478

VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 14. prosince 2000,
kterou se provádí zákon o silniční dopravě






      Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Způsob vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách a záznamu o provozu vozidla
(K § 3 odst. 2 a 3 zákona)

      (1)  Dopravce zajistí, aby řidič vozidla, pro které je tato povinnost stanovena zákonem, vedl záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Pokud zákon stanoví kromě toho též povinnost vést záznam o provozu vozidla, je možno oba záznamy spojit do jednoho dokladu za podmínky, že doklad bude obsahovat údaje a splňovat požadavky kladené na oba z uvedených záznamů. Záznamy je povinen řidič, který vozidlo řídí, mít s sebou ve vozidle po celou dobu jeho provozu, pokud dále není stanoveno jinak.

      (2)  Záznamem o době řízení a bezpečnostních přestávkách se u vozidel, pro něž stanoví zvláštní právní předpis¹) povinnost vybavit vozidlo tachografem či jiným kontrolním záznamovým zařízením vyhovujícím mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,²) rozumí výhradně výstup z tohoto kontrolního záznamového zařízení. V případě vozidel, pro něž tato povinnost není stanovena, dopravce zajistí, aby řidič vedl údaje o době řízení a bezpečnostních přestávkách formou výstupu z elektronického kontrolního záznamového zařízení pro tyto účely schváleného podle zvláštního právního předpisu,¹) které kromě automatické nebo poloautomatické registrace údajů o provozu vozidla rovněž zaznamenává údaje o pracovních časech řidičů, anebo ručně ve zvláštní knize se vzestupně číslovanými listy.

      (3)  V případě, že vozidlo je vybaveno tachografem či jiným kontrolním záznamovým zařízením, které splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem¹) a bylo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,²) podle něj homologováno, je výstup z tohoto kontrolního záznamového zařízení součástí záznamu o provozu vozidla, je-li záznam o provozu vozidla pro toto vozidlo předepsán.

      (4)  Dopravce vybaví každého řidiče vozidla, pro které je předepsáno vedení záznamu o době řízení a bezpečnostních přestávkách výstupem z tachografu či jiného kontrolního záznamového zařízení vyhovujícího mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,²) záznamovými listy k vedení záznamu o režimu práce tohoto řidiče s ohledem na předpokládanou dobu dopravního výkonu. Řidič musí s sebou mít dále záznamy o režimu práce za uplynulé dny probíhajícího kalendářního týdne a poslední den týdne předcházejícího, v nichž řídil, anebo potvrzení vystavené dopravcem, že neřídil vozidlo v uvedeném období včetně uvedení důvodů, případně potvrzení o výkonu jiné práce, než je řízení vozidla v tomto období. Toto ustanovení se nepoužije pro městskou autobusovou dopravu.

      (5)  Dopravce vybaví řidiče nákladního vozidla dokladem, ze kterého je zřejmý druh přepravovaného nákladu a vztah dopravce k němu. Tento doklad uchovává dopravce stejnou dobu jako záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách.

      (6)  Dopravce, který provozuje dopravu více než jedním vozidlem, pro které je povinen vést záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, případně též záznam o provozu vozidla, vede evidenci těchto záznamů.

      (7)  Dopravce zajistí, aby členové osádky jím provozovaného vozidla uvedli v záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách následující údaje:

a)

v případě vedení záznamu kontrolním záznamovým zařízením, které odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv:¹)^,2)

      1.  jméno a příjmení řidiče,
      2.  místo a datum založení záznamového listu,
      3.  místo a datum vyjmutí záznamového listu,
      4.  státní poznávací značka vozidla,
      5.  stav počítadla kilometrů v době vložení záznamového listu do záznamového zařízení,
      6.  stav počítadla kilometrů v době vyjmutí záznamového listu ze záznamového zařízení a rozdíl stavu počítadla těchto kilometrů,
      7.  doba řízení, bezpečnostní přestávky a doba odpočinku.

      Údaje v bodech 1, 2, 4 a 5 záznamového listu musí být vyplněny před zahájením jízdy,

b)

v případě vedení záznamu elektronickým kontrolním záznamovým zařízením schváleným podle zvláštního právního předpisu¹) nebo ručním zápisem:

      1.  evidenční číslo záznamu,
      2.  obchodní jméno dopravce,
      3.  jméno a příjmení řidičů vozidla,
      4.  státní poznávací značka vozidla,
      5.  datum a stav počítadla kilometrů na počátku záznamu,
      6.  datum a stav počítadla kilometrů na konci záznamu,
      7.  doba řízení, bezpečnostní přestávky a doba odpočinku každého řidiče zvlášť.

      Údaje v bodech 1 až 5 záznamu musí být vyplněny před zahájením jízdy.

