328

VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 5. září 2001
o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému






      Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (dále jen ,,zákon") k provedení § 5 odst. 4, § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a) zákona:

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY KOORDINACE SLOŽEK INTEGROVANÜHO ZÁCHRANNÜHO SYSTÜMU PŘI SPOLEČNÜM ZÁSAHU

§ 1

Zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému

      (1)  Koordinací složek integrovaného záchranného systému (dále jen ,,složka") při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

      (2)  Koordinace složek spočívá v zajišťování následujících činností:

a)

vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události a jí vyvolaných ohrožení za využití výsledků souběžně organizovaného průzkumu,

b)

uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo zásahu, jejichž přítomnost zde není potřebná,

c)

záchrana bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku, popřípadě jejich evakuace,

d)

poskytnutí neodkladné zdravotní péče zraněným osobám,

e)

přijetí nezbytných opatření pro ochranu životů a zdraví osob ve složkách (dále jen ,,síly"), které zahrnuje

      1.  rozdělení místa zásahu na zóny s charakteristickým nebezpečím, stanovení odpovídajícího režimu práce a způsobu ochrany života a zdraví sil včetně použití ochranných prostředků,
      2.  zohlednění zvláštností místa zásahu při činnosti složek, jako jsou technologie výrob, konstrukční a dispoziční řešení objektů, vlastností přítomných nebo vznikajících látek,
      3.  vytvoření týlu, podmínky pro odpočinek sil, stanovení odpovídajícího režimu jejich práce a odpočinku; pokud to velitelé nebo vedoucí složek (dále jen ,,vedoucí složky") vyžadují, vytvoření společného materiálního a finančního zabezpečení složek,
      4.  přerušení záchranných prací, pokud jsou bezprostředně ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemi by vznikly závažnější nepříznivé následky než ty, které hrozí vzniklou mimořádnou událostí,

f)

přerušení trvající příčiny vzniku ohrožení vyvolaných mimořádnou událostí, například provizorní opravou, zamezením úniku nebezpečných látek, vyloučením nebo omezením provozu havarovaných zařízení,

g)

omezení ohrožení vyvolané mimořádnou událostí a stabilizace situace v místě zásahu, například hašením požárů, ochlazováním konstrukcí, ohraničením uniklých látek, odstraněním staveb a porostů nebo provedením terénních úprav,¹)

h)

přijetí odpovídajících opatření v místech, kde se očekávají účinky při předpokládaném šíření mimořádné události, které zajistí

      1.  průzkum šíření mimořádné události,
      2.  informování nebo varování obyvatelstva na území ve směru šíření mimořádné události, která je může ohrozit svými účinky,
      3.  evakuace obyvatelstva, popřípadě též zvířat,
      4.  vyhledání zraněných nebo bezprostředně ohrožených osob,
      5.  ošetření zraněných osob,
      6.  poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat,
      7.  regulace volného pohybu osob a dopravy v místě zásahu a v jeho okolí,
      8.  střežení evakuovaného území a majetku,

i)

poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám,

j)

poskytnutí neodkladné veterinární péče zraněným zvířatům,

k)

poskytování nutných informací příbuzným osobám, které jsou výrazně postiženy mimořádnou událostí,

l)

podávání nezbytných informací o mimořádné události a o prováděných záchranných a likvidačních pracích sdělovacím prostředkům a veřejnosti,

m)

dokumentování údajů a skutečností za účelem zjišťování a objasňování příčin vzniku mimořádné události, a

n)

dokumentování záchranných a likvidačních prací, které obsahuje základní přehled o nasazených složkách a časový sled prováděných činností.

§ 2

Jednotlivé úrovně koordinace složek při společném zásahu

      Koordinace složek při společném zásahu je prováděna

a)

velitelem zásahu²) v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen ,,místo zásahu") na taktické úrovni,

b)

operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému³) na operační úrovni, nebo

c)

přednostou okresního úřadu, primátorem města Brna nebo Ostravy anebo Plzně (dále jen ,,přednosta okresního úřadu"), hejtmanem kraje a v Praze primátorem hlavního města Prahy (dále jen ,,hejtman") nebo Ministerstvem vnitra⁴) (dále jen ,,ministerstvo") a ostatními správními úřady v případech stanovených zákonem⁵) na strategické úrovni.

Koordinace složek na taktické úrovni

§ 3

Koordinace velitelem zásahu

      (1)  Koordinaci složek při společném zásahu v místě zásahu provádí velitel zásahu⁶) sám nebo prostřednictvím jím zřízených výkonných orgánů, kterými jsou štáb velitele zásahu, velitelé sektorů a velitelé úseků.

