Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
92
Vyhláška
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 29. dubna 1999,
kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. b) a c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. ČR:
§ 1
Názvy vláken používané při označování
(1) Názvy vláken používané při označování textilních výrobků a jejich popis jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Použití názvů uvedených v tabulce přílohy č. 1 k této vyhlášce je vyhrazeno pro vlákna, jejichž podstata je specifikována ve stejné položce tabulky. Tyto názvy nelze používat pro jiné vlákno, a to ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.
(3) Při označování jednotlivých druhů vláken se používají jejich celé druhové názvy. U textilií určených k dalšímu zpracování lze použít místo plných názvů vláken zkratky, které však musí být v průvodních dokumentech vysvětleny.
(4) Výraz „hedvábí” nelze používat pro označení tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.
(5) U textilních výrobků, u nichž je obtížné ve stádiu výroby určit jejich složení, je možno použít výraz „směs vláken”.
§ 2
Označování textilních výrobků z jednoho druhu vlákna
(1) Textilní výrobek složený pouze z jednoho druhu vláken se označí údajem „100 %” a názvem tohoto vlákna. Tento údaj může být nahrazen názvem „čistá” nebo „pouze z”.
(2) Textilní výrobek označený podle odstavce 1 může obsahovat až 2 % cizích vláken z celkové hmotnosti vláken obsažených ve výrobku za předpokladu, že toto množství je oprávněno z technických důvodů. Tato tolerance se zvyšuje na 5 % v případě textilních výrobků vyrobených z mykaných přízí.
§ 3
Označování textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken
(1) Textilní výrobek složený ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž jeden druh tvoří minimálně 85 % z celkové hmotnosti, se označí:
a) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje údaj o jeho hmotnosti v procentech, nebo
b) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje výraz „minimálně 85 %”, nebo
c) úplným údajem o materiálovém složení výrobku v procentech.
(2) Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž žádný druh nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvem a procentuálním podílem minimálně dvou hlavních druhů vláken. Za tímto údajem se uvedou názvy dalších vláken, která jsou obsažena ve výrobku, a to v sestupném pořadí podle jejich podílu na celkové hmotnosti výrobku. Názvy těchto vláken mohou být doplněny podílem v procentech.
(3) Druhy vláken, které tvoří méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku, lze společně označit výrazem „jiná vlákna”, za kterým se uvede jejich celkový podíl v procentech. Pokud se však uvede název druhu vlákna, jehož podíl na složení výrobku je nižší než 10 %, pak musí být uvedeno úplné složení materiálu daného výrobku v procentech.
(4) Textilní výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je minimálně 40 % na celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny „směs bavlna - len” a musí být doplněna specifikace „čistě bavlněná osnova - čistě lněný útek”.
§ 4
Tolerance údajů o složení materiálu textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken
(1) Při uvádění údajů o složení materiálu:
a) toleruje se množství cizích vláken do výše 2 % celkové hmotnosti výrobku, pokud je tento výskyt opodstatněn technickými důvody; tato tolerance se zvyšuje na 5 % u výrobků, které prošly operací mykání,
b) připouští se výrobní tolerance 3 % mezi procentuálním podílem vláken uvedeným v označení a podílem zjištěným analýzou,1) a to ve vztahu k celkové hmotnosti vláken ve výrobku po odečtení hmotnosti cizích vláken, která byla případně zjištěna podle písmene a). Tato tolerance se vztahuje rovněž:
1. na vlákna uváděná v sestupném pořadí podle jejich zastoupení ve výrobku bez údaje o procentuálním podílu podle § 3 odst. 2,
2. na podíl vlněných vláken podle § 5 odst. 2 písm. b).
(2) Kumulování tolerancí uvedených v odstavci 1 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze1) podléhající toleranci podle písmene a) mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více druhů vláken ve výrobku.
(3) U speciálních textilních výrobků, kde výrobní technologie vyžaduje vyšší tolerance než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech, a pokud výrobce podá náležité zdůvodnění.
(4) V údajích o složení materiálu není nutné uvádět viditelná a izolovatelná vlákna, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a nepřesáhnou 7 % celkové hmotnosti hotového výrobku. Totéž platí pro vlákna, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického efektu (např. kovová vlákna), jejichž množství nepřekročí 2 % hmotnosti hotového výrobku.
§ 5
Označování textilních výrobků s obsahem vlny
(1) Vlněný výrobek může být označen výrazem „střižní vlna” pouze tehdy, pokud je složen výhradně z vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než takovému, který je vyžadován při výrobě tohoto výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.
(2) Výraz „střižní vlna” lze použít k popisu vlněných vláken obsažených ve směsi vláken, pokud:
a) veškerá vlněná vlákna obsažená v této směsi vyhovují požadavkům uvedeným v odstavci 1, nebo
b) obsah těchto vlněných vláken tvoří minimálně 25 % celkové hmotnosti této směsi, nebo
c) v případě mykané směsi se vlněná vlákna mísí pouze s 1 dalším vláknem.
V těchto případech se uvede úplné složení materiálu směsi v procentech.
(3) Tolerance opodstatněná technologií výroby je maximálně 0, 3 % vlákenných příměsí v případě výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2 a platí i pro vlněné výrobky, které prošly procesem mykání.
§ 6
Označování textilních výrobků při jejich uvádění na trh
(1) Textilní výrobky, na které se vztahuje tato vyhláška, se opatří etiketou nebo obdobným označením, které obsahuje údaje o složení materiálu vždy, když jsou uváděny na trh pro obchodní nebo výrobní účely.
(2) Pokud textilní výrobky nejsou určeny pro prodej spotřebiteli, může být označení uvedené v odstavci 1 nahrazeno nebo doplněno obchodními dokumenty. V obchodních dokumentech musí být uvedeny názvy vláken a další údaje o složení materiálu podle ustanovení této vyhlášky. Používání zkratek názvů vláken je přípustné pouze tehdy, pokud jsou vysvětleny v dokumentu, ve kterém jsou použity.
(3) Údaje o složení materiálu na etiketách, visačkách, obalech, přímo na výrobku, v obchodních dokumentech, katalozích apod. se vyznačí zřetelně jednotným písmem.
(4) Informace, které se netýkají předmětu úpravy této vyhlášky, se uvádějí tak, aby nemohly být zaměněny s údaji o složení materiálu. Tyto informace se uvádějí odděleně. Pokud je však textilní výrobek určen k prodeji pro spotřebitele a součástí označení je obchodní značka nebo název firmy, které obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo výraz, který by s ním mohl být zaměněn, uvede se obchodní značka nebo název firmy bezprostředně před údaji o složení materiálu nebo za těmito údaji.
(5) V případě, že textilní výrobky jsou nabízeny k prodeji nebo prodávány mimo území státu, dodavatel zajistí, aby označování na etiketách, popřípadě další značení bylo provedeno v úředním jazyce používaném na území odběratele.
