259

Vyhláška

Ministerstva financí

ze dne 2. října 1997,

kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků


Ministerstvo financí stanoví podle § 12 odst. 3 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR, podle § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 19 odst. 3, § 20 odst. 3, § 26, § 41 odst. 3, § 43 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 odst. 3, § 52 odst. 3, § 53 odst. 4, § 60 odst. 3, § 64 odst. 5, § 66 odst. 3, § 77 odst. 4, § 95 odst. 2, § 99 odst. 3, § 121 a 138 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 590/1992 Sb., č. 26/1993 Sb. ČR, zákonů č. 326/1993 Sb. ČR, č. 40/1994 Sb. ČR, č. 33/1995 Sb. ČR, č. 118/1995 Sb. ČR a č. 160/1995 Sb. ČR, podle § 55 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 590/1992 Sb., č. 26/1993 Sb. ČR, zákonů č. 326/1993 Sb. ČR, č. 40/1994 Sb. ČR, č. 33/1995 Sb. ČR, č. 118/1995 Sb. ČR a č. 160/1995 Sb. ČR, po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a podle § 68 odst. 3 zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákonů České národní rady č. 590/1992 Sb., č. 26/1993 Sb. ČR, zákonů č. 326/1993 Sb. ČR, č. 40/1994 Sb. ČR, č. 33/1995 Sb. ČR, č. 118/1995 Sb. ČR a č. 160/1995 Sb. ČR, po projednání s Ministerstvem zdravotnictví:


Část první

Vznik a změny služebního poměru

Hlava první

Služební hodnocení

§ 1

Důvody pro zpracování služebního hodnocení

Služební hodnocení příslušníka celní správy (dále jen „celník”) se zpracuje

a) před uplynutím zkušební doby, nebyla-li zkušební doba stanovena nebo byla stanovena na dobu kratší než šest měsíců, po uplynutí šesti měsíců od přijetí do služebního poměru,

b) před skončením služebního poměru sjednaného na dobu určitou, žádá-li celník o změnu služebního poměru na dobu neurčitou,

c) má-li být ustanoven nebo jmenován do vedoucí funkce,

d) po uplynutí šesti měsíců po ustanovení do jiného druhu služby,

e) došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,

f) na žádost celníka, nejdříve však po jednom roce od nabytí právní moci posledního služebního hodnocení.


§ 2

Obsah služebního hodnocení

(1) Způsobilost celníka pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti a osobních vlastností. Přitom se přihlíží zpravidla k

a) uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,

b) úrovni praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

c) samostatnosti ve výkonu funkce, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených celníků,

d) dodržování služební kázně,

e) fyzické zdatnosti, připravenosti realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající z celních předpisů podle charakteru vykonávané funkce,

f) lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti.

(2) Ve služebním hodnocení se uvede, zda celník je způsobilý pro další výkon funkce nebo služby.

(3) Pokud je celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v hodnocení, zda dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti.


§ 3

Postup při zpracování služebního hodnocení

(1) Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený celníka (dále jen „hodnotitel”).

(2) Služební hodnocení schvaluje příslušný služební funkcionář.

(3) Služební hodnocení se celníkovi doručí; služební hodnocení obsahuje i poučení o možnosti podat odvolání.1)

(4) Pravomocné služební hodnocení se ukládá do osobního spisu celníka.


§ 4

Náležitosti služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení obsahuje hodnotící část a závěry.

(2) Není-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se současně, zda je způsobilý vykonávat nižší funkci nebo zda není způsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

(3) Je-li celník pro profesní znalosti, vědomosti a dovednosti, zkušenosti získané dlouhodobou odbornou praxí a osobní vlastnosti způsobilý vykonávat i vyšší funkci než dosavadní, uvede se současně, zda splňuje nebo nesplňuje předpoklady školního a celního vzdělání pro výkon této vyšší funkce.

(4) Součástí závěru musí být doporučení hodnotitele, na které činnosti má celník do budoucna zaměřit svou pozornost nebo úsilí, popřípadě které nedostatky ve službě má odstranit. Za tím účelem mu mohou být uloženy úkoly a stanoven termín k jejich splnění.


§ 5

Kritéria služebního hodnocení

Plnění služebních povinností celníka se posuzuje podle

a) profesních znalostí, vědomostí a dovedností a přístupu k jejich soustavnému prohlubování nebo rozšiřování,

b) kvality vykonané práce,

c) zodpovědnosti a spolehlivosti,

d) dodržování služební kázně.


§ 6

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost celníka se posuzuje podle

a) dosaženého školního vzdělání,2)

b) dosaženého celního vzdělání,

c) znalostí, vědomostí nebo dovedností pro výkon specifických činností (např. cizích jazyků, řízení motorových vozidel, práce s výpočetní technikou, zacházení se služební zbraní).

(2) Předpokladem pro výkon funkce celníka je splněný stupeň školního vzdělání doplněný splněným stupněm celního vzdělání. U funkcí, k jejichž výkonu jsou požadovány znalosti, vědomosti nebo dovednosti pro výkon specifických činností, jsou předpokladem pro výkon funkce osvědčení o znalostech, vědomostech nebo dovednostech pro výkon těchto specifických činností.

(3) Stupni celního vzdělání, jejichž splnění je podmínkou pro výkon funkcí, se rozumí:

a) absolvování základní přípravy,

b) vykonání nižší celní zkoušky,

c) vykonání odborné celní zkoušky,

d) vykonání vyšší celní zkoušky nebo atestace.


§ 7

Zdravotní způsobilost

Podkladem pro hodnocení zdravotní způsobilosti celníka v rámci služebního hodnocení je posudek o zdravotní způsobilosti, který vydává lékař Zdravotnické služby Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel3) na základě výsledku lékařské prohlídky a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.4) V hodnocení se uvádí zdravotní klasifikace a skupina zdravotního stavu bez uvedení diagnóz.


Hlava druhá

Výběrové řízení

§ 8

Funkce obsazované výběrovým řízením

Funkce stanovené zvláštním předpisem5) jsou obsazovány na základě výběrového řízení.


§ 9

Vyhlášení a náležitosti výběrového řízení

(1) Výběrové řízení, jeho náležitosti, popř. změny a zrušení výběrového řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn o ustanovení nebo jmenování celníka do volné funkce rozhodnout, (dále jen „vyhlašovatel”) zveřejněním ve Věstníku Celní správy České republiky.

(2) Náležitosti výběrového řízení obsahují

a) označení vyhlašovatele včetně jeho funkce a telefonního nebo faxového spojení,

b) název obsazované funkce,

c) místo služebního působiště,

d) předpokládaný termín obsazení funkce,

e) předpokládaný služební příjem,

f) kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,

g) odborné a jiné požadavky pro výkon obsazované funkce (znalost cizího jazyka, znalost práce s výpočetní technikou, oprávnění řídit motorová vozidla apod.),

h) výčet dokladů, který zájemce na obsazení funkce (dále jen „zájemce”) připojí k přihlášce do výběrového řízení,

i) adresu, na níž se zasílají přihlášky do výběrového řízení,

j) způsob podávání přihlášek (osobně, faxem, dálnopisem, prostředky výpočetní techniky nebo doporučenou poštou),

k) datum, do kterého je možno přihlášku podat,

l) způsob hodnocení výsledků výběrového řízení,

m) údaj, zda a v jakém rozsahu budou účastníkům hrazeny náklady výběrového řízení, které jim vzniknou v souvislosti s účastí na něm.

(3) Vyhlašovatel doručené přihlášky označí datem doručení a pořadovým číslem spisového protokolu.

(4) Opožděné přihlášky, které byly doručeny po skončení stanovené lhůty, vyhlašovatel nepřijme a vrátí je zpět zájemcům.


§ 10

Průběh výběrového řízení

(1) Pro výběrové řízení vyhlašovatel jmenuje výběrovou komisi (dále jen „komise”), která se skládá z předsedy, tajemníka a dalších minimálně tří členů, především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí, seznámených s charakterem volné funkce. Předsedou komise je zpravidla vedoucí služebního pracoviště, v němž je volná funkce. Tajemníkem komise je zpravidla určen personální pracovník příslušného celního orgánu.

(2) Komise vyhodnotí doklady předložené zájemcem. Zájemci, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Zájemci, který splňuje podmínky výběrového řízení, komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

(3) Při osobním pohovoru lze zájemci uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vyměřeném čase. Vyžaduje-li to charakter funkce, do které má být celník ustanoven nebo jmenován, lze požadovat i posouzení profesní a psychické způsobilosti nebo i test fyzické výkonnosti.

(4) Komise vyhodnotí informace o zájemcích na volnou funkci a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon volné funkce. Pořadí se stanoví hlasováním všech členů výběrové komise. Návrh na pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(5) Komise pořizuje o výběrovém řízení zprávu, která obsahuje

a) název a sídlo vyhlašovatele,

b) název obsazované funkce a místo výkonu služby,

c) místo a datum konání výběrového řízení,

d) údaje o složení komise,

e) přehled přihlášek, které komise převzala od vyhlašovatele k vyhodnocení,

f) přehled přihlášek, které komise vyloučila podle odstavce 2,

g) přehled zájemců, kteří se zúčastnili pohovoru,

h) výsledek pohovoru,

i) celkové hodnocení jednotlivých zájemců včetně dojmu z jejich osobnosti a vystupování,

j) pořadí zájemců o funkci.

(6) Zprávu o výběrovém řízení podepisují všichni členové komise. Podepsanou zprávu předá komise s veškerými podklady vyhlašovateli, čímž činnost komise končí.


Hlava třetí

Změny služebního poměru

Zastupování ve funkci a pověření výkonem funkce

§ 11

(1) Celník může být pověřen zastupováním jiného celníka ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

(2) Zastupováním ve funkci nelze pověřit celníka, kterému tato povinnost vyplývá z jeho funkce.