      (2)  Není-li v místě zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem na druh mimořádné události přísluší řízení záchranných a likvidačních prací (dále jen ,,odpovědný orgán") podle zvláštních právních předpisů,⁷) zajistí jeho vyrozumění územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (dále jen ,,operační a informační středisko"). Velitel jednotek požární ochrany řídí záchranné a likvidační práce v místě zásahu do příchodu odpovědného orgánu.

      (3)  Velitel zásahu

a)

organizuje záchranné a likvidační práce s ohledem na zásady koordinace složek podle § 1 a po konzultaci s vedoucími složek stanoví celkový postup provedení záchranných a likvidačních prací; při tom vychází z typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18),

b)

zajišťuje součinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, včetně označení velitele zásahu, náčelníka a členy štábu velitele zásahu a vedoucího složky (§ 4),

c)

ukládá příkazy⁸) vedoucím složek; síly a prostředky složek nadále podléhají vedoucím složek,

d)

organizuje členění místa zásahu (§ 5),

e)

stanovuje v místě zásahu svého nástupce pro případ předání funkce velitele zásahu,

f)

organizuje spojení mezi místem zásahu a územně příslušným operačním a informačním střediskem při předávání informací (§ 6),

g)

vyhlašuje nebo upřesňuje pro místo zásahu odpovídající stupeň poplachu územně příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému (dále jen ,,poplachový plán"),

h)

povolává potřebné množství sil a prostředků složek na místo zásahu prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního střediska, a

i)

organizuje součinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc, se správními úřady, s orgány obcí a jejich organizačními složkami.⁹)

      (4)  Velitel zásahu řídí přímo

a)

osoby, které určil do funkcí, například náčelníka štábu velitele zásahu, velitele průzkumné skupiny, velitele sektoru, velitele úseku, a

b)

vedoucí složek, vyjma těch, kteří jsou pod přímým velením velitele sektoru nebo velitele úseku.

      (5)  Velitel zásahu odvolává

a)

osobu, kterou určil do funkce, pokud neplní nebo nemůže plnit úkoly; za odvolané jmenuje jejich nástupce po konzultaci s přímým nadřízeným odvolaného v místě zásahu, a

b)

složku, která neplní nebo nemůže plnit svoje úkoly anebo pokud její síly a prostředky nejsou v místě zásahu potřebné.

      (6)  V případě, že velitel zásahu nemůže vykonávat svoje oprávnění a plnit povinnosti, stává se velitelem zásahu

a)

nástupce, kterého určil v místě zásahu předem,

b)

jiný vedoucí složky, která provádí v místě zásahu převažující činnost, nebo

c)

zástupce odpovědného orgánu za podmínek uvedených v odstavci 2.

      (7)  Změna velitele zásahu se provádí tak, že odstupující velitel zásahu sdělí novému veliteli zásahu informace o situaci, cíli a prioritách postupu složek v místě zásahu a oznámí přímo podřízeným své odstoupení. Není-li účast odstupujícího velitele zásahu možná, nový velitel zásahu převzetí řízení zásahu oznámí sám. Nový velitel zásahu se ujme řízení zásahu prohlášením, že řízení zásahu přebírá a oznámí tuto skutečnost na územně příslušné operační a informační středisko. Zároveň poznamená tuto skutečnost ve zprávě o zásahu.

      (8)  Ve zprávě o zásahu se zaznamená čas změny velitele zásahu, jeho jméno a příjmení.

§ 4

Součinnost mezi vedoucími složek v místě zásahu

      (1)  Součinnost mezi vedoucími složek je zajišťována prostřednictvím

a)

velitele zásahu,

b)

velitele sektoru nebo velitele úseku, jejichž úkoly jsou ve vztahu k řízení součinnosti složek obdobné jako ve zvláštním právním předpisu,¹⁰)

c)

štábu velitele zásahu, jehož vnitřní struktura je stanovena zvláštním právním předpisem,¹¹) nebo

d)

spojení.

      (2)  Vedoucí složky

a)

ohlašuje veliteli zásahu svoji přítomnost, množství sil a prostředků složky ihned poté, co se dostaví na místo zásahu,

b)

podřizuje se příkazům velitele zásahu, popřípadě velení velitele úseku nebo velitele sektoru (dále jen ,,nadřízený"), podává mu informace o plnění úkolů a o situaci v místě svého nasazení; v případě bezprostředního ohrožení života sil je oprávněn změnit rozhodnutí nadřízených,

c)

předává řízení složky po dobu nepřítomnosti nástupci,

d)

oznamuje nadřízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zdraví a života sil složek, a činí neodkladná opatření k ochraně jejich životů a zdraví, a

e)

předává veliteli zásahu potřebné podklady pro zpracování zprávy o zásahu.

