VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 3. července 2002, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě

Sbírka: 333/2002 | Částka: 120/2002

22.7.2002

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

333

VYHLÁŠKA
České národní banky
ze dne 3. července 2002,
kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě

Česká národní banka podle § 26d odst. 3 a § 26f odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., a § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 127/2002 Sb., stanoví:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška stanoví

a): kritéria pro vyjmutí osob z bankovního dohledu nad konsolidačním celkem,¹)
b): rozsah, způsob a termíny informační povinnosti osob zahrnutých do konsolidačního celku, které tyto osoby plní vůči České národní bance,
c): pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě, které sestavují regulovaný konsolidační celek, včetně použití metod konsolidace dat členů regulovaného konsolidačního celku.

      (2)  Povinnosti vyplývající z této vyhlášky se nevztahují na osoby zahrnuté do konsolidačního celku, jestliže Česká národní banka oznámí ovládající bance, finanční holdingové společnosti, smíšené holdingové společnosti nebo bance, která je členem tohoto konsolidačního celku, že upouští od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem,²) dokud Česká národní banka neoznámí ovládající bance, finanční holdingové společnosti, smíšené holdingové společnosti nebo bance, která je členem tohoto konsolidačního celku, že k výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem znovu přistupuje.

      (3)  Ovládající banka, finanční holdingová společnost, smíšená holdingová společnost nebo banka, která je členem konsolidačního celku, od jehož dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka upustila, neprodleně oznámí České národní bance nové skutečnosti, které odůvodňují opětovné přistoupení k výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a): bankou ve státě zóny A osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně A. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny B, se posuzuje jako banka ve státě zóny A,
b): bankou ve státě zóny B osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně B. Pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny A, se posuzuje jako banka ve státě zóny B,
c): centrální vládou ministerstva a oddělení výkonných úřadů centrální vlády a vládní agentury, založené nebo najaté vládou, sloužící veřejným účelům, jejichž závazky jsou plně zaručené bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu,
d): delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového nástroje a delty opce,
e): deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,
f): gammou poměr změny delty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o druhou derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,
g): globální depozitní poukázkou (GDR) cenný papír, který reprezentuje akcie jiných osob, z jehož držení nevyplývá hlasovací právo a je jako globální depozitní poukázka (GDR) v příslušném jazyce označen,
h): kapitálovou investicí akcie, ostatní podíly, zejména na společnostech s ručením omezeným, veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, družstvech, a podřízené dluhy zahrnované do kapitálu bank, obchodníků s cennými papíry nebo pojišťoven,
i): komoditním nástrojem komodita nebo derivát s komoditou jako podkladovým nástrojem,
j): komoditou fyzický produkt, se kterým se obchoduje nebo může obchodovat na sekundárním trhu,
k): Macaulayho durací vážený průměr dob mezi současností a splatnostmi jednotlivých peněžních toků, kde vahami jsou reálné hodnoty jim odpovídajících peněžních toků. Macaulayho durace D se počítá jako

           tC
        S ---------
          (1 + r)^t
      D = -------------------- ,
          C
        S ---------
          (1 + r)^t


l): marží hodnota finančních nástrojů stanovená clearingovým centrem, kterou musí osoba převést na účet clearingového centra jako kolaterál po dobu trvání futures nebo burzovních opcí,
m): mezinárodními finančními institucemi
: 1. Evropská investiční banka (EIB),
: 2. mezinárodní rozvojové banky, a to African Development Bank (AfDB), Asian Development Bank (AsDB), Caribbean Development Bank (CDB), Council of Europe Resettlement Fund, Council of Europe Social Development Fund, European Bank for Reconstruction and Development (EBRD), European Investment Fund (EIF), Inter-American Development Bank (IADB), International Bank for Reconstruction and Development (IBRD), Nordic Investment Bank (NIB), International Finance Corporation (IFC), Inter-American Investment Corporation,
n): mezitímním ziskem běžného období zisk zjištěný v mezitímní účetní závěrce,
o): měnovým zlatem zlato v obchodovatelných slitcích podle standardu LBMA (London Bullion Market Association),
p): modifikovanou durací (Dmod) podíl, v jehož čitateli je Macaulayho durace (D) a ve jmenovateli součet jedné a výnosnosti do splatnosti (r),
q): nástrojem majetek a závazky,
r): obecným rizikem riziko nepříznivého pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením ekonomického prostředí účastníky trhu,
s): obchodníkem s cennými papíry finanční instituce, jejíž soustavnou činností je poskytování hlavních investičních služeb pro třetí osoby. Tato finanční instituce má ke své činnosti oprávnění příslušného orgánu ve státu svého sídla a podléhá alespoň takové regulaci, jakou požaduje směrnice č. 93/6/ /EHS,
t): podkladovým nástrojem nástroj, ze kterého je složen derivát,
u): pozicí majetek (dlouhé pozice) nebo závazky (krátké pozice) vyplývající z daného nástroje. Nástroj obsahuje jednu nebo více pozic,
v): special drawing rights (SDR) měna používaná Mezinárodním měnovým fondem pro vyjádření členského podílu, popřípadě výše čerpání úvěru členskou zemí,
w): specifickým rizikem riziko nepříznivého pohybu cen nástrojů souvisejícího s hodnocením emitenta nebo dlužníka účastníky trhu,
x): společně řízeným podnikem přidružená společnost, která je bankou, finanční institucí s výjimkou pojišťovny nebo podnikem pomocných bankovních služeb, pokud
: 1. na řízení takové přidružené společnosti se podílí člen regulovaného konsolidačního celku spolu s alespoň jednou osobou nezahrnutou do regulovaného konsolidačního celku a
: 2. odpovědnost nebo ručení osoby nebo osob nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku podílejících se na řízení přidružené společnosti za závazky přidružené společnosti jsou omezeny výší jejich podílu na základním kapitálu této přidružené společnosti,
y): spotovou operací nákup nebo prodej finančních nástrojů nebo komodit s takovým termínem dodání, kdy období od sjednání obchodu do jeho vypořádání není delší než 2 dny, případně delší než jiné období podle zvyklostí příslušného trhu,
z): rezervami rezervy na standardní pohledávky z úvěrů vytvořené podle zvláštního zákona.

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

a): uznanou burzou burza uznaná příslušnými orgány, která funguje pravidelně, má pravidla vydaná nebo schválená příslušnými orgány země sídla burzy, která vymezují podmínky, za nichž burza působí, podmínky přístupu na burzu a podmínky, jež musí splňovat kontrakt, aby bylo možné s daným kontraktem na burze obchodovat. V případě derivátové burzy clearingový mechanismus této burzy stanoví, že deriváty podléhají denní aktualizaci marží poskytujících podle názoru příslušných orgánů vhodnou ochranu účastníků trhu,
b): váženou modifikovanou durací součet modifikovaných durací jednotlivých nástrojů vážených reálnými hodnotami těchto nástrojů,
c): vegou změna reálné hodnoty opce při jednotkové změně volatility podkladového nástroje; jedná se o první parciální derivaci reálné hodnoty opce podle volatility podkladového nástroje,
d): vládou územního celku státu ministerstva a oddělení výkonných úřadů těchto vlád územních celků států (republik, kantonů a podobně) a jiné instituce a agentury, jejichž závazky jsou plně zaručeny bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou územního celku státu,
e): vládou podporovanou institucí každá instituce založená nebo najatá vládou, sloužící veřejným účelům, jejíž závazky nejsou bezpodmínečně, výslovně a neomezeně zaručené centrální vládou, jde o
: 1. státní fondy podle zvláštních právních předpisů, zejména Státní fond kultury ČR, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond životního prostředí ČR, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury,
: 2. Fond pojištění vkladů,
: 3. Fond národního majetku ČR,
: 4. Pozemkový fond ČR,
: 5. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond,
: 6. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., s výjimkou závazků zaručených výslovnou zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou,
f): warrantem cenný papír, se kterým je spojeno právo jeho držitele koupit nástroj za dohodnutou cenu v době do splatnosti nebo v den splatnosti warrantu. K vypořádání může dojít buď formou dodání nástroje, nebo hotovosti,
g): zónou A všechny členské státy Evropského ekonomického prostoru (EEA) a všechny ostatní země, které jsou řádnými členy OECD, a země, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci tzv. General Arrangements to Borrow (GAB). K červnu 2002 se jednalo o tyto státy: Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Island, Japonsko, Kanada, Korea, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Saudská Arábie, Slovenská republika, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko. Země, která restrukturalizovala nebo požádala o restrukturalizaci svého státního vnějšího dluhu, se po dobu následujících pěti let do zóny A nezahrnuje,
h): zónou B všechny země, které nejsou zahrnuty do zóny A.

ČÁST DRUHÁ

PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI

§ 3

Pravidla pro sestavení konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku

(1) Ovládající banka, finanční holdingová společnost a smíšená holdingová společnost sestaví konsolidační celek, který se skládá z ní samé a ze všech jí ovládaných osob a přidružených společností.

(2) Ovládající banka a finanční holdingová společnost (dále jen ,,ovládající osoba") dále sestaví regulovaný konsolidační celek, který se skládá z ní samé a dále z osob, které jsou

a): bankami, finančními institucemi s výjimkou pojišťoven a podniky pomocných bankovních služeb,³) pokud jsou jí ovládanými osobami,
b): společně řízenými podniky.

(3) Do regulovaného konsolidačního celku nemusí být zahrnuta ovládaná osoba nebo společně řízený podnik, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií:

a): ovládaná osoba nebo společně řízený podnik sídlí v zemi, kde existují právní překážky pro převod potřebných informací nebo existují překážky pro převod zisků,
b): čistá částka hodnoty aktiv jednotlivé ovládané osoby nebo jednotlivého společně řízeného podniku nedosahuje menší z těchto dvou hodnot: 300 mil. Kč nebo 1 % celkové čisté částky hodnoty aktiv ovládající osoby. Pokud však celkový součet čistých částek hodnot aktiv takových ovládaných osob a společně řízených podniků dosáhne alespoň 300 mil. Kč nebo 1 % celkové čisté částky hodnoty aktiv ovládající osoby, tyto ovládané osoby a společně řízené podniky se do regulovaného konsolidačního celku zahrnují,
c): podíl na ovládané osobě nebo na společně řízeném podniku je držen se záměrem prodeje v blízké budoucnosti. Nedojde-li k prodeji do jednoho roku od nabytí podílu, tato výjimka neplatí a ovládaná osoba nebo společně řízený podnik se do regulovaného konsolidačního celku zahrne,
d): ovládaná osoba nebo společně řízený podnik je v konkurzu nebo likvidaci.

(4) Ovládající osoba je povinna prokázat České národní bance splnění kritérií podle odstavce 3 písm. a) až d).

§ 4

Rozsah informační povinnosti

(1) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předloží České národní bance grafické znázornění struktury konsolidačního celku a seznam jí ovládaných osob a přidružených společností s tím, že u každé z nich uvede

a): obchodní firmu, identifikační číslo a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností,
b): upsaný a splacený základní kapitál,
c): výši přímého a nepřímého podílu ovládající osoby nebo smíšené holdingové společnosti na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiný způsob, jakým vykonává rozhodující nebo významný vliv v ovládaných osobách nebo přidružených společnostech,
d): jména osob, které jsou statutárním orgánem, nebo členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládané osoby s uvedením jejich rodných čísel a obchodních společností, v jejichž orgánech působí, včetně předmětu podnikání těchto společností,
e): předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku a vymezení činností skutečně prováděných,
f): název a adresu orgánu se sídlem v zahraničí, který vykonává dohled nad finanční činností ovládané osoby nebo přidružené společnosti,
g): přehled služeb poskytovaných ovládající osobě a smíšené holdingové společnosti,
h): seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast³) na ovládané osobě, s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě významný vliv,
i): zda a kterým auditorem nebo auditorskou společností (dále jen ,,auditor") bude prováděn audit.

(2) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předloží České národní bance informace o sobě v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f) a i).

