Vyhláška Ministerstva financí ze dne 31. října 1997, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
279
Vyhláška
Ministerstva financí
ze dne 31. října 1997,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku):
Část první
Základní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; ze svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1, 7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,
b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,
c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,
d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0, 5 m a výše,
e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,
f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m3/s,
g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0, 5 m.
Část druhá
Oceňování staveb
Hlava první
Oceňování staveb nákladovým způsobem
§ 3
Budova a hala
(1) Jako budova2) a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.
(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.
(3) Základní cena budovy a haly uvedená v příloze č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 až K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 1 x K 2 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3;
K 1 koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K 2 koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce
K 2 = 0, 92 + 6, 60/počet m2 průměrné zastavěné plochy, kde 0, 92 a 6, 60 jsou konstanty;
K 3 koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce
K 3 = 2, 10/v + 0, 30 pro budovy,
K 3 = 2, 80/v + 0, 30 pro haly, ne však méně než 0, 60, kde
v je průměrná výška podlaží v metrech, 2, 10, 2, 80, 0, 30 a 0, 60 jsou konstanty;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n),
kde 0, 54 je konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedeným v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.
Dále platí, že
1. není-li ve výpočtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1/K i a koeficientem 1, 852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,
2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1, 852 a odečte se od součtu objemových podílů.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 4.
§ 4
Inženýrská a speciální pozemní stavba
Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m3, m2, m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty k 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 5
Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek
(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku3) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 6;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n), kde
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.
(4) Přistavěné hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného učelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.
(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.
§ 6
Rekreační chata a zahrádkářská chata
(1) Cena rekreační chata a zahrádkářské chaty4) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 7;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n), kde 0, 54 je konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
§ 7
Vedlejší stavba
(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 8;
K 4 koeficient vybavení stavby od 0, 90 do 1, 10, přičemž při nižším než standardním vybavení uvedeném v příloze č. 8 se ZC vynásobí koeficientem od 0, 90 do 0, 99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 8, koeficientem 1, 01 až 1, 10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0, 90 a 1, 10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
§ 8
Garáž
(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže5) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou, uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 9;
K 4 koeficient vybavení stavby od 0, 90 do 1, 10, přičemž při nižším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, se ZC vynásobí koeficientem od 0, 90 do 0, 99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, koeficientem 1, 01 až 1, 10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0, 90 a 1, 10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 3.
§ 9
Studna
(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s průměrem do 150 mm.
(3) Vrtaná studna s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.
(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny jen cena nulová.
§ 10
Venkovní úprava
(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K p.
§ 11
Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení
Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 12
Kulturní památka
(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Úředním seznamu kulturních památek České republiky6) bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží.
(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.
§ 13
Byt a nebytový prostor
(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru v domě, jeho vybavení a příslušenství,1) včetně podílu na společných částech domu7) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:
a) U rodinného domu podle § 5. Velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,
b) v ostatních případech vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1, K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 1 x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3;
K 1 koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K 4 koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu (pro vybavení bytu se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce K 4 = 1 + (0, 54 x n), kde 0, 54 ke konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, snížený o počet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, která lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Stejně se postupuje u pozemku, jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a pozemku shodné.
§ 14
Nedokončená stavba
Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.
§ 15
Stavba určená k odstranění
(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě i o náklady na úpravu terénu.
(2) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.
§ 16
Jiná stavba
Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K p. Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto zjištěná cena koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 17
Stavba bez základů
Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,8) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0, 90.
§ 18
Stavba z více konstrukčních systémů
Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.
§ 19
Stavba s víceúčelovým užitím
Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.
§ 20
Opotřebení stavby
(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.
(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.
(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.
(4) V případě výskytu radonu u staveb se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.
Hlava druhá
Oceňování staveb kombinací výnosového a nákladového způsobu
§ 21
(1) Kombinací nákladového a výnosového způsobu se oceňují stavby, u nichž se cena nákladovým způsobem zjistí podle § 3, 5 až 8, 12, 13 a 16 a ke dni ocenění je pronajato nejméně 80 % jejich podlahových ploch.
(2) Cena staveb uvedených v odstavci 1 je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu K p a ceny zjištěné výnosovým způsobem.
§ 22
(1) Cena zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce C v = N/p x 100, kde
C v cena zjištěná výnosovým způsobem,
N roční nájemné upravené podle následujících odstavců,
p míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34.
