52

VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 25. února 1997,
kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl


      Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:


ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

      (1)  Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, která vyúsťují na povrch,¹) (dále jen ,,hlavní důlní díla") a důlních děl²) do nich ústících při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí.

      (2)  Vyhláška se nevztahuje na důlní díla vzniklá při povrchovém dobývání.

§ 2

Výklad pojmů

      Pro účely této vyhlášky se považuje za

a)

uzavírací ohlubňový poval -- železobetonová nebo ocelobetonová deska vybudovaná na ohlubni (ústí) jámy a dimenzovaná na předpokládané zatížení,

b)

zásypový materiál -- materiál použitý k likvidaci hlavního důlního díla,

c)

zpevněný zásypový materiál -- zásypový materiál s hydraulicky účinným tmelem,

d)

jámovou zátku -- velkoobjemový, zpravidla betonový blok v jámovém stvolu, který úplně přehrazuje jámu,

e)

opěrnou hráz -- objekt v důlních dílech ústících do hlavního důlního díla, který zamezuje vytékání nebo jinému úniku zásypového materiálu z hlavního důlního díla do přilehlých důlních děl,

f)

horní část jámy -- část jámy nad jámovou zátkou, jejíž případná destrukce by ohrozila bezpečnost na povrchu,

g)

bezpečnostní pásmo -- bezprostřední okolí likvidovaného hlavního důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné samovolné destrukci likvidovaného díla,

h)

bezpečnostní prostor -- bezprostřední okolí ústí hlavního důlního díla na povrchu ohrožené v průběhu likvidačních prací výstupem důlního ovzduší.

ČÁST DRUHÁ

DOKUMENTACE

§ 3

      (1)  Dokumentace určí požadavky na likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících a je součástí plánu likvidace.³) Tuto dokumentaci smí pořizovat organizace oprávněná k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.⁴)

      (2)  V dokumentaci se určí zejména:

a)

způsob likvidace hlavního důlního díla, druh zásypového materiálu, jeho kvalita a pevnost zpevněného zásypového materiálu,

b)

délka úseků důlních děl ústících do likvidovaného hlavního důlního díla, které mají být současně likvidovány,

c)

způsob likvidace horní části jámy a způsob oddělení zasypané části jámy od části nezasypané a posouzení stability zbývající části jámy z dlouhodobého pohledu,

d)

výpočet stability sloupce zásypového materiálu a zohlednění změny fragmentační skladby zásypového materiálu po pádu jámou,

e)

četnost odběrů vzorků zpevněného zásypového materiálu pro kontrolní zkoušky a místa odběru těchto vzorků,

f)

umístění opěrných hrází a jejich konstrukce na základě statického výpočtu,

g)

výpočet stability jámové zátky, pokud bude realizována, a posouzení části jámy pod jámovou zátkou s přihlédnutím k nebezpečí bobtnání hornin a vlivu dlouhodobého působení vod na výztuž jámy,

h)

výpočet dimenze a stability uzavíracího ohlubňového povalu i s ohledem na sací a zpětné rázové síly u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem, způsob jeho založení, zabezpečení otvoru v uzavíracím ohlubňovém povalu pro kontrolu stavu zaplnění a možnost doplňování zásypového materiálu a ponechání potrubí pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů,

i)

bezpečnostní pásmo,

j)

bezpečnostní prostor,

k)

způsob ohražení uzavíracího ohlubňového povalu v bezpečnostním pásmu po ukončení likvidačních prací,

l)

u plynujících a uhelných dolů vyhodnocení plynodajnosti a opatření zamezující nekontrolovatelný únik plynů na povrch,

m)

způsob a výpočet větrání při likvidaci hlavního důlního díla a způsob eliminace metanových vrstev, zejména v prostorách navazujících na stvol jámy,

n)

způsob a místa měření složení důlního ovzduší,

o)

způsob nakládání s přítoky vod, jejich lokalizace, stanovení jejich objemu a složení, agresivity na beton a použití pojiv, která jsou odolná vůči působení agresivních složek vody,

p)

způsob a rozsah demontáže výstroje nárazišť nebo opatření při jeho ponechání,

q)

způsob a rozsah odstranění výstroje hlavního důlního díla,

r)

způsob a rozsah demolice šachetní budovy, demontáž jejího vybavení a těžního zařízení nad ústím hlavního důlního díla, případně odůvodnění a opatření při jiném postupu,

s)

způsob utěsnění přístupů k hlavnímu důlnímu dílu v místech jejich vyústění do něho,

t)

druh a množství materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie včetně místa jejich uložení.

