav,

e) státní občanství včetně předchozích,

f) číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,

g) současné povolání,

h) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních 5 letech,

i) životopis.

(5) V první doplňující části navrhovaná osoba uvádí

a) druh a číslo cestovního dokladu, datum a místo jeho vydání,

b) je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

c) je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,

d) všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,

e) členství v orgánech organizací v posledních 5 letech,

f) podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,

g) nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářním roce v posledních 5 letech,

h) majetkové poměry,

i) výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních 5 letech,

j) členství v Lidových milicích,

k) kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,

l) přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,

m) zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,

n) zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,

o) zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,

p) dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(6) Ve druhé doplňující části navrhovaná osoba uvádí

a) jméno, příjmení, tituly, rodné číslo, datum a místo narození, státní příslušnost, včetně předchozích, manžela a datum sňatku,

b) současného zaměstnavatele a povolání manžela a adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, liší-li se od obdobného údaje navrhované osoby,

c) jméno, příjmení, rodné číslo a datum a místo narození a státní příslušnost, včetně předchozích, všech osob žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,

d) jména a adresy 3 osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu a mohou se vyjádřit k navrhované osobě,

e) přehled navštěvovaných škol,

f) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání neuvedených v základní části,

g) majetkové poměry příslušníků domácnosti,9a)

h) adresy míst, kde byla navrhovaná osoba v posledních 10 letech přihlášena k trvalému pobytu, a jiných míst, kde se zdržovala,

i) kontakty na osoby žijící v zahraničí,

j) příslušnost a vztahy k sdružením, obecně prospěšným společnostem a nadacím v posledních 5 letech,

k) souhlas k ověření stavu bankovních účtů, účtu ve Středisku cenných papírů a souhlas k ověření daňového přiznání,10)

l) dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(7) Součástí bezpečnostního dotazníku je

a) 1 fotografie o rozměrech 35 x 45 mm, která odpovídá současné podobě navrhované osoby, zobrazuje ji v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím její identifikaci,

b) čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,

c) souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,

d) souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním právním předpisem.11)

(8) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.

(9) Úřad stanoví právním předpisem formy bezpečnostního dotazníku, jeho vzor a způsob jeho vyplňování.10)11)


§ 34

Určování pro stupeň utajení „Vyhrazené”

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.

(2) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, může provést její určení podle § 38.

(3) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.

(4) Statutární orgán orgánu státu je oprávněn pověřit vedoucí zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, a služební funkcionáře, kteří jsou oprávněni přijímat občany do služebního poměru nebo činit právní úkony v pracovněprávních vztazích, plněním své povinnosti provádět bezpečnostní prověrku I. stupně navrhovaných osob.


§ 35

Určování pro stupeň utajení „Důvěrné”, „Tajné” nebo „Přísně tajné”

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.

(2) Před zasláním žádosti o vydání osvědčení je statutární orgán oprávněn se seznámit pouze se základní částí bezpečnostního dotazníku a pořídit si její kopii, kterou založí do spisu k navrhované osobě.

(3) Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.

(5) O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.


§ 36

Osvědčení

(1) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 2, vydá osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.

(2) U stupně utajení „Vyhrazené” se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38 a u bezpečnostní prověrky I. stupně, provedené Úřadem, oznámení o splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 1 vydané Úřadem.

(3) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Nesplňuje-li navrhovaná osoba podmínky pro vydání osvědčení pro požadovaný stupeň utajení, vydá Úřad osvědčení pro takový stupeň utajení, pro který navrhovaná osoba splňuje podmínky. Důvody nevydání osvědčení Úřad v oznámení neuvádí.

(4) Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.

(5) Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

(6) Zjistí-li statutární orgán, který u navrhované osoby provedl bezpečnostní prověrku I. stupně a její určení, že tato osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, oznámí tuto skutečnost této osobě a neprodleně zruší její určení.

(7) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.


§ 37

Platnost osvědčení a zánik platnosti

(1) Doba platnosti osvědčení je

a) pro stupeň utajení „Vyhrazené” nejdéle šest let,

b) pro stupeň utajení „Důvěrné” pět let,

c) pro stupeň utajení „Tajné” pět let,

d) pro stupeň utajení „Přísně tajné” pět let.

(2) Platnost osvědčení zaniká

a) uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo

b) oznámením podle § 36 odst. 6 nebo 7.

(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, Ministerstvem, zpravodajskou službou nebo Policií České republiky, povinna je odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku tomu, kdo osobě osvědčení vydal. Současně je povinna ve stejné lhůtě odevzdat i certifikát, byl-li osobě vydán, tomu, kdo osobě certifikát vydal.


