244

VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 20. srpna 1996,
kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád)






      Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 51 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen ,,zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ÚČASTNÍCI KÁRNÜHO ŘÍZENÍ

A KÁRNÜ ORGÁNY

§ 1

Účastníci kárného řízení

      Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno (dále jen ,,kárně obviněný").

Kárný senát


§ 2

      (1)  Bez odkladu poté, kdy byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen ,,kárná žaloba"), písemně jmenuje předseda kárné komise České advokátní komory (dále jen ,,předseda kárné komise") k jejímu projednání z členů kárné komise České advokátní komory (dále jen ,,kárná komise") tříčlenný senát kárné komise (dále jen ,,kárný senát"); předseda kárné komise současně určí z členů kárného senátu jeho předsedu.

      (2)  Funkce člena kárného senátu zaniká

a)

dnem vyškrtnutí ze seznamu advokátů;

b)

dnem pozastavení výkonu advokacie;

c)

dnem, kdy člen kárného senátu přestal být členem kárné komise;

d)

dnem, kdy byl člen kárného senátu vyloučen z projednávání a rozhodování věci;

e)

dnem odvolání z funkce člena, popřípadě předsedy kárného senátu.

      (3)  Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, písemně jmenuje předseda kárné komise bez odkladu člena nového, popřípadě určí nového předsedu kárného senátu.

§ 3

      (1)  Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen kárného senátu, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům kárného řízení nebo k jejich zástupcům. Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárné komise; do rozhodnutí předsedy kárné komise podle odstavce 2 může činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

      (2)  O vyloučení člena kárného senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 rozhodne bez odkladu k námitce účastníka nebo z podnětu člena kárného senátu předseda kárné komise.

§ 4

      Požádá-li písemně člen kárného senátu o odvolání z funkce člena kárného senátu, předseda kárné komise ho z funkce odvolá, jsou-li důvody žádosti zvláštního zřetele hodné.

§ 5

Odvolací senát

      (1)  Představenstvo České advokátní komory (dále jen ,,představenstvo") na nejbližším zasedání poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání [§ 26 odst. 2 písm. b)], ustanoví ze svých členů, případně náhradníků tříčlenný odvolací senát (dále jen ,,odvolací senát"); představenstvo současně určí z členů odvolacího senátu předsedu odvolacího senátu.

      (2)  Ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 3 a 4 platí pro odvolací senát a pro jeho členy přiměřeně s tím, že

a)

funkce člena odvolacího senátu zaniká dnem, kdy přestal být členem nebo náhradníkem představenstva;

b)

rozhodnutí podle § 2 odst. 3 a § 4 přísluší představenstvu;

c)

rozhodnutí podle § 3 odst. 2 přísluší předsedovi České advokátní komory.

§ 6

Společné řízení a vyloučení věci

      (1)  O všech kárných žalobách podaných proti témuž kárně obviněnému a proti všem kárně obviněným, kde skutky, které jsou předmětem kárné žaloby, spolu souvisí, se koná společné řízení před jedním kárným senátem; ustanovení § 9 tím není dotčeno.

      (2)  K urychlení kárného řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze kárné řízení o některém z kárných provinění nebo proti některému z kárně obviněných rozhodnutím kárného senátu vyloučit ze společného řízení.

ČÁST DRUHÁ

KÁRNÁ ŽALOBA

§ 7

      (1)  Kárná žaloba se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla České advokátní komory (dále jen ,,Komora"); kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba Komoře doručena.

      (2)  Kárná žaloba musí být podána písemně a musí obsahovat zejména popis skutku, v němž je spatřováno kárné provinění, odůvodnění a návrh na provedení důkazů v kárném řízení; v odůvodnění kárné žaloby je třeba uvést právní povinnnost, jejíž porušení je kárným žalobcem vytýkáno. Neobsahuje-li kárná žaloba tyto náležitosti, vyzve předseda kárného senátu kárného žalobce k odstranění vad podání ve lhůtě, kterou mu k tomu určí; lhůta nesmí být stanovena kratší jednoho týdne a delší dvou týdnů.

      (3)  Předseda kárného senátu doručí kárnou žalobu bez odkladu způsobem uvedeným v § 34 zákona kárně obviněnému; nepodaří-li se kárnou žalobu kárně obviněnému takto doručit, kárný senát kárné řízení přeruší.