(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného a nejsou-li k dispozici, určí se ve výši obvyklého nájemného.9) Roční nájemné je souhrn nájemného za pronajatou podlahovou plochu za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok.
(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajaté podlahové plochy.
(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o
a) roční částku daně z nemovitosti, není-li stavba od daně osvobozena,
b) roční částku zaplaceného pojistného,
c) průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu, nejvýše však 3 % z ceny stavby, zjištěné nákladovým způsobem podle tohoto předpisu bez odpočtu opotřebení a bez použití koeficientu K p,
d) roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňované stavbě.
(5) Má-li roční nájemné snížené podle odstavce 4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovým způsobem nulová.
Část třetí
Oceňování pozemků
§ 23
Stavební pozemek
(1) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě,10) činí základní cena za m2 stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného:
a) 1 700 Kč v hlavním městě Praze,
b) 800 Kč ve statutárních městech,11) Františkových Lázních a Mariánských Lázních,
c) 500 Kč v Českém Krumlově, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,
d) 250 Kč v obcích s počtem obyvatel podle posledního sčítání lidu nad 25 tisíc,
e) 150 Kč v obcích nad 15 tisíc obyvatel do 25 tisíc obyvatel a v Jeseníku,
f) 100 Kč v obcích nad 5 tisíc obyvatel do 15 tisíc obyvatel,
g) 75 Kč v obcích nad 2 tisíce obyvatel do 5 tisíc obyvatel,
h) 50 Kč v obcích nad 1 tisíc obyvatel do 2 tisíc obyvatel,
i) 35 Kč v obcích do 1 tisíce obyvatel.
Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33. Ocení-li se pozemek cenou podle cenové mapy, koeficient K p se nepoužije.
(2) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby12) nebo stavebním povolením13) nebo pozemku uvedeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - staveniště, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0, 80. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobí se koeficientem K p z přílohy č. 33. Je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,14) ocení se tato část pozemku cenou podle odstavce 1. cena za m2 zbývající části pozemku se vynásobí koeficientem 0, 40.
(3) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území15) pro skládky, hřiště, skladové a odstavné plochy je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) vynásobená koeficientem 0, 50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(4) Základní cena za m2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0, 75, nejvýše však 500 Kč za m2. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(5) Cena za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby12) je cena uvedená v první větě odstavce 4, upravená podle přílohy č. 15 tabulky č. 2, násobená koeficientem 0, 80 a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(6) Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle odstavců 1 a 4, je cena stanovená podle odstavců 1 a 4 násobená koeficientem 0, 40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 2.
(7) Pozemky oceňované podle odstavce 8 a podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 7 netvoří funkční celek.
(8) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice a silnic I. třídy nebo je vydáno rozhodnutí o umístění stavby12) nebo stavební povolení nebo jsou pozemky k tomuto účelu již užívány, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 70, nejméně však 40 Kč. Jsou-li v katastru nemovitostí pod tímto označením uvedeny silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené,12) ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 70. Tyto ceny se neupravují, kromě cen pozemků užívaných k podnikání za úplatu, jejichž cena se zjistí podle odstavce 1.
(9) Základní cena stavebního pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 50. Tyto ceny se dále neupravují.
(10) Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný stav užití ocení podle odstavce 1 nebo odstavce 4.
(11) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby12) nebo rozhodnutí o využití území,15) stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.
§ 24
Zemědělský pozemek
(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 16.
(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p podle přílohy č. 33.
(3) Nezpevněná polní cesta, která není v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2. Jsou-li ceny těchto pozemků rozdílné, použije se cena nejvyšší.
(4) Pro ocenění zemědělského pozemku, který nebyl bonitován, se použije průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů.16) Tato cena se upraví podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
§ 25
Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem
(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek”) se zjistí podle ceny plošně převládajícího souboru lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen pozemků v jednotlivých porostních skupinách vyskytujících se na ploše oceňovaného lesního pozemku. Ceny za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.
(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.
(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 19 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
§ 26
Jiné pozemky
(1) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, skála, močál, bažina, se oceňuje cenou 0, 50 Kč za m2.
(2) Pozemek uvedený v odstavci 1 a pozemek, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem, ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy,17) se oceňuje cenou 5 Kč za m2.