Určení

§ 38

(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen „záznam o určení”), který podepíše statutární orgán a určená osoba.

(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen „poučení”). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.

(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.

(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení. Před takovým určením je statutární orgán povinen vyžádat si od osoby, jež má být určena a je držitelem platného osvědčení pro požadovaný stupeň, kopii základní části bezpečnostního dotazníku. Současně je statutární orgán povinen založit spis k navrhované osobě.

(6) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne určení navrhované osoby o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u určení navrhovaných osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

(7) Způsob určení osoby v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností v občanském soudním řízení stanoví zvláštní předpis.11a)


§ 39

Zánik určení

(1) Určení zaniká

a) zánikem platnosti osvědčení,

b) skončením výkonu povolání nebo funkce,

c) jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,

d) pominutím důvodu určení, nebo

e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.

(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u zániku určení u osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.


Zvláštní způsoby určování a osoby určené ke styku s utajovanými skutečnostmi ze zákona

§ 40

(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení „Důvěrné”, „Tajné” nebo „Přísně tajné” bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.

(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.

(3) Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.

(4) Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.

(5) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.

(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.


§ 41

(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.

(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.

(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.

(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, s výjimkou poučení a určení.

(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.


§ 42

(1) U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů12) a u advokátů se bezpečnostní prověrka neprovádí.

(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.

(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.

(4) Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.


§ 43

Určené osoby ze zákona

(1) Určenými osobami ze zákona jsou

a) prezident republiky,

b) předseda Poslanecké sněmovny,

c) předseda Senátu,

d) členové vlády,

e) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) soudci,

g) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv.

(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.


Díl čtvrtý

Bezpečnostní spis k navrhované osobě, spis k navrhované osobě a zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

§ 44

Bezpečnostní spis k navrhované osobě

(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá

a) Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně,

b) Ministerstvo při zahájení bezpečnostní prověrky II. stupně prováděné podle § 8a odst. 1,

c) zpravodajské služby při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 9 odst. 1 písm. a),

d) Policie České republiky při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 10 odst. 1

a po jeho založení jej vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 20 let od uplynutí platnosti posledně vydaného osvědčení či od data doručení posledního oznámení o nesplnění podmínek.

(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.


§ 45

Spis k navrhované osobě

(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají

a) podkladové materiály při určování pro stupeň utajení „Vyhrazené”; při určování pro ostatní stupně utajení kopie základní části bezpečnostního dotazníku,

b) žádost o vydání osvědčení,

c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie,13)

d) záznam o určení,

e) záznam o zániku určení,

f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky, nebo vždy před určením osoby, které již bylo osvědčení vydáno. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.

(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.


§ 46

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti”) ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.

(5) Zproštění mlčenlivosti provádí

a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

b) Poslanecká sněmovna u poslanců,

c) Senát u senátorů,

d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,

e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,

f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,

g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,

h) ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.

(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.


Hlava šestá

Prostředky ochrany utajovaných skutečností

§ 47

Personální bezpečnost

(1) Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v § 17 odst. 1 a 3. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.

(2) Úřad stanoví právním předpisem výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.


§ 48

Administrativní bezpečnost

(1) Administrativní bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je ochrana utajovaných skutečností při jejich tvorbě, příjmu, evidenci, zpracovávání, přepravě, ukládání, vyřazování, skartaci a archivaci, případně i jiné manipulaci.

(2) Úřad stanoví právním předpisem postupy při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.


§ 49

Objektová bezpečnost

(1) Objektovou bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je zabránit nepovolané osobě v přístupu do objektů nebo prostor, kde se vyskytují utajované skutečnosti, nebo zabránit poškození, znehodnocení, zničení či jinému ohrožení utajované skutečnosti.

(2) Úřad stanoví právním předpisem způsoby zabezpečení ochrany objektů, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ochrany a stanovení režimových opatření.


§ 50

Technická bezpečnost

(1) Technickou bezpečnost tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností technickými prostředky.

(2) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány technické prostředky certifikované Úřadem nebo jím pověřenou organizací. Ostatní technické prostředky lze použít pouze doplňkově a za podmínky, že jejich užitím nedojde ke snížení úrovně ochrany požadované pro daný stupeň utajení.

(3) Seznam certifikovaných technických prostředků je uveden ve věstníku Úřadu.

(4) Úřad stanoví právním předpisem systém opatření, technické prostředky a způsob jejich použití při ochraně utajovaných skutečností.


§ 51

Bezpečnost informačních systémů

(1) Bezpečnost informačních systémů tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností v informačních systémech.

