295

VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 31. července 2001
o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti
pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu






      Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 73a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.:

§ 1

      (1)  Zkouška odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu¹) (dále jen ,,zkouška") se koná na středních odborných školách a vyšších odborných školách²) zaměřených na přípravu pro cestovní ruch a na vysokých školách³) uskutečňujících studijní programy v oblasti cestovního ruchu (dále jen ,,vzdělávací zařízení"). Seznam vzdělávacích zařízení uveřejňuje v Obchodním věstníku pro příslušný školní a akademický rok Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen ,,ministerstvo") po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy spolu s uvedením jazyků, v nichž je možné složit jazykovou část zkoušky.

      (2)  Zkouška se skládá před komisí jmenovanou rektorem, osobou, která vykonává funkci rektora, nebo ředitelem vzdělávacího zařízení. Předsedou komise je pedagogický nebo akademický pracovník vzdělávacího zařízení, místopředsedou zaměstnanec příslušného živnostenského úřadu⁴) navržený tímto úřadem. Členy komise jsou

a)

pedagogičtí nebo akademičtí pracovníci vzdělávacího zařízení s příslušným odborným zaměřením,

b)

člen živnostenského společenstva průvodců pro oblast cestovního ruchu, jestliže v regionu místa konání zkoušky vyvíjí živnostenské společenstvo činnost,

c)

zástupce obecního úřadu v místě vzdělávacího zařízení.

§ 2

      (1)  Komise

a)

vypracovává otázky pro ústní zkoušku a témata pro písemnou zkoušku v souladu s požadavky stanovenými v § 4,

b)

rozhoduje o vyloučení uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo prostředky, případně jiným závažným způsobem naruší průběh zkoušky,

c)

rozhoduje o všech otázkách souvisejících s vykonáním zkoušky,

d)

uděluje výjimku podle § 4 odst. 2.

      (2)  Předseda komise

a)

nejméně 15 dní před jejím zahájením informuje ministerstvo o místě a čase zkoušky; ministerstvo může pověřit své zaměstnance, aby se průběhu zkoušky zúčastnili,

b)

ověřuje totožnost uchazeče,

c)

před zahájením zkoušky seznamuje uchazeče s jeho právy a povinnostmi a s časovým průběhem zkoušky,

d)

řídí jednání komise,

e)

zabezpečuje protokolární záznam (dále jen ,,protokol") o průběhu a výsledku zkoušky,

f)

podepisuje osvědčení podle § 7 odst. 2.

      (3)  Komise jedná v počtu nejméně čtyř členů a usnáší se většinou hlasů svých členů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy komise.

      (4)  Originál protokolu se archivuje⁵) u vzdělávacího zařízení a obsahuje

a)

název a sídlo vzdělávacího zařízení,

b)

složení komise,

c)

údaje o uchazeči podle § 3 odst. 1,

d)

záznam o udělení výjimky podle § 4 odst. 2, byla- -li udělena,

e)

živnost, pro kterou se zkouška konala,

f)

zadání a hodnocení jednotlivých částí zkoušky,

g)

celkové hodnocení zkoušky,

h)

datum vyhotovení protokolu, jeho číslo jednací, podpisy členů komise a otisk razítka vzdělávacího zařízení.

§ 3

      (1)  V přihlášce ke zkoušce zaslané vzdělávacímu zařízení uchazeč uvede

a)

jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, u cizince místo pobytu mimo území České republiky a místo pobytu v České republice,

b)

živnost, pro jejíž provozování je zkouška vyžadována,

c)

prohlášení, že se podřizuje podmínkám konání zkoušky stanoveným touto vyhláškou a vzdělávacím zařízením,

d)

který z cizích jazyků si zvolil pro jazykovou část zkoušky nebo zda splňuje podmínky pro postup dle § 6 odst. 2, pokud ano, připojí k žádosti i ověřené kopie příslušných dokladů,

e)

zda žádá o výjimku ve smyslu § 4 odst. 2 spolu s uvedením důvodu a jazyka, ve kterém hodlá zkoušku složit,

f)

datum a vlastnoruční podpis.

      (2)  Pokud přihláška neobsahuje všechny náležitosti stanovené v odstavci 1, vyzve vzdělávací zařízení uchazeče k jejímu doplnění s tím, že pokud vzdělávací zařízení doplněnou přihlášku neobdrží, nebude uchazeč ke zkoušce přizván.

