Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2001, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 20. listopadu 2001,
kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů
a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí
a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti
přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody
k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní
(vyhláška o zdrojích a lázních)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 písm. a) až h), zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen ,,zákon"):
[§ 46 odst. 1 písm. a) zákona]
Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (dále jen ,,zdroj") vychází z určení druhu a typu minerální vody, peloidu nebo plynu ve zdroji, a to na základě posouzení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností, chemického složení a plnění mikrobiologických požadavků. Účelem hodnocení zdroje je zjištění a ověřování kvality a stability zdroje pro potřeby jeho osvědčení (§ 5 zákona), vydání povolení k využívání zdroje (§ 12 zákona) a využívání zdroje (§ 16 zákona).
(1) Rozsah hodnocení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností a chemického složení je uveden v příloze č. 1. Posouzení zdroje se provádí prostřednictvím komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy.
(2) Komplexní analýzu provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů, a to pro potřeby vydání osvědčení o zdroji [§ 6 odst. 2 písm. c) zákona] a využívání zdroje. Komplexní analýza pro potřeby využívání zdroje se provádí každých 5 let, pokud není v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona] stanoveno jinak. Obsah komplexní analýzy zdroje je uveden v příloze č. 2.
(3) Kontrolní analýzu pro potřeby ověřování kvality a stability zdroje může provádět Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů nebo jiná akreditovaná laboratoř nebo uživatel zdroje. Kontrolní analýzy se provádějí v četnosti stanovené v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona] a vždy po technickém nebo jiném zásahu do jímání zdroje před jeho opětovným využíváním, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 2, pokud není v povolení k využívání zdroje v závislosti na charakteru zdroje, typu zásahu do jeho jímání, na základě ověřených změn přírodních faktorů, popřípadě v zájmu ověření nebo vyloučení jiných vlivů stanoveno jinak.
(4) Hodnocení výtěžku z přírodního léčivého zdroje za účelem ověření kvality před jeho použitím k léčebným účelům (balneaci) provádí zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje, a to
- a)
- u přírodního léčivého zdroje minerální vody v rozsahu stanoveném v povolení k využívání zdroje,
- b)
- u přírodního léčivého zdroje peloidu sledováním konzistence a homogenity teplotního pole peloidu připraveného k aplikaci a měsíční spotřeby peloidu v m3.
(5) Podmínky pro odběr vzorků pro komplexní analýzu a kontrolní analýzy se nesmí podstatně lišit od podmínek odběru předešlé komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy, popřípadě musí odpovídat nově schváleným podmínkám využívání zdroje.
(1) Minerální voda a plyn u vývěru a peloid získaný z ložiska musí být zdravotně nezávadné. Nesmí vykazovat mikrobiální známky fekálního nebo jiného druhu znečištění z vnějšího prostředí a nesmí obsahovat mikroorganismy, jež by mohly představovat zdravotní rizika pro člověka.
(2) Mikrobiologické požadavky na zdroje minerálních vod a peloidů z hlediska mikrobiologických ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 3. Mikrobiologické požadavky na zdroj přírodního léčivého plynu určeného k zevní balneaci se nestanovují, požadavky na plyn z přírodního léčivého zdroje určený k plynovým injekcím musí odpovídat požadavkům na mikrobiologickou čistotu léčiv stanovenou zvláštním právním předpisem.1)
(1) Odborný posudek o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona] obsahuje:
- a)
- geologické a hydrogeologické posouzení zdroje a
1. technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, návrh způsobu a míry využívání zdroje, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 2 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích, jde-li o zdroj minerální vody nebo plynu,
2. kvalitativní charakteristiku ložiska na základě komplexní analýzy v členění k využití ke koupelím, zábalům, popřípadě jiným aplikacím, vý-počet zásob, podmínky těžby, dopravy a skladování a následné rekultivace ložiska, jakož i posouzení rizik možné kontaminace, jde-li o zdroj peloidu;
- b)
- určení základních, charakteristických a balneologicky významných složek, přehled klinických zkoušek výtěžku zdroje a jejich hodnocení, případně posouzení míry shody zdroje s jiným již využívaným přírodním léčivým zdrojem, zhodnocení možných způsobů léčebného využití zdroje včetně potřebných úprav;
- c)
- posouzení vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů;
- d)
- celkové zhodnocení, při konstatování vhodnosti pro léčebné využití stanovení indikací, kontraindikací a způsobu a podmínek aplikace.
(2) Odborný posudek o využitelnosti přírodní minerální vody jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona] obsahuje:
- a)
- geologické a hydrogeologické posouzení zdroje, technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh způsobu a míry využívání, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 5 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích,
- b)
- posouzení nutnosti a způsobu úpravy minerální vody,
- c)
- zhodnocení fyziologického významu minerální vody z hlediska dopadu na lidské zdraví a významu pro výživu,
- d)
- celkové zhodnocení zdroje včetně zhodnocení vhodnosti minerální vody k plnění do spotřebitelských obalů v přírodním stavu, po úpravě, popřípadě i po ochucení.
(3) Odborné posudky podle odstavců 1 a 2 dále obsahují informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatelů a jejich pracovním vztahu k navrhovateli vydání osvědčení o zdroji.
Povolené úpravy výtěžků přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda využívaná k léčebným účelům, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona] tak, aby byly zachovány nebo zvýšeny její léčivé vlastnosti.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze upravovat způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], a to pouze
- a)
- odstraněním nestabilních látek, například sloučenin železa a síry, filtrací nebo dekantací, s případným předchozím okysličením,
- b)
- odstraněním sloučenin arzenu, manganu, železa nebo síry, pomocí vzduchu obohaceného ozonem, filtrací nebo dekantací,
- c)
- odstraněním jiných nežádoucích složek, například sloučenin berylia, niklu,
- d)
- sycením nebo dosycováním oxidem uhličitým jímaným ze zdroje, případně oxidem uhličitým z jiného než přírodního zdroje v kvalitě stanovené zvláštním právním předpisem;2) oxid uhličitý může být z minerální vody též odstraňován, a to za použití výlučně fyzikálních metod.
(3) Použitím úprav uvedených v odstavci 2 se nesmí změnit skladba základních složek výtěžku ze zdroje přírodní minerální vody, které mu propůjčují jeho vlastnosti, a nesmějí vznikat škodlivé látky. Výtěžek nelze desinfikovat ani do něho nelze přidávat bakteriostatické látky. Do výtěžku dále nelze přidávat, s výjimkou oxidu uhličitého podle odstavce 2 písm. d), jiné příměsi. Toto ustanovení nevylučuje ochucování minerální vody při výrobě nealkoholických nápojů.
(4) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je plyn, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], a to tak, aby byl zbaven vlhkosti, popřípadě stop olejových částic použitím vhodných sorbentů a filtrů.
(5) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je peloid, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], který spočívá zejména v
- a)
- odstranění součástí nepoužitelných pro přípravu směsi,
- b)
- drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzis-tenci podle způsobu použití k balneaci,
- c)
- ohřevu na předepsanou teplotu, popřípadě pasterizaci při přípravě peloidních tamponů.
(6) K přípravě peloidních směsí je možné spolu s peloidem poprvé použitým k balneaci použít regenerovaný peloid, a to nejdříve po 5 letech od jeho uložení k regeneraci. Regenerovaný peloid lze do směsi použít po provedení komplexní analýzy včetně ověření mikrobiologických požadavků. Podíl regenerovaného peloidu ve směsi nesmí přesáhnout jednu polovinu celkového objemu peloidu použitého k přípravě peloidní směsi.