(2) Informační systémy používané k nakládání s utajovanými skutečnostmi jsou povinně certifikovány Úřadem nebo jím pověřenou organizací.

(3) Úřad stanoví právním předpisem požadavky na bezpečnost informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi a minimální požadavky v oblasti počítačové bezpečnosti.


§ 52

Kryptografická ochrana

(1) Kryptografickou ochranu utajovaných skutečností tvoří systém opatření na ochranu těchto skutečností pomocí kryptografických metod při zpracování, přenosu, ukládání a archivaci utajovaných skutečností v přenosových, výpočetních a informačních systémech.

(2) Kryptografická ochrana utajovaných skutečností je zajišťována odborně způsobilými pracovníky a kryptografickými prostředky.

(3) Odbornou způsobilost pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností ověřuje Úřad nebo jím pověřená organizace.

(4) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány kryptografické prostředky certifikované Úřadem.

(5) Úřad stanoví právním předpisem způsoby použití, nasazování a evidence kryptografických prostředků a rovněž používání klíčových materiálů a zjišťování odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností.


§ 53

Certifikace

(1) Certifikací se rozumí proces ověřování a schvalování způsobilosti technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků používaných při ochraně utajovaných skutečností. Certifikací se zjišťuje shoda technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků s bezpečnostními standardy.

(2) Certifikaci provádí Úřad nebo jím pověřená organizace.

(3) Úřad stanoví právním předpisem postupy a způsoby certifikačního procesu a náležitosti certifikátů.


§ 54

Průmyslová bezpečnost

(1) Průmyslovou bezpečnost tvoří systém opatření na ochranu utajovaných skutečností uplatňovaný u organizací.

(2) Průmyslovou bezpečnost jsou povinny dodržovat organizace, kterým jsou utajované skutečnosti poskytnuty nebo u kterých utajované skutečnosti vznikají.

(3) Utajované skutečnosti mohou být poskytovány pouze organizaci, které bylo Úřadem vydáno potvrzení.

(4) Lze-li důvodně předpokládat, že v organizaci budou utajované skutečnosti vznikat nebo se s nimi organizace bude seznamovat, je tato organizace povinna požádat Úřad o vydání potvrzení.

(5) Úřad stanoví právním předpisem způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace, vzor bezpečnostního dotazníku organizace a způsob jeho vyplňování, vzory dalších tiskopisů a potvrzení.


Podmínky pro vydání potvrzení

§ 55

Potvrzení lze vydat organizaci, která

a) je způsobilá zabezpečit ochranu utajovaných skutečností,

b) je ekonomicky stabilní,

c) je bezpečnostně spolehlivá.


§ 56

Za organizaci nezpůsobilou zabezpečit ochranu utajovaných skutečností je považována organizace, která není schopna dodržovat ochranu utajovaných skutečností v souladu s tímto zákonem.


§ 57

Ekonomicky stabilní není organizace

a) v likvidaci,

b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs,

c) na jejíž majetek bylo povoleno vyrovnání,

d) která neplní finanční povinnosti vůči státu, nebo

e) která závažným způsobem nebo opakovaně neplní finanční závazky vůči fyzickým osobám nebo organizacím.


§ 58

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována organizace, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko lze označit

a) činnost proti zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,

b) zahraniční vazby, které by mohly způsobit újmu zahraničně politickým nebo bezpečnostním zájmům České republiky, nebo

c) personální nestabilitu ve vedoucích funkcích nebo orgánech organizací.


§ 59

(1) Bezpečnostní prověrkou organizace se ověřuje, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.

(2) Bezpečnostní prověrku organizace zajišťuje Úřad na základě žádosti statutárního orgánu o vydání potvrzení.

(3) Žádost o vydání potvrzení obsahuje

a) písemné zdůvodnění žádosti,

b) bezpečnostní projekt organizace,

c) vyplněný bezpečnostní dotazník organizace,

d) doklady nebo jejich ověřené kopie13) dosvědčující správnost údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku.

(4) Bezpečnostní prověrku organizace tvoří tato opatření

a) posouzení bezpečnostního projektu Úřadem,

b) posouzení bezpečnostní politiky Úřadem,

c) prověření hodnověrnosti údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku organizace a bezpečnostním projektu organizace provedené Policií České republiky, Bezpečnostní informační službou nebo Vojenským zpravodajstvím a dalšími orgány státu na žádost Úřadu,

d) ověření schopnosti organizace dodržovat ochranu utajovaných skutečností Úřadem; na žádost Úřadu může toto ověření provést Bezpečnostní informační služba nebo Vojenské zpravodajství,

e) vyhodnocení předložených materiálů, získaných podkladů a stanovisek Úřadem.