Část čtvrtá
Oceňování rybníků a vodních nádrží
§ 27
(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CR I) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP I) a ceny stavby (CS I) podle vzorce CR I = CP I + CS I.
(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže (CR I) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP II) podle vzorce CR II = CP II + CS II.
(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.
(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K R1 až K R9, K i a K p podle vzorce
a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže CS I = CSR 1 x K R1 x K R2 x K R3 x K R4 x K R5 x K R6 x K R7 x K R8 x K R9 x K i x K p,
b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž CS II = CSR II x K R1 x K R2 x K R3 x K i x K p.
Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K R1 až K R9 jsou uvedeny v příloze č. 20, koeficient K i v příloze č. 32 a koeficient K p je uveden v příloze č. 33.
(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé této vyhlášky.
(6) Cena za m2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP I, CP II) činí 2 Kč.
(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy činí 0, 50 Kč za m 2. Zastavěná část pozemku velké vodní nádrže se ocení podle § 23 odst. 1.
(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
Část pátá
Oceňování trvalých porostů
Lesní porost na lesním pozemku
§ 28
(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.
(2) Základní cena za m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce
H a = ((A u - c) x f a + c) x B a, kde
H a cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,
A u cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,
c náklady na zajištěnou kulturu,
f a věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,
B a zakmenění ve věku ke dni ocenění.
(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni (převodní tabulky v příloze č. 22) a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy18) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.
(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 23; pro neuvedené obmýtí se cena mýtní výtěže A u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.
(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 23, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 23, která stanoví nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.
(6) Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 24. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)19) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.
(7) Věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 25.
(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 25 se cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce H a = ((A u - c) x f a x 1/f uv + c) x B a, kde
f a se převezme z přílohy č. 25 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,
1/f uv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f uv se převezme z přílohy č. 25 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f a.
(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 25, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna.
§ 29
(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 28 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 25.
(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 24.
(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 24, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců.20)
§ 30
Cenová přirážka, srážky a koeficienty
(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 28 a 29 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 26 tabulek č. 1 a 2 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.
§ 31
Lesní porost na nelesním pozemku
(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 28 až 30, popřípadě podle § 32.
(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1 000 m 2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 33.
(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 28 až 30 nebo § 32 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1 000 m 2.
§ 32
(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 27.
(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.
(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce C SD = V LP x P SD x Z LP x C LP x SSB SD x K p, kde
C SD cena skupin dřevin,
V LP výměra lesního porostu v m2,
P SD podíl skupiny dřevin v lesním porostu,
Z LP zakmenění lesního porostu,
C LP cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 27,
SSB SD součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 27,
K p koeficient uvedený v příloze č. 33.
§ 33
Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny
(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny
a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 28,
b) pro vinnou révu včetně zařízení vinic v příloze č. 29,
c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 30.
(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 31.
(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K p z přílohy č. 33.
Část šestá
Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických a obchodních poznatků
§ 34
Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce C v =n j = 1/z j/(1 + p/100)j, kde
C v cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,
z j roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „zákon”) nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,
p míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34,
j pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,
n počet let, po které bude právo užíváno, nejvíce však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.
Část sedmá
Oceňování některých věcí movitých a služeb
§ 35
Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána
Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje
a) cenou sjednanou21) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá,9)
b) cenou obvyklou,9) nelze-li cenu podle písmena a) zjistit.
§ 36
Bezplatně rozšiřované noviny
Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou9) rovnou nule.
§ 37
Ubytování v podnikové ubytovně
Ubytování v podnikové ubytovně, poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,22) se oceňuje cenou sjednanou21) s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.
§ 38
Rekreační ubytování a stravování a navazující služby
(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytne osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně22) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují
a) cenou sjednanou21) při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,
b) cenou sjednanou21) při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení. Pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.
(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.
§ 39
Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců
Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům22) bezplatně stravování, oceňuje se cenou sjednanou,21) za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou21) se zaměstnavatelem, která se rovná nule.
§ 40
Veřejná doprava
Služby letecké, železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise22) se slevou z ceny sjednané21) s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.21)
§ 41
Bezplatná inzerce
Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou21) při jejich nákupu.
Část osmá
Společná a závěrečná ustanovení
§ 42
Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlují na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.
§ 43
Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb. ČR, o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb. ČR.
§ 44
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Ministr:
Ing. Pilip v. r.