(3) Ovládající osoba předloží dále České národní bance

a): grafické znázornění struktury regulovaného konsolidačního celku s uvedením metody konsolidace (§ 6), popřípadě uvede, zda bude využívána metoda agregace plus (§ 8 odst. 5 a 6), u každé jednotlivé ovládané osoby a společně řízeného podniku,
b): jména osob, které jsou statutárním orgánem, nebo členů statutárního orgánu a dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu společně řízeného podniku s uvedením jejich rodných čísel a obchodních firem, v jejichž orgánech působí, včetně předmětu podnikání těchto firem,
c): seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na společně řízeném podniku s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým tyto osoby vykonávají ve společně řízeném podniku významný vliv,
d): seznam ovládaných osob a společně řízených podniků nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku podle § 3 odst. 3 spolu s průkazným odůvodněním,
e): seznam osob s kvalifikovanou účastí na ovládající osobě s uvedením výše jejich přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně způsobu, jakým je vykonáván rozhodující nebo významný vliv v ovládající osobě,
f): přehled služeb poskytovaných ovládající osobou dalším členům konsolidačního celku a přehled služeb vzájemně poskytovaných mezi členy konsolidačního celku,
g): další informace, jsou-li zapotřebí k objasnění struktury a vazeb konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku.

§ 5

Termíny plnění informační povinnosti

      (1)  Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předkládají informace v rozsahu podle § 4 pravidelně podle stavu k 31. prosinci vždy nejpozději do 31. ledna následujícího roku.

      (2)  Osoby, které se stanou ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností po 31. prosinci 2002, předloží České národní bance první informace podle § 4 neprodleně, a to podle okamžitého stavu, a dále postupují podle odstavce 1.

      (3)  Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost informují Českou národní banku neprodleně o všech změnách údajů, které jsou předmětem informační povinnosti podle § 4. Pokud se změna týká struktury konsolidačního celku nebo regulovaného konsolidačního celku, přikládají nové grafické znázornění struktury.

      (4)  Finanční holdingová společnost a smíšená holdingová společnost předkládá informace za osoby, které jsou součástí konsolidačního celku nebo regulovaného konsolidačního celku, sama nebo prostřednictvím banky, která je členem tohoto
celku.
§ 6

Metody konsolidace dat členů regulovaného konsolidačního celku

      Ovládající osoba používá pro konsolidaci dat členů regulovaného konsolidačního celku pouze tyto metody konsolidace podle mezinárodních účetních standardů:

a): plnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a ovládaných osob,
b): poměrnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a společně řízených podniků.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA OBEZŘETNÜHO PODNIKÁNÍ

OVLÁDAJÍCÍCH OSOB

NA KONSOLIDOVANÜM ZÁKLADĚ

HLAVA I

VYMEZENÍ PRAVIDEL OBEZŘETNÜHO

PODNIKÁNÍ

§ 7

Pravidla obezřetného podnikání

Pravidly obezřetného podnikání ovládajících osob, které sestavují regulovaný konsolidační celek, se pro účely této vyhlášky rozumí kapitálová přiměřenost a pravidla úvěrové angažovanosti na konsolidovaném základě. Za tím účelem se v této části stanoví

a): struktura kapitálu na konsolidovaném základě, kterým se rozumí kapitál regulovaného konsolidačního celku,
b): postup propočtu kapitálového požadavku regulovaného konsolidačního celku k
: 1. úvěrovému riziku bankovního a obchodního portfolia,
: 2. riziku angažovanosti obchodního portfolia,
: 3. tržnímu riziku, kterým je obecné úrokové, obecné akciové, měnové a komoditní riziko,
: 4. opcím,
c): postup propočtu kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě,
d): limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě,
e): limit úvěrové angažovanosti na konsolidovaném základě, kterým se rozumí limit čisté angažovanosti bankovního
portfolia.

§ 8

Kapitálové požadavky

      (1)  Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách propočtená podle postupů uvedených v hlavách III až X vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných rizik. Kapitálový požadavek je složen z kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.

      (2)  Kapitálový požadavek A regulovaného konsolidačního celku se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia (hlava III).

      (3)  Kapitálový požadavek B regulovaného konsolidačního celku se rovná součtu kapitálových požadavků

a): k úvěrovému riziku obchodního portfolia (hla- va IV),
b): k riziku angažovanosti obchodního portfolia (hlava V),
c): k obecnému úrokovému riziku (hlava VI),
d): k obecnému akciovému riziku (hlava VII),
e): k měnovému riziku (hlava VIII),
f): ke komoditnímu riziku (hlava IX).

Kapitálový požadavek k opcím se přičítá podle hla- vy X části třetí této vyhlášky ke kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku a kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.

(4) Pro konsolidaci úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a měnových a komoditních pozic nástrojů bankovního a obchodního portfolia ovládající osoby a ovládané osoby nebo společně řízeného podniku může ovládající osoba použít metodu plné konsolidace nebo poměrné konsolidace, pokud jsou současně splněna tato kritéria:

a): ovládající osoba řídí rizika na konsolidovaném základě,
b): ovládaná osoba nebo společně řízený podnik jsou povinny dodržovat stanovený limit kapitálové přiměřenosti na individuálním základě podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství⁴) a tento limit splňují,
c): převod jednotlivých složek kapitálu v rámci regulovaného konsolidačního celku není znemožněn právem dané země.

      (5)  V případech neuvedených v odstavci 4 se použije pro stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia nebo měnovému a komoditnímu riziku nástrojů bankovního a obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku metoda agregace plus.

      (6)  Metoda agregace plus znamená, že kapitálové požadavky stanovené na individuálním základě podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství ovládající osobou, ovládanou osobou a společně řízeným podnikem se sečtou. Kompenzace dlouhých a krátkých pozic nástrojů není možná. Metoda agregace plus není považována za metodu konsolidace. Vzor použití metody agregace plus pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku a kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 9

Bankovní a obchodní portfolio

      (1)  Ovládající osoba člení všechny nástroje regulovaného konsolidačního celku zachycené v účetnictví, popřípadě také v jiné prokazatelné evidenci do obchodního portfolia nebo do bankovního portfolia v souladu se strategií schválenou statutárním orgánem ovládající osoby při dodržení ustanovení odstavců 2 až 8. Ovládající osoba zachycuje všechny nástroje podle mezinárodních účetních standardů a následně je ocení podle § 10 této vyhlášky.

      (2)  Do obchodního portfolia se zařazují

a): finanční nástroje a komoditní nástroje držené za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu, zpravidla do jednoho roku, a to v takovém množství, jehož zobchodování na veřejném trhu nemůže podstatně ovlivnit jejich ceny,
b): nevypořádané operace s nástroji obchodního portfolia podle § 18 odst. 2 a volné dodávky podle § 18 odst. 6.

      (3)  Do bankovního portfolia se zařazují finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje, u nichž má člen regulovaného konsolidačního celku úmysl a schopnost držet je do jejich splatnosti. Do bankovního portfolia se zařadí cenné papíry k prodeji. Do bankovního portfolia se zařadí úvěry s výjimkou úvěrů poskytnutých nebo přijatých v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, pokud tato reverzní repa a repa, výpůjčky a půjčky jsou zařazeny do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 5. Do bankovního portfolia se dále zařadí podílové listy, půjčky a vklady.

      (4)  Do bankovního portfolia lze zařadit všechny nástroje ovládané osoby a společně řízeného podniku, pokud ovládaná osoba a společně řízený podnik nejsou povinny na individuálním základě rozdělit své nástroje do bankovního a obchodního portfolia a stanovovat k nim kapitálové požadavky v souladu s regulací odpovídající příslušné směrnici Evropských společenství.⁴) Ovládající osoba musí takový postup na žádost České národní banky doložit.

      (5)  Při zařazování reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit do jednotlivých portfolií se postupuje tak, že

a): repa a půjčky cenných papírů a komodit se zařazují do obchodního portfolia, pokud cenný papír nebo komodita jsou zařazeny do obchodního portfolia. Do obchodního portfolia se zařazují také repa, pokud cenný papír nebo komodita byly přijaty v reverzním repu nebo výpůjčce. Ostatní repa a půjčky cenných papírů a komodit se zařazují do bankovního portfolia,
b): reverzní repa a výpůjčky cenných papírů a komodit lze zařadit do obchodního portfolia, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1, 2 a 4 nebo bodech 3 a 4
: 1. hodnota převedených cenných papírů nebo komodit je přizpůsobována následným změnám reálných hodnot těchto nástrojů,
: 2. smlouva zajišťuje, že v případě selhání smluvního partnera, čímž se rozumí smlouvou stanovené skutečnosti, například partner nesplatí své závazky při splatnosti, vstoupí do likvidace nebo je na něj prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání, se pohledávky kompenzují s pohledávkami partnera z těchto operací,
: 3. smlouva je uzavřena s centrální bankou státu zóny A nebo s bankou se sídlem ve státě zóny A, která má rizikovou váhu 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky, nebo obchodníkem s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A, který má rizikovou váhu 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky,
: 4. smlouva není uzavřena za neobvyklých podmínek.

      (6)  Do bankovního portfolia se zařazují deriváty, které byly sjednány za účelem zajišťování (zajišťovací deriváty) nástrojů zařazených pouze do bankovního portfolia. Jiné deriváty včetně těch, které byly sjednány za účelem zajišťování nástrojů zařazených do obchodního portfolia, se zařazují do obchodního portfolia. Úvěrové deriváty, které jsou podle účetních postupů považovány za záruky, se zařazují do bankovního portfolia.

      (7)  Přesuny nástrojů z bankovního do obchodního portfolia a naopak jsou možné za předpokladu dodržení postupů účtování a pokud jsou v souladu se strategií podle odstavce 1.

      (8)  Obchody mezi bankovním a obchodním portfoliem (dále jen ,,vnitřní obchody") lze uskutečňovat pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku, pokud se jedná o úrokové a měnové swapy, úrokové a měnové forwardy s výjimkou forwardů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů a směnek. Ostatní vnitřní obchody lze provádět, pokud záměr provádět tyto obchody byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia a kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia je v případě těchto swapů a forwardů nulový. Pozice vyplývající z těchto vnitřních obchodů se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku. Vnitřní obchody je možno uskutečňovat při splnění těchto podmínek:

a): obchody jsou prováděny za účelem zajištění úrokového rizika bankovního portfolia,
b): obchody jsou iniciovány správcem bankovního portfolia,
c): dokumentace k těmto obchodům je vedena shodným způsobem, jako je vedena pro obchody s vnějšími partnery,
d): obchody jsou uskutečňovány za obvyklé ceny.

§ 10

Oceňování nástrojů a pozic

      (1)  Nástroje obchodního portfolia se denně oceňují reálnými hodnotami.

      (2)  Nástroje bankovního portfolia se oceňují podle mezinárodních účetních standardů, ledaže jde o komoditní nástroje bankovního portfolia, které se denně oceňují reálnými hodnotami, nebo o podíly na ovládaných osobách a přidružených společnostech včetně společně řízených podniků nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku, které se oceňují ekvivalencí podle mezinárodních účetních standardů.

      (3)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze ocenit nástroje bankovního portfolia v cizích měnách reálnými hodnotami.

      (4)  Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice obchodního portfolia se denně oceňují reálnými hodnotami.