(5) Organizace je povinna k zajištění opatření podle odstavce 4 písm. b), c) a d) umožnit příslušným orgánům vstup do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky, předložit potřebné doklady a poskytnout pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech.


§ 60

(1) Bezpečnostní projekt organizace je projekt systému ochrany utajovaných skutečností u organizace.

(2) Bezpečnostní projekt organizace obsahuje zejména způsob realizace její bezpečnostní politiky, aplikaci opatření personální, administrativní, objektové, organizační a technické bezpečnosti, bezpečnostních standardů a rovněž seznam osob, které se budou s utajovanými skutečnostmi seznamovat.


§ 61

(1) Bezpečnostní dotazník organizace obsahuje

a) identifikační údaje organizace uvedené v Obchodním rejstříku, včetně změn za posledních pět let,

b) přehled peněžních ústavů, u kterých organizace založila účet v posledních třech letech, a čísla těchto účtů,

c) přehled vlastních i pronajatých budov a pozemků organizace v České republice i zahraničí,

d) přehled zahraničních společníků organizace v posledních pěti letech,

e) údaje o čistém obchodním jmění organizace,

f) přehled ročních účetních uzávěrek za posledních pět let,

g) údaje o výši hospodářského výsledku před zdaněním nebo ztrátě v posledních třech letech,

h) přehled poskytnutých i splacených půjček a úvěrů v posledních pěti letech,

i) přehled zastavení movitého i nemovitého majetku,

j) údaje o podání návrhu na konkurs nebo vyrovnání a rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání nebo údaje o vstupu do likvidace,

k) písemné zprávy auditora o ověření účetní závěrky za poslední tři roky, pokud byly zpracovány,

l) přehled veřejných zakázek, obchodních smluv, jejichž předmět plnění obsahuje utajované skutečnosti u obchodních smluv, které svým finančním objemem přesahují jedno procento obratu organizace, za poslední tři roky,

m) název a sídlo daňového poradce,

n) přehled uskutečněných obchodů nad 500 000 Kč se zahraničními partnery v posledních třech letech,

o) seznam zaměstnanců, kteří nejsou státními občany České republiky,

p) seznam vedoucích pracovníků, se kterými byl v posledních třech letech rozvázán pracovní poměr.

(2) Organizace je povinna hlásit Úřadu vždy k 1. dubnu a 1. říjnu kalendářního roku všechny změny údajů v bezpečnostním dotazníku organizace. Tato povinnost trvá po dobu platnosti potvrzení.


Potvrzení

§ 62

(1) V případě, kdy bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 splňuje pro požadovaný stupeň utajení, Úřad vydá a zašle organizaci potvrzení.

(2) V případě, že bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 nesplňuje, Úřad potvrzení nevydá a toto organizaci oznámí. Důvody nevydání potvrzení Úřad v oznámení neuvádí.

(3) Doba platnosti potvrzení je pět let a lze ji na základě písemné žádosti organizace opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení předkládá organizace Úřadu nejméně šest měsíců před uplynutím platnosti potvrzení. Úřad je oprávněn vyžádat si předložení potřebných dokladů podle § 59 odst. 3 a ověřit si provedení potřebných opatření, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.

(4) Organizace je oprávněna se seznamovat s utajovanými skutečnostmi toho stupně utajení, na který bylo vydáno potvrzení, nebo stupně utajení nižšího.

(5) Vyskytnou-li se po vydání potvrzení skutečnosti nasvědčující tomu, že organizace přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 55, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

(6) Zjistí-li Úřad, že organizace, které bylo vydáno potvrzení, přestala splňovat některou z podmínek uvedenou v § 55 nebo hrubým způsobem nebo opakovaně porušila povinnost v oblasti ochrany utajovaných skutečností, Úřad oznámí tuto skutečnost organizaci.


§ 63

(1) Platnost potvrzení zaniká

a) uplynutím doby platnosti,

b) zánikem organizace, nebo

c) oznámením podle § 62 odst. 6.

(2) Zánikem platnosti potvrzení zaniká oprávnění užívat certifikát.

(3) O zániku platnosti potvrzení z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) je organizace povinna vyrozumět Úřad.

(4) Zanikla-li platnost potvrzení podle odstavce 1 písm. b) nebo c), je organizace povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu. Současně je povinna odevzdat i certifikát, byl-li organizaci vydán.