Seznam příloh
Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí
Příloha č. 2 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení
Příloha č. 3 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení
Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1
Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních
Příloha č. 6 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení
Příloha č. 7 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení
Příloha č. 8 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení
Příloha č. 9 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení
Příloha č. 10 - Ceny studní
Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení
Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení
Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K 5
Příloha č. 14 - Opotřebení staveb
Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků
Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků
Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků
Příloha č. 18 - Základní ceny lesních pozemků
Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků
Příloha č. 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu
Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin
Příloha č. 22 - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin
Příloha č. 23 - Ceny za m2 mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1, 0 podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 24 - Náklady na m3 zjištěné kultury c podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 25 - Věkové hodnotové faktory f a pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
Příloha č. 26 - Úprava základních cen lesních porostů
Příloha č. 27 - Ocenění lesních porostů podle § 32
Příloha č. 28 - Ceny ovocných dřevin
Příloha č. 29 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic
Příloha č. 30 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic
Příloha č. 31 - Ceny okrasných rostlin
Příloha č. 32 - Koeficienty změn cen staveb - K i
Příloha č. 33 - Koeficienty prodejnosti - K p
Příloha č. 34 - Míry kapitalizace pro oceňování staveb a majetkových práv výnosovým způsobem
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1997 Sb. ČR
Měření a výpočet výměr staveb1)23) a jejich částí
Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.
1. Délky
(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.
(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průměru do vodorovné roviny.
(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:
a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,
b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,
c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.
(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.
2. Zastavěná plocha stavby (ZP)
(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.
(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
3. Měření podlaží
Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1, 70 m oddělená
a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,
b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,
c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,
d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.
(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1, 70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.
(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0, 80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.
(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).
(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).
(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.
3. 1. Výšky podlaží
(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.
(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0, 20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0, 30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.
Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.
(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.
3. 2. Zastavěná plocha podlaží
(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, která jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.
(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.
4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor
se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.
5. Obestavěný prostor stavby (OP)
(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.
(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen
a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0, 15 m se uvažují celým rozměrem,
b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0, 10 m,
c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.
(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen
a) po stranách vnějšími plochami staveb,
b) dole spodním lícem podlahy 1. NP, pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0, 10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,
c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
(4) Obestavěný prostor zastřešení u střech sklonitých s půdním prostorem, popřípadě s podkrovím se vypočte jako objem geometrického tělesa.
(5) Neodečítají se
a) otvory a výklenky v obvodových zdech,
b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,
c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.
(6) Neuvažují se
a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0, 50 m přes líc zdi,
b) římsy, pilastry, půlsloupy,
c) vikýře s pohledovou plochou do 1, 5 m3 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.
(7) Připočítají se
balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0, 50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.
6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů
(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobné, jejichž obestavěný prostor je ohraničen
a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek, nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0, 30 m,
b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0, 35 m,
c) nahoře vrchním lícem konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0, 30 m
- u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,
- u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.
(2) Plochy se měří za m2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.
(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.
Přílohy č. 2 až 34 k vyhlášce č. 279/1997 Sb. ČR
Vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v jejich textu přílohy nezařazeny.
1) § 121 občanského zákoníku.
2) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
3) § 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky Ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.
4) § 47, 48, 51 a 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
5) § 80 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.
6) § 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
7) § 2 písm. e) zákona č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují se některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).
8) § 119 občanského zákoníku.
9) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR
10) § 10 zákona č. 151/1997 Sb. ČR
11) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.
12) § 32 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
13) § 66 zákona č. 50/1976 Sb.
14) Např. vyhláška NVP č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hl. m. Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.
15) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.
16) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb. ČR, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. ČR
17) Vyhláška Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb. ČR, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. ČR a zákona č. 90/1996 Sb. ČR, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR
18) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
19) § 16 odst. 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 82/1996 Sb. ČR, o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
20) § 16 odst. 5 vyhlášky č. 82/1996 Sb. ČR
21) § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. ČR a zákona č. 151/1997 Sb. ČR
22) § 6 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška
Ministerstva financí
ze dne 31. října 1997,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku):
Část první
Základní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; ze svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1, 7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,
b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,
c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,
d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0, 5 m a výše,
e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,
f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m3/s,
g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0, 5 m.
