190

Vyhláška

Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního

ze dne 19. června 1996,

kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Český úřad zeměměřičský a katastrální stanoví podle § 17 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a § 30 zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR:


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje předmět a obsah katastru, katastrální operát, změny obsahu katastru, postup při zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, činnosti při vedení katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřičské činnosti pro účely katastru, geometrické plány a vytyčování hranic pozemků, označování hranic pozemků a územních hranic obcí trvalým způsobem, poskytování údajů z katastru a zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků.

(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) nádvořím plocha příslušející k budově, včetně rozestavěné, a obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby1) a pozemky jiného druhu než zastavěné plochy a nádvoří,2) které nesplňují podmínky pro tvorbu parcel podle § 3 odst. 5,

b) stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,2)

c) pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou.


Oddíl první

Předmět katastru

§ 2

Katastrální území

(1) Hranice katastrálního území probíhá po hranicích pozemků.3)

(2) Katastrální území se evidují:

a) v souboru popisných informací svým názvem a údaji umožňujícími automatizované vedení katastru a zprostředkujícími vztah k územnímu členění České republiky,

b) v souboru geodetických informací svým obvodem označeným mapovou značkou hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou hranice územní správní jednotky nebo státu, pokud hranice katastrálního území nebo její část se s takovou hranicí shoduje.


§ 3

Pozemky a parcely

(1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely.4)

(2) Zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu5) jsou do doby ukončení pozemkových úprav nebo do doby jejich doplnění do souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru evidovány zjednodušeným způsobem (§ 84).

(3) Charakteristiky druhů pozemků a způsob využití a způsob ochrany nemovitostí jsou uvedeny v příloze (body 1 až 3), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

(4) Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro pěší v parcích a sadech (§ 5 odst. 2 písm. 1)) a koryta vodních toků6) široká nejméně 2 m. Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací mapovou značkou.

(5) Spolu sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než

a) 100 m2 u zahrad,

b) 1 000 m2 u ostatních pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří.

Pozemek nedosahující výměru uvedenou v písmenu a) nebo b), nejde-li o pozemek podle odstavce 4, se spojí se sousedním pozemkem téhož vlastníka do jedné parcely s převažujícím druhem pozemku. Přitom druh pozemku podle písmene b) lze připojit k zahradě, jen pokud se tím nezvětší výměra zahrady o více než 10 %, a k zastavěné ploše a nádvoří, pokud se její výměra nezvětší o více než 300 m2. Není-li možno tyto zásady dodržet, eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměru podle písmene a) nebo b).

(6) U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela:

a) plocha zastavěná budovou, které bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo,7) spolu s příslušenstvím budovy8) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka,

b) v areálu budov pro nebytové účely téhož vlastníka, kterým se popisné ani evidenční číslo nepřiděluje,9) každá plocha zastavěná budovou, která není příslušenstvím jiné budovy,

c) plocha zastavěná budovou, pokud vnější obvod budovy je vlastnickou hranicí pozemku nebo pokud jde o budovu obklopenou pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle odstavce 5 anebo pokud jde o budovu jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, na němž je budova postavena,

d) plocha zastavěná rozestavěnou budovou10) obdobně podle písmen a) až c), pokud se rozestavěná budova eviduje v katastru.

Nezastavěná plocha mezi budovami v areálu podle písmene b) se považuje za manipulační plochu a eviduje se samostatně jako pozemková parcela s druhem pozemku ostatní plochy (příloha bod 2).

(7) Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly:

a) ve dvou číselných řádech, odděleně pro pozemkové a stavební parcely nebo

b) v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli.

(8) Parcely podle odstavce 2, které nejsou v dřívějších pozemkových evidencích (§ 84 odst. 1) označeny parcelními čísly, se před zápisem do souboru popisných informací očíslují podle odstavce 7.

(9) Není přípustné slučovat parcely, u nichž jsou evidovány rozdílné doplňkové údaje o vlastnictví (§ 9 písm. a)).


§ 4

Budovy, byty a nebytové prostory

(1) Budovy, včetně rozestavěných11) se evidují:

a) v souboru popisných informací údaji o parcele, na níž je budova umístěna,

b) v souboru geodetických informací průnikem vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího obvodu na terén.

(2) Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných,12) jako předměty vlastnictví13) tvořící součást evidované budovy se evidují v souboru popisných informací údaji vztaženými k evidované budově. Tyto údaje zahrnují údaje o vlastníku bytu nebo nebytového prostoru, číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru, popř. popis jeho umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory v budově očíslovány.


Oddíl druhý

Obsah katastru

§ 5

Geometrické a polohové určení katastrálních území a nemovitostí

(1) Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru14) jsou v katastru geometricky a polohově určeny:

a) číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodu budovy, včetně budov rozestavěných, daným souřadnicemi jejich lomových bodů v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální15) (dále jen závazná zkratka „S - JTSK”), popř. i údaji pro automatizované zobrazení polohopisu digitální katastrální mapy nebo

b) údaji záznamu podrobného měření změn s případným výpočtem souřadnic podrobených bodů v jiném souřadnicovém systému než S - JTSK nebo jen

c) zobrazením hranice pozemků a obvodu budovy v katastrální mapě.

(2) V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu:

a) osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody,

b) lanové dráhy s veřejnou dopravou (osa kolejí u pozemní lanovky a podpěry a průběh visuté lanovky),

c) hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace,

d) most,

e) propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, evidovaná jako parcela,

f) portál železničního a silničního tunelu,

g) břehová čára vodního toku nebo nádrži (hráz, jez, plavební komora, propust),

i) nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů,

j) stožáry vysílacích a retranslačních stanic,

k) schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích,

l) komunikace pro pěší v parcích a sadech širší než 3 m,

m) zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka a veřejná studna,

n) budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téže parcele, s výjimkou drobných staveb.1)


§ 6

Údaje o katastrálním území

(1) V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:

a) číselný kód katastrálního území,16)

b) název katastrálního území,

c) číselný kód17) a název okresu, k němuž katastrální území náleží,

d) číselný kód16) a název obce, v níž katastrální území leží,

e) pořadové číslo obce v okrese a pořadové číslo katastrálního území v obci (společně s číselným kódem okresu tvoří v katastru úplné číslo katastrálního území),

f) číselný kód a název části obce, v níž jsou samostatně číslovány budovy čísly popisnými nebo evidenčními,

g) příslušnost k územní působnosti finančního úřadu,

h) souřadnice definičního bodu katastrálního území,

i) výměra katastrálního území.

(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech,18) tvoří-li jejich území samostatný okres, se v dohodě mezi příslušnými katastrálními úřady a magistráty měst nahrazují údaje o obci podle odstavce 1 písm. e) údaji o městském obvodu, popř. městské části, je-li hranice katastrálního území totožná s hranicí městského obvodu nebo městské části. Výjimku z tohoto ustanovení povoluje na návrh katastrálního úřadu Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále jen „Úřad”).


§ 7

Údaje o parcele

V katastru se evidují tyto údaje o parcele:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) druh číslování parcel (příloha bod 4),

c) parcelní číslo,

d) výměra parcely,

e) kvalita výměry (příloha bod 5),

f) druh pozemku (příloha bod 1),

g) způsob využití a způsob ochrany nemovitostí (příloha body 2 a 3),

h) popisné číslo nebo evidenční číslo budovy,

i) příslušnost k vlastníku (číslo listu vlastnictví),

j) rozlišení právního vztahu,

k) označení listu katastrální mapy,

l) příslušnost budovy k části obce,

m) souřadnice definičního bodu parcel,

n) odkaz na položku výkazu změn.


§ 8

Údaje o vlastníku a jiném oprávněném

(1) V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku a jiném oprávněném:

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví (vlastníka nebo jiného oprávněného),

c) pořadové číslo spoluvlastníka,

d) identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby,

e) název a adresa sídla právnické osoby nebo jméno a adresa trvalého pobytu fyzické osoby,

f) spoluvlastnický podíl,

g) odkaz na položku výkazu změn.

(2) U nemovitého majetku ve vlastnictví státu19) se v katastru zapisuje jako vlastník Česká republika (ČR) s vyznačením osoby, která má k nemovitosti právo zapisované do katastru podle § 2 odst. 4 písm. b) až d) katastrálního zákona.

(3) U nemovitého majetku ve vlastnictví hlavního města Prahy20) se v katastru zapisuje jako vlastník hlavní město Praha (hl. m. Praha) s vyznačením městské části, která je oprávněna hospodařit s tímto svěřeným majetkem.

(4) U nemovitého majetku ve vlastnictví statutárního města21) se v katastru zapisuje jako vlastník příslušné statutární město s vyznačením městské části, která je oprávněna hospodařit s tímto svěřeným majetkem.


§ 9

Podrobnější údaje katastru

V katastru se evidují tyto podrobnější údaje:

a) doplňkové údaje o vlastnictví nemovitostí, které vyjadřují zástavní právo, předkupní právo jako právo věcné, věcná břemena, omezení převodu nemovitosti a doposud platná omezení vzniklá podle dřívějších předpisů,

b) poznámky,22)

c) popis bytu a nebytového prostoru,

d) odkazy vyjadřující vztah mezi právy k nemovitosti zapsanými u různých vlastníků a jiných oprávněných,

e) upozornění, že zapsané právní vztahy jsou dotčeny změnou (dále jen „plomba”),23)

f) odkaz na položku výkazu změn a na listinu, na jejímž podkladě byl proveden zápis právních vztahů do katastru,

g) údaje o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám.


§ 10

Projednání katastru s informačními systémy

(1) Projednání údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou:

a) číselný kód okresu,

b) číselný kód obce,

c) číselný kód části obce,

d) číselný kód katastrálního území,

e) identifikační číslo právnické osoby,

f) rodné číslo fyzické osoby,

g) parcelní číslo,

h) popisné číslo nebo evidenční číslo budovy.

(2) Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a budovu ve spojení s číselným kódem části obce.

(3) Propojení katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje také prostřednictvím souřadnic definičních bodů katastrálních území nebo parcel, nelze-li použít ustanovení odstavce 1.


§ 11

Podrobné polohové bodové pole

(1) V katastru se vedou geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole.24)

(2) Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o zhušťovacích bodech a o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodech 6 a 7 přílohy.

(3) Obsahem správy podrobného polohového bodového pole je:

a) zajištění zeměměřičských činností při založení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění měřické značky25) nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v geodetických údajích bodů,26)

c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.


§ 12

Místní a pomístní názvosloví

(1) V katastru se vedou:

a) názvy územních samosprávných celků, částí obcí a katastrálních území,

b) pomístní názvy pozemkových tratí (pozemku nebo seskupení pozemků mimo zastavěná území).

(2) Obnovený katastrální operát27) dále obsahuje:

a) v příslušných listech katastrální mapy standardizované znění názvu sousedního státu,

b) názvy veřejných prostranství (ulic, náměstí, parků),

c) názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění podle posledního vydání Základní mapy ČR 1: 10 000.


Oddíl třetí

Katastrální operát

§ 13

Soubor geodetických informací

(1) Katastrální mapa28) je závazným státním mapovým dílem29) a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S - JTSK je uveden v bodu 8 přílohy.

(2) Předměty obsahu katastrální mapy v S - JTSK se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 9 přílohy a v ostatních katastrálních mapách podle bodu 10 přílohy.

(3) Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů.

(4) Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením v terénu neznatelných hranic zemědělských a lesních pozemků (§ 84) a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu.