      (3)  Velitel zásahu, náčelník a členové štábu velitele zásahu jsou označeni podle zvláštního právního předpisu.¹²) Jejich označení zajišťuje Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen ,,hasičský záchranný sbor").

      (4)  Vedoucí složky je v místě zásahu označen reflexní vestou nebo rukávovou páskou. Toto označení vyjadřuje také jeho příslušnost ke složce. Každá složka si zabezpečuje označení sama.

§ 5

Organizace členění místa zásahu

      (1)  Velitel zásahu člení místo zásahu podle rozsahu mimořádné události, potřeb koordinace záchranných a likvidačních prací organizačně na

a)

vnější zónu pro uzavření místa zásahu,

b)

nebezpečnou zónu s charakteristickým nebezpečím v místě zásahu,

c)

nástupní prostor,

d)

týlový prostor,

e)

dekontaminační prostor,

f)

prostor pro poskytnutí zdravotní péče osob postižených mimořádnou událostí,

g)

shromaždiště evakuovaných,

h)

prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachráněných zvířat, popřípadě též poskytnutí veterinární péče,

i)

prostor pro umístění a identifikaci obětí,

j)

prostor předpokládaného šíření mimořádné události,

k)

úsek a sektor, přičemž úsekem se rozumí část místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidační práce, a sektorem se rozumí několik úseků.

      (2)  Velitel zásahu stanoví místo pro

a)

velitelské stanoviště,

b)

stanoviště štábu velitele zásahu,

c)

informování sdělovacích prostředků, a

d)

informování o osobách postižených mimořádnou událostí.

§ 6

Koordinace složek s operační úrovní

      (1)  Za obsah, formu a aktuálnost informací odesílaných z místa zásahu na územně příslušné operační a informační středisko odpovídá velitel zásahu. Informace obsahují údaje o

a)

situaci v místě zásahu,

b)

času zahájení a ukončení záchranných a likvidačních prací,

c)

nasazených silách a prostředcích složek, jejich potřebě, popřípadě o potřebě jiné pomoci, údaje o činnosti složek, osobní a věcné pomoci poskytované v místě zásahu,

d)

vyhlášeném stupni poplachu v místě zásahu,

e)

změně v obsazení funkce velitele zásahu,

f)

stavu záchranných a likvidačních prací v místě zásahu,

g)

zásadní změně situace v místě zásahu včetně zranění nebo usmrcení osob nebo vzniku rozsáhlých škod,

h)

odjezdu složek z místa zásahu, a

i)

významných informacích poskytnutých veřejnosti.

      (2)  V případě potřeby součinnosti více složek předává ostatní složka¹³) informace o vzniku mimořádné události územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, u kterého je vedena v územně příslušném poplachovém plánu.


Koordinace složek na strategické úrovni

§ 7

Účel koordinace

      Koordinace složek na strategické úrovni se provádí za účelem

a)

zapojení sil, prostředků a oprávnění v působnosti ministerstva, ostatních ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a přednostů okresních úřadů ve prospěch a v souladu s potřebami záchranných a likvidačních prací, jakož i ochrany obyvatelstva podle územně příslušného poplachového plánu v souladu s vnějšími havarijními plány a havarijním plánem okresu, popřípadě s využitím zahraniční pomoci,

b)

stanovení priorit záchranných a likvidačních prací při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu,

c)

zabezpečení materiálních a finančních podmínek¹⁴) pro činnost složek při provádění záchranných a likvidačních prací, a

d)

zajištění návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřeními pro krizové stavy.

§ 8

Koordinace ministerstvem

      (1)  Ministerstvo provádí ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací prostřednictvím Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen ,,generální ředitelství") podle § 7 odst. 3 zákona povoláváním a nasazováním sil, prostředků a koordinací pomoci¹⁵) poskytované postiženému území z jiných krajů, okresů, ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a ze zahraničí.

      (2)  Při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generální ředitelství

a)

zabezpečuje opatření ve prospěch záchranných a likvidačních prací z úrovně ministerstva, ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů,

b)

analyzuje a hodnotí situaci v postiženém území s využitím podkladů poskytovaných ostatními správními úřady a zpracovává návrhy na opatření,

c)

eviduje a sleduje účinnost nasazení sil a prostředků,

d)

organizuje ochranu obyvatelstva postiženého území,

e)

dokumentuje činnost a postup při provádění záchranných a likvidačních prací,

f)

zpracovává informace pro sdělovací prostředky,

g)

organizuje spojení ministerstva s postiženým územím, a

h)

udržuje a koordinuje spojení s příslušnými krizovými štáby krajů a okresů prostřednictvím operačních a informačních středisek.

§ 9

Koordinace hejtmanem

      (1)  Hejtman koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

      (2)  Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje hejtman krizový štáb kraje u hasičského záchranného sboru kraje. Krizový štáb kraje na krajské úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů hejtmana. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s příslušnými krizovými štáby sousedících krajů, krizovými štáby okresů v kraji a s generálním ředitelstvím.


§ 10

Koordinace přednostou okresního úřadu

      (1)  Přednosta okresního úřadu koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; při tom vychází z havarijního plánu okresu nebo z vnějších havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.

      (2)  Při koordinaci záchranných a likvidačních prací zřizuje přednosta okresního úřadu krizový štáb okresu. Krizový štáb okresu na okresní úrovni plní úkoly uvedené v § 8 odst. 2 písm. b) až f) podle pokynů přednosty okresního úřadu. Dále udržuje prostřednictvím operačních a informačních středisek spojení s místem nebo místy zásahu, příslušným krizovým štábem kraje, krizovými štáby sousedících okresů zasažených mimořádnou událostí a s generálním ředitelstvím.


§ 11

      Krizový štáb kraje nebo krizový štáb okresu (dále jen ,,krizový štáb") svolává jeho zřizovatel zejména při krizových stavech nebo při vyhlášení třetího anebo zvláštního stupně poplachu územně příslušného poplachového plánu¹⁶) (dále jen ,,stupeň poplachu"). Podnět ke svolání krizového štábu může dát též řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje; o jeho svolání neprodleně informuje zřizovatele krizového štábu a řídí jeho činnost do jeho rozhodnutí.


ČÁST DRUHÁ

ZÁSADY SPOLUPRÁCE OPERAČNÍCH STŘEDISEK ZÁKLADNÍCH SLOŽEK

§ 12

      (1)  Operační středisko základní složky¹⁷) vyhodnotí tísňové volání, které je mu doručeno, a pokud

a)

řešení mimořádné události náleží do jeho věcné působnosti, vyžádá si v případě potřeby spolupráci další základní složky prostřednictvím jejího operačního střediska, nebo

b)

řešení mimořádné události nenáleží do jeho věcné nebo místní působnosti, předá přijaté informace operačnímu středisku základní složky, které je k řešení mimořádné události příslušné; pokud řešení této mimořádné události vyžaduje součinnost několika složek, předá přijaté informace také územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku, jehož prostřednictvím se vyžaduje součinnost těchto složek.

      (2)  Operační středisko základní složky může, pokud je to technicky možné, přepojit tísňové volání, které vyhodnotí podle odstavce 1 písm. b) a c), přímo na základní složku, která je k řešení mimořádné události příslušná, nebo na operační středisko místně příslušné základní složky anebo na územně příslušné operační a informační středisko.

      (3)  Základní složky jsou informovány o nebezpečích vzniku mimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních středisek. Je-li to nutné pro provádění záchranných a likvidačních prací, operační a informační střediska informují o nebezpečích vzniku mimořádných událostí určené osoby dotčených správních úřadů s krajskou nebo okresní působností, dotčených obcí a právnické a fyzické osoby.

      (4)  Operační a informační střediska si vyměňují informace s operačními středisky základních složek pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému a informace nutné pro vzájemnou spolupráci.

ČÁST TŘETÍ

PODROBNOSTI O ÚKOLECH OPERAČNÍCH A INFORMAČNÍCH STŘEDISEK

§ 13

      Operační a informační středisko plní následující úkoly:

a)

zabezpečuje obsluhu telefonní linky tísňového volání čísla 150 a v případech určených ministerstvem také obsluhu telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání,¹⁸)

b)

dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,

c)

spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému,

d)

udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,

e)

vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou událostí,

f)

předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a

g)

zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona.¹⁹)

ČÁST ČTVRTÁ

OBSAH DOKUMENTACE INTEGROVANÜHO ZÁCHRANNÜHO SYSTÜMU, ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE A PODROBNOSTI O STUPNÍCH POPLACHŮ POPLACHOVÉHO PLÁNU

§ 14

Obsah a zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému

      (1)  Dokumentací integrovaného záchranného systému je

a)

havarijní plán okresu (§ 25) a vnější havarijní plán (§ 26),

b)

dohoda o poskytnutí pomoci (§ 15),

c)

dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy (§ 16),

d)

dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek (§ 17),

e)

typové činnosti složek při společném zásahu (§ 18), a

f)

územně příslušný poplachový plán, kterým je ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému (dále jen ,,ústřední poplachový plán") nebo poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje (dále jen ,,poplachový plán kraje") anebo poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu (dále jen ,,poplachový plán okresu") (§ 19).

      (2)  Generální ředitelství zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. b) až e) a ústřední poplachový plán.

      (3)  Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává a vede dokumentaci integrovaného záchranného systému uvedenou v odstavci 1 písm. a) až d), poplachový plán kraje a poplachový plán okresu.

      (4)  Pokud některé dokumenty uvedené v odstavci 1 obsahují zvláštní²⁰) nebo utajované skutečnosti,²¹) dělí se dokumentace integrovaného záchranného systému do ucelených samostatných částí, oddílů nebo kapitol takovým způsobem, aby byla chráněna jen příslušná část se zvláštní nebo utajovanou skutečností.

§ 15

Dohoda o poskytnutí pomoci

      Dohodami o poskytnutí pomoci jsou

a)

písemné dohody o poskytnutí plánované pomoci na vyžádání,²²) které uzavírá generální ředitelství nebo hasičský záchranný sbor kraje pro sestavení poplachových plánů a které stanovují rozsah poskytnutí pomoci ostatní složkou podle § 21 odst. 4 zákona,

b)

písemné dohody, kterými může hasičský záchranný sbor kraje nebo přednosta okresního úřadu nebo starosta obce předem sjednat způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci²³) pro potřebu záchranných a likvidačních prací, a

c)

dohody podle § 10 odst. 2 písm. e) zákona; jejich uzavření se zveřejňuje ve Věstníku vlády pro krajské úřady, okresní úřady a orgány obcí.

§ 16

Dokumentace o společných záchranných a likvidačních pracích a statistické přehledy

      (1)  Složky zpracovávají vlastní dokumentaci o záchranných a likvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu.

      (2)  Velitel zásahu zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo zásahu. Předá ji hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od ukončení zásahu. Pokud je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, je považována za zprávu o zásahu jím zpracovávaná zpráva o zásahu podle zvláštního právního předpisu.²⁴)

      (3)  Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí, a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Předává ji hejtmanovi nebo přednostovi okresního úřadu, pokud záchranné a likvidační práce koordinovali.

      (4)  Zpráva o zásahu obsahuje údaje o vzniku mimořádné události, prováděných záchranných a likvidačních pracích, použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu, následcích mimořádné události, velikosti škod a uchráněných hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomoci a grafické znázornění místa zásahu.

      (5)  Hasičský záchranný sbor zpracovává statistiku o mimořádných událostech spojených se společnými záchrannými a likvidačními pracemi složek podle zvláštního právního předpisu²⁵)^,26) tak, aby statistické výstupy byly využitelné pro analýzy mimořádných událostí podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo podle zvláštního právního předpisu²⁷) anebo pro potřeby obnovy území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické potřeby složek nebo právnických a fyzických osob.

§ 17

Dokumentace o společných školeních, instruktážích a o cvičení složek

      (1)  Dokumentace o společných školeních, instruktážích složek²⁸) (dále jen ,,odborná příprava") obsahuje téma a datum odborné přípravy, seznam a podpisy osob, které se jí účastnily, jména, příjmení a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly.

      (2)  Dokumentace o cvičení²⁹) složek obsahuje zejména cíl, námět a účel cvičení, jméno a příjmení osoby, která je zodpovědná za organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný postup při provedení cvičení s časovými údaji. Uvedenou dokumentaci zpracovává hasičský záchranný sbor kraje nebo generální ředitelství. Dokumentaci o cvičení schvaluje před jeho provedením ten, kdo je oprávněn nařídit prověřovací cvičení nebo taktické cvičení podle § 17 odst. 3 zákona. Po provedení cvičení je dokumentace o cvičení doplněna o vyhodnocení cvičení a o přijaté závěry.

      (3)  Dokumentace o společné odborné přípravě a o cvičení složek se ukládá u jejího zpracovatele po dobu 5 let.

§ 18

Typové činnosti složek při společném zásahu

      Typové činnosti složek při společném zásahu, které vydává generální ředitelství,³⁰) obsahují postup složek při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události.

§ 19

Územně příslušný poplachový plán

      (1)  Územně příslušný poplachový plán je uložen na územně příslušném operačním a informačním středisku a obsahuje

a)

spojení na základní a ostatní složky,

b)

přehled sil a prostředků ostatních složek, včetně přehledu sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty také ty, které okres, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,³¹) nebo na základě jiných dohod,³²) a

c)

způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů,³³) právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu.

      (2)  Ústřední poplachový plán se použije při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací generálním ředitelstvím podle § 7 odst. 3 zákona.