§ 12

(1) Celníka lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně.

(2) Pro pověřování výkonem funkce platí obdobně ustanovení § 16 odst. 1 zákona.

(3) Celník je po skončení pověření výkonem funkce ustanoven do funkce alespoň stejné úrovně, jakou zastával před pověřením výkonem funkce.


§ 13

Vysílání na služební cestu a studijní pobyt

Celník vyslaný na služební cestu nebo na studijní pobyt plní úkoly vyplývající ze zastávané funkce nebo z druhu služby, kterou celník vykonává, uložené služebním funkcionářem, který ho na služební cestu nebo na studijní pobyt vyslal. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební funkcionář stanovit, že celníkovi vyslanému na služební cestu nebo na studijní pobyt může ukládat úkoly i jiný služební funkcionář.


Hlava čtvrtá

Zařazování do záloh

§ 14

Činná záloha

Zařazení do činné zálohy se provede odvoláním z dosavadní funkce a ustanovením do funkce odpovídající druhu činnosti skutečně vykonávané v době zařazení v činné záloze.


§ 15

Zařazování do zálohy pro studující celníky

(1) Zařazení do zálohy pro studující celníky se provede dnem povolání nebo dnem vyslání celníka Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo”) k dennímu studiu.

(2) Vynětí ze zálohy se provede ke dni skončení nebo přerušení studia na škole nebo zanecháním studia.


§ 16

Záloha pro přechodně nezařazené celníky

(1) Do zálohy pro přechodně nezařazené celníky lze celníka zařadit nejdéle na dobu šesti měsíců. Služební funkcionář je povinen po uplynutí stanovené doby celníka zařazeného do této zálohy ustanovit do funkce nebo skončit jeho služební poměr.

(2) Rozhodnutí o zařazení celníka do této zálohy musí obsahovat

a) důvod (y) pro zařazení do zálohy,

b) využití celníka po dobu zařazení v záloze,

c) den, od kterého má být celník zařazen do zálohy.

(3) Po dobu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené celníky vykonává celník služební činnosti stanovené rozhodnutím služebního funkcionáře, které pokud možno odpovídají jím dosažené kvalifikaci a druhu služby, který vykonával před zařazením do zálohy.


§ 17

Celník zařazený do zálohy zůstává v personální a materiální péči celního orgánu, ve kterém naposledy vykonával službu před zařazením do zálohy.


Část druhá

Doba služby, dovolená a doba odpočinku

Hlava první

Zápočet přestávek na jídlo a oddech do základní doby služby v týdnu

§ 18

(1) Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

a) v rozsahu 30 minut denně při rovnoměrném rozvržení doby služby v týdnu,

b) v celkovém trvání 45 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 12 hodin,

c) v celkovém trvání 90 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 24 hodin.

(2) Je-li při nerovnoměrně rozvržené době služby délka doby služby (směny) kratší než 12 hodin, započítává se přestávka na jídlo a oddech do doby služby v rozsahu 30 minut za službu (směnu).


Hlava druhá

Nařizování služební pohotovosti

§ 19

Výkon služební pohotovosti

(1) Služební funkcionář může nařídit služební pohotovost

a) na pracovišti,

b) mimo pracoviště.

(2) Služební pohotovost na pracovišti se vykonává na pravidelném služebním působišti celníka a podle rozhodnutí služebního funkcionáře i na jiném místě jím určeném.

(3) Služební pohotovost mimo pracoviště se vykonává v bydlišti celníka nebo na jiném místě, které na návrh celníka určí služební funkcionář.

(4) Rozsah služební pohotovosti stanoví služební funkcionář, který služební pohotovost nařídil.


Hlava třetí

Doby posuzované jako doba výkonu služby pro vznik nároku na dovolenou

§ 20

Doby posuzované jako doba výkonu služby

Jako doba výkonu služby se pro vznik nároku na dovolenou posuzuje doba

a) dovolené, dodatkové dovolené a preventivní rehabilitace,

b) dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

c) náhradního volna,

d) mateřské dovolené,6)
e) služebního volna s nárokem na služební příjem,

f) služebního volna, při kterém je poskytována peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,

g) strávená ve vazbě, jestliže trestní stíhání proti celníkovi bylo zastaveno nebo jestliže byl obžaloby pravomocně zproštěn,

h) zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi náležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

i) po kterou nekoná službu ve svátek.7)


Hlava čtvrtá

Dodatková dovolená

§ 21

Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené považuje služba celníků, kteří

a) jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

b) jsou při výkonu služby převážně nebo dlouhodobě vystavení nadměrnému vlivu nepříznivých faktorů pracovního prostředí a je-li tato skutečnost potvrzena příslušným orgánem hygienické služby.


§ 22

Celníkům, kteří konají službu uvedenou v § 21, náleží dodatková dovolená za podmínky, že službu vykonávají alespoň v rozsahu poloviny základní doby služby v týdnu stanovené pro tuto službu nebo na uvedených pracovištích.


Část třetí

Služební volno pro překážky ve službě a studijní volno

Hlava první

Služební volno pro překážky ve službě

§ 23

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu

(1) Překážkami ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena obecního zastupitelstva a přísedícího.

(3) Výkonem občanských povinností se rozumí zejména výkon povinností svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo státního orgánu nebo orgánu obce. O výkon občanských povinností jde dále při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

(4) Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejných funkcí nebo občanských povinností se poskytne na nezbytně nutnou dobu. Celníkovi uvolněnému dlouhodobě, nejméně však po dobu jednoho měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

(5) Služební volno pro jiné úkony v obecném zájmu se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.8)


§ 24

Důležité osobní překážky ve službě

Jestliže celník nemůže konat službu z důvodů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem za podmínek a v rozsahu stanoveném v této příloze.


§ 25

Společná ustanovení o služebním volnu pro překážky ve službě

(1) Služební volno pro překážky ve službě se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

(2) Poskytne-li se služební volno určené počtem dnů celníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

(3) O poskytnutí služebního volna pro překážky ve službě musí celník písemně požádat. To neplatí, nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě celníkovi předem známa; takovou překážku oznámí bezprostředně nadřízenému bez zbytečného odkladu.

(4) Překážku ve službě a dobu jejího trvání je celník povinen prokázat bezprostředně nadřízenému.


Hlava druhá

Studijní volno

§ 26

Rozsah studijního volna

Celníkovi, s nímž byla uzavřena dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání formou studia při výkonu služby, náleží studijní volno s nárokem na služební příjem

a) při studiu na střední škole nebo na vyšší odborné škole v rozsahu

1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,
2. osm dnů v každém školním roce,
3. deset dnů na přípravu a vykonání maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky,
4. 20 dnů na vykonání absolutoria na vyšší odborné škole,

b) při studiu na vysoké škole v rozsahu

1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,
2. 14 dnů v každém školním roce,
3. dva dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,
4. 20 dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky, případně celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státních zkoušek konaných odděleně v průběhu studia,
5. 20 dnů na přípravu a vykonání bakalářské zkoušky v obsahově ucelené části vysokoškolského studia,
6. deset dnů na přípravu a vykonání obhajoby disertační práce a rigorózní zkoušky v postgraduálním studiu.


§ 27

Další studijní volno

(1) K vykonání přijímacích zkoušek se celníkovi poskytne služební volno bez nároku na služební příjem v nezbytně nutném rozsahu.

(2) Osamělému celníkovi, který pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let, jemuž náleží studijní volno podle § 26, se poskytne další studijní volno bez nároku na služební příjem v rozsahu pěti dnů v každém školním roce.


§ 28

Čerpání studijního volna

(1) Studijní volno se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. Čerpá-li studijní volno určené počtem dnů celník s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

(2) Studijní volno určené počtem dnů nelze čerpat po částech kratších než jeden den.

(3) Studijní volno lze čerpat po celý školní rok. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(4) Studijní volno se neposkytuje na přípravu a vykonání opravné zkoušky. V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář rozhodnout o udělení služebního volna na přípravu a vykonání opravné zkoušky v rozsahu nejvýše dvou dnů.

(5) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností celníka k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.9)


§ 29

Školení, kurzy a studium k prohloubení kvalifikace

Účast na školení, v kurzu a studiu k prohloubení kvalifikace požadované pro výkon funkce, která zasahuje do doby obvyklé služby, se posuzuje jako výkon služby.


Část čtvrtá

Poskytování naturálních náležitostí

§ 30

Naturální náležitosti při vzniku a trvání služebního poměru

(1) Celníkovi se při jmenování nebo ustanovení do funkce poskytují naturální náležitosti ve formě základní stejnokrojové výbavy.

(2) Celníkovi lze poskytnout, na základě rozhodnutí ministra financí nebo generálního ředitele,10) výstrojní součástky základní stejnokrojové výbavy i nad rámec naturálních náležitostí.

(3) Celníkovi náleží součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy, jejichž hodnota v kalendářním roce činí

a) 35 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud celník vykonává funkci ve stejnokroji,

b) 15 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud celník používá při výkonu funkce střídavě stejnokroj s osobními ochrannými pracovními prostředky nebo výstrojními součástkami, které nejsou poskytovány v základní stejnokrojové výbavě a používá je déle než polovinu stanovené doby služby.

(4) Součástky nenáleží celníkovi po dobu 12 měsíců od poskytnutí základní stejnokrojové výbavy.

(5) Celníkovi náleží prostředky na údržbu základní stejnokrojové výbavy ve výši 10 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy v kalendářním roce.


§ 31

Naturální náležitosti při skončení služebního poměru

Dojde-li k úmrtí celníka, nepožaduje se od pozůstalých vrácení vydaných výstrojních součástek základní stejnokrojové výbavy.