§ 11

Přepočet nástrojů v cizích měnách na koruny

      Jednotlivé nástroje v cizích měnách se přepočtou na koruny měnovým kurzem podle zvláštního zákona.⁵)

HLAVA II

VYMEZENÍ KAPITÁLU REGULOVANÜHO

KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 12

Stanovení tier 1, tier 2 a tier 3 na konsolidovaném základě

      (1)  Tier 1 je část kapitálu, která je odvozena z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek. Představuje součet položek a) až g) snížený o odečitatelné položky h) až m):

a): splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku,
b): splacené emisní ážio,
c): povinné rezervní fondy,
d): ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
e): nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných období byl potvrzen vnějším auditorem v auditu účetní závěrky, společníci nebo valná hromada účetní závěrku schválili a rozhodli o výši nerozděleného zisku; dále hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek odsouhlasený vnějším auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
f): mezitímní zisk běžného období zjištěný v rámci mezitímní účetní závěrky, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby, pokud byl odsouhlasen vnějším auditorem a Česká národní banka neodmítla záměr doložený souhlasem auditora tento zisk započítávat jako součást tier 1 ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
g): část menšinového vlastního kapitálu (kreditní zůstatek) zahrnující podíl menšinových společníků na
: 1. splaceném základním kapitálu zapsaném v obchodním rejstříku,
: 2. splaceném emisním ážiu,
: 3. povinných rezervních fondech,
: 4. ostatních rezervních fondech vytvořených ze zisku po zdanění s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
: 5. nerozděleném zisku z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných období byl potvrzen auditorem v auditu účetní závěrky, společníci nebo valná hromada tuto roční závěrku schválili a rozhodli o výši nerozděleného zisku,
: 6. hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení v případě, že tento výsledek odsouhlasený vnějším auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
h): neuhrazená ztráta z předchozích období, dále hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek představuje ztrátu,
i): ztráta běžného období,
j): goodwill podle mezinárodních účetních standardů (dále jen ,,goodwill"),
k): nehmotný majetek jiný než goodwill,
l): podíl menšinových společníků na vlastním kapitálu (debetní zůstatek), včetně jejich podílu na neuhrazené ztrátě z předchozích let, a dále na hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek představuje ztrátu,
m): nabyté vlastní akcie a podíly.

(2) Tier 2 je část kapitálu, která je odvozena z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek. Je tvořena položkami

a): rezervy až do výše 1,25 % rizikově vážených aktiv bankovního portfolia,
b): podřízený dluh A maximálně do výše 50 % tier 1. Podřízený dluh A představuje pro účely této vyhlášky emitovaný podřízený dluhopis, úvěr, půjčku nebo vklad poskytnutý členovi regulovaného konsolidačního celku věřitelem, který není součástí konsolidačního celku. Pro účely započítávání podřízeného dluhu do tier 2 musí být splněna tato kritéria:
: 1. smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují podmínku podřízenosti podle zvláštního zákona,⁶)
: 2. částka podřízeného dluhu A byla v plné výši převedena na příslušného člena regulovaného konsolidačního celku. Podřízený dluh není financován přímo nebo nepřímo ze zdrojů člena konsolidačního celku. Součástí podřízeného dluhu nejsou podřízené dluhopisy nabyté emitentem před dobou jejich splatnosti,
: 3. podřízený dluh A je ne
zajištěn,
: 4. podřízený dluh A má lhůtu splatnosti nejméně pět let od data jeho převedení na příslušný účet člena regulovaného konsolidačního celku, jistina podřízeného dluhu je jednorázově splatná. Pokud smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ustanovení, podle kterého lze splatit tento dluh před dohodnutým termínem splatnosti (kupní opce), může být toto právo uplatněno nejdříve po pěti letech od data převedení částky podřízeného dluhu na příslušný účet,
: 5. podřízený dluh A lze splatit nebo vyplatit před termínem splatnosti podle bodu 3, pokud záměr splatit nebo vyplatit podřízený dluh A byl oznámen a doložen popisem dopadů do kapitálu regulovaného konsolidačního celku České národní bance a Česká národní banka předčasné splacení neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
: 6. smlouva o podřízeném dluhu A nebo emisní podmínky podřízeného dluhopisu obsahují ujednání smluvních partnerů o tom, že započtení pohledávky věřitele z podřízeného dluhu proti jeho závazkům vůči členovi regulovaného konsolidačního celku není přípustné,
: 7. pohledávku z titulu podřízeného dluhu A nelze přijmout členem regulovaného konsolidačního celku jako zajištění,
: 8. podřízený dluh A je vykazován jako součást tier 2, pokud záměr vykazovat podřízený dluh jako součást tier 2 včetně podmínek tohoto dluhu a jeho objemu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce od jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc,
c): ostatní kapitálové fondy.

      (3)  Podřízený dluh A se pro účely stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle odstavce 5 postupně snižuje o 20 % ročně během posledních pěti let před termínem své splatnosti, pokud podle odstavce 4 není stanoveno jinak. Začíná se snižovat dnem následujícím po skončení pátého roku před svým termínem splatnosti, což znamená, že v posledním roce před dnem splatnosti se započítává pro účely stanovení kapitálu regulovaného konsolidačního celku 20 % celkové částky tohoto dluhu. Část podřízeného dlu- hu A nezapočítávanou do tier 2 nelze zahrnout do tier 3 podle
odstavce 6.

      (4)  Pokud smlouva o podřízeném dluhu A obsahuje kupní opci, podřízený dluh se snižuje pro účely stanovení tier 2 během posledních pěti let před dohodnutým termínem splatnosti pouze v tom případě, jestliže navýšení úrokové sazby podřízeného dluhu (step- -up) v případě nevyužití kupní opce je nejvýše 1,5 % p. a. Je-li dohodnut step-up vyšší než 1,5 % p. a., částka podřízeného dluhu se pro účely stanovení tier 2 snižuje během posledních pěti let přede dnem, kdy lze poprvé kupní opci využít. Podřízený dluh se v obou případech snižuje podle odstavce 3.

      (5)  Kapitálem regulovaného konsolidačního celku se rozumí součet využitého tier 3 podle odstavce 11 a součtu tier 1 podle odstavce 1 a tier 2 podle odstav-ce 3 sníženého o tyto odečitatelné položky, které jsou odvozeny z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek:

a): kapitálové investice bankovního portfolia do jiné banky nebo finanční instituce,³) kromě bank a finančních institucí konsolidovaných plnou metodou nebo poměrnou metodou, pokud tyto kapitálové investice přesahují 10 % základního kapitálu jednotlivých bank nebo finančních institucí, do nichž je investováno,
b): součet kapitálových investic bankovního portfolia do jiných bank nebo finančních institucí přesahující 10 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku před odečtením položek podle písmen a) a b), kromě bank a finančních institucí konsolidovaných plnou metodou nebo poměrnou metodou, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu jednotlivých bank nebo finančních institucí, do nichž je investováno.

      (6)  Tier 3, který je odvozen z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek, je tvořen podřízeným dluhem B, který pro účely této vyhlášky představuje emitovaný podřízený dluhopis, úvěr, půjčku nebo vklad poskytnutý věřitelem. Podřízený dluh B musí mít pevnou lhůtu splatnosti nejméně dva roky od data jeho převedení na příslušný účet, jistina podřízeného dluhu musí být jednorázově splatná. Podřízený dluh B musí dále splňovat kritéria kladená na podřízený dluh A uvedená v odstavci 2 písm. b) bodech 1, 2, 3, 5 až 8.

      (7)  Podřízený dluh B lze započítávat za podmínky, že jistina i příslušenství tohoto dluhu nesmí být splaceny, a to ani v termínu splatnosti, pokud by tato platba znamenala snížení kapitálové přiměřenosti pod limit podle § 70 odst. 3 nebo pokud by znamenala další snížení hodnoty kapitálové přiměřenosti, která limitu podle § 70 odst. 3 nedosahuje.

      (8)  Využitelným tier 3 se rozumí tier 3 podle odstavce 6 omezený podmínkami podle
odstavců 9 a 10.

      (9)  Součet tier 2 podle odstavce 2 a tier 3 podle odstavce 6 nemůže převýšit tier 1 podle odstavce 1.

      (10)  Tier 3 podle odstavce 6 nesmí převýšit 250 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle odstavce 5 sníženého o kapitálový požadavek A podle § 8 odst. 2.

      (11)  Využitým tier 3 se rozumí 0,714násobek kapitálového požadavku B podle § 8 odst. 3, nejvýše však do výše využitelného tier 3 podle odstavce 8.

      (12)  Nevyužitelný tier 3 se rovná rozdílu tier 3 podle odstavce 6 a využitelného tier 3 podle odstavce 8.

      (13)  Nevyužitý tier 3 se rovná rozdílu využitelného tier 3 podle odstavce 8 a využitého tier 3 podle odstavce 11.

HLAVA III

KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚVĚROVÜMU

RIZIKU BANKOVNÍHO PORTFOLIA

§ 13

      Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku se stanoví pouze z nástrojů zařazených do bankovního portfolia.

§ 14

Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia

      (1)  Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia představují součet rozvahových rizikově vážených aktiv a podrozvahových rizikově vážených aktiv.

      (2)  Rozvahová rizikově vážená aktiva bankovního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných položek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných položek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (3)  V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dlužníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování apůjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele.

      (4)  Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle odstavců 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se použije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (5)  Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu.

      (6)  Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle odstavce 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě, že reálná hodnota derivátu je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamžiku poslední splátky opční prémie. V případě, že byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání zisků a ztrát) splňující kritéria podle odstavce 9 se smluvním partnerem, se kterým byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle odstavce 10.

      (7)  V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky je 1,00, se použije riziková váha 0,50.

      (8)  Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový.

      (9)  Ovládající osoba zajistí, aby po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení byl sledován relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody. Dohoda musí splňovat tato kritéria:

a): stanoví, že v případě selhání smluvního partnera dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, tak, že po započtení bude existovat jediná pohledávka nebo jediný závazek ve vztahu k tomuto partnerovi (čistá částka),
b): definuje selhání partnera [§ 9 odst. 5 písm. b) bod 2],
c): není součástí jiné dohody, která umožňuje, aby oba partneři byli oprávněni v případě selhání svého partnera nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky,
d): byla předložena České národní bance spolu s právním rozborem osoby, která dlouhodobě poskytuje právní služby v této oblasti, tímto rozborem bylo potvrzeno, že v případě selhání partnera dojde k započtení podle písmena a). Česká národní banka tuto dohodu neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení úplných dokumentů nebo v této lhůtě neinformovala o prodloužení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Česká národní banka může požádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný orgán bankovního dohledu s tím, že jeho negativním stanoviskem je vázána.

Kritérium podle písmena d) nemusí být splněno, pokud existuje takový právní rozbor s kladným výsledkem evidovaný u specializované osoby, například International Swaps and Derivatives Association, Inc.

(10) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s daným partnerem, které jsou zařazeny do obchodního i bankovního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angažovanost se stanoví podle vzorce

PCEred = 0,4 . PCEgross + 0,6 . NGR . PCEgross

PCEgross -- součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky,

NGR -- podíl,

a): v jehož čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení s daným partnerem; pokud je tato hodnota záporná, považuje se za rovnou 0, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo
b): v jehož čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují dvoustranné dohody o uzavíracím započtení se všemi partnery, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi partnery, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi partnery.

Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s daným partnerem se rozdělí na část náležející do bankovního portfolia a část náležející do obchodního portfolia ve stejném poměru, jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů bankovního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něž se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uvážení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení.

§ 15

(1) Rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které je zajištěno dále uvedenými způsoby zajištění, může být po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle odstavce 2 přiřazena riziková váha

a): ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
: 1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
: 2. centrálními bankami států zóny A,
: 3. Evropskými společenstvími,
: 4. vládami územních celků států zóny A,
: 5. orgány územní samosprávy států zóny A,
: 6. mezinárodními finančními institucemi,
: 7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
: 8. bankami se sídlem ve státech zóny A,
: 9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,

10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A,

11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,

b): nula, v případě zástavního práva k
: 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001,
: 2. dluhopisu s původní splatností do jednoho roku vydanému bankou se sídlem ve státě zó-ny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, a tento dluhopis je u ní uložen,
c): banky se sídlem ve státě zóny A, která není členem regulovaného konsolidačního celku, v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u této banky, nebo v případě zástavního práva k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u této banky, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001,
d): emitenta dluhopisu, v případě zástavního práva k dluhopisu vydanému
: 1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
: 2. centrálními bankami států zóny A,
: 3. Evropskými společenstvími,
: 4. vládami územních celků států zóny A,
: 5. orgány územní samosprávy států zóny A,
: 6. mezinárodními finančními institucemi,
: 7. bankou se sídlem ve státě zóny A, pokud má dluhopis původní splatnost do jednoho roku včetně,
e): 0,50 v případě
: 1. pohledávek z úvěru fyzické osobě, který neslouží pro účely podnikání, na nemovitosti zároveň dané do zástavy, přičemž hodnotu nemovitosti lze započítávat nejvýše v aktuální čisté realizovatelné hodnotě, kterou je odhadovaná hodnota získaná po odečtení odhadovaných nákladů na její realizaci. Tato nemovitost je určena převážně k bydlení a je ve výlučném vlastnictví jednoho nebo více dlužníků -- fyzických osob, které v ní trvale bydlí nebo ji pronajímají,
: 2. pohledávek z cenných papírů, s výjimkou hypotečních zástavních listů, jejichž splácení je plně a přímo zajišťováno ze splácení pohledávek z úvěrů podle bodu 1 zajištěných nemovitostí podle bodu 1 (mortgage-backed securities), pokud tyto úvěry byly v době emise cenných papírů spláceny podle stanovených podmínek a přednostní nárok na tyto úvěry (podkladová aktiva) mají přímo investoři do cenných papírů nebo na jejich účet správce nebo zmocněný zástupce, a to v rozsahu odpovídajícím cenným papírům, které mají v držení,
f): pojistitele v případě pojištění, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou, nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A,
g): směnečně zavázané banky nezahrnuté do regulovaného konsolidačního celku, v případě směnky s původní splatností do jednoho roku, pokud termín splatnosti směnky je pevně stanoven (fixní směnka).