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kte- rým je
- a)
- minerální voda, lze přepravovat a skladovat (akumulovat) pouze způsobem, který omezí změny ve složení a ztráty nestabilních léčivých složek na co možná nejmenší míru a zabrání jeho kontaminaci škodlivými nebo nežádoucími látkami,
- b)
- plyn, lze dopravovat potrubím nebo v tlakových nádobách a skladovat (akumulovat) v tlakových nádobách.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze přepravovat do místa jeho plnění do spotřebitelských obalů pouze potrubím.
(3) Získávání výtěžku z přírodního léčivého zdroje peloidu, které zahrnuje otvírku, těžbu, způsob a postup při rekultivaci ložiska, způsob nakládání s použitým peloidem, vyčlenění míst pro uložení skrývky nevyužitelné pro balneaci, popřípadě i míst pro ukládání peloidních směsí po použití k balneaci, musí probíhat pouze způsobem stanoveným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. d) zákona] na základě návrhu uvedeného v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje [§ 10 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. f) zákona] tak, aby bylo co nejvíce šetřeno ložisko a jeho okolí. Těžba, přeprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí změnám ve složení a fyzikálních vlastnostech peloidu a vyloučí možnost jeho kontaminace. Při nakládání s použitým peloidem se upřednostňuje jeho vracení do vytěženého ložiska.
Na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda, popřípadě na příbalovém letáku výtěžku, kterým je peloid, [§ 16 odst. 1 písm. k) zákona] se vyznačí tyto údaje:
- a)
- označení a sídlo výrobce,
- b)
- označení minerální vody (například název minerální vody),
- c)
- údaj o objemu nebo hmotnosti,
- d)
- číslo výrobní série,
- e)
- minimální doba trvanlivosti,
- f)
- doporučený způsob skladování,
- g)
- označení zdroje včetně jeho místopisného určení,
- h)
- klasifikace přírodního léčivého zdroje,
- i)
- datum poslední provedené komplexní analýzy a označení laboratoře, která analýzu provedla, provedená úprava (například odželezňování) a charakteristické složení výtěžku; byla-li provedena úprava, uvádí se charakteristické složení výtěžku po této úpravě,
- j)
- doporučená doba použití, popřípadě upozornění ve vztahu k použití výtěžku.
ČÁST DRUHÁ
(1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 25 zákona),
- a)
- respektováním bioklimatické bonity území,
- b)
- vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje,
- c)
- zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a
- d)
- harmonickým sepětím architektonických a urba-nistických řešení s okolní krajinou.
(2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce.
(3) Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů).
(4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově3) a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí).
(5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny převážně mimo vnitřní území lázeňského místa.
(6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy.4)
(7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči v blízkosti zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.5)
Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je stanovena limity:
- a)
- střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 mg/m3 za 24 hod. a 500 mg/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2,
- b)
- střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 mg/m3 za 24 hod. a 200 mg/m3 za 30 min.,
- c)
- střední hodnota oxidů dusíku NOX nepřekračuje 100 mg/m3 za 24 hod., 200 mg/m3 za 30 min. a 50 mg/m3 za rok,
- d)
- v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,
- e)
- průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce.
(1) Přírodní léčebné lázně využívající klimatické podmínky příznivé k léčení (dále jen ,,klimatické láz-ně") musí vykazovat tyto klimatické faktory:
- a)
- dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou), nebo
- b)
- šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny), nebo
- c)
- kombinace dráždivých a šetřících faktorů, řídký výskyt mlh, rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě.
(2) Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.
(3) Při posuzování vhodnosti klimatických podmínek k léčení je třeba dále přihlížet k typu onemocnění, která mají být v přírodních léčebných lázních léčena, ke geografickému prostředí a ročnímu období, v němž bude klimatický faktor působit.
Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči5) zejména:
- a)
- zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády),
- b)
- zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu),
- c)
- zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (například lázeňské hotely a penziony),
- d)
- zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště),
- e)
- zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily),
- f)
- parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa,
- g)
- zařízení sloužící k sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa.