      (3)  Poplachový plán kraje se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na krajské úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo hejtman v případech stanovených zákonem.³⁴)

      (4)  Poplachový plán okresu se použije, pokud je vyžadována pomoc podle § 20 odst. 2 zákona a pokud koordinaci záchranných a likvidačních prací provádí na okresní úrovni hasičský záchranný sbor kraje nebo přednosta okresního úřadu v případech stanovených zákonem³⁵) anebo pokud jsou záchranné a likvidační práce koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

      (5)  Výpisy z poplachového plánu kraje nebo poplachového plánu okresu obdrží pro svoji potřebu operační střediska základních složek od hasičského záchranného sboru kraje.

Podrobnosti o stupních poplachů

§ 20

      (1)  Stupeň poplachu předurčuje potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a také na úrovni koordinace složek při společném zásahu uvedené v § 2.

      (2)  V rámci integrovaného záchranného systému se vyhlašují čtyři stupně poplachu. Čtvrtý stupeň, který je označen jako zvláštní, je stupněm nejvyšším.

      (3)  Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační a informační středisko³⁶) při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační a informační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostí, pokud je na něm více jak jedno místo zásahu.

§ 21

První stupeň poplachu

      První stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

a)

mimořádná událost ohrožuje jednotlivé osoby, jednotlivý objekt nebo jeho část, s výjimkou objektu, kde jsou složité podmínky pro zásah,³⁷) jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m², nebo

b)

záchranné a likvidační práce provádí základní složky, které není nutno při společném zásahu nepřetržitě koordinovat.

§ 22

Druhý stupeň poplachu

      Druhý stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

a)

mimořádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m²,

b)

záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky z kraje nebo okresu, kde mimořádná událost probíhá, nebo

c)

je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při společném zásahu.

§ 23

Třetí stupeň poplachu

      (1)  Třetí stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

a)

mimořádná událost ohrožuje více jak 100 a nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železniční přepravy, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km², povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě, nebo

b)

záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prostředky z jiných krajů nebo jiných okresů než z těch, které byly postiženy mimořádnou událostí, nebo

c)

je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky.

      (2)  Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka hasičského záchranného sboru kraje oznamuje operační a informační středisko kraje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu kraje hejtmanovi. Stejným způsobem nebo na základě žádosti velitele zásahu se oznamuje vyhlášení třetího stupně poplachu poplachového plánu okresu přednostovi okresního úřadu.

§ 24

Zvláštní stupeň poplachu

      (1)  Zvláštní stupeň poplachu je vyhlašován v případě, že

a)

mimořádná událost ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km²,

b)

záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně využití sil a prostředků z jiných krajů a okresů než z těch, které byly mimořádnou událostí postiženy, popřípadě je nutno použít pomoc podle § 22 zákona nebo zahraniční pomoci,

c)

je nutné složky při společném zásahu v místě zásahu koordinovat velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na sektory a úseky, nebo

d)

společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni podle § 2 písm. c).

      (2)  Vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese oznamuje územně příslušné operační a informační středisko přednostovi okresního úřadu a operační a informační středisko kraje hejtmanovi při vyhlášení tohoto stupně poplachu podle poplachového plánu kraje.

      (3)  Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu v okrese operační a informační středisko kraje na základě žádosti územně příslušného operačního a informačního střediska povolává a nasazuje síly a prostředky z ostatních okresů, koordinuje krajskou pomoc postiženému okresu a informuje o vyhlášení zvláštního stupně poplachu generální ředitelství. Obdobným způsobem pomáhá operační a informační středisko generálního ředitelství postiženému okresu, kraji nebo hlavnímu městu Praze.


ČÁST PÁTÁ

ZÁSADY A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ HAVARIJNÍHO PLÁNU OKRESU A VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU

§ 25

Havarijní plán okresu

      (1)  Havarijní plán okresu se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu.

      (2)  Havarijní plán okresu zpracovává hasičský záchranný sbor kraje za použití

a)

analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území okresu,

b)

podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami,³⁸) a

c)

podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady,³⁹) jednotlivými složkami a ve spolupráci s nimi.

      (3)  Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území okresu se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou

a)

přehled zdrojů mimořádných událostí,

b)

přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, a

c)

předpokládané záchranné a likvidační práce.

      (4)  Způsob zpracování havarijního plánu okresu je uveden v příloze č. 1.

      (5)  Havarijní plán okresu se zpracovává v minimálně dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení havarijního plánu okresu se ukládá jako součást krizového plánu okresu pro jednání bezpečnostní rady okresu a krizového štábu okresu, druhé vyhotovení se ukládá na územně příslušném operačním a informačním středisku.

      (6)  Územní střediska nebo okresní střediska zdravotnické záchranné služby,⁴⁰) okresní (obvodní, městská) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky, dotčené správní úřady a obce obdrží od hasičského záchranného sboru kraje příslušné výpisy z havarijního plánu okresu, které jsou potřebné pro rozpracování jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.

Vnější havarijní plán

§ 26

      Vnější havarijní plán se zpracovává

a)

pro jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření podle § 27, nebo

b)

pro objekty a zařízení,⁴¹) u kterých je možnost vzniku závažné havárie⁴²) způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky⁴³) podle zvláštního právního předpisu.²⁶)^,44)

§ 27

Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření

      (1)  Vnější havarijní plán jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření (dále jen ,,vnější havarijní plán") zpracovává hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,⁴⁵) u kterého je stanovena zóna havarijního plánování.⁴⁶)

      (2)  Pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více krajů, zpracují příslušné hasičské záchranné sbory těchto krajů dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého kraje (dále jen ,,dílčí část") a předají je hasičskému záchrannému sboru kraje, v jehož územním obvodu se nachází jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření se stanovenou zónou havarijního plánování (dále jen ,,koordinující hasičský záchranný sbor").

      (3)  Koordinující hasičský záchranný sbor sjednocuje postup příslušných hasičských záchranných sborů krajů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jeho změny, sestavuje vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování, projednává jej s držitelem povolení k jednotlivým činnostem (dále jen ,,držitel povolení") a s dotčenými ústředními správními úřady.

      (4)  Zpracování vnějšího havarijního plánu nebo jeho dílčí části vychází z podkladů žadatele o povolení k jednotlivým činnostem (dále jen ,,žadatel o povolení") a držitele povolení podle zvláštního právního předpisu⁴⁷) a dílčích podkladů připravených příslušnými okresními úřady,⁴⁸) složkami a obcemi.

      (5)  Způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.

      (6)  Projednání vnějšího havarijního plánu s dotčenými obcemi a dotčenými správními úřady ve svém správním obvodu zabezpečuje příslušný hasičský záchranný sbor kraje. Případné spory při jeho projednání řeší hejtman kraje, který koordinuje přípravu na řešení mimořádných událostí v kraji.⁴⁹)

      (7)  Koordinující hasičský záchranný sbor nebo hasičský záchranný sbor kraje, který zpracoval vnější havarijní plán, zajistí předání výtisku vnějšího havarijního plánu žadateli o povolení nebo držiteli povolení, ministerstvu, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a hasičským záchranným sborům krajů, do jejichž územního obvodu zasahuje zóna havarijního plánování. Stejným způsobem obdrží dotčené složky, dotčené správní úřady s krajskou nebo okresní působností a dotčené obce příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu, které jsou potřebné pro rozpracování těchto výpisů k jejich činnosti při vzniku mimořádných událostí.

      (8)  Jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu se ukládá jako součást krizového plánu kraje pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje, další vyhotovení se ukládá na operačním a informačním středisku kraje a také na územně příslušném operačním a informačním středisku, pokud se v jeho územním obvodu nachází zóna havarijního plánování jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření.

      (9)  Jestliže zóna havarijního plánování jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nepřesahuje do území jiného okresu, ukládá se jedno vyhotovení vnějšího havarijního plánu jako součást krizového plánu okresu pro jednání bezpečnostní rady okresu a krizového štábu okresu. Další vyhotovení se ukládá na územně příslušném operačním a informačním středisku.

§ 28

      (1)  Havarijní plán okresu a vnější havarijní plán se zpracovávají a předávají vždy v listinné a elektronické podobě; výpisy z těchto plánů mohou být zpracovány a předány jen v elektronické podobě.

      (2)  Vnější havarijní plán se prověřuje minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením.⁵⁰)

      (3)  Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu, provádí se bezodkladně jejich aktualizace.

      (4)  Ucelené samostatné části havarijního plánu okresu, vnějšího havarijního plánu a výpisy z nich, které neobsahují zvláštní skutečnosti,²⁰) utajované skutečnosti²¹) nebo skutečnosti, na které se nevztahuje povinnost mlčenlivosti,⁵¹) mohou být zveřejňovány, pokud to umožňuje zvláštní právní předpis.⁵²)


ČÁST ŠESTÁ

ZÁSADY ZP®SOBU KRIZOVÜ KOMUNIKACE A SPOJENÍ V INTEGROVANÜM ZÁCHRANNÜM SYSTÜMU

§ 29

Zásady způsobu krizové komunikace

      (1)  Krizová komunikace v integrovaném záchranném systému je organizována pro potřebu jednotlivých úrovní koordinace uvedených v § 2 mezi složkami, ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, správními úřady s krajskou nebo okresní působností a mezi obcemi (dále jen ,,subjekty krizové komunikace") a u každého z těchto subjektů.