(2) Zajištění úvěrového rizika rozvahového nebo podrozvahového aktiva ve formě pohledávky nebo budoucí pohledávky, které lze zohlednit pro účely snížení rizikové váhy tohoto aktiva, musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení zajišťované pohledávky v případě, že dlužník svým závazkům nedostojí. Toto zajištění musí splňovat tyto podmínky:

a): závazky ze zajištění jsou jasně specifikované a jsou neodvolatelné,
b): závazky jsou nepodmíněné a právo ze zajištění lze uplatnit, pokud dlužník nesplní svoje závazky řádně a včas,
c): závazky jsou formulovány tak, aby nebylo umožněno krácení právních nároků věřitele ze zajištění,
d): v případě zajištění zástavním právem podle odstavce 1 písm. b) až d) je člen regulovaného konsolidačního celku jediným zástavním věřitelem,
e): v případě zástavního práva k nemovitosti podle odstavce 1 písm. e) bodu 1 vznikne zástavní právo ve prospěch člena regulovaného konsolidačního celku jako první v pořadí.

Pokud takové aktivum není zajištěno v plné výši podle odstavce 1 písm. a) až g), oceňuje se jeho nezajištěná část rizikovou vahou podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 16

Výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia

      Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia je roven součinu rizikově vážených aktiv bankovního portfolia podle § 14 odst. 1 a koeficientu 0,08.

HLAVA IV

KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚVĚROVÜMU

RIZIKU OBCHODNÍHO PORTFOLIA

§ 17

      Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia.

§ 18

      (1)  Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia se rovná součtu kapitálových požadavků

a): ke specifickému úrokovému riziku (§ 28),
b): ke specifickému akciovému riziku (§ 38),
c): k vypořádacímu riziku podle odstavce 2, popřípadě podle odstavce 3,
d): k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit podle odstavce 4,
e): k derivátům podle odstavce 5,
f): k ostatním nástrojům obchodního portfolia podle odstavce 6.

      (2)  Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví v případě, kdy obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji, kromě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit, nebyly vypořádány (nevypořádané operace) do čtyř pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání. Stanoví se jako součet kladných cenových rozdílů v případě nákupů nebo jako součet absolutních hodnot záporných cenových rozdílů v případě prodejů násobený konverzními faktory vypořádacího rizika uvedenými ve sloupci A tabulky č. 4 v příloze č. 2 této vyhlášky. Cenový rozdíl se stanoví jako rozdíl mezi reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů a dohodnutou vypořádací cenou. Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku se stanoví uvedenou metodou vždy, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány počínaje 46. dnem po stanoveném dni vypořádání. V ostatních případech lze postupovat podle odstavce 3.

      (3)  Kapitálový požadavek k vypořádacímu riziku, pokud obchody s úrokovými, akciovými a komoditními nástroji nebyly vypořádány v době od 5 do 45 pracovních dnů po stanoveném dni vypořádání, lze stanovit jako součet součinů dohodnutých vypořádacích cen úrokových, akciových a komoditních nástrojů a konverzních faktorů vypořádacího rizika uvedených ve sloupci B tabulky č. 4 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (4)  Kapitálový požadavek k reverzním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit je roven součtu kapitálových požadavků k jednotlivým uvedeným operacím. Kapitálový požadavek k reverznímu repu, repu, výpůjčce, půjčce cenného papíru nebo komodity se stanoví jako součin odpovídajícího úvěrového ekvivalentu a příslušné rizikové váhy partnera podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficientu 0,08. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu reálné hodnoty poskytnuté hotovosti (nebo poskytnutého cenného papíru nebo poskytnuté komodity) a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Konverzní faktor se volí podle toho, zda byla poskytnuta hotovost, cenný papír nebo komodita. Reálná hodnota se stanoví v případě

a): rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou hotovostního závazku,
b): reverzních rep jako rozdíl mezi reálnou hodnotou hotovostní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit,
c): půjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů nebo komodit a reálnou hodnotou přijatého kolaterálu,
d): vypůjčování cenných papírů nebo komodit jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutého kolaterálu a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů nebo komodit.

      (5)  Kapitálový požadavek k derivátům se stanoví jako součin součtu podrozvahových rizikově vážených aktiv a koeficientu 0,08. Podrozvahová rizikově vážená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podle § 14 odst. 6 až 10 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (6)  Kapitálový požadavek k ostatním nástrojům obchodního portfolia vyplývajícím z dalších obchodů, které představují pohledávku, se rovná součtu součinů reálných hodnot pohledávek a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficientu 0,08. Ostatními nástroji jsou například pohledávky vyplývající z uhrazených nakoupených cenných papírů nebo komodit do jejich převodu ke stanovenému termínu nebo pohledávky vyplývající z převedených prodaných cenných papírů nebo komodit do jejich úhrady ke stanovenému termínu a podobně (volné dodávky).

HLAVA V

KAPITÁLOVî POŽADAVEK K RIZIKU

ANGAŽOVANOSTI OBCHODNÍHO

PORTFOLIA A LIMITY ČISTÜ

ANGAŽOVANOSTI BANKOVNÍHO

PORTFOLIA

Hrubá a čistá angažovanost bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku

§ 19

      (1)  Hrubou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě se rozumí veškeré nástroje včetně akcií a podílových listů, které jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy zahrnutými do bankovního portfolia, včetně pohledávek z poskytnutých příslibů úvěrů a půjček, záruk a ručení a příslibů bankovních záruk, pohledávek z otevřených a potvrzených akreditivů, pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. Pro účely hrubé angažovanosti bankovního portfolia se započítávají veškeré nástroje bez zohlednění opravných položek nebo rezerv, které byly vytvořeny ke konkrétnímu rozvahovému nebo podrozvahovému aktivu.

      (2)  Deriváty se započítávají do hrubé angažovanosti bankovního portfolia vůči smluvnímu partnerovi kontraktu v hodnotě úvěrového ekvivalentu podle § 14 odst. 6. Pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení podle § 14 odst. 9, do hrubé angažovanosti se započítává úvěrový ekvivalent náležející do bankovního portfolia podle § 14 odst. 10.

      (3)  Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se nezahrnují pohledávky z měnových operací s termínem vypořádání do dvou pracovních dnů ode dne sjednání kontraktu a pohledávky z operací nákupu a prodeje cenných papírů s termínem vypořádání maximálně pět pracovních dnů ode dne sjednání obchodu, u nichž termín vypořádání ještě nenastal. Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se dále nezahrnují kapitálové investice, které jsou odečitatelnou položkou podle § 12 odst. 1 a 5.

      (4)  Do hrubé angažovanosti bankovního portfolia se v případě reverzního repa a repa, výpůjčky a půjčky cenných papírů a komodit zahrnuje původní pozice převáděných podkladových úrokových, akciových nebo komoditních nástrojů v návaznosti na postup podle § 14 odst. 3, například v případě reverzního repa se do hrubé angažovanosti zahrnuje poskytnutý úvěr, v případě repa cenný papír nebo komodita.

§ 20

      (1)  Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst při dodržení podmínek podle § 15 odst. 2 písm. a) až d) ty její části, které jsou plně zajištěny zástavním právem k

a): pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
b): pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným před 1. lednem 2001 bankou se sídlem ve státě zóny A, které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně. Vkladní listy a obdobné nástroje jsou uloženy u člena regulovaného konsolidačního celku.

(2) Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě lze po dobu trvání zajištění odečíst a převést do angažovanosti vůči jiným osobám uvedeným v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky, například poskytovateli záruky, bance, vůči níž směřuje zastavená pohledávka na vyplacení vkladu, emitentovi dluhopisu nebo směnečně zavázané osobě, ty její části, které jsou plně zajištěny

a): ručením, zárukou vydanou nebo pevnou termínovou operací s úvěrovými nástroji sjednanou s
: 1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
: 2. centrálními bankami států zóny A,
: 3. Evropskými společenstvími,
: 4. vládami územních celků států zóny A,
: 5. orgány územní samosprávy států zóny A,
: 6. mezinárodními finančními institucemi,
: 7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
: 8. bankami se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto bankám podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
: 9. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
: a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až d),
b): zástavním právem k pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u mateřské společnosti ovládající osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny A a které přísluší podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně, a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až d),
c): zástavním právem k dluhopisům vydaným
: 1. centrálními vládami států zóny A a vládou podporovanými institucemi,
: 2. centrálními bankami států zóny A,
: 3. Evropskými společenstvími,
: 4. vládami územních celků států zóny A,
: 5. orgány územní samosprávy států zóny A,
: a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až d),
d): zástavním právem k dluhopisům vydaným
: 1. mezinárodními finančními institucemi,
: 2. bankami se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto bankám podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
: 3. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, přísluší-li těmto osobám podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky riziková váha do 0,20 včetně,
: a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až d). Zároveň takové dluhopisy nesmí být vydány členem regulovaného konsolidačního celku, mateřskou společností ovládající osoby nebo osobou patřící do ekonomicky spjaté skupiny, jejímž členem je člen konsolidačního celku nezahrnutý do regulovaného konsolidačního celku, a nesmí být součástí kapitálu. Dluhopisy jsou oceňovány reálnou hodnotou. Celková hodnota takovýchto dluhopisů musí přesahovat hodnotu pohledávky o 50 %,
e): zástavním právem k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu u banky se sídlem ve státě zóny A, které přísluší riziková váha do 0,20 včetně podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky, nebo zástavním právem k vkladním listům vydaným před 1. lednem 2001 mateřskou společností ovládající osoby, která je bankou se sídlem ve státě zóny A a které přísluší riziková váha do 0,20 včetně podle tabulky č. 1 v příloze č. 2. Vkladní listy a obdobné nástroje jsou uloženy u této banky nebo u člena regulovaného konsolidačního celku se sídlem ve státě zóny A a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až d),
f): pojištěním, na jehož základě dojde k odškodnění věřitele, který je pojištěnou osobou nebo na něj bude převedeno plnění pojistitele z pojistné smlouvy, pokud jediným akcionářem pojistitele je stát ze zóny A a jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 2 písm. a) až c),
g): směnkou s původní splatností do jednoho roku směnečně zavázané třetí osoby, kterou je banka nezahrnutá do regulovaného konsolidačního celku a které přísluší riziková váha do 0,20 včetně, pokud jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 1 písm. g).

(3) Od hrubé angažovanosti bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku lze odečíst také

a): nepoužité části úvěrových příslibů za předpokladu, že právo kdykoliv zrušit úvěrový příslib je bezpodmínečné, neměnitelné a neodvolatelné,
b): 50 % hodnoty dokumentárních akreditivů otevřených nebo potvrzených členem regulovaného konsolidačního celku za předpokladu, že splňují současně podmínky:
: 1. předkládané dokumenty se vztahují ke komoditám obchodovatelným na veřejných trzích,
: 2. byla uzavřena zástavní smlouva, která umožňuje uspokojit pohledávky z realizace takových komodit,
: 3. trvání závazku nepřesahuje jeden rok.