§ 4

      Před započetím prací nebo činností souvisejících s likvidací hlavních důlních děl vypracuje organizace technologický postup,⁵) který musí být v souladu s plánem likvidace.


ČÁST TŘETÍ

LIKVIDACE HLAVNÍCH D®LNÍCH DĚL

A D®LNÍCH DĚL DO NICH ÚSTÍCÍCH

§ 5

Zásady likvidace

      (1)  Jáma je likvidována jejím zasypáním zpevněným zásypovým materiálem; pokud lze podle projektu připravit zasypání tímto materiálem pouze horní části jámy, je nutno určit způsob oddělení horní části jámy a způsob likvidace zbývající části jámy.

      (2)  Použití nezpevněného zásypového materiálu pro likvidaci je možné jen výjimečně na základě znaleckého posouzení.⁶) Současně však musí být stanovena opatření k zajištění bezpečnosti.

      (3)  Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní řady, je rovněž nutno zaplnit.

      (4)  Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit, a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace.

      (5)  Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.⁷)

      (6)  Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen ,,projekt"), který je součástí plánu likvidace.³)

§ 6

Požadavky na zásypový materiál

      (1)  K likvidaci hlavního důlního díla lze použít jen nehořlavý, nerozpustný, nerozbřídavý a nebobtnavý zásypový materiál, který nesmí ohrožovat životní prostředí škodlivými výpary nebo výluhy s toxickými látkami. Zásypový materiál nesmí obsahovat kovové předměty. K použití jiného zásypového materiálu než přírodního kamene, přírodního kameniva nebo druhotné suroviny si organizace vyžádá předchozí souhlas příslušných orgánů ochrany životního prostředí.⁸)

      (2)  Velikost zrna zásypového materiálu určená projektem musí být zajištěna jeho průchodem přes rošt o okatosti nejvýše 250 x 250 mm, umístěným na ohlubni jámy v místě sypání do jámy.

      (3)  Projektovaná pevnost zpevněného zásypového materiálu musí být před zahájením likvidačních prací ověřena zkouškami ve zkušebně určené Českým báňským úřadem.

      (4)  Organizace zajistí kontrolu kvality zpevněného zásypového materiálu, a to u každého použitého druhu materiálu před započetím sypání a dále z každých alespoň 100 m³ zásypového materiálu, zkušebnou určenou podle odstavce 3.

      (5)  Neodpovídají-li výsledky zkoušek podle odstavce 4 dokumentací určeným hodnotám, musí se přerušit likvidační práce do zjednání nápravy.

§ 7

Zajištění stability zásypového materiálu

      (1)  Stabilita sloupce zásypového materiálu se prokazuje výpočtem s přihlédnutím k možným vlivům zavalování důlních děl v okolí hlavního důlního díla.

      (2)  Při likvidaci hlavního důlního díla zpevněným zásypovým materiálem se určí opatření, která zamezí případnému nežádoucímu roztékání zásypového materiálu do důlních děl ústících do hlavního důlního díla.

      (3)  Rovněž se stanoví opatření pro případné sypání zásypového materiálu do zvodnělých prostor likvidovaného hlavního důlního díla.

      (4)  U likvidovaných hlavních důlních děl zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem, u nichž nelze vyloučit, že v budoucnu budou některá likvidovaná díla zaplavena vodou, musí jámové zátky a opěrné hráze odolat součtu zatížení hydrostatickým tlakem a zásypovým materiálem ve vznosu, což se v dokumentaci prokáže výpočtem.

      (5)  Ve všech důlních dílech ústících do hlavního důlního díla je nutno zajistit stabilitu sloupce nezpevněného zásypového materiálu.

§ 8

Opěrné hráze

      Konstrukci opěrné hráze, její umístění nebo způsob zajištění stability sloupce zásypového materiálu určí dokumentace na základě statického výpočtu.

§ 9

Jámové zátky

      (1)  Umístění jámové zátky je určeno po vyhodnocení geologické, geotechnické a hydrogeologické situace. Geologická, geotechnická a hydrogeologická situace místa stavby jámové zátky se doloží v dokumentaci.

      (2)  Jámová zátka založená mimo náraziště musí být propojena s horninovým masivem.

      (3)  Odolnost jámové zátky proti předpokládanému tlaku zásypového materiálu musí být v dokumentaci doložena výpočtem.

      (4)  Jámové zátky budované v nárazištích pater je nutno rozšiřovat do patrových náražních překopů minimálně o polovinu vnějšího průměru jámy, měřeno od vnějšího obvodového zdiva.

      (5)  V tělese jámové zátky založené mimo náraziště se při její stavbě ponechá potrubí pro kontaktní tamponáž a potrubí pro odvod vzduchu a kontroly úplnosti tamponáže.

      (6)  Pokud se jámová zátka provede vytvořením základu z kameniva v nárazištích, musí přesahovat do všech stran náraziště a převyšovat výšku náraziště nejméně o pětinásobek průměru jámy a o výšku předpokládaného sedání sloupce zásypového materiálu nacházejícího se v jámě pod tímto nárazištěm.

§ 10

Uzavírací ohlubňové povaly jam

      (1)  Zasypané jámy se zakrývají uzavíracím ohlubňovým povalem, jehož dimenze a stabilita musí být v dokumentaci doloženy kontrolním výpočtem.

      (2)  Uzavírací ohlubňové povaly se navrhují pro rovnoměrné zatížení 33kPa, pokud se neočekává větší zatížení, nejméně však v tloušťce 450 mm. Uzavírací ohlubňové povaly jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem se též dimenzují na sací a zpětné rázové síly, které by vznikly náhlým ujetím sloupce tohoto materiálu.

      (3)  Není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem, zřizuje se uzavírací ohlubňový poval, jehož nejmenší rozměry se stanoví podle přílohy č. 3 této vyhlášky.

      (4)  Uzavírací ohlubňový poval se zakládá na pevnou horninu nebo na obvodový základový pás, oddělen od jámového zdiva.

      (5)  V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost doplňování zásypového materiálu. Rovněž je nutno zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval.

      (6)  Uzavírací ohlubňový poval se označí způsobem znemožňujícím jeho poškození nebo odstranění. V označení se uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace jámy a druhu zásypového materiálu a upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí likvidované štoly.


ČÁST ČTVRTÁ

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

§ 11

Bezpečnostní pásmo

      (1)  Kolem likvidované jámy se na povrchu stanoví bezpečnostní pásmo, jehož rozměr se určí v dokumentaci. Nejmenší rozměr bezpečnostního pásma však musí přesahovat vnější obvod jámového zdiva alespoň o 20 m. S přihlédnutím ke stavu likvidované jámy, k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v bezprostředním okolí likvidovaného díla se jeho rozměr přiměřeně zvětší.

      (2)  Není-li jáma v celé výšce zasypaná zpevněným zásypovým materiálem, je využívání území v bezpečnostním pásmu přípustné, jen pokud byla stanovena další bezpečnostní a zajišťovací opatření.

      (3)  Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit na povrchu i v měřické dokumentaci. Jeho stanovení oznámí obvodní báňský úřad po vydání rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu.

      (4)  Po vydání rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla a stanovení bezpečnostního pásma podá organizace podnět u stavebního úřadu o vydání rozhodnutí o stavební uzávěře v bezpečnostním pásmu, o způsobu a rozsahu ohrazení a označení likvidované jámy, případně i o jiné změny ve využití tohoto území.⁹)


§ 12

Bezpečnostní prostor

      (1)  Při likvidaci jam se kolem jejich ústí na povrchu stanoví bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se určí s ohledem na pevnost zdiva a okolí jámy, u plynujících dolů¹⁰) však minimálně v rozsahu bezpečnostního pásma.

      (2)  Bezpečnostní prostor musí být po dobu likvidačních prací ohrazen a opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o zákazu kouření a používání otevřeného ohně.

      (3)  Elektrická zařízení v bezpečnostním prostoru musí svým provedením odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém byla jáma provozována.¹¹)


§ 13

Bezpečnostní opatření

      (1)  Před zasypáváním jámy je nutno v jámě odstranit překážky, které by mohly způsobit vznik volných prostor v zásypovém materiálu, například povaly, pažení mezi lezní a těžní zátyní, sklápěcí můstky apod. Rozpony mohou být ponechány, jen pokud by jejich odstranění oslabilo stabilitu jámové výztuže.

      (2)  U neplynujících dolů lze sypat zásypový materiál přímo z vozidel do jámy, je-li zajištěna stabilita ústí jámy a byly vybudovány bezpečnostní zarážky nebo jinak znemožněn pád nákladního vozidla do jámy.

      (3)  Po ukončení likvidačních prací je nutno uzavírací ohlubňový poval, případně bezpečnostní pásmo ohradit způsobem stanoveným řízením podle § 11 odst. 4.

      (4)  V blízkosti likvidovaného hlavního důlního díla musí být uložena zásoba materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie na místě a v množství určeném dokumentací.

Zvláštní opatření pro plynující doly

§ 14

      (1)  Byl-li důl v době jeho provozu zařazen jako plynující, je nutno před zpracováním dokumentace vyhodnotit plynodajnost, zejména na metan, celého dolu při zohlednění vlivu barometrického tlaku.

      (2)  Pro posouzení možného výstupu metanu z důlních prostor navazujících na jámu i z opuštěných pater je nutno ověřit složení ovzduší i v důlních dílech uzavřených hrázemi.

      (3)  Likvidovaná jáma musí být větrána způsobem určeným dokumentací. Průchodní větrní proud v likvidované jámě musí být zachován co nejdéle. Pokud nebude zásypový materiál sypán do inertního prostředí, určí dokumentace potřebná opatření proti možnému výbuchu zejména metanovzdušné směsi.

      (4)  Při likvidaci jámy plynujícího dolu je nutno sypat zásypový materiál do jámy dopravníkem nepřetržitě v časovém úseku mezi kontrolami ovzduší podle § 15. Intenzita sypání musí být minimálně 2 kg za sekundu zásypového materiálu na 1 m² průřezu jámy. Násyp zásypového materiálu na dopravník lze provádět jen z místa mimo bezpečnostní prostor likvidované jámy.

      (5)  Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidované jámě, musí být, pokud neslouží pro větrání, degazaci, indikacím plynu po dobu likvidace jámy nebo pokud se neponechává pro budoucí zasypání prostoru pod jámovou zátkou, i dodatečně zaplněno betonem, aby se zabránilo výstupům škodlivých plynů. Ponechá-li se potrubí volné, musí být opatřeno uzávěrem.

§ 15

      (1)  Při likvidaci jámy plynujícího dolu se
průběž-ně kontroluje koncentrace metanu¹²) z úrovně minimálně 50 m pod ohlubní jámy a pod vyústěním větrních, ohřívacích a nouzových kanálů. Průběžně se také měří barometrický tlak.

      (2)  Rovněž musí být zajištěna kontrola koncentrace metanu nad hladinou zásypu v celé výšce dosud nezasypané jámy, a to vždy před zahájením zásypu jámy, při přerušení zásypu delším než 180 minut a při koncentraci metanu vyšší než 1 % na místech měření dle odstavce 1 a při výraznějším poklesu barometrického tlaku. Způsob a místa měření stanoví dokumentace a technologický postup. Za výraznější pokles barometrického tlaku se považuje pokles větší než 5 hPa od posledního měření.

      (3)  Při překročení koncentrace 1 % metanu musí být v bezpečnostním prostoru jámy vysílán optický a akustický varovný signál na místo obsluhy zásypu, vlastní zasypávání jámy musí být přerušeno a lidé odvoláni mimo bezpečnostní prostor jámy. O tom musí být směnovým technikem nebo předákem neprodleně uvědoměn závodní dolu nebo jím určený zaměstnanec.


ČÁST PÁTÁ

KONTROLY, ZÁZNAMY A ZÁVĚREČNÁ

ZPRÁVA

§ 16

Kontroly

      (1)  V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho základní vlastnosti.

      (2)  Nejméně jednou denně se změří horní hladina zásypového sloupce a porovná se množství skutečně vysypaného materiálu s vypočteným množstvím. Pokud je rozdíl větší než 20 %, zakládání se přeruší, zjistí se pravděpodobná příčina a stanoví se další postup.

      (3)  Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a 3 jsou mimořádné události,¹³) které podléhají ohlašovací povinnosti.

      (4)   U zlikvidovaného hlavního důlního díla je nutno kontrolovat sedání zásypového materiálu, poklesy okolí jámy a výstup metanu, případně jiných škodlivých plynů, jsou-li předpokládány, nejméně po dobu tří let, a to

a)

nejméně jednou měsíčně u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem,

b)

nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým materiálem a u štol.

      (5)  Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok.

      (6)  Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti -- likvidace hlavních důlních děl.


§ 17

Záznamy a závěrečná zpráva

      (1)  Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí uchování záznamů nejméně po dobu pěti let.

      (2)  Zaznamenávají se také výsledky zjišťování metanu, barometrického tlaku, vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, o rozměrech a stavu jámových zátek, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy.

      (3)  Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je také dle zvláštního předpisu.¹⁴)

      (4)  Závěrečnou zprávu, evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, uložené na paměťových médiích, předá organizace ve dvou vyhotoveních obvodnímu báňskému úřadu nejpozději do jednoho roku po ukončení likvidace.

      (5)  Dokumentaci podle odstavců 3 a 4 může pořizovat jen organizace uvedená v § 3 odst. 1.⁴)


ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

      Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa.

§ 19

      Pravidelné roční kontroly zlikvidovaných hlavních důlních děl podle § 16 odst. 5 je nutno vykonávat také u hlavních důlních děl zlikvidovaných před účinností této vyhlášky, jejichž poloha je známa a ústí je přístupné. Pokud u těchto jam nelze kontrolovat sedání a poklesy sloupce zásypového materiálu v jámě, je nutno alespoň kontrolovat případné změny povrchu ústí jámy a jeho okolí v rozsahu stanoveného bezpečnostního pásma.

§ 20

      Tato vyhláška platí přiměřeně i pro likvidaci starých důlních děl¹⁵) ústících na povrch.

§ 21

Výjimky

      (1)  Při záchraně života nebo zdraví lidí v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), se organizace¹⁶) může odchýlit od ustanovení této vyhlášky.

      (2)  Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace¹⁶) od ustanovení § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a § 14 odst. 4 této vyhlášky odchýlit jen se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace, doložený návrhem potřebných náhradních opatření.

§ 22

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1997.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 10 odst. 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

²)

§ 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.

³)

§ 32 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). § 10 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 242/1993 Sb.

⁴)

§ 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností.

⁵)

§ 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

⁶)

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

⁷)

§ 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

⁸)

§ 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.

⁹)

§ 16, 30, 32 a 33 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb. § 7 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.

¹⁰)

§ 79 odst. 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

¹¹)

§ 231 odst. 1 a § 232 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

¹²)

Zjišťování jiných plynů v důlním ovzduší likvidované jámy se řídí § 109 odst. 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/ /1989 Sb.

¹³)

§ 20 a 21 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

¹⁴)

§ 10 a 37 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

¹⁵)

§ 35 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.

¹⁶)

§ 3a a § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.