      (8)  V záznamu o provozu vozidla, pokud je veden odděleně od záznamu o době řízení a bezpečnostních přestávkách, musí být uvedeny údaje podle odstavce 7 písm. b) bodů 1 až 6, dále podpis dopravce a u jiné než linkové osobní silniční dopravy navíc údaje o objednateli a výchozí a cílové místo dopravního výkonu.

      (9)  Ve vnitrostátní linkové osobní dopravě včetně městské autobusové dopravy může dopravce o provozu vozidla vést zjednodušený záznam. Podmínkou vedení zjednodušeného záznamu je zpracování vzorového záznamu o provozu vozidla, na který je nutno ve zjednodušeném záznamu odkázat. Ve veřejné linkové dopravě musí být vzorový záznam o provozu vozidla zpracován v návaznosti na schválený jízdní řád. V případě vedení zjednodušeného záznamu musí mít řidič ve vozidle i příslušný vzorový záznam, na který se ve zjednodušeném záznamu odkazuje. Ve zjednodušeném záznamu řidič vozidla uvede odchylky skutečného dopravního výkonu od vzorového záznamu.

      (10)  Provedení kontroly vyznačí kontrolní orgán na záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách a na záznamu o provozu vozidla.

§ 2

(K § 3 odst. 2 a 3 zákona)

      (1)  V taxislužbě je záznam o provozu vozidla pořízen automatickým tiskem obsahu součtových počítadel a paměťové jednotky taxametru. Provozovatel taxislužby pořizuje pro potřeby kontrolních orgánů denní a měsíční uzávěrky taxametru, na vyžádání je těmto orgánům předloží a posloupně je zakládá po dobu pěti let.

      (2)  Záznamem o provozu vozidla v taxislužbě se rozumí denní uzávěrka z běžného dne a měsíční uzávěrka z běžného měsíce, které musí obsahovat tyto údaje:

a)

obchodní jméno provozovatele taxislužby,

b)

v případě denní uzávěrky datum, v případě měsíční uzávěrky označení měsíce, z něhož se uzávěrka pořizuje,

c)

trvalý pobyt provozovatele taxislužby, pokud je provozovatelem taxislužby fyzická osoba, nebo sídlo právnické osoby, pokud je provozovatelem taxislužby právnická osoba,

d)

státní poznávací značku vozidla,

e)

evidenční číslo vozidla,

f)

výrobní číslo paměťové jednotky,

g)

výrobní číslo taxametru,

h)

jméno a příjmení řidiče, popřípadě též jeho osobní číslo, pokud je provozovatel taxislužby přiděluje,

i)

podpis řidiče,

j)

součet ujetých kilometrů při výkonu taxislužby od poslední provedené denní, případně měsíční uzávěrky,

k)

součet placených ujetých kilometrů při výkonu taxislužby od poslední provedené denní, případně měsíční uzávěrky,

l)

celkovou tržbu jízdného od poslední provedené denní, případně měsíční uzávěrky,

m)

součet kilometrů ujetých v soukromém provozu od poslední provedené denní, případně měsíční uzávěrky,

n)

celkový počet placených jízd od poslední provedené denní, případně měsíční uzávěrky.

      (3)  Údaje o době řízení a bezpečnostních přestávkách vede řidič taxislužby ručně v knize s číslovanými listy.

§ 3

[K § 3 odst. 1 písm. b) zákona]

      (1)  Ve vnitrostátní silniční dopravě prováděné

a)

vozidly určenými pro přepravu nákladu, jejichž užitečná hmotnost nepřesahuje 3,5 t nebo celková hmotnost 6 t,

b)

vozidly pro přepravu cestujících, která podle druhu své konstrukce a svého vybavení jsou určena pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče,

c)

vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km,

d)

vozidly jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km.h^-1,

e)

vozidly používanými nebo řízenými civilní obranou a požárními sbory,

f)

vozidly používanými pro zvláštní účely, a to k údržbě a opravám kanalizačních sítí, rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbě a kontrole silnic, odvozu a likvidaci odpadků, pro telegrafní a telefonní služby, přepravu pošty, pro rozhlasové a televizní vysílání a k detekci rozhlasových a televiz-ních vysílačů a přijímačů,

g)

vozidly používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích,

h)

specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely,

i)

vozidly přepravujícími cirkus a lunapark,

j)

speciálními havarijními vozidly,

k)

vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu,

l)

vozidly používanými pro svoz mléka nebo zásobování potravinami na pravidelných trasách

dopravce zajistí při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovené v odstavcích 2 až 6.

      (2)  Celková doba řízení mezi dvěma denními odpočinky nebo mezi jedním denním odpočinkem a jedním týdenním odpočinkem nesmí přesáhnout deset hodin. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než deset minut.

      (3)  Celková doba řízení nesmí překročit 100 hodin v období dvou po sobě následujících týdnů.

      (4)  V průběhu každých 24 hodin musí mít řidič odpočinek nejméně osm za sebou následujících hodin. Odpočinek smí být výjimečně čerpán ve dvou oddělených částech během 24 hodin, přičemž jedna z těchto částí musí trvat nejméně šest za sebou následujících hodin, a to nejvýše dvakrát v kalendářním týdnu. V takovém případě se minimální trvání doby odpočinku musí prodloužit na deset hodin.

      (5)  V městské autobusové dopravě musí mít řidič bezpečnostní přestávku nejméně 30 minut po čtyřech hodinách řízení. Tuto bezpečnostní přestávku je možno nahradit nejméně desetiminutovými přestávkami, které v souhrnu budou činit 30 minut. Ve vnitrostátní silniční dopravě prováděné ostatními vozidly uvedenými v odstavci 1 musí mít řidič bezpečnostní pře-stávku stanovenou zvláštním právním předpisem.³)

      (6)  Nepřetržitý týdenní odpočinek řidiče stanoví zvláštní právní předpis.⁴)

Podmínky pro vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby
(K § 7 odst. 3 zákona)

§ 4

      Žádost o vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen ,,povolení") může podat fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je způsobilá k právním úkonům, nebo právnická osoba.

§ 5

      Žádost o vydání povolení musí obsahovat tyto údaje:

a)

jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou; obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou,

b)

druh dopravy,

c)

v osobní dopravě vymezení území, v němž má být doprava provozována, a jde-li o linkovou osobní dopravu, též trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky,

d)

počet, druh a státní poznávací značky vozidel, jimiž má být doprava provozována, včetně údajů o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti vozidel určených pro nákladní dopravu a o obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu,

e)

počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá.

§ 6

      V povolení dopravní úřad uvede

a)

jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt dopravce, je-li dopravcem fyzická osoba,

b)

obchodní jméno, sídlo dopravce a identifikační číslo dopravce, je-li dopravcem právnická osoba,

c)

druh dopravy,

d)

počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení vydává,

e)

počet a druh vozidel a jejich státní poznávací značky.

§ 7

Způsob označení vozidel
(K § 9 odst. 1 a § 21 odst. 3 a 6 zákona)

      (1)  Označení silničního motorového vozidla obchodním jménem dopravce musí být provedeno nesmazatelně přímo na vozidle nebo na štítku nebo nálepce připevněné k vozidlu. Magnetické, pneumatické nebo jiné rychle snímatelné uchycení štítků není dovoleno. Nápis musí být zřetelně viditelný a čitelný o výšce písmen nejméně 30 mm.

      (2)  Označení musí být umístěno na obou dveřích kabiny řidiče nebo v přední polovině obou bočních stran karoserie; u vozidla taxislužby na obou předních dveřích. Pokud velikost písma nápisu je větší než 300 mm, může být nápis umístěn kdekoli na bočních stranách karoserie.

      (3)  Vozidlo taxislužby musí být kromě označení obchodním jménem dopravce označeno také podle § 11 a 13.

      (4)  Zajišťuje-li držitel licence na provozování veřejné linkové osobní dopravy linkovou osobní dopravu prostřednictvím dalšího dopravce, musí být vozidla tohoto dalšího dopravce označena kromě označení podle odstavců 1 a 2 též obchodním jménem držitele licence. Toto obchodní jméno se uvede buď způsobem stanoveným v odstavcích 1 a 2 nebo na snímatelné tabulce umístěné za pravým bočním sklem vozidla. Pro provedení nápisu platí poslední věta odstavce 1.

      (5)  Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy zajistí, aby jím provozované vozidlo nebylo označeno střešní svítilnou nebo reklamním štítem střešní svítilnu napodobující nebo jiným způsobem, který by mohl být s označením vozidel taxislužby zaměnitelný.

Odborná způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o jejich skládání
(K § 6 odst. 8 zákona)

§ 8

      (1)  Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy.

      (2)  Odborná způsobilost se prokazuje

a)

zkouškou z předmětů stanovených v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky, nebo

b)

vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky,

c)

jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, která podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti podle odstavce 1.

      (3)  Obsahem zkoušky je prokázání znalostí

a)

právních předpisů upravujících silniční dopravu, podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel, ceny, poplatky, daně a daňové řízení, pojištění, pracovněprávní vztahy,

b)

mezinárodních smluv upravujících mezinárodní silniční dopravu a právních předpisů upravujících celní řízení, jedná-li se o mezinárodní autobusovou nebo nákladní dopravu.

      (4)  Obsahem zkoušky je dále prověření

a)

znalostí základů obchodněprávních vztahů,

b)

technických znalostí potřebných k provozování silniční dopravy.

§ 9

      (1)  Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad pro každý druh provozování silniční dopravy.

      (2)  Zkouška se skládá v českém jazyce formou písemného testu před zkušební komisí jmenovanou dopravním úřadem z řad jeho zaměstnanců. Zkouška je neveřejná.

      (3)  Otázky písemného testu sestavuje zkušební komise podle druhu dopravy, který žadatel hodlá provozovat.

      (4)  Podmínkou pro vykonání zkoušky je prokázání totožnosti žadatele.

§ 10

      (1)  Hodnocení zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek.

      (2)  Celkové hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

a)

prospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky nejméně 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů,

b)

neprospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky méně než 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů.

      (3)  O průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam žadatelů a jimi odevzdané písemné testy včetně jejich bodového ohodnocení.

Taxislužba

§ 11
(K § 9 odst. 1 a § 21 odst. 1 a 3 zákona)

      (1)  Vozidlo taxislužby musí být po celou dobu zařazení v evidenci vozidel taxislužby na vnější straně horní části obou předních dveří v pořadí shora dolů opatřeno následujícím označením, které nesmí být magneticky nebo jinak rychle snímatelně uchyceno:

a)

přerušovaným černobílým pásem tvořeným střídavě obdélníky 90 x 50 mm, přičemž delší strana obdélníka je ve vodorovné poloze a vzdálenost od spodního okraje bočních oken nesmí být větší než 100 mm, pás začíná u předního okraje předních dveří a končí u zadního okraje zadních dveří,

b)

evidenčním číslem vozidla, dobře čitelným, provedeným černě na bílém podkladu písmeny o výš-ce nejméně 90 mm,

c)

obchodním jménem provedeným černě na bílém podkladu.

      (2)  V horní polovině vnější strany obou předních dveří musí být umístěna informace o aktuální nabídce ceny za uskutečnění přepravní služby v obci, ve které je přepravní služba nabízena. Pro uchycení informace o cenové nabídce platí obdobně odstavec 1.

      (3)  Na vnější straně předních dveří nejsou přípustné žádné jiné nápisy či znaky než stanovené touto vyhláškou.

      (4)  V souvislosti s přidělením evidenčního čísla vozidla taxislužby platí:

a)

provozovatel taxislužby předá do 7 kalendářních dnů poté, co obdržel doklad o přidělení evidenčního čísla, kopii tohoto dokladu všem dopravním úřadům, kterým oznámil zahájení podnikání v taxislužbě,

b)

provozovatel taxislužby zajistí, aby ve vozidle taxislužby byl v době, kdy se s ním vykonává taxislužba, uložen originální nebo úředně ověřený⁵) doklad o přidělení evidenčního čísla, že vozidlo je řádně evidováno dopravním úřadem místně příslušným podle místa trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby,

c)

provozovatel taxislužby písemně oznámí veškeré změny týkající se vozidla, pro něž bylo místně příslušným dopravním úřadem stanoveno evidenční číslo, zejména skutečnost, že dočasně nebo trvale nehodlá tímto vozidlem provozovat taxislužbu, nejpozději do 7 kalendářních dnů od jejich vzniku dopravnímu úřadu, který evidenční číslo vozidla taxislužby vydal,

d)

provozovatel taxislužby písemně oznámí změnu místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby nejpozději do 7 kalendářních dnů od jejího vzniku dopravním úřadům místně příslušným podle místa dosavadního i nového trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby a všem dalším dopravním úřadům, kterým předtím oznámil zahájení podnikání v taxislužbě,

e)

provozovatel taxislužby neprodleně poté, co byl místně příslušným dopravním úřadem vyrozuměn o tom, že jím provozované vozidlo bylo dočasně nebo trvale vyjmuto z evidence vozidel taxislužby, odstraní z tohoto vozidla veškeré označení a vybavení stanovené pro vozidlo taxislužby zákonem nebo touto vyhláškou,

f)

provozovatel taxislužby nejpozději do 7 kalendářních dnů poté, co písemně oznámil místně příslušnému živnostenskému úřadu přerušení nebo ukončení provozování této živnosti, nebo nejpozději do 7 kalendářních dnů poté, co nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení jeho živnostenského oprávnění k provozování taxislužby nebo o pozastavení provozování této živnosti, oznámí písemně tuto skutečnost dopravnímu úřadu místně příslušnému podle místa trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby a všem dalším dopravním úřadům, kterým předtím oznámil zahájení podnikání v taxislužbě.

      (5)  Dopravní úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby

a)

na základě oznámení uvedeného v odstavci 4 písm. a) a e) stanoví provozovateli taxislužby evidenční číslo vozidla, které má být užito k provozování taxislužby, nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení provozovatele taxislužby obsahující veškeré požadované údaje,

b)

předá provozovateli taxislužby doklad o evidenčním čísle; tento doklad musí obsahovat obchodní jméno provozovatele taxislužby, jeho identifikační číslo a místo trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby a údaje o vozidle, pro něž se evidenční číslo žádá, (státní poznávací značku, typ, rok výroby, barvu).