Část druhá
Oceňování staveb
Hlava první
Oceňování staveb nákladovým způsobem
§ 3
Budova a hala
(1) Jako budova2) a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.
(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.
(3) Základní cena budovy a haly uvedená v příloze č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 až K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 1 x K 2 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3;
K 1 koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K 2 koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce
K 2 = 0, 92 + 6, 60/počet m2 průměrné zastavěné plochy, kde 0, 92 a 6, 60 jsou konstanty;
K 3 koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce
K 3 = 2, 10/v + 0, 30 pro budovy,
K 3 = 2, 80/v + 0, 30 pro haly, ne však méně než 0, 60, kde
v je průměrná výška podlaží v metrech, 2, 10, 2, 80, 0, 30 a 0, 60 jsou konstanty;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n),
kde 0, 54 je konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedeným v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.
Dále platí, že
1. není-li ve výpočtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1/K i a koeficientem 1, 852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,
2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1, 852 a odečte se od součtu objemových podílů.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 4.
§ 4
Inženýrská a speciální pozemní stavba
Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m3, m2, m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty k 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 5
Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek
(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku3) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 6;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n), kde
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.
(4) Přistavěné hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného učelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.
(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.
§ 6
Rekreační chata a zahrádkářská chata
(1) Cena rekreační chata a zahrádkářské chaty4) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 7;
K 4 koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce K 4 = 1 (0, 54 x n), kde 0, 54 je konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
§ 7
Vedlejší stavba
(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 8;
K 4 koeficient vybavení stavby od 0, 90 do 1, 10, přičemž při nižším než standardním vybavení uvedeném v příloze č. 8 se ZC vynásobí koeficientem od 0, 90 do 0, 99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 8, koeficientem 1, 01 až 1, 10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0, 90 a 1, 10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
§ 8
Garáž
(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže5) se zjistí vynásobením počtu m3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou, uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 9;
K 4 koeficient vybavení stavby od 0, 90 do 1, 10, přičemž při nižším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, se ZC vynásobí koeficientem od 0, 90 do 0, 99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, koeficientem 1, 01 až 1, 10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0, 90 a 1, 10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 3.
§ 9
Studna
(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s průměrem do 150 mm.
(3) Vrtaná studna s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.
(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny jen cena nulová.
§ 10
Venkovní úprava
(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K p.
§ 11
Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení
Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 12
Kulturní památka
(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Úředním seznamu kulturních památek České republiky6) bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží.
(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.
§ 13
Byt a nebytový prostor
(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru v domě, jeho vybavení a příslušenství,1) včetně podílu na společných částech domu7) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:
a) U rodinného domu podle § 5. Velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,
b) v ostatních případech vynásobením počtu m2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.
(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1, K 4, K 5, K i a K p podle vzorce ZCU = ZC x K 1 x K 4 x K 5 x K i x K p, kde
ZCU základní cena upravená;
ZC základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3;
K 1 koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;
K 4 koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu (pro vybavení bytu se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce K 4 = 1 + (0, 54 x n), kde 0, 54 ke konstanta,
n součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, snížený o počet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.
Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0, 80 do 1, 20, která lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;
K 5 koeficient polohový podle přílohy č. 13;
K i koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1, 00);
K p koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.
(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Stejně se postupuje u pozemku, jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a pozemku shodné.
§ 14
Nedokončená stavba
Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.
§ 15
Stavba určená k odstranění
(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě i o náklady na úpravu terénu.
(2) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.
§ 16
Jiná stavba
Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K p. Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto zjištěná cena koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.
§ 17
Stavba bez základů
Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,8) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0, 90.
§ 18
Stavba z více konstrukčních systémů
Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.
§ 19
Stavba s víceúčelovým užitím
Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.
§ 20
Opotřebení stavby
(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.
(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.
(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.
(4) V případě výskytu radonu u staveb se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.
Hlava druhá
Oceňování staveb kombinací výnosového a nákladového způsobu
§ 21
(1) Kombinací nákladového a výnosového způsobu se oceňují stavby, u nichž se cena nákladovým způsobem zjistí podle § 3, 5 až 8, 12, 13 a 16 a ke dni ocenění je pronajato nejméně 80 % jejich podlahových ploch.
(2) Cena staveb uvedených v odstavci 1 je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu K p a ceny zjištěné výnosovým způsobem.
