Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 29. dubna 1999, kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 29. dubna 1999,
kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Vyhláška stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken, z nichž jsou vyrobeny textilní výrobky uváděné na trh za účelem prodeje spotřebiteli, nebo určených pro další zpracování.
(2) Postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí vláken, které se využívají pro stanovení údajů o složení materiálu, jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Příklady výpočtu obsahu složek ve třísložkových směsích vláken uvádí příloha č. 2 k této vyhlášce.
(4) Přehled třísložkových směsí vláken, pro jejichž analýzu lze použít metody pro rozbor dvousložkových směsí vláken obsažené ve zvláštním právním předpisu,1) je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1999.
Ministr:
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 94/1999 Sb.
1.
Příloha stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí vláken prováděnou:
a)
ručně,
b)
chemicky, nebo
c)
kombinací ruční a chemické metody
a pro získání laboratorních vzorků vhodné velikosti pro předběžné zpracování a pro výběr zkušebních vzorků.
2.
Tyto postupy se používají zejména pro kontrolu obsahu vláken v textilních výrobcích.
3.
Základní pojmy
3.1
Partie: množství materiálu, které je hodnoceno na základě série zkušebních výsledků. Může zahrnovat např. všechen materiál v jedné dodávce tkaniny nebo veškerou tkaninu tkanou z jednoho osnovního válu apod.
3.2
Vzorek partie: část partie, která byla odebrána jako reprezentativní vzorek celku a která je k dispozici v laboratoři. Velikost a povaha tohoto vzorku musí být dostatečná, s ohledem na nestejnoměrnost partie, a zároveň, aby umož-ňovala snadnou manipulaci v laboratoři.1)
3.3
Laboratorní vzorek: část vzorku partie, která se předběžně zpracuje za účelem odstranění nevlákenných látek a ze které jsou odebírány zkušební vzorky. Velikost a povaha vzorku musí být dostatečná s ohledem na nestejnoměrnosti vzorku partie.
3.4
Zkušební vzorek: část materiálu potřebná k získání jednotlivých zkušebních výsledků a odebraná z laboratorního vzorku.
4.
Odběr a příprava vzorků
4.1
Laboratorní vzorek, který reprezentuje partii, musí být dostatečně velký pro přípravu potřebného počtu zkušebních vzorků. Zkušební vzorek musí mít hmotnost minimálně 1 g.
4.2
Odběr vzorků volných vláken
4.2.1
neorientovaná vlákna
Laboratorní vzorek se získá náhodným výběrem chomáčků ze vzorku partie. Celý laboratorní vzorek se důkladně promísí pomocí laboratorního mykacího stroje.2) Směs obsahující volná vlákna a vlákna ulpělá na zařízení použitém k mísení se podrobí předběžnému zpracování. Pak se z rouna nebo směsi, z volných vláken a z vláken ulpělých na strojním zařízení odebere zkušební vzorek náležité hmotnosti. Jestliže pavučina z mykacího stroje zůstane neporušená po předběžném zpracování, odeberou se zkušební vzorky způsobem popsaným v 4.2.2. Je-li pavučina z mykacího stroje narušena při předběžném zpracování, připraví se každý zkušební vzorek náhodným odběrem nejméně 16 malých chomáčků o vhodném a přibližně stejném rozměru, které se sloučí.
4.2.2
orientovaná vlákna (mykaná vlákna, pavučina, prameny, přásty)
Z náhodně vybraných částí vzorku partie se vyřízne nejméně 10 vzorků tak, aby zahrnovaly celý průřez, každý přibližně o hmotnosti 1 g. Takto vytvořený laboratorní vzorek se podrobí předběžnému zpracování. Jednotlivé odříznuté části se spojí tak, že se položí vedle sebe, a zkušební vzorek se odebere z celého průřezu tak, aby se odebrala část z každé z deseti odříznutých částí.