      (6)  Dopravní úřad, který evidenční číslo vozidla taxislužby vydal

a)

nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy obdržel od provozovatele taxislužby oznámení podle odstavce 4 písm. c), d) nebo f), nebo

b)

neprodleně poté, co se dozvěděl, že nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení provozování této živnosti,

vyjme vozidlo taxislužby z evidence vozidel taxislužby. Dopravní úřad písemně vyrozumí provozovatele taxislužby o skutečnosti, že jím provozované vozidlo bylo vyjmuto z evidence vozidel taxislužby.

(K § 21 odst. 3 zákona)

§ 12

      (1)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby při výkonu taxislužby byl ve vozidle originální nebo úředně ověřený⁵) doklad o tom, že se řidič vozidla zúčastnil školení řidičů z povolání a že úspěšně absolvoval přezkoušení z pravidel silničního provozu, a dále originální nebo úředně ověřený⁵) doklad o tom, že se řidič vozidla podrobil pravidelné lékařské prohlídce a že je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilý.

      (2)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič při výkonu taxislužby měl svůj platný průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby čelně vystaven na přístrojové desce vozidla, před pravým předním sedadlem spolujezdce, nezakrytý a dobře čitelný. Vzor průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby je uveden v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

      (3)  Provozovatel taxislužby odevzdá místně příslušnému dopravnímu úřadu průkaz řidiče taxislužby nejpozději do 7 kalendářních dnů poté, co

a)

osoba, na jejíž jméno byl vydán, přestala vykonávat pro provozovatele taxislužby práci řidiče v taxislužbě nebo poté, co se provozovatel taxislužby dozvěděl, že tato osoba přestala vyhovovat předepsaným podmínkám,

b)

uplynula doba platnosti průkazu,

c)

nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení provozování této živnosti,

d)

provozovatel taxislužby písemně oznámil živnostenskému úřadu ukončení nebo přerušení provozování této živnosti.

§ 13

      (1)  Vozidlo taxislužby musí být opatřeno střešní svítilnou žluté barvy s nápisem ,,TAXI" provedeným v černém písmu na přední i zadní straně anebo písmeny tvořenými výřezem v černé masce střešní svítilny, která je pevně uchycena ke střeše nebo k nosnému prvku (příčný nosník, konzola) na střeše vozidla a je umístěna kolmo k podélné ose vozidla. Magnetické, pneumatické nebo jiné rychle snímatelné uchycení střešní svítilny ke střeše vozidla anebo k nosnému prvku na střeše vozidla není povoleno.

      (2)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič vozidla taxislužby v době, kdy neprovádí nebo nenabízí přepravní služby, anebo při jízdě za hranice státu, střešní svítilnu sejmul případně zakryl neprůhledným krytem mechanicky upevněným na střešní svítilně.

      (3)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič vozidla taxislužby, které se nachází mimo vyhrazené stanoviště vozidel taxislužby, jestliže nabízí přepravní službu, měl taxametr v provozní poloze ,,VOLNî" a rozsvícenou střešní svítilnu a aby řidič vozidla taxislužby, jestliže provádí přepravní službu, používal taxametr v souladu se zvláštním předpisem.⁶)

      (4)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby taxametr umístěný ve vozidle byl ověřen a zajištěn plombou a aby jeho celý zobrazovač byl volně viditelný z místa spolujezdce na předním sedadle a ze zadních sedadel vozidla.

      (5)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby ve vozidle taxislužby byla v době, kdy se s ním vykonává taxislužba, uložena ,,Uživatelská a evidenční kniha taxametru" obsahující všechny záznamy o vstupech do taxametru, o stavech nastavených sazeb a o ověření taxametru, kterou lze nahradit pouze její úředně ověřenou⁵) kopií.

      (6)  Protokol o technické prohlídce nebo jeho kopii nahrazuje v případě vozidel, u nichž uplynula doba kratší než 1 rok od prvního zaevidování vozidla v České republice, osvědčení o technickém průkazu.

§ 14

      (1)  Vozidlo taxislužby musí být při výkonu taxislužby vybaveno

a)

jedním ověřeným taxametrem schváleného typu,⁷) jehož součástí je tiskárna a paměťová jednotka schopná uchovávat denní zaznamenané hodnoty o provozu vozidla alespoň po dobu pěti let,

b)

hasicím přístrojem schváleného typu¹) s mrazuvzdornou náplní nejméně dva kilogramy, jehož provozuschopnost se prokáže plombou a štítkem,

c)

ceníkem s úplným přehledem cen za přepravní služby obsahujícím veškeré sazby vložené do paměťové jednotky taxametru včetně podmínek jejich použití s uvedením všech dílčích položek, z nichž je příslušná sazba jízdného složena. Dílčí položkou může být pouze nástupní sazba v Kč, hodnota sazby pro vzdálenost v Kč (Kč/km), hodnota sazby pro čas v Kč (Kč/min). Výslednou sazbou se rozumí kombinace dílčích položek; výsledná sazba je uvedena v ceníku pod číslem, pod nímž je uložena v paměťové jednotce taxametru. Ceník musí být volně přístupný, viditelně umístěn uvnitř vozidla před pravým předním sedadlem. Informace v ceníku musí být dobře čitelné, provedené velkými písmeny o výšce minimálně 5 mm černě na bílém podkladu.

      (2)  Informace umístěná na dveřích vozidla taxislužby podle § 11 odst. 2 obsahuje aktuální nabídku ceny za přepravní služby na území obce, ve které je dopravní služba nabízena, a musí zahrnovat všechny dílčí položky, z nichž je výsledná sazba složena. Dílčí položkou může být pouze numericky vyjádřená nástupní sazba v Kč, hodnota sazby pro vzdálenost v Kč (Kč/km) a hodnota sazby pro čas v Kč (Kč/min). Číslo, pod nímž je příslušná sazba uložena v paměťové jednotce taxametru, se uvádí v pravém horním rohu cenové informace. Informace o ceně musí být dobře čitelná, provedená černě na bílém podkladu písmeny o výšce minimálně 20 mm.

      (3)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby k výkonu taxislužby bylo užito pouze vozidla úplně vybaveného a označeného předepsaným způsobem.

§ 15

      (1)  Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič ihned po ukončení přepravy přepnul taxametr z provozní polohy ,,OBSAZENO" do provozní polohy ,,JÍZDNÜ". Výše úhrady za poskytnutou přepravní službu se stanoví výhradně z údajů odečtených po ukončení jízdy ze zobrazovače taxametru na základě sjednané ceny za přepravu. Provozovatel taxislužby zajistí, aby řidič bez vyzvání vydal cestujícímu doklad o zaplacení jízdného, kterým je výhradně výstup z tis-kárny taxametru ručně doplněný o další údaje stanovené tímto předpisem. Taxametr musí být nastaven na okamžitý automatický tisk dokladu o zaplacení jízdného při přepnutí do provozní polohy ,,JÍZDNÜ".

      (2)  Doklad o zaplacení jízdného v taxislužbě musí obsahovat

a)

číslo dokladu,

b)

obchodní jméno, místo trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídlo u právnické osoby,

c)

evidenční číslo vozidla taxislužby,

d)

datum jízdy,

e)

státní poznávací značku,

f)

výchozí a cílové místo přepravy,

g)

čas odjezdu a příjezdu,

h)

všechny dílčí položky, z nichž je výsledná sazba složena,

i)

cenu včetně daně z přidané hodnoty, a požádá-li o to cestující, údaje potřebné k odečtení daně,

j)

údaje o úhradě jiných nákladů souvisejících s vyžádanou přepravou,

k)

jméno, příjmení a podpis řidiče.

Přeprava nebezpečných věcí
(K § 22 odst. 5 zákona)

§ 16

      (1)  Pověření k povinnému školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci (dále jen ,,povinné školení") podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,⁸) (dále jen ,,dohoda") a pověření k vydávání osvědčení o školení řidičů přepravujících nebezpečné věci podle dohody (dále jen ,,osvědčení řidičů ADR") vydává Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen ,,ministerstvo") na základě žádosti, která musí být doložena doklady o splnění personálních a technických podmínek stanovených v dohodě.

      (2)  Náležitosti žádosti o pověření povinným školením podle odstavce 1 jsou

a)

jméno, příjmení a trvalé bydliště fyzické osoby,

b)

obchodní jméno a sídlo právnické osoby,

c)

jméno, příjmení, rodné číslo, trvalé bydliště osoby školící dohodu (dále jen ,,školitel"),

d)

doklady stanovené v dohodě (zejména podrobný program školení, časový rozvrh a plánované vyučovací metody, údaj o předpokládaných místech konání kurzů a učebních pomůckách a prostředcích pro praktická cvičení, podmínky pro účast na kurzech),

e)

u právnické osoby výpis z obchodního rejstříku a živnostenské oprávnění,

f)

u fyzické osoby živnostenské oprávnění.

      (3)  V pověření k povinnému školení vydaném žadateli se stanoví podmínky, které musí při výkonu činnosti dodržovat, a doba platnosti pověření stanovená na dobu určitou. Podmínky musí být v souladu s dohodou.

      (4)  Fyzická nebo právnická osoba pověřená povinným školením (dále jen ,,osoba pověřená povinným školením") je povinna sdělit ministerstvu všechny změny v údajích, které uváděla v žádosti, a též změny v technických podmínkách, za nichž jí bylo oprávnění uloženo.

      (5)  Povinné školení, které bude osoba pověřená povinným školením provádět, musí být obsahem i rozsahem v souladu s požadavky dohody.

      (6)  Školitelem může být pouze fyzická osoba, které ministerstvo vydalo pro tuto činnost osvědčení.

      (7)  Odborná způsobilost školitele se ověřuje písemnou a ústní zkouškou složenou před komisí jmenovanou ministerstvem. Nezbytnou podmínkou pro úspěšné složení zkoušky je dobrá znalost dohody a souvisejících předpisů. Zkoušky probíhají v termínech vyhlášených ministerstvem.

      (8)  Po úspěšném vykonání zkoušky školitele vydá ministerstvo osvědčení školitele dohody.

§ 17

      (1)  Osoba pověřená povinným školením

a)

zajistí, aby povinné školení řidičů probíhalo způsobem stanoveným v dohodě a za podmínek stanovených v pověření k povinnému školení,

b)

oznámí nejméně 10 dnů předem ministerstvu druh povinného školení a místo, datum a hodinu jeho konání a požádá ministerstvo o vyslání jeho zástupce k provedení závěrečných zkoušek.

      (2)  Ministerstvo nebo jím pověřený subjekt vydá pro řidiče, kteří u závěrečné zkoušky uspěli, osvědčení řidičů ADR. Osvědčení pro řidiče ADR není vydáváno ve správním řízení.

      (3)  Pověření k povinnému školení zaniká zánikem fyzické nebo právnické osoby, jíž bylo uděleno.

§ 18

      Pověření stanic technické kontroly a kontrolních techniků prováděním technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a prováděním pravidelných technických prohlídek těchto vozidel podle zvláštního právního předpisu¹) s platností na 1 rok vydá ministerstvo na zákla-dě absolvování zvláštního školení pro tyto činnosti a úspěšného složení zkoušky před komisí jmenovanou ministerstvem. Prodloužení platnosti pověření na další rok je prováděno formou přezkoušení na zdokonalovacím školení.

Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení
(K § 30 odst. 2 zákona)

§ 19

      (1)  Zahraniční vstupní povolení cizího státu pře-daná hromadně a neadresně pro tuzemské dopravce na základě mezinárodní smlouvy přiděluje ministerstvo nebo jím pověřená právnická osoba (dále jen ,,výdejní místo") na základě písemné žádosti dopravce.

      (2)  Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí obsahovat

a)

obchodní jméno dopravce, jeho trvalý pobyt nebo sídlo,

b)

identifikační číslo dopravce,

c)

druh a počet požadovaných zahraničních vstupních povolení do jednotlivých států,

d)

údaj o specifikaci přepravní technologie.

      (3)  Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení musí být doložena

a)

platnou koncesí k provozování mezinárodní silniční dopravy nebo povolením podle § 7 zákona,

b)

technickým průkazem vozidla; v případě, že dopravce není vlastníkem vozidla, též dokladem o tom, že je oprávněn vozidlo užívat,

c)

dokladem o zaplacení silniční daně nebo dokladem o zaplacení zálohy na silniční daň,

d)

dokladem o technické prohlídce,

e)

dokladem o finanční způsobilosti na všechna vozidla, pro něž žádá o přidělení zahraničního vstupního povolení, pokud je podle zákona třeba,

f)

čestným prohlášením o tom, že žadatel nemá nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a pokutách.

§ 20

      Žádost o přidělení zahraničního vstupního povolení se předkládá výdejnímu místu v termínu

a)

nejpozději 25 dní před prvním dnem čtvrtletí, jedná-li se o žádost o přidělení jednorázového zahraničního vstupního povolení,

b)

do 30. listopadu předchozího kalendářního roku, jedná-li se o žádost o přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení,

c)

vyhlášeném výdejním místem, jedná-li se o přidělení zahraničního vstupního povolení v průběhu kalendářního roku.

§ 21

      (1)  Jednorázové zahraniční vstupní povolení se přiděluje dopravci čtvrtletně. Výdej těchto povolení musí být zahájen nejpozději první pracovní den příslušného čtvrtletí a ukončen poslední pracovní den prvního měsíce čtvrtletí.

      (2)  Podmínkou pro přidělení jednorázového zahraničního vstupního povolení je vrácení nejméně dvou třetin využitých jednorázových zahraničních vstupních povolení přidělených na minulé čtvrtletí a všech zbývajících zahraničních vstupních povolení přidělených na období předcházející minulému čtvrt-letí.

      (3)  Ministerstvo přiděluje zahraniční vstupní povolení v závislosti na výsledcích mezinárodních jednání ve věci zahraničních vstupních povolení a vývoje požadavků dopravního trhu.

      (4)  V případě nedostatečného počtu jednorázových zahraničních vstupních povolení pro jednotlivé státy se zahraniční vstupní povolení přednostně přidělí dopravcům pro přepravy

a)

při vývozu českého zboží a dovozu pro potřeby českých výrobců,

b)

vozidly nad 7,5 tun užitečné hmotnosti,

c)

těžkých a nadměrných zásilek,

d)

zásilek podle veřejně vyhlášených podmínek prováděných společně,

e)

vyžadující použití vozidel, která jsou svou konstrukcí určena pouze pro přepravy určitého druhu nákladu,

f)

vozidly, která z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti provozu splňují požadavky stanovené zvláštními předpisy a mezinárodními dohodami,

g)

prováděné v režimu kombinované dopravy,

h)

vozidly, od jejichž roku výroby uplynulo méně než sedm let,

i)

vozidly evidovanými u výdejního místa déle než šest měsíců.

      (5)  S ohledem na výsledky mezinárodních jednání a vývoj požadavků dopravního trhu stanoví ministerstvo podrobné podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení do jednotlivých států. Změny ve stanovených podmínkách se zveřejňují ve Věstníku dopravy.

      (6)  Přidělené vstupní povolení dopravce řádně vyplní.

§ 22

      (1)  V případě nedostatečného počtu trvalých zahraničních vstupních povolení pro jednotlivé státy se zahraniční vstupní povolení přednostně přidělí podle podmínek stanovených v § 21 odst. 4. V tomto případě je podmínkou přidělení trvalého zahraničního vstupního povolení řádné využití tohoto povolení přiděleného v minulém období.

      (2)  Řádným využitím se rozumí nejméně

a)

80 jízd ročně na trvalé mnohostranné zahraniční povolení Konference ministrů doprav evropských zemí,⁹) nebo

b)

80 jízd ročně na trvalé zahraniční vstupní povolení do států sousedících s Českou republikou, nebo

c)

40 jízd ročně do ostatních států.

      (3)  Využití trvalého zahraničního vstupního povolení dopravce dokládá nejpozději do desátého pracovního dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí záznamníkem o evidenci jízd, v němž jsou jednotlivé jízdy potvrzeny celním úřadem na hranicích nebo jinak zdokladovány. Podmínka řádného využití musí být splněna též alikvotními počty jízd v jednotlivých čtvrtletích.

      (4)  Jednou jízdou se rozumí cesta tam a zpět. U mnohostranných trvalých zahraničních vstupních povolení se jednou jízdou rozumí uskutečnění jedné přepravy.

      (5)  Výdejní místo je oprávněno do nákladů spojených s přidělením zahraničních vstupních povolení zahrnout

a)

přímé náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení včetně nákladů na přípravu a tisk dokumentů a nákladů spojených s převzetím a předáním zahraničních vstupních povolení mezi Českou republikou a ostatními státy,

b)

nepřímé náklady zahrnující provozní a správní režii a přiměřené náklady na další rozvoj přidělovacího systému.

      (6)  Náklady spojené s přidělením zahraničních vstupních povolení rozpočte výdejní místo na jednotlivé druhy zahraničních vstupních povolení v závislosti na počtu rozdělovaných povolení. Stanovený poplatek hradí dopravci, kterým byla zahraniční vstupní povolení přidělena, a to při jejich výdeji.

§ 23

      (1)  Dopravcům, kteří

a)

použili padělané, neoprávněně pozměňované zahraniční vstupní povolení či jeho kopii, nebo použili bez souhlasu ministerstva nebo výdejního místa zahraniční vstupní povolení, které jim nebylo přiděleno,

b)

opakovaně porušují mezivládní dohody v oblasti silniční dopravy,

c)

poskytli jinému zahraniční vstupní povolení, které jim bylo přiděleno,

se další zahraniční vstupní povolení opravňující ke vstupu do příslušného státu v následujícím rozdělovacím období nepřidělí.

      (2)  Dopravcům, kteří nevrátili na výzvu ministerstva trvalé zahraniční vstupní povolení nebo trvalé mnohostranné zahraniční vstupní povolení, se další zahraniční vstupní povolení v následujícím rozdělovacím období nepřidělí.

      (3)  Ustanovení § 20, § 21 s výjimkou odstavců 4 písm. f), h), 5 a 6 a § 22 s výjimkou odstavců 5 a 6 se nevztahují na mezinárodní osobní dopravu.

§ 24

(K § 35b odst. 3 zákona)

      Vzor stvrzenky pro převzetí kauce je uveden v příloze č. 3.

§ 25

      Zrušují se:

  1.  Vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

  2.  Vyhláška č. 48/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

§ 26

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.




Ministr:


Ing. Schling v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.

³)

Vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

⁴)

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

⁵)

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Conférence Européenne des Ministres des Transports -- CEMT.