(5) V případě zániku platnosti potvrzení vydaného organizaci, které jsou utajované skutečnosti poskytovány, je její statutární orgán povinen odevzdat všechny utajované skutečnosti tomu, kdo utajované skutečnosti poskytl, nelze-li tak učinit, zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.

(6) V případě zániku platnosti potvrzení vydaného organizaci, ve které utajované skutečnosti vznikají, je její statutární orgán povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.


§ 64

Úřad vede seznam organizací, kterým bylo vydáno potvrzení, a organizací, kterým platnost potvrzení zanikla. Uvedený seznam je zveřejňován ve věstníku Úřadu.


§ 65

(1) Spis o bezpečnostní prověrce organizace obsahuje žádost o vydání potvrzení a údaje získané při bezpečnostní prověrce organizace.

(2) Spis o bezpečnostní prověrce organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad.

(3) Spis o bezpečnostní prověrce organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v tomto spisu je možné využívat pouze pro potřeby bezpečnostní prověrky.

(4) Spis o bezpečnostní prověrce organizace se vyřazuje po uplynutí 20 let od zániku organizace.


§ 66

(1) Bezpečnostní spis organizace obsahuje

a) žádost o vydání potvrzení,

b) potvrzení,

c) případné změny.

(2) Bezpečnostní spis organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje její statutární orgán.

(3) Bezpečnostní spis organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.


Hlava sedmá

Mezinárodní styky

§ 67

(1) Poskytování utajovaných skutečností mezi Českou republikou a cizí mocí se uskutečňuje v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštního zákona.14)

(2) Poskytování utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem povoluje Úřad. Před povolením si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, zpravodajských služeb a ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(3) Souhlas podle odstavce 2 lze udělit pouze v případě, že zahraniční partner tuzemské organizace předloží Úřadu bezpečnostní oprávnění vydané příslušným úřadem cizí moci.

(4) Poskytování utajovaných skutečností se uskutečňuje prostřednictvím ústředních registrů vedených Úřadem, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(5) V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, vydává Úřad certifikát, ve kterém uvede stupeň utajení, na který bylo osobě vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení. Před vydáním certifikátu je Úřad oprávněn provést některá opatření bezpečnostní prověrky daného stupně, včetně provedení bezpečnostního pohovoru. Certifikát se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu platnosti osvědčení nebo potvrzení.

(6) Uznat bezpečnostní oprávnění o způsobilosti osoby nebo organizace seznamovat se s utajovanými skutečnostmi vydané cizí mocí lze, pouze pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti.

(7) V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, jsou Úřad a příslušný úřad cizí moci oprávněny provádět kontrolu ochrany vzájemně poskytnutých utajovaných skutečností.

(8) Na poskytování utajovaných skutečností mezi zpravodajskými službami a zpravodajskými službami cizí moci v rámci spolupráce, uskutečňované podle zvláštního zákona,14) se odstavce 1 až 7 nevztahují. O poskytování utajovaných skutečností v těchto případech rozhodují statutární orgány zpravodajských služeb, které vedou evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností.

(9) Na poskytování utajovaných skutečností mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, Policií České republiky nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavce 2 až 7 vztahují, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností vedou uvedené orgány státu samy.


§ 68

Registry utajovaných skutečností

(1) V ústředních registrech podle § 67 odst. 4 jsou evidovány všechny utajované skutečnosti poskytnuté v rámci mezinárodní spolupráce, kromě utajovaných skutečností evidovaných podle § 67 odst. 8 a 9.

(2) Orgány státu, kterým jsou poskytovány nebo které poskytují utajované skutečnosti v rámci mezinárodní spolupráce prostřednictvím ústředních registrů, jsou povinny zřídit po schválení Úřadem vlastní registry utajovaných skutečností.


Hlava osmá

Výkon státního dozoru, pokuty a řízení

§ 69

Státní dozor

(1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dozor nad tím, jak orgány státu a organizace dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,15) nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru dále oprávněni seznamovat se s utajovanými skutečnostmi všech stupňů utajení v rozsahu potřebném k provedení kontroly.

(4) Pracovníci úřadu na ochranu utajovaných skutečností cizí moci jsou oprávněni účastnit se státního dozoru utajovaných skutečností, které jsou poskytnuty České republice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb.


§ 70

Opatření k nápravě

(1) Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených tímto zákonem v oblasti ochrany utajovaných skutečností, může při výkonu státního dozoru

a) učinit neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných skutečností,

b) požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu, nebo

c) odejmout utajovanou skutečnost.

(2) Úřad je oprávněn, v návaznosti na výkon státního dozoru, odejmout osvědčení nebo potvrzení.