      (2)  Ke krizové komunikaci slouží

a)

účelová telekomunikační síť ministerstva, která zabezpečuje hlasovou a datovou komunikaci a připojení hromadné radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému,

b)

hromadná radiokomunikační síť integrovaného záchranného systému provozovaná ministerstvem a její využití k běžnému provozu složek jako jediného radiokomunikačního prostředku se používá tam, kde byl ukončen přechod z radiokomunikačních technologií do hromadné sítě,

c)

veřejná pevná telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,

d)

veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je spojení jištěno v rámci regulačních opatření uplatněním přednostního spojení,

e)

prostředky mobilní telekomunikační sítě vyčleněné k zajištění spojení orgánů krizového řízení a obcí,

f)

záložní rádiová síť v přímém režimu na určeném kmitočtu, případně v režimu umožňujícím propojení,

g)

spojky nebo vytvořená rádiová síť pro tranzitní přenos zpráv, které se použijí při selhání všech technologií, nebo

h)

mobilní telekomunikační sítě a zařízení, jejichž nasazení může povolit velitel zásahu nebo územně příslušné operační a informační středisko při nedostatečné kapacitě standardně používaných spojovacích prostředků.

      (3)  Pokud je to možné, zabezpečuje se v telekomunikačních sítích podle odstavce 2 písm. a) až e) identifikace účastnické stanice volajícího.

§ 30

Organizace spojení v integrovaném záchranném systému

      (1)  Vzájemné spojení subjektů krizové komunikace se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. e).


      (2)  Spojení mezi složkami v místě zásahu a z místa zásahu na operační a informační středisko se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. b) a d). Nelze-li postupovat podle věty prvé, spojení se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a písm. e) až h).

      (3)  Spojení mezi operačními středisky základních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. a) až e). Nelze-li postupovat podle věty prvé, je zabezpečeno spojení podle § 29 odst. 2 písm. f) nebo g) tak, aby bylo vzájemně na sobě nezávislé.

      (4)  Spojení mezi operačním a informačním střediskem a operačními středisky, dispečinky nebo pracovišti ostatních složek se zabezpečuje podle § 29 odst. 2 písm. c) a d) a případně po schválení ministerstvem také podle § 29 odst. 2 písm. a) a b).

      (5)  Organizaci spojení pro zajištění vlastních činností složky provádí každá složka samostatně.
ČÁST SEDMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 31

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.

§ 32

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 25, 27 a 28, která nabývají účinnosti dnem 30. června 2002.




Ministr:


Mgr. Gross v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

²)

§ 19 zákona č. 239/2000 Sb.

³)

§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

⁴)

§ 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.

⁵)

§ 7, § 10 až 13 zákona č. 239/2000 Sb.

⁶)

§ 19 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

⁷)

Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb., zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

⁸)

§ 4 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.

⁹)

§ 15 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb. § 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

¹⁰)

§ 27 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

¹¹)

§ 23 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

¹²)

§ 29 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

¹³)

§ 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁴)

§ 31 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁵)

§ 20 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁶)

Například § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁷)

§ 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁸)

§ 7 odst. 6 zákona č. 239/2000 Sb.

¹⁹)

§ 7 a 10 zákona č. 239/2000 Sb.

²⁰)

§ 27 krizového zákona.

²¹)

§ 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a změně některých zákonů.

²²)

§ 21 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

²³)

§ 2 písm. g) a h) zákona č. 239/2000 Sb.

²⁴)

§ 26 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb.

²⁵)

§ 11 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

²⁶)

Vyhláška č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

²⁷)

§ 18 písm. d) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

²⁸)

§ 7 odst. 2 písm. g) zákona č. 239/2000 Sb.

²⁹)

§ 17 zákona č. 239/2000 Sb.

³⁰)

§ 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

³¹)

Například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, vyhlášená pod č. 139/2000 Sb. m. s.

³²)

§ 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

³³)

§ 7 odst. 5, § 11 a 13 zákona č. 239/2000 Sb.

³⁴)

§ 10 zákona č. 239/2000 Sb.

³⁵)

§ 13 zákona č. 239/2000 Sb.

³⁶)

§ 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb.

³⁷)

§ 18 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

³⁸)

§ 23 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.

³⁹)

§ 15 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

⁴⁰)

§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.

⁴¹)

§ 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.

⁴²)

§ 2 písm. f) zákona č. 353/1999 Sb.

⁴³)

§ 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.

⁴⁴)

Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánovaní a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.

⁴⁵)

§ 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

⁴⁶)

§ 2 písm. m) a § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb. § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.

⁴⁷)

§ 13 a 19 zákona č. 18/1997 Sb.

⁴⁸)

§ 12 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb.

⁴⁹)

§ 11 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

⁵⁰)

§ 10 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. i) a § 17 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb.

⁵¹)

Například § 19 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

⁵²)

§ 2 odst. 3, § 9 a 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.