§ 8

      Současně se zasláním kárné žaloby sdělí předseda kárného senátu kárně obviněnému jména ostatních členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti členů kárného senátu. Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než jeden týden a delší než dva týdny, ke kárné žalobě písemně vyjádřil.

§ 9

      Byla-li ohledně téhož skutku podána kárná žaloba oběma kárnými žalobci, zastaví se kárné řízení zahájené na základě kárné žaloby později došlé.

§ 10

      (1)  Kárnou žalobu může vzít kárný žalobce zpět do doby, než se kárný senát nebo v odvolacím řízení odvolací senát odebere k poradě; po zahájení jednání kárného senátu tak může učinit jen se souhlasem kárně obviněného.

      (2)  Byla-li kárná žaloba vzata zpět podle odstav-ce 1, kárné řízení se zastaví.


ČÁST TŘETÍ

ZASTAVENÍ A PŘERUŠENÍ KÁRNÜHO ŘÍZENÍ

§ 11

      (1)  Kárný senát kárné řízení zastaví:

a)

z důvodů uvedených v § 9 nebo § 10;

b)

byla-li kárná žaloba podána opožděně;

c)

neodstranil-li kárný žalobce vady kárné žaloby ve lhůtě určené mu předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat;

d)

byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů;

e)

byl-li kárně obviněný za skutek, který je předmětem kárné žaloby, postižen v jiném řízení, lze-li takový postih z hlediska účelu kárného řízení považovat za dostatečný;

f)

je-li předmětem kárné žaloby skutek uvedený v § 62 odst. 2 zákona a kárná žaloba byla podána ministrem spravedlnosti.

      (2)  Rozhodnutí podle odstavce 1 může být učiněno bez jednání.

§ 12

      (1)  Kárný senát kárné řízení přeruší v případě uvedeném v § 7 odst. 3 do doby, než dojde k doručení kárné žaloby kárně obviněnému.

      (2)  Kárný senát může kárné řízení přerušit:

a)

bylo-li ohledně skutku, který je předmětem kárné žaloby, zahájeno proti kárně obviněnému řízení před jiným orgánem, a to až do doby, kdy bude tímto orgánem pravomocně rozhodnuto;

b)

požádal-li kárně obviněný o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů, a to až do doby, než bude o této žádosti příslušným orgánem Komory rozhodnuto.

      (3)  Rozhodnutí kárného senátu podle odstavců 1 a 2 může být přijato bez jednání; o přerušení řízení vyrozumí bez odkladu předseda kárného senátu kárného žalobce a v případech uvedených v odstavci 2 i kárně obviněného.


ČÁST ČTVRTÁ

ŘÍZENÍ PŘED KÁRNîM SENÁTEM

Jednání

§ 13

      (1)  Uplynula-li lhůta daná kárně obviněnému k zaslání písemného vyjádření ke kárné žalobě a nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení bez jednání, nařídí předseda kárného senátu jednání, k němuž předvolá účastníky kárného řízení, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba.

      (2)  Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání.

      (3)  Jednání se konají v místě určeném předsedou kárného senátu.

      (4)  Předvolání k jednání musí být účastníkům kárného řízení a jejich zástupcům doručeno nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.

§ 14

      (1)  Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu.

      (2)  Jednání je neveřejné; ustanovení § 18 odst. 3 tím není dotčeno.

§ 15

      (1)  Jednání řídí předseda kárného senátu.

      (2)  Předseda kárného senátu činí vhodná opatření k tomu, aby jednání směřovalo k opatření podkladů pro spravedlivé posouzení a rozhodnutí věci a aby probíhalo důstojně a nerušeně; předseda senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo tímto kárným řádem svěřeny kárnému senátu nebo jinému orgánu Komory.

      (3)  O námitce toho, kdo nesouhlasí s opatřením nebo rozhodnutím předsedy senátu, které podle odstavce 2 učinil při jednání, rozhodne kárný senát.

§ 16

      (1)  Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce.

      (2)  Nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může kárný senát jednat v jeho nepřítomnosti.

      (3)  Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat, anebo požádá-li kárně obviněný nejpozději do zahájení jednání o jeho odročení a vedou-li k podání této žádosti důvody hodné zvláštního zřetele, rozhodne předseda kárného senátu o odročení jednání.

§ 17

      Je-li jednání vedeno v jazyce, který kárně obviněný neovládá, má právo na přibrání tlumočníka.