§ 22
(1) Cena zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce C v = N/p x 100, kde
C v cena zjištěná výnosovým způsobem,
N roční nájemné upravené podle následujících odstavců,
p míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34.
(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného a nejsou-li k dispozici, určí se ve výši obvyklého nájemného.9) Roční nájemné je souhrn nájemného za pronajatou podlahovou plochu za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok.
(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajaté podlahové plochy.
(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o
a) roční částku daně z nemovitosti, není-li stavba od daně osvobozena,
b) roční částku zaplaceného pojistného,
c) průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu, nejvýše však 3 % z ceny stavby, zjištěné nákladovým způsobem podle tohoto předpisu bez odpočtu opotřebení a bez použití koeficientu K p,
d) roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňované stavbě.
(5) Má-li roční nájemné snížené podle odstavce 4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovým způsobem nulová.
Část třetí
Oceňování pozemků
§ 23
Stavební pozemek
(1) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě,10) činí základní cena za m2 stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného:
a) 1 700 Kč v hlavním městě Praze,
b) 800 Kč ve statutárních městech,11) Františkových Lázních a Mariánských Lázních,
c) 500 Kč v Českém Krumlově, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,
d) 250 Kč v obcích s počtem obyvatel podle posledního sčítání lidu nad 25 tisíc,
e) 150 Kč v obcích nad 15 tisíc obyvatel do 25 tisíc obyvatel a v Jeseníku,
f) 100 Kč v obcích nad 5 tisíc obyvatel do 15 tisíc obyvatel,
g) 75 Kč v obcích nad 2 tisíce obyvatel do 5 tisíc obyvatel,
h) 50 Kč v obcích nad 1 tisíc obyvatel do 2 tisíc obyvatel,
i) 35 Kč v obcích do 1 tisíce obyvatel.
Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33. Ocení-li se pozemek cenou podle cenové mapy, koeficient K p se nepoužije.
(2) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby12) nebo stavebním povolením13) nebo pozemku uvedeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - staveniště, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0, 80. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobí se koeficientem K p z přílohy č. 33. Je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,14) ocení se tato část pozemku cenou podle odstavce 1. cena za m2 zbývající části pozemku se vynásobí koeficientem 0, 40.
(3) Cenou za m2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území15) pro skládky, hřiště, skladové a odstavné plochy je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) vynásobená koeficientem 0, 50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(4) Základní cena za m2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0, 75, nejvýše však 500 Kč za m2. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(5) Cena za m2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby12) je cena uvedená v první větě odstavce 4, upravená podle přílohy č. 15 tabulky č. 2, násobená koeficientem 0, 80 a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(6) Cenou za m2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle odstavců 1 a 4, je cena stanovená podle odstavců 1 a 4 násobená koeficientem 0, 40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 2.
(7) Pozemky oceňované podle odstavce 8 a podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 7 netvoří funkční celek.
(8) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice a silnic I. třídy nebo je vydáno rozhodnutí o umístění stavby12) nebo stavební povolení nebo jsou pozemky k tomuto účelu již užívány, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 70, nejméně však 40 Kč. Jsou-li v katastru nemovitostí pod tímto označením uvedeny silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené,12) ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 70. Tyto ceny se neupravují, kromě cen pozemků užívaných k podnikání za úplatu, jejichž cena se zjistí podle odstavce 1.
(9) Základní cena stavebního pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0, 50. Tyto ceny se dále neupravují.
(10) Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný stav užití ocení podle odstavce 1 nebo odstavce 4.
(11) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby12) nebo rozhodnutí o využití území,15) stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.
§ 24
Zemědělský pozemek
(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 16.
(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p podle přílohy č. 33.
(3) Nezpevněná polní cesta, která není v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2. Jsou-li ceny těchto pozemků rozdílné, použije se cena nejvyšší.
(4) Pro ocenění zemědělského pozemku, který nebyl bonitován, se použije průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů.16) Tato cena se upraví podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
§ 25
Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem
(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek”) se zjistí podle ceny plošně převládajícího souboru lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen pozemků v jednotlivých porostních skupinách vyskytujících se na ploše oceňovaného lesního pozemku. Ceny za m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.
(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.
(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 19 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
§ 26
Jiné pozemky
(1) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, skála, močál, bažina, se oceňuje cenou 0, 50 Kč za m2.