Pokuty

§ 71

(1) Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem

a) organizaci až do výše 50 milionů Kč,

b) určené osobě podle § 42 nebo § 43 písm. b) až f) do výše 500 000 Kč,

c) určené osobě podle § 38, 40 nebo § 41 do výše 300 000 Kč,

d) jiné osobě do výše 100 000 Kč.

(2) Za opakované porušení povinností stanovených tímto zákonem je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.


§ 72

(1) Pokutu podle § 71 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

(3) Pokuty uložené podle § 71 vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.16)


§ 73

Řízení

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 71 a 72. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddíl dva a tři a části páté zákona č. 71/1967 Sb..

(2) Rozhodnutí, opatření a jiné úkony podle tohoto zákona nepodléhají soudnímu přezkumu, s výjimkou rozhodnutí o pokutách.


Doručování

§ 74

(1) Důležité písemnosti, zejména oznámení podle § 36 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b), § 62 odst. 2, § 62 odst. 6 a § 75 odst. 6, se doručují do vlastních rukou.

(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit.

(4) Písemnosti, které jsou určeny organizaci, se doručují pracovníkům oprávněným za organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za organizaci jednat.


§ 75

(1) Proti nevydání osvědčení podle § 36 odst. 3 může navrhovaná osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

(2) Proti zániku platnosti osvědčení podle § 37 odst. 2 písm. b) může osoba, které bylo vydáno osvědčení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 36 odst. 6.

(3) Stížnost se podává řediteli Úřadu.

(4) Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

(5) Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

(6) Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

(7) Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 může Úřad vydat osvědčení.

(8) Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost osvědčení obnoví. Úřad osvědčení neprodleně vrátí stěžovateli.


§ 76

(1) Proti nevydání potvrzení podle § 62 odst. 2 může organizace podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.

(2) Proti zániku platnosti potvrzení podle § 63 odst. 1 písm. c) může organizace, které bylo vydáno potvrzení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 62 odst. 6.

(3) Stížnost se podává řediteli Úřadu.

(4) Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

(5) Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.

(6) Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.

(7) Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 Úřad vydá potvrzení.

(8) Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost potvrzení obnoví. Úřad potvrzení neprodleně vrátí stěžovateli; současně vrátí stěžovateli certifikát, byl-li jeho držitelem.


§ 77

Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.


Hlava devátá

Ustanovení přechodná

§ 78

Platnost určení podle dosavadní právní úpravy

(1) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku se státním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,17) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu podle tohoto zákona do 31. prosince 2000.

(2) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,18) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu pro styk s utajovanými skutečnostmi stupně utajení „Vyhrazené”, „Důvěrné” nebo „Tajné” podle tohoto zákona po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) V případech podle odstavce 1 nebo 2 je nutno provést záznam o určení způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 a 2, nejdéle však na dobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2.

(4) Určením provedeným podle § 38 zaniká určení provedené podle odstavce 3.


§ 79

Změna stupně utajení

Stupně utajení stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti, pokud podle tohoto zákona nebude v konkrétních případech stanoveno jinak.


§ 80

Vydávání vyjádření ke styku se státním tajemstvím se řídí dosavadními právními předpisy19) pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nejpozději 45 dnů před počátkem účinnosti tohoto zákona.


§ 81

(1) Je-li v právním předpise vydaném před účinností tohoto zákona uvedeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, rozumí se tím utajovaná skutečnost podle tohoto zákona.

(2) Je-li v právním předpise upraveno zproštění mlčenlivosti, postupuje se v případě, že se toto zproštění týká utajované skutečnosti, podle tohoto zákona.


Část druhá

Hlava první

§ 82

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. ČR a zákona č. 88/1995 Sb. ČR, se mění takto:


Ustanovení § 24 odst. 3 včetně poznámky č.7a) zní:

„(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen zákon o ochraně utajovaných skutečností.7a)

7a) Zákon č. 4193/2001 Sb. p, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.”.


Hlava druhá

§ 83

Zákon č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. ČR, zákona č. 117/1994 Sb. ČR, zákona č. 224/1994 Sb. ČR, zákona č. 58/1995 Sb. ČR, zákona č. 236/1995 Sb. ČR a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb. ČR, se mění takto:


Ustanovení § 21 písm. c) včetně poznámky č.4) zní:

„c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.4)

4) Zákon č. 4193/2001 Sb. p, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.”.


Hlava třetí

§ 84

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, se mění takto:


Ustanovení § 11 písm. c) včetně poznámky č.4) zní:

„c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.4)

4) Zákon č. 4193/2001 Sb. p, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.”.


Hlava čtvrtá

§ 85

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb. ČR, zákona č. 38/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb. ČR, zákona č. 152/1995 Sb. ČR, zákona č. 19/1997 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu České republiky č. 103/1997 Sb. ČR, zákona č. 253/1997 Sb. ČR, zákona č. 92/1998 Sb. ČR a zákona č. 112/1998 Sb. ČR, se mění takto:


1. V § 66 se slova „ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107)” nahrazují slovy „ohrožení utajované skutečnosti (§ 106 a 107)” a slova „ohrožení hospodářského tajemství (§ 122),” a slova „ohrožení služebního tajemství (§ 173),” se vypouštějí.


2. V § 89 se odstavce 10, 11 a 12 vypouštějí.

Dosavadní odstavce 13 až 20 se označují jako odstavce 10 až 17.


3. § 105 včetně nadpisu zní:

㤠105

Vyzvědačství

(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou podle zvláštního zákona, jejíž zneužití může vážným způsobem ohrozit nebo poškodit ústavnost, svrchovanost, územní celistvost, obranu a bezpečnost České republiky nebo jiného státu anebo obranu a bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, s cílem vyzradit ji cizí moci, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou skutečnost, nebo kdo takovou utajovanou skutečnost cizí moci úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

(2) Stejně bude potrestán, kdo umožní nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž cílem je vyzvídat utajované skutečnosti.

(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizace, jejímž cílem je vyzvídat utajované skutečnosti,

b) spáchá-li takový čin, ačkoli mu ochrana utajovaných skutečností byla zvlášť uložena,

c) získá-li takovým činem značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo

d) týká-li se takový čin utajované skutečnosti ve zvláštním zákoně klasifikované stupněm utajení „Přísně tajné”.

(4) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu.”.


4. § 106 včetně nadpisu zní:

„Ohrožení utajované skutečnosti

§ 106

(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou podle zvláštního zákona s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou skutečnost, nebo kdo takovou utajovanou skutečnost nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) vyzradí-li úmyslně nepovolané osobě utajovanou skutečnost ve zvláštním zákoně klasifikovanou stupněm utajení „Přísně tajné” nebo „Tajné”,

b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, ačkoli mu ochrana utajovaných skutečností byla zvlášť uložena, nebo

c) získá-li takovým činem značný prospěch nebo způsobí-li značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 utajované skutečnosti z oblasti zabezpečení obranyschopnosti republiky klasifikované ve zvláštním zákoně stupněm utajení „Přísně tajné”, nebo

b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.”.


5. § 107 zní:

㤠107

Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované skutečnosti ve zvláštním zákoně klasifikované stupněm utajení „Přísně tajné” nebo „Tajné” nebo „Důvěrné”, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.”.


6. § 122 se včetně nadpisu vypouští.


7. V § 166 odst. 2 písm. a) se slova „vyzvědačství (§ 105)” nahrazují slovy „vyzvědačství (§ 105 odst. 3 a 4)”.


8. V § 167 odst. 1 se slova „ohrožení státního tajemství” nahrazují slovy „ohrožení utajované skutečnosti” a za slova „nedovoleného překročení státní hranice podle § 171b odst. 2 a 3,” se vkládají slova „neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 3,”.


9. V § 167 odst. 2 se slova „ohrožení státního tajemství” nahrazují slovy „ohrožení utajované skutečnosti”.


10. V § 168 odst. 1 a 2 se slova „vyzvědačství (§ 105)” nahrazují slovy „vyzvědačství (§ 105 odst. 2, 3 a 4)” a slova „ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107)” se nahrazují slovy „ohrožení utajované skutečnosti (§ 106 a 107)”.


11. V § 168 odst. 1 se za slova „pozměňování peněz (§ 140),” vkládají slova „neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 178 odst. 3),”.


12. § 173 včetně nadpisu se vypouští.


13. V § 178 odst. 1 se za slovo „kdo” vkládají slova”, byť i z nedbalosti,” a slova „až na jeden rok” se nahrazují slovy „až na tři léta”.


14. V § 178 odst. 2 se za slova „nebo funkce” vkládají slova”, byť i z nedbalosti”.


15. V § 178 odst. 3 se slova „až na dvě léta” nahrazují slovy „na jeden rok až pět let”.


16. V § 178 odst. 3 písm. c) se za slova „v odstavci 1” vkládají slova „nebo 2”.


Hlava pátá

§ 86

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159//1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb. ČR, zákona č. 115/1993 Sb. ČR, zákona č. 292/1993 Sb. ČR, zákona č. 154/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb. ČR, zákona č. 152/1995 Sb. ČR, zákona č. 150/1997 Sb. ČR a zákona č. 209/1997 Sb. ČR, se mění takto:


1. V § 8 odst. 3 se slova „státní a hospodářské tajemství” nahrazují slovy „tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem”.