      (3)  Vzdělávací zařízení stanoví nejméně dva termíny konání zkoušky v jednotlivých školních pololetích, obdobích nebo semestrech. Pozvánku ke zkoušce doručí vzdělávací zařízení uchazeči nejpozději jeden měsíc před termínem konání zkoušky. Spolu s pozvánkou obdrží uchazeč i okruh zkušebních otázek s určením pomůcek nebo prostředků ke zkoušce dovolených, oznámení o výši úplaty za zkoušku a o způsobu její úhrady.

      (4)  Uchazeči, který se ke zkoušce nemohl dostavit z vážných důvodů a svoji neúčast řádně omluvil, stanoví vzdělávací zařízení náhradní termín zkoušky.

§ 4

      (1)  Zkouška se skládá z části odborné a jazykové a její vykonání může být rozloženo do dvou dnů. Pokud uchazeč nesplní jednu část zkoušky, zkouška je ukončena, přičemž uchazeč je hodnocen kvalifikačním stupněm neprospěl.

      (2)  Zkouška se koná v jazyce českém. Výjimku na základě žádosti cizince uděluje komise, pokud uchazeč prokáže základní znalosti českého jazyka. V případě udělení výjimky se odborná a jazyková část zkoušky koná v uchazečově rodném jazyce, popřípadě jiném jazyce. Základní znalosti českého jazyka se prokazují pohovorem, jenž se uskuteční v den konání zkoušky před jejím zahájením. Uchazeč musí prokázat schopnost reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a sdělit obsah textu z denního tisku.

      (3)  Celkový výsledek zkoušky se hodnotí klasifikačním stupněm ,,prospěl" nebo ,,neprospěl". Klasifikačním stupněm ,,prospěl" se hodnotí uchazeč, který prokázal znalosti a dovednosti v rozsahu stanoveném touto vyhláškou. Uchazeč, který je hodnocen klasifikačním stupněm ,,neprospěl", může podat novou přihlášku podle § 3 odst. 1.

§ 5

      (1)  Odborná část zkoušky je ústní a trvá nejdéle 60 minut. Ověřuje se v ní úroveň znalostí a schopností nutných pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Pro úspěšné složení této části zkoušky uchazeč prokazuje

a)

znalost

      1.  základní charakteristiky České republiky z hlediska místopisného, politického, historického a kulturního, z hlediska udržitelného rozvoje cestovního ruchu a základů obecné, fyzické a ekonomické geografie,
      2.  významných destinací cestovního ruchu, zejména v České republice a v Evropě,
      3.  základních údajů o historických sídlech a nemovitých kulturních památkách v České republice včetně přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,
      4.  podstaty jednotlivých uměleckých slohů a uměleckohistorické terminologie a nejvýznamnějších světových památek,
      5.  právních předpisů souvisejících s poskytováním jednotlivých služeb cestovního ruchu (např. živnostenských, ochrany spotřebitele, základních celních, pasových a vízových a souvisejících s pojištěním účastníků cestovního ruchu),
      6.  služeb cestovního ruchu, včetně specifiky jejich poskytování, zejména stravovacích, ubytovacích, průvodcovských v oblasti cestovního ruchu,
      7.  organizace a řízení cestovního ruchu v České republice, mezinárodních organizací cestovního ruchu, specifik trhu cestovního ruchu, základní odborné terminologie cestovního ruchu,
      8.  specifiky a předností jednotlivých druhů dopravních služeb, včetně znalosti základních mezinárodních předpisů,
      9.  psychologie reklamy v cestovním ruchu a psychologie práce se zákazníkem, včetně pravidel společenského chování a základů sociální psychologie a duševní hygieny;

b)

schopnost

      1.  aplikovat geografické, historické a uměleckohistorické znalosti při průvodcovské činnosti,
      2.  přiblížit turistům památky a zajímavosti příslušného regionu, jeho zvyky a tradice,
      3.  připravit průvodcovský výklad a poskytnout ho v českém a cizím jazyce,
      4.  převzít zájezd, vést skupinu turistů, zvládat běžné i mimořádné situace při zájezdu, rychle a správně se rozhodovat,
      5.  samostatně se orientovat v terénu s pomocí mapy, plánu, literatury,
      6.  vyúčtovat a zhodnotit zájezd z pohledu průvodce,
      7.  hlásit pojistnou událost,
      8.  pohotově reagovat na dotazy a připomínky doprovázené skupiny osob nebo jednotlivců,
      9.  diskutovat, ovládnout základy rétoriky a komunikačních dovedností.

