Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
Vyhláška
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 27. října 1999,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 16 k provedení § 2 a 3 zákona č. 38/1995 Sb. ČR, o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích:
Čl. I
Vyhláška č. 102/1995 Sb. ČR, o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb. ČR a vyhlášky č. 4/1998 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 13 odst. 1 písm. c) se na konci textu čárka nahrazuje středníkem a doplňuje se tato věta včetně poznámky pod čarou č. 3a): „nové typy vozidel kategorie N a O musí při schvalování technické způsobilosti splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem3a) a musí být podle něho homologovány.
3a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 105).”.
2. V § 21 odst. 2 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m) vozidla kategorie M 1 nemusí mít hlavové opěrky u sedadel umístěných ve druhé a dalších řadách, pokud bez nich byla schválena jejich technická způsobilost při původním uvedení těchto vozidel do provozu.”.
3. V § 22 odst. 1 písm. a) se zrušují slova
„- přípojného vozidla kategorie O 1 nebo O 2 vybaveného spojovacím zařízením s koulí
ISO 50
2, 30 m”.
4. V § 22 odst. 1 písm. a) se slova
„- samojízdných a přípojných pracovních strojů
3, 00 m,”
nahrazují slovy
„- samojízdných a přípojných pracovních strojů a nesených pracovních strojů v soupravě s nosičem
3, 00 m,”.
5. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova
„- autobusu se všemi řiditelnými nápravami
15, 00 m,”
nahrazují slovy
„- autobusu za podmínky plnění ustanovení odstavce 4
15, 00 m,”.
6. V § 22 odst. 1 písm. c) se rozměr „18, 35 m” nahrazuje rozměrem „18, 75 m”.
7. V § 22 odst. 1 písmeno e) zní:
„e) délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravou (nápravami) uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky vozidla, nejvíce však smí být 3, 50 m,”.
8. V § 24 odst. 2 písm. c) se za slova „dílčím rozvoru” vkládají slova
„- do 1, 0 m
11, 00 t,”.
9. V § 24 odst. 2 písm. c) se za slovo „rovnocenné” vkládají slova „nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9, 5 t...”.
10. V § 24 odst. 3 písm. b) se za slovo „rovnocenné” vkládají slova „nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9, 5 t,”.
11. V § 24 odst. 14 v první odrážce se slova „do 30 km. h- 1” nahrazují slovy „do 40 km. h- 1” a zrušuje se věta za středníkem.
12. V § 24 odst. 14 v druhé odrážce se slova „než 30 km. h- 1” nahrazují slovy „než 40 km. h- 1”.
13. V § 25 odst. 1 se za odkaz na poznámku č. 10) vkládá čárka a odkaz na poznámku č. 10a) a pod čarou se doplňuje poznámka č. 10a), která zní:
„10a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 13 H).”.
14. V § 33 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Vozidlo nesmí být vybaveno zařízením identifikujícím nebo znemožňujícím činnost technických prostředků pro kontrolu silničního provozu používaných orgány pověřenými dohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu.”.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
15. V § 36 odst. 1 se za slovo „a” vkládají slova „kromě vozidel kategorií L 1, L 3, T a S s a sportovních modifikací vozidel kategorie M 1” a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Povinná instalace krytů kol a lapačů nečistot se nevztahuje na vozidla uvedená v tomto odstavci, pokud tvar a provedení daného vozidla (karosérie, nástavba apod.) splňují požadavky uvedené v odstavcích 2 až 5.”.
16. V § 36 odst. 3 písm. c) se slova „a zadní hrana nejvýše 150 mm nad vodorovnou rovinou procházející středem kola” zrušují.
17. V § 37 odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá nová věta, která včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní: „Pláště pneumatik pro vozidla kategorií T a O T včetně plášťů namontovaných na nových vozidlech uvedených kategorií musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem25a) a musí být podle něho homologovány; pokud tyto pláště nejsou homologovány, musí být schváleny a opatřeny schvalovací značkou.
25a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 106).”.
18. V § 37 odst. 7 věta první včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní: „Obnovené pláště pneumatik pro vozidla kategorií M a N a jejich přípojná vozidla (včetně plášťů namontovaných na nových vozidlech) musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem28a) a musí být podle něj homologovány; pokud tyto pláště nejsou homologovány, musí být schváleny a opatřeny schvalovací značkou, přičemž index nosnosti a rychlostní kategorie obnovených plášťů nesmí být vyšší než původní údaje pláště před jeho obnovením.
