Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ze dne 7. srpna 2001 o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 7. srpna 2001
o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích
Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen ,,ministerstvo") stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen ,,zákon") k provedení § 2 odst. 5 až 8, § 7 odst. 2, § 18 odst. 4, § 19 odst. 5 a 8, § 25 odst. 2, § 31 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2, § 72 odst. 3, § 74 odst. 1, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 79 odst. 5 a § 87 zákona:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Pro účely této vyhlášky se rozumí
- a)
- motorovým vozidlem vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí vlastní motorické síly,
- b)
- nemotorovým vozidlem vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí lidské nebo zvířecí síly,
- c)
- jízdní soupravou spojení motorového vozidla (dále jen ,,tažné vozidlo") s jedním přípojným vozidlem nebo s více přípojnými vozidly,
- d)
- pevnou nástavbou vozidla samostatný technický celek, který je se základním vozidlem (podvozkem) kompletován a je součástí vozidla,
- e)
- výměnnou nástavbou samostatný technický celek, který je se základním vozidlem (nosičem výměnných nástaveb) v rozebíratelném spojení,
- f)
- osvědčením o homologaci dokument osvědčující shodu vlastností typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s technickými požadavky stanovenými předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,1) (dále jen ,,homologační předpis"),
- g)
- identifikačním číslem vozidla (dále jen ,,číslo VIN") určitý počet znaků, čísel a písmen, které jsou specifické pro dané vozidlo,
- h)
- osvědčením o homologaci typu ES dokument vydaný státem Evropské unie osvědčující shodu vlastností typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s technickými požadavky stanovenými předpisy vydanými Evropskými společenstvími (dále jen ,,směrnice Evropských společenství"),
- i)
- technickým předpisem homologační předpis, směrnice Evropských společenství a technická norma stanovené v předpisové základně a vymezené v informačním dokumentu,
- j)
- technickým protokolem doklad vypracovaný pověřenou zkušebnou nebo zkušební stanicí, kterým se vždy dokládá shoda údajů předkládaných žadatelem o schválení technické způsobilosti typu vozidla nebo jednotlivého vozidla nebo o povolení přestavby vozidla s údaji zjištěnými na vozidle; údaje se uvádějí v rozsahu údajů uváděných v technickém průkazu vozidla,
- k)
- největší povolenou hmotností hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích,
- l)
- největší technicky přípustnou hmotností na nápravu hmotnost odpovídající největšímu technicky přípustnému statickému svislému zatížení, kterým působí náprava vozidla na povrch vozovky,
- m)
- největší technicky přípustnou hmotností vozidla hmotnost vozidla daná jeho konstrukcí a hmotností nákladu podle údajů výrobce vozidla,
- n)
- největší technicky přípustnou hmotností jízdní soupravy součet největších technicky přípustných hmotností tažného a přípojných vozidel,
- o)
- okamžitou hmotností vozidla nebo jízdní soupravy hmotnost zjištěná v určitém okamžiku při jejich provozu na pozemních komunikacích.
ČÁST DRUHÁ
SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÜ ZP®SOBILOSTI
§ 2
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Technická způsobilost typu vozidla se schválí, jestliže vozidlo odpovídá technickým požadavkům stanoveným v předpisové základně, popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2)
(2) V informační složce, kterou výrobce dokládá žádost o schválení technické způsobilosti typu vozidla, se uvádějí podklady pro zpracování základního technického popisu schvalovaného typu vozidla, specifikaci použitelných pneumatik a ráfků (rozměry, nosnosti, rychlostní kategorie apod.), seznam základní a alternativní výbavy s uvedením její hmotnosti a prohlášení výrobce o tom, že vozidlo splňuje technické podmínky stanovené zákonem a prováděcími předpisy. Tyto podklady, kromě prohlášení výrobce, mohou mít elektronickou podobu.
(3) Žádá-li výrobce o výjimku z technických požadavků, uvede v žádosti o schválení technické způsobilosti typu vozidla specifikaci výjimky a její zdůvodnění.
(4) V případech, kdy pro konstrukční části vozidla a systémy vozidla nebyla předložena osvědčení o homologaci nebo o schválení podle technických příloh směrnic Evropských společenství nebo jejich montáž není předmětem homologace nebo schválení podle technických příloh směrnic Evropských společenství, ověří se při schvalování technické způsobilosti typu vozidla na vybraném vzorku vozidel schvalovaného typu, zda konstrukční části vozidla a systémy vozidla a jejich montáž odpovídají technickým požadavkům stanoveným v předpisové základně a vymezeným v informačním dokumentu.
(5) Při schvalování technické způsobilosti typu vozidla se dále ověří, zda specifikace vozidla uvedené v základním technickém popisu souhlasí s celkovým technickým popisem vozidla uvedeným v informačním dokumentu a s osvědčeními o dílčích schvalovacích zkouškách a s osvědčeními o homologacích.
(6) Činnosti podle odstavců 5 a 6 se mohou provádět s využitím zkoušek a kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami (§ 19 odst. 7 zákona).
(7) Pokud typ vozidla zahrnuje různé varianty typu a verze variant typu vozidla, zkoušky a kontroly podle odstavce 5 se provádějí na vzorcích vozidel odpovídajících variantám typu a verzím variant typu vozidla.
§ 3
(1) Technická způsobilost základního vozidla se schválí, odpovídá-li vozidlo v dosaženém stupni výroby technickým požadavkům stanoveným pro tento stupeň výroby předpisovou základnou.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla vyráběného ve více stupních odpovídá výrobce základního vozidla a výrobce v každém následujícím stupni výroby vozidla za shodu jím vyrobené části vozidla s technickými požadavky stanovenými v předpisové základně.
(3) Žádost o schválení technické způsobilosti vozidla v příslušném stupni výroby podává výrobce. Údaje v žádosti musí odpovídat dosaženému stupni výroby vozidla.
(4) Výrobce v následujících stupních výroby je vázán podmínkami stanovenými výrobcem v předcházejícím stupni výroby.
(5) Kontrolní a zkušební činnosti při vícestupňovém schvalování technické způsobilosti typu vozidla může ministerstvo provádět s využitím zkoušek a kontrol vykonaných oprávněnými zkušebnami.
§ 4
(1) Technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla určených pro vozidlo, u něhož se schvaluje technická způsobilost typu, se prokazuje osvědčením o homologaci typu nebo osvědčením o schválení podle technických příloh zvláštního právního předpisu1) nebo osvědčením o homologaci typu ES nebo osvědčením o schválení podle technických příloh směrnic Evropských společenství.
(2) V případech, kdy technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla není prokázána podle odstavce 1, schválí se technická způsobilost typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, jestliže odpovídá technickým požadavkům stanoveným v předpisové základně, popřípadě podmínkám stanoveným pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2)
(3) Žádost o schválení technické způsobilosti typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla předkládá žadatel ministerstvu přímo nebo prostřednictvím příslušné oprávněné zkušebny. Pro žádost o schválení technické způsobilosti podle odstavce 2 platí obdobně ustanovení § 2.
§ 5
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Technická způsobilost typu silničního vozidla vyráběného v malé sérii se schválí, pokud toto vozidlo splňuje technické požadavky stanovené v předpisové základně, popřípadě podmínky stanovené pro určité druhy přepravy zvláštním právním předpisem.2)
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla vyráběného v malé sérii platí obdobně ustanovení § 2.
(3) Při schvalování technické způsobilosti silničního vozidla vyráběného v malé sérii se neprovádějí destrukční zkoušky, pokud si je ministerstvo ze zvláštních důvodů nevyžádá.
(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na schvalování technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla, které bylo v zahraničí vyrobeno v malé sérii.
§ 6
(1) Technická způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se schválí, pokud toto vozidlo splňuje podmínky uložené v rozhodnutí o povolení jeho výroby a technické požadavky stanovené v předpisové základně a vymezené v informačním dokumentu.
(2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla platí obdobně ustanovení § 2.
(3) Jsou-li v informačním dokumentu povoleny výjimky z technických požadavků stanovených předpisovou základnou, uvede okresní úřad tyto výjimky v technickém průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla.
(4) Pro silniční vozidlo jednotlivě vyrobené, které nepodléhá registraci, se vydává technické osvědčení silničního vozidla. Pro potřeby provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického osvědčení silničního vozidla, kterým se jeho provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích; toto neplatí pro jízdní kolo. Vzor technického osvědčení silničního vozidla, které nepodléhá registraci, a výpisu z tohoto technického osvědčení je uveden v příloze č. 1.
§ 7
Schvalování technické způsobilosti zvláštního vozidla
(K § 78 odst. 1 a § 79 odst. 5 zákona)
(1) Podmínkou schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla i jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného zvláštního vozidla je splnění technických požadavků stanovených v předpisové základně a vymezených v informačním dokumentu.
(2) Pro žádost o schválení technické způsobilosti typu zvláštního vozidla platí obdobně ustanovení § 2.
(3) Pro zvláštní vozidlo, které nepodléhá registraci, se vydává technické osvědčení zvláštního vozidla. Pro potřeby provozu tohoto vozidla na pozemních komunikacích se vystavuje výpis z technického osvědčení zvláštního vozidla, kterým se jeho provozovatel prokazuje při kontrole prováděné Policií České republiky při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci, a výpisu z tohoto osvědčení je uveden v příloze č. 2.
§ 8
Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu
(K § 19 odst. 5 zákona)
(1) Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je speciální tiskopis s ochrannými prvky formátu A4, který obsahuje údaje o osobě, které bylo toto osvědčení vydáno, a o typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, na které bylo toto osvědčení vydáno.
(2) Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu je uveden v příloze č. 3.
§ 9
(K § 25 odst. 2 zákona)
(1) Vozidla kategorií M, N, O a L se označují výrobním štítkem, na kterém je uvedeno číslo osvědčení o homologaci typu ES nebo číslo schválení technické způsobilosti typu vozidla v České republice. Dále se na rámu nebo karosérii vozidla vyznačuje číslo VIN. U vozidel vyráběných ve více stupních se uvádí jedno číslo VIN na základním vozidle, na všech jeho dalších stupních výroby i na dokončeném vozidle. Výrobci každé z nástaveb může být přiděleno samostatné číslo VIN pro nástavbu.
(2) Motorové a jeho přípojné vozidlo jiné kategorie, než která je uvedena v odstavci 1, a zvláštní vozidlo se na snadno přístupném místě v přední části vozidla označuje výrobním (továrním) štítkem, který obsahuje
- a)
- údaj o výrobci vozidla,
- b)
- výrobní číslo vozidla,
- c)
- největší technicky přípustnou hmotnost vozidla, největší technicky přípustnou hmotnost připadající na jednotlivé nápravy a u tažných vozidel největší technicky přípustnou hmotnost celé jízdní soupravy,
- d)
- číslo schválení technické způsobilosti typu vozidla, byla-li schválena ministerstvem.
(3) Každá konstrukční část vozidla nebo samostatný technický celek vozidla, jehož technická způsobilost typu byla schválena, se označuje schvalovací značkou podle toho homologačního předpisu nebo směrnice Evropských společenství, podle kterého byla schválena technická způsobilost jeho typu. Pokud byla technická způsobilost typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla schválena podle technického protokolu, uvádí se ve schvalovací značce místo písmene ,,E" nebo ,,e" písmena ,,CZ" a číslo schválení technické způsobilosti typu konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla.
(4) Při vícestupňové výrobě vozidla se ve druhém a dalším následujícím stupni výroby vozidla upevní k povinnému štítku podle odstavce 1 doplňkový štítek obsahující údaje uvedené v příloze č. 4.
(5) Údaje na štítcích podle odstavců 1, 2 a 4 se vyznačují zřetelně a nesmazatelně, štítek nesmí být snadno odstranitelný.
ČÁST TŘETÍ
§ 10
(1) Typ systému vozidla, typ konstrukční části vozidla a typ samostatného technického celku vozidla ministerstvo schválí, jestliže splňují technické požadavky stanovené v předpisové základně.
(2) Technické předpisy, které upravují technické požadavky pro typ systému vozidla, typ konstrukční části vozidla a typ samostatného technického celku vozidla určené k montáži na vozidlo, jsou uvedeny v informačním dokumentu (§ 15 odst. 3 zákona).
§ 11
(K § 2 odst. 8 zákona)
(1) Technické požadavky stanovené v odstav-cích 2 a 3 platí pro všechna vozidla kategorií M a N poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem určená k užívání na pozemních komunikacích, která mají nejvyšší konstrukční rychlost přesahující 25 km.h-1, a pro vozidla kategorie O. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že
- a)
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vozidla musí splňovat požadavky podle § 10,
- b)
- u systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není homologační předpis, se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků stanovených v technických přílohách příslušné směrnice Evropských společenství, nebo homologace podle ustanovení této směrnice,
- c)
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnice č. 70/156/EHS nahrazuje všechny dílčí homologace podle homologačních předpisů nebo směrnic Evropských společenství.
(3) Homologační předpisy a směrnice Evropských společenství, které tvoří předpisovou základnu pro vozidla kategorií M, N a O, jsou uvedeny v příloze č. 5.
(4) Pro vozidla uvedená v odstavci 1, která mají nejvyšší konstrukční rychlost nejvýše 25 km.h-1, určí ministerstvo podle konkrétního případu, který z požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3 se na tato vozidla uplatní.
(5) V informačním dokumentu jsou uvedeny technické požadavky na vozidla kategorií M2 a M3 třídy městský autobus, které, bude-li je vozidlo splňovat, umožní provést bezbariérovou úpravu tohoto vozidla pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 12
(1) Technické požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro všechna vozidla kategorie L poháněná spalovacím motorem nebo elektromotorem, která jsou určena k užívání na pozemních komunikacích, a pro jejich přípojná vozidla. Technické požadavky platí i pro nedokončená vozidla.
(2) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidel uvedených v odstavci 1 platí, že
- a)
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek musí splňovat požadavky podle § 10,
- b)
- u systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vozidla, pro jehož typové schválení není homologační předpis, se vyžaduje buď schválení podle technických požadavků stanovených v technických přílohách příslušné směrnice Evropských společenství, nebo homologace podle ustanovení této směrnice,
- c)
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnice č. 92/61/EHS nahrazuje všechny dílčí homologace podle homologačních předpisů nebo směrnic Evropských společenství.
(3) Homologační předpisy a směrnice Evropských společenství, které tvoří předpisovou základnu pro vozidla kategorie L, jsou uvedeny v příloze č. 6.
§ 13
(1) Technické požadavky stanovené v odstavci 3 platí pro všechna vozidla kategorie T, tedy dvou a vícenápravové zemědělské a lesnické kolové traktory (dále jen ,,traktory") opatřené pneumatikami, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost zpravidla nepřevyšuje 40 km.h-1.
(2) Pro traktory s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 40 km.h-1 platí ustanovení odstavce 3 s tím, že tato vozidla musí být dostatečně odpružena s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů. Z hlediska brzdového zařízení musí tato vozidla splňovat požadavky stanovené homologačním předpisem EHK č. 13.
(3) Pro schválení technické způsobilosti typu vozidla podle odstavců 1 a 2 platí, že
- a)
- každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vozidla musí splňovat požadavky podle § 10,
- b)
- homologace typu vozidla jako celku podle směrnice č. 74/150/EHS nahrazuje všechny dílčí homologace podle homologačních předpisů nebo směrnic Evropských společenství.
(4) Traktorové přívěsy a návěsy jsou přípojná vozidla kategorií OT1, OT2, OT3, OT4 určená k přepravě nákladu. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 40 km.h-1.
(5) Homologační předpisy a směrnice Evropských společenství, které tvoří předpisovou základnu pro vozidla uvedená v odstavcích 1, 2 a 4, jsou uvedeny v příloze č. 5.
§ 14
(1) Pro vozidla kategorie SP určená k zapojení do jízdní soupravy s vozidly kategorie M nebo N platí technické požadavky stanovené pro vozidla kategorie O.
(2) Pracovní stroje nesené jsou stroje určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností, které se na pozemních komunikacích pohybují zavěšeny na vozidle a tvoří s ním jeden celek. Jejich pojezdové ústrojí, pokud jsou jím vybaveny, není v přepravní poloze ve styku s vozovkou.
(3) Technické požadavky na vozidla a stroje uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou stanoveny v technických normách uvedených v předpisové základně vymezené v informačním dokumentu. Homologační předpisy a směrnice Evropských společenství, které tvoří předpisovou základnu pro vozidla kategorie SS, jsou uvedeny v příloze č. 5.
§ 15
(1) Jednonápravový traktor je vozidlo s poháněnou nápravou řiditelné pomocí řídítek, které lze užít v provozu na pozemních komunikacích pouze s přívěsem, s nímž traktor tvoří jízdní soupravu. Řidič při řízení sedí na sedadle přívěsu. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek traktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí.
(2) Technické požadavky pro jednonápravový traktor s přívěsem jsou stanoveny v technických normách stanovených v předpisové základně vymezené v informačním dokumentu.
§ 16
(1) Podmínkou pro užití jízdního kola a jízdního kola s pomocným motorkem v provozu na pozemních komunikacích je jeho vybavení
- a)
- dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovatelným ovládáním brzdného účinku; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžným nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou,
- b)
- jasně znějícím zvonkem nebo obdobným zařízením,
- c)
- za nesnížené viditelnosti přední odrazkou bílé barvy, zadní odrazkou červené barvy a odrazkami oranžové barvy na šlapadlech a v paprscích kol; tyto odrazky mohou být nahrazeny odrazovými materiály obdobných vlastností a mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty,
- d)
- za snížené viditelnosti odrazkami podle písmene c) a dále světlometem svítícím dopředu bílým světlem a svítilnou svítící dozadu stálým nebo přerušovaným světlem červené barvy.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na jízdní kolo užité v provozu na pozemních komunikacích účastníkem sportovní akce.
(3) Podmínkou provozu potahového vozidla na pozemních komunikacích je jeho vybavení
- a)
- alespoň jednou brzdou snadno, rychle a bezpečně ovladatelnou,
- b)
- vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami shodnými a shodně umístěnými jako odrazky předepsané pro přívěsy,
- c)
- za snížené viditelnosti vpředu svítilnou s bílým světlem na straně přivrácené ke středu vozovky nebo dvěma svítilnami s bílým světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku; vzadu dvěma svítilnami s červeným světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku.
(4) Podmínkou provozu ručního vozíku, jehož šířka přesahuje 0,6 m, na pozemních komunikacích je jeho vybavení červenými odrazkami netrojúhelníkového tvaru umístěnými symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 17
Podmínky pro přestavbu silničního vozidla
(K § 74 odst. 1 zákona)
(1) Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v předpisové základně pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie.
(2) Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivého vozidla a při povolování hromadné přestavby vozidel, tj. více než 5 kusů vozidel jednoho typu, se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti typu vozidla.
(3) Okresní úřad nebo ministerstvo přestavbu vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené v předpisové základně podle odstavce 1.
(4) Pokud se při přestavbě vozidla mění konstrukční část vozidla, na které je vyznačeno číslo VIN, povolí okresní úřad vyznačení tohoto čísla VIN na nové konstrukční části vozidla.
(5) Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho kategorii ministerstvo nebo okresní úřad, přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona.
ČÁST PÁTÁ
VîBAVA VOZIDLA
§ 18
Povinná výbava motorových a přípojných vozidel
(K § 76 odst. 1 zákona)
(1) Pro vozidla kategorií M a N se požaduje vždy tato výbava:
- a)
- náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci používány, po jedné od každého užitého druhu,
- b)
- po jedné náhradní žárovce (výměnného zdroje světla s výjimkou výbojek) od každého druhu užívaného v zařízeních k vnějšímu osvětlení a ke světelné signalizaci, s výjimkou zvláštního světelného výstražného zařízení,
- c)
- příruční zvedák o nosnosti rovnající se alespoň největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo jízdní soupravy nebo rovnající se hmotnosti zvedané části vozidla z největší technicky přípustné hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku,
- d)
- klíč na matice (šrouby) kol vozidla,
- e)
- náhradní kolo (ráfek s pneumatikou), které je dostatečně upevněno v držáku zajišťujícím, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; v případě, kdy je na vozidle použito více rozměrů kol, musí být náhradní kolo použitelné pro všechny tyto rozměry nebo musí být vozidlo vybaveno náhradními koly pro všechny rozměry.
(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. c) a d) a povinnost vybavení vozidla náhradními koly rozměrů podle písmene e) se nevztahuje na
- a)
- vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik nebo u vozidel kategorií M1 a N1 s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik, která jsou vybavena prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí,
- b)
- městské autobusy, zásahové požární automobily a komunální vozidla, která jsou provozována na omezeném území v operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele.
(3) Pro vozidla kategorie T platí ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmene e), pro vozidla kategorie SS platí ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmen c), d) a e), pro jednonápravové traktory s přívěsy ustanovení odstavce 1 neplatí.
(4) Přívěsy a návěsy s výjimkou vozidel kategorií O1 a OT1 a požárních přívěsů musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N. Tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu. Jízdní souprava tahače s návěsem může v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo.
(5) Motocykly a motorové tříkolky musí mít tuto minimální výbavu:
- a)
- jednu náhradní pojistku,
- b)
- po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla a nářadí nutné k jejich výměně.
(6) Každé motorové vozidlo, kromě mopedu a motokola, jednonápravového traktoru s přívěsem, motorového vozíku a jízdního kola s pomocným motorkem, je vybavováno příslušným druhem lékárničky pro poskytnutí první pomoci. Obsah lékárničky se ukládá do samostatného pouzdra s charakteristickým označením. Lékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících se lékárnička umísťuje na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla určeném pro cestující. Provozovatel vozidla je povinen lékárničku udržovat v řádném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena. Druhy lékárniček, jejich obsah a výbava a použití podle druhů vozidel jsou uvedeny v příloze č. 7.
(7) Přenosným výstražným trojúhelníkem pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci se vybavují motorová vozidla, s výjimkou dvoukolových a tříkolových vozidel bez kabiny a s výjimkou čtyřkolek bez kabiny, jednonápravových traktorů s přívěsem, motorových vozíků a vozidel o celkové šířce menší než 1 m.
(8) Nové vozidlo výrobce při jeho předávání prodejci vybavuje minimální výbavou podle odstavců 1, 2, 3 a 5. Výbavu podle odstavců 6 a 7 nabízí prodejce zákazníkovi při prodeji nového vozidla.
(9) Autobus, který má nejvýše 22 míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, se vybavuje jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg, ostatní autobusy hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 12 kg, sanitní vozidlo hasicím přístrojem s náplní nejméně 2 kg a vozidlo taxislužby hasicím přístrojem podle zvláštního předpisu.3) Tyto hasicí přístroje mohou být nahrazeny hasicími přístroji s minimální požadovanou hasicí schopností přenosových hasicích přístrojů podle zvláštního předpisu.4)
(10) U hasicích přístrojů je potřebné provedení posouzení shody výrobku autorizovanou osobou.5) Hasicí přístroj se ve vozidle upevňuje ve směru svislém nebo vodorovném tak, aby spolehlivě odolával zrychlení nejméně o hodnotě 6 g ve směru čelního nárazu vozidla, a umísťuje se na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj se instaluje v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.
§ 19
Schvalování technické způsobilosti výbavy vozidla
(K § 76 odst. 1 zákona)
(1) Technická způsobilost výbavy se schválí, jestliže výbava odpovídá technickým požadavkům stanoveným v informačním dokumentu. Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, je uvedena v příloze č. 8.
(2) V žádosti o schválení technické způsobilosti výbavy vozidla se uvede název výrobku, typové označení výrobku, název výrobce, pokud jím není žadatel, a údaj, pro jaký druh a typ vozidla je výrobek určen.
(3) K žádosti podle odstavce 2 se přikládá
- a)
- výpis z obchodního rejstříku nebo obdobný doklad (živnostenský list apod.) nebo jejich ověřené kopie; u zahraničního výrobce výbavy vozidla se přikládá pověření k zastupování na území České republiky, z kterého je patrno, že žadatel je oprávněn projednávat jménem výrobce záležitosti související se schválením technické způsobilosti výbavy vozidla v České republice,
- b)
- návod k obsluze, montáži a údržbě výbavy v českém jazyce; návod k montáži se nepřikládá v případě, že montáž výbavy je zabezpečována odborným montážním pracovištěm,
- c)
- popis umístění a způsob povinného značení výbavy,
- d)
- seznam odborných montážních pracovišť v případě, že je montáž výbavy zabezpečována odbornými montážními pracovišti.
§ 20
(1) Ochranná přilba řidiče a spolujezdce vozidel kategorie L a její hledí musí splňovat technické požadavky stanovené v homologačním předpisu EHK č. 22. U ochranných přileb spolujezdců se připouští použití hledí se sníženou propustností světla.
(2) Volný konec antény, která je delší než 1,40 m a v provozu by přesahovala půdorysný průmět obrysu vozidla (s výjimkou výsuvných antén), se připevňuje k vozidlu tak, aby anténa nepřesahovala půdorysný obrys vozidla. Anténa z hlediska vnějších výčnělků musí splňovat technické požadavky stanovené v homologačním předpisu EHK č. 26.
(3) Nosiče zavazadel, reklamní tabule, směrové tabulky, označení vozidel taxislužby a jiná zařízení dodatečně montovaná na vozidlo musí být spolehlivě přichycena k vozidlu, nesmějí přesahovat půdorysný obrys vozidla, s výjimkou zádi vozidla, a nesmějí mít žádné hroty ani ostré hrany; vnější části včetně připevňovacích částí musí mít poloměr zakřivení nejméně 2,5 mm. Z této hodnoty poloměru zakřivení jsou možné výjimky podle ustanovení homologačního předpisu EHK č. 26. Nosiče zavazadel musí umožňovat spolehlivé upevnění přepravovaných předmětů. Upevnění nosiče zavazadel musí spolehlivě odolávat zrychlení v podélném směru nejméně o hodnotě 6 g. Nosiče zavazadel, nosiče lyží a nosiče jízdních kol z hlediska vnějších výčnělků musí splňovat technické požadavky stanovené v homologačním předpisu EHK č. 26.
(4) Na zasklené plochy vozidel lze připevňovat mimo vztažné plochy výhledu pouze průhledné barevné fólie, včetně perforovaných, které při pohledu z vozidla nemění ani nepohlcují barvu předmětů, návěstních světel a světelných signálů a splňují technické požadavky stanovené v předpisové základně. V zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty (např. okrasné a upomínkové), které by omezovaly výhled řidiče všemi směry, s výjimkou schválených označení určených k umístění na skla vozidla. Tato podmínka neplatí pro zadní skla vozidel kategorie M3. Výhled zadním sklem vozidla kategorie M1 může být částečně snížen schváleným příslušenstvím nebo přepravovanými předměty, avšak jen za podmínky, že je vozidlo vybaveno pravým vnějším zpětným zrcátkem homologovaného nebo schváleného typu. Výhled předním sklem u vozidel kategorie M3 může být částečně snížen vedle schválených označení určených k umístění na skla jen směrovou tabulkou.
(5) Nádoby na záložní palivo se provádějí tak, aby palivo při jakékoli poloze nádoby nemohlo vytékat. Nádoby se na vozidle umísťují tak, aby nepřesahovaly nebo netvořily obrys vozidla a aby byly od rovin vymezujících největší šířku vozidla vzdáleny nejméně 150 mm a od roviny vymezující délku vozidla vpředu nebo vzadu nejméně 250 mm.
(6) Tyče k vlečení vozidel se z důvodů dobré viditelnosti opatřují po celé délce příčnými červenobílými pruhy, lana pak červeným praporkem nebo štítkem.
(7) Dodatečně montovaná nezávislá topení se schvalují podle technických příloh směrnice č. 78/ /548/EHS. Montáž do vozidla se provádí v autorizované servisní službě, které ministerstvo udělilo oprávnění zapsat tuto montáž do technického průkazu vozidla.
ČÁST ŠESTÁ
§ 21
Umístění tabulky s registrační značkou
(K § 7 odst. 2 zákona)
Vozidla kategorie L a přípojná vozidla mají prostor pro umístění tabulky s registrační značkou pouze vzadu, a to vozidla kategorie L uprostřed a přípojná vozidla uprostřed nebo vlevo. Prostor vymezený pro umístění tabulky s registrační značkou musí umožnit umístění přední tabulky ve svislé poloze tak, aby spodní hrana tabulky byla rovnoběžně s rovinou vozovky. Vzadu musí prostor pro umístění tabulky s registrační značkou odpovídat směrnici č. 70/222/EHS pro vozidla kategorií M, N a O, směrnici č. 74/151/ /EHS pro vozidla kategorií T a SS a směrnici č. 93/94/ /EHS pro vozidla kategorie L.
§ 22
(1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.6)
(2) Závadou podle odstavce 1 v osvětlení vozidla je vždy,
- a)
- nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky,
- b)
- nelze-li přepnout dálková světla na potkávací,
- c)
- způsobují-li světlomety oslnění,
- d)
- jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící světlem jiné barvy než červené,
- e)
- jsou-li chybně zapojeny svítilny nebo chybně propojeny svítilny tažného vozidla a přípojného vozidla
(3) Závadou podle odstavce 1 v zasklení vozidla je vždy
- a)
- prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o velikosti větší než 20 mm,
- b)
- zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší než 75 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně nižší než 70 %.
(4) Závadou podle odstavce 1 na výfukovém potrubí vozidla je vždy netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla.
(5) Závadou podle odstavce 1 na karosérii vozidla nebo na jeho podvozku je vždy poškození nebo deformace karosérie nebo podvozku, včetně řízení a brzd, které může bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(6) Závadou podle odstavce 1, která má vliv na znečišťování životního prostředí, je vždy zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků.
(7) Závadou podle odstavce 1 na pneumatikách vozidla je vždy,
- a)
- je-li hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů menší než 1,0 mm,
- b)
- obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky na jejím vnějším obvodu (oblast koruny, ramene, boku a patky) kostru pneumatiky nebo ji narušují,
- c)
- jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě, nejde-li o nouzové dojetí.
(8) Závadou podle odstavce 1 je vždy zjevné překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo zjevné překročení největších povolených rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy.
(9) Závadou podle odstavce 1, která se týká spojení dvou nebo více vozidel do jízdní soupravy, je vždy zjevné porušení požadavků na vzájemné zapojení vozidel do jízdních souprav.
(10) Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které zjevně znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo (například prasklé brzdové hadice) nebo hrubé závady na řídicím ústrojí (například zjevné deformace a nadměrné vůle), je vozidlo nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.
ČÁST SEDMÁ
§ 23
Druhy zkušebních stanic
(K § 72 odst. 3 zákona)
(1) Zkušební stanice se dělí na
- a)
- zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1 a O2 (zkušební stanice pro osobní automobily),
- b)
- zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O1, O2, O3 a O4 a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, OT1, OT2, OT3 a OT4 (zkušební stanice pro užitkové automobily),
- c)
- zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, OT1, OT2, OT3 a OT4 (zkušební stanice pro traktory),
- d)
- zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorií vozidel.
(2) Vzor tiskopisu oprávnění stanice technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a vzor tiskopisu osvědčení k provozování zkušební stanice je uveden v příloze č. 9.
§ 24
(K § 72 odst. 3 zákona)
(1) Technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích provádí osoba, která je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika a získala osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen ,,osvědčení").
(2) Osvědčení může získat kontrolní technik, který absolvoval speciální kurz k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a úspěšně složil zkoušku z této odborné způsobilosti.
(3) Kontrolnímu technikovi, který absolvoval speciální kurz a úspěšně složil zkoušku z odborné způsobilosti podle odstavce 2, (dále jen ,,kontrolní technik typu K") ministerstvo udělí osvědčení a přidělí razítko s evidenčním číslem.
(4) Držitel osvědčení podle odstavce 1 se jednou za dva roky podrobuje školení ve zdokonalovacím kurzu a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích v rozsahu, který určí ministerstvo a který je zveřejněn ve Věstníku dopravy.
(5) Speciální kurz, zdokonalovací kurz, zkoušky z odborné způsobilosti podle odstavce 2 a přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 4 provádí ministerstvo nebo jím zmocněná osoba. Obsah výuky ve speciálním kurzu a zdokonalovacím kurzu a způsob provádění zkoušky a přezkoušení z odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(6) Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 10.
§ 25
Úhrada za úkony
(K § 87 zákona)
(1) Za školení kontrolního technika typu ,,K" ve speciálním kurzu uhradí posluchač ministerstvu 500 Kč.
(2) Za školení kontrolního technika typu ,,K" ve zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 200 Kč.
(3) Za závěrečnou zkoušku ve speciálním i zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 100 Kč, za opakovanou zkoušku 200 Kč.
ČÁST OSMÁ
§ 26
(1) Homologační předpisy platí vždy ve znění jejich pozdějších změn.1) Pokud změny předpisů neobsahují přechodná ustanovení pro nabytí účinnosti změny, je změna účinná
- a)
- pro nově udělované homologace po uplynutí jednoho roku ode dne platnosti změny,
- b)
- pro uvedení vozidla do provozu po uplynutí dvou roků ode dne platnosti změny.
(2) Úplné znění homologačních předpisů, směrnic Evropských společenství a technických norem v českém jazyce tvoří předpisovou základnu podle zákona.
(3) Tiskopisy dokumentů potřebných pro výkon činností podle této vyhlášky zabezpečuje ministerstvo.
§ 27
Vozidlo v mezinárodním silničním provozu
(1) Vozidlo v mezinárodním silničním provozu je vozidlo registrované v zahraničí, které má platné osvědčení o registraci a platnou registrační značku. Toto vozidlo může být v České republice provozováno v souladu s Úmluvou o silničním provozu uzavřenou ve Vídni dne 8. listopadu 1968.
(2) Za jízdní soupravu v mezinárodním silničním provozu se považuje jízdní souprava, v níž alespoň jedno vozidlo této jízdní soupravy splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
§ 28
Přechodná ustanovení
(1) Schválení technické způsobilosti typu vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu samostatného technického celku vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době povolení výroby jednotlivě vyrobeného vozidla.
(3) Pro schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době zahájení řízení.
(4) Pro schválení technické způsobilosti přestavby, která byla povolena přede dnem účinnosti této vyhlášky, se použije právní úprava technických požadavků platná v době zahájení řízení o povolení přestavby vozidla.
§ 29
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích,
2. vyhláška č. 299/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích,
3. vyhláška č. 244/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
4. vyhláška č. 160/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 30
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 301/2001 Sb.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Vyhláška č. 176/1960 Sb., o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel, ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/1996 Sb.
- 2)
- Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1997 Sb.
- 3)
- Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě.
- 4)
- ČSN E 3 -- 4.
- 5)
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
- 6)
- § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