§ 18

      (1)  Důkazy v kárném řízení před kárným senátem lze provádět za podmínek stanovených § 33 odst. 4 zákona.

      (2)  Svědci, jakož i osoby, které byly požádány o podání nebo předložení důkazního prostředku, musí být poučeny o tom, že tak nejsou povinny v kárném řízení před kárným senátem učinit; učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu.

      (3)  V kárném řízení vedeném proti advokátnímu koncipientovi si předseda kárného senátu vyžádá od advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe. Předseda kárného senátu uvědomí tohoto advokáta o jednání a umožní mu na něm účast.

§ 19

      (1)  Jednání zahájí předseda kárného senátu; poté udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby. Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo.

      (2)  Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve mluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich zástupců předseda kárného senátu.

§ 20

      (1)  Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí; porady se mohou zúčastnit pouze členové kárného senátu a zapisovatel.

      (2)  Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním jeho členů; hlasování řídí předseda kárného senátu. Mladší člen kárného senátu hlasuje před starším, předseda senátu hlasuje poslední.

      (3)  K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen kárného senátu má jeden hlas.

      (4)  Hlasuje se nejprve o tom, zda se kárně obviněný dopustil kárného provinění. Bylo-li rozhodnuto, že se kárně obviněný kárného provinění dopustil, hlasuje se o uložení některého z kárných opatření podle § 32 odst. 1 zákona nebo o upuštění od uložení kárného opatření. Nelze-li většiny hlasů dosáhnout, připočte se hlas kárně obviněnému nejméně příznivý k hlasu po něm příznivějšímu, a tím se dosáhne většiny. Je-li sporné, které mínění je kárně obviněnému příznivější, rozhodne se o tom hlasováním.

      (5)  Každý člen kárného senátu musí hlasovat, i když byl v některé předchozí otázce přehlasován. Při hlasování o uložení kárného opatření se však může hlasování zdržet ten, kdo hlasoval pro zproštění kárné žaloby; jeho hlas se přičítá k hlasu pro kárně obviněného příznivějšímu.

§ 21

      (1)  O průběhu jednání se sepisuje protokol; předseda kárného senátu určí k sepsání protokolu zapisovatele, kterým může být některý ze členů kárného senátu.

      (2)  V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí.

      (3)  Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel; protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.

Rozhodnutí kárného senátu

§ 22

      Nezastaví-li kárný senát kárné řízení nebo nepřeruší-li kárné řízení z důvodů uvedených v § 12 odst. 2, kárný senát kárně obviněného kárné žaloby buď zprostí, nebo vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, a uloží mu kárné opatření, není-li dále stanoveno jinak.

§ 23

      Kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostí:

a)

nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána;

b)

nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, spáchal kárně obviněný;

c)

není-li skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, kárným proviněním.

§ 24

      (1)  Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, a uloží mu kárné opatření, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.

      (2)  Při ukládání kárného opatření se přihlíží zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.

      (3)  Kárný senát může vyslovit, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, a upustit od uložení kárného opatření, jestliže

a)

kárně obviněný projevil účinnou snahu po nápravě, zejména nahradil škodu, kterou kárným proviněním způsobil, nebo jinak odčinil způsobenou újmu, nebo

b)

v důsledku změny situace se výrazně snížila závažnost kárného provinění,

a takový způsob vyřízení věci lze s ohledem na osobu kárně obviněného a povahu kárného provinění považovat za dostačující.

§ 25

      Rozhodnutí vyhlásí předseda kárného senátu bezprostředně po skončení porady podle § 20; uvede při tom podstatné důvody, které kárný senát k přijetí rozhodnutí vedly, a poučí účastníky kárného řízení o opravných prostředcích.

ČÁST PÁTÁ

ODVOLÁNÍ A ŘÍZENÍ O NĚM

§ 26

Odvolání

      (1)  Odvolání proti rozhodnutí kárného senátu se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.

      (2)  Předseda kárné komise bez odkladu poté, co bylo odvolání doručeno,

a)

zašle stejnopis nebo opis odvolání ostatním účastníkům kárného řízení. Vyzve je současně, aby se nejpozději do dvou týdnů k odvolání písemně vyjádřili a toto písemné vyjádření předložili představenstvu;

b)

předloží odvolání spolu s kárným spisem představenstvu.

Řízení před odvolacím senátem

§ 27

      (1)  Předseda odvolacího senátu nařídí jednání k projednání odvolání pouze v případě, že je to k řádnému posouzení věci nezbytné.

      (2)  Pro jednání před odvolacím senátem se použijí přiměřeně ustanovení § 13 až 21; důkazy se zpravidla neprovádějí.

§ 28

      Odvolací senát přezkoumá výrok odvoláním napadeného rozhodnutí, jakož i správnost kárného řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

§ 29

      (1)  Odvolací senát zruší odvoláním napadené rozhodnutí a kárné řízení zastaví, jsou-li k tomu důvody uvedené v § 11.

      (2)  Je-li do doby, než se odvolací senát odebere k poradě, nebo není-li v řízení o odvolání nařízeno jednání do dne, který předchází dni, kdy odvolací senát projedná odvolání, vzato odvolání zpět, odvolací senát řízení o odvolání zastaví; to neplatí, podal-li odvolání proti témuž výroku i další účastník kárného řízení a odvolání bylo vzato zpět pouze jedním z nich.

§ 30

      Vychází-li odvoláním napadené rozhodnutí ze správně zjištěného skutkového stavu anebo je-li po doplnění dokazování v řízení před odvolacím senátem skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout, odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a rozhodne ve věci samé, pokud

a)  odvoláním napadeným rozhodnutím bylo vysloveno, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 1;

b)  odvoláním napadeným rozhodnutím bylo uloženo kárné opatření, které je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně přísné.

§ 31

      Odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí, pokud

a)  kárný senát kárné řízení zastavil, ačkoliv k tomu nebyly dány důvody uvedené v § 11;

b)  kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostil, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 23;

c)  uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřené nebo bylo-li upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 24 odst. 3;

d)  odvoláním napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu;

e)  trpí kárné řízení před kárným senátem závažnými vadami; za takové vady je třeba považovat zejména porušení ustanovení zákona nebo tohoto kárného řádu, jimiž se má zabezpečit náležité posouzení věci, nebo porušení práv kárně obviněného uvedených v § 33 odst. 3 zákona.

§ 32

      Odvolací senát odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí, jestliže

a)  odvolání bylo podáno opožděně;

b)  odvolání bylo podáno osobou, která není k podání odvolání oprávněna, nebo osobou, která se práva odvolání výslovně vzdala, anebo osobou, která znovu podala odvolání, ačkoliv své předchozí odvolání vzala zpět;

c)  není důvod k postupu podle § 30 nebo § 31;

d)  jsou dány důvody ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedené v § 31 písm. a) a b), avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným;

e)  je dán důvod ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedený v § 31 písm. c) spočívající v tom, že uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně mírné, nebo v tom, že bylo upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 24 odst. 3, avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným.

§ 33

Řízení před kárným senátem
po zrušení rozhodnutí

      (1)  Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem podle § 31, je kárný senát v novém řízení vázán právním názorem odvolacího senátu.

      (2)  Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem z důvodů uvedených v § 31 písm. c), d) nebo e) na základě odvolání, které podal pouze kárně obviněný, nemůže v novém řízení před kárným senátem dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

ČÁST ŠESTÁ

OBNOVA KÁRNÜHO ŘÍZENÍ

§ 34

      (1)  Skončilo-li kárné řízení proti určité osobě pravomocným rozhodnutím, lze v takovém řízení proti této osobě pro týž skutek pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; to neplatí, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.

      (2)  Kárné řízení lze na návrh účastníka kárného řízení obnovit, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárným orgánům dříve neznámé, které nemohly být v kárném řízení uplatněny bez zavinění účastníka a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit příznivější rozhodnutí pro advokáta nebo advokátního koncipienta, o němž bylo vysloveno, že se dopustil kárného provinění.

      (3)  Návrh na obnovu kárného řízení je nutno podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se ten, kdo obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit.

      (4)  Návrh na obnovu není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

      (5)  Pro návrh na obnovu kárného řízení se použije přiměřeně části druhé.

§ 35

      (1)  O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje kárný senát ustanovený pro tento účel předsedou kárné komise; předseda kárné komise přitom postupuje přiměřeně podle § 2 až 4.

      (2)  V řízení o povolení obnovy postupuje kárný senát přiměřeně podle části třetí a čtvrté; jednání nemusí být nařízeno.

      (3)  Kárný senát návrh na obnovu řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí.

      (4)  Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení je přípustné odvolání, o němž rozhoduje odvolací senát ustanovený pro tento účel představenstvem; představenstvo přitom postupuje přiměřeně podle § 5. V řízení o odvolání postupuje odvolací senát přiměřeně podle části páté.

      (5)  Povolením obnovy se všechna rozhodnutí přijatá v původním kárném řízení ruší.

§ 36

      (1)  Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení musí být doručeno tomu, kdo návrh podal, jakož i dalším účastníkům původního kárného řízení způsobem uvedeným v § 34 zákona.

      (2)  Písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení musí být doručeno tomu, kdo odvolání podal, jakož i dalším účastníkům původního kárného řízení.

§ 37

      (1)  Jakmile nabude právní moci rozhodnutí o povolení obnovy kárného řízení, kárný senát ustanovený podle § 35 odst. 1 věc znovu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo jak v původním kárném řízení, tak i v řízení o návrhu na povolení obnovy kárného řízení.

      (2)  Bylo-li pravomocně rozhodnuto o povolení obnovy řízení jen na návrh kárně obviněného, nemůže mu být v novém kárném řízení uloženo přísnější kárné opatření, než jaké bylo uloženo původním rozhodnutím.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

O ROZHODNUTÍCH V KÁRNÜM ŘÍZENÍ

§ 38

      (1)  Rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, přijaté při jednání musí být předsedou kárného se-nátu nebo předsedou odvolacího senátu vyhlášeno způsobem uvedeným v § 25.

      (2)  Opatření přijaté při jednání předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu podle § 15 odst. 2 a kárným senátem nebo odvolacím senátem podle § 15 odst. 3 musí být předsedou senátu vyhlášeno.

      (3)  Bylo-li rozhodnutí přijato bez jednání, výrok rozhodnutí se písemně zaznamená; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 se přitom použijí přiměřeně.

§ 39

      (1)  Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí být doručeno účastníkům kárného řízení způsobem uvedeným v § 34 zákona.

      (2)  Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté kárným senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání podle § 35 odst. 1 zákona.

      (3)  Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté odvolacím senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti jeho přezkoumání ve správním soudnictví.<sup>1)

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ,

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 40

      Úkony v kárném řízení mimo jednání činí předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu; předseda senátu může pověřit provedením těchto úkonů jiného člena senátu. O provedení úkonu se pořídí záznam.

§ 41

Kárný spis

      (1)  Předseda kárné komise založí poté, co mu došla kárná žaloba, kárný spis. Za vedení kárného spisu odpovídá předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu.

      (2)  Součástí kárného spisu jsou zejména kárná žaloba, písemná vyjádření, protokol o jednání, odvolání, záznamy, jakož i jiné písemnosti a ostatní důkazní prostředky, které byly v průběhu kárného řízení účastníky kárného řízení předloženy nebo v souladu se zákonem a tímto kárným řádem kárnými orgány získány.

      (3)  Do kárného spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy účastníci kárného řízení a jejich zástupci; z důležitých důvodů tak mohou činit se souhlasem předsedy kárné komise i jiné osoby. O nahlédnutí do kárného spisu se učiní záznam, který je jeho součástí.

      (4)  Komora uloží kárný spis po dobu osmdesáti let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým kárné řízení skončilo.

      (5)  Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních předpisů.2)

§ 42

      (1)  Kárná řízení a disciplinární řízení zahájená přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů3) dokončí kárné senáty, které předseda kárné komise ustanoví bez odkladu po nabytí účinnosti této vyhlášky; ustanovení § 2 až 4 se užijí přiměřeně.

      (2)  Řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutím kárných senátů zřízených podle dosavadních předpisů4) dokončí představenstvo.

      (3)  Řízení o odvoláních proti rozhodnutím disciplinárních senátů zřízených podle dosavadních předpisů5) dokončí představenstvo.

      (4)  O opravných prostředcích a odvoláních proti rozhodnutím kárných senátů uvedených v odstavci 1 rozhoduje představenstvo.

§ 43

      Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 se užije na spisy vzniklé v kárném nebo disciplinárním řízení vedeném podle dřívějších předpisů, pokud toto řízení bylo pravomocně skončeno do dne účinnosti této vyhlášky.

§ 44

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.</sup>