§ 32

Nároky na naturální náležitosti

Základní stejnokrojová výbava, příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy a příspěvek na údržbu základní stejnokrojové výbavy se poskytují za dobu, po kterou celníkovi náleží

a) služební příjem nebo náhrada služebního příjmu,

b) služební příjem v nemoci,

c) doplatek rozdílu, o který byl jeho služební příjem zkrácen za dobu zproštění výkonu služby,

d) doplatek služebního příjmu za dobu výkonu vazby, jestliže trestní stíhání bylo zastaveno nebo skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem.


Část pátá

Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby

Hlava první

Náhrady výdajů

§ 33

Vymezení pojmů

(1) Náhradami výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby (dále jen „náhrada”) se rozumí náhrady výdajů při vyslání celníka na služební cestu nebo studijní pobyt, do školy nebo kursu, při přijetí do služebního poměru a změnách služebního poměru, při stěhování, při preventivní rehabilitaci.

(2) Rodinou celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí

a) manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,

b) vlastní rodiče, osvojitelé, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,

c) další osoby, které trvale žijí s celníkem a společně uhrazují náklady na své potřeby, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky.

(3) Místem služebního působiště celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí správní obvod obce určené rozhodnutím služebního funkcionáře, pokud služební funkcionář blíže nevymezí místo, kde celník pravidelně vykonává službu.

(4) Služební cestou se rozumí doba od nástupu celníka na cestu k výkonu služby nebo služebních úkolů do jiného místa, než je jeho služební působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě, do návratu celníka z této cesty.

(5) Místem bydliště celníka se rozumí místo, kde je celník přihlášen k trvalému pobytu.

(6) Místem služebního působiště celníka, který vykonává pohraniční odbavování na území cizího státu, je pohraniční odbavovací stanoviště, na němž je celník oprávněn provádět pohraniční odbavování na společných státních hranicích podle mezinárodních smluv.11)


Hlava druhá

Podrobnosti o poskytování náhrad

§ 34

Druhy náhrad

(1) Celníkovi vyslanému na služební cestu náleží

a) náhrada prokázaných jízdních výdajů,

b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,

c) stravné,

d) náhrada prokázaných nebo služebním funkcionářem uznaných nutných vedlejších výdajů,

e) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého nebo předem dohodnutého pobytu rodiny, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to za každý týden.

(2) V případě mimořádného povolání celníka z místa bydliště do místa služebního působiště, při kterém mu vzniknout zvýšené výdaje, náleží celníkovi náhrada prokázaných jízdních výdajů, prokázaných nebo služebním funkcionářem uznaných nutných vedlejších výdajů a stravné podle § 35 za dobu přepravy z místa bydliště do místa služebního působiště.

(3) Je-li celník vyslán na služební cestu z místa služebního působiště do obce bydliště nebo do obce, ze které se denně vrací do obce bydliště, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby. Náhrada výdajů za ubytování se neposkytuje.

(4) Celníkovi náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za prostředky hromadné dopravy za cesty konané v obci služebního působiště, je-li cesta konána za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na cesty z místa bydliště do místa služebního působiště a zpět.


§ 35

Stravné

(1) Za každý kalendářní den služební cesty přísluší celníkovi stravné v tomto dni ve výši

a) 50 Kč, trvá-li služební cesta 5 až 12 hodin,

b) 77 Kč, trvá-li služební cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

c) 120 Kč, trvá-li služební cesta déle než 18 hodin.

(2) Je-li celníkovi na služební cestě zabezpečeno bezplatné stravování, stravné se neposkytuje. Má-li zabezpečeno bezplatné stravování pouze částečně, krátí se náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři z celodenního stravného. Částky se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.

(3) Koná-li celník v jednom kalendářním dni více služebních cest, posuzuje se pro účely poskytování stravného každá služební cesta samostatně.

(4) Je-li celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá méně než 5 hodin, znemožněno stravovat se obvyklým způsobem ze služebních důvodů, může mu být na základě rozhodnutí služebního funkcionáře poskytnuto stravné až do výše podle odstavce 1 písm. a).

(5) Stravné se upravuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako stravné poskytované podle zvláštního předpisu.12)


§ 36

Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů

Jiné výdaje, které celník musel nutně vynaložit v souvislosti s plněním služebních úkolů na služební cestě, (např. výdaje za přepravu nebo úschovu cestovních zavazadel, parkovné, výdaje za služební telefony a faxy, místní poplatky vybírané obcemi za ubytování apod.) se poskytují v prokázané nebo služebním funkcionářem uznané výši jako nutné vedlejší výdaje.


§ 37

Náhrada při vysílání do škol a kursů

Celníkovi, který byl rozhodnutím služebního funkcionáře vyslán k účasti na školení, v kursu a studiu k prohloubení kvalifikace požadované pro výkon funkce, náleží náhrady jako při služební cestě. Náhrady jako při služební cestě mohou být přiznány i celníkovi, se kterým byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, pokud to bylo v dohodě sjednáno.


Hlava třetí

Náhrady související se vznikem a změnami služebního poměru a při stěhování

§ 38

(1) Celníkovi, který je přeložen13) do jiného místa služebního působiště, náleží náhrady jako při služební cestě.

(2) Služební funkcionář může celníkovi, který v důsledku přijetí do služebního poměru14) nebo přeložení na vlastní žádost15) žije v místě služebního působiště odloučeně od své rodiny, přiznat rozhodnutím16) poskytování náhrad jako při služební cestě až v rozsahu a do výše stanovené v § 35 a 36, a to nejvíce na dobu dvou let od rozhodnutí o přijetí do služebního poměru nebo o přeložení na vlastní žádost.

(3) Je-li celníkovi přiznáno stravné podle odstavce 2 nižší než stravné stanovené v § 35 odst. 1 písm. c), náleží mu za dobu pobytu v místě služebního působiště v den odjezdu k návštěvě rodiny nebo příjezdu z návštěvy rodiny stravné ve výši

a) 40 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,

b) 63 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,

c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.

(4) Celníkovi, kterému se poskytují náhrady podle odstavců 1 a 2 a je v této době vyslán na služební cestu, se poskytne náhrada, která je pro něho výhodnější.

(5) Celníkovi, který byl převeden na jinou funkci,17) náleží náhrady podle odstavců 1 a 2 v rozsahu, v jakém mu byly přiznány. Náhrady podle odstavce 2 mu náleží, jen pokud již neuplynula doba, na kterou mu byly přiznány.

(6) Ve výroku rozhodnutí16) podle odstavce 2 služební funkcionář stanoví výši jednotlivých náhrad podle § 35 a 36, dobu, případně další podmínky jejich poskytování.


§ 39

Náhrada při stěhování

(1) Celníkovi, který splňuje podmínky pro poskytování náhrad podle ustanovení § 38 této vyhlášky, přizná služební funkcionář náhradu prokázaných výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků celníka a jeho rodiny.

(2) Dále může služební funkcionář přiznat náhradu prokázaných jízdních výdajů celníka a jeho rodiny z obce dosavadního pobytu do obce nového pobytu a náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a menší úpravou bytu, která však může činit nejvýše 3 000 Kč.


Hlava čtvrtá

Náhrady za používání silničních motorových vozidel při služebních cestách

§ 40

(1) Dohodne-li se celník se služebním funkcionářem, že při služební cestě použije silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního motorového vozidla, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

(2) Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí

a) u jednostopých vozidel a tříkolek 0, 80 Kč,

b) u osobních silničních motorových vozidel 3, 10 Kč; při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší až o 10 %.

(3) Sazba základní náhrady u nákladních automobilů a autobusů se dohodne mezi služebním funkcionářem a celníkem.

(4) Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty přísluší celníkovi ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby pohonné hmoty vozidla.

(5) Při výpočtu výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané celníkem. Neprokáže-li celník cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí vydanou podle zvláštního předpisu.12)

(6) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší celníkovi náhrada výdajů za pohonné hmoty podle spotřeby uvedené v technickém průkazu vozidla shodného typu a objemu válců.

(7) Služební funkcionář může s celníkem sjednat též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

(8) Sazby základních náhrad se upravují ve stejných termínech a stejným způsobem jako sazby základních náhrad poskytované podle zvláštního předpisu.12)


Hlava pátá

Náhrady při zahraničních služebních cestách

§ 41

Základní ustanovení

(1) Za zahraniční služební cestu se nepovažuje služební cesta konaná na pohraniční odbavovací stanoviště, pokud je to místo jeho pravidelného služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě.11)

(2) Na poskytování náhrad při zahraničních služebních cestách se vztahují ustanovení § 34 až 39, pokud není dále stanoveno jinak.


§ 42

Náhrady za cesty k návštěvě rodiny

Při zahraniční služební cestě služební funkcionář dohodne s celníkem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého pobytu rodiny. Ustanovení § 34 odst. 1 písm. e) se nepoužije na cesty k návštěvě rodiny celníka vyslaného na zahraniční služební cestu.


§ 43

Stravné

(1) Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi stravné v cizí měně ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.12) Se souhlasem celníka nebo na jeho žádost může být celníkovi vyplaceno stravné v českých korunách. Pro přepočet se použije směnný kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

(2) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni méně než 24 hodin, přísluší celníkovi poměrná část stravného, která se určí ze základní sazby stanovené podle odstavce 1, a to podle skutečné délky zahraniční služební cesty vyjádřené v hodinách včetně hodin započatých. Obdobně se určí poměrná část stravného při průjezdu více státy.

(3) Celníkovi provádějícímu pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby se poskytne stravné podle odstavce 2.

(4) Ministr může stanovit služebním funkcionářům stravné ve výši přesahující stanovenou základní sazbu stravného až o 15 %.


§ 44

Kapesné

(1) Služební funkcionář může celníkovi při zahraniční služební cestě poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného určeného podle § 43.