(2) Pozemek uvedený v odstavci 1 a pozemek, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem, ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy,17) se oceňuje cenou 5 Kč za m2.
Část čtvrtá
Oceňování rybníků a vodních nádrží
§ 27
(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CR I) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP I) a ceny stavby (CS I) podle vzorce CR I = CP I + CS I.
(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže (CR I) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP II) podle vzorce CR II = CP II + CS II.
(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.
(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K R1 až K R9, K i a K p podle vzorce
a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže CS I = CSR 1 x K R1 x K R2 x K R3 x K R4 x K R5 x K R6 x K R7 x K R8 x K R9 x K i x K p,
b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž CS II = CSR II x K R1 x K R2 x K R3 x K i x K p.
Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K R1 až K R9 jsou uvedeny v příloze č. 20, koeficient K i v příloze č. 32 a koeficient K p je uveden v příloze č. 33.
(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé této vyhlášky.
(6) Cena za m2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP I, CP II) činí 2 Kč.
(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy činí 0, 50 Kč za m 2. Zastavěná část pozemku velké vodní nádrže se ocení podle § 23 odst. 1.
(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.
Část pátá
Oceňování trvalých porostů
Lesní porost na lesním pozemku
§ 28
(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.
(2) Základní cena za m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce
H a = ((A u - c) x f a + c) x B a, kde
H a cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,
A u cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,
c náklady na zajištěnou kulturu,
f a věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,
B a zakmenění ve věku ke dni ocenění.
(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni (převodní tabulky v příloze č. 22) a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy18) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.
(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 23; pro neuvedené obmýtí se cena mýtní výtěže A u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.
(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 23, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 23, která stanoví nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.
(6) Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 24. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)19) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.
(7) Věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 25.
(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 25 se cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce H a = ((A u - c) x f a x 1/f uv + c) x B a, kde
f a se převezme z přílohy č. 25 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,
1/f uv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f uv se převezme z přílohy č. 25 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f a.
(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 25, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna.
§ 29
(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 28 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 25.
(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 24.
(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 24, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců.20)
§ 30
Cenová přirážka, srážky a koeficienty
(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 28 a 29 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 26 tabulek č. 1 a 2 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.
§ 31
Lesní porost na nelesním pozemku
(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 28 až 30, popřípadě podle § 32.
(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1 000 m 2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 33.
(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 28 až 30 nebo § 32 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1 000 m 2.
§ 32
(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 27.
(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.
(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce C SD = V LP x P SD x Z LP x C LP x SSB SD x K p, kde
C SD cena skupin dřevin,
V LP výměra lesního porostu v m2,
P SD podíl skupiny dřevin v lesním porostu,
Z LP zakmenění lesního porostu,
C LP cena lesního porostu v Kč za m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 27,
SSB SD součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 27,
K p koeficient uvedený v příloze č. 33.
§ 33
Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny
(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny
a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 28,
b) pro vinnou révu včetně zařízení vinic v příloze č. 29,
c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 30.
(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 31.
(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K p z přílohy č. 33.
Část šestá
Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických a obchodních poznatků
§ 34
Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce C v =n j = 1/z j/(1 + p/100)j, kde
C v cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,
z j roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „zákon”) nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,
p míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34,
j pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,
n počet let, po které bude právo užíváno, nejvíce však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.
Část sedmá
Oceňování některých věcí movitých a služeb
§ 35
Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána
Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje
a) cenou sjednanou21) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá,9)
b) cenou obvyklou,9) nelze-li cenu podle písmena a) zjistit.
§ 36
Bezplatně rozšiřované noviny
Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou9) rovnou nule.
§ 37
Ubytování v podnikové ubytovně
Ubytování v podnikové ubytovně, poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,22) se oceňuje cenou sjednanou21) s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.
§ 38
Rekreační ubytování a stravování a navazující služby
(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytne osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně22) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují
a) cenou sjednanou21) při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,
b) cenou sjednanou21) při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení. Pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.
(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.
§ 39
Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců
Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům22) bezplatně stravování, oceňuje se cenou sjednanou,21) za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou21) se zaměstnavatelem, která se rovná nule.
§ 40
Veřejná doprava
Služby letecké, železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise22) se slevou z ceny sjednané21) s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.21)
§ 41
Bezplatná inzerce
Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou21) při jejich nákupu.