      (4)  Zajištění musí být sjednáno tak, aby bylo dosaženo uspokojení pohledávky v případě, že osoba svým závazkům nedostojí.

      (5)  Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě se rozumí hrubá angažovanost bankovního portfolia podle § 19 po odečtení položek podle odstavců 1, 2 a 3.

      (6)  Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči bance se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, a bance se sídlem ve státě zóny A se rozumí hrubá angažovanost bankovního portfolia vůči bance podle § 19 po odečtení položek podle odstavců 1, 2 a 3 násobená koeficientem 0,2.

§ 21

Ekonomicky spjatá skupina osob

      (1)  Ekonomicky spjatou skupinou osob se rozumí dvě nebo více osob jiných než zařazených do regulovaného konsolidačního celku, vůči nimž mohou mít členové regulovaného konsolidačního celku hrubou angažovanost a které jsou navzájem propojeny tím, že

a): jedna z osob má kontrolu³) nad jinou osobou, nebo
b): jejich vzájemné vztahy jsou takové povahy, že finanční těžkosti jedné z osob mohou způsobit platební potíže alespoň jedné z ostatních. Při vyhodnocování vzájemných vztahů je třeba se zaměřit zejména na případy, kdy
: 1. jedna osoba má kvalifikovanou účast³) na jiné osobě, kromě případů podle písmene a),
: 2. stejná osoba má kvalifikovanou účast na dvou nebo více organizačně nezávislých osobách,
: 3. osoby mají společného vedoucího zaměstnance, stejného člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady více osob jsou blízké osoby,
: 4. osoby jsou propojeny zárukami nebo úvěry,
: 5. osoby jsou spjaty vzájemnými obchodními vztahy, například dodávkami zboží.

      (2)  Za ekonomicky spjatou skupinu osob se považuje investiční společnost a všechny podílové fondy, jejichž majetek je svěřen do obhospodařování této investiční společnosti.

      (3)  Čistou angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet čistých angažovaností jednotlivých osob -- členů ekonomicky spjaté skupiny podle § 20 odst. 5 nebo 6.

      (4)  V případě, že podíly na dané osobě mají dvě osoby zařazené do různých ekonomicky spjatých skupin a podíly těchto osob jsou stejné, lze hrubou angažovanost ve vztahu k této osobě rozdělit na poloviny a tyto zahrnout do angažovanosti ve vztahu k oběma ekonomicky spjatým skupinám. V ostatních případech, kdy osoba podléhá rovnocennému vlivu více než dvou osob, lze rozhodnout, do jaké ekonomicky spjaté skupiny bude celkový objem angažovanosti vůči dané osobě trvale zařazen.

§ 22

Limity čisté angažovanosti bankovního portfolia

      (1)  Čistá angažovanost bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

      (2)  Čistá angažovanost bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku nesmí přesáhnout 20 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku vůči

a): osobě, která má k členu regulovaného konsolidačního celku zvláštní vztah,⁷)
b): ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou se zvláštním vztahem k členu regulovaného konsolidačního celku,
c): ekonomicky spjaté skupině osob, přičemž alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba se zvláštním vztahem k členu regulovaného konsolidačního celku,
d): právnické osobě, ve které má člen regulovaného konsolidačního celku kvalifikovanou účast, nebo
e): ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou, ve které má člen regulovaného konsolidačního celku kvalifikovanou účast.

(3) Úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavců 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob (kromě případů, kdy je angažovanost rozdělena na poloviny podle § 21 odst. 4), pro účely tohoto limitu se čistá angažovanost bankovního portfolia vůči této osobě zahrne pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % se potom zahrnuje i čistá angažovanost bankovního portfolia vůči ekonomicky spjaté skupině, jejíž objem klesl pod 10 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

(4) Limitům čisté angažovanosti bankovního portfolia nepodléhá angažovanost vůči

a): centrálním vládám států zóny A,
b): centrálním bankám států zóny A,
c): centrálním vládám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a financovány v národní měně těchto vlád a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu,
d): centrálním bankám států zóny B, pokud příslušné pohledávky jsou denominovány a spláceny v národní měně těchto centrálních bank a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu,
e): Evropským společenstvím.

§ 23

Angažovanost obchodního portfolia

(1) Angažovaností obchodního portfolia vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se rozumí součet dlouhých pozic podle odstavce 2 písm. a) až g).

(2) Vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se stanoví tyto dlouhé pozice, které se označují kladným znaménkem, a krátké pozice, které se označují záporným znaménkem:

a): pozice v úrokových nástrojích podle § 27,
b): pozice v akciových nástrojích podle § 37,
c): cenové rozdíly mezi reálnou hodnotou a sjednanou vypořádací cenou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud jsou tyto nástroje nakupovány,
d): cenové rozdíly mezi sjednanou vypořádací cenou a reálnou hodnotou úrokových, akciových a komoditních nástrojů u obchodů nevypořádaných do stanoveného dne vypořádání, pokud jsou tyto nástroje prodávány,
e): úvěrové ekvivalenty stanovené podle § 18 odst. 4 reverzních rep, rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit sjednaných s osobou nebo s osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu,
f): úvěrové ekvivalenty stanovené podle § 14 odst. 6 derivátů sjednaných s osobou nebo osobami, které tvoří ekonomicky spjatou skupinu nebo úvěrový ekvivalent náležející do obchodního portfolia podle § 14 odst. 10, pokud je uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení podle § 14 odst. 9,
g): rozdíly dlouhých a krátkých pozic u ostatních nástrojů obchodního portfolia vyplývajících z dalších obchodů.

Každá pozice je zařazena pouze do jedné z pozic podle písmen a) až g).

      (3)  Do angažovanosti obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině osob se nezahrnují odečitatelné položky podle § 12 odst. 1 a 5.

§ 24

Výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia

      (1)  Pro každou osobu se stanoví rozdíl mezi čistou angažovaností bankovního portfolia odpovídající limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2 a čistou angažovaností bankovního portfolia vůči osobě podle § 20 odst. 5 nebo 6. Tento kladný rozdíl se nazývá zbytková angažovanost vůči osobě.

      (2)  Dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě definované v § 23 odst. 2 písm. a) až g) se sečtou. V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se součet násobí koeficientem 0,2. Je-li tento součet, v případě uvedených bank násobený koeficientem 0,2, menší než zbytková angažovanost vůči osobě, kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia je roven nule. V opačném případě se počítá kapitálový požadavek k riziku angažovanosti podle postupu uvedeného v odstavcích 3 až 7.

      (3)  Pro účely propočtu kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia se přiřadí dlouhým pozicím podle § 23 odst. 2 koeficienty takto:

a): pozicím podle písmena a) koeficienty podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky,
b): pozicím podle písmena b) koeficienty podle § 38,
c): pozicím podle písmen c) až g) koeficienty rovné součinu 0,08 a rizikové váhy podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky.

V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2.

      (4)  Všechny krátké pozice definované v § 23 odst. 2 písm. a) až g) se sečtou. V případě osoby, kterou je banka se sídlem ve státě zóny B, pokud původní splatnost pohledávky za touto bankou je do jednoho roku včetně a nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, nebo kterou je banka se sídlem ve státě zóny A, se tyto pozice násobí koeficientem 0,2. Dlouhé pozice se pak uspořádají vzestupně do jedné posloupnosti podle koeficientů. Dále se postupně kompenzuje součet krátkých pozic s dlouhými pozicemi posloupnosti, přičemž se postupuje od položek s nejvyšším koeficientem. Výsledkem je posloupnost zbývajících dlouhých pozic.

      (5)  Postupně se kompenzuje zbytková angažovanost vůči osobě se zbývajícími dlouhými pozicemi, přičemž se postupuje od pozic s nejnižším koeficientem. Tím se obdrží výsledná posloupnost dlouhých pozic.

      (6)  Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia vůči osobě se stanoví sečtením součinů dlouhých pozic výsledné posloupnosti a příslušného koeficientu podle odstavce 3 a korekčního faktoru podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (7)  Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během devíti pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování. Korekční faktor ve sloupci A tabulky č. 6 v příloze č. 2 této vyhlášky se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech. Jestliže převýšení trvalo méně než deset pracovních dnů, použije se korekční faktor ve sloupci B.

      (8)  Postup podle odstavců 1 až 7 se uplatňuje ve vztahu k osobě pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2 v obchodním portfoliu. V případě ekonomicky spjaté skupiny osob se uplatní postup podle § 23 odst. 2 a návazně se uplatní postup podle odstav-ců 1 až 7 pro každé převýšení limitu podle § 22 odst. 1 nebo 2. Jednotlivé kapitálové požadavky se sečtou, čímž se obdrží kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia.

      (9)  Součet dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle odstavce 2 nesmí přesáhnout 500 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku. Tento limit platí pouze v případě, že limit čisté angažovanosti podle § 22 odst. 1 nebo 2 je překračován nejvýše deset po sobě jdoucích pracovních dnů. V případě, že limit je překračován více než deset po sobě jdoucích pracovních dnů, nesmí součet všech překročení v těchto jednotlivých dnech převýšit 600 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku.

      (10)  Jakékoliv operace vedoucí k umělému snižování kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia nelze provádět.

HLAVA VI

KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚROKOVÜMU

RIZIKU

Díl 1

Úrokové nástroje, jejich kompenzace a úrokové pozice

§ 25

      (1)  Kapitálový požadavek k úrokovému riziku se stanoví z nástrojů obchodního portfolia, které mají alespoň jednu úrokovou pozici. Tyto nástroje představují zejména dluhopisy, směnky, reverzní repa a repa a pevné termínové operace. Úrokovými nástroji se rozumí nástroje, které mají pouze úrokové a měnové pozice.

      (2)  Pro účely kompenzací nástrojů podle § 26 a stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34 lze používat úrokové pozice, které vyplývají z úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od centrální banky státu zóny A nebo úvěrů, půjček a vkladů poskytnutých nebo přijatých od banky se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo od obchodníka s cennými papíry se sídlem ve státě zóny A s rizikovou vahou 0,2 podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky a které jsou zařazeny v souladu s touto vyhláškou v bankovním portfoliu. Potom se použijí všechny takové úrokové pozice, které byly zaujmuty za účelem dosažení zisku v krátkodobém horizontu. Tyto pozice musí být denně oceňovány reálnými hodnotami.

§ 26

Kompenzace nástrojů

      (1)  Před stanovením kapitálového požadavku k úrokovému riziku lze kompenzovat opačné úrokové nástroje, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné, jsou ve stejné měně, mají stejnou kuponovou míru, zbytkovou splatnost a časovou strukturu výplaty kuponů.

      (2)  V případě pevných termínových operací lze provést kompenzace nad rozsah kompenzací podle odstavce 1. Musí se však jednat o stejný druh nástrojů a stejný druh podkladového nástroje. Tyto opačné nástroje je možné kompenzovat při splnění těchto podmínek:

a): v případě úrokových futures se zbytkové splatnosti futures mohou lišit o sedm dní,
b): v případě úrokových swapů nebo dohod o forwardové úrokové míře musí mít tyto nástroje identickou referenční úrokovou míru, pevné úrokové míry se mohou lišit maximálně o 15 bazických bodů a datum nejbližšího stanovení hodnoty referenční úrokové míry se může lišit nejvýše o
: 1. 0 dní při zbytkové splatnosti nástroje nižší než jeden měsíc,
: 2. 7 dní při zbytkové splatnosti nástroje od jednoho měsíce včetně do jednoho roku včetně,
: 3. 30 dní při zbytkové splatnosti nástroje vyšší než jeden rok.

§ 27

Úrokové pozice

      (1)  Dlouhé úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké úrokové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

      (2)  Pozice dluhopisu a směnky s pevnou úrokovou mírou se zařazuje do schématu splatností nebo schématu durací podle zbytkové splatnosti a pozice dluhopisu a směnky s proměnlivou úrokovou mírou podle nejbližšího data stanovení proměnlivé úrokové míry. U dluhopisů s pevnou úrokovou mírou lze považovat jednotlivé kupony a jmenovitou hodnotu dluhopisu za jednotlivé úrokové pozice.