2. V § 35 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. Stejně postupuje v případě osob, jejichž účast na řízení nelze vyloučit. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.”.


3. V § 50 odstavec 3 zní:

„(3) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, může být pouze určená osoba podle zvláštního zákona nebo osoba podle takového zákona poučená.”.


4. V § 65 odstavec 5 zní:

„(5) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.”.


5. V § 99 odst. 1 se slova „které tvoří státní tajemství,” nahrazují slovy „týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem”.


6. V § 99 odst. 3 ve větě druhé se slova „skutečnostech tvořících předmět služebního tajemství” nahrazují slovy „utajovaných skutečnostech klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení „Důvěrné” nebo „Vyhrazené”.”.


7. V § 200 odst. 1 se slovo „tajemství” nahrazuje slovy „utajované skutečnosti”.


8. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova „tajemství chráněného” nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných”.


9. V § 201 odst. 3 se slova „státního, hospodářského nebo služebního tajemství” nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem”.


Hlava šestá

§ 87

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb. ČR, zákona č. 166/1993 Sb. ČR, zákona č. 285/1993 Sb. ČR, zákona č. 47/1994 Sb. ČR, zákona č. 89/1995 Sb. ČR, zákona č. 289/1995 Sb. ČR, zákona č. 135/1996 Sb. ČR, zákona č. 272/1996 Sb. ČR, zákona č. 152/1997 Sb. ČR a zákona č. 15/1998 Sb. ČR, se mění takto:


1. V § 2 odst. 1 se za bodem 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní:

„10. Národní bezpečnostní úřad.”.


2. V § 12 odst. 1 se písmeno l) vypouští a za písmenem k) se čárka nahrazuje tečkou.


Část třetí

§ 88

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb..


§ 89

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 7, který nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.


Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.




Čl. I

Zákon č. 164/1999 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 28. července 1999.

Zákon č. 18/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 28. února 2000.

Zákon č. 29/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 1. července 2000.

Zákon č. 363/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 22. listopadu 2000.

Zákon č. 30/2000 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001.


Čl. II

Přechodná ustanovení zákona č. 363/2000 Sb.

1. Bezpečnostní prověrka provedená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 4193/2001 Sb. p, ve znění pozdějších předpisů, se po dobu platnosti osvědčení považuje za bezpečnostní prověrku provedenou podle zákona č. 4193/2001 Sb. p, ve znění pozdějších předpisů a ve znění tohoto zákona.

2. Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 4193/2001 Sb. p, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle zákona č. 4193/2001 Sb. p, ve znění pozdějších předpisů a ve znění tohoto zákona, přičemž se nepřihlíží k údajům a zjištěním, která nejsou podle zákona č. 4193/2001 Sb. p, ve znění pozdějších předpisů a ve znění tohoto zákona, pro provedení bezpečnostní prověrky požadována.

3. U zahájené bezpečnostní prověrky II. stupně osoby uvedené v § 8a odst. 1 předá Úřad bezpečnostní spis k navrhované osobě, který k této osobě založil, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvu.




1) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 11 zákona č. 269/1994 Sb. ČR, O Rejstříku trestů.

3) § 5 zákona č. 38/1994 Sb. ČR, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

4) Např. § 2 odst. 1 písm. g) a h) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. ČR a zákona č. 326/1993 Sb. ČR

5) § 4 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

6) § 10 zákona č. 269/1994 Sb. ČR

6a) § 16 zákona č. 218/1999 Sb. ČR, o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)

7) § 6 zákona č. 154/1994 Sb. ČR, o Bezpečnostní informační službě.

§ 18 zákona č. 153/1994 Sb. ČR, o zpravodajských službách České republiky.

§ 10 a 11 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 88/1995 Sb. ČR

8) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 34 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8b) Zákon č. 153/1994 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

8c) § 37b zákona č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR.

9) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. ČR, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

9a) § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

10) § 24 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

11) Zákon č. 256/1992 Sb.

11a) § 40a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb..
12) § 18 zákona č. 154/1994 Sb. ČR

§ 23a zákona č. 67/1992 Sb.

13) Zákon č. 41/1993 Sb. ČR, o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, ve znění pozdějších předpisů.

14) Např. zákon č. 153/1994 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 9 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.

18) § 3 nařízení vlády č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády č. 420/1990 Sb.

19) § 9 odst. 3 zákona č. 102/1971 Sb., ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.