§ 7
Označování textilních výrobků složených ze dvou a více částí
(1) U textilního výrobku složeného ze dvou nebo více částí s rozdílným složením materiálu se údaje o materiálovém složení uvedou pro každou část. Z částí, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, se povinně označují pouze hlavní podšívky.
(2) Označení jednotlivých části se provede tak, aby bylo zcela zřejmé, ke které části se údaje o složení materiálu vztahují.
(3) U textilních výrobků uvedených v odstavcích 4 až 9 lze provést označení údaji o složení materiálu tak, že se buď uvede údaj o složení výrobku jako celku, nebo se uvedou údaje o materiálovém složení jednotlivých částí.
(4) U následujícího korzetářského zboží se údaje o složení materiálu uvedou buď tak, že se stanoví složení celého výrobku nebo složení dále uvedených složek, a to souhrnně nebo jednotlivě:
a) u podprsenek vnitřní a vnější textilie košíčků a zadního dílu,
b) u bokovek přední, zadní a postranní výstužné díly,
c) u korzetů vnější a vnitřní textilie košíčků, přední a zadní výztužné díly a boční díly.
U korzetářských výrobků, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c), se údaje o složení materiálu uvedou buď pro celý výrobek nebo souhrnně nebo jednotlivě pro jednotlivé části těchto výrobků, přičemž označování není povinné pro části, které představují méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku.
(5) U textilií s leptaným tiskem se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být samostatně specifikováno složení základní textilie a textilie s vyleptanými místy.
(6) U vyšívaných textilních výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Může však být specifikováno samostatně složení základní textilie a vyšívacích nití. Pokud tvoří vyšívané části méně než 10 % povrchu výrobku, stačí uvést složení základní textilie.
(7) U jádrových nití, kde jsou jádro a obal tvořeny různými vlákny, se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být specifikováno samostatně složení jádra a složení obalu.
(8) U sametových, plyšových a obdobných výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Pokud je u výrobku zřetelně odlišena základní textilie a užitná vrstva je tvořena jinými vlákny, může být složení těchto částí uvedeno odděleně.
(9) U podlahových textilií a koberců, u nichž jsou podkladová textilie a užitná vrstva tvořeny odlišnými vlákny, lze uvést pouze údaj o materiálovém složení užitné vrstvy, což musí být jmenovitě vyznačeno.
(10) Pokud dva nebo více textilních výrobků tvoří jednu prodejní jednotku a materiálové složení těchto výrobků je stejné, mohou být označeny pouze jednou etiketou.
§ 8
Textilní výrobky, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu
Textilní výrobky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu. Pokud se však tyto výrobky označí etiketou nebo jiným způsobem, řídí se způsob označování ustanoveními této vyhlášky.
§ 9
Textilní výrobky, které lze značit společným označením
(1) Textilní výrobky uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce, které jsou stejného typu a složení, mohou být označeny společnou etiketou obsahující údaje o složení materiálu podle této vyhlášky.
(2) Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži se označí na kusu nebo na návinu určeném k prodeji.
(3) Výrobky uvedené v odstavcích 1 a 2 se označí tak, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s jejich složením.
§ 10
Složky, které se neberou v úvahu při zjišťování materiálového složení
(1) Při zjišťování procentuálních podílů vláken v textilních výrobcích se do celkové hmotnosti výrobku nezapočítávají složky uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5.
(2) U všech textilních výrobků se neberou v úvahu:
a) netextilní části, lemy, etikety a štítky, bordury a prýmky, pokud netvoří nedílnou součást výrobku, knoflíky a spony potažené textilním materiálem, doplňky, ozdoby, stuhy, pružné nitě a pásky zapracované ve specifikovaných a určených místech výrobku,
b) viditelná a izolovatelná vlákna výhradně dekoračního charakteru a vlákna antistatická uvedená v § 4 odst. 4,
c) mastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační materiály, pomocné prostředky pro barvení a tisk a další textilní pomocné přípravky; množství takových složek nesmí spotřebitele uvést v omyl.
(3) U podlahových textilií a koberců se neberou v úvahu všechny části, které netvoří užitný povrch.
(4) U potahových textilií, závěsů a záclon se neberou v úvahu vazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří součást líce textilie.
(5) U ostatních textilních výrobků se neberou v úvahu
a) podkladové textilie, výztužné vložky, tuženky, mezipodšívky a další zpevňovací prvky,
b) šicí a spojovací nitě, pokud nenahrazují osnovní nebo útkové nitě ve tkanině,
c) náplně, pokud nemají izolační funkci,
d) podšívky, pokud pro ně neplatí ustanovení § 7 odst. 1.
(6) Za odstranitelné podkladové textilie se nepovažují základní nebo podkladové materiály textilních výrobků, které slouží jako podklad užitného povrchu, zejména u přikrývek a oboulícních textilií, a dále rubová strana u sametů, plyšů a obdobných výrobků.
(7) Výztužnými vložkami a tuženkami se rozumí nitě nebo materiály zapracované na určená místa výrobků za účelem zvýšení jejich tuhosti nebo tloušťky.