V přírodních léčebných lázních, které byly stanoveny podle dříve platných právních předpisů a které nesplňují požadavky stanovené v § 8 až 11, se při vytváření životního prostředí a při zajišťování jejich vybavení postupuje tak, aby tyto požadavky byly respektovány v co největší míře. Pokud neplnění požadavků podle § 8 až 11 naruší účel, pro který byly přírodní léčebné lázně stanoveny, postupuje se podle § 25 odst. 4 zákona.
(1) Odborný posudek o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní obsahuje vždy tyto náležitosti:
- a)
- důvod pro umístění přírodních léčebných lázní v lokalitě a pro vznik lázeňského místa;
- b)
- popis celkového krajinného prostředí včetně posouzení
1. horizontálního a vertikálního členění krajiny,
2. porostů v místě navrhovaného vzniku přírodních léčebných lázní a v jeho okolí,
3. vlastností půdy,
4. celkového přírodního rámce okolní krajiny;
- c)
- řešení zásobování místa pitnou vodou, zneškodňování odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek;
- d)
- řešení dopravního napojení veřejnou hromadnou dopravou navrhovaných přírodních léčebných lázní, návrh opatření omezujících ohrožení návštěvníků lázní dopravou;
- e)
- bioklimatické podmínky navrhovaných přírodních léčebných lázní doložené údaji o
- 1. nadmořské výšce území a převládajících směrech větru,
3. četnosti srážek (průměrná relativní vlhkost vzduchu, minimální a maximální s uvedením měsíců, průměrný úhrn srážek v měsících duben až září a říjen až březen),
4. slunečním svitu (průměrný počet hodin slunečního svitu v roce, počet slunečních dnů v měsících),
5. čistotě ovzduší (v rozsahu § 9),
6. závětrných a návětrných plochách a slunečných a stinných místech a plochách;
- f)
- působení prostředí navrhovaných přírodních léčebných lázní na psychiku návštěvníků z hlediska
1. odloučení krajiny od městského ruchu,
2. akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností eliminace zdrojů hluku,
3. harmonie okolní krajiny,
4. možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině,
5. možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků, vyhlídkových míst,
6. jiných vlivů (§ 8 odst. 7);
- g)
- popis dalších faktorů v místě a okolí navrhovaných přírodních léčebných lázní, zejména:
- 1. vodní toky a plochy,
2. možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a stoupáním,
3. možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním zeleně, odstraňováním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi;
- h)
- komplexní hodnocení kvality území přírodních léčebných lázní a lokality, v níž jsou nebo v níž mají být stanoveny z hlediska bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské léčby pro dané léčebné indikace;
- i)
- soulad územně plánovací dokumentace s potřebami lázeňské léčby včetně případného návrhu na omezení zástavby okolí přírodních léčebných lázní kapacitními stavbami živočišné výroby (především pro chov vepřů), popřípadě jiné výroby.
(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního a jiných školení a o odborné praxi zpracovatele a dále o jeho pracovněprávním nebo jiném vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 3 zákona).
(1) Odborný posudek o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům obsahuje tyto náležitosti:
- a)
- zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k léčbě, mj. specifikace, které složky bioklimatu včetně aerosolů jsou podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu,
- b)
- podrobnou dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v pětiletém uzavřeném časovém období,
- c)
- popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její provádění.
(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatele a o jeho pracovním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní.
Zrušuje se vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
prof. MUDr. Fišer, CSc.
v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
Kritéria pro hodnocení zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů
A. Přírodní minerální vody se hodnotí:
- a)
- podle celkové mineralizace jako minerální vody:
1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l,
2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l,
3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mg/l,
4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l,
5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l;
- b)
- podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody:
1.