(2) Kapesné se neposkytne celníkovi provádějícímu pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby, kterému náleží stravné podle § 43 odst. 3.


§ 45

Náhrada výdajů za pohonné hmoty

Při poskytování náhrad za používání silničních motorových vozidel podle § 40 přísluší celníkovi při zahraniční služební cestě náhrada za pohonné hmoty v cizí měně za kilometry ujeté v zahraničí nad 350 km.


§ 46

Vyloučení souběhu náhrad poskytovaných v české a cizí měně

(1) Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35.

(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.


§ 47

Zahraniční služební cesty konané na základě dohod o vzájemné výměně celníků

(1) V dohodě o vzájemné výměně celníků může služební funkcionář se zahraničním subjektem, ke kterému je celník vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu za jízdní výdaje za cesty související s výkonem služby.

(2) Jízdní výdaje za cesty z místa služebního působiště nebo bydliště do sídla zahraničního subjektu a zpět hradí vysílající útvar.

(3) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného celníkovi v zahraničí maximálně do výše stanovené touto vyhláškou.

(4) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného zaměstnanci zahraničního subjektu vyslanému do České republiky až do výše dvojnásobku horní hranice stravného stanoveného při služebních cestách na území České republiky a kapesné do výše 40 % takto stanoveného stravného.


Hlava sedmá

Náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby

§ 48

(1) Celníkovi, který výjimečně použije se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předměty potřebné pro výkon služby, náleží náhrada za používání vlastních předmětů.

(2) Souhlas služebního funkcionáře s použitím vlastních předmětů podle předchozího odstavce nelze udělit na používání silničního motorového vozidla, vyjma případů upravených touto vyhláškou, na používání předmětů běžně zabezpečovaných ministerstvem a předmětů, jejichž použitím by mohly být ohroženy důležité zájmy služby, majetek, život a zdraví.

(3) Výši náhrady v celých korunách stanoví služební funkcionář na základě účelně vynaložených nákladů, které celník vynaložil v souvislosti s použitím vlastního předmětu.

(4) Pokud se celník se služebním funkcionářem dohodne na paušální částce jako náhradě za použití vlastního předmětu pro výkon služby, nemůže celník požadovat úhradu těch nákladů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

(5) Náhrady za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby se vyplácejí vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí.


Část šestá

Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby

§ 49

Úkoly služebního funkcionáře

(1) V rámci péče o bezpečnost a ochranu zdraví celníků při výkonu služby služební funkcionář zejména

a) vyhledává, posuzuje a hodnotí rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví celníků, informuje o nich celníky a činí opatření k jejich ochraně,

b) uvádí do provozu a provozuje stroje, zařízení a provozní prostory a zavádí technologické postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

c) přijímá opatření pro případy poskytování první pomoci, zdolávání havárií a požárů, evakuace celníků a jiného vážného nebezpečí,

d) seznamuje celníky s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti výkonu služby, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při výkonu služby, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady pro výkon služby, pravidelně ověřuje znalosti těchto předpisů a kontroluje jejich dodržování,

e) pravidelně kontroluje úroveň péče o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, stav technické prevence, dodržování zásad bezpečnosti práce a odstraňuje zjištěné závady, jakož i příčiny poruch a havárií technických zařízení,

f) zjišťuje a odstraňuje příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vede jejich evidenci a oznamuje je příslušným orgánům a provádí opatření potřebná k nápravě,

g) uplatňuje požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci také při sjednávání dovozu strojů, zařízení, nástrojů, technologií a materiálů,

h) organizuje nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních celní správy v dohodě s příslušným odborovým orgánem, zjištěné nedostatky odstraňuje a potřebná opatření investičního charakteru plánuje a zahrnuje do kolektivních dohod,

i) k zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti provozu provádí pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení a plní další úkoly stanovené právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci jako nedílnou součást preventivní údržby; plnění těchto úkolů služební funkcionář zajišťuje v případech stanovených zvláštními předpisy nebo podle potřeby kvalifikovanými osobami,

j) zajišťuje, aby projekty a projektová dokumentace splňovaly požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s novými poznatky vědy a techniky,

k) zajišťuje včasné provádění předepsaných lékařských preventivních prohlídek za účelem zdravotní způsobilosti k výkonu služby a uvolňování celníků k těmto prohlídkám.

(2) Služební funkcionář poskytuje celníkům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví fyzických osob, podle pracovněprávních předpisů k bezplatnému používání potřebné osobní ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, popřípadě též ochranné nápoje a specifické účinné doplňky stravy; celníkům v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytuje služební funkcionář jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Služební funkcionář udržuje osobní ochranné pracovní prostředky v používatelném stavu, kontroluje jejich používání a zabezpečuje řádné hospodaření s nimi. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí být nahrazováno finančním plněním.

(3) Služební funkcionář dbá, aby zdraví celníků nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích, Za tím účelem zabezpečuje dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními předpisy a stanoví zákaz kouření na pracovištích, kde pracují také nekuřáci.

(4) Služební funkcionář všestranně pečuje o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

(5) Veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby hradí ministerstvo.

(6) Při určování bližších podmínek týkajících se bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení, evidence a registrace pracovních úrazů, hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení a rozsahu poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a specifických účinných doplňků stravy se postupuje podle zvláštních právních předpisů.18)


§ 50

Úkoly celníků

(1) Každý celník dbá podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při službě. Zejména

a) dodržuje právní předpisy k zajištění bezpečnosti služby, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při výkonu služby; dodržuje ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, zásady bezpečného chování na služebním působišti a stanovené služební postupy, s nimiž byl řádně seznámen,

b) používá při výkonu služby osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení,

c) se účastní školení a výcviku zajišťovaného služebním funkcionářem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobuje se zkouškám,

d) nepožívá alkoholické nápoje a nezneužívá jiné návykové látky při výkonu služby, nenastupuje pod jejich vlivem do služby a dodržuje stanovený zákaz kouření na služebních působištích,

e) oznamuje služebnímu funkcionáři nebo orgánu dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při výkonu služby, a podle svých možností se účastní na jejich odstraňování,

f) se podrobuje vyšetření, které provádí služební funkcionář nebo příslušný orgán státní správy, aby zjistili, zda celníci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek; okruh orgánů a služebních funkcionářů oprávněných dát celníkovi pokyn, aby se vyšetření podrobil, uvede ministerstvo ve služebním řádu, popřípadě ve vnitřním předpisu,

g) se podrobuje lékařským preventivním prohlídkám za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu služby.


§ 51

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

(1) Služební funkcionář poskytne celníkovi osobní ochranné pracovní prostředky v případech,

a) vyžaduje-li to ochrana života nebo zdraví celníka,

b) vyžaduje-li to ochrana celníka z důvodů hygienických a protiepidemiologických,

c) podléhá-li oděv nebo obuv vlivem pracovního prostředí mimořádnému opotřebení nebo znečištění.

(2) Osobní ochranné pracovní prostředky mohou být používány jen k účelu, pro který byly poskytnuty, a jen při výkonu služby.


Část sedmá

Péče o celníky

Hlava první

Dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání

§ 52

Závazek k setrvání ve služebním poměru

(1) Doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia, na níž se celník může dohodou o rozšíření nebo zvýšení vzdělání zavázat, činí

a) u denního studia trojnásobek doby trvání studia,

b) u studia při výkonu služby dobu trvání studia.

(2) Dobou trvání studia je doba, po kterou je celník studentem školy. Dobu trvání distančního studia lze dohodnout nejdéle na dobu deseti let.


§ 53

Náhrada nákladů vynaložených na rozšíření nebo zvýšení vzdělání

(1) Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý celníkovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů poskytnutých celníkovi v souvislosti se studiem a školné, pokud ho celníkovi uhradí ministerstvo.

(2) Výše nákladů stanovených podle předchozího odstavce, kterou je celník povinen uhradit při nesplnění závazku setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání, nesmí překročit částku

a) 400 000 Kč při studiu na vysoké škole formou denního studia, získá-li studiem vysokoškolské vzdělání,

b) 300 000 Kč při studiu na vysoké škole formou denního studia, získá-li studiem pouze ucelenou část vysokoškolského vzdělání,

c) 200 000 Kč při postgraduálním studiu formou denního studia,

d) 150 000 Kč při studiu na střední nebo vyšší odborné škole formou denního studia,

e) 250 000 Kč při studiu na vysoké škole formou studia při výkonu služby, získá-li studiem vysokoškolské vzdělání,

f) 150 000 Kč při studiu na vysoké škole formou studia při výkonu služby, získá-li studiem pouze ucelenou část vysokoškolského vzdělání,

g) 100 000 Kč při postgraduálním studiu formou studia při výkonu služby,

h) 70 000 Kč při studiu na střední nebo vyšší odborné škole formou studia při výkonu služby.

(3) V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář částečně snížit, popřípadě zcela prominout úhradu nákladů celníkovi, jehož služební poměr skončil.


Hlava druhá

Preventivní rehabilitace

§ 54

Poskytování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje ve formě rekondice nebo rehabilitace.

(2) Rekondice je forma organizovaného aktivního odpočinku směřující k obnovení standardních tělesných a duševních schopností celníka snížených nebo oslabených následkem dlouhodobého výkonu služby.

(3) Rehabilitace je forma léčení směřující k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností celníka ztracených nebo výrazně snížených následkem dlouhodobého výkonu služby.


§ 55

(1) Preventivní rehabilitace se poskytuje celníkovi

a) u něhož služební poměr trval nejméně 20 let a v kalendářním roce dosáhne 45 let věku,

b) bez ohledu na dobu trvání služebního poměru a věk, doporučí-li to lékařská komise.

(2) Preventivní rehabilitace se neposkytne celníkovi

a) v prvním roce služebního poměru,

b) požádal-li o uvolnění ze služebního poměru,

c) bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru,

d) byla-li mu v kalendářním roce poskytnuta lázeňská péče podle zvláštního předpisu;19) to neplatí, doporučí-li to lékařská komise,

e) u něhož to vylučuje jeho zdravotní stav.

(3) O poskytnutí a stanovení termínu konání preventivní rehabilitace rozhoduje služební funkcionář.


§ 56

Zabezpečování preventivní rehabilitace

(1) Preventivní rehabilitace zabezpečuje a náklady s nimi spojené hradí ministerstvo.

(2) Preventivní rehabilitace se zabezpečuje s celodenním ubytováním a celodenním stravováním.

(3) Rekondice se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem formou organizovaného aktivního odpočinku spojeného s tělesnými cvičeními pod dohledem odborného personálu nebo s pracemi na údržbě zařízení celní správy nebo ministerstva. Práce na údržbě zařízení jsou prováděny v prvním týdnu konání preventivní rehabilitace v rozsahu nejvýše 40 hodin.

(4) Rehabilitace se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem s poskytováním léčebných a rehabilitačních služeb (s procedurami a tělesnými cvičeními) nebo v určených lázeňských léčebných ústavech.


§ 57

Nástup na preventivní rehabilitaci, její průběh, přerušení a skončení

(1) Služební funkcionář je oprávněn změnit původně stanovený termín nástupu na preventivní rehabilitaci, případně přerušit její výkon, vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo důležitá překážka na straně celníka.

(2) Náhradní termín pro nástup preventivní rehabilitace musí být stanoven tak, aby preventivní rehabilitace byla poskytnuta do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok, a není-li to možné, nejpozději do konce června následujícího roku.


§ 58

Náhrada výdajů při preventivní rehabilitaci

(1) Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 2 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

a) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace konána, a zpět,

b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,

c) stravné podle § 35.

(2) Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 3 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

a) náhrada prokázaných výdajů za ubytování za dobu trvání preventivní rehabilitace,

b) stravné podle § 35 za dobu trvání preventivní rehabilitace,

c) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace konána, a zpět, pokud nejsou hrazeny podle zvláštních předpisů.20)

(3) Dohodne-li se celník se služebním funkcionářem, že k cestě na preventivní rehabilitaci a zpět použije silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního motorového vozidla, přísluší mu náhrada ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.


Hlava třetí

Zvláštní podmínky pro výkon služby celniček

§ 59

(1) Služby zakázané všem celničkám, těhotným celničkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(2) V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro použití zákazu výkonu služby, musí projednat služební funkcionář použití zákazu s lékařem a s příslušným orgánem hygienické služby.

(3) Výjimky ze zákazu výkonu služeb podle odstavce 1 jsou přípustné jen v rozsahu a za podmínek stanovených u jednotlivých zákazů výkonu služeb příslušným orgánem hygienické služby.

(4) Celnička, těhotná celnička a matka do konce devátého měsíce po porodu je povinna oznámit služebnímu funkcionáři písemně skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu výkonu služby vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.


Část osmá

Náhrada škody

Hlava první

Dohody o hmotné odpovědnosti

§ 60

Funkce, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti

(1) Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti je nezbytné pro výkon funkcí celního inspektora a celního rady, pokud vykonávají činnosti

a) pokladníka,

b) skladníka,

c) řidiče služebního motorového vozidla, přičemž za svěřenou hodnotu se nepovažuje služební motorové vozidlo,

d) celníka, kterému byly svěřeny pokutové bloky,

e) celníka, kterému byly svěřeny ceniny (poštovní a kolkové známky),

f) celníka, který přepravuje dočasně uskladněné nebo zajištěné zboží.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti se uzavře s celníkem i pro výkon jiných činností, než které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud mu jsou svěřeny hodnoty k vyúčtování.


Hlava druhá

Odpovědnost ministerstva za škodu

§ 61

Výkon služby a přímá souvislost s ním

(1) Výkonem služby se rozumí výkon oprávnění a povinností celníka vyplývajících ze služebního poměru, výkon funkce, do které byl celník ustanoven nebo jmenován nebo jejímž výkonem byl pověřen, činnost vykonávaná na příkaz služebního funkcionáře a činnost na služební cestě.

(2) V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony obvyklé nebo nutné před začátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetřování nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k ním a zpět, pokud nejsou konány v objektech celních orgánů. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci a cesta k vyšetření nebo ošetření a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

(3) V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá plnění úkolů celních orgánů.


§ 62

Cesta do služby a zpět

(1) Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování do místa vstupu do objektu celního orgánu nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

(2) Cesta z obce celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, a cesta zpět se posuzuje jako nutný úkon před začátkem a po skončení služby.


§ 63

Čistý služební příjem před vznikem škody

(1) Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční služební příjem21) po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) K přechodné změně ve výši průměrného čistého měsíčního služebního příjmu celníka v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu nebo zproštění výkonu služby se při výpočtu průměrného čistého měsíčního služebního příjmu nepřihlíží.

(3) U celníka převedeného na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání, u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu z průměrného čistého služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem přeložení, pokud to je pro celníka výhodnější. Totéž platí, byla-li celnička převedena na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.


§ 64

Obdobně nebezpečné podmínky

Obdobně nebezpečnými podmínkami jsou podmínky, za kterých došlo k poškození zdraví celníka

a) při služebním zákroku proti osobě nebo skupině osob, která porušuje zákony a další právní předpisy, a proti osobě, která je ohrožuje, a při výcviku, při kterém se celník na takový služební zákrok připravuje,

b) při záchranných a havarijních pracích při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem vzniku úrazu následkem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

c) při plnění speciálních úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 65

Pravidla pro určování výše jednorázového mimořádného odškodnění

(1) Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem22)

(2) Celníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo byl-li celník uznán plně invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem nebo při služebním zákroku nebo při činnostech uvedených v § 64, se poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 25 000 Kč a nejvýše 125 000 Kč.

(3) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši stanovené v odstavci 2 náleží též celníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán plně invalidním v důsledku nemoci z povolání.


§ 66

Podrobnosti o poskytování náhrady za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání

(1) V případě, že bývalý celník pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu částka hmotného zabezpečení. Pokud se mu hmotné zabezpečení neposkytuje proto, že mu bylo poskytnuto odchodné nebo odstupné, považuje se za výdělek pro stanovení výše náhrady částka hmotného zabezpečení, která by jinak náležela, pokud by oprávněnému nebylo vyplaceno odchodné nebo odstupné.

(2) Je-li bývalý celník osobou samostatně výdělečně činnou, určí se náhrada z vyměřovacího základu, který je rozhodný pro odvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Pro účely náhrady se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

(4) Celníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu jen do doby, kdy měl služební poměr skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na služebním příjmu, jen lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že celník by byl i nadále ve služebním poměru.

(5) U celníka, který v době, kdy došlo ke služebnímu úrazu nebo byla zjištěna nemoc z povolání, současně vykonával jinou výdělečnou činnost, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází z průměrného služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti, a to po dobu, po kterou měla nebo mohla trvat.


§ 67

Odchylky pro poskytování náhrady za bolest

(1) Celníkovi, u kterého došlo při služebním zákroku k poškození zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží náhrada za bolest v dvojnásobné výši.

(2) Celníkovi, u kterého došlo k poškození zdraví pro výkon služby jiný než spočívající ve služebním zákroku, náleží náhrada za bolest ve výši uvedené v odstavci 1.


§ 68

Jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou a náklady spojené s pohřbem

(1) Došlo-li k úmrtí celníka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, k níž došlo za okolností uvedených v § 92 odst. 4 zákona nebo § 64 této vyhlášky, poskytne se jeho nejbližším pozůstalým jednorázové odškodnění ve vyšší částce, a to pozůstalému manželu celníka odškodnění ve výši 100 000 Kč a každému pozůstalému dítěti celníka, které má nárok na sirotčí důchod, odškodnění rovněž ve výši 100 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění poskytuje i pozůstalým rodičům zemřelého celníka v úhrnné výši 50 000 Kč.

(2) Náklady spojenými s pohřbem celníka se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.

(3) Náhrady nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy se poskytují jen pozůstalým celníka.23)

(4) Náhrada nákladů na pořízení pomníku nebo desky se poskytuje nejvýše do částky 10 000 Kč.


§ 69

Výplata náhrad

(1) Náhrady poskytované jednorázově se vyplácejí do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o nich nabylo právní moci, nebo v nejbližším výplatním termínu zároveň se služebním příjmem.

(2) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se vyplácí v pravidelných měsíčních částkách v určených výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu služebního příjmu.

(3) Na náhradu škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání lze na žádost poškozeného celníka poskytnout zálohu za předpokladu, že jeho léčení nebo projednávání nároků na náhradu škody a určení její výše si vyžádá delší dobu a odpovědnost ministerstva za vznik škody je nesporná. Záloha se poskytuje ve výši přiměřené potřebě poškozeného celníka, přičemž nesmí překročit předpokládanou výši náhrady škody. Záloha se neposkytuje na náhradu bolestného a ztíženého společenského uplatnění.


Hlava třetí

Postup služebních funkcionářů při určování odpovědnosti za škodu

§ 70

Řízení o náhradě škody

(1) Řízení o náhradě škody způsobené celníkem ministerstvu zahajuje příslušný služební funkcionář bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se o vzniku škody dozvěděl.

(2) Není-li v zákoně nebo této vyhlášce stanoveno jinak, řízení o náhradě škody způsobené celníkovi při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním zahajuje služební funkcionář na základě návrhu na projednání náhrady škody poškozeného celníka nebo jeho nejbližších pozůstalých bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy mu návrh byl doručen.

(3) Za účelem prošetření škodní události, zjištění odpovědnosti za škodu, výše škody a návrhu na její likvidaci jmenuje služební funkcionář škodní komisi a jejího předsedu, především z osob znajících příslušné odvětví práva a majících s řízením o náhradě škody zkušenosti.

(4) Komise musí být nejméně tříčlenná.

(5) Komise prošetří a posoudí škodní událost za přítomnosti celníka, který škodu způsobil, nebo poškozeného celníka ze všech rozhodujících hledisek a zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti celníka nebo ministerstva za způsobenou škodu. Zjistí-li komise, že jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, podá služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci. Zjistí-li komise, že tyto zákonné předpoklady nebo podmínky splněny nejsou, informuje o tom služebního funkcionáře, přičemž zjištění odůvodní.

(6) Komise pořizuje o řízení o náhradě škody zprávu, kterou předá služebnímu funkcionáři, který komisi jmenoval.

(7) O náhradě škody, určení její výše a způsobu likvidace škodní události rozhoduje služební funkcionář na podkladě zprávy komise, přičemž návrhem komise není vázán.


§ 71

Řízení o náhradě škody na zdraví

(1) O řízení o náhradě škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání platí přiměřeně ustanovení § 70.

(2) Při řízení o náhradě škody na zdraví musí být poškozený celník poučen o všech svých nárocích na náhradu škody na zdraví a způsobech jejich uplatnění.

(3) Zpráva komise musí obsahovat

a) osobní údaje poškozeného celníka,

b) stručný popis události, která ke škodě na zdraví vedla,

c) údaj o tom, ve kterém zdravotnickém zařízení byl celník ošetřován nebo léčen,

d) údaj o obsahu lékařského nálezu; tím není dotčena povinnost zdravotnického pracovníka zachovávat mlčenlivost stanovená zvláštním zákonem,24)

e) výsledek šetření se závěrem komise, zda škoda byla způsobena pracovním úrazem, včetně míry spoluzavinění celníka,

f) údaj o tom, že poškozený celník byl poučen o všech svých nárocích podle odstavce 2,

g) návrh komise na rozhodnutí ve věci, zejména které náhrady a v jaké výši mají být poškozenému celníku přiznány,

h) návrh komise, zda a proti komu má být zahájeno řízení o náhradě škody, která vznikla ministerstvu,

i) lékařský posudek o výši bodového hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění vydaný podle zvláštního právního předpisu.22)


Část devátá

Nároky související se skončením služebního poměru

Hlava první

Odchodné

§ 72

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odchodné a jeho výši

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na odchodné se nezapočítává doba

a) zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi nenáležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

b) vazba, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

d) další mateřské dovolené,

e) dočasné neschopnosti ke službě, po kterou celník nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské,

f) neomluvené nepřítomnosti ve službě, pokud trvala alespoň jednu směnu.


§ 73

Přiznávání a výplata odchodného

Odchodné vyplácí služební funkcionář nejdříve v prvním pracovním dni následujícím po skončení služebního poměru a nejpozději do 15 dnů ode dne skončení služebního poměru.


Hlava druhá

Platové vyrovnání

§ 74

Poskytování platového vyrovnání

(1) Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý celník stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídala délce jeho základní doby služby v týdnu stanovené bývalému celníkovi v posledním běžném měsíci trvání služebního poměru, poskytuje se platové vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby v občanském povolání.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou

a) bývalý celník pobíral peněžité dávky nemocenské péče, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,25)

b) bývalému celníkovi nebylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání v důsledku nesplnění povinností stanovených zvláštním předpisem,26)

c) výdělečně činný bývalý celník nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského pojištění.


§ 75

Čistý měsíční výdělek z výdělečné činnosti

(1) Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání se rozumí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a ostatní příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,21) po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob.

(2) Do čistého měsíčního výdělku dosahovaného bývalým celníkem v občanském povolání se nezahrnují příjmy z kapitálového majetku a příjmy z pronájmu.


§ 76

Rozhodování o nároku a výplata platového vyrovnání

(1) Platové vyrovnání se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

(2) Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Výše zálohy může činit až polovinu rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem rozhodným pro poskytování platového vyrovnání a předloženým potvrzením o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Zálohy platového vyrovnání se zúčtují zpravidla po uplynutí šesti kalendářních měsíců podle čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti dosaženého v zúčtovacím období. Případný přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

(3) Osobám samostatně výdělečně činným se záloha na platové vyrovnání neposkytuje. Platové vyrovnání se zúčtuje po předložení daňového přiznání, zpravidla po uplynutí kalendářního roku.


Hlava třetí

Příspěvek za službu

§ 77

Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na příspěvek za službu, rozhodování o nároku a výplata příspěvku za službu

(1) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na odchodné se nezapočítává doba

a) zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi nenáležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

b) vazba, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

d) další mateřské dovolené,

e) dočasné neschopnosti ke službě, po kterou celník nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské,

f) neomluvené nepřítomnosti ve službě, pokud trvala alespoň jednu směnu.

(2) Příspěvek za službu se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

(3) Je-li po skončení služebního poměru bývalému celníkovi vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se mu příspěvek za službu dnem následujícím po dni zastavení výplaty této dávky.


§ 78

Souběh příspěvku za službu a důchodu

Uplatní-li poživatel plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nárok na příspěvek za službu, vyplácí se příspěvek za službu nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po zastavení výplaty důchodu z důchodového pojištění, a to za podmínek a ve výši náležející ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne. Zanikne-li však nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě nárok na výplatu jednoho z uvedených důchodů, vyplácí se příspěvek za službu na žádost bývalého celníka ode dne následujícího po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu, a to za podmínek a ve výši uvedených v předchozí větě.


Hlava čtvrtá

Úmrtné

§ 79

Úmrtné se vyplácí každému z pozůstalých do jednoho měsíce po úmrtí celníka.


Hlava pátá

Společná ustanovení k odchodnému, platovému vyrovnání, příspěvku za službu a úmrtnému

§ 80

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem je příjem stanovený celníkovi podle zvláštních předpisů27) pevnou měsíční částkou, podléhá-li dani z příjmů, který mu náležel za poslední kalendářní měsíc trvání jeho služebního poměru ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován, a to bez započtení dalšího platu, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, a zvýšený o průměrný měsíční úhrn dalších platů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn náležejících mu v kalendářním roce předcházejícím dni skončení jeho služebního poměru, pokud podléhají dani z příjmů. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) U celníka, kterému v kalendářním měsíci, v němž skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, jaký by mu náležel, kdyby po celý kalendářní měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona nebo zproštění výkonu služby podle § 27 zákona se nepřihlíží.

(3) Posledním čistým služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání je poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(4) Za složky platu stanovené pevnou měsíční částkou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a) platový tarif,

b) osobní příplatek,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) hodnostní příplatek,

f) zvláštní příplatek.

(5) Za proměnlivé složky služebního příjmu podle odstavce 1 se považují

a) příplatek za službu konanou v noci,

b) příplatek za službu konanou v sobotu a v neděli,

c) příplatek za dělenou směnu,

d) plat za službu konanou ve svátek,

e) plat za službu přesčas.


Část desátá

Podrobnosti o řízení ve věcech služebního poměru

Hlava první

Obecná ustanovení

§ 81

Podklady pro rozhodnutí

(1) Služební funkcionář postupuje před svým rozhodnutím ve věcech služebního poměru celníků tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci; za tím účelem si opatří potřebné podklady pro rozhodnutí.

(2) Služební funkcionář celníkovi umožní, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, popř. navrhl jejich doplnění.


Hlava druhá

Jiný orgán šetřící kázeňský přestupek

§ 82

Výklad pojmů

Jiným orgánem, který šetří kázeňský přestupek, se rozumějí zejména orgány činné v trestním řízení,28) správní orgány a orgány oprávněné provádět příslušná šetření, popř. kontrolní činnost. Jiným orgánem není služebním funkcionářem zmocněný orgán, který je příslušný uložit celníkovi kázeňský trest.


§ 83

Uvádění údajů o zahlazeném kázeňském trestu

Kázeňský trest, který byl zahlazen, se nesmí uvádět ve služebním hodnocení ani ve služebních posudcích celníka. V opisu pro účely trestního řízení se uvede pouze počet kázeňských trestů uložených celníkovi v průběhu služby s uvedením skutečnosti, že kázeňské tresty byly zahlazeny.


Hlava třetí

Řízení a rozhodnutí o odvolání

§ 84

Podání odvolání a jeho zpětvzetí

(1) Odvolání se považuje za podané včas i tehdy, bylo-li v zákonné lhůtě podáno na poštu a adresováno služebnímu funkcionáři.

(2) Podal-li celník odvolání u nepříslušného služebního funkcionáře, postoupí tento funkcionář odvolání bez zbytečného odkladu příslušnému funkcionáři.

(3) Bylo-li odvolání podáno opožděně, přezkoumá odvolací orgán, zda není odůvodněn postup podle § 135 nebo § 136 zákona.

(4) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může je odvolatel vzít zpět, Bylo-li odvolání vzato zpět, odvolací orgán řízení o odvolání zastaví a odvolatele o tom písemně vyrozumí.


§ 85

Náležitosti odvolání

(1) Z odvolání musí být zřejmé, kdo ho podává, které rozhodnutí se jím napadá, který služební funkcionář napadané rozhodnutí vydal, v čem spatřuje odvolatel nesprávnost napadeného rozhodnutí, popř. jaké důkazy navrhuje na podporu svých tvrzení.

(2) Nemá-li odvolání náležitosti uvedené v předchozím odstavci, vyzve služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolatele, aby nedostatky v určené lhůtě odstranil. Jestliže odvolatel této výzvě nevyhoví, učiní o tom služební funkcionář záznam a odvolání spolu se záznamem postoupí odvolacímu orgánu.