Část osmá
Společná a závěrečná ustanovení
§ 42
Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlují na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.
§ 43
Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb. ČR, o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb. ČR.
§ 44
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Ministr:
Ing. Pilip v. r.
Seznam příloh
Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí
Příloha č. 2 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení
Příloha č. 3 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení
Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1
Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních
Příloha č. 6 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení
Příloha č. 7 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení
Příloha č. 8 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení
Příloha č. 9 - Základní ceny za m3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení
Příloha č. 10 - Ceny studní
Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení
Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení
Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K 5
Příloha č. 14 - Opotřebení staveb
Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků
Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků
Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků
Příloha č. 18 - Základní ceny lesních pozemků
Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků
Příloha č. 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu
Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin
Příloha č. 22 - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin
Příloha č. 23 - Ceny za m2 mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1, 0 podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 24 - Náklady na m3 zjištěné kultury c podle skupin lesních dřevin
Příloha č. 25 - Věkové hodnotové faktory f a pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí
Příloha č. 26 - Úprava základních cen lesních porostů
Příloha č. 27 - Ocenění lesních porostů podle § 32
Příloha č. 28 - Ceny ovocných dřevin
Příloha č. 29 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic
Příloha č. 30 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic
Příloha č. 31 - Ceny okrasných rostlin
Příloha č. 32 - Koeficienty změn cen staveb - K i
Příloha č. 33 - Koeficienty prodejnosti - K p
Příloha č. 34 - Míry kapitalizace pro oceňování staveb a majetkových práv výnosovým způsobem
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1997 Sb. ČR
Měření a výpočet výměr staveb1)23) a jejich částí
Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.
1. Délky
(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.
(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průměru do vodorovné roviny.
(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:
a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,
b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,
c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.
(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.
2. Zastavěná plocha stavby (ZP)
(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.
(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
3. Měření podlaží
Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1, 70 m oddělená
a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,
b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,
c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,
d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.
(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1, 70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.
(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0, 80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.
(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).
(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).
(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.
3. 1. Výšky podlaží
(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.
(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0, 20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0, 30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.
Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.
(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.
3. 2. Zastavěná plocha podlaží
(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, která jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.
(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.
4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor
se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.
5. Obestavěný prostor stavby (OP)
(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.
(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen
a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0, 15 m se uvažují celým rozměrem,
b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0, 10 m,
c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.
(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen
a) po stranách vnějšími plochami staveb,
b) dole spodním lícem podlahy 1. NP, pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0, 10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,
c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
(4) Obestavěný prostor zastřešení u střech sklonitých s půdním prostorem, popřípadě s podkrovím se vypočte jako objem geometrického tělesa.
(5) Neodečítají se
a) otvory a výklenky v obvodových zdech,
b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,
c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.
(6) Neuvažují se
a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0, 50 m přes líc zdi,
b) římsy, pilastry, půlsloupy,
c) vikýře s pohledovou plochou do 1, 5 m3 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.
(7) Připočítají se
balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0, 50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.
6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů
(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobné, jejichž obestavěný prostor je ohraničen
a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek, nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0, 30 m,
b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0, 35 m,
c) nahoře vrchním lícem konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0, 30 m
- u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,
- u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.
(2) Plochy se měří za m2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.
(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.
Přílohy č. 2 až 34 k vyhlášce č. 279/1997 Sb. ČR
Vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v jejich textu přílohy nezařazeny.
1) § 121 občanského zákoníku.
2) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
3) § 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky Ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.
4) § 47, 48, 51 a 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
5) § 80 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.
6) § 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
7) § 2 písm. e) zákona č. 72/1994 Sb. ČR, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují se některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).
8) § 119 občanského zákoníku.
9) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ČR
10) § 10 zákona č. 151/1997 Sb. ČR
11) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.
12) § 32 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
13) § 66 zákona č. 50/1976 Sb.
14) Např. vyhláška NVP č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hl. m. Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.
15) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.
16) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb. ČR, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. ČR
17) Vyhláška Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 190/1996 Sb. ČR, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. ČR a zákona č. 90/1996 Sb. ČR, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. ČR
18) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
19) § 16 odst. 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 82/1996 Sb. ČR, o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
20) § 16 odst. 5 vyhlášky č. 82/1996 Sb. ČR
21) § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. ČR a zákona č. 151/1997 Sb. ČR
22) § 6 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