§ 11
Metody pro odběr vzorků ke zjišťování materiálového složení
(1) Kontrola, zda složení materiálu textilních výrobků odpovídá informacím poskytovaným podle této vyhlášky, se provádí podle zvláštních předpisů.1)
(2) Pro výpočet podílů jednotlivých druhů vláken se použijí smluvní přirážky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 12
Zrušuje se vyhláška č. 132/1996 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti označování textilních výrobků údaji o složení materiálu.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1999.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Přehled názvů jednotlivých druhů textilních vláken a jejich popis
1. Pořadové číslo
2. Název vlákna
3. Popis vlákna
1. 1
2. vlna2)
3. vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna (Ovis aries)
1. 2
2. alpaka, lama, velbloud, kašmír, mohér, angora, vikuňa, yak, guanako, kašgora, bobr, vydra, včetně slova „vlna” nebo „srst” nebo bez těchto slov1)
3. srst zvířat: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza, angorská koza, angorský králík, vikuňa, yak, guanako, kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy), bobr, vydra
1. 3
2. zvířecí chlupy nebo žíně (lze doplnit údajem o druhu zvířete, např. hovězí chlupy, koňské žíně)
3. srst různých zvířat, neuvedených v položce 1 nebo 2
1. 4
2. hedvábí
3. vlákno získané ze snovacích žláz hmyzu
1. 5
2. bavlna
3. vlákno získané z tobolek bavlníku (Cossypium)
1. 6
2. kapok
3. vlákno získané z plodu kapoku (Ceiba pentandra)
1. 7
2. len
3. vlákno získané z lýka rostliny lnu (Linum usitatissimum)
1. 8
2. konopí
3. vlákno z lýka rostliny konopí (Cannabis sativa)
1. 9
2. juta
3. vlákno získané z lýka Corchorus olitorus a Corchorus capsularis. pro účely této vyhlášky jsou do pojmu juta zahrnována rovněž lýková vlákna z druhů Hibiscus canabinus, Hibiscus sabdariffa, Abutilon avicennae, Urena lobata, Urena sinuta
1. 10
2. abaka (manilské konopí)
3. vlákno získané z listů Musa textilis
1. 11
2. alfa
3. vlákno získané z listů Stipa tenacissima
1. 12
2. kokos
3. vlákno získané z plodů Cocos nucifera
1. 13
2. broom
3. vlákno získané z lýka Cytisus scoparius anebo Spartium Junceum
1. 14
2. ramie
3. vlákno získané z lýka Boehmeria nivea a Boehmeria tenacissima
1. 15
2. sisal
3. vlákno získané z listů Agave sisalana
1. 16
2. bengálské konopí
3. vlákno získané z lýka Crotalaria juncea
1. 17
2. henequen
3. vlákno získané z lýka Agave Fourcroydes
1. 18
2. maguey
3. vlákno získané z lýka Agave Cantala
1. 19
2. acetát
3. vlákno z acetátu celulózy, v němž je min. 74 % a max. 92 % hydroxylových skupin acetylováno
1. 20
2. alginát
3. vlákno získané z kovových solí kyseliny alginové
1. 21
2. měďnaté vlákno
3. regenerované celulózové vlákno získané měďnatoamoniakálním postupem
1. 22
2. modal
3. regenerované celulózové vlákno s vysokou pevností při přetrhu a vysokým modulem za mokra. Pevnost B C v klimatizovaném stavu a síla B M potřebná k prodlužování o 5 % v mokrém stavu jsou:
B C (cN) 1, 3 T + 2T
B M (cN) 0, 5 T,
kde T je délková hmotnost v dtex
1. 23
2. protein
3. vlákno získané z přírodních proteinových látek, regenerované a stabilizované chemickými činidly
1. 24
2. triacetát
3. vlákno z acetátu celulózy, v němž je min. 92 % hydroxilových skupin acetylováno
1. 25
2. viskóza
3. regenerované celulózové vlákno, získané postupem pro výrobu viskózy, při kterém vzniká kontinuální a diskontinuální vlákno
1. 26
2. akryl
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 85 % akrylonitrilových jednotek
1. 27
2. chlorovlákno
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci více než 50 % chlorovaných vinylových nebo vinylidenových jednotek
1. 28
2. fluoretylen
3. vlákno z lineárních makromolekul, tvořených fluorovanými alifatickými uhlovodíkovými monomery
1. 29
2. modakryl
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 50 % a max. 85 % akrylonitrilových jednotek
1. 30
2. polyamid nebo nylon
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se amidové skupiny, z nichž min. 85 % je připojeno k alifatickým nebo cykloalifatickým jednotkám
1. 31
2. aramid
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, sestávajících z aromatických skupin spojených amidovými nebo imidovými vazbami, z nichž min. 85 % přímo spojuje dva aromatické kruhy. Pokud se vyskytují imidové vazby, jejich počet nepřesáhne počet amidových vazeb
1. 32
2. polyimid
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se imidové jednotky
1. 33
2. lyocel
3. regenerované celulózové vlákno získané rozpouštěním a spřádáním v organickém rozpouštědle,3) aniž dojde k chemické modifikaci
1. 34
2. polyester
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 85 % esteru diolu a kyseliny teraftalové
1. 35
2. polyetylen
3. vlákno z nesubstituovaných alifatických nasycených uhlovodíkových lineárních makromolekul
1. 36
2. polypropylen
3. vlákno z alifatických nasycených uhlovodíkových lineárních makromolekul, kde metylové skupiny vázané na každém druhém uhlíku jsou uspořádány izotakticky, bez dalších substitucí
1. 37
2. polykarbamid
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se ureylenovou funkční skupinu (NH - CO - NH)
1. 38
2. polyuretan
3. vlákno z lineárních makromolekul složených z řetězců s opakující se uretanovou funkční skupinou
1. 39
2. vinylal
3. vlákno z lineárních makromolekul, jejichž řetězec je vytvořen z polyvinylalkoholu s různým stupněm acetylace
1. 40
2. trivinyl
3. vlákno na bázi terpolymeru, složeného z akrylonitrilu, chlorovaného vinylového monomeru a vinylového monomeru, z nichž žádný není zastoupen podílem větším než 50 % z celkové hmotnosti
1. 41
2. elastodien
3. pružné vlákno vytvořené z přírodního nebo syntetického polyizoprenu nebo vytvořené z jednoho nebo více dienů polymerovaných s jedním nebo několika vinylovými monomery nebo bez nich a které po protažení až na trojnásobek své délky a uvolnění se rychle regeneruje v podstatě na svou původní délku
1. 42
2. elastan
3. pružné vlákno složené min. z 85 % ze segmentového polyuretanu a které po protažení až na trojnásobek své délky a uvolnění se rychle regeneruje v podstatě na svou původní délku
1. 43
2. skleněné vlákno
3. vlákno vyrobené ze skla
1. 44
2. název vlákna odpovídá materiálu, ze kterého je vlákno vyrobeno, např. vlákno kovové, (metalické, metalizované) azbestové,4) papírové, a to včetně slov „vlákno” nebo „nit” nebo bez těchto slov
3. vlákno získané z různorodých nebo nových materiálů, jiných, než které jsou uvedeny výše
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Smluvní přirážky používané k výpočtu hmotnosti vláken obsažených v textilních výrobcích
1. Pořadové číslo
2. Název vlákna
3. Hodnota v procentech
1. 1 - 2
2. Vlna a srsti
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 18, 25
1.
2. mykaná vlákna
3. 17, 001)
1. 3
2. Zvířecí chlupy
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 18, 25
1.
2. mykaná vlákna
3. 17, 001)
1.
2. Koňské žíně
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 16, 00
1.
2. mykaná vlákna
3. 15, 00
1. 4
2. Hedvábí
3. 11, 00
1. 5
2. Bavlna
3.
1.
2. normální vlákna
3. 8, 50
1.
2. mercerovaná vlákna
3. 10, 50
1. 6
2. Kapok
3. 10, 90
1. 7
2. Len
3. 12, 00
1. 8
2. Konopí
3. 12, 00
1. 9
2. Juta
3. 17, 00
1. 10
2. Abaka
3. 14, 00
1. 11
2. Alfa
3. 14, 00
1. 12
2. Kokos
3. 13, 00
1. 13
2. Broom
3. 14, 00
1. 14
2. Ramie (bělené vlákno)
3. 8, 50
1. 15
2. Sisal
3. 14, 00
1. 16
2. Bengálské konopí
3. 12, 00
1. 17
2. Henequen
3. 14, 00
1. 18
2. Maguey
3. 14, 00
1. 19
2. Acetát
3. 19, 00
1. 20
2. Alginát
3. 20, 00
1. 21
2. Měďnaté vlákno
3. 13, 00
1. 22
2. Modal
3. 13, 00
1. 23
2. Protein
3. 17, 00
1. 24
2. Triacetát
3. 7, 00
1. 25
2. Viskóza
3. 13, 00
1. 26
2. Akryl
3. 2, 00
1. 27
2. Chlorovlákno
3. 2, 00
1. 28
2. Fluoretylen
3. 0, 00
1. 29
2. Modakryl
3. 2, 00
1. 30
2. Polyamid nebo nylon
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 6, 25
1.
2. nekonečné vlákno
3. 5, 75
1. 31
2. Aramid
3. 8, 00
1. 32
2. Polyimid
3. 3, 50
1. 33
2. Lyocel
3. 13, 00
1. 34
2. Polyester
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 1, 50
1.
2. nekonečné vlákno
3. 1, 50
1. 35
2. Polyetylen
3. 1, 50
1. 36
2. Polypropylen
3. 2, 00
1. 37
2. Polykarbamid
3. 2, 00
1. 38
2. Polyuretan
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 3, 50
1.
2. nekonečné vlákno
3. 3, 00
1. 39
2. Vinylal
3. 5, 00
1. 40
2. Trivinyl
3. 3, 00
1. 41
2. Elastodien
3. 1, 00
1. 42
2. Elastan
3. 1, 50
1. 43
2. Skleněné vlákno
3.
1.
2. o průměru nad 5 m
3. 2, 00
1.
2. o průměru 5 m a méně
3. 3, 00
1. 44
2. Kovové vlákno
3. 2, 00
1.
2. Metalizované vlákno
3. 2, 00
1.
2. Azbest2)
3. 2, 00
1.
2. Papírové nitě
3. 13, 75
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Seznam textilních výrobků, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu
1. pásky na přidržování rukávů,
2. pásky k hodinkám z textilních materiálů,
3. etikety a štítky,
4. držáky na nádobí z textilních materiálů s výplní,
5. kryty na kávové konvice,
6. kryty na čajové konvice,
7. chrániče rukávů,
8. rukávníky jiné než z vlasových materiálů,
9. umělé květiny,
10. polštářky na jehly
11. nánosované plachtoviny,
12. podkladové a výztužné textilie,
13. plsti,
14. staré upravené textilní výrobky, výslovně takto specifikované,
15. kamaše,
16. použité obaly, prodávané jako takové,
17. plstěné klobouky,
18. zásobníky z textilních materiálů, měkké a bez výztuhy,
19. cestovní potřeby z textilních materiálů,
20. ručně vyšívané tapiserie dohotovené nebo určené k dohotovení a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití speciálně určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně,
21. zdrhovadla,
22. knoflíky a spony potažené textilním materiálem,
23. obaly na knihy z textilních materiálů,
24. hračky,
25. textilní části obuvi s výjimkou oteplovacích vložek,
26. stolní podložky z několika složek o ploše max. 500 cm2,
27. ohnivzdorné rukavice a oděvy,
28. kryty na vajíčka,
29. pouzdra na kosmetické potřeby,
30. textilní váčky na tabák,
31. textilní pouzdra na brýle, cigarety, doutníky, zapalovače a hřebeny,
32. sportovní chrániče s výjimkou rukavic,
33. pouzdra pro toaletní potřeby,
34. potřeby pro čištění bot,
35. výrobky pro použití při pohřbech,
36. výrobky pro jednorázové použití s výjimkou vaty; pro účely této vyhlášky se za výrobky pro jednorázové použití považují ty, které lze použít jen jednou nebo po omezenou dobu; jejich běžné použití vylučuje jakoukoliv regeneraci pro následné použití ke stejným nebo podobným účelům,
37. textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, obvazy lékařské a ortopedické pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky,
38. textilní výrobky včetně šňůr, provazů a lan, s výhradou položky 12 přílohy č. 4 k této vyhlášce, běžně určené:
a) k použití jako součásti nástrojů pro výrobu a zpracování zboží,
b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, s výjimkou krycích plachet a textilního příslušenství motorových vozidel, které jsou prodávány odděleně od těchto vozidel,
39. ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako jsou bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, pomůcky pro protipožární ochranu, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oblečení (např. pro ochranu proti ohni, chemickým činidlům nebo jinému ohrožení bezpečnosti),
40. nafukovací konstrukce (pro sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že budou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků,
41. lodní plachty,
42. oblečení pro zvířata,
43. vlajky a prapory.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Seznam výrobků, které lze značit společným označením
1. mycí hadry na podlahu,
2. prachovky,
3. lemovky a ozdoby,
4. prýmky,
5. pásky,
6. šle,
7. podvazky,
8. šněrovadla do bot,
9. stuhy,
10. pruženky,
11. nové obaly, prodávané jako takové,
12. motouzy určené k balení a pro zemědělství; šňůry, provazy a lana, kterých se netýká položka 38 přílohy č. 3 k této vyhlášce,1)
13. podložky na stůl,
14. kapesníky,
15. síťky na vlasy,
16. dětské vázanky a motýlky,
17. slintáčky, mycí žínky,
18. šicí, látací a vyšívací nitě určené k prodeji v malých množstvích, o netto hmotnosti 1 g nebo menší,
19. tkanice k záclonám, roletám a žaluziím.
1) Vyhláška č. 93/1999 Sb. ČR, kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken.
Vyhláška č. 94/1999 Sb. ČR, kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken.
2) Název „vlna” v položce 1 této přílohy může být rovněž použit k označení směsi vláken ovčího nebo jehněčího rouna a k označení srstí uvedených v třetím sloupci položky 2.
3) Organické rozpouštědlo znamená v podstatě směs organických chemikálií a vody.
4) Dále upravuje zákon č. 157/1998 Sb. ČR, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1) Přirážka 17, 00 % se použije rovněž v případě, kdy není možné zjistit, zda textilní výrobek obsahující vlnu nebo srsti je zhotoven z vláken česaných nebo mykaných.
2) Dále upravuje zákon č. 157/1998 Sb. ČR, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1) U výrobků, které spadají pod tuto položku a které jsou prodávány v malých délkách, se společnou etiketou rozumí etiketa na návinu. Provazy a lana spadající do této položky jsou výrobky, které se používají při horolezectví a při vodních sportech.
Vyhláška
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 29. dubna 1999,
kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. b) a c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. ČR:
§ 1
Názvy vláken používané při označování
(1) Názvy vláken používané při označování textilních výrobků a jejich popis jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Použití názvů uvedených v tabulce přílohy č. 1 k této vyhlášce je vyhrazeno pro vlákna, jejichž podstata je specifikována ve stejné položce tabulky. Tyto názvy nelze používat pro jiné vlákno, a to ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.
(3) Při označování jednotlivých druhů vláken se používají jejich celé druhové názvy. U textilií určených k dalšímu zpracování lze použít místo plných názvů vláken zkratky, které však musí být v průvodních dokumentech vysvětleny.
(4) Výraz „hedvábí” nelze používat pro označení tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.
(5) U textilních výrobků, u nichž je obtížné ve stádiu výroby určit jejich složení, je možno použít výraz „směs vláken”.
§ 2
Označování textilních výrobků z jednoho druhu vlákna
(1) Textilní výrobek složený pouze z jednoho druhu vláken se označí údajem „100 %” a názvem tohoto vlákna. Tento údaj může být nahrazen názvem „čistá” nebo „pouze z”.
(2) Textilní výrobek označený podle odstavce 1 může obsahovat až 2 % cizích vláken z celkové hmotnosti vláken obsažených ve výrobku za předpokladu, že toto množství je oprávněno z technických důvodů. Tato tolerance se zvyšuje na 5 % v případě textilních výrobků vyrobených z mykaných přízí.
§ 3
Označování textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken
(1) Textilní výrobek složený ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž jeden druh tvoří minimálně 85 % z celkové hmotnosti, se označí:
a) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje údaj o jeho hmotnosti v procentech, nebo
b) názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje výraz „minimálně 85 %”, nebo
c) úplným údajem o materiálovém složení výrobku v procentech.
(2) Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž žádný druh nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvem a procentuálním podílem minimálně dvou hlavních druhů vláken. Za tímto údajem se uvedou názvy dalších vláken, která jsou obsažena ve výrobku, a to v sestupném pořadí podle jejich podílu na celkové hmotnosti výrobku. Názvy těchto vláken mohou být doplněny podílem v procentech.
(3) Druhy vláken, které tvoří méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku, lze společně označit výrazem „jiná vlákna”, za kterým se uvede jejich celkový podíl v procentech. Pokud se však uvede název druhu vlákna, jehož podíl na složení výrobku je nižší než 10 %, pak musí být uvedeno úplné složení materiálu daného výrobku v procentech.
(4) Textilní výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je minimálně 40 % na celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny „směs bavlna - len” a musí být doplněna specifikace „čistě bavlněná osnova - čistě lněný útek”.
§ 4
Tolerance údajů o složení materiálu textilních výrobků ze dvou a více druhů vláken
(1) Při uvádění údajů o složení materiálu:
a) toleruje se množství cizích vláken do výše 2 % celkové hmotnosti výrobku, pokud je tento výskyt opodstatněn technickými důvody; tato tolerance se zvyšuje na 5 % u výrobků, které prošly operací mykání,
b) připouští se výrobní tolerance 3 % mezi procentuálním podílem vláken uvedeným v označení a podílem zjištěným analýzou,1) a to ve vztahu k celkové hmotnosti vláken ve výrobku po odečtení hmotnosti cizích vláken, která byla případně zjištěna podle písmene a). Tato tolerance se vztahuje rovněž:
1. na vlákna uváděná v sestupném pořadí podle jejich zastoupení ve výrobku bez údaje o procentuálním podílu podle § 3 odst. 2,
2. na podíl vlněných vláken podle § 5 odst. 2 písm. b).
(2) Kumulování tolerancí uvedených v odstavci 1 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze1) podléhající toleranci podle písmene a) mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více druhů vláken ve výrobku.
(3) U speciálních textilních výrobků, kde výrobní technologie vyžaduje vyšší tolerance než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech, a pokud výrobce podá náležité zdůvodnění.
(4) V údajích o složení materiálu není nutné uvádět viditelná a izolovatelná vlákna, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a nepřesáhnou 7 % celkové hmotnosti hotového výrobku. Totéž platí pro vlákna, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického efektu (např. kovová vlákna), jejichž množství nepřekročí 2 % hmotnosti hotového výrobku.
§ 5
Označování textilních výrobků s obsahem vlny
(1) Vlněný výrobek může být označen výrazem „střižní vlna” pouze tehdy, pokud je složen výhradně z vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než takovému, který je vyžadován při výrobě tohoto výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.
(2) Výraz „střižní vlna” lze použít k popisu vlněných vláken obsažených ve směsi vláken, pokud:
a) veškerá vlněná vlákna obsažená v této směsi vyhovují požadavkům uvedeným v odstavci 1, nebo
b) obsah těchto vlněných vláken tvoří minimálně 25 % celkové hmotnosti této směsi, nebo
c) v případě mykané směsi se vlněná vlákna mísí pouze s 1 dalším vláknem.
V těchto případech se uvede úplné složení materiálu směsi v procentech.
(3) Tolerance opodstatněná technologií výroby je maximálně 0, 3 % vlákenných příměsí v případě výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2 a platí i pro vlněné výrobky, které prošly procesem mykání.
§ 6
Označování textilních výrobků při jejich uvádění na trh
(1) Textilní výrobky, na které se vztahuje tato vyhláška, se opatří etiketou nebo obdobným označením, které obsahuje údaje o složení materiálu vždy, když jsou uváděny na trh pro obchodní nebo výrobní účely.
(2) Pokud textilní výrobky nejsou určeny pro prodej spotřebiteli, může být označení uvedené v odstavci 1 nahrazeno nebo doplněno obchodními dokumenty. V obchodních dokumentech musí být uvedeny názvy vláken a další údaje o složení materiálu podle ustanovení této vyhlášky. Používání zkratek názvů vláken je přípustné pouze tehdy, pokud jsou vysvětleny v dokumentu, ve kterém jsou použity.
(3) Údaje o složení materiálu na etiketách, visačkách, obalech, přímo na výrobku, v obchodních dokumentech, katalozích apod. se vyznačí zřetelně jednotným písmem.
(4) Informace, které se netýkají předmětu úpravy této vyhlášky, se uvádějí tak, aby nemohly být zaměněny s údaji o složení materiálu. Tyto informace se uvádějí odděleně. Pokud je však textilní výrobek určen k prodeji pro spotřebitele a součástí označení je obchodní značka nebo název firmy, které obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo výraz, který by s ním mohl být zaměněn, uvede se obchodní značka nebo název firmy bezprostředně před údaji o složení materiálu nebo za těmito údaji.
(5) V případě, že textilní výrobky jsou nabízeny k prodeji nebo prodávány mimo území státu, dodavatel zajistí, aby označování na etiketách, popřípadě další značení bylo provedeno v úředním jazyce používaném na území odběratele.
§ 7
Označování textilních výrobků složených ze dvou a více částí
(1) U textilního výrobku složeného ze dvou nebo více částí s rozdílným složením materiálu se údaje o materiálovém složení uvedou pro každou část. Z částí, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, se povinně označují pouze hlavní podšívky.
(2) Označení jednotlivých části se provede tak, aby bylo zcela zřejmé, ke které části se údaje o složení materiálu vztahují.
(3) U textilních výrobků uvedených v odstavcích 4 až 9 lze provést označení údaji o složení materiálu tak, že se buď uvede údaj o složení výrobku jako celku, nebo se uvedou údaje o materiálovém složení jednotlivých částí.
(4) U následujícího korzetářského zboží se údaje o složení materiálu uvedou buď tak, že se stanoví složení celého výrobku nebo složení dále uvedených složek, a to souhrnně nebo jednotlivě:
a) u podprsenek vnitřní a vnější textilie košíčků a zadního dílu,
b) u bokovek přední, zadní a postranní výstužné díly,
c) u korzetů vnější a vnitřní textilie košíčků, přední a zadní výztužné díly a boční díly.
U korzetářských výrobků, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c), se údaje o složení materiálu uvedou buď pro celý výrobek nebo souhrnně nebo jednotlivě pro jednotlivé části těchto výrobků, přičemž označování není povinné pro části, které představují méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku.
(5) U textilií s leptaným tiskem se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být samostatně specifikováno složení základní textilie a textilie s vyleptanými místy.
(6) U vyšívaných textilních výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Může však být specifikováno samostatně složení základní textilie a vyšívacích nití. Pokud tvoří vyšívané části méně než 10 % povrchu výrobku, stačí uvést složení základní textilie.
(7) U jádrových nití, kde jsou jádro a obal tvořeny různými vlákny, se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek a může být specifikováno samostatně složení jádra a složení obalu.
(8) U sametových, plyšových a obdobných výrobků se údaje o složení materiálu uvedou souhrnně pro celý výrobek. Pokud je u výrobku zřetelně odlišena základní textilie a užitná vrstva je tvořena jinými vlákny, může být složení těchto částí uvedeno odděleně.
(9) U podlahových textilií a koberců, u nichž jsou podkladová textilie a užitná vrstva tvořeny odlišnými vlákny, lze uvést pouze údaj o materiálovém složení užitné vrstvy, což musí být jmenovitě vyznačeno.
(10) Pokud dva nebo více textilních výrobků tvoří jednu prodejní jednotku a materiálové složení těchto výrobků je stejné, mohou být označeny pouze jednou etiketou.
§ 8
Textilní výrobky, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu
Textilní výrobky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu. Pokud se však tyto výrobky označí etiketou nebo jiným způsobem, řídí se způsob označování ustanoveními této vyhlášky.
§ 9
Textilní výrobky, které lze značit společným označením
(1) Textilní výrobky uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce, které jsou stejného typu a složení, mohou být označeny společnou etiketou obsahující údaje o složení materiálu podle této vyhlášky.
(2) Údaje o materiálovém složení textilních výrobků prodávaných v metráži se označí na kusu nebo na návinu určeném k prodeji.
(3) Výrobky uvedené v odstavcích 1 a 2 se označí tak, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s jejich složením.
§ 10
Složky, které se neberou v úvahu při zjišťování materiálového složení
(1) Při zjišťování procentuálních podílů vláken v textilních výrobcích se do celkové hmotnosti výrobku nezapočítávají složky uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5.
(2) U všech textilních výrobků se neberou v úvahu:
a) netextilní části, lemy, etikety a štítky, bordury a prýmky, pokud netvoří nedílnou součást výrobku, knoflíky a spony potažené textilním materiálem, doplňky, ozdoby, stuhy, pružné nitě a pásky zapracované ve specifikovaných a určených místech výrobku,
b) viditelná a izolovatelná vlákna výhradně dekoračního charakteru a vlákna antistatická uvedená v § 4 odst. 4,
c) mastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační materiály, pomocné prostředky pro barvení a tisk a další textilní pomocné přípravky; množství takových složek nesmí spotřebitele uvést v omyl.
(3) U podlahových textilií a koberců se neberou v úvahu všechny části, které netvoří užitný povrch.
(4) U potahových textilií, závěsů a záclon se neberou v úvahu vazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří součást líce textilie.
(5) U ostatních textilních výrobků se neberou v úvahu
a) podkladové textilie, výztužné vložky, tuženky, mezipodšívky a další zpevňovací prvky,
b) šicí a spojovací nitě, pokud nenahrazují osnovní nebo útkové nitě ve tkanině,
c) náplně, pokud nemají izolační funkci,
d) podšívky, pokud pro ně neplatí ustanovení § 7 odst. 1.
(6) Za odstranitelné podkladové textilie se nepovažují základní nebo podkladové materiály textilních výrobků, které slouží jako podklad užitného povrchu, zejména u přikrývek a oboulícních textilií, a dále rubová strana u sametů, plyšů a obdobných výrobků.
(7) Výztužnými vložkami a tuženkami se rozumí nitě nebo materiály zapracované na určená místa výrobků za účelem zvýšení jejich tuhosti nebo tloušťky.
§ 11
Metody pro odběr vzorků ke zjišťování materiálového složení
(1) Kontrola, zda složení materiálu textilních výrobků odpovídá informacím poskytovaným podle této vyhlášky, se provádí podle zvláštních předpisů.1)
(2) Pro výpočet podílů jednotlivých druhů vláken se použijí smluvní přirážky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 12
Zrušuje se vyhláška č. 132/1996 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti označování textilních výrobků údaji o složení materiálu.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1999.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Přehled názvů jednotlivých druhů textilních vláken a jejich popis
1. Pořadové číslo
2. Název vlákna
3. Popis vlákna
1. 1
2. vlna2)
3. vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna (Ovis aries)
1. 2
2. alpaka, lama, velbloud, kašmír, mohér, angora, vikuňa, yak, guanako, kašgora, bobr, vydra, včetně slova „vlna” nebo „srst” nebo bez těchto slov1)
3. srst zvířat: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza, angorská koza, angorský králík, vikuňa, yak, guanako, kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy), bobr, vydra
1. 3
2. zvířecí chlupy nebo žíně (lze doplnit údajem o druhu zvířete, např. hovězí chlupy, koňské žíně)
3. srst různých zvířat, neuvedených v položce 1 nebo 2
1. 4
2. hedvábí
3. vlákno získané ze snovacích žláz hmyzu
1. 5
2. bavlna
3. vlákno získané z tobolek bavlníku (Cossypium)
1. 6
2. kapok
3. vlákno získané z plodu kapoku (Ceiba pentandra)
1. 7
2. len
3. vlákno získané z lýka rostliny lnu (Linum usitatissimum)
1. 8
2. konopí
3. vlákno z lýka rostliny konopí (Cannabis sativa)
1. 9
2. juta
3. vlákno získané z lýka Corchorus olitorus a Corchorus capsularis. pro účely této vyhlášky jsou do pojmu juta zahrnována rovněž lýková vlákna z druhů Hibiscus canabinus, Hibiscus sabdariffa, Abutilon avicennae, Urena lobata, Urena sinuta
1. 10
2. abaka (manilské konopí)
3. vlákno získané z listů Musa textilis
1. 11
2. alfa
3. vlákno získané z listů Stipa tenacissima
1. 12
2. kokos
3. vlákno získané z plodů Cocos nucifera
1. 13
2. broom
3. vlákno získané z lýka Cytisus scoparius anebo Spartium Junceum
1. 14
2. ramie
3. vlákno získané z lýka Boehmeria nivea a Boehmeria tenacissima
1. 15
2. sisal
3. vlákno získané z listů Agave sisalana
1. 16
2. bengálské konopí
3. vlákno získané z lýka Crotalaria juncea
1. 17
2. henequen
3. vlákno získané z lýka Agave Fourcroydes
1. 18
2. maguey
3. vlákno získané z lýka Agave Cantala
1. 19
2. acetát
3. vlákno z acetátu celulózy, v němž je min. 74 % a max. 92 % hydroxylových skupin acetylováno
1. 20
2. alginát
3. vlákno získané z kovových solí kyseliny alginové
1. 21
2. měďnaté vlákno
3. regenerované celulózové vlákno získané měďnatoamoniakálním postupem
1. 22
2. modal
3. regenerované celulózové vlákno s vysokou pevností při přetrhu a vysokým modulem za mokra. Pevnost B C v klimatizovaném stavu a síla B M potřebná k prodlužování o 5 % v mokrém stavu jsou:
B C (cN) 1, 3 T + 2T
B M (cN) 0, 5 T,
kde T je délková hmotnost v dtex
1. 23
2. protein
3. vlákno získané z přírodních proteinových látek, regenerované a stabilizované chemickými činidly
1. 24
2. triacetát
3. vlákno z acetátu celulózy, v němž je min. 92 % hydroxilových skupin acetylováno
1. 25
2. viskóza
3. regenerované celulózové vlákno, získané postupem pro výrobu viskózy, při kterém vzniká kontinuální a diskontinuální vlákno
1. 26
2. akryl
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 85 % akrylonitrilových jednotek
1. 27
2. chlorovlákno
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci více než 50 % chlorovaných vinylových nebo vinylidenových jednotek
1. 28
2. fluoretylen
3. vlákno z lineárních makromolekul, tvořených fluorovanými alifatickými uhlovodíkovými monomery
1. 29
2. modakryl
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 50 % a max. 85 % akrylonitrilových jednotek
1. 30
2. polyamid nebo nylon
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se amidové skupiny, z nichž min. 85 % je připojeno k alifatickým nebo cykloalifatickým jednotkám
1. 31
2. aramid
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, sestávajících z aromatických skupin spojených amidovými nebo imidovými vazbami, z nichž min. 85 % přímo spojuje dva aromatické kruhy. Pokud se vyskytují imidové vazby, jejich počet nepřesáhne počet amidových vazeb
1. 32
2. polyimid
3. vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se imidové jednotky
1. 33
2. lyocel
3. regenerované celulózové vlákno získané rozpouštěním a spřádáním v organickém rozpouštědle,3) aniž dojde k chemické modifikaci
1. 34
2. polyester
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci min. 85 % esteru diolu a kyseliny teraftalové
1. 35
2. polyetylen
3. vlákno z nesubstituovaných alifatických nasycených uhlovodíkových lineárních makromolekul
1. 36
2. polypropylen
3. vlákno z alifatických nasycených uhlovodíkových lineárních makromolekul, kde metylové skupiny vázané na každém druhém uhlíku jsou uspořádány izotakticky, bez dalších substitucí
1. 37
2. polykarbamid
3. vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se ureylenovou funkční skupinu (NH - CO - NH)
1. 38
2. polyuretan
3. vlákno z lineárních makromolekul složených z řetězců s opakující se uretanovou funkční skupinou
1. 39
2. vinylal
3. vlákno z lineárních makromolekul, jejichž řetězec je vytvořen z polyvinylalkoholu s různým stupněm acetylace
1. 40
2. trivinyl
3. vlákno na bázi terpolymeru, složeného z akrylonitrilu, chlorovaného vinylového monomeru a vinylového monomeru, z nichž žádný není zastoupen podílem větším než 50 % z celkové hmotnosti
1. 41
2. elastodien
3. pružné vlákno vytvořené z přírodního nebo syntetického polyizoprenu nebo vytvořené z jednoho nebo více dienů polymerovaných s jedním nebo několika vinylovými monomery nebo bez nich a které po protažení až na trojnásobek své délky a uvolnění se rychle regeneruje v podstatě na svou původní délku
1. 42
2. elastan
3. pružné vlákno složené min. z 85 % ze segmentového polyuretanu a které po protažení až na trojnásobek své délky a uvolnění se rychle regeneruje v podstatě na svou původní délku
1. 43
2. skleněné vlákno
3. vlákno vyrobené ze skla
1. 44
2. název vlákna odpovídá materiálu, ze kterého je vlákno vyrobeno, např. vlákno kovové, (metalické, metalizované) azbestové,4) papírové, a to včetně slov „vlákno” nebo „nit” nebo bez těchto slov
3. vlákno získané z různorodých nebo nových materiálů, jiných, než které jsou uvedeny výše
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Smluvní přirážky používané k výpočtu hmotnosti vláken obsažených v textilních výrobcích
1. Pořadové číslo
2. Název vlákna
3. Hodnota v procentech
1. 1 - 2
2. Vlna a srsti
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 18, 25
1.
2. mykaná vlákna
3. 17, 001)
1. 3
2. Zvířecí chlupy
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 18, 25
1.
2. mykaná vlákna
3. 17, 001)
1.
2. Koňské žíně
3.
1.
2. česaná vlákna
3. 16, 00
1.
2. mykaná vlákna
3. 15, 00
1. 4
2. Hedvábí
3. 11, 00
1. 5
2. Bavlna
3.
1.
2. normální vlákna
3. 8, 50
1.