§ 86

Postup služebního funkcionáře po podání odvolání

(1) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolání bez zbytečného odkladu posoudí a je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popř. zjištěné vady odstraní. O odvolání může sám rozhodnout, jen jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

(2) Nerozhodne-li služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení, spisovým materiálem a svým stanoviskem k odvolání s řádným odůvodněním k odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.


§ 87

Přezkoumání odvolání odvolacím orgánem a rozhodnutí odvolacího orgánu

(1) Odvolací orgán je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom odvolateli musí být dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

(2) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

(3) Odvolací orgán rozhoduje na základě přesného a úplného zjištění skutečného stavu věci. Při rozhodování o odvolání přihlédne k návrhu senátu poradní komise, není jím však vázán.


Hlava čtvrtá

Poradní komise

§ 88

Poradní komise a senát

(1) Poradní komise (dále jen „komise”) je poradní orgán odvolacího orgánu. Komisi jmenuje služební funkcionář, který je oprávněn o odvolání rozhodnout.

(2) Odvolání projednává senát složený nejméně ze tří členů komise. Je-li senát složený z vyššího počtu členů komise, musí jít vždy o lichý počet. Členy a předsedu senátu jmenuje předseda komise tak, aby byla zajištěna jeho maximální odbornost, nestrannost a objektivita v rozhodování o odvolání.

(3) Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k odvolateli mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(4) Předseda komise a předseda senátu jsou oprávněni požadovat od služebních funkcionářů dokumentaci, popř. její doplnění potřebnou k posouzení odvolání. Dále jsou oprávnění prověřovat a došetřovat skutečnosti důležité pro rozhodnutí o odvolání. Vyžadují-li tyto skutečnosti odborné stanovisko, vyžádá si ho předseda komise u příslušného odborného místa.

(5) Veškeré administrativní činnosti komise a senátu zabezpečuje odvolací orgán.


§ 89

Projednávání odvolání v komisi

(1) Předseda komise oznámí odvolateli složení senátu, který věc projedná. Má-li odvolatel pochybnosti o nepodjatosti předsedy nebo některého člena senátu, oznámí to neprodleně předsedovi komise, který ve věci rozhodne. Týkají-li se tyto pochybnosti předsedy komise jako předsedy nebo člena senátu, oznámí to odvolatel odvolacímu orgánu, který rozhodne, zda předseda komise je z jednání v senátu vyloučen.

(2) Proti rozhodnutí o vyloučení předsedy nebo člena komise z jednání v senátu a proti rozhodnutí, kterým se návrh odvolatele na vyloučení zamítá, se nelze odvolat.


§ 90

Jednání senátu

(1) Místo a dobu jednání senátu určí jeho předseda tak, aby odvolání bylo projednáno ve stanovené lhůtě.

(2) Senát jedná pouze za účasti všech svých členů.

(3) Jednání senátu je neveřejné. Je-li to potřebné, může být na jednání předvolán odvolatel nebo jiná osoba, pokud mohou poskytnout informace důležité pro posouzení věci.

(4) Senát projednává odvolání na základě celého spisového materiálu a přezkoumá skutkovou a právní správnost napadeného rozhodnutí.

(5) Senát po projednání odvolání vydá usnesení, ve kterém navrhne odvolacímu orgánu rozhodnutí ve věci (dále jen „návrh”).

(6) O jednání senátu se pořizuje zápis, který podepisují všichni členové senátu.

(7) Po skončeném jednání senátu předá jeho předseda všechen spisový materiál, zápis o jednání a usnesení o návrhu na rozhodnutí ve věci předsedovi komise, který vše předá odvolacímu orgánu.


§ 91

Náležitosti usnesení senátu

Usnesení senátu o návrhu na rozhodnutí ve věci obsahuje:

a) název celního orgánu, který o odvolání rozhoduje,

b) jména členů a předsedy senátu,

c) místo a datum zasedání senátu,

d) jméno odvolatele a jeho poslední funkční zařazení,

e) podstatné údaje o napadeném rozhodnutí,

f) návrh senátu na rozhodnutí ve věci a jeho odůvodnění,

g) výsledek hlasování členů senátu o návrhu a důvody přehlasovaného člena senátu, pro které pro návrh nehlasoval,

h) podpis předsedy senátu.


Část jedenáctá

Závěrečné ustanovení

§ 92

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 30 až 32, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.


Ministr:
Ing. Pilip v. r.




Příloha č. 1 k vyhlášce č. 259/1997 Sb.

Důležité osobní překážky ve výkonu služby, při nichž se poskytuje služební volno


Služební volno s nárokem na služební příjem se poskytuje celníkovi v případech, rozsahu a za podmínek dále uvedených:

1. Vyšetření nebo ošetření celníka ve zdravotnickém zařízení

a) služební volno na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si celník zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo služebnímu působišti celníka a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu výkonu služby,

b) služební volno se poskytne i tehdy, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si celník zvolil, a které je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout. Nárok na služební příjem však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

2. Narození dítěte manželce (družce) celníka

Služební volno na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) celníka do zdravotnického zařízení a zpět.

3. Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení nebo do zařízení sociální péče

a) služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení,

b) služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce, při doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy.

Služební volno se poskytne jen jednomu z oprávněných celníků, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby.

4. Úmrtí rodinného příslušníka

Služební volno na

a) dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b) jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence celníka, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence celníka a na další den, jestliže celník obstarává pohřeb těchto osob,

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka celníka nebo prarodiče jeho manžela, nebo jiné osoby, která sice nepatřila k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s celníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže celník obstarává pohřeb této osoby.

5. Vlastní svatba, svatba dětí a rodičů

Služební volno na

a) dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu,

b) jeden den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče celníka.

6. Přestěhování celníka, který má vlastní bytové zařízení

Služební volno na

a) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, při stěhování v téže obci,

b) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dva dny, při stěhování do jiné obce,

jde-li o stěhování v zájmu ministerstva.

7. Ošetřování člena rodiny, péče o dítě

Služební volno nejvýše na dobu prvních sedmi dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby celníka, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá celníkovi, který nemůže vykonávat službu, poněvadž musí:

a) ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let nebo

b) pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči jinak dítě je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů nebo

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy nebo

3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo

c) ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, který žije s celníkem ve společné domácnosti, jestliže jeho zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou a nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

Podmínkou pro poskytnutí služebního volna je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s celníkem v domácnosti;29) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let celníkem, který je rodičem dítěte.

Celníkovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se služební volno poskytne nejvýše po dobu prvních 13 dnů, které by jinak byly pravidelnými dny výkonu služby celníka, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

V témže případě ošetřování (péče) se služební volno poskytne jen jednou a jen jednomu oprávněnému celníkovi.

8. Vyhledání nového místa před skončením služebního poměru uvolněním nebo propuštěním

Služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dva dny v kalendářním měsíci, po dobu odpovídající lhůtě pro skončení služebního poměru propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

9. Pohřeb spoluzaměstnance

Služební volno na nezbytně nutnou dobu celníkům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance.




Příloha č. 2 k vyhlášce č. 259/1997 Sb.

Služby zakázané celničkám, těhotným celničkám a matkám do konce 9. měsíce po porodu


Část I

Služby zakázané všem celničkám

1. Služby v prostředí ionizujícího záření

Služby v prostředí, ve kterém při dané úrovni technické provozní ochrany není spolehlivě zjištěno, že nebudou ze zevních ani z vnitřních zdrojů překročeny nejvyšší přípustné dávky ionizujícího záření:

a) služby s otevřenými zářiči: služby na místech výkonu služby, na kterých není překročení nejvyšších přípustných dávek ionizujícího záření spolehlivě vyloučeno,

b) služby s uzavřenými zářiči: gamadefektoskopie (výjimka je povolena pro celničku starší 40 let věku).

2. Služby s působením vibrací nebo v hluku

Služby s mimořádně vysokým nebezpečím škodlivých účinků mechanického chvění (vibrací) přenášeného místně i celkově, zvláště ve spojení s fyzickou námahou.

3. Služby v prostředí, kde vzniká vysokofrekvenční elektromagnetické pole

Služby, při nichž jsou vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí, kde není zaručeno dodržování nejvyšších přípustných hodnot.

4. Služby prováděné v nadměrně zatěžujících mikroklimatických podmínkách nebo ve významně změněném atmosférickém tlaku

a) Služby, při nichž jsou trvale vystaveny mikroklimatickým podmínkám nadměrně zatěžujícím organismus (tj. ve velkém horku, chladu a při střídání teplot), zvláště oběhovou soustavu, zejména ve spojení s těžkou fyzickou prací.

b) Služby, při nichž jsou vystaveny významně zvýšenému nebo sníženému atmosférickému tlaku, popř. významnému zvýšení vnitroplicního tlaku.

5. Služby v prostředí s nebezpečím nákaz

Služby, při nichž jsou vystaveny nebezpečí takových nákaz, které způsobují chronická onemocnění nebo onemocnění s trvalými následky snižujícími plodnost, možnost donošení plodu nebo umožňují porušení plodu.

6. Služby s látkami škodlivými zdraví

Služby s jedy a látkami škodlivými zdraví takových vlastností, vyskytují-li se při výkonu služby a v místě výkonu služby v takovém množství, že význačně snižují generační schopnost specificky, popř. jiným způsobem, např. poškozením jater, ledvin, centrálního nervového systému, plic, endokrinních žláz, krve a krvetvorby, vznikem zhoubných nádorů nebo působí významně narkoticky. Zákaz se nevztahuje na služby prováděné v laboratorním měřítku.

7. Služby fyzicky namáhavé

Služby, při nichž jsou trvale vystaveny nadměrné fyzické námaze, tj. trvale tzv. těžké nebo střední fyzické námaze (přes 18. 84 kJ/min.), zdvihání a doprava břemen:

- nad 15 kg při ručním zdvihání a přenášení břemen,

- nad 50 kg při dopravě na ručním kolečku,

- nad 100 kg při ruční dopravě na dvoukolovém vozíku,

- nad 115 kg při ruční dopravě na čtyřkolovém vozíku,

- nad 600 kg při dopravě kolejové.

Jiné služby spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou.

8. Služby s nebezpečím úrazu

Služby fyzicky nevhodné:

a) služby, při nichž jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí úrazu, které by mohly způsobit trvalé snížení jejich plodnosti a proti nimž se lze v důsledku nedostatečné technické ochrany chránit jen organizačními opatřeními,

b) služby v nefyziologické poloze nebo s nevhodnými způsoby pohybu, zvláště služby spojené s tlakem na břicho, služby prováděné v trvale shrbené poloze, služby trvale prováděné vstoje na místě bez možnosti dalšího pohybu nebo odpočinku vsedě a služby trvale prováděné vsedě bez možnosti občas vstát. Služby, při nichž jsou kladeny zvýšené nároky na vyšší nervovou činnost a pozornost, a to i z hlediska bezpečnosti spolupracovníků a okolí.


Část II

Služby zakázané těhotným celničkám a matkám do konce 9. měsíce po porodu

1. Služby v prostředí ionizujícího záření, nebo při nichž jsou vystaveny ionizujícímu záření všeho druhu

Zákaz práce matkám se vztahuje pouze na ty matky, které kojí.

2. Služby s působením vibrací nebo v hluku nebo s mimořádně vysokým nebezpečím škodlivých účinků mechanického chvění (vibrací) přenášeného místně i celkově, zvláště ve spojení s fyzickou námahou

Služby v prostředí, kde hluk přesahuje nejvyšší hodnoty přípustné podle hygienických předpisů.

3. Služby v prostředí, kde vzniká vysokofrekvenční elektromagnetické pole

Služby, při nichž jsou vystaveny nepříznivým účinkům ozáření elektromagnetickými vlnami v pásmu vysokých frekvencí a velmi vysokých frekvencí na všech služebních působištích s tímto rizikem.

4. Služby prováděné v nadměrně zatěžujících mikroklimatických podmínkách

Služby prováděné ve významně změněném atmosférickém tlaku:

a) služby, při nichž jsou trvale vystaveny mikroklimatickým podmínkám nadměrně zatěžujícím organismus (tj. ve velkém horku, chladu a při střídání teplot), zvláště oběhovou soustavu, zejména ve spojení s těžkou fyzickou službou,

b) služby, při nichž jsou vystaveny významně zvýšenému nebo sníženému atmosférickému tlaku, popř. významnému zvýšení vnitroplicního tlaku. Služba v mikroklimatických podmínkách významně zatěžujících organismus ženy v těhotenství (sálavé teplo od 40 mW/cm- 2/min. nebo teplota nad 25 stupňů Celsia při relativní vlhkosti nad 70 %, nízké teploty, významné střídání teplot).

5. Služby v prostředí s nebezpečím nákaz

Služby v obtěžujícím nebo odpuzujícím prostředí:

a) služby, při nichž jsou vystaveny nebezpečí takových nákaz, které způsobují chronická onemocnění nebo onemocnění s trvalými následky snižujícími plodnost, možnost donošení plodu nebo umožňují porušení plodu,

b) služby, u nichž jsou vystaveny nebezpečí nákazy nebo významnému působení látek dráždivých a nadměrně znečišťujících, a služby v nadměrně prašném nebo odpuzujícím prostředí.

6. Služby s látkami škodlivými zdraví

Služby s jedy a látkami škodlivými zdraví takových vlastností, vyskytují-li se při výkonu služby nebo v místě výkonu služby v takovém množství, že význačně snižují generační schopnost specificky, popř. jiným způsobem, např. poškozením jater, ledvin, centrálního nervového systému, plic, endokrinních žláz, krve a krvetvorby, vznikem zhoubných nádorů nebo působí významně narkoticky. Zákaz se nevztahuje na služby s tak malými množstvími uvedených látek nebo za tak dobře zabezpečených podmínek - dokonale odsávané digestoře apod., že působení těchto látek na organismus prakticky nepřichází v úvahu (podle stanovení příslušného odboru hygieny práce hygienické služby).

7. Služby fyzicky namáhavé

Služby spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou, zejména pokud jde o

- soustavné zdvihání a přenášení břemen nad 5 kg hmotnosti při trvalé práci,

- občasné zdvihání a přenášení břemen nad 10 kg hmotnosti a neskladných břemen nad 5 kg hmotnosti,

- občasnou dopravu břemen nad 25 kg hmotnosti na ručním kolečku, dvoukolovém vozíku, čtyřkolovém vozíku apod. (soustavná doprava břemen jako trvalá náplň práce se u těhotných žen nepřipouští).

Jiné služby spojené s nepřiměřenou fyzickou námahou.

8. Služby s nebezpečím úrazu

Služby fyzicky nevhodné:

a) služby, při nichž jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí úrazu, které by mohly způsobit trvalé snížení jejich plodnosti a proti nímž se lze v důsledku nedostatečné technické ochrany chránit jen organizačními opatřeními,

b) služby v nefyziologické poloze nebo s nevhodnými způsoby pohybu, zvláště služby spojené s tlakem na břicho, služby prováděné v trvale shrbené poloze, služby trvale prováděné vstoje na místě bez možnosti dalšího pohybu nebo odpočinku vsedě a služby trvale prováděné vsedě bez možnosti občas vstát. Služby, při nichž jsou kladeny zvýšené nároky na vyšší nervovou činnost a pozornost, a to i z hlediska bezpečnosti spolupracovníků a okolí.




1) § 132 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 26/1993 Sb. ČR, zákona č. 326/1993 Sb. ČR, zákona č. 40/1994 Sb. ČR, zákona č. 33/1995 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR a zákona č. 160/1995 Sb. ČR

2) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb. ČR, zákona č. 190/1993 Sb. ČR, zákona č. 331/1993 Sb. ČR, zákona č. 49/1994 Sb. ČR, zákona č. 256/1994 Sb. ČR a zákona č. 138/1995 Sb. ČR

Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. ČR, zákona č. 46/1994 Sb. ČR a zákona č. 192/1994 Sb. ČR

3) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 361/1991 Sb., o zdravotní způsobilosti žadatelů o přijetí pro výkon práce příslušníka celní správy a organizaci a výkonu zdravotnických služeb v celní správě.

4) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 14 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

6) § 157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb. ČR, zákona č. 74/1994 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR, zákona č. 287/1995 Sb. ČR a zákona č. 138/1996 Sb. ČR

§ 73 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 26/1993 Sb. ČR, zákona č. 326/1993 Sb. ČR, zákona č. 40/1994 Sb. ČR, zákona č. 33/1995 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR a zákona č. 160/1995 Sb. ČR

7) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 56/1975 Sb., zákonného opatření Předsednictva FS č. 141/1988 Sb., zákona č. 167/1990 Sb., zákona č. 204/1990 Sb., zákona č. 218/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. ČR

8) Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.

9) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákona č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb. ČR, zákona č. 154/1993 Sb. ČR, zákona č. 308/1993 Sb. ČR, zákona č. 143/1994 Sb. ČR, zákona č. 182/1994 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR a zákona č. 113/1997 Sb. ČR

10) § 4 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

11) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 157/1996 Sb. ČR, o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1994 Sb. ČR, o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 298/1995 Sb. ČR

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/1994 Sb. ČR, o sjednání Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě.

Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 50/1972 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o spolupráci při výkonu kontroly osob, zboží a dopravních prostředků přestupujících československo-polské státní hranice v železničním a silničním styku a Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o spolupráci při výkonu kontroly v železničním a silničním styku přes státní hranice, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. ČR

13) § 18 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

14) § 5 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

15) § 18 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

16) § 124 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

17) § 17 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

18) Např. vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 108/1994 Sb. ČR, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 12/1995 Sb. ČR, o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot.

19) Např. § 19 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb. ČR, zákona č. 161/1993 Sb. ČR, zákona č. 307/1993 Sb. ČR, zákona č. 60/1995 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu ČR č. 206/1996 Sb. ČR, zákona č. 14/1997 Sb. ČR, zákona č. 79/1997 Sb. ČR a zákona č. 110/1997 Sb. ČR

20) Zákon č. 48/1997 Sb. ČR, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

21) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. ČR, zákona ČNR č. 37/1993 Sb. ČR, zákona č. 74/1994 Sb. ČR a zákona č. 118/1995 Sb. ČR

22) Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášek č. 84/1967 Sb., č. 76/1981 Sb. a č. 54/1993 Sb. ČR

23) § 120 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., v platném znění.

24) § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb. ČR, zákona č. 161/1993 Sb. ČR, zákona č. 307/1993 Sb. ČR, zákona č. 60/1995 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu ČR č. 206/1996 Sb. ČR, zákona č. 14/1997 Sb. ČR, zákona č. 79/1997 Sb. ČR a zákona č. 110/1997 Sb. ČR

25) § 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. ČR, zákona č. 39/1994 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR a zákona č. 160/1995 Sb. ČR

27) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. ČR, zákona č. 40/1994 Sb. ČR, zákona č. 118/1995 Sb. ČR a zákona č. 201/1997 Sb. ČR

Nařízení vlády č. 79/1994 Sb. ČR, o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb. ČR, č. 72/1996 Sb. ČR, č. 327/1996 Sb. ČR a č. 163/1997 Sb. ČR

28) § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona ČNR č. 25/1993 Sb. ČR, zákona č. 115/1993 Sb. ČR, zákona č. 292/1993 Sb. ČR, zákona č. 154/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu ČR č. 214/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu ČR č. 8/1995 Sb. ČR, zákona č. 152/1995 Sb. ČR a zákona č. 150/1997 Sb. ČR

29) § 115 občanského zákoníku.