4.3
Odběr vzorků příze
4.3.1
příze na cívkách nebo v přadenech
4.3.1.1
vzorky se odebírají ze všech cívek vzorku partie. Odvinou se vhodné stejné délky z každé cívky buď navinutím do přaden se stejným počtem ovinů na vijáku3) nebo jinými prostředky. Jednotlivé délky se uloží vedle sebe buď jako jednoduché přadeno nebo jako kabel a vytvoří laboratorní vzorek obsahující stejné délky z každé cívky v přadenu nebo kabelu. Laboratorní vzorek se podrobí předběžnému zpracování. Z laboratorního vzorku se odeberou zkušební vzorky vyříznutím svazku nití stejné délky z přadena nebo kabelu, přičemž se musí pečlivě dbát na to, aby svazek obsahoval všechny nitě ve vzorku.
4.3.1.2
pro získání zkušebních vzorků o hmotnosti 10 g se stanoví délka příze, která se má odvinout z každé cívky podle vztahu:
106
l = ľľ ,
Nt
kde
l
je délka příze v cm,
N
počet cívek ve vzorku partie,
t
délková hmotnost příze v tex.
4.3.1.3
Je-li hodnota N . t vysoká, tj. více než 2 000, navine se těžší přadeno a rozřízne napříč ve dvou místech, aby se vytvořil kabel vhodné hmotnosti. Konce vzorků ve formě kabelu musí být spolehlivě spojeny před předběžným zpracováním a zkušební vzorky se odeberou z místa vzdáleného od tohoto spojení.
4.3.2
příze v osnově
Laboratorní vzorek se odebere odstřižením části z konce osnovy o délce nejméně 20 cm zahrnující všechny příze v osnově s výjimkou okrajových přízí, které se vyřadí. Svazek se sváže přízí u jednoho konce. Je-li vzorek příliš velký pro předběžné zpracování jako celek, rozdělí se do dvou nebo více částí, které se zpracují jednotlivě. Každá část se pro předběžné zpracování sváže přízí u jednoho konce a po předběžném zpracování se části opět spojí. Zkušební vzorek se odebere odstřižením vhodné délky z laboratorního vzorku z volného (nesvázaného) konce zahrnujícího všechny příze v osnově. Pro získání vzorku o hmotnosti 1 g se stanoví délka vzorku podle vztahu:
105
l = ľľ ,
Nt
kde
l
je délka vzorku v cm,
N
počet nití v osnově,
t
délková hmotnost v tex.
4.4
Odběr vzorků plošných textilií
4.4.1
ze vzorku partie reprezentované jedním odstřihem plošné textilie se vystřihne proužek po úhlopříčce od jednoho rohu ke druhému a odstraní se okraje. Tento proužek je laboratorní vzorek. Pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti x se stanoví plocha proužku (laboratorního vzorku) podle vztahu:
x 104
P = ľľ ,
G
kde
P
je plocha vzorku v cm2,
x
hmotnost vzorku v g,
G
plošná hmotnost vzorku v g/m2.
Laboratorní vzorek se podrobí předběžnému zpracování a pak se příčně rozstřihne na čtyři stejné části, které se položí na sebe. Zkušební vzorky se odeberou ze všech částí navrstveného materiálu proříznutím všech vrstev tak, aby každý vzorek obsahoval stejnou délku každé vrstvy. Má-li tkanina tkaný vzor, odebere se laboratorní vzorek ve směru osnovy o rozměru, který se rovná nejméně osnovní střídě vzoru. Je-li takový laboratorní vzorek příliš velký, aby se dal zpracovat jako celek, rozřeže se na stejné části. Tyto se zvlášť předběžně zpracují a před odebíráním zkušebního vzorku se položí na sebe, přičemž se dbá, aby odpovídající části vzoru nebyly na sobě.
4.4.2
ze vzorku partie, který se skládá z několika odstřihů, se zpracuje každý odstřih dle 4.4.1 a uvede se každý výsledek zvlášť.
4.5
Odběr vzorků konfekčních výrobků a hotových kusových výrobků
Vzorkem partie je obvykle konfekční výrobek nebo hotový kusový výrobek nebo jeho reprezentativní část. Při odběru vzorků je potřebné vzít v úvahu i ty části výrobků, které nemají stejný obsah vláken. Odebere se laboratorní vzorek reprezentující část konfekčního výrobku nebo hotového kusového výrobku, jehož složení musí být uvedeno na etiketě. Má-li zboží několik etiket, odeberou se reprezentativní laboratorní vzorky z každé části odpovídající dané etiketě. Jestliže výrobek je vyroben z částí, které mají různé složení, je nutné odebrat laboratorní vzorky z každé části výrobku a určit relativní podíly jednotlivých částí ve vztahu k celému výrobku. Pak se vypočte procento, přičemž se berou v úvahu podíly částí, ze kterých byly odebrány.
Laboratorní vzorky se podrobí předběžnému zpracování, pak se odeberou zkušební vzorky.
5.
Příprava vzorků
5.1
Ze vzorku se odstraní nevlákenné látky (mastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační materiály, pomocné prostředky pro barvení a tisk, látky pro docílení speciálních vlastností atp.), neboť mohou být příčinou chyb. Barvivo u barevných vláken je považováno za součást vlákna a neodstraňuje se.
5.2
Látky extrahovatelné petroléterem a vodou se nejprve odstraní zpracováním vzorku v Soxhletově přístroji petroléterem po dobu 1 hodiny při minimální rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petroléter se nechá ze vzorku odpařit a vzorek je pak přímo extrahován vodou. Namáčí se po dobu 1 hodiny při pokojové teplotě, pak následuje namáčení při teplotě (65 ± 5)°C po další hodinu za občasného míchání tekutiny. Poměr lázně je 1 : 100. Přebytečná voda se odstraní ze vzorku ždímáním, odsáváním nebo odstředěním a pak se vzorek suší na vzduchu.
5.3
Nevlákenné látky, které nelze odstranit postupem podle 5.2, se odstraní jinou vhodnou metodou, která nesmí působit na vlákenné složky.
5.4
U některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosové vlákno) postup podle 5.2 neodstraní všechny přírodní nevlákenné látky. Dalších postupů pro jejich odstranění se však nepoužívá.
6.
Obecné instrukce k provádění zkoušek
6.1.
Sušení
Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně po dobu minimálně 4 hodiny a maximálně 16 hodin při teplotě (105 ± 3)°C. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, zjišťuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti, tzn., že změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.
Vzorek i filtrační kelímek se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.
Manipulace s kelímky, váženkami a vzorky během sušení, chlazení a vážení nesmí být prováděna rukou.
6.2
Ochlazování
Ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu minimálně 2 hodiny.
6.3
Vážení
Po ochlazení se váženka zváží tak, aby vážení bylo ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.
6.4
Zkušební ovzduší
Vzorky není nutné klimatizovat ani provádět zkoušky v klimatizovaném ovzduší.
7.
Metoda ručního oddělování
7.1
Ruční analýza se používá přednostně, neboť dává přesnější výsledky. Lze ji použít pro všechny textilie, kde vlákenné složky netvoří neoddělitelnou směs. Např. u přízí z různých prvků, z nichž každý je tvořen jedním typem vláken, tkanin, kde útek je z jiného typu vlákna než osnova, u pletenin, které je možno rozpárat a které jsou vyrobeny z různých přízí.
7.2
Podstata zkoušky
Po identifikaci textilních složek se vhodnou předběžnou přípravou odstraní nevlákenný materiál. Vlákna se ručně oddělí, suší a váží. Pak se vypočte podíl každého druhu vlákna ve směsi.
7.3
Přístroje a pomůcky:
a)
váženky,
b)
exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti,
c)
sušárna s odvětráním pro sušení vzorků při teplotě (105 ± 3)°C,
d)
analytické váhy s přesností 0,0002 g,
e)
Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky,
f)
preparační jehla,
g)
zákrutoměr nebo jiné zařízení, které dává shodné výsledky.
7.4
Chemikálie:
a)
petroléter redestilovaný, rozsah bodu varu 40°C až 60°C,
b)
destilovaná nebo deionizovaná voda.
7.5
Zkušební ovzduší viz 6.4.