(5) Popis katastrální mapy tvoří:

a) uvnitř mapového rámu čísla bodů polohového bodového pole, čísla hraničních znaků na státní hranici, místní a pomístní názvosloví a označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami,

b) vně mapového rámu (mimorámcové údaje) název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze ve správném členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedících mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje, okrajové náčrtky a upozornění na ochranu práv (§ 83 odst. 1).

(6) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů může být proti ustanovení odstavců 2 až 5 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu; přitom do první revize údajů katastru se mapa označí názvem Katastrální mapa.

(7) Další prvky polohopisu katastrální mapy, které přesahují ustanovení § 5 odst. 2, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy revizí údajů katastru je zjištěna změna jejich geometrického a polohového určení, popř. do doby číselního vyjádření polohopisu katastrální mapy podle § 5 odst. 1 písm. a).

(8) V katastrálních územích stanovených katastrálním úřadem je vedeno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy na záznamovém médiu počítače a obsahuje údaje pro automatizované zobrazení digitální katastrální mapy nebo alespoň seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu katastrální mapy doplněný přehledem čísel těchto bodů.

(9) Při geometrickém a polohovém určení se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu katastrální mapy, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů na vlastnické hranici alespoň 0, 10 m a v ostatních případech 0, 20 m. Pro zobrazení těchto tvarů platí kritérium 0, 2 mm na mapě.

(10) Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti mohou být v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ministerstvem a Úřadem.30) I v takových případech však musí být hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice zobrazena podle skutečnosti.


§ 14

Soubor popisných informací

(1) Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 6 až 9 a je veden na záznamovém médiu počítače.

(2) Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy:

a) seznam vlastníků a jiných oprávněných podle jejich čísel,

b) abecední rejstřík vlastníků a jiných oprávněných,

c) soupis parcel podle parcelních čísel,

d) výčet parcel podle vlastníků (spoluvlastníků) a jiných oprávněných s údaji o právních vztazích k nemovitostem (list vlastnictví),

e) seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními, pokud se jim přiděluje.

(3) Údaje o parcelách podle § 3 odst. 2 a podrobnější údaje o právních vztazích podle § 9 zapisované dosud jen na ručně vedeném listu vlastnictví se postupně převádějí na záznamové médium počítače.

(4) Po převedení všech údajů podle odstavce 3 do souboru popisných informací se ručně vedené listy vlastnictví po uplynutí skartační lhůty uloží jako archiválie.31)


§ 15

Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru

V dohodě Úřadu s příslušnými ústředními orgány státní správy se ze souboru popisných informací vyhotovují ke stanovenému datu souhrnné přehledy o půdním fondu.


§ 16

Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení s obnovu souboru geodetických informací

(1) Dokumentaci tvoří výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli, při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace výsledků činností v podrobném polohovém bodovém poli obsahuje:

a) přehled sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje,

b) geodetické údaje32) o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) technickou zprávu o přesnosti určení zřízených bodů podrobného polohového bodového pole.

(3) Dokumenty výsledků činností při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření obsahuje:

a) doklady ze zjišťování průběhu hranic pozemků a námitkového řízení obnovy katastrálního operátu,

b) přehled záznamů podrobného měření změn,

c) záznamy podrobného měření změn s prvopisem geometrického plánu, včetně měřičských náčrtů a geometrických plánů vyhotovených podle dřívějších předpisů,

d) měřičské náčrty a zápisníky pro obnovu souboru geodetických informací a pro obnovu měřičského operátu evidence nemovitostí podle dřívějších předpisů,

e) výpočet výměr parcel.

(4) Dokumentace z projednání pomístních a místních názvů obsahuje:

a) seznam pomístních názvů,

b) doklady o změnách místních názvů a o schválení pomístních názvů katastrálním úřadem a názvů katastrálních území Úřadem.

(5) Vyřazování (skartace) obsahu dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací se řídí zvláštním předpisem.31)


§ 17

Sbírka listin

(1) Sbírka listin obsahuje:

a) protokol o vkladech (§ 35 odst. 1),

b) protokol o záznamech (§ 38 odst. 1),

c) výkaz změn (§ 45),

d) smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny (§ 33, 36, 39 až 41),

e) spisy (§ 35 odst. 3),

f) záznam pro další řízení (§ 42 a 49),

g) protokol o výsledku revize katastru (§ 42 odst. 9).

(2) Smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny se zakládají podle katastrálních území a položek výkazu změn. Spisy se zakládají v pořadí čísel protokolu o vkladech nebo protokolu o záznamech.

(3) Vyřazování (skartace) obsahu sbírky listin se řídí zvláštním předpisem.31) Výkaz změn se po vyřazení stává archiválií.31)


Oddíl čtvrtý

Změny obsahu katastru

§ 18

(1) Změnou v obsahu katastru je každá změna, zrušení nebo doplnění údajů uvedených v oddílu druhém.

(2) Změny v obsahu katastru provádí katastrální úřad.


Změny katastrálního území

§ 19

(1) Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu, popř. městské části statutárního města, se považuje:

a) sloučení dvou nebo více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělení části jednoho katastrálního území a připojení této části k jinému katastrálnímu území (jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem katastru).

(2) Řízení o změně hranice katastrálního území zahajuje katastrální úřad z vlastního podnětu nebo na návrh toho, jehož zájmu se změna týká. Přílohou návrhu je:

a) kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice černou čárou o tloušťce 1 mm a slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální mapy tak, aby v něm byla uvedena parcelní čísla pozemků, které částí svého obvodu tvoří novou hranici,

b) vyjádření dotčených vlastníků k návrhu na změnu hranice,

c) prohlášení navrhovatele změny, že zajistí na svůj náklad označení a zaměření nové hranice katastrálního území, pokud dá katastrální úřad ke změně souhlas,

d) vyjádření místně příslušné obce.

(3) Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

(4) Zaměření změny hranice katastrálního území, která vyplynula z výsledků zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu (§ 49 až 51), zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(5) V rozhodnutí, kterým katastrální úřad schvaluje změnu hranice katastrálního území,33) uvede výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, s uvedením srovnatelného sestavení přečíslovaných parcel.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 doručí katastrální úřad navrhovateli a místně příslušné obci. Vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, doručí katastrální úřad rozhodnutí veřejnou vyhláškou34) vyvěšenou v obci způsobem v místě obvyklým.

(7) Podle pravomocného rozhodnutí provede katastrální úřad změnu hranice katastrálního území v katastru.


§ 20

(1) Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, je důsledkem změny hranice obce.

(2) Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování průběhu nových hranic v terénu.

(3) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

(4) Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem,35) její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice v katastru v případě, že její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě.

(5) Zaměření změny průběhu hranice obce, která byla projednána obcemi a příslušnými orgány státní správy při obnově katastrálního operátu, zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

(6) Změna hranice obce se v katastru provádí na základě dohod obcí a listin vyhotovených podle zvláštních předpisů36) a s ní se provádí související změna hranice katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu.


§ 21

Změna hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí, se v katastru provádí na podkladě údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra.37)


§ 22

(1) Katastrální úřad si vyžádá ke změně názvu katastrálního území stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

(2) Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát”)38) a obci.


§ 23

(1) Změnu údajů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) provádí katastrální úřad podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

(2) Změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. e), h) a i) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.


§ 24

(1) Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru územně příslušnému inspektorátu a provozovateli systému územní identifikace.

(2) Přehlednou evidenci změn hranic a názvů katastrálních území a obcí vede inspektorát na mapových a číselných podkladech, které jednotně určí Úřad.

(3) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.


Změny údajů o parcele

§ 25

(1) Ke změně geometrického a polohového určení nemovitosti dochází při obnově katastrálního operátu a při doplnění parcely do katastru (§ 84 odst. 3). Nová hranice nemovitosti nebo její část se geometricky a polohově určuje na podkladě geometrického plánu nebo při obnově katastrálního operátu podle § 58.

(2) Nově vzniklé parcely se označují:

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem (poddělením) pořadové číslo nově vytvořené parcely, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady podle § 3 odst. 7.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela.

(4) Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného druhu pozemku se ponechá číslo parcely s nejvyšší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 7.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Nově vznikající parcela komunikace a vodního toku, která vzniká z částí dosavadních parcel, se označí kmenovým číslem v číselné řadě pro pozemkové parcely navazujícím na poslední použité číslo. Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí komunikace a vodního toku, ale nejsou dosud majetkoprávně vypořádány (§ 34 odst. 3 a 4), se označí jako samostatné parcely poddělením kmenového čísla parcely komunikace a vodního toku.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady stavebních parcel. Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popř. se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud demolicí budovy ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady pozemkových parcel.

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 2 písm. b).

(11) Při doplnění parcely do katastru, která byla sloučena do většího půdního celku, se této parcele ponechá původní parcelní číslo, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě a při různosti číselných řad v katastru a v dřívější pozemkové evidenci (§ 84 odst. 1) se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 2.

(12) Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad změny hranice katastrálního území a obce, nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru (§ 42), doplnění parcel (§ 84) nebo při opravě chyby.39)


§ 26

(1) Změna výměry parcely vzniká:

a) změnou hranice pozemku,

b) novým geometrickým a polohovým určením celého obvodu pozemku,

c) při opravě chyb zákresu hranice pozemku v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Změna výměry se v katastru provádí podle podkladů uvedených v § 25 odst. 12.


§ 27

(1) Změna údajů o způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů předložených podle zvláštních předpisů.40)

(2) Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je:

a) kopie katastrální mapy s označením nemovité kulturní památky a zákresem průběhu hranice chráněného území a ochranného pásma mapovou značkou podle bodu 9 přílohy,

b) listina, která obsahuje podle obcí a katastrálních území seznam dotčených parcel označených parcelními čísly podle katastru a kódy vyjadřujícími způsob ochrany nemovitosti podle bodu 3 přílohy.

(3) Jestliže jsou jedním způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.


§ 28

(1) Změna údajů o parcele podle § 7 písm. i) a j) se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.

(2) Změna údajů podle § 7 písm. h) a l) se v katastru provádí podle sdělení obcí.

(3) Změnu údajů o parcele podle § 7 písm. a), b), e), k), m) a n) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.


§ 29

Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném

(1) Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího tuto změnu:

a) z podnětu vlastníka nebo jiného oprávněného,

b) z podnětu katastrálního úřadu při revizi katastru (§ 42) a při obnově katastrálního operátu (§ 50).

(2) Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů.

(3) Změnu údajů podle § 8 písm. a) až c), e) a g) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.


Změny v podrobném polohovém bodovém poli

§ 30

Za změnu se považuje:

a) zničení a poškození měřické značky, signálu a jiného zařízení zhušťovacího bodu a měřické značky ostatních bodů podrobného polohového bodového pole,

b) zřízení nebo zrušení bodu podrobného polohového bodového pole,

c) změna geodetických údajů.


§ 31

(1) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu41) projedná s vlastníkem nemovitosti přemístění bodu podrobného polohového pole nebo jeho zrušení do 30 dnů po doručení oznámení.

(2) Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu42) prošetří příčinu zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole; přitom uvede do souladu geodetické údaje se stavem v terénu.

(3) V katastrálních územích, v nichž je stanoveno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy, katastrální úřad reviduje stav podrobného polohového bodového pole a podle potřeby ho doplňuje.


§ 32

Změny místního a pomístního názvosloví

(1) V katastru se změní:

a) název okresu, obce, části obce a osady na podkladě listiny vydané podle zvláštních předpisů,36)

b) název katastrálního území podle § 22,

c) název veřejného prostranství na podkladě listiny vydané podle zvláštního předpisu7)

d) název vodního toku a vodní plochy podle § 12 odst. 2 písm. c).