      (2)  Znalosti a schopnosti podle odstavce 1 uchazeč prokazuje

a)

individuálním zpracováním itineráře zadané trasy s určením vytipovaných lokalit včetně vyřešení simulované problémové situace na této trase,

b)

seznámením komise se zpracovaným itinerářem a s řešením problémové situace,

c)

zodpovězením doplňujících otázek z teorie volně se vážících k zadanému tématu z oblastí uvedených v odstavci 1 písm. a),

d)

zodpovězením otázek na základě losování ze samostatného bloku otázek vypracovaných podle odstavce 1 písm. b).

§ 6

      (1)  Jazyková část zkoušky má formu ústní i písemnou a ověřuje se v ní úroveň znalostí ze zvoleného cizího jazyka nebo jazyků, kterou uchazeč prokazuje

a)

písemným zpracováním tématu určeného komisí bez možnosti použití slovníku, s použitím odborných výrazů používaných v oblasti cestovního ruchu,

b)

volným překladem dvouminutového projevu v cizím jazyce do jazyka českého,

c)

patnáctiminutovým řízeným rozhovorem ve zvoleném cizím jazyce zaměřeným na řešení konkrétní situace spojené s výkonem průvodcovské činnosti.

      (2)  Jazyková část zkoušky se nevyžaduje, pokud uchazeč prokáže, že složil jednu ze státních jazykových zkoušek⁶) z příslušného jazyka nebo jazyků, nebo v případě udělení výjimky podle § 4 odst. 2, pokud uchazeč skládá zkoušku ve svém rodném jazyce, který si zvolil podle § 3 odst. 1 písm. d) i pro jazykovou část zkoušky.

§ 7

      (1)  Komise oznámí výsledek zkoušky uchazeči v den konání zkoušky. Uchazeči, který byl hodnocen klasifikačním stupněm ,,prospěl", vydá vzdělávací zařízení do 14 dnů od vykonání zkoušky osvědčení, které je dokladem o odborné způsobilosti k výkonu průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. Kopii osvědčení zašle komise na vědomí ministerstvu do patnácti dnů ode dne konání zkoušky.

      (2)  Osvědčení obsahuje

a)

název a adresu vzdělávacího zařízení,

b)

údaje o uchazeči podle § 3 odst. 1 písm. a),

c)

den vykonání zkoušky,

d)

den vydání osvědčení,

e)

název živnosti, pro kterou je osvědčení vydáno, včetně uvedení cizích jazyků, ve kterých je průvodce v oblasti cestovního ruchu oprávněn provádět,

f)

sdělení o udělení výjimky podle § 4 odst. 2, byla-li udělena,

g)

razítko vzdělávacího zařízení a podpis předsedy zkušební komise.

§ 8

      (1)  Držitel osvědčení, který hodlá rozšířit svoji činnost o výkon průvodcovské činnosti v dalším cizím jazyce, než který je uveden v osvědčení, může tak činit pouze na základě dokladu o vykonání státní jazykové zkoušky nebo dokladu o vykonání jazykové části zkoušky podle této vyhlášky.

      (2)  Doklad o vykonání jazykové části zkoušky musí obsahovat náležitosti podle § 7 odst. 2 písm. a) až d) a g) a uvedení cizího jazyka, ve kterém držitel osvědčení jazykovou část zkoušky vykonal.

      (3)  Oprávnění k provádění průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu v dalším jazyku se prokazuje osvědčením podle § 7 odst. 1 společně s jedním z dokladů uvedených v odstavci 1.

§ 9

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2001.




Ministr:


Ing. Lachnit, CSc. v. r.


––––––––––––––––––––

¹)

Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením.

²)

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³)

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.

⁴)

Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

⁵)

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.

⁶)

§ 7 vyhlášky č. 526/1992 Sb., o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách.