361

VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 25. září 2001
o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě






      Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 66 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/ /2000 Sb., (dále jen ,,zákon")  k provedení § 49 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Vyhláška stanovuje způsob zjišťování příčin vzniku mimořádné události při provozování dráhy (§ 2 odst. 3 zákona)  a provozování drážní dopravy (§ 2 odst. 4 zákona)  na dráhách železničních, dráze tramvajové, trolejbusové a dráze lanové (dále jen ,,mimořádná událost").

      (2)  Způsob zjišťování příčin vzniku mimořádné události zahrnuje ohlašování mimořádné události, postup při pořizování dokumentace na místě mimořádné události, zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události a opatření k předcházení mimořádným událostem.

§ 2

Způsob zjišťování příčin vzniku mimořádné události při provozování dráhy a drážní dopravy

      Vznikne-li mimořádná událost při provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, provozovatel dráhy a dopravce zajišťuje, aby každý zaměstnanec, který se svou pracovní činností podílí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, neprodleně ohlásil na určené ohlašovací pracoviště její vznik, pokud tuto událost sám zjistil nebo se o ní věrohodně dozvěděl.

Ohlašování vzniku mimořádné události při provozování dráhy a provozování drážní dopravy

§ 3

      (1)  Provozovatel dráhy a dopravce zřizuje ohlašovací pracoviště, které zajišťuje ohlášení vzniku mimořádné události podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání. Není-li provozovatel dráhy a dopravce tatáž osoba, může být obsahem uzavřené
smlouvy o provozování drážní dopravy podle § 23 odst. 1 písm. a)  zákona též zřízení společného ohlašovacího pracoviště.

      (2)  Ohlašovací pracoviště po vzniku mimořádné události při provozování dráhy a drážní dopravy podle její povahy neprodleně provede opatření pro zabránění vzniku dalších škod, též ohlásí vznik mimořádné události

a)

operačnímu a informačnímu středisku Hasičského záchranného sboru České republiky, popřípadě zdravotnické záchranné službě, je-li potřebné zajistit záchranné práce¹) a nelze-li je provést vlastními prostředky provozovatele dráhy a dopravce,

b)

Policii České republiky, jde-li o mimořádnou událost s následky smrti, újmy na zdraví, značné škody na majetku²) nebo na životním prostředí, a dále ve všech případech, kdy je důvodné podezření, že ke vzniku mimořádné události došlo v důsledku trestného činu. V ohlášení se uvede datum, čas a místo vzniku mimořádné události, její stručný popis a následky.

      (3)  Podrobný postup ohlašování vzniku mimořádné události se upravuje organizačním řádem nebo vnitřním předpisem provozovatele dráhy a dopravce. Pro potřeby rychlého ohlášení mimořádné události vydá provozovatel dráhy a dopravce vlastní organizační opatření ve formě ohlašovacího rozvrhu. Ohlašovací rozvrh musí být přístupný na všech pracovištích, která provozovatel dráhy a dopravce pověřil ohlašováním mimořádných událostí. Vzor ohlašovacího rozvrhu je uveden v příloze této vyhlášky.

      (4)  Vlastník dráhy a vlastník drážního vozidla ohlašuje vznik mimořádné události při provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy podle odstavce 2 písm. b)  Policii České republiky, jestliže se o jejím vzniku věrohodně dozvěděl, dotýká-li se mimořádná událost jím vlastněné dráhy nebo drážního
vozidla.

      (5)  Ustanoveními odstavců 1 až 4 není dotčena ohlašovací povinnost

a)

vzniku mimořádné události podle zvláštních právních předpisů,³)

b)

vzniku pracovního úrazu podle zvláštních právních předpisů.⁴)

§ 4

      (1)  Vznik každé mimořádné události při provozování dráhy nebo drážní dopravy, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí, provozovatel dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání a podle povahy mimořádné události neprodleně oznamuje,

a)

jde-li o dráhu celostátní, regionální nebo vlečku, Drážnímu úřadu se sídlem v Praze (§ 55 zákona),

b)

jde-li o dráhu tramvajovou, trolejbusovou, lanovou nebo dráhu speciální, drážnímu správnímu úřadu obce v přenesené působnosti, v jejímž územním obvodu se dráha nachází (§ 57 zákona).

      (2)  V oznámení předaném drážnímu správnímu úřadu, a to přednostně formou elektronického dálkového připojení nebo telekomunikačním zařízením (dálnopis, fax), popřípadě dopisem, se uvede datum, čas a místo vzniku mimořádné události, její stručný popis a následky, tj. počet usmrcených a zraněných osob, předběžná škoda a předpokládaná doba omezení nebo zastavení drážní dopravy.

§ 5

Postup při pořizování dokumentace na místě mimořádné události

      (1)  Provozovatel dráhy a dopravce pověřuje svého zaměstnance odborně způsobilého k činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání ke zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události a k pořízení dokumentace stavu stavby dráhy, stavby na dráze a drážního vozidla v souvislosti se vznikem mimořádné události a povahy události.

      (2)  Změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému,⁵) a nezasahují-li tyto složky, po souhlasu zaměstnance provozovatele dráhy nebo dopravce pověřeného zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádné události, jde-li o provádění záchranných prací,¹) nebo v souladu s ustanovením zvláštních právních předpisů.⁶) V těchto případech se vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených odklizovacích prací pro obnovení provozování dráhy a drážní dopravy, popřípadě se místo (původní situace)  zdokumentuje technickými prostředky. Za pořízení náčrtku a zdokumentování místa mimořádné události odpovídá zaměstnanec, který dal příkaz nebo souhlas k provedení změn.

      (3)  Pověřený zaměstnanec na místě mimořádné události podle její povahy

a)

zabrání pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací¹) nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů,⁶)

b)

označí místa a polohy osob a věcí, které bylo nutno při záchranných pracích přemístit,

c)

shromáždí dostupné písemné doklady, nahrávky záznamových zařízení používaných při provozování dráhy a drážní dopravy a záznamy z rychloměrů drážních vozidel tak, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě, znehodnocení nebo dodatečné úpravě,

d)

zajistí stopy při vykolejení drážního vozidla před jejich znehodnocením, a to včetně dostatečného prostoru před a za místem vykolejení, a zdokumentuje je,

e)

zjistí a zdokumentuje stav sdělovacího a zabezpečovacího zařízení na dráze, zejména stav bezpečnostních závěrů, počítadel, stav návěstidel, postavení výhybek; zajistí elektronický záznam o činnosti zařízení,

f)

zjistí a zdokumentuje všechny dostupné okolnosti vzniku mimořádné události, jednání účastníků mimořádné události související se vznikem události a vlivy okolí na provozování dráhy a drážní dopravy,

g)

vyžádá si identifikační údaje zúčastněných zaměstnanců, popřípadě dalších osob, které jsou přímými svědky mimořádné události,

h)

nařídí provedení orientační dechové zkoušky u zúčastněných zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce na požití alkoholu; v případě podezření ovlivnění zaměstnance alkoholem nebo jinými návykovými látkami musí být u zaměstnance zajištěno odborné lékařské vyšetření,

i)

rozhodne o pokračování pracovní činnosti zúčastněných zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce, kteří jsou prokazatelně rozrušeni vznikem mimořádné události nebo u kterých lze předpokládat odpovědnost za její vznik, jde-li o mimořádnou událost s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku a nejedná-li se o práce záchranné,¹)

j)

vyhotoví dokumentaci stavu dotčené stavby dráhy, stavby na dráze, zařízení a drážního vozidla v době vzniku mimořádné události,

k)

pořídí předběžný odhad vzniklé škody.

§ 6

Zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události

      (1)  Provozovatel dráhy a dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání zajišťuje, aby při vzniku mimořádné události na jím provozované stavbě dráhy nebo stavbě na dráze, provozovaném drážním vozidle bylo provedeno šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události a odpovědnosti za její vznik.

      (2)  Dokumentace stavu staveb dráhy, staveb na dráze nebo drážních vozidel a popis okolností vzniku mimořádné události, jednání dotčených osob související se vznikem události a vlivů okolí na provozování dráhy a drážní dopravy v souvislosti se vznikem mimořádné události se vedou ve spisu, jehož součástí jsou výsledky šetření okolností a pravděpodobné příčiny vzniku mimořádné události, pořízené zápisy, odhad vzniklé škody, její skutečná výše a návrh na stanovení odpovědnosti za vznik mimořádné události.

      (3)  Při zjišťování příčiny vzniku mimořádné události provozovatel dráhy a dopravce podle předmětu podnikání pověřuje odborně způsobilého zaměstnance k vyhodnocení zejména

a)

výsledků ohledání místa mimořádné události,

b)

shromážděné dokumentace a záznamů,

c)

výsledků měření na místě mimořádné události, výsledků kontroly technického stavu drážního vozidla nebo zařízení a prováděných zápisů o stavu stavby dráhy, technického stavu vozidla nebo zařízení,

d)

vysvětlení zúčastněných zaměstnanců ke vzniku mimořádné události v souvislosti s plněním pracovních úkolů a případná vyjádření dalších osob.