(2) Změnu pomístního názvu pozemkové tratě schvaluje:

a) katastrální úřad po předchozím vyžádání vyjádření obce,43)

b) Úřad na návrh katastrálního úřadu opatřený vyjádřením obce a po předchozím projednání v Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního pro standardizaci geografického názvosloví, pokud je pomístní název pozemkové trati současně geografickým jménem standardizovaným v Základní mapě ČR 1: 10 000.44)


Oddíl pátý

Postup při zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

Vklad práv k nemovitostem

§ 33

(1) Předmětem vkladu45) jsou práva zapisovaná do katastru na základě:

a) smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti,

b) smlouvy o zástavním právu k nemovitostem,

c) smlouvy o oprávnění, které odpovídá věcnému břemenu,

d) smlouvy o předkupním právu k nemovitostem s věcnými účinky,

e) smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru,13) včetně rozestavěného,

f) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu,46)

g) prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem o vložení nemovitosti do základního jmění obchodní společnosti,47)

h) dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,48) je-li předmětem vypořádání nemovitost,

i) dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem,49)

j) smlouvy o výstavbě, jejichž součástí je převod spoluvlastnických podílů pozemků.50)

(2) Předmětem vkladu jsou dále:

a) prohlášení vlastníka budovy,51)

b) smlouvy o výstavbě, jejich změny a doplňky.52)


§ 34

(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 33 (dále jen „smlouva”) nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.53)

(2) Smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou nebo více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, jemuž byl návrh na vklad doručen dříve.

(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na rozhodnutí o využití území54) je možné předložit jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřujícímu k uskutečnění změny využití území. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy,55) ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. přitom se oddělené sousedící části parcel téhož vlastníka určené po uskutečnění změny ke shodnému způsobu využití sloučí do jedné parcely.

(4) Katastrální úřad vyznačí v katastru rozdělení parcel dotčených změnou (§ 44 a 45) v celém rozsahu geometrického plánu předloženého podle odstavce 3.

(5) V dalších listinách předkládaných v souvislosti s geometrickým plánem podle odstavce 3 k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem do katastru se označují převáděné parcely podle stavu katastru po provedení změny podle odstavce 4.

(6) Dalšími doklady pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva k jednotce podle zvláštního předpisu13) jsou:

a) kopie nabídky převodu vlastnictví bytu podané nájemci bytu vlastníkem bytu, popř. vlastníkem budovy,56)

b) písemný souhlas příslušných orgánů s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru,57)

c) potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu.58)

(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejich právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:

a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zvláštního předpisu;59) přitom podpis zástavního věřitele na zástavní smlouvě nemusí být ověřen,

b) smlouva byla sepsána notářským zápisem,

c) smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly,

d) právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a u obchodních společností i výpis z obchodního rejstříku,

e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.


§ 35

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech (rejstřík), ve kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad právních vztahů a výsledek řízení o vkladu. pro každý návrh založí spis označený průběžným číslem protokolu o vkladech, v kterém zaznamená průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu. V souboru popisných informací vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.23)

(2) Katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopisech smlouvy doložku:60)

„Katastrální úřad v...............................................
Vklad práva povolen rozhodnutím č. j..............................
Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne.....................
Právní účinky vkladu vznikly dnem..................................”.

K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného pracovníka. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení.61)

(3) Katastrální úřad po vložení údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 1. Smlouvu a spis uloží do sbírky listin.


Záznam práv k nemovitostem

§ 36

(1) Záznamem62) se zapisují práva k nemovitostem na základě:

a) rozhodnutí státního orgánu týkajícího se vzniku, změny nebo zániku právních vztahů k nemovitostem (např. rozhodnutí soudu, pozemkového úřadu, stavebního úřadu),

b) potvrzení o prodeji nemovitosti veřejnou dražbou,63)

c) osvědčení ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru (zejména o vydržení, přírůstku a zpracování).64)

(2) Záznamem se zapisují též práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona. Pokud ustanovení zákona neobsahuje jednoznačnou identifikaci dotčených vlastníků a údaje o nemovitostech podle zvláštního předpisu,65) provede katastrální úřad záznam na návrh nabyvatele práv obsahující uvedené údaje.

(3) Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku.66) K provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou63) připojí ověřená kopie59) příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci,67) popřípadě schválení o privatizaci68) včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993 a soupis nemovitého majetku, dále ověřená kopie59) rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části majetku podniku a převedení privatizačního majetku na Fond národního majetku České republiky a výpis z obchodního rejstříku. Při realizaci převodu privatizovaného majetku Pozemkovým fondem České republiky připojí se k uvedeným listinám též dohoda, kterou Fond národního majetku České republiky převádí privatizovaný majetek na Pozemkový fond České republiky.

(4) Pokud zákon stanoví, že práva, která se zapisují do katastru, vznikla, změnila se nebo zanikla na základě určité právní skutečnosti, a přitom nestanoví listinu, která osvědčuje nebo potvrzuje právní vztahy, je takovou listinou souhlasné prohlášení osoby, jejíž právo vzniká nebo se rozšiřuje, a osoby, jejíž právo zaniká nebo se omezuje. Z prohlášení musí nesporně vyplývat, k jaké změně práva došlo a na základě jakých právních skutečností, s odkazem na příslušné ustanovení zákona, které vznik, změnu nebo zánik práva zakládá. Podpisy osob na prohlášení musí být úředně ověřeny nebo musí být jejich pravost zjištěna porovnáním s úředně ověřeným podpisovým vzorem uloženým u katastrálního úřadu. je-li vznik, změna nebo zánik práva závislý na právní události, kterou lze doložit listinou (např. existence manželství, rozvod), musí být prohlášení takovou listinou doloženo.

(5) Záznamem se zapíše zánik zástavního práva zajišťujícího pohledávku na základě potvrzení zástavního věřitele, že zajištěná pohledávka zanikla. Pravost podpisu zástavního věřitele na potvrzení se ověří některým ze způsobů uvedených v § 34 odst. 7 písm. a), b), d) a e).


§ 37

(1) Katastrální úřad zkoumá, zda rozhodnutí a listiny uvedené v § 36 jsou čitelné, pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle údajů katastru, popř. zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

(2) Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí a jiná listina má některý z uvedených nedostatků nebo chybí geometrický plán,69) vrátí ji vyhotoviteli s uvedením zjištěných nedostatků.70)


§ 38

(1) Katastrální úřad vede protokol o záznamech, v kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru, k vyznačení poznámek (§ 39), k zápisu jiných než věcných práv do katastru (§ 40) a jiných údajů katastru (§ 41) a informace o jejich vyřízení.

(2) Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin uvedených v § 36 vyznačí katastrální úřad v souboru popisných informací plombu.

(3) Zápis nových budov71) se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka budovy. U budov dokončených před 1. říjnem 1976 a neevidovaných v katastru se nahrazuje kolaudační rozhodnutí odpovídajícím rozhodnutím vydaným podle dřívějších stavebních předpisů. Jako vlastník rozestavěného bytu a nebytového prostoru se zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.52)

(4) Katastrální úřad po záznamu údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 2 a založí rozhodnutí nebo jinou listinu do sbírky listin.


§ 39

Poznámky

Listiny určené k zápisu poznámek22) katastrální úřad zaznamenává v protokolu o záznamech a vyznačí plombu. Poznámku zapíše v souboru popisných informací, odstraní plombu a listinu založí do sbírky listin.


§ 40

Zápis jiných než věcných práv do katastru

(1) Pro zápis jiných než věcných práv, která se zapisují do katastru,72) se použije přiměřeně postupu pro zápis věcných práv do katastru záznamem.62)

(2) Zápis se provede na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny předepsaným způsobem.65)


Oddíl šestý

Činnosti při vedení katastru

§ 41

Zápis jiných údajů katastru

(1) Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou:

a) listiny dokládající skutečnosti, které jsou podle zákona obsahem katastru,

b) informace vyšetřené katastrálním úřadem nebo převzaté z jiných informačních systémů,

(2) Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.


§ 42

Revize katastru

(1) Vyhlášení revize údajů katastru (dále jen „revize”) oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize prováděna.73)

(2) Před zahájením revize se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací a označení katastrální mapy názvem.

(3) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedících nemovitostí. Stejně se postupuje, když adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

(4) Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu:

a) průběhu hranice katastrálního území,

b) průběhu hranic nemovitostí, druhu pozemku a způsobu využití nemovitostí v terénu,

c) dalších prvků polohopisu, pokud jsou již obsahem katastrální mapy,

d) zápisů v záznamu pro další řízení z hlediska oprávněnosti jejich dalšího evidování a sledování,

e) seznamu budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními,

f) jmen (názvů), adres trvalého pobytu (sídla) vlastníků a doplnění jejich chybějících rodných nebo identifikačních čísel,

g) podrobného polohového bodového pole,

h) místního a pomístního názvosloví.

(5) Zjištěné změny

a) doložené příslušným povolením, popř. geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn (§ 62 a § 66 odst. 10) nebo změny tyto doklady nevyžadující se zapíší do přílohy k protokolu revize. Vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v operátu katastru,

b) nedoložené doklady podle písmene a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a dojednaného způsobu odstranění nesouladů v údajích katastru, který podepíše vlastník nebo jeho zástupce.

(6) Pokud zápis podle odstavce 5 písm. b) se týká vlastníka, který není přítomen revizi, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením lhůty k dodání příslušných dokladů.74)

(7) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za neplnění jeho povinností.75)

(8) Protokol o výsledku revize obsahuje:

a) datum a rozsah provedené revize,

b) způsob provedení revize (pochůzka v terénu, využití leteckých snímků apod.),

c) odkaz na položky přílohy podle odstavce 5 písm. a) a záznamu pro další řízení podle odstavce 5 písm. b), ve kterých jsou zjištěné změny údajů katastru zaznamenány,

d) podpis zástupce katastrálního úřadu.

(9) Protokol o výsledku revize s přílohou podle odstavce 5 písm. a) se po provedení zjištěných změn v katastru založí do sbírky listin.


Vyznačování změn údajů katastru v katastrálním operátu

§ 43

(1) Dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je:

a) výkaz změn, jedná-li se o údaje podle § 6 až 9,

b) dokumentace výsledků šetření a měření podle § 16.

(2) Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě:

a) do 30 dnů po pravomocném rozhodnutí o povolení vkladu,76)

b) do 30 dnů po doručení listiny, která je podkladem pro záznam nebo poznámku,77)

c) do 30 dnů od účinnosti zákona,

d) do 60 dnů po doručení jiné listiny.



§ 44

(1) V souboru geodetických informací se vyznačují změny předmětů obsahu katastrální mapy:

a) zobrazením změny v katastrální mapě vedené v grafické formě,

b) změnou údajů v číselném vyjádření obsahu katastrální mapy.

(2) Změny předmětů obsahu katastrální mapy se vyznačují současně s jejich zaznamenáním:

a) ve výkazu změn, jde-li o změny doložené příslušnými listinami, jejichž součástí je geometrický plán, nebo jde-li o opravu chybného geometrického a polohového určení hranice pozemku,

b) v přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje, seznamu pomístních názvů nebo v přehledu záznamů podrobného měření změn, v případě změny dalších prvků polohopisu.

(3) Charakteristiky a kriteria přesnosti zobrazení změn jsou stanoveny v bodu 12 přílohy.

(4) Po zobrazení změny v katastrální mapě podle geometrického plánu a jeho měřické dokumentace se provede vždy kontrolní grafický výpočet výměr nových a změnou dotčených parcel. Vyhoví-li takto zjištěná výměra kritériím podle bodu 13 přílohy, považuje se výměra uvedená v geometrickém plánu za správnou.

(5) Pokud se podle odstavce 3 nebo 4 zjistí překročení mezních odchylek, považuje se geometrický plán za nezpůsobilý k vyznačení do katastru.


§ 45

V souboru popisných informací se vyznačují změny údajů katastru současně s jejich zápisem ve výkazu změn, je-li soubor popisných informací veden automatizovaně u katastrálního úřadu, nebo vyznačením změny na listu vlastnictví a následným automatizovaným promítnutím změn z výkazu změn do souboru popisných informací.


Opravy chyb v katastrálním operátu

§ 46

(1) V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn.

(2) Pokud chyba vznikla

a) při vedení a obnově katastru a v geometrickém plánu vyhotoveném katastrálním úřadem nebo jeho právním předchůdcem, opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti,

b) při vyhotovování geometrického plánu jinou osobou, než je uvedeno v písmenu a), vyzve katastrální úřad dotčeného vlastníka nebo jiného oprávněného k zajištění opravy geometrického plánu.


§ 47

Opravu chyb ve výměře parcely provede katastrální úřad z úřední povinnosti, pokud je způsobena:

a) chybným geometrickým a polohovým určením pozemku,

b) chybným určením výměry,

c) chybami v psaní a počítání.


Oddíl sedmý

Činnosti při opravě katastrálního operátu

§ 48

Vyhlášení obnovy katastrálního operátu novým mapováním

(1) O obnově katastrálního operátu rozhodne po předchozím souhlasu Úřadu katastrální úřad v těch katastrálních územích, která splňují některou z podmínek stanovených zvláštním předpisem.78)

(2) Rozhodnutí o obnově katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s jednoročním časovým předstihem. Současně upozorní obec na povinnost trvalého označení jejích územních hranic35) v dohodě se sousedními obcemi. Rozhodnutí se stejným poučením zašle katastrální úřad i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (např. dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy).

(3) Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem.

(4) Ve vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu obcí73) se upozorní vlastníci na jejich povinnosti,79) zejména označit trvalým způsobem nesporné hranice svých pozemků, pokud nejsou označeny zdí nebo plotem.


Zjišťování průběhu hranic

§ 49

(1) Složení komise pro zjišťování průběhu hranic a dalších údajů, které jsou obsahem katastru (dále jen „zjišťování průběhu hranic”), projedná předseda komise jmenovaný ředitelem katastrálního úřadu s obcí, orgánem ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, popř. podle místních podmínek s dalšími orgány.80)

(2) Ke zjišťování průběhu hranic se přizvou vlastníci. Vlastníci zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků jsou podle rozhodnutí předsedy komise účastníky zjišťování průběhu hranic jen v případě, kdy jejich přítomnost je nezbytná pro projednání průběhu vlastnické hranice se sousedním pozemkem existujícím v terénu.

(3) Účast vlastníků při zjišťování průběhu hranic zajišťuje katastrální úřad ve spolupráci s obcí.

(4) Vlastníci jsou ke zjišťování průběhu hranic zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem.


§ 50

(1) Podkladem pro zjišťování průběhu hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle vlastníků. Podklad obsahuje i pozemky uvedené v § 3 odst. 2.

(2) Při zjišťování průběhu hranic se rozlišují:

a) hranice vlastnické,

b) hranice druhů pozemků, popř. rozhraní způsobu využití nemovitosti,

c) vnější obnovy budov,

d) hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.

(3) Komise prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to:

a) jméno (název), adresu trvalého pobytu (sídla) vlastníka,

b) identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby,

c) druh pozemku,

d) způsob využití nemovitosti,

e) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

f) místní a pomístní název,

g) další prvky polohopisu.


§ 51

(1) Při zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranic v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě.

(2) Lomové body vlastnické hranice, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě a vlastníci s ní souhlasí, se označí v terénu barvou. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou tlustou čárou s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (plot, zeď apod.) a hraničních znaků (§ 79) mapovými značkami podle bodu 9 přílohy. V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením vlastnické hranice.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zákresu v katastrální mapě, prověří komise příčinu tohoto stavu. je-li příčinou

a) chybný zákres hranice v katastrální mapě, vyznačí se v náčrtu její oprava červeně a v soupise nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice,

b) vědomá změna průběhu hranice v terénu, upozorní komise dotčené vlastníky na jejich povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán na změnu hranice a příslušnou smlouvu o změně právních vztahů k nemovitostem. V náčrtu se červeně vyznačí nová hranice v terénu, ale jí oddělená část původního pozemku se sloučí do tohoto pozemku zobrazeného v katastrální mapě.81) Dosavadní vlastnická hranice, pokud je v terénu neznatelná, se vyznačí mapovou značkou neznatelné hranice (bod 9 přílohy). V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením hranic.

(4) Dojde-li k rozporu82) ve tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zákresu v katastrální mapě příslušnou mapovou značkou sporné hranice (bod 9 přílohy). Komise poučí vlastníky, jichž se spor týká, o možnosti řešit spor o hranici u soudu.

(5) Tvoří-li hranici vlastnickou, popř. hranici katastrálního území hranice vodního toku, nepovažuje se posun hranice v důsledku přirozené činnosti vodního toku (eroze, naplaveniny) za právní skutečnost podle zvláštního předpisu.64)

(6) Při zjišťování průběhu vnějšího obvodu budovy, která není doposud vyznačena v katastru, upozorní komise dotčeného vlastníka na povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán, příslušnou listinu pro vyznačení budovy v katastru71) a na případné sankce.75) V náčrtu se vyznačí tato budova červeně svým vnějším obvodem a sloučí se do pozemku, na kterém je postavena.

(7) Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o hranici pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentace Ministerstva vnitra.37)

(8) Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 3 přílohy) se nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popř. z podkladů předložených orgány příslušných ministerstev.

(9) Změny hranic druhu pozemku, které v terénu vznikly v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic v rámci zemědělského půdního fondu a přirozené změny druhu pozemku,83) se v náčrtu vyznačí podle skutečného stavu v terénu. Tyto změny se projednají s vlastníky dotčených pozemků, kteří tyto skutečnosti vezmou na vědomí podpisem v soupise nemovitostí.

(10) Zjištěné změny dalších údajů podle § 50 odst. 3, doložené příslušným povolením nebo tento doklad nevyžadující, se zapíší do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru. U změny druhu pozemku nedoložené příslušným dokladem se projedná způsob odstranění nesouladu.

(11) Projednaný způsob a termín řešení vlastnické hranice podle odstavce 3 písm. b), budovy podle odstavce 6 a nesouladu v druhu pozemku podle odstavce 10 s poučením na možnost uplatnění sankcí za neplnění povinností75) se zapíše do záznamu pro další řízení a zápis potvrdí vlastník svým podpisem.

(12) O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol, který obsahuje:

a) údaj o katastrálním území a období, v kterém bylo provedeno zjišťování průběhu hranic,

b) jména členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování průběhu hranic,

e) celkové výsledky zjišťování průběhu hranic s odkazem na doklady, v kterých jsou zaznamenány výsledky zjišťování průběhu hranic s podpisy vlastníků (odstavce 2, 3, 9 a 11),

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(13) Nedílnou součástí protokolu jsou náčrty s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru. Přílohou protokolu jsou též doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování průběhu hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.


Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

§ 52

(1) Katastrální úřad může provést před vyhotovením obnoveného katastrálního operátu přečíslování parcel.

(2) Jednotkou pro přečíslování parcel je katastrální území. Při přečíslování se parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.


§ 53

(1) Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě:

a) výsledků zjišťování průběhu hranic,

b) nového geometrického a polohového určení hranic pozemků, hranic katastrálního území a obce, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy v S - JTSK (§ 60 a 61),

c) měřické dokumentace, podle níž byly vyznačeny změny údajů v dosavadním katastrálním operátu v průběhu jeho obnovy až do doby vyhlášení jeho platnosti,

d) přečíslování parcel (pokud bylo provedeno).

(2) Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic všech evidovaných pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy podle § 13 odst. 8.

(3) Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geometrických informací číselným vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků jsou operáty dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1).


§ 54

Obnovený soubor popisných informací vznikne z údajů vedených na záznamovém médiu počítače, v nichž se vyznačí:

a) změny zaznamenané v soupisech nemovitostí (§ 51),

b) nové výměry parcel vypočtené na podkladě nového geometrického a polohového určení hranic pozemků,

c) nové údaje o parcele vyplývající z obnovy souboru geometrických informací (označení listu katastrální mapy apod.),

d) změny údajů katastru, které vznikly v průběhu obnovy dosavadního katastrálního operátu až do doby vyhlášení jeho platnosti.


§ 55

Řízení o námitkách

(1) Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž nabude obnovený katastrální operát platnosti.

(2) Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.84)

(3) Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až d). Po celou dobu vyložení katastrálního operátu se mohou vlastníci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.

(4) Neúčast vlastníků a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

(5) O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol, který obsahuje:

a) datum a místo konání řízení o námitkách,

b) způsob oznámení vyložení obnoveného katastrálního operátu,

c) počet podaných námitek a způsob jejich vyřízení,

d) podpis zástupce katastrálního úřadu.


§ 56

Vyhlášení platnosti obnoveného operátu

(1) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(2) Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.

(3) Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní operát stává neplatným.85) Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.


§ 57

Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do číselného vyjádření

(1) V odůvodněných případech může katastrální úřad po předchozím souhlasu Úřadu doplnit ve vybraných katastrálních územích dosavadní katastrální mapu vyhotovenou v S - JTSK číselným vyjádřením jejího obsahu.

(2) Při přepracování souboru geodetických informací do číselného vyjádření provede katastrální úřad revizi.

(3) Soubor geodetických informací po přepracování musí splňovat náležitosti podle § 13 odst. 1 až 5. Zemědělské a lesní pozemky sloučené do větších půdních celků se do souboru doplní obdobně podle § 53 odst. 3.

(4) Podle číselného vyjádření hranic pozemků a obvodů budov se v souboru popisných informací vyznačí nové výměry parcel.

(5) K obnovenému katastrálnímu operátu se provádí řízení o námitkách a vyhlášení jeho platnosti podle § 55 a 56.


§ 58

Obnova katastrálního operátu při pozemkových úpravách

(1) K úplné nebo částečné obnově katastrálního operátu novým mapováním může dojít při komplexních pozemkových úpravách,86) pokud výsledky souvisejících zeměměřických činností splňují ustanovení této vyhlášky, v rozsahu upravovaného území.

(2) Při obnově katastrálního operátu podle odstavce 1 se uvnitř upravovaného území nepoužijí ustanovení § 48 až 51, § 53 odst. 1 a 3, § 54 písm. a) a § 55. Namísto toho se postupuje podle zvláštních předpisů.86)87)


Oddíl osmý

Zeměměřické činnosti pro účely katastru

§ 59

Pro účely katastru se vykonávají tyto zeměměřické činnosti:

a) zřizování, údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,

b) geometrické a polohové určení hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

c) vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.


Podrobné polohové bodové pole a podrobné měření

§ 60

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 11 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

a) technickou zprávu obsahující zejména údaje prokazující dosaženou přesnost určení bodu,

b) geodetické údaje o bodu.


§ 61

(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

(2) Charakteristiky a kriteria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 72 odst. 3.


Oddíl devátý

Geometrický plán

§ 62

(1) Geometrický plán88) (dále jen „plán”) se zhotovuje pro:

a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací (§ 5 odst. 2 písm. n)),

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,89)

f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,

g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

Plán podle písmen a) až f) obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně s uvedením dosavadních a nových parcelních čísel, výměr, druhů pozemků, porovnání se stavem evidence právních vztahů a další údaje. Vzory plánu jsou uvedeny v bodech 14 a 15 přílohy.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 3.