      (3)  Převody úrokových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní úrokové pozice převáděných úrokových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

      (4)  S úrokovými forwardy, úrokovými futures a úrokovými swapy se zachází jako s kombinací dlouhých a krátkých pozic podkladových nástrojů. Pokud lze splnit závazek dodáním více druhů podkladových nástrojů, použije se pro účely výpočtu kapitálového požadavku k úrokovému riziku podkladový nástroj, který je pro obchodníka majícího ve svém portfoliu krátký nástroj nejvýhodnější dodat. Jedna úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího termínu splatnosti forwardu nebo futures a druhá úroková pozice se zařadí do časového pásma odpovídajícího součtu termínu splatnosti forwardu nebo futures a splatnosti příslušného podkladového nástroje.

      (5)  V případě měnových forwardů, měnových futures a měnových swapů se dlouhé úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací kupovaných měn a krátké úrokové pozice se zařadí do schématu splatností nebo schématu durací prodávaných měn. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

      (6)  V případě akciových forwardů, akciových futures a akciových swapů se úrokové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku a akciové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

      (7)  V případě komoditních forwardů, komoditních futures a komoditních swapů se úrokové pozice zařadí do schématu splatností nebo schématu durací a komoditní pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle hlavy deváté. Měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

Díl 2

Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku

§ 28

      (1)  Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku se stanoví jako součet součinů absolutních hodnot úrokových pozic a odpovídajících koeficientů uvedených v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky. Kategorie vládních nástrojů v tabulce č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0, kategorie kvalifikovaných nástrojů zahrnuje nástroje oceněné v tabulce č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky rizikovou vahou 0,20 a kategorie ostatních nástrojů zahrnuje nástroje nezařazené do kategorie vládních ani kvalifikovaných nástrojů.

      (2)  Úrokovým pozicím vyplývajícím z derivátů založených na nákupu nebo prodeji dluhopisů nebo směnek, z poskytnutých nebo přijatých vkladů, a odpovídajícím těmto dluhopisům, směnkám nebo vkladům se přiřadí koeficient podle odstavce 1. Ostatním úrokovým pozicím vzniklým z derivátů se přiřadí koeficient 0.

Díl 3

Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku

§ 29

      (1)  Pro každou měnu se zvolí jedna ze dvou metod měření obecného úrokového rizika, kterými jsou metoda splatností podle § 30 nebo metoda durací podle § 31.

      (2)  Dlouhé a krátké úrokové pozice se zahrnou do schématu splatností podle zbytkové splatnosti nebo se zahrnou do schématu durací podle modifikované durace.

      (3)  Pro úrokové futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 33, přičemž úrokové pozice těchto nástrojů se nezařazují do schématu splatností nebo durací.

§ 30

Metoda splatností

      (1)  Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.

      (2)  Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (3)  Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.

      (4)  Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zó- nách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

      (5)  Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

      (6)  Zbytkové úrokové pozice v časových zó- nách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.

      (7)  Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu

a): 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),
b): 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
c): 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
d): 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),
e): 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),
f): 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),
g): 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),
h): 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.

§ 31

Metoda durací

      (1)  Úrokové pozice se zařadí do schématu durací (durační pásma) dané měny, které obsahuje 15 pásem modifikovaných durací podle tabulky č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (2)  Vážená úroková pozice v každém duračním pásmu se rovná součtu součinů úrokových pozic, příslušných modifikovaných durací těchto úrokových pozic a předpokládaných změn úrokových měr. Změny úrokových měr pro každé durační pásmo jsou uvedeny v tabulce č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky.

      (3)  Vážené úrokové pozice se kompenzují v jednotlivých duračních pásmech. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém duračním pásmu.

      (4)  Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých duračních pásmech se dále kompenzují v zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

      (5)  Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých zónách se kompenzují mezi sousedními zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

      (6)  Zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé zóně.

§ 32

      Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny stanovený s použitím metody durací podle § 31 se rovná součtu

a): 5 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém duračním pásmu (§ 31 odst. 3),
b): 40 % kompenzované úrokové pozice v zóně 1 (§ 31 odst. 4),
c): 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 2 (§ 31 odst. 4),
d): 30 % kompenzované úrokové pozice v zóně 3 (§ 31 odst. 4),
e): 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 2 (§ 31 odst. 5),
f): 40 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 2 a 3 (§ 31 odst. 5),
g): 150 % kompenzované úrokové pozice mezi zónami 1 a 3 (§ 31 odst. 6),
h): 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v zóně 2 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 5 a zbytkové úrokové pozice v zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle § 31 odst. 6.

§ 33

Metoda marží

      (1)  Kapitálový požadavek k úrokovým futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto úrokovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 30 nebo § 32 nebo hlavy XI části třetí.

      (2)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se úrokové pozice v cizích měnách úrokových futures do pozic podle § 42 nezařazují.

§ 34

Výpočet kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku

      Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu spočtených podle metody splatností podle § 30 nebo metody durací podle § 31 a 32 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 33.

HLAVA VII

KAPITÁLOVî POŽADAVEK

K AKCIOVÜMU RIZIKU

§ 35

      (1)  Kapitálový požadavek k akciovému riziku se stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR) a deriváty.

      (2)  V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, lze je konvertovat do podkladových akcií, které se zařazují do akciových pozic daného národního trhu podle § 37.

§ 36

Kompenzace nástrojů

      Před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku lze kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně. V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.

§ 37

Akciové pozice

      (1)  Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

      (2)  Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném obdobném seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.

      (3)  Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.

      (4)  Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

      (5)  U akciových forwardů, futures a swapů se akciové pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 38

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku

      (1)  Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 37 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.

      (2)  Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:

a): nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
b): je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze č. 2 této vyhlášky,
c): podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice, pokud součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia je roven součinu koeficien- tu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.

      (3)  Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavců 1 a 2.

§ 39

Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku

      (1)  Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 37 odst. 3.

      (2)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku lze akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s úrokovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro
stanovení měnových pozic.
§ 40

Akciové indexy

      (1)  Akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky lze rozložit na jednotlivé akciové nástroje nebo je lze považovat za samostatné akciové nástroje.

      (2)  Akciová pozice v akciovém indexu se stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot jednotlivých akciových nástrojů nebo jako reálná hodnota akciového indexu.

      (3)  Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 přílohy č. 2 této vyhlášky se pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazují.

HLAVA VIII

KAPITÁLOVî POŽADAVEK

K MĚNOVÜMU
RIZIKU

§ 41

      (1)  Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a bankovního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v Kč. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v Kč. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách se vyjímají pozice

a): nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů,
b): podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování se (§ 9 odst. 6) proti měnovému riziku plynoucímu z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.

      (2)  Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.

      (3)  Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou lze rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

§ 42

Měnové pozice

      (1)  Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto kontraktů.

      (2)  Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo je krátká, je-li uvedený součet záporný.

      (3)  Čistá měnová pozice v Kč je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo je krátká, je-li tento součet kladný.

      (4)  Celková měnová pozice je součet

a): větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách s tím, že čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje, a
b): absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.

§ 43

Silně korelované měny

      (1)  Dvě měny lze považovat za silně korelované v případě, že ke ztrátě (spočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích tří nebo pěti let) u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně došlo s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí být doloženy.

      (2)  Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé čisté měnové pozice v jedné měně a krátké čisté měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké čisté měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Tato nekompenzovaná měnová pozice se zahrnuje do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle
§ 42 odst. 4.
§ 44

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku

      (1)  Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.

      (2)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku lze vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1 nebo hlavy XI části třetí. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.

HLAVA IX

KAPITÁLOVî POŽADAVEK

KE KOMODITNÍMU RIZIKU

Díl 1

Komoditní nástroje a jejich pozice

§ 45

      Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku se stanoví z komoditních nástrojů obchodního a bankovního portfolia. Komoditními nástroji jsou nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici.

§ 46

Kompenzace nástrojů

      Před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku lze kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně, mají stejnou splatnost a v případě derivátů i stejného partnera. Dále lze kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle § 49 a opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o deset dnů.

§ 47

Komoditní pozice

      (1)  Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů se označují záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.

      (2)  Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, výpůjček a půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů partnerů. Hotovost, která bude poskytnuta v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, která bude přijata v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.

      (3)  U komoditních forwardů, futures a swapů se komoditní pozice použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice se použijí pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

      (4)  Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby ovládající osoba přijala kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.

Díl 2

Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku

§ 48

      (1)  Pro každou komoditu se zvolí jedna ze dvou metod měření komoditního rizika, kterými jsou zjednodušená metoda podle § 50 nebo metoda splatností podle § 51. U silně korelovaných komodit lze použít podle § 49 společné schéma splatností.

      (2)  Pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách lze použít metodu marží podle § 52, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů se nezařazují do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice se nezařazují do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.

§ 49

Silně korelované komodity

      Silně korelovanými komoditami se rozumí

a): komodity, které jsou podle dohody partnerů zaměnitelné, nebo
b): podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.

Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 50 a metody splatností podle § 51 za jednu komoditu.
§ 50

Zjednodušená metoda

      Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic dané komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic dané komodity.

§ 51

Metoda splatností

      (1)  Pro každou komoditu se sestaví schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které existuje alespoň jedna komoditní pozice. Každá komoditní pozice se zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity se zařadí do prvního časového pásma.

      (2)  Postupně se kompenzují dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytková pozice z nižšího časového pásma se postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu se opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.

      (3)  Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem

a): 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
b): 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a
c): 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.

§ 52

Metoda marží

      (1)  Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 50 nebo § 51 nebo hlavy XI části třetí.

      (2)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazují do pozic podle § 42, které jsou základem pro stanovení měnových p
ozic.
§ 53

Výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku

      Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle § 50 nebo metody splatností podle § 51 nebo metody marží podle § 52.

HLAVA X

KAPITÁLOVî POŽADAVEK K OPCÍM

Díl 1

Kompenzace a pozice opcí

§ 54

      Kapitálový požadavek k opcím se stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do bankovního portfolia.

§ 55

Kompenzace opcí

      Před stanovením kapitálového požadavku k opcím lze kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.

§ 56

Pozice opcí

      Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí se vyjadřují v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky se označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.

Díl 2

Kapitálový požadavek k opcím

§ 57

      Pro každou opci se zvolí jedna ze čtyř metod stanovení kapitálového požadavku k opcím, kterými jsou zjednodušená metoda podle § 58, metoda delta plus podle § 59, metoda analýzy situací podle § 60 nebo metoda marží podle § 61.

§ 58

Zjednodušená metoda

      (1)  Zjednodušená metoda se použije pouze v případě, že v portfoliu jsou jen koupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými koupenými opcemi.

      (2)  Při použití zjednodušené metody se nezahrnují pozice nástrojů zajištěné opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do pozic podle § 27, 37, 42 a 47 pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

      (3)  Kapitálový požadavek k opci je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle odstavce 4 a vnitřní hodnoty opce, pokud je kladný a pokud je v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opce. Pokud v portfoliu není zajištěný nástroj, avšak je v portfoliu koupená opce, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot

a): reálná hodnota podkladového kupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle odstavce 4, nebo
b): reálná hodnota opce.

(4) Koeficient se zvolí v závislosti na druhu opce. V případě

a): úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky, a koeficientu 0,08,
b): akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 38 a koeficientu 0,08,
c): měnových opcí je koeficient roven 0,08,
d): komoditních opcí je koeficient roven 0,15.

      (5)  Kapitálový požadavek k opcím je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle odstavce 3.

      (6)  Kapitálový požadavek k opcím podle odstav-ce 5 se přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.

      (7)  Kapitálový požadavek k úrokovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky a koeficien- tu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu specifického rizika se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28. Druhá část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu 0,08 se přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34.

      (8)  V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím se postupuje stejným způsobem, což znamená, že kapitálový požadavek k akciovým opcím se rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického rizika podle § 38 a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 a druhá část ke kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39.

      (9)  Kapitálový požadavek k měnovým opcím se přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44.

      (10)  Kapitálový požadavek ke komoditním opčním kontraktům se přičte ke kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 59

Metoda delta plus

      (1)  Delta ekvivalenty opcí se zařadí do pozic podle § 27, 37 a 47, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28 a obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 a obecnému akciovému riziku podle § 39 a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

      (2)  Delta ekvivalenty v cizích měnách opcí se zařadí do pozic podle § 42, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle § 44.

      (3)  Při použití metody delta plus se dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gamma a vega.

      (4)  Kladné a záporné hodnoty gamma se sečtou pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá se kapitálový požadavek k riziku gamma, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gamma a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí

a): stejnými podkladovými nástroji v případě
: 1. úrokových měr nástroje, úrokové pozice, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo tabulky č. 8 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,
: 2. akcií a akciových indexů nástroje, akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu podle § 37,
: 3. cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,
: 4. komodit jednotlivé komodity,
b): změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě
: 1. úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva se násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky,
: 2. akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,
: 3. komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.

      (5)  Kapitálový požadavek k riziku gamma se stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gamma spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.

      (6)  Kapitálový požadavek k riziku vega se počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční, implikovaná, se zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficien- tu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.

      (7)  Kapitálové požadavky k riziku gamma a vega se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 60

Metoda analýzy situací

      (1)  Situační síť se sestaví odděleně pro každý podkladový nástroj opcí. První dimenzí situační sítě je reálná hodnota podkladového nástroje a druhou dimenzí je volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro vymezení první dimenze situační sítě se považuje za dostatečný rozsah intervalu ± 8 % a v případě komodit ± 15 % aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální reálné hodnoty podkladového nástroje, pro vymezení druhé dimenze rozsah intervalu ± 25 % aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje od aktuální volatility reálné hodnoty podkladového nástroje. Každý interval se rozdělí na nejméně šest stejně velkých částí s tím, že aktuální reálná hodnota a aktuální volatilita reálné hodnoty podkladového nástroje tvoří středy obou intervalů. Situační síť obsahuje nejméně 49 bodů.

      (2)  Pro každý bod situační sítě se vypočte očekávaná ztráta odpovídajícího portfolia opcí a vybere se maximální očekávaná ztráta. Očekávanou ztrátou portfolia opcí se rozumí rozdíl mezi aktuální hodnotou portfolia opcí a hodnotou portfolia opcí v každém z bodů situační sítě.

      (3)  Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji těchto opcí jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových podkladových nástrojů opcí a koeficientů specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo koeficientů specifického akciového rizika podle § 38. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku úrokových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku akciových opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38.

      (4)  Nejvyšší očekávané ztráty podle odstavce 2 vypočtené pro jednotlivé podkladové nástroje se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

§ 61

Metoda marží

      (1)  Metodu marží lze použít pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 58 nebo § 59 nebo § 60 nebo hlavy XI části třetí.

      (2)  Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů absolutních hodnot delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v příloze č. 2 této vyhlášky nebo koeficientů podle § 38. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí se přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 28 nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 38 v závislosti na podkladovém nástroji.

      (3)  Marže se přičítají podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 34, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 39, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 44 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 53.

      (4)  Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku se delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 42 nezařazují.

HLAVA XI

KAPITÁLOVÜ POŽADAVKY PODLE

VLASTNÍCH MODEL®

§ 62

Obecná kritéria pro použití vlastních modelů

      (1)  Ovládající osoba může použít pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku k tržnímu riziku a specifickému (úrokovému a akciovému) riziku vlastní model. Výpočet kapitálových požadavků podle hlav VI až X části třetí, který se považuje za standardní metodu, není v tomto případě pro ovládající osobu závazný.

      (2)  Vlastní model je možné používat za předpokladu splnění těchto požadavků:

a): model je koncepčně správný a je používán v souladu se způsobem řízení rizik ovládající osoby,
b): model byl testován po dobu nejméně jednoho roku a ovládající osoba je schopna doložit záznamy porovnávání skutečných denních zisků a ztrát v tomto období s hodnotami vypočtenými na jeho základě,
c): model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63,
d): model splňuje kritéria specifikace faktorů tržního rizika podle § 64,
e): model má prokazatelně dostatečnou přesnost a splňuje zejména kvantitativní požadavky podle § 65,
f): ovládající osoba provádí stresové testování pravidelně, zpětné testování modelu provádí denně.

      (3)  Pokud ovládající osoba zamýšlí používat vlastní model, musí tuto skutečnost oznámit České národní bance a tento záměr doložit. Shledá-li Česká národní banka, že vlastní model nesplňuje požadavky podle odstavce 2, sdělí to písemně ovládající osobě nejpozději do patnácti měsíců od úplného doložení jejího záměru používat vlastní model České národní bance. Před tímto sdělením nebo před marným uplynutím patnáctiměsíční lhůty nesmí ovládající osoba vlastní model použít pro stanovení kapitálových požadavků pro účely této vyhlášky.

      (4)  Zpětné testování musí poskytovat pro každý obchodní den srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic ovládající osoby ke konci obchodního dne s hodnotou portfolia následujícího obchodního dne. Česká národní banka může prověřit schopnost ovládající osoby provádět zpětné testování aktuálních a hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic.

      (5)  Česká národní banka může požadovat přijetí opatření ke zlepšení modelu zpětného testování, jestliže jej bude považovat za nedostatečný vzhledem k rozsahu a typům obchodních aktivit členů regulovaného konsolidačního celku.

§ 63

Kvalitativní požadavky

      (1)  Ovládající osoba může používat vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku pro účely této vyhlášky, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a): model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik ovládající osoby a výstupy z něj slouží pro informování vedení ovládající osoby o rozsahu podstupovaných rizik,
b): ovládající osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vedení ovládající osoby, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik ovládající osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů,
c): vedení ovládající osoby se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci ovládající osoby, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic ovládající osoby,
d): ovládající osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,
e): ovládající osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik ovládající osoby,
f): historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,
g): ovládající osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vedením ovládající osoby a následně promítány do vnitřních postupů ovládající osoby, procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,
h): ovládající osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik ovládající osoby.

(2) Audit podle odstavce 1 písm. h) musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné nejméně jednou za rok musí zahrnovat

a): prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik ovládající osoby, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,
b): způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení ovládající osoby a do informačního systému ovládající osoby,
c): prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,
d): posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,
e): posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných ovládající osobou,
f): posouzení postupu hodnocení konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,
g): posouzení procesu, který ovládající osoba používá k hodnocení zpětného testování.

§ 64

Specifikace faktorů tržního rizika

Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika v závislosti na rozsahu aktivit ovládající osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů; přitom musí být splněny nejméně tyto podmínky:

a): v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má ovládající osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,
b): v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím ovládající osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,
c): v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má ovládající osoba významné pozice,
d): v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má ovládající osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

§ 65

Kvantitativní požadavky

(1) Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model splňoval pro účely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku nejméně tyto požadavky:

a): riziková hodnota je počítána denně,
b): pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný interval spolehlivosti založený na 99 % pravděpodobnosti,
c): pro výpočet rizikové hodnoty je deset pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Ovládající osoba může použít rizikovou hodnotu spočtenou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent deseti dnů pomocí druhé odmocniny poměru období,
d): historické období pro výpočet rizikové hodnoty musí být alespoň jeden rok. Ovládající osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího historického období, pokud je tento postup zdůvodnitelný například značnou změnou cenové volatility,
e): datové soubory se obnovují alespoň jednou za tři měsíce, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,
f): jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,
g): model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:
: 1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,
: 2. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je ovládající osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,
: 3. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.

(2) Kapitálový požadavek je určen denně a je roven vyšší hodnotě z

a): rizikové hodnoty předchozího dne, nebo
b): průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů násobené multiplikačním faktorem, zvýšeným o plus faktor a dodatečnou přirážku podle § 66 odst. 3.

      (3)  Nejnižší hodnota multiplikačního faktoru podle odstavce 2 je 3. Ovládající osoba zvýší tuto hodnotu o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu.

      (4)  Ovládající osoba oznámí České národní bance jakákoliv zvýšení počtu převýšení podle odstavce 3, pokud znamenají zvýšení rizikového faktoru podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

§ 66

Dodatečná kritéria pro vlastní modely pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku

      (1)  Vlastní model ovládající osoby pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku musí splňovat tato dodatečná kritéria:

a): model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu goodness of fit,
b): model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,
c): model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí,
d): model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno.

(2) Ovládající osoba doloží, že model správně odhaduje pro dluhopisy a akcie velikost

a): rizika události, kterým se rozumí, že dojde k významné změně reálné hodnoty daného nástroje v důsledku neočekávané události, a
b): rizika selhání.

(3) Pokud vlastní model splňuje kritéria podle odstavců 1 a 2, kapitálové požadavky jsou stanovovány podle § 65 odst. 2. Pokud model splňuje pouze kritéria podle odstavce 1, kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna

a): části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo
b): rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko.

(4) Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle odstavce 3 písm. a) nebo b) za posledních 60 pracovních dnů.

(5) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména na základě těchto postupů:

a): výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě,
b): výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo
c): pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika.

      (6)  Ovládající osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud ovládající osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty nejvýše o dva měsíce. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dní počet 10. Tuto skutečnost oznámí ovládající osoba neprodleně České národní bance.

      (7)  Ovládající osoba musí neprodleně odstranit nedostatky modelu a musí mít zajištěnu dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.

§ 67

Stresové testování

      (1)  Ovládající osoba používající vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku musí mít k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají na regulovaný konsolidační celek značný dopad. Stresové testování je důležitou součástí pro stanovení dostatečného kapitálu regulovaného konsolidačního celku.

      (2)  Stresové scénáře musí brát v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty nebo zisky ovládající osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik ovládající osoby. Stresové scénáře musí zahrnovat události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik (§ 62). Stresové scénáře musí objasňovat vliv takových událostí na pozice ovládající osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.

      (3)  Ovládající osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na regulovaný konsolidační celek způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových sazeb, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení ovládající osoby a stanoví se možnosti snížení rizika ovládající osoby a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vedení ovládající osoby a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vedení ovládající osoby.

      (4)  Ovládající osoba musí ověřovat prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a musí stanovit stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

      (5)  Česká národní banka může požadovat metodologii vytváření stresových scénářů, výsledky testování podle odstavce 4 a jejich porovnání s maximálními ztrátami ovládající osoby během období provádění stresového testování. Česká národní banka může prověřit program stresového testování prostřednictvím vlastních scénářů.

§ 68

Ověření modelu

      Česká národní banka může požadovat, aby záměr používat vlastní model podle § 62 byl doložen zprávou auditora nebo jiné osoby, které dlouhodobě poskytují služby v oblasti modelování, o ověření přesnosti modelu. Tato zpráva obsahuje zejména vyjádření, zda

a): struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám regulovaného konsolidačního celku,
b): model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63, kvantitativní požadavky podle § 65, popřípadě dodatečná kritéria podle § 66,
c): ovládající osoba specifikuje faktory tržního rizika v souladu s § 64 a provádí stresové testování podle § 67,
d): model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

§ 69

Kombinace vlastních modelů a standardní metody

(1) Ovládající osoba může použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku. Musí však zabezpečit, aby všechny kategorie tržního a specifického rizika byly zahrnuty do výpočtu s využitím modelu nebo standardní metody.

(2) Ovládající osoba, která postupuje podle odstavce 1, musí dodržet tyto podmínky:

a): kapitálový požadavek ke každé kategorii tržního a specifického rizika se stanoví jednou metodou; v rámci jedné rizikové kategorie nelze použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody; v odůvodněných případech je možné od splnění této podmínky upustit, pokud ovládající osoba prokáže, že není možné tuto podmínku dodržet,
b): ovládající osoba může změnit používanou kombinaci metod výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty pro posouzení nejvýše o jeden měsíc,
c): kapitálový požadavek k tržnímu a specifickému riziku stanovený na základě kombinace vlastního modelu a standardní metody je roven součtu kapitálových požadavků vypočtených podle modelu a kapitálových požadavků vypočtených podle standardní metody.