2. mercerovaná vlákna
3. 10, 50
1. 6
2. Kapok
3. 10, 90
1. 7
2. Len
3. 12, 00
1. 8
2. Konopí
3. 12, 00
1. 9
2. Juta
3. 17, 00
1. 10
2. Abaka
3. 14, 00
1. 11
2. Alfa
3. 14, 00
1. 12
2. Kokos
3. 13, 00
1. 13
2. Broom
3. 14, 00
1. 14
2. Ramie (bělené vlákno)
3. 8, 50
1. 15
2. Sisal
3. 14, 00
1. 16
2. Bengálské konopí
3. 12, 00
1. 17
2. Henequen
3. 14, 00
1. 18
2. Maguey
3. 14, 00
1. 19
2. Acetát
3. 19, 00
1. 20
2. Alginát
3. 20, 00
1. 21
2. Měďnaté vlákno
3. 13, 00
1. 22
2. Modal
3. 13, 00
1. 23
2. Protein
3. 17, 00
1. 24
2. Triacetát
3. 7, 00
1. 25
2. Viskóza
3. 13, 00
1. 26
2. Akryl
3. 2, 00
1. 27
2. Chlorovlákno
3. 2, 00
1. 28
2. Fluoretylen
3. 0, 00
1. 29
2. Modakryl
3. 2, 00
1. 30
2. Polyamid nebo nylon
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 6, 25
1.
2. nekonečné vlákno
3. 5, 75
1. 31
2. Aramid
3. 8, 00
1. 32
2. Polyimid
3. 3, 50
1. 33
2. Lyocel
3. 13, 00
1. 34
2. Polyester
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 1, 50
1.
2. nekonečné vlákno
3. 1, 50
1. 35
2. Polyetylen
3. 1, 50
1. 36
2. Polypropylen
3. 2, 00
1. 37
2. Polykarbamid
3. 2, 00
1. 38
2. Polyuretan
3.
1.
2. střížové vlákno
3. 3, 50
1.
2. nekonečné vlákno
3. 3, 00
1. 39
2. Vinylal
3. 5, 00
1. 40
2. Trivinyl
3. 3, 00
1. 41
2. Elastodien
3. 1, 00
1. 42
2. Elastan
3. 1, 50
1. 43
2. Skleněné vlákno
3.
1.
2. o průměru nad 5 m
3. 2, 00
1.
2. o průměru 5 m a méně
3. 3, 00
1. 44
2. Kovové vlákno
3. 2, 00
1.
2. Metalizované vlákno
3. 2, 00
1.
2. Azbest2)
3. 2, 00
1.
2. Papírové nitě
3. 13, 75
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Seznam textilních výrobků, které nepodléhají povinnému označování údaji o složení materiálu
1. pásky na přidržování rukávů,
2. pásky k hodinkám z textilních materiálů,
3. etikety a štítky,
4. držáky na nádobí z textilních materiálů s výplní,
5. kryty na kávové konvice,
6. kryty na čajové konvice,
7. chrániče rukávů,
8. rukávníky jiné než z vlasových materiálů,
9. umělé květiny,
10. polštářky na jehly
11. nánosované plachtoviny,
12. podkladové a výztužné textilie,
13. plsti,
14. staré upravené textilní výrobky, výslovně takto specifikované,
15. kamaše,
16. použité obaly, prodávané jako takové,
17. plstěné klobouky,
18. zásobníky z textilních materiálů, měkké a bez výztuhy,
19. cestovní potřeby z textilních materiálů,
20. ručně vyšívané tapiserie dohotovené nebo určené k dohotovení a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití speciálně určených pro tyto tapisérie a prodávaných samostatně,
21. zdrhovadla,
22. knoflíky a spony potažené textilním materiálem,
23. obaly na knihy z textilních materiálů,
24. hračky,
25. textilní části obuvi s výjimkou oteplovacích vložek,
26. stolní podložky z několika složek o ploše max. 500 cm2,
27. ohnivzdorné rukavice a oděvy,
28. kryty na vajíčka,
29. pouzdra na kosmetické potřeby,
30. textilní váčky na tabák,
31. textilní pouzdra na brýle, cigarety, doutníky, zapalovače a hřebeny,
32. sportovní chrániče s výjimkou rukavic,
33. pouzdra pro toaletní potřeby,
34. potřeby pro čištění bot,
35. výrobky pro použití při pohřbech,
36. výrobky pro jednorázové použití s výjimkou vaty; pro účely této vyhlášky se za výrobky pro jednorázové použití považují ty, které lze použít jen jednou nebo po omezenou dobu; jejich běžné použití vylučuje jakoukoliv regeneraci pro následné použití ke stejným nebo podobným účelům,
37. textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, obvazy lékařské a ortopedické pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky,
38. textilní výrobky včetně šňůr, provazů a lan, s výhradou položky 12 přílohy č. 4 k této vyhlášce, běžně určené:
a) k použití jako součásti nástrojů pro výrobu a zpracování zboží,
b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, s výjimkou krycích plachet a textilního příslušenství motorových vozidel, které jsou prodávány odděleně od těchto vozidel,
39. ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako jsou bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, pomůcky pro protipožární ochranu, neprůstřelné vesty a speciální ochranné oblečení (např. pro ochranu proti ohni, chemickým činidlům nebo jinému ohrožení bezpečnosti),
40. nafukovací konstrukce (pro sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že budou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků,
41. lodní plachty,
42. oblečení pro zvířata,
43. vlajky a prapory.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 92/1999 Sb.
Seznam výrobků, které lze značit společným označením
1. mycí hadry na podlahu,
2. prachovky,
3. lemovky a ozdoby,
4. prýmky,
5. pásky,
6. šle,
7. podvazky,
8. šněrovadla do bot,
9. stuhy,
10. pruženky,
11. nové obaly, prodávané jako takové,
12. motouzy určené k balení a pro zemědělství; šňůry, provazy a lana, kterých se netýká položka 38 přílohy č. 3 k této vyhlášce,1)
13. podložky na stůl,
14. kapesníky,
15. síťky na vlasy,
16. dětské vázanky a motýlky,
17. slintáčky, mycí žínky,
18. šicí, látací a vyšívací nitě určené k prodeji v malých množstvích, o netto hmotnosti 1 g nebo menší,
19. tkanice k záclonám, roletám a žaluziím.
1) Vyhláška č. 93/1999 Sb. ČR, kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken.
Vyhláška č. 94/1999 Sb. ČR, kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken.
2) Název „vlna” v položce 1 této přílohy může být rovněž použit k označení směsi vláken ovčího nebo jehněčího rouna a k označení srstí uvedených v třetím sloupci položky 2.
3) Organické rozpouštědlo znamená v podstatě směs organických chemikálií a vody.
4) Dále upravuje zákon č. 157/1998 Sb. ČR, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1) Přirážka 17, 00 % se použije rovněž v případě, kdy není možné zjistit, zda textilní výrobek obsahující vlnu nebo srsti je zhotoven z vláken česaných nebo mykaných.
2) Dále upravuje zákon č. 157/1998 Sb. ČR, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1) U výrobků, které spadají pod tuto položku a které jsou prodávány v malých délkách, se společnou etiketou rozumí etiketa na návinu. Provazy a lana spadající do této položky jsou výrobky, které se používají při horolezectví a při vodních sportech.