18a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 108 a 109).”.
19. Poznámka pod čarou č.29) zní:
„29) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 29, 32, 33, 66, 94 a 95).”.
20. V § 39 odst. 1 ve větě třetí za číslicí „32” se slovo „a” nahrazuje čárkou a za číslici „33” se vkládají slova „94 a 95”.
21. V § 41 odstavec 6 zní:
„(6) U vozidel kategorie N s nedělenou skříňovou karosérií musí být za poslední řadou sedadel pevná přepážka oddělující prostor pro cestující od prostoru pro náklad. Tato přepážka musí být do výšky nejméně 500 mm nad bodem H a od podlahy prostoru pro náklad v provedení z plného materiálu a nad tuto výšku musí být v provedení zabraňujícím vniknutí velkých předmětů (50 x 50 mm) do prostoru pro cestující. V nákladních motorových a přípojných vozidlech s uzavřeným prostorem pro náklad a opatřených ve stěnách a ve dveřích okny mohou být tato okna zasklena bezpečnostními skly nebo zasklívacím materiálem, který musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem31) a musí být podle něho homologovány (schváleny). Tato okna ze strany prostoru pro náklad musí být chráněna dostatečně tuhou a pevnou zábranou (např. mříží s maximálním rozměrem otvorů 50 x 50 mm) proti náhodnému poškození přepravovaným nákladem. Instalace takové zábrany nemusí být u posuvných dveří vozidla, pokud to konstrukční řešení těchto dveří neumožňuje.”.
22. V § 42 odst. 1 za větu druhou se vkládá nová věta, která včetně poznámky pod čarou č. 36a) zní: „Obdobně se postupuje i u autobusů dvoupodlažních,36a) které při první registraci musí splňovat i podmínky stanovené zvláštním přepisem37) a musí být podle něj schváleny.
36a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 107).”.
23. § 49 zní:
„§ 49
Provozní hmoty
(1) K pohonu motorů vozidel a k plnění mazacích, chladicích a jiných systémů a zařízení vozidel se smí používat pouze provozních hmot předepsaných výrobcem takových systémů nebo zařízení. Pohonné hmoty prodávané pro jejich přímou spotřebu a používané v provozu silničních motorových vozidel musí svými kvalitativními parametry splňovat požadavky stanovené platnými vnitrostátními technickými normami nebo příslušnými mezinárodními normativy s přihlédnutím k daným nebo předpokládaným klimatickým podmínkám.
(2) Automobilové benzíny a motorové nafty dodávané pro jejich přímou spotřebu k provozu silničních motorových vozidel musí splňovat, kromě příslušných technických norem, také následující podmínky:
a) automobilový benzín olovnatý musí obsahovat nejméně 0, 03 g. l- 1 a nejvíce 0, 15 g. l- 1 olova,
b) automobilový benzín bezolovnatý může obsahovat nejvíce 0, 005 g. l- 1 olova,
c) motorová nafta může obsahovat nejvíce 0, 50 g. kg- 1 síry.
(3) Počínaje dnem ukončení prodeje olovnatého automobilového benzínu musí být u čerpacích stanic zařízených na výdej benzínu pro motory starších vozidel používajících olovnaté benzíny k dispozici kromě benzínu bezolovnatého také buď bezolovnatý automobilový benzín s přísadami dodanými výrobcem, které umožní spolehlivý provoz těchto motorů, nebo v prodeji přísady, jejichž přidání ve stanoveném množství k určitému druhu bezolovnatého benzínu zabezpečí palivo potřebné pro zážehové motory, pro které výrobce stanovil olovnatý benzín.
(4) Automobilový benzín určený k pohonu spalovacího motoru vozidla musí odpovídat příslušné české technické normě, a to automobilový benzín bezolovnatý ČSN EN 228 (65 6505) a automobilový benzín olovnatý ČSN 65 6505.
(5) Motorová nafta určená k pohonu spalovacího motoru vozidla musí odpovídat české technické normě ČSN EN 590 (65 6506).
(6) K pohonu vznětových motorů lze použít také metylestery řepkového oleje (tzv. biopalivo), a to buď samostatně podle české technické normy ČSN 65 6507 nebo ve směsi s ropnými složkami v množství nad 30 % hm. metylesterů podle české technické normy ČSN 65 6508 anebo ve směsi s ropnými složkami v množství do 5 % hm. metylesterů podle české technické normy ČSN 65 6509. Pro použití směsí s ropnými složkami v množství nad 5 % hm. metylesterů musí výrobce daného motoru vyjádřit souhlas s jejich použitím.
(7) Zkapalněný ropný plyn (LPG) určený k pohonu spalovacího motoru musí odpovídat české technické normě ČSN EN 589.
(8) Stlačený zemní plyn (CNG) určený k pohonu spalovacího motoru musí odpovídat české technické normě ČSN 38 6110.
(9) Při vzorkování uvedených pohonných hmot se musí postupovat pro automobilové benzíny, motorovou naftu a biopalivo podle české technické normy ČSN 65 6005, pro LPG podle české technické normy ČSN EN ISO 4257 (65 6480) a pro CNG dle české technické normy ČSN 38 6110.
(10) Analýzy odebraných vzorků pohonných hmot pro účely ověření jejich kvality ze strany kontrolních orgánů se provádějí v akreditovaných laboratořích.
(11) Shodnost výsledků kontrolních analýz odebraných vzorků provozních hmot ve vztahu k mezím jejich specifikací musí odpovídat příslušné české technické normě ČSN EN ISO 4259 (65 6003).
(12) Používání paliv a maziv podle odstavců 1 až 11 neplatí pro provoz vojenských vozidel.”.
Poznámky pod čarou č. 44a), 44b), 44c), 44d), 44e), 44f), 44g), 44h), 44i), 45a) a 45b) se zrušují.
24. Poznámka pod čarou č.47) zní:
„47) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 15, 40, 47, 83 a 101).”.
25. Poznámka pod čarou č.49) zní:
„49) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 24 a 96).”.
26. V § 51 odst. 4 se na konci odstavce doplňuje tato věta: „Při výměně katalyzátoru ve výfukovém systému vozidla může být místo katalyzátoru určeného pro prvovýrobu vozidla (motoru) použito též katalyzátoru vyrobeného pro náhradní potřebu, který musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem a musí být podle něho homologován.49a)”.
27. Doplňuje se poznámka pod čarou č.49a), která zní:
„49) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 103).”.
28. V § 60 odstavec 3 zní:
„(3) Při schvalování technické způsobilosti typu vozidla kategorie M 1 musí být tato vozidla vybavena také střední homologovanou svítilnou brzdového světla kategorie S3, jejíž umístění na vozidle musí být schváleno podle zvláštního předpisu.53) Připouští se dodatečná montáž střední brzdové svítilny kategorie S3, která musí být homologovaného provedení a může být umístěna buď vně, nebo uvnitř vozidla, přičemž svým vyzařovaným světlem nesmí obtěžovat řidiče daného vozidla. Umístění svítilny na vozidle musí splňovat následující podmínky:
a) vlastní brzdová svítilna musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem52) a musí být podle něj homologována,
b) na vozidle smí být montováno pouze jedno zařízení kategorie S3. Neprochází-li střední podélná rovina vozidla pevným panelem karosérie, ale odděluje-li jednu nebo dvě části vozidla (např. dveře) tak, že chybí dostatek prostoru k montáži jediného zařízení kategorie S3 ve střední podélné rovině na takových pohyblivých částech, mohou být buď montována dvě zařízení kategorie S3 typu „D” nebo jediné zařízení kategorie S3 vysunuté vlevo nebo vpravo od střední podélné roviny,
c) vztažný střed brzdové svítilny kategorie S3 musí být umístěn ve střední podélné rovině vozidla. V případě, kdy jsou podle předchozího odstavce montována dvě zařízení kategorie S3, musí být umístěna po jednom co nejblíže střední podélné rovině na jejích obou stranách. Tam, kde je podle předchozího odstavce přípustné vysunutí jediné svítilny kategorie S3 mimo střední podélnou rovinu, nesmí při tomto vysunutí překročit vzdálenost vztažného středu svítilny od střední podélné roviny vozidla hodnotu 150 mm,
d) na výšku nesmí horizontální rovina, která se dotýká spodního okraje přivrácené plochy brzdové svítilny kategorie S3, být buď více než 150 mm pod horizontální rovinou, tečnou k činnému povrchu skla nebo zasklení zadního okna, nebo být níže než 850 mm nad vozovkou. Horizontální rovina, která se dotýká spodního okraje přivrácené plochy zařízení kategorie S3, však musí procházet nejméně nad horizontální rovinou, tečnou k horním okrajům přivrácené plochy standardních původních brzdových svítilen (kategorie S1 nebo S2),
e) brzdová svítilna kategorie S3 může být montována na vnějšku vozidla nebo ve vozidle, ale v případě, kdy je namontována ve vozidle, nesmí vyzařované světlo obtěžovat řidiče zpětnými zrcátky ani jinými povrchy vozidla (například zadním sklem). Zařízení kategorie S3 nemůže být sloučeno s kteroukoliv jinou svítilnou,
f) brzdová svítilna kategorie S3 musí být uváděna v činnost pouze zároveň s ostatními brzdovými svítilnami a musí vydávat nepřerušované světlo červené barvy,
g) u vozidel kategorií M 2 a M 3 se připouští doplňkový pár brzdových světel umístěný symetricky vzadu v horní třetině celkové výšky vozidla.”.