§ 63

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,

b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,90) které jsou předmětem katastru,

c) změnu hranice katastrálního území a obce,

d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.


§ 64

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,

b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.


§ 65

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu91) (dále jen „vyhotovitel plánu”) bezplatně v potřebném rozsahu kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu.

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo

b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.


§ 66

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Nové hranice oddělovaných pozemků se před zaměřením označí způsobem podle § 79.

(2) Podrobné měření se provede s přesností podle ustanovení § 61. Geometrickým základem podrobného měření jsou:

a) body základního a podrobného polohového bodového pole v katastrálních územích nebo jejich částech stanovených katastrálním úřadem,

b) jednoznačně identifikovatelné podrobné body polohopisu katastrální mapy v ostatních územích.

Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S - JTSK, stanovuje katastrální úřad a oznamují se ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Při podrobném měření se dále zaměří identické body podle odstavce 2 písm. b), je-li potřebné

a) změnu zaměřenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě, jejíž polohopis není v S - JTSK,

b) porovnat právní vztahy k pozemkům podle § 3 odst. 2 zobrazeným v podkladech uvedených v § 64 odst. 2, které vyjadřují právní vztahy k nemovitostem.

(4) Pokud v katastrálním území podle odstavce 2 písm. a) nelze připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, a dále v případě změny uvnitř parcely, je možno podrobné měření připojit nejméně na tři jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S - JTSK, a to při dodržení podmínek uvedených v bodu 12 přílohy.

(5) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zákresem v katastrální mapě. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12 přílohy. V prostorech podle odstavce 2 písm. a) se dále kontrolně zaměří nejméně ty dosavadní lomové body hranice, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna hranice navazuje.

(6) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření”), který obsahuje měřický náčrt a zápisník. Náležitosti popisného pole a zápisníku podrobného měření jsou upraveny příslušným tiskopisem Úřadu. Zápis určovacích a kontrolních údajů do tiskopisu může být nahrazen obdobně uspořádaným výpisem takových údajů na papíru, např. tiskovým výstupem z magnetického záznamu pořízeného v terénu.

(7) V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

a) pomocné body měřické sítě od čísla 4 001,

b) jednoznačně identifikovatelné body podle odstavce 2 písm. b) a nové podrobné body od čísla 1 do 3 999.

Čísla dosavadních podrobných bodů určených v souřadnicích S - JTSK podle dokumentace katastrálního úřadu se nemění.

(8) Výsledky dřívějších měření, např. při obnově katastrálního operátu novým mapováním, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole se skutečným stavem v terénu.

(9) Záznam podrobného měření musí být vyhotoven jednoznačně a čitelně.

(10) Záznam podrobného měření se zhotovuje i k vyznačení takových změn, které nejsou spojené s měřením v terénu (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru podle § 84 odst. 3) a pak neobsahuje zápisník, nebo změn, které spojené s měřením v terénu jsou, ale nemění hranice pozemku nebo obvod budovy (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2 písm. a) až m))


§ 67

Měřický náčrt

(1) Měřický náčrt má náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16 přílohy) a navíc obsahuje přibližný zákres měřické sítě, bodů geometrického základu, rozlišení způsobu trvalého označení hranic (plot, zeď apod.), rozlišení hraničních znaků (§ 79) a označení druhů pozemků u nově vzniklých parcel mapovými značkami (bod 9 přílohy), dále způsob využití nemovitosti (bod 2 přílohy), rozlišení budov (zděná, dřevěná), popisné nebo evidenční číslo budovy, je-li přiděleno. Měřický náčrt obsahuje vždy oměrné a jiné kontrolní míry.

(2) Měřický náčrt musí být zpracován v takovém (přibližném) měřítku, aby kresba byla dobře čitelná. Nesmí být v měřítku menším, než je katastrální mapa, do které bude změna vyznačována, s výjimkou:

a) změny s připojením na vzdálené body, které se zakreslí v přiměřeném zmenšeném měřítku,

b) liniových staveb nebo plošné změny velkého rozsahu s dlouhými přímými úseky hranic.

(3) Není-li možné v použitém měřítku měřického náčrtu některou část zaměřené změny (drobné výstupky) zobrazit, vykreslí se mimo vlastní kresbu změny detail příslušné části ve větším měřítku a vzájemná souvislost se vyznačí odkazem s použitím velkých písmen abecedy.


§ 68

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:

a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 2 souřadnicemi v S - JTSK,

b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Seznam souřadnic připojených a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

a) z vyrovnaných souřadnit v systému S - JTSK, které byly vypočteny podle odstavce 1 písm. a),

b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání,

c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S - JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c).

(5) Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(6) Výpočet výměr podle odstavce 2 písm. b) a c) se provede ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

a) číslo plánu,

b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),

c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo

b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.


§ 69

Náležitosti plánu

(1) Plán musí obsahovat popisové pole, grafické znázornění a výkaz výměr podle katastru, jejichž obsah a formální úprava je uvedena v bodu 16 přílohy.

(2) Jsou-li zaměřované nemovitosti ve více katastrálních územích, může se v dohodě s katastrálním úřadem vyhotovit společný plán pro všechna dotčená katastrální území.

(3) Plán se vyhotoví způsobem, který zaručí zřetelnost kresby, dobrou čitelnost popisu a jejich stálost.


§ 70

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.


§ 71

Ověřování plánu

Ověření plánu se vyznačí datem, číslem podle evidence ověřovaných výsledků,92) otiskem razítka úředně oprávněné osoby93) a jejím vlastnoručním podpisem na všech kopiích, které se mají stát prvopisem plánu.


§ 72

Potvrzení plánu katastrálním úřadem

(1) Katastrální úřad potvrdí na plánu ověřeném podle § 71 soulad očíslování parcel s údaji katastru za předpokladu, že vyhotovitel k tomu účelu předloží s plánem tyto přílohy:

a) záznam podrobného měření (§ 66 odst. 6 a § 68 odst. 1),

b) zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na kopii mapového podkladu poskytujícího vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 nebo bodové zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné fólii v měřítku mapového podkladu (§ 64 odst. 1) s přihlédnutím k jeho srážce,

c) záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),

d) dokumentaci o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,42)

e) podklad pro posouzení přesnosti výsledků zeměměřické činnosti94) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá nejméně splnění kritérií charakteristik podle bodů 12. 6 písm. b) a 12. 11 přílohy.

(2) Plán a jeho přílohy podle odstavce 1 písm. a), c) a d) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu, které poskytuje vyhotovitel plánu katastrální úřad, nebo automatizovaně.

(3) Automatizovaně lze doklady podle odstavce 2 vyhotovit, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu.

(4) Katastrální úřad při potvrzování plánu překontroluje soulad dosavadního stavu výkazu výměr se stavem katastru a správnost označení nových a změnou dotčených parcel parcelními čísly.

(5) Neshledá-li katastrální úřad rozpor plánu nebo jeho příloh nebo zásad (postupu) jeho vyhotovení s ustanoveními této vyhlášky, potvrdí všechny ověřené kopie plánu. Uvede položku knihy potvrzených plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí vyhotoviteli plánu.

(6) Plány, u kterých katastrální úřad shledá závady podle odstavce 5, vrátí nepotvrzené se všemi přílohami vyhotoviteli s upozorněním na zjištěné závady.

(7) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, katastrální úřad prošetří s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Pokud je chyba nesporná, potvrdí plán a zahájí řízení o opravě chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za závadu v plánu.


§ 73

Dokumentace plánu

Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami do dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.


§ 74

Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu

(1) Katastrální úřad vyhotoví na požádání kopii prvopisu plánu, kterou označí slovem „Kopie”. Ověřovací doložka obsahuje text: „Kopie plánu souhlasí s prvopisem geometrického plánu” a počet listů, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Pokud se kopie prvopisu plánu skládá z více listů, musí být všechny pevně spojeny a společně opatřeny otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Má-li být kopie prvopisu plánu podkladem pro právní úkony, přezkoumá katastrální úřad, zda je obsah plánu v souladu se stavem katastru. Pokud je tato podmínka splněna, rozšíří katastrální úřad na kopii prvopisu plánu doložku podle odstavce 1 o text: „Kopie geometrického plánu je v souladu s údaji katastru nemovitostí.”.

(3) Není-li plán v souladu s údaji katastru nebo neobsahuje potřebné porovnání se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem, upozorní katastrální úřad žadatele, že plán je pro právní úkony nepoužitelný.


Oddíl desátý

Vytyčování hranic pozemku

§ 75

(1) Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).

(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

(3) Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu87) není předmětem této vyhlášky.


§ 76

Podklady pro vytyčování hranic pozemku

(1) Podkladem pro vytyčení hranic pozemku je:

a) plán a jeho měřická dokumentace, který je součástí listiny o právních vztazích k nemovitostem zapsaných v platném katastrálním operátu,

b) geometrické a polohové určení pozemku v obnoveném katastrálním operátu podle § 48 až 58,

c) měřická dokumentace katastrálního operátu obnoveného podle dřívějších předpisů,95)

d) katastrální mapa, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiné mapové podklady, zejména mapy pozemkového katastru, se využijí, pokud katastrální mapa má nižší grafickou přesnost nebo předmětný zákres hranice v ní není zobrazen.

(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.


§ 77

Způsob vytyčování hranic pozemku

(1) Vytyčovací prvky se určí z podkladů, které jsou v § 76 odst. 1 uvedeny v pořadí jejich využitelnosti. Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě (§ 76 odst. 1 písm. d)).

(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady podle § 76 odst. 1.

(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

(7) Při vytyčování vlastnických hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru; pokud některý z vlastníků má proti jejímu průběhu v terénu námitky, může o nich rozhodnout soud na základě žaloby podané vlastníkem.

(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).

(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.


§ 78

Dokumentace vytyčené hranice pozemku

(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.

(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

a) jméno a adresa vytyčovatele,

b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice,

c) údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního území a obce,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) porovnání výměry podle § 77 odst. 7,

g) jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny s výsledkem vytyčení hranice pozemku,

h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením jejich podpisů,

i) datum, podpis a razítko vytyčovatele.

(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru (§ 62 odst. 1 písm. f)) na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 72 odst. 1 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.


Oddíl jedenáctý

Označování hranic pozemků a územních hranic obcí trvalým způsobem

§ 79

Označování hranic pozemků

(1) Hranice pozemků se označují hraničními znaky,96) kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).

(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Hranice zemědělských a lesních pozemků sloučených do půdního celku se hraničními znaky neoznačují.

(6) Na státní hranici není povoleno umísťovat hraniční znaky pozemků. je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak ve vzdálenosti alespoň 2 m před státní hranicí.

(7) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.


§ 80

Označování územních hranic obce

(1) Hranice obce se označuje:

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce přibližně 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících vodním tokem, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.


Oddíl dvanáctý

Poskytování údajů z katastru

§ 81

O údajích katastru lze bezplatně získat informace ústně u katastrálního úřadu nebo nahlédnutím do katastru97) v prostorách a v době k tomu určených katastrálním úřadem.


§ 82

(1) Opisy, výpisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací, jakož i identifikace parcel98) jsou veřejnými listinami,99) pokud jsou opatřeny datem, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, podpisem pracovníka katastrálního úřadu a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku.

(2) Opisem, výpisem a kopií podle odstavce 1 se rozumí na tiskopisu Úřadu nebo automatizovaně vyhotovený:

a) výčet parcel vlastníka (spoluvlastníků) s údaji o právních vztazích,

b) kopie katastrální mapy nebo jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2) zobrazující parcely podle písmene a).

(3) V žádosti o opis, výpis nebo kopii podle odstavce 1 se uvede předmět žádosti, název obce a katastrálního území s podrobnějším označením předmětu žádosti evidovaného v katastru, a to číslem nebo jménem vlastníka nebo jiného oprávněného, popř. parcelním číslem nemovitosti, popisným číslem budovy nebo evidenčním číslem budovy (s uvedením části obce v případě číslování budov v katastrálním území ve více číselných řadách).

(4) Identifikace parcel obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru. Parcely se uvádějí podle katastrálních území a parcelních čísel.

(5) V případě, že nelze zákres hranic parcely dřívější pozemkové evidence (§ 84 odst. 1) ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu a vyhotovení geometrického plánu.

(6) Katastrální úřad vyhotoví na požádání opis nebo kopii listiny o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy,100) kterou označí „Opis” nebo „Kopie”. Ověřovací doložka obsahuje text: „Opis - Kopie doslovně souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru - pozemkové knihy.”, počet listů opisu nebo kopie, údaj o tom, zda jde o opis úplný nebo částečný, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu.

(7) Poskytování hromadných výstupů ze souboru popisných informací upravuje zvláštní předpis.101) Hromadný výstup nepřihlíží k vyznačené plombě.

(8) Za hromadné výstupy ze souboru geodetických informací se považují především takové údaje katastru, jejichž rozsah zpravidla dosahuje nebo přesahuje údaje o nemovitostech evidovaných v jednom katastrálním území. Hromadné výstupy se opatřují údajem o dni, ke kterému byly vyhotoveny.

(9) Hromadné výstupy nejsou veřejnými listinami a poskytuje je katastrální úřad, v jehož územní působnosti jsou nemovitosti evidovány, nebo provozovatel souborů geodetických informací a souborů popisných informací v celostátním rozsahu.102)

(10) Hromadné výstupy podle odstavců 7 a 8 se poskytují na vyžádání za úplatu podle cenového předpisu,103) nestanoví-li zvláštní předpis jinak.104)


§ 83

(1) Kartografická díla105) vyhotovená na podkladě souboru geodetických informací musí obsahovat upozornění na ochranu práv k nim podle zvláštního předpisu106) ve formě ochranné doložky: „Mapový podklad C Český úřad zeměměřický a katastrální, -” (rok, jemuž odpovídá stav obsahu katastrální mapy).

(2) V publikaci zveřejňující souhrnné přehledy nebo hromadné údaje ze souboru popisných informací katastru musí být uvedeno, ke kterému datu jsou údaje převzaty z katastru.


Oddíl třináctý

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 84

Zjednodušený způsob evidence zemědělských a lesních pozemků

(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence”) se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemková evidence”), a to alespoň těmito údaji:

a) parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence,

b) původní nebo zbytkovou výměrou (po majetkoprávně provedených změnách),

c) údaji o vlastníku.

(2) Ve zjednodušené evidenci podle odstavce 1 se vyznačují změny:

a) výměry (na podkladě listiny, jejíž součástí je geometrický plán),

b) údajů o vlastníku.

(3) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.

(4) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí:

a) kopii katastrální mapy doplněnou orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí. tato kopie se opatří textem: „Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel podle dřívějších pozemkových evidencí (jejich hranice jsou vyznačeny střídavou čarou a parcelní čísla uvedena v závorce).”,

b) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru včetně stanovení výměr částí parcel.


§ 85

Číselné kódy a názvy částí obce, v nichž jsou samostatně číslovány budovy popisnými nebo evidenčními čísly (§ 6 odst. 1 písm. f) a § 7 písm. l)), se v souboru popisných informací doplňují v návaznosti na standardy územní identifikace v rámci Státního informačního systému a souřadnice definičních bodů parcel (§ 7 písm. m)) v návaznosti na obnovu katastrálního operátu.


§ 86

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úrad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).


§ 87

Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb. ČR, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. ČR a vyhlášky č. 99/1994 Sb. ČR.


§ 88

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.




Příloha k vyhlášce č. 190/1996 Sb. ČR


1. Charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí

1. Druh pozemku
2. Kód
3. Charakteristika

1. orná půda
2. 2
3. a) pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
b) pozemky, které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě),
c) pařeniště, skleníky a japany, pokud jsou na orné půdě;

1. chmelnice
2. 3
3. pozemky vysázené chmelem;

1. vinice
2. 4
3. pozemky, na kterých je vinná réva;

1. zahrady
2. 5
3. a) pozemky, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
b) pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0, 25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
c) školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď,
d) pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě;

1. ovocné sady
2. 6
3. pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0, 25 ha;

1. louky
2. 7
3. pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají nebo jsou za účelem zúrodnění rozorány;

1. pastviny
2. 8
3. pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou;

1. lesní pozemky
2. 10
3. pozemky s lesními porosty a plochy na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. ČR)

1. vodní plochy
2. 11
3. pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky, vodní nádrže, močály nebo bažiny;

1. zastavěné plochy a nádvoří
2. 13
3. a) pozemky, na kterých jsou postaveny budovy podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastr. zákona,
b) nádvoří náležející k budovám podle § 1 odst. 2 písm. c) této vyhlášky;

1. ostatní plochy
2. 14
3. pozemky neuvedené v předcházejících druzích pozemků s charakteristikou způsobu využití podle bodu 2 této přílohy.


2. Způsob využití nemovitostí

1. Způsob využití nemovitostí
2. Kód
3. Význam kódu

1. Druh pozemku: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny.
2.
3.

1. Skleník, pařeniště
2. 12
3. Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.

1. Školka, topolová plantáž
2. 13
3. Školka ovocných nebo okrasných stromů, viniční školka, školka pro chmelovou sáď nebo topolová plantáž.

1. Druh pozemku: lesní pozemky
2.
3.

1. Účelový les
2. 21
3. Pozemek zařazený do kategorie „lesy ochranné” a „lesy zvláštního určení” podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. ČR,

1. Bezlesí
2. 22
3. Na pozemku jsou lesní průseky, plochy pod elektrovody, lesní školka apod. (§ 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 84/1996 Sb. ČR)

1. Budova na lesním pozemku
2. 26
3. Na pozemku je budova, ale pozemek není vyňat z lesního půdního fondu.

1. Zpevněná lesní komunikace
2. 27
3. Pozemek není vyňat z lesního půdního fondu a je na něm zřízena zpevněná lesní cesta.


1. Druh pozemku: vodní plochy
2.
3.

1. Rybník
2. 111
3. Rybník sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb.

1. Tok přírodní
2. 120
3. Přírodní nebo upravený (regulovaný) vodní tok (např. řeka, potok).

1. Tok umělý
2. 121
3. Uměle vytvořený tok (např. průplav, kanál, náhon, odpadový kanál, meliorační stoka apod.)

1. Vodní nádrž přírodní
2. 122
3. Jezero, slepé říční rameno.

1. Vodní nádrž umělá
2. 123
3. Uměle vytvořená vodní nádrž (např. přehrada, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch, rybníky nesloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb) s výjimkou bazénu ke koupání.

1. Močál, bažina
2. 124
3.


1. Druh pozemku: zastavěné plochy a nádvoří
2.
3.

1. Průmyslový objekt
2. 10.
3. Objekt průmyslové výroby, výroby tepla a elektřiny a skladového hospodářství.

1. Zemědělská usedlost
2. 20.
3. Zemědělská usedlost (statek) ve vlastnictví občana (např. budova s obytnou částí, stodolou, chlévem apod.).

1. Zemědělská hospodářská budova
2. 21.
3. Budova zemědělského objektu náležející zemědělskému subjektu (např. administrativní budova, kravín, vepřín, skladová hala, dílna).

1. Objekt dopravy
2. 30.
3. Budova v objektu automobilové, železniční, lodní a civilní letecké dopravy, městské hromadné dopravy apod.

1. Objekt k bydlení
2. 40.
3. Budova pro bydlení (např. bytový dům, rodinný domek) nebo budova pro individuální rekreaci označená evidenčním číslem.

1. Rekreační objekt
2. 420
3. Objekt pro individuální rekreaci (např. chalupa, rekreační domek) označený popisným číslem.

1. Objekt lesního hospodářství
2. 50.
3. Objekt lesního hospodářství (např. lesovna, hájovna, sklad, opravny, dílny, provozní budovy apod.).

1. Objekt občanské vybavenosti
2. 60.
3. Zařízení veřejné správy a řízení (např. úřadovny obcí, soudů, požární stanice), školské a výchovné (např. školy, internáty), kulturní a osvětové (např. divadla, kina, hrady, zámky, zoolog. zahrady), sportovní a tělovýchovné (např. sportovní haly, zimní stadiony, zařízení horské služby), zdravotnické a sociální (např. nemocnice, lékárny, ústavy sociální péče, léčebná zařízení) a obchodu a služeb (např. prodejny, hotely, restaurace, cestovní kanceláře, zařízení spojů, hromadné garáže).

1. Objekt technické vybavenosti
2. 70.
3. Zařízení technické vybavenosti sídel (např. zásobování plynem, teplem, elektřinou, zařízení technických služeb a vodohospodářské zařízení).

1. Ostatní stavební objekty
2. 90.
3. Budovy nezařazené do předchozích kategorií

1.
2.
3. Bližší specifikace na třetím místě kódu:

1.
2. .. 0
3. Budova s číslem popisným.

1.
2. .. 1
3. Budova s číslem evidenčním.

1.
2. .. 2
3. Garáže (i označené číslem evidenčním).

1.
2. .. 3
3. Ostatní budovy bez čísla popisného nebo evidenčního.

1.
2. .. 4
3. Společný dvůr u domu s byty v osobním vlastnictví apod.

1.
2. .. 5
3. Zbořeniště, jiná plocha.

1.
2. .. 6
3. Rozestavěno.


1. Druh pozemku: ostatní plochy
2.
3.

1. Dráhy
2. 30
3. Provozní plocha drah.

1. Dálnice
2. 31
3. Dálnice včetně nájezdů na dálnici a dalších ploch sloužících provozu dálnice.

1. Silnice
2. 32.
3. Silnice I. až III. třídy.

1. Ostatní komunikace
2. 33
3. Místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejných prostranství, chodníků a parkových cest.

1. Ostatní dopravní plochy
2. 36
3. Plochy letišť a přístavů.

1. Zeleň v zástavbě
2. 40
3. Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň.

1. Ostatní veřejná zeleň
2. 41
3. Parky a jiné plochy funkční a rekreační zeleně.

1. Hřiště, stadiony
2. 50
3. Hřiště, stadiony.

1. Koupaliště
2. 51
3. Koupaliště u přírodních nebo uměle vytvořených vodních ploch a koupaliště s bazénem.

1. Ostatní sportoviště
2. 52
3. Např. jízdárny, dostihové dráhy, střelnice, dráhy pro motoristické, vodní a lyžařské sporty, lanovky, vleky.

1. Rekreační a ubytovací plochy
2. 53
3. Plochy pro lehká ubytovací a rekreační zařízení, např. autokemp, tábořiště.

1. Soukromá rekreační plocha
2. 54
3. Pozemek pro účely budovy individuální rekreace.

1. Hřbitov, urnový háj
2. 60
3.

1. Kulturní a osvětové plochy
2. 61
3. Např. botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník.

1. Manipulační plochy
2. 70
3. Manipulační a skladová plocha průmyslové výroby a zemědělského a sklad. hospodářství.

1. Těžba surovin
2. 71
3. Plocha těžební činnosti, těžba nerostů a těžba surovin.

1. Skládka
2. 73
3. Plocha určená ke skládce.

1. Jiné plochy
2. 90
3. Plocha nezařazená do předchozích kategorií.

1. Staveniště
2. 91
3. Pozemek určený pro výstavbu.

1. Svah, skála
2. 92
3. Neplodná půda, např. roklina, vysoká mez s kamením, ochranná hráz, skály.


Poznámka: U druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří” je výsledný kód způsobu využití nemovitosti trojmístný a vznikne spojením dvoumístného kódu charakteristiky účelu využití na prvních dvou místech s jednomístným kódem bližší specifikace nemovitosti (na posledním místě).


3. Způsob ochrany nemovitostí

1. Způsob ochrany nemovitostí
2. kód

1. Menší chráněné území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) a jeho ochranné pásmo.
2. .. 1

1. Rozsáhlé chráněné území (národní park, chráněná krajinná oblast) a jeho ochranné pásmo
2. .. 2

1. Menší chráněné území a jeho ochranné pásmo (1) a rozsáhlé území a jeho ochranné pásmo (2).
2. .. 3

1. Vnitřní lázeňské území, ložisko slatin a rašelin, ochranné pásmo 1. stupně léčivého zdroje (přírodního léčivého zdroje minerálních, termálních, proplyněných vod nebo plynů přírodních minerálních vod stolních a ložiska slatin).
2. . 1.

1. Pozemky určené k plnění funkcí lesa - zpevněné cesty, drobné vodní plochy apod. (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb. ČR) - jsou součástí lesního půdního fondu (LPF)
2. . 2.

1. Pozemky LPF (2) v lázeňském území (1).
2. . 3.

1. Nezemědělské pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF) - § 1 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb.
2. . 4.

1. Pozemky ZPF (4) v lázeňském území (1)
2. . 5.

1. Jednotlivá nemovitá kulturní památka.
2. 1..

1. Památkově chráněné území (památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památková rezervace a památková zóna).
2. 2..

1. Nemovitá kulturní památka (1) v památkově chráněném území (2).
2. 3..

1. Geodetický bod a jeho chráněné území.
2. 4..

1. geodetický bod (4) na nemovité kulturní památce (1).
2. 5..

1. Geodetický bod (4) v památkově chráněném území (2).
2. 6..

1. Geodetický bod (4) na nemovité kulturní památce v památkově chráněném území (3).
2. 7..

Poznámka: Kombinací příslušných kódů na prvém až třetím místě se vytváří kód způsobu ochrany nemovitosti, např. 112 - nemovitá kulturní památka ve vnitřním lázeňském území v rámci rozsáhlého chráněného území.


4. Druh číslování parcel

1. Druh pozemkové evidence - při společné číselní řadě parcel (§ 3 odst. 7 písm. b)) platí pro všechny parcely vždy kód uvedený pro pozemkovou parcelu.
2. Kód parcely
2. 1. stavební
2. 2. pozemkové

1. Katastr nemovitostí
2.
2. 1. 1
2. 2. 2

1. Evidence nemovitostí
2.
2. 1. -
2. 2. 3

1. Pozemkový katastr
2.
2. 1. 4
2. 2. 5

1. Přídělový plán nebo jiný podklad
2.
2. 1. 6
2. 2. 7

1. Parcela z jiného katastrálního území
2.
2. 1. 8
2. 2. 9


5. Kvalita výměry

1. Kvalita výměry
2. Kód

1. Výměra vypočtena z vyrovnaných souřadnic v systému S - JTSK
2. 2

1. Výměra vypočtena z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání
2. 1

1. Výměra vypočtena graficky
2. 0


6. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu

6. 1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem „GEODETICKÉ ÚDAJE”.

6. 2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:

a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres, obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely, na níž je bod umístěn,

b) číslo a název bodu, souřadnice bodu
v S - JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích (číslo a název orientačního bodu, jižník a délka orientační strany),

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,

d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,

e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).


6. 3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje podle bodu 6. 2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.


7. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole

7. 1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem „GEODETICKÉ ÚDAJE O PBPP”.

7. 2 Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole obsahují:

a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené,

b) číslo bodu, souřadnice v S - JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),

c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.


8. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S - JTSK

8. 1. Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1: 50 000 v S - JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).


„SCAN obrázek č. 1”


„SCAN obrázek č. 2”


8. 2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:

a) 1: 5 000 - dělením listu státní mapy 1: 50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),

b) 1: 2 000 - dělením listu měřítka 1: 5 000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) podle obr. 2,

c) 1: 1 000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1: 2 000 na sloupce a vrstvy jako v písm. b) podle obr. 2.

8. 3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:

1. Měřítko mapy
2. Rozměry rámu (mm)
3. Délka úhlopříčky rámu (mm)
4. Rozměry zobrazeného území (m)
5. Plocha zobrazeného území (ha)

1. 1: 5 000
2. 500 x 400
3. 640, 31
4. 2 500 x 2 000
5. 500

1. 1: 2 000
2. 625 x 500
3. 800, 39
4. 1 250 x 1 000
5. 125

1. 1: 1 000
2. 625 x 500
3. 800, 39
4. 625 x 500
5. 31, 25


8. 3 Označení mapových listů v S - JTSK obsahuje podle měřítka:

a) 1: 5 000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1: 50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8. 2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6 - 5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního roku listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,

b) 1: 2 000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1: 5 000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6 - 5/1, obr. 2),

c) 1: 1 000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1: 2 000, doplněné 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6 - 5/21, obr. 2).


9. Mapové značky katastrální mapy v S - JTSK

9. 1. Čáry


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 2 Body bodových polí a hraniční znaky


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 3 Hranice


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


Poznámka: V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9. 1) a značka pořadové číslo 2. 18 (slučka) se nepoužije.


9. 4 Druhy pozemků a způsob jejich využití


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 5 Stavební objekty


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 6 Dopravní síť


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 7 Elektrická vedení


„SCAN obrázek č. 1” tabulka



9. 8 Povrchová ložiska


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


9. 9 Vodstvo


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


10. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1: 1 440, 1: 2 500 a 1: 2 880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 9 této přílohy

10. 1 Uvnitř mapového rámu je uveden:

a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,

b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1, 5 mm.


10. 2 Vně mapového rámu je uvedeno:

a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),

b) v okrajovém náčrtu číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),

c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).


10. 3 Mapové značky


„SCAN obrázek č. 1” tabulka


Tloušťka čar kresby mapové značky je 0, 1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.


11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole


11. 1 Plocha bodů podrobného polohového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení podrobného měření.


11. 2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlakových tyčí. ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.


11. 3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hrany hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.


11. 4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11. 3 nebo jiným způsobem zajišťujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými


11. 5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.


11. 6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen „ostatní body”) se zřizují především:

a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizačních tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,

b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,

c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.


11. 7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11. 3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.


11. 8 Ostatní body je možno také stabilizovat:

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,

c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou nejméně 25 mm a délce značky nejméně
1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,
2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;
takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.


11. 9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.


11. 10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km2.


11. 11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.


11. 12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba m xy, daná vztahem m xy =  0, 5 (m x2 + m y2), kde m x, m y jsou střední chyby určení souřadnic x; y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0, 02 m a u ostatních bodů 0, 06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.


11. 13 Mezní odchylka se stanoví 2, 5násobkem základní střední souřadnicové chyby.


11. 14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:

a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,

b) u souboru testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,

c) u bodů, jejich souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.


11. 15 Při testování podle bodu 11. 14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 60 % bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11. 13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.


11. 16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11. 14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11. 12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11. 13.


12. Charakteristiky a kriteria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy


12. 1 Přesnost podrobného měření a výsledcích souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (dále jen „podrobné body”) se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.


12. 2 V katastrálních územích podle § 66 odst. 2 písm. a) této vyhlášky, v kterých podrobné měření nelze připojit na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S - JTSK, a to při dodržení těchto podmínek:

a) zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice opsané nad spojnicí navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů nebo vně této kružnice do vzdálenosti nejvýše 1/4 jejího průměru,

b) územní rozsah podrobného měření se omezí v zastavěném území nejvýše na plochu 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,

c) přesnost určení souřadnic připojovacích podrobných bodů splňuje kritéria podle bodů 12. 6 a 12. 13,

d) v případě změny uvnitř parcely (§ 66 odst. 4) se může podrobné měření připojit na podrobné body splňující kriteria přesnosti podle bodu 12. 14.


12. 3 Podmínka stanovená v bodu 12. 2 písm. a) platí i pro připojení podrobného měření v katastrálních územích podle § 66 odst. 2 písm. b) této vyhlášky.


12. 4 Charakteristika přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba m xy, daná vztahem m xy =  0, 5 (m x2 + m y2), kde m x, m y jsou základní střední chyby určení souřadnic x, y.


12. 5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x, y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba m d délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.


12. 6 Souřadnice podrobných bodů musí být určena tak, aby:

a) charakteristika m xy nepřesáhla kritérium u xy = 0, 14 m,

b) charakteristika m d nepřesáhla kritérium u d vypočtené pro každou délku ze vztahu u d = 0, 21 ((d + 12): (d + 20)) v metrech.


12. 7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba m xy (bod 12. 4), kde m x, m y jsou základní střední chyby zobrazení bodu na základě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení m xy nepřesáhla hodnotu 0, 16 mm na katastrální mapě.


12. 8 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí:

a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic,

b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.


12. 9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.


12. 10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikosti rozdílu délek daného vztahem delta d = d m - d k, kde d m je:
a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic (bod 12. 8 písm. a)) nebo
b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12. 9), a d k je délka spojnice určená z přímého měření.


12. 11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S - JTSK za vyhovující tehdy, když:

a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12. 10 vyhovují kritériu/delta d/ 2 u d. k (v m),

b) kritérium/delta d/ u d. k (v m) je splněno pro 60 % testovaných délek d, přičemž u d se vypočte podle bodu 12. 6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 13. 10 písm. a) k = 1, 0 a pro případ podle bodu 13. 10 písm. b) k = 1, 5 u měřítka katastrální mapy 1: 1 000, k = 1, 6 u měřítka 1: 2 000 a k = 1, 9 u měřítka 1: 5 000.

V případě, že některé rozdíly délek delta d nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištění nesprávnosti se opraví.


12. 12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému než S - JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek delta d určených podle bodu 12. 10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:

1. Měřítko katastrální mapy
2. Mezní odchylka v metrech pro délku d
2. 1. do 50 metrů
2. 2. nad 50 do 300 metrů
2. 3. nad 300 metrů

1. 1: 1 250
2.
2. 1. 0, 58
2. 2. 0, 68
2. 3. 0, 68

1. 1: 1 440
2.
2. 1. 0, 67
2. 2. 0, 77
2. 3. 0, 77

1. 1: 2 500
2.
2. 1. 1, 16
2. 2. 1, 26
2. 3. 1, 26

1. 1: 2 880
2.
2. 1. 2, 66
2. 2. 2, 92
2. 3. 2, 96


12. 13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12. 8 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic delta x = x m - x k, delta y = y m - y k, kde x m, y m jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a x k, y k jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení.
Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby s xy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic s x, s y, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů

s x = odmocnina N  j = 1 delta x j2: k. N

s y = odmocnina N j = 1 delta y j2: k. N

Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t. j. m xy < 0, 10 m.
Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze u p vypočtená ve vztahu u p = odmocnina 0, 5 (delta x2 + delta y2) nepřekročí mezní odchylku 2 u xy = 0, 28 m a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí u xy = 0, 14 m,

b) výběrová střední souřadnicová chyba s xy, vypočtená ze vztahu s xy =  0, 5 (s x2 + s y2) vyhovuje kritériu s xy  0, 15 m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a s xy  0, 14 m pro výběr větší než 300 bodů.


12. 14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy S - JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovení podle bodu:

12. 6 písm. a): u xy = 0, 26 m, písm. b): u d = 0, 39 m (d + 12): (d + 20)

12. 13 písm. a): 2 u xy = 0, 52 m, písm. b): s xy  0, 29 m pro N od 100 do 300 bodů, s xy  0, 26 m pro N větší než 300 bodů.


13. Mezní odchylky výpočtu výběr

13. 1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m2 je určená výměra:

1. Měřítko mapy
2. Výměra určená číselně (§ 68 odst. 2 písm. a), b)) v porovnání s výměrou určenou graficky (§ 68 odst. 2 písm. c))
3. Výměra určená nezávisle dvakrát graficky

1. 1: 1 000
2. u MP = 0, 25. odmocnina p + 2
3. u MP = 0, 20. odmocnina p + 3

1. 1: 1 250 a 1: 1 440
2. u MP = 0, 35. odmocnina p + 3
3. u MP = 0, 30. odmocnina p + 4

1. 1: 2 000
2. u MP = 0, 50. odmocnina p + 4
3. u MP = 0, 40. odmocnina p + 6

1. 1: 2 500 a 1: 2 880
2. u MP = 0, 90. odmocnina p + 7
3. u MP = 0, 60. odmocnina p + 8

1. 1: 5 000
2. u MP = 1, 20. odmocnina p + 10
3. u MP = 1, 05. odmocnina p + 14


13. 2 Hodnota mezní odchylky u MP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou novou se stanoví, jsou-li:

a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce u MP = 0, 5 (n 1 + n 2 - 1), kde n 1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n 2 je počet nových parcel a dílů ve skupině,

b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 13. 1 sl. 3 tabulky.


13. 3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13. 2 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.


14. Vzor geometrického plánu pro reálné rozdělení nemovitostí


„SCAN obrázek č. 1”


15. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene


„SCAN obrázek č. 1”


16. Náležitosti geometrického plánu

Popisové pole


16. 1 Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu plánu a v pravém dolním rohu plánu většího formátu (§ 70 odst. 2).


16. 2 Popisové pole uspořádané do tabulky musí obsahovat:

a) jméno (název) a adresu (sídlo) vyhotovitele plánu,

b) název okresu, obce a katastrálního území,

c) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla evidence plánů u vyhotovitele a posledního dvojčíslí roku,

d) označení mapového listu a číslo záznamu podrobného měření změn,

e) název „GEOMETRICKÝ PLÁN pro -” s uvedením účelu, pro který je plán vyhotoven,

f) datum a jméno pracovníka, který zaměřil změnu a vyhotovil plán, s připojenými texty, které jsou uvedeny v tiskopisu Úřadu,

g) ověření plánu podle § 71 této vyhlášky,

h) potvrzení plánu katastrálním úřadem podle § 72 této vyhlášky.


Grafické znázornění

16. 3 Grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí se vyhotovuje jednobarevně (černě), jako snímek (kopie) nebo jako zvětšenina katastrální mapy ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel.


16. 4 V případech, kdy právní vztahy k nemovitostem jsou graficky vyjádřeny na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů. V nutných případech se vyhotoví polohopis z těchto podkladů odděleně od polohopisu z katastrální mapy, při dodržení zásady jednobarevnosti.


16. 5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:

a) plná tenká čára pro kresbu dosavadního stavu (kód čáry 0, 012),

b) plná tlustá čára pro kresbu nového stavu hranice pozemku a vytyčené hranice pozemku (nejméně trojnásobek tloušťky čáry dosavadního stavu),

c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0. 072), přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

d) střídavá čára (pořadové číslo značky 2. 22) pro zobrazení vztahů k nemovitostem podle bodu 16. 4, přitom pro správné určení průběhu vlastnických hranic se vyznačí v nutných případech jejich souběh se zobrazením hranic podle písm. a),

e) lomové body hranice nemovitostí označené hraničním znakem podle § 79 této vyhlášky se vyznačí kroužkem (pořadové číslo značky 1. 05), shodným pro dosavadní i nový stav,

f) parcely se označí svými parcelními čísly o velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 16. 4 v závorce,

g) značky druhu pozemků podle bodu 9. 4 se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad parcelním číslem,

h) rozsah věcného břemene se vyznačí čárkovanou čárou (kód čáry 0. 032).


16. 6 Neplatný stav hranic pozemků se zruší dvěma čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se podélně škrtnou tenkou čárou, přitom parcelní čísla v závorce se neškrtají.


16. 7 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy, v případě nutnosti s použitím číselných indexů.


16. 8 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic vytvářených nemovitostí a čísla bodů nově určených v souřadnicích o velikosti číslic přibližně 2 mm.


16. 9 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.


16. 10 Ve volných plochách plánu je možné uvést důležitá upozornění a detaily grafického znázornění a poznámky týkající se parcelních čísel, výměry parcely, druhu pozemku, upozornění na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu apod.


Výkaz výměr podle katastru nemovitostí

16. 11 Ve výkazu výměr podle katastru nemovitostí (dále jen „výkaz výměr”) se vyznačí parcelní čísla, výměry parcel a dílů a další dále uvedené informace o nemovitostech graficky znázorněných na plánu.


16. 12 V levé části výkazu výměr se vyznačí dosavadní stav, t. j. parcelní číslo, výměra a druh pozemku.


16. 13 V pravé části výkazu výměr se vyznačí nový stav, který obsahuje:

a) parcelní číslo a výměru,

b) druh pozemku, číslo popisné nebo evidenční budovy a způsob využití pozemku u nově oddělovaných parcel, který se uvede nad druhem pozemku,

c) pořadové číslo budoucích nabyvatelů nově oddělovaných parcel pokud jsou známí; pod tabulkou výkazu výměr se uvede jejich seznam,

d) kvalitu výměry,

e) porovnání nového stavu se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem (dále jen „porovnání”),

f) poznámku.


16. 14 V porovnání ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo jejich souboru oddělovaném pro stejného nabyvatele) přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech dílů podle právních vztahů musí souhlasit s výměrou nově oddělované parcely nebo souboru parcel. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do stejné parcely, uvede se ve výkazu výměr jen součet jejich výměr.


16. 15 Parcelní čísla, která v souboru geodetických informací katastru neexistují a jsou vyznačena v jiných mapových podkladech (§ 64 odst. 2), se zapíší v porovnání do sloupce označeného „v PK”, ostatní parcelní čísla do sloupce označeného „v KN”.


16. 17 U všech parcel uvedených v porovnání se uvede číslo listu vlastnictví.


16. 18 Ve sloupci „Poznámka” se vyznačí, zda parcela je v porovnání uvedena celá, nebo se její díl označí písmenem.




1) § 3 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 155/1980 Sb. a vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí ČR a Slovenské komise pro životní prostředí č. 378/1992 Sb.

2) § 2 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

3) § 27 písm. a) katastrálního zákona.

4) § 27 písm. b) katastrálního zákona.

5) § 29 odst. 3 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

6) § 31 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

7) Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.

8) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

9) § 2 odst. 1 písm. d) bod 2 a odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

10) § 27 písm. j) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

11) § 2 odst. 1 písm. b) d) a e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

12) § 2 odst. 1 písm. c) až e) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

13) Zákon č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb. ČR

14) § 2 odst. 1 písm. a), b), d) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

15) § 18 odst. 2 katastrálního zákona.

16) Vyhláška Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

17) Opatření Českého statistického úřadu o zavedení číselníku krajů a okresů vyhlášené v částce 69/1995 Sb.

18) § 1 odst. 2 a § 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

19) § 4 a 10 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.

§ 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. ČR

Zákon č. 113/1993 Sb. ČR, o Fondu dětí a mládeže.

Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění zákona č. 539/1992 Sb.

20) § 20 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 8/1993 Sb. ČR

21) § 3 odst. 2 a § 25 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

22) § 5 odst. 3 písm. c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

23) § 12 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. ČR

24) § 3 písm. d) katastrálního zákona.

Bod 1. 2 písm. b) přílohy k vyhlášce Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 31/1995 Sb. ČR, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb. ČR, o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

25) § 7 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. ČR a zákona č. 200/1994 Sb. ČR

26) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb. ČR, o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

27) § 13 odst. 1 katastrálního zákona.

28) § 27 písm. g) katastrálního zákona.

29) § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 116/1995 Sb. ČR, kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.

30) § 2 odst. 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

31) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

32) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 31/1995 Sb. ČR

33) § 5 písm. d) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. ČR a zákona č. 200/1994 Sb. ČR

34) § 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

35) § 11 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

36) § 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.

§ 10 a 11 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb. ČR

§ 3 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.

37) § 14 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

38) § 2 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. ČR

39) § 8 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

40) § 51 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

§ 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 242/1992 Sb.

§ 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

41) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb. ČR

42) § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb. ČR

43) § 11 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.

44) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.


45) § 2 zákona č. 265/1992 Sb.

46) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

47) § 60 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

48) § 149a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

49) § 141 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.

50) § 21 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. ČR

51) § 5 zákona č. 72/1994 Sb. ČR

52) § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb. ČR

53) § 7 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.

54) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 10 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona ČNR č. 38/1993 Sb. ČR

55) § 5 odst. 2 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

56) § 22 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. ČR

57) § 22 odst. 4 a 7 zákona č. 72/1994 Sb. ČR

58) § 24 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. ČR

59) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb. ČR, o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.

Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

60) § 6 zákona č. 265/1992 Sb.

61) § 4 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. ČR

62) § 7 zákona č. 265/1992 Sb.

63) § 12 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb. ČR

64) § 5 odst. 4 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

65) § 5 odst. 1 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

66) § 19 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb. ČR

67) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb. ČR

68) § 10 odst. 1 až 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění platném do počátku účinnosti zákona č. 210/1993 Sb. ČR

69) § 19 katastrálního zákona.

70) § 8 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. ČR

71) § 5 odst. 5 a 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

72) § 2 odst. 4 písm. b) až f) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

73) § 11 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.

74) § 10 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona.

75) § 23 až 26 katastrálního zákona.

76) § 5 odst. 3 písm. a) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

77) § 5 odst. 3 písm. b) a c) katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

78) § 13 odst. 2 katastrálního zákona.

79) § 10 katastrálního zákona.

80) § 14 odst. 1 a 2 katastrálního zákona.

81) § 5 odst. 7 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

82) § 14 odst. 6 katastrálního zákona.

83) § 19 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

84) § 16 odst. 2 katastrálního zákona.

85) § 17 odst. 2 katastrálního zákona.

86) Zákon č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb. ČR

87) Např. vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměřovaných pozemků.

88) § 18 a 19 katastrálního zákona.

89) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

90) Vyhláška č. 85/1976 Sb.

91) § 3 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb. ČR

92) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. ČR

93) § 14 zákona č. 200/1994 Sb. ČR

94) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb. ČR

95) Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon).

Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 2 600/1981 - 22 pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (reg. v částce 28/1981 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

96) § 10 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona.

97) § 21 odst. 1 katastrálního zákona.

98) § 27 písm. h) katastrálního zákona.

99) § 22 odst. 2 katastrálního zákona.

100) § 9 katastrálního zákona.

101) § 22 odst. 4 až 6 katastrálního zákona, ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR

102) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. ČR

103) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

104) Např. § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.

105) § 2 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. ČR

106) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 175/1996 Sb. ČR).