7.6
Odběr a příprava vzorků viz 4.
7.7
Postup zkoušky
7.7.1
rozbor přízí
Z laboratorního vzorku po předběžné přípravě se odebere zkušební vzorek o hmotnosti minimálně 1 g. U velmi jemné příze se rozbor provádí na minimální délce 30 m bez ohledu na její hmotnost. Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky. Jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí preparační jehly, a pokud je to vhodné, pomocí zákrutoměru. Takto získaná vlákna se ukládají do předem zvážených váženek.
7.7.2
rozbor plošných textilií
Z laboratorního vzorku po předběžné přípravě se odebere zkušební vzorek o hmotnosti minimálně 1 g paralelně s útkovými nebo osnovními nitěmi. U pleteniny se vzorek odebere ve směru sloupků nebo řádků. Hrany musí být pečlivě zastřiženy, aby nedocházelo ke třepení. Vzorek nesmí obsahovat kraje. Jednotlivé druhy vláken se oddělují a ukládají do předem zvážených váženek.
7.7.3
sušení, ochlazování a vážení se provádí pod- le 6.1 až 6.3.
7.8
Výpočet výsledků
7.8.1
hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří v procentech celkové hmotnosti vláken ve směsi. Výsledek se vypočte na základě čisté suché hmotnosti, která se upraví pomocí
přirá-žek4) a opravných koeficientů,5) které berou v úvahu ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy vzorků.
7.8.2
výpočet obsahu čisté suché vlákenné složky v procentech bez ohledu na ztrátu hmotnosti během předběžného zpracování:
100 m1
P1 = ľľľľľľľ
m1 + m2 + m3
100 m2
P2 = ľľľľľľľ
m1 + m2 + m3
P3 = 100 -- (P1 + P2),
kde
P1
je obsah první čisté suché složky v %,
P2
obsah druhé čisté suché složky v %,
P3
obsah třetí čisté suché složky v %,
m1
čistá suchá hmotnost první složky,
m2
čistá suchá hmotnost druhé složky,
m3
čistá suchá hmotnost třetí složky.
7.8.3
výpočet obsahu složek s opravou pomocí smluvních přirážek a opravných koeficientů pro ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy (pokud je to potřebné) se provede podle 8.6.3.
8.
Chemické metody
8.1
Podstata
Chemický způsob je založen na postupném rozpouštění jednotlivých složek směsi. Jsou možné čtyři varianty postupu:
8.1.1
použijí se dva vzorky. Z prvního vzorku se odstraní složka A a ze druhého vzorku složka B
8.1.2
použijí se dva vzorky. Z prvního vzorku se odstraní složka A a ze druhého vzorku složky A a B
8.1.3
použijí se dva vzorky. Z prvního vzorku se odstraní složky A a B a ze druhého vzorku se odstraní složky B a C
8.1.4
použije se jeden vzorek. Postupně se odstraní složka A a složka B.
Ze zjištěných čistých suchých hmotností vzorků a nerozpustných zbytků se stanoví obsah jednotlivých složek. Pro kontrolu je vhodné použít dvě z výše uvedených variant.
8.2
Přístroje a pomůcky
a)
filtrační kelímky,
b)
váženky,
c)
vývěva,
d)
exsikátor se silikagelem s indikátorem vlhkosti,
e)
sušárna s odvětráním pro sušení vzorků při teplotě (105 ± 3)°C,
f)
analytické váhy s přesností 0,0002 g,
g)
Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky,
h)
odsávací baňka.
8.3
Chemikálie:
a)
petroléter redestilovaný, rozsah bodu varu 40°C až 60°C,
b)
destilovaná nebo deionizovaná voda,
c)
další chemikálie.5)
Chemikálie musí být v čistotě p. a.
8.4
Podmínky pro použití chemických metod
a)
před rozborem musí být všechna vlákna ve směsi identifikována,
b)
opravné koeficienty platí pro nedegradovaná vlákna. Pro degradovaná vlákna je nutno použít jiné opravné koeficienty,
c)
pokud to není technicky obtížné, rozpouští se přednostně složka s vyšším zastoupením ve směsi.
8.5
Postup zkoušky:
a)
Z laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti minimálně 1 g. Vzorek se rozstříhá na kousky asi 10 mm dlouhé a co nejvíce se rozvlákní. Každý vzorek se suší ve vážence, ochladí se v exsikátoru a váží podle 6.3.
b)
Vzorek se přemístí do skleněné nádoby a váženka se ihned převáží. Z rozdílu hmotností se vypočte suchá hmotnost vzorku. Pak se provede zkušební test specifikovaný v příslušném bodu použité metody.5) Zbytek vzorku se prohlédne pod mikroskopem pro zjištění, zda postupem byla skutečně odstraněna rozpustná vlákna.
c)
Zkoušení podle výše uvedeného postupu se provádí nejméně dvakrát.
8.6
Výpočet výsledků
8.6.1
hmotnost každé složky ve směsi se vyjadřuje v procentech k celkové hmotnosti vláken ve směsi. Výsledek se vypočte na základě suché hmotnosti, která se opraví pomocí smluvních přirážek a opravných koeficientů, které berou v úvahu ztrátu hmotnosti během přípravy vzorků a analýzy.
8.6.2
výpočet čisté suché hmotnosti vláken v procentech bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předběžné přípravy vzorku:
8.6.2.1
varianta 1
Použijí se dva zkušební vzorky. Složka A se rozpouštěním odstraní z prvního vzorku a složka B ze druhého vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze vzorků se zváží a vypočte se obsah každé složky ze vztahů:
d2 r1 r2 d2
P1 = 100 \object="og5"ľ -- d2 ľ + ľ 1 -- ľ \object="og6"
d1 m1 m2 \object="og3" d1\object="og4"
d4 r2 r1 d4
P2 = 100 \object="og5"ľ -- d4 ľ + ľ 1 -- ľ \object="og6"
d3 m2 m1 \object="og3" d3\object="og4"
P3 = 100 -- (P1 + P2) ,
kde
P1
je obsah první čisté suché složky rozpuštěné v prvním vzorku prvním činidlem v %,
P2
obsah druhé suché čisté složky rozpuštěné ve druhém vzorku druhým činidlem v %,
P3
obsah třetí suché čisté složky, která nebyla rozpuštěna v obou vzorcích v %,
m1
suchá hmotnost prvního vzorku po předběžné přípravě,
m2
suchá hmotnost druhého vzorku po předběžné přípravě,
r1
suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem,
r2
suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé komponenty ze druhého vzorku druhým činidlem,
d1
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpustné v prvním činidle -- v prvním vzorku,
d2
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpustné v prvním činidle -- v prvním vzorku,
d3
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpustné ve druhém činidle -- ve druhém vzorku,
d4
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné ve druhém činidle -- ve druhém vzorku.
8.6.2.2
varianta 2
Použijí se dva zkušební vzorky. Složka A se odstraní rozpuštěním z prvního vzorku a dvě složky A a B ze druhého vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze vzorků se zváží a vypočte se obsah každé složky ze vztahů:
P1 = 100 -- (P2 + P3)
d1r1 d1
P2 = 100 ľľ -- P3 ľ
m1 d2
d4r2
P3 = 100 ľľ ,
m2
kde
P1
je obsah první čisté suché složky rozpuštěné v prvním vzorku prvním činidlem v %,
P2
obsah druhé čisté suché složky rozpuštěné současně s první složkou ve druhém vzorku druhým činidlem v %,
P3
obsah třetí čisté suché složky, která nebyla rozpuštěna v obou vzorcích, v %,
m1
suchá hmotnost prvního vzorku po předběžné přípravě,
m2
suchá hmotnost druhého vzorku po předběžné přípravě,
r1
suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem,
r2
suchá hmotnost vzorku po odstranění první a druhé složky ze druhého vzorku druhým činidlem,
d1
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné v prvním činidle -- v prvním vzorku,
d2
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné v prvním činidle -- v prvním vzorku,
d4
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné ve druhém činidle -- ve druhém vzorku.
8.6.2.3 varianta 3
Použijí se dva zkušební vzorky. Dvě slož- ky A a B se odstraní rozpuštěním z prvního vzorku a dvě složky B a C ze druhého vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze vzorků se zváží a vypočte se obsah každé složky ze vztahů:
d3r2
P1 = 100 ľľ
m2
P2 = 100 -- (P1 + P3)
d2r1
P3 = 100 ľľ ,
m1
kde
P1
je obsah první čisté suché složky rozpuštěné v prvním vzorku prvním činidlem v %
P2
obsah druhé čisté suché složky rozpuštěné v prvním vzorku prvním činidlem a ve druhém vzorku druhým činidlem v %,
P3
obsah třetí čisté suché složky rozpuštěné ve druhém vzorku druhým činidlem v %,
m1
suchá hmotnost prvního vzorku po předběžné přípravě,
m2
suchá hmotnost druhého vzorku po předběžné přípravě,
r1
suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z prvního vzorku prvním činidlem,
r2
suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé a třetí složky ze druhého vzorku druhým činidlem,
d2
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné v prvním činidle -- v prvním vzorku,
d3
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné ve druhém činidle -- ve druhém vzorku.
8.6.2.4
varianta 4
Použije se pouze jeden zkušební vzorek. Jedna ze složek se odstraní rozpuštěním a zbytek tvořený dvěma dalšími složkami se zváží. Jeden ze dvou druhů vláken ve zbytku se odstraní rozpuštěním a nerozpuštěná složka se zváží a vypočte se obsah každé složky ze vztahů:
P1 = 100 -- (P2 + P3)
d1r1 d1
P2 = 100 ľľ -- P3 ľ
m d2
d3r2
P3 = 100 ľľ ,
m
kde
P1
je obsah první čisté suché složky (první rozpuštěné složky) v %,
P2
obsah druhé čisté suché složky (druhé rozpuštěné složky) v %,
P3
obsah třetí čisté suché složky (nerozpuštěné složky) v %,
m
suchá hmotnost zkušebního vzorku po předběžné přípravě,
r1
suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky prvním činidlem,
r2
suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky prvním a druhým činidlem,
d1
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky v prvním činidle,
d2
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky v prvním činidle,
d3
opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle.
8.6.3
výpočet obsahu složky s použitím smluvních přirážek a opravných koeficientů, které zohledňují ztrátu hmotnosti během předběžné přípravy vzorku:
a1 + b1 a2 + b2 a3 + b3
A = 1 + ľľľ B = 1 + ľľľ C = 1 + ľľľ
100 100 100
P1A
P1A = 100 ľľľľľľľľľ
P1 A + P2 B + P3 C
P2B
P2A = 100 ľľľľľľľľľ
P1 A + P2 B + P3 C
P3C
P3A = 100 ľľľľľľľľľ ,
P1 A + P2 B + P3 C
kde
P1A
je obsah první čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předběžné přípravy v %,
P2A
obsah druhé čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předběžné přípravy v %,
P3A
obsah třetí čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předběžné přípravy v %,
P1
obsah první čisté suché složky v % vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v 7. 8. 2,
P2
obsah druhé čisté suché složky v % vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v 7. 8. 2,
P3
obsah třetí čisté suché složky v % vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v 7. 8. 2,
a1
smluvní přirážka pro první složku v %,
a2
smluvní přirážka pro druhou složku v %,
a3
smluvní přirážka pro třetí složku v %,
b1
ztráta hmotnosti první složky během předběžné přípravy v %,
b2
ztráta hmotnosti druhé složky během předběžné přípravy v %,
b3
ztráta hmotnosti třetí složky během předběžné přípravy v %.
Je-li použit speciální způsob předběžné přípravy podle 5.3, hodnoty b1, b2, b3 se stanoví provedením předběžné přípravy s každou vlákennou složkou. Toto se provede s vlákny zbavenými všech nevlákenných materiálů s výjimkou těch, které normálně obsahují a jsou v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu.
Nejsou-li k dispozici čistá separovaná vlákna, která tvoří složky směsi, použijí se průměrné hodnoty b1, b2, b3 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.
Je-li použit normální způsob předběžné přípravy, tj. extrakce petroléterem a vodou, opravné koeficienty b1, b2, b3 se neberou v úvahu. Výjimka je u nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti během předběžné přípravy představují 4 % a u polypropylenu 1%.
Poznámka: Příklady pro výpočet jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
9.
Metoda ručního a chemického oddělování
9.1
Podstata zkoušky
Přednostně se provede ruční oddělování (kde je to technicky možné). Zbytek se analyzuje chemickou metodou.
9.2
Postupy pro ruční metodu a chemické metody jsou uvedeny v bodech 7 a 8.
10.
Shodnost metod
10.1
Ke stanovení shodnosti analýzy jednotlivých metod třísložkových směsí se použijí obvykle hodnoty uvedené v metodách pro analýzu dvousložkových směsí, které byly použity k analýze třísložkových směsí.
10.2
Pro čtyři varianty chemických metod analýzy třísložkových směsí se provede korekce pro dvojí rozpouštění. Za předpokladu, že E1 a E2 označuje shodnost těchto dvou metod pro analýzu dvousložkových směsí, je shodnost výsledků pro každou složku uvedena v tabulce 1.
Poznámka: Při použití varianty 4 může být zjištěno, že shodnost je nižší, než se stanoví podle tabulky 1. Je to následkem rušivého vlivu prvního činidla na zbytek skládající se ze složek B a C. Tento vliv je obtížné vyhodnotit.
11.
Protokol o zkoušce
Protokol o zkoušce musí obsahovat tyto údaje:
a)
variantu nebo varianty použité pro analýzu, metody, činidla a opravné koeficienty,
b)
podrobný popis případné zvláštní předběžné přípravy,
c)
jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, uvedené na jedno desetinné místo,
d)
shodnost metody pro každou složku vypočtenou podle tabulky 1 (pokud je to možné),
e)
datum zkoušky a podpis zodpovědného pracovníka.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 94/ 1999 Sb.
Příklady výpočtu obsahu složek ve třísložkových směsích vláken
1.
Varianta 1
1.1
Zkoumaná vlákenná směs obsahuje:
a)
česanou vlnu,
b)
polyamid,
c)
nebělenou bavlnu.
1.2
Za použití dvou vzorků a odstraněním rozpuštěním první složky (A -- vlny) z prvního vzorku a druhé složky (B -- polyamidu) ze druhého vzorku byly získány tyto výsledky:
a)
suchá hmotnost prvního vzorku po předběžné přípravě m1 = 1,6000 g,
b)
suchá hmotnost zbytku po působení alkalického chlornanu sodného (zbytek tvoří polyamid a bavlna) r1 = 1,4166 g,
c)
suchá hmotnost druhého vzorku po předběžné přípravě m2 = 1,8000 g,
d)
suchá hmotnost zbytku po působení kyseliny mravenčí (zbytek tvoří vlna a bavlna) r2 = 0,9000 g.
1.3
Působení alkalického chlornanu sodného nezpůsobuje žádnou ztrátu hmotnosti u polyamidu, u nebělené bavlny je ztráta 3%. Tzn.: d1 = 1,00 d2 = 1,03.
1.4
Působení kyseliny mravenčí nezpůsobí žádnou ztrátu hmotnosti vlny a nebělené bavlny. Tzn.: d3 = 1,00 d4 = 1,00.
1.5
Výpočet suché hmotnosti
Dosazením hodnot získaných při chemickém rozboru a opravných koeficientů do vztahů podle 8.6.2.1 přílohy č. 1 této vyhlášky.
1,03 1,4166 0,9000 1,03
P1=100\object="og5"ľľ -- 1,03 ľľľ + ľľľ 1-- ľľ \object="og6"=10,30%
1,00 1,6000 1,8000 \object="og3" 1,00\object="og4"
1,00 0,9000 1,4166 1,00
P2=100\object="og5"ľľ -- 1,00 ľľľ + ľľľ 1-- ľľ \object="og6"=50,00%
1,00 1,8000 1,6000 \object="og3" 1,00\object="og4"
P3=100-- (10,30+50,00)=39,70 %.
1.6
Obsah jednotlivých čistých suchých vláken v procentech ve směsi je:
a)
vlna: 10,30 %
b)
polyamid: 50,00 %
c)
bavlna: 39,70 %.
1.7
Tento obsah musí být přepočten podle 8.6.3 přílohy č. 1 této vyhlášky pomocí přirážek a opravných koeficientů pro případnou ztrátu hmotnosti po předběžné úpravě:
a)
ztráta hmotnosti bělené bavlny po předběžné úpravě: 4 %
b)
smluvní přirážky: -- česaná vlna: 17%
c)
polyamid: 6,25 %
d)
bavlna: 8,50 %
6,25+0,00
50,00 1+ľľľľľ
\object="og3" 100 \object="og4"
P2A=100 ľľľľľľľľľľľľľľ=48,37%
109,8385
P3A=100 -- (10,97+48,37) = 40,66%.
1.8
Složení směsi je:
a)
polyamid: 48,4 %
b)
bavlna: 40,6 %
c)
vlna: 11,0 %
Celkem: 100 %.
2.
Varianta 4
2.1
Postupným odstraněním dvou složek ze směsi (vlna, viskóza, nebělená bavlna) z jednoho vzorku byly získány tyto výsledky:
a)
suchá hmotnost zkušebního vzorku po předběžné přípravě m1 = 1,600 g,
b)
suchá hmotnost zkušebního vzorku po působení alkalického chlornanu sodného (zbytek tvoří viskóza a bavlna) r1 = 1,4166 g,
c)
suchá hmotnost zbytku po druhém působení na zbytek r1 kyselinou mravenčí/chloridem zinečnatým (zbytek tvoří bavlna) r2 = 0,6630 g.
2.2
Působení alkalického chlornanu sodného nezpůsobí žádnou ztrátu viskózy, nebělená bavlna ztratí 3%. Tzn.: d1 = 1,0 d2 = 1,03.
2.3
Po úpravě kyselinou mravenčí/chloridem zinečnatým se hmotnost bavlny zvýší o 4%. Tzn.: d3 = 1,03 . 0,96 = 0,99 d3 je opravný koeficient pro ztrátu nebo zvýšení hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle.
2.4
Výpočet suché hmotnosti
Dosazením hodnot získaných při chemickém rozboru a opravných koeficientů do vztahů podle 8.6.2.4 přílohy č. 1 této vyhlášky se vypočtou tyto výsledky:
0,99 . 0,6630
P3 = 100 ľľľľľľ = 41,02%
1,6000
1,00 . 1,4166 1,00
P2 = 100 ľľľľľľ -- 41,02ľľ = 48,71%
1,6000 1,03
P1 = 100--(48,71+41,02)=10,27%.
2.5
Jak je uvedeno u varianty 1, hmotnost se přepočte podle 8. 6. 3 přílohy č. 1 této vyhlášky
13,00+0,00
48,71 1+ľľľľľ
\object="og3" 100 \object="og4"
P2A=100 ľľľľľľľľľľľľľľ=48,62%
113,2057
P3A = 100 -- (10,61+48,62) = 40,77%.
2.6
Složení směsi je:
a)
viskóza: 48,6 %
b)
bavlna: 40,8 %
c)
vlna: 10,6 %
Celkem: 100,0 %.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Vyhláška č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken.
- 1)
- Pro konfekční výrobky a hotové kusové výrobky viz 4.5.
- 2)
- Laboratorní mykací stroj může být nahrazen mísičem vláken nebo mohou být vlákna mísena metodou tvorby a odhazování chomáčků.
- 3)
- Mohou-li být cívky umístěny na vhodnou cívečnici, může být současně navíjena celá řada.
- 4)
- § 11 odst. 2 vyhlášky č. 92/1999 Sb., kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu.
- 5)
- Příloha č. 2 k vyhlášce č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken.