29. Za § 62 se vkládá nový § 62a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 53c) a 53d) zní:
„§ 62a
Obrysové značení
(1) Pro zvýraznění viditelnosti vozidel a jejich jízdních souprav při snížené viditelnosti53c) se připouští jejich zvýrazňovací nebo obrysové značení pásy pro vratný odraz světla. Tyto pásy a jejich umístění musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem53d) a musí být podle něho homologovány.
53a) § 2 a 31 vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.
53d) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 104).”.
30. V § 71 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 63) zní:
„(2) Vozidla kategorií M 2, M 3, N 2 a N 3 musí mít zabudované kontrolní zařízení, kterým je přístroj určený k zabudování do silničního motorového vozidla pro automatickou nebo poloautomatickou indikaci a záznam údajů o provozu těchto vozidel a o některých pracovních časech řidičů těchto vozidel (dále jen „tachograf”). Tachograf musí mít vizuální ukazatele ujeté vzdálenosti, rychlosti jízdy a času a záznamové zařízení pro registraci ujeté vzdálenosti, rychlosti jízdy, doby řízení a pracovní činnosti řidiče (řidičů) a každého otevření přístroje. Tachograf musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem63) a musí být podle něho homologován (např. tachograf EEC/EC). Vozidla uvedených kategorií v mezinárodní silniční dopravě musí mít instalovaný homologovaný tachograf podle zvláštního předpisu,63) přičemž tato povinnost se vztahuje i na vozidla kategorie N 1 s připojeným přípojným vozidlem, pokud celková hmotnost takové jízdní soupravy přesahuje 3, 5 t.
63) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.”.
31. V § 71 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na:
a) vozidla určená pro přepravu nákladu, jejichž celková hmotnost včetně celkové hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřekračuje 3, 5 t,
b) vozidla pro přepravu cestujících, která podle druhu své konstrukce a svého vybavení jsou určena pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,
c) vozidla používaná pro přepravu cestujících na pravidelných linkách, kde délka tratě této linky nepřesahuje 50 km,
d) vozidla, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km. h- 1,
e) vozidla používaná nebo řízená ozbrojenými silami, civilní obranou, požárními sbory a Policií České republiky,
f) vozidla používaná pro zvláštní účely, tj. údržbu a opravy kanalizací, vody, plynu a elektřiny, údržbu a kontrolu silnic, odvoz a likvidaci odpadků, telegrafní a telefonní služby, přepravu poštovních zásilek, rozhlasové a televizní vysílání a detekce rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů,
g) vozidla používaná za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích,
h) specializovaná vozidla používaná pro lékařské účely,
i) vozidla přepravující cirkus a lunapark,
j) speciální havarijní vozidla,
k) vozidla používaná při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby a nová nebo přestavěná vozidla, která ještě nebyla uvedena do provozu,
l) vozidla používaná pro nekomerční přepravu nákladů pro osobní užití,
m) vozidla používaná pro svoz mléka z farem a zpětnou přepravu kontejnerů na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení dobytka na farmy.”.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
32. V § 71 se v odstavci 5 větě poslední doplňují tato slova: „a při provozu vozidla nesmí být vyřazeny z činnosti”.
33. V § 73 odst. 4 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 69) zní: „Vozidla kategorií M 1 a N 1, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 2 t, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem69) a musí být podle něj homologována; vozidla ostatních kategorií, která takové zařízení mají instalováno, musí být homologována nebo musí být schválena jejich technická způsobilost ve smyslu uvedeného zvláštního předpisu.
69) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 97).”.
34. Poznámka pod čarou č.73) zní:
„73) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 102).”.
35. V § 95 v odstavci 1 se na konci doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 87a) zní: „Elektromobily kategorie M a N, jejichž maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km. h- 1 a u nichž jsou použity baterie jako zdroj elektrické energie, musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem87a) a musí být podle něho homologovány.
87a) Vyhláška č. 176/1960 Sb. (EHK č. 100).”.
36. V § 106 odstavec 3 zní:
„(3) Změní-li se zvláštní předpis3) a není-li v něm stanoveno jinak (přechodná ustanovení nebo jiná ustanovení), postupuje se u vozidel, součástí a příslušenství takto:
a) předměty podléhající homologování, které dosud nebyly homologovány, se posuzují podle znění zvláštního předpisu platného v době začátku homologačního procesu,
b) předměty podléhající homologování mohou být homologovány i podle předchozího znění zvláštního předpisu, nejdéle však 365 dnů po dni, kdy nové znění daného předpisu vstoupilo v platnost,
c) homologace udělené podle podmínek stanovených v předchozím znění zvláštního předpisu zůstávají v platnosti i nadále, pokud v nyní platném znění zvláštního předpisu není stanoveno jinak.”.
37. V § 106 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Technickou způsobilost typu vozidla kategorie M 1 lze schválit na základě a v provedení podle Směrnice EU pro typovou homologaci, za předpokladu, že na výrobním štítku vozidla je vyznačeno číslo této homologace. Toto číslo musí být uvedeno také v technickém průkazu vozidla.”.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
38. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní:
„§ 106a
Není-li termín nabytí účinnosti nebo termín ukončení platnosti určitých ustanovení této vyhlášky shodný s datem nabytí její účinnosti, platí termíny následující:
a) platnost technických popisů typu vozidla, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 13 odst. 2, končí dne 30. června 2000,
b) platnost typových schválení, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 20 odst. 2, končí dne 30. června 2000,
c) pláště pneumatik pro vozidla kategorií T a OT musí splňovat náležitosti stanovené podle § 37 odst. 1, pokud byly vyrobeny nebo dovezeny počínaje dnem 1. ledna 2001,
d) dvoupodlažní autobusy musí splňovat náležitosti stanovené podle § 42 odst. 1, počíná-li datum jejich první registrace dnem 1. července 2001,
e) prodej automobilového benzínu olovnatého přímým spotřebitelům podle § 49 odst. 2 písm. a) musí být ukončen nejpozději do dne 1. ledna 2001,
f) vozidla kategorií M 2, M 3, N 2, N 3 podle § 71 odst. 2 uvedená do provozu počínaje dnem 1. července 1995 musí mít instalovaný homologovaný tachograf a tato vozidla uvedená do provozu počínaje dnem 1. ledna 1990 musí mít takový tachograf instalovaný nejpozději do dne 1. července 2000; u vozidel uvedených kategorií uvedených do provozu přede dnem 1. ledna 1990 není nutné provádět výměnu instalovaných tachografů jiných provedení za tachografy homologované podle zvláštního předpisu, pokud původní tachograf splňuje podmínky pro něj stanovené,
g) vozidla kategorií M 1 a N 1 podle § 73 odst. 4 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem tehdy, bude-li jejich technická způsobilost jako typ schvalována ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
h) elektromobily podle § 95 odst. 1 musí při schvalování technické způsobilosti jejich typu splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem počínaje dnem 1. ledna 2001.”.
39. V § 108 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p) u přestavěných vozidel, pokud přestavba není zapsána v dokladech vozidla nebo přestavěné vozidlo svým provedením neodpovídá technickým podmínkám stanoveným v povolení pro danou přestavbu, zejména pokud provedená přestavba daného vozidla může bezprostředně ohrozit zdraví a bezpečnost přepravovaných osob nebo může bezprostředně ohrozit bezpečnou přepravu nákladu.”.
40. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který zní:
„§ 110a
Zrušuje se vyhláška č. 4/1998 Sb. ČR, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. ČR, o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 299/1996 Sb. ČR”.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Ministr:
doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.