HLAVA XII

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST

NA KONSOLIDOVANÜM ZÁKLADĚ

§ 70

Limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě

      (1)  Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál regulovaného konsolidačního celku podle § 12 odst. 5 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 2 a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku podle § 8 odst. 3. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

      (2)  Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě nevyužitého tier 3 podle § 12 odst. 13 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku a ve jmenovateli je součet kapitálového požadav- ku A regulovaného konsolidačního celku a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 8 odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B členů regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.

      (3)  Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě podle odstavce 1 musí dosahovat alespoň 8 %.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 71

      (1)  Ovládající osoba oznámí České národní bance záměr snížit některé součásti tier 1 podle § 12 odst. 1 písm. a) až g).

      (2)  Ovládající osoba oznámí neprodleně České národní bance všechny platby z titulu podřízeného dluhu B, které by vedly ke kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě nižší než 9,6 %.

      (3)  Ovládající osoba oznámí neprodleně České národní bance jakékoliv selhání smluvního partnera v rámci uskutečněného reverzního repa a repa, vý- půjčky a půjčky cenných papírů a komodit.

      (4)  Ovládající osoba oznamuje České národní bance pravidelně čtvrtletně, nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí, všechny případy překročení limitů podle § 22 odst. 1 a 2 v souhrnu za bankovní a obchodní portfolio, ke kterým došlo v průběhu daného čtvrtletí. V oznámení uvede jméno osoby nebo ekonomicky spjaté skupiny osob, výši překročení příslušných limitů a důvod tohoto překročení.

      (5)  Ovládající osoba vytvoří v rámci řízení rizik takový systém vlastních limitů, který zajistí soustavné dodržování limitů stanovených touto vyhláškou. Ovládající osoba musí dodržování limitů věrohodně doložit na vyžádání České národní banky.

      (6)  Ovládající osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu pěti let.

§ 72

      (1)  Ovládající osoba používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které zohledňují veškeré operace, včetně spotových, členů regulovaného konsolidačního celku sjednané do 24. hodiny středoevropského času daného dne.

      (2)  Při rozkladu nástrojů neuvedených v § 25, 35 a 45 a při rozkladu složených nástrojů do pozic postupuje ovládající osoba podle vlastních postupů. Česká národní banka může požádat o předložení těchto vlastních postupů a jejich úpravu, pokud to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.

§ 73

      (1)  Ovládající osoba zabezpečí, aby byla zajištěna úplnost a správnost výpočtů požadovaných touto vyhláškou a údajů předávaných České národní bance pro účely dohledu na konsolidovaném základě.

      (2)  Ovládající osoba zajistí, aby u všech členů regulovaného konsolidačního celku existovaly dostatečné vnitřní kontrolní mechanismy zajišťující úplnost a správnost veškerých údajů a informací předávaných České národní bance. Postupy uplatňované v systému pro předávání těchto údajů a informací v rámci regulovaného konsolidačního celku musí být dostatečně rekonstruovatelné a transparentní.

      (3)  Ovládající osoba vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik regulovaného konsolidačního celku. Systém musí zejména soustavně poskytovat informace o pozicích zaujímaných členy regulovaného konsolidačního celku a o angažovanosti vůči jednotlivým osobám a ekonomicky spjatým skupinám osob, včetně angažovanosti z titulu úpisu cenných papírů.

      (4)  Ovládající osoba upraví v souladu s touto vyhláškou ve své předpisové základně zásady řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku, zejména

a): činnosti, které budou prováděny členy regulovaného konsolidačního celku,
b): postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku,
c): postupy stanovení reálných hodnot nástrojů,
d): soustavu limitů používanou při řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku, včetně postupů při překročení limitů,
e): informační toky mezi ovládající osobou a ostatními členy regulovaného konsolidačního celku, včetně informací o výsledných pozicích z realizovaných operací a o dodržování vnitřních limitů,
f): stanovení pravomocí a odpovědností útvarů, jednotlivých zaměstnanců nebo výborů při řízení rizik,
g): povinnosti a oprávnění útvarů vnitřního auditu členů regulovaného konsolidačního celku při prověřování systému řízení rizik v rámci regulovaného konsolidačního celku.

      (5)  Ovládající osoba zajistí pravidelné a spolehlivé informování statutárního orgánu nebo obdobného orgánu o dodržování zásad definovaných v předpisové základně podle odstavce 4, včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti bankovního portfolia na konsolidovaném základě.

      (6)  Ve vztahu ke společně řízenému podniku postupuje ovládající osoba podle odstavců 2 a 4 přiměřeně.

§ 74

      (1)  Banka, která je členem regulovaného konsolidačního celku, je povinna podávat České národní bance hlášení za regulovaný konsolidační celek, jejichž obsah, formu, členění, metodiku sestavování, termíny a způsob předkládání stanoví podle příslušných právních předpisů⁸) Česká národní banka. Česká národní banka je oprávněna v odůvodněných případech požadovat častější předkládání hlášení.

      (2)  Ovládající osoba zajistí existenci a funkčnost dostatečných kontrolních mechanismů při sestavování hlášení podle odstavce 1. Ovládající osoba zajistí pravidelné ověřování systému sestavování hlášení podle odstavce 1 útvarem vnitřního auditu. Při ověřování informací od osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku lze využít útvaru vnitřního auditu těchto osob nebo vnějšího auditora.

      (3)  Ovládající osoba požádá vnějšího auditora, aby ověřil a vypracoval ve spolupráci s auditory členů regulovaného konsolidačního celku zprávu o tom, zda

a): ovládající osoba dodržuje postupy a požadavky stanovené touto vyhláškou,
b): systém pro vypracování hlášení je vybudován tak, aby věrně zobrazoval skutečné hodnoty,
c): hlášení podle odstavce 1 k 31. prosinci jsou úplná a správná.

(4) Ovládající osoba předloží České národní bance zprávu podle odstavce 3 každoročně nejpozději do 30. června běžného roku za předcházející rok.

§ 75

(1) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost

a): se riziková váha 0,20 pohledávek za vládou podporovanými institucemi podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky mění na rizikovou váhu 1,0,
b): nelze použít pro účely převedení angažovanosti do angažovanosti vůči jiným osobám podle § 20 odst. 2 ty angažovanosti, které jsou zajištěny vládou podporovanými institucemi.

(2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost může být pro účely stanovení kapitálového požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia podle § 16 přiřazena podrozvahovému aktivu ve formě budoucí pohledávky, a to po dobu trvání zajištění a při dodržení podmínek podle § 15 odst. 2, riziková váha

a): ručitele nebo poskytovatele záruky nebo smluvního partnera pevné termínové operace s úvěrovými nástroji, a to v případě ručení nebo záruky vydané nebo pevné termínové operace s úvěrovými nástroji sjednané s
: 1. centrálními vládami států zóny A,
: 2. centrálními bankami států zóny A,
: 3. Evropskými společenstvími,
: 4. vládami územních celků států zóny A,
: 5. orgány územní samosprávy států zóny A,
: 6. mezinárodními finančními institucemi,
: 7. centrálními vládami a centrálními bankami států zóny B za předpokladu, že pohledávka je denominována a financována v národní měně společné jak pro dlužníka, tak pro ručitele,
: 8. bankami se sídlem ve státech zóny A,
: 9. bankami se sídlem ve státech zóny B, pokud pohledávka má původní splatnost do jednoho roku včetně,

10. obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A,
11. uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A,

b): nula v případě zástavního práva k
: 1. pohledávkám na vyplacení vkladu z účtu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, dále k pohledávkám na vyplacení vkladu potvrzeného vkladním listem nebo obdobným nástrojem potvrzujícím uložení vkladu vedeného u banky se sídlem ve státě zóny A, která je členem regulovaného konsolidačního celku, nebo zástavního práva k vkladním listům vydaným touto bankou před 1. lednem 2001,
: 2. cenným papírům emitovaným centrálními vládami států zóny A a institucemi, jejichž závazky jsou zaručeny centrálními vládami států zóny A, centrálními bankami států zóny A nebo Evropskými společenstvími,
c): 0,20 v případě zástavního práva k cenným papírům emitovaným mezinárodními finančními institucemi.

Jiné zajištění nelze pro účely snížení rizikové váhy podrozvahového aktiva ve formě budoucí pohledávky uznat.

§ 76

      Zrušují se:

1.  opatření České národní banky č. 2 ze dne 8. července 1999, kterým se stanoví podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě, vyhlášené v částce 62/1999 Sb.,

2.  opatření České národní banky č. 6 ze dne 7. září 2000, kterým se mění opatření České národní banky č. 2 ze dne 8. července 1999, vyhlášené v částce 94/2000 Sb. pod č. 42/2000 Sb.

§ 77

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2002.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc.
v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 333/2002
Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 333/2002 Sb.

OBSAH

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 a 2

ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI
§ 3 -- 6

ČÁST TŘETÍ
PRAVIDLA OBEZŘETNÜHO PODNIKÁNÍ

OVLÁDAJÍCÍCH OSOB NA KONSOLIDOVANÜM ZÁKLADĚ
§ 7 -- 70

HLAVA I
VYMEZENÍ PRAVIDEL OBEZŘETNÜHO PODNIKÁNÍ
§ 7 -- 11

HLAVA II
VYMEZENÍ KAPITÁLU REGULOVANÜHO
KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 12

HLAVA III
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚVĚROVÜMU RIZIKU
BANKOVNÍHO PORTFOLIA
§ 13 -- 16

HLAVA IV
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚVĚROVÜMU RIZIKU
OBCHODNÍHO PORTFOLIA
§ 17 A 18

HLAVA V
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K RIZIKU ANGAŽOVANOSTI
OBCHODNÍHO PORTFOLIA A LIMITY ČISTÜ
ANGAŽOVANOSTI BANKOVNÍHO PORTFOLIA
§ 19 -- 24

HLAVA VI
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K ÚROKOVÜMU RIZIKU
§ 25 -- 34

Díl 1
ÚROKOVÜ NÁSTROJE, JEJICH KOMPENZACE A ÚROKOVÜ
POZICE
§ 25 -- 27

Díl 2
KAPITÁLOVî POŽADAVEK KE SPECIFICKÜMU
ÚROKOVÜMU RIZIKU
§ 28

Díl 3
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K OBECNÜMU

úrokovému riziku
§ 29 -- 34

HLAVA VII
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K AKCIOVÜMU RIZIKU
§ 35 -- 40

HLAVA VIII
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K MĚNOVÜMU RIZIKU
§ 41 -- 44

HLAVA IX
KAPITÁLOVî POŽADAVEK KE KOMODITNÍMU RIZIKU
§ 45 -- 53

Díl 1
KOMODITNÍ NÁSTROJE A JEJICH POZICE
§ 45 -- 47

Díl 2
KAPITÁLOVî POŽADAVEK KE KOMODITNÍMU RIZIKU
§ 48 -- 53

HLAVA X
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K OPCÍM
§ 54 -- 61

Díl 1
KOMPENZACE A POZICE OPCÍ
§ 54 -- 56

Díl 2
KAPITÁLOVî POŽADAVEK K OPCÍM
§ 57 -- 61

HLAVA XI
KAPITÁLOVÜ POŽADAVKY PODLE VLASTNÍCH MODEL®
§ 62 -- 69

HLAVA XII
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST NA KONSOLIDOVANÜM
ZÁKLADĚ
§ 70

ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 71 -- 77

Příloha č. 1
Vzor použití metody agregace plus pro stanovení kapitálových
požadavků regulovaného konsolidačního celku a kapitálové přiměřenosti
na konsolidovaném základě

Příloha č. 2
Tabulky č. 1 až 10

––––––––––––––––––––

¹)
§ 26d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.
²)
§ 26e odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
³)
§ 17a zákona č. 21/1992 Sb.
⁴)
Například směrnice č. 93/6/EHS.
⁵)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
⁶)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
⁷)
§ 19 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
⁸)
§ 24 zákona č. 21/1992 Sb. § 41 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 127/2002 Sb.