3. jodové nad 5 mg jodidů/l vody,
4. ostatní, např. se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody);
- c)
- podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:
1. silně kyselé -- s hodnotou pH pod 3,5,
2. silně alkalické -- s hodnotou pH nad 8,5;
- d)
- podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou rado- nem 222Rn;
- e)
- podle přirozené teploty u vývěru jako vody:
- 1. studené s teplotou do 20 °C,
2. termální, a to -- do 35 °C vody vlažné, -- do 42 °C vody teplé, -- nad 42 °C vody horké;
- f)
- podle osmotického tlaku:
1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),
2. isotonické s osmotickým tlakem 710 -- 760 kPa (280 -- 300 mOsm),
3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);
- g)
- podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty;
- h)
- podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě;
- i)
- podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO2 kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemizmu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod kriterijní hodnoty.
B. Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na:
- a)
- humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou
1. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované vody),
2. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických látek v sušině je větší než 50 %),
3. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 %);
- b)
- bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu.
C. Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
A. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
- a)
- místo a název zdroje minerální vody,
- b)
- datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
- c)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
- d)
- stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu vody u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
- e)
- popis vody a její změny během skladování, její senzorické vlastnosti,
- f)
- fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, oxidačně-redukční potenciál, elektrolytická vodivost při 20 °C, absorbance při 254 a 436nm, hustota a osmotický tlak. Hodnota pH a oxidač-ně-redukčního potenciálu se měří při odběru),
- g)
- obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky a odparek při 180 °C), a to hmotnostních koncentrací v mg/l, látkových koncentrací v mmol/l, součin látkových koncentrací a nábojového čísla uvedených složek a jejich procentuální zastoupení,
- h)
- obsah vybraných organických složek (těkavé halogenované deriváty uhlovodíků, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, pesticidy, anionaktivní tenzidy a nepolární extrahovatelné látky),
- i)
- obsah radioaktivních složek (U, celk. obj. aktivita alfa a beta, 226Ra, popř. 222Rn),
- j)
- obsah kyselých (CO2 a H2S) a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků),
- k)
- klasifikace vody dle hlavních složek,
- l)
- balneotechnické a celkové zhodnocení.
B. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
- a)
- místo, popis a název lokality zdroje peloidu;
- b)
- datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy;
- c)
- klimatické podmínky odběru vzorků;
- d)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali;
- e)
- všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HCl, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušením při 105 °C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení);
- f)
- chemická analýza, jejíž součástí je stanovení:
1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu,
2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu;
- g)
- obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu;
- h)
- chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105 °C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, vodivost při 20 °C a barvu výluhu (mg/l Pt);
- i)
- objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
- j)
- vodní kapacita v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
- k)
- obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou;
- l)
- sorpční kapacita;
- m)
- měrná hmotnost sušiny;
- n)
- bobtnavost;
- o)
- mísicí poměry;
- p)
- termofyzikální vlastnosti;
- q)
- balneotechnické hodnocení.
C. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
- a)
- místo a název zdroje plynu,
- b)
- datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
- c)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
- d)
- stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu plynu u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
- e)
- obsah oxidu uhličitého, sulfánu a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků),
- f)
- obsah radonu.
Součástí komplexní analýzy přírodního léčivého zdro-je a zdroje přírodní minerální vody je i výsledek mikrobiologického šetření podle přílohy č. 3. Podle aktuálních podmínek se rozsah komplexní analýzy doplňuje o stanovení cizorodých látek (těžké kovy, pes-ticidy, látky ropného původu a další).
A. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
- a)
- místo a název zdroje minerální vody,
- b)
- datum a místo odběru vzorků,
- c)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
- d)
- stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vody, vzduchu, vydatnost zdroje),
- e)
- fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, elektrická vodivost),
- f)
- obsah vybraných anorganických složek (kationty Na+, Mg2+, Ca2+, Fe2+, anionty Cl-, SO42-, HCO3-, NO2-, NO3-, u vod klasifikovaných jako jodové J-) v mg/l a v mmol/l,
- g)
- obsah plynů CO2 a H2S v mg/l u vod klasifikovaných jako uhličité a sirovodíkové,
- h)
- u vod klasifikovaných jako radonové aktivita 222Rn u vývěru.
B. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
- a)
- místo a název ložiska zdroje peloidu,
- b)
- datum a místo odběru vzorku (hloubka, typ odběru),
- c)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorek odebrali a analyzovali,
- d)
- všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, přítomnost příměsí, % sušiny, % popelovin, pH původního vzorku, stupeň rozložení),
- e)
- vodní kapacita a objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny,
- f)
- obsah vody v původním vzorku,
- g)
- bobtnavost.
C. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
- a)
- místo a název zdroje minerální vody,
- b)
- datum a místo odběru vzorků,
- c)
- název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
- d)
- stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vzduchu, vydatnost zdroje),
- e)
- obsah oxidu uhličitého, sulfánu a celkový obsah nekyselých plynů.
Pokud se požaduje mikrobiologické šetření, zůstává jeho rozsah podle přílohy č. 3. Rozsah kontrolní analýzy je možné doplnit o stanovení dalších vybraných hodnot podle konkrétních podmínek zdroje.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 423/2001 Sb.
A. Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod
Vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených k plnění do lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod.
MIKROBIOLOGICKÜ a BIOLOGICKÜ UKAZATELE
č.
ukazatel
jednotka
limit
typ limitu
poznámky
1.
Escherichia coli
KTJ/250 ml
0
NMH
2.
koliformní bakterie
KTJ/250 ml
0
MH
3.
enterokoky
KTJ/250 ml
0
NMH
4.
Pseudomonas aeruginosa
KTJ/250 ml
0
NMH
5.
počet kolonií 22 °C
KTJ/ml
20
MH
6.
počet kolonií 36 °C
KTJ/ml
5
MH
7.
siřičitany redukující střevní
sporulující anaerobní
bakterie
KTJ/50 ml
0
MH
8.
mikroskopický obraz:
jedinci/1 ml
0
MH
1
živé organizmy
9.
mikroskopický obraz:
jedinci/1 ml
0
MH
1
mrtvé organizmy
Vztahuje se na nativní peloidy i na terapeutické peloidní aplikace (zábaly, koupele, obklady, vaginální tampony).
MIKROBIOLOGICKÜ UKAZATELE
č.
ukazatel
jednotka
limit
typ limitu
poznámky
1.
Escherichia coli
KTJ/1 g
10
NMH
2.
koliformní bakterie
KTJ/1 g
100
MH
3.
enterokoky
KTJ/1 g
10
NMH
4.
Pseudomonas aeruginosa
KTJ/1 g
10
NMH
5.
Staphylococcus aureus
KTJ/1 g
10
NMH
6.
Clostridium perfringens
KTJ/1 g
10
MH
7.
Candida albicans
KTJ/1 g
10
NMH
8.
počet kolonií 22 °C
KTJ/1 g
--
--
3
9.
počet kolonií 36 °C
KTJ/1 g
--
--
3
10.
dermatofyta
KTJ/1 g
0
NMH
2
Vysvětlivky:
KTJ -- kolonii tvořící jednotka
NMH -- nejvyšší mezná hodnota, jejíž překročení vylučuje využívání zdroje
MH -- mezná hodnota, jejímž překročením ztrácí zdroj vyhovující jakost v daném ukazateli; má indikační funkci a při jejím překročení je nutno přijmout příslušná opatření
Pozn. 1 Týká se zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci povrchovou vodou
Pozn. 2 Týká se regenerovaných peloidů
Pozn. 3 Stanovení kultivovatelných mikroorganizmů -- počet kolonií 22 °C a 36 °C je stanovením orientačním, nemá význam hygienický, je však důležité pro posouzení celkového mikrobiálního oživení peloidu
––––––––––––––––––––
- 1)
- Vyhláška č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů.
- 2)
- § 4 odst. 3 vyhlášky č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
- 3)
- Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
- 4)
- Například nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
- 5)
- Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