      (4)  Na základě vyhodnocení skutečností podle odstavce 3 a jejich porovnáním se vztažnými skutečnostmi stanovenými technickými předpisy,⁷) technickými normami a vnitřními předpisy provozovatele dráhy nebo dopravce stanoví pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání příčinu vzniku mimořádné události a odpovědnost za její vznik.

      (5)  Vyhodnocení mimořádné události podle odstavce 4 včetně stanovení odpovědnosti za vznik mimořádné události se zasílá do 60 dnů od vzniku mimořádné události statutárnímu orgánu provozovatele dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání k zajištění preventivních opatření. Vyhodnocení se též zasílá na vědomí drážnímu správnímu úřadu podle jeho působnosti.

      (6)  Ustanoveními odstavců 1 až 5 není dotčeno zjišťování příčin požárů a zpracování dokumentace o průběhu záchranných a likvidačních prací nebo zjišťování příčin pracovních úrazů podle zvláštních právních předpisů.⁸)

§ 7

Opatření k předcházení mimořádným událostem

      (1)  Na základě vyhodnocení příčin vzniku mimořádné události a zjištěné odpovědnosti přijímá provozovatel dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání opatření k předcházení mimořádným událostem a zajišťuje pravidelnou kontrolu plnění vydaných opatření.

      (2)  Zjistí-li se při šetření vzniku mimořádné události, že její příčinou je zdroj ohrožení mimo působnost provozovatele dráhy nebo dopravce, podá provozovatel dráhy nebo dopravce podle činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání drážnímu správnímu úřadu podnět k zahájení správního řízení k odstranění zdroje ohrožení dráhy (§ 10
zákona).
§ 8

Společná a závěrečná ustanovení

      (1)  Není-li provozovatel dráhy a dopravce tatáž osoba, je podrobná úprava vztahů mezi provozovatelem dráhy a dopravcem v případě vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě obsahem smlouvy o provozování drážní dopravy uzavřené podle § 23 odst. 1 písm. a)  zákona.

      (2)  Dojde-li k mimořádné události při provozování drážního vozidla na dráze vedené po pozemní komunikaci, postupuje se současně podle ustanovení zvláštního právního předpisu.⁹)

      (3)  Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny postupy při vzniku mimořádné události v průběhu provozování dráhy a provozování drážní dopravy přes státní hranice, které stanoví příslušné mezinárodní smlouvy¹⁰) a jimiž je Česká republika vázána, a příslušná ujednání národních železničních dopravců uzavřená na základě mezinárodních smluv.

      (4)  Ustanoveními této vyhlášky nejsou dotčeny postupy stanovené zvláštními právními předpisy¹¹) při vzniku mimořádné události v průběhu provozování dráhy a provozování drážní dopravy, ke které došlo při přepravě jaderných materiálů a radionuklidových zářičů.

      (5)  Provádění záchranných prací a prací pro zabránění vzniku dalších škod prostřednictvím složek integrovaného záchranného systému¹²) se řídí zvláštními právními předpisy.¹³)

§ 9

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.




Ministr:


Ing. Schling
v. r.

Příloha k vyhlášce č. 361/2001 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 2 písm. c)  zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

²)

§ 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb.

³)

Například § 5 odst. 1 písm. h)  a § 18 písm. c)  zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., § 24 odst. 2 písm. b)  zákona č. 239/2000 Sb.

⁴)

§ 133c zákoníku práce. Vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií)  a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb.

⁵)

§ 19 zákona č. 239/2000 Sb.

⁶)

§ 47 odst. 4 písm. b)  zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. § 49 odst. 3 písm. c)  zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

⁷)

§ 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

⁸)

Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., zákon č. 239/2000 Sb., § 133c zákoníku práce, vyhláška č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb.

⁹)

§ 47 zákona č. 361/2000 Sb.

¹⁰)

Sdělení č. 63/2001 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě. Sdělení č. 129/1996 Sb., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o železniční dopravě přes státní hranice. Vyhláška č. 85/1964 Sb., o Dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě pohraničního přechodu železnic, ve znění vyhlášky č. 3/1968 Sb. Oznámení Federálního ministerstva zahraničních věcí, že dne 19. listopadu 1971 bylo ve Varšavě podepsáno Ujednání mezi Federálním ministerstvem dopravy Československé socialistické republiky a Ministerstvem dopravy Polské lidové republiky o vzájemné železniční dopravě (registrováno v částce 16/1972 Sb.).

¹¹)

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)  a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů. Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

¹²)

§ 4 zákona č. 239/2000 Sb.

¹³)

Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb.