287

Vyhláška

Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 1999

o veterinárních požadavcích na živočišné produkty


Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 5, § 19 odst. 1, § 20 odst. 7, § 21 odst. 6, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 27 odst. 4, § 53 odst. 5 a § 75 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb. ČR, o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon):


Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška upravuje podrobněji

a) veterinární podmínky a požadavky, stanovené pro získávání, výrobu, zpracovávání, ošetřování, balení, skladování a přepravu živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu (dále jen „zacházení se živočišnými produkty”),

b) veterinární požadavky na uspořádání a vybavení provozů, v nichž se zachází se živočišnými produkty,

c) veterinární podmínky prodeje živočišných produktů,

d) zacházení s jatečnými zvířaty na jatkách včetně jejich porážení, organizaci provozu jatek a přípravu těl, masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat k veterinárnímu vyšetření,

e) prohlídku jatečných zvířat a masa a veterinární vyšetření ostatních živočišných produktů,

f) posuzování a označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a jejich uvolňování do oběhu,

g) postup při odběru vzorků.


§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmy

a) velká jatečná zvířata - skot včetně telat, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci včetně hříbat, běžci a srstnatá zvěř spárkatá, chovaná ve farmovém chovu;

b) malá jatečná zvířata - selata, jehňata, kůzlata, drůbež a králíci, jakož i zvěř pernatá, zajíci a divocí králíci, chovaní ve farmovém chovu;

c) jiná zvířata - ostatní zvířata, jejichž maso je určeno k výživě lidí;

d) celé zvíře - mrtvé (poražené) zvíře, z něhož nebylo nic odděleno;

e) celé tělo zvířete - tělo jatečného nebo jiného zvířete bez orgánů a ostatních částí, popřípadě po stažení kůže nebo oškubání;

f) maso - všechny části těla zvířete, určené k výživě lidí;

g) orgány - vnitřní orgány, jazyk, mozek, mícha, vemeno krav, ovcí a koz, varlata býků a hřebců;

h) vnitřní orgány - orgány dutiny hrudní a břišní, popřípadě tělní, určené k výživě lidí;

i) změněné části - části masa nebo orgánů patologicky nebo jinak změněné, jež je možno oddělit od ostatního masa nebo orgánů;

j) ostatní části - všechny části jatečného nebo jiného zvířete, které nejsou určeny k výživě lidí;

k) separované maso - produkt získaný mechanickým oddělením zbytků masa na kostech po jejich vykostění;

l) mléko - sekret mléčné žlázy, neobsahující kolostrum;

m) vejce - vejce ptáků ve skořápce, určená k přímé spotřebě nebo průmyslovému zpracování pro lidskou výživu;

n) dávka (šarže) - výrobky téhož druhu, vyrobené nejvýše v průběhu jedné pracovní směny za podmínek, které lze pokládat za stejné, zejména z týchž surovin, stejným technologickým postupem a na témž výrobním zařízení;

o) zásilka (nejde-li o zásilku poštovní) - zboží přepravované jedním dopravním prostředkem a uvedené na jedné přepravní listině, popřípadě i provázené jedním veterinárním osvědčením;

p) provoz - pracoviště, na němž se zachází se živočišnými produkty;

r) jatky - specializovaný provoz, schválený pro porážení a jatečné zpracování jatečných zvířat;

s) jatky s malou kapacitou - jatky, v nichž se poráží nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek (dále jen „VDJ”) za týden a nejvýše 1 000 VDJ za rok (1 kus dospělého skotu nebo 1 kůň, osel nebo jejich kříženec = 1 VDJ, 1 kus ostatního skotu = 0, 5 VDJ, 1 prase o hmotnosti přes 100 kg = 0, 2 VDJ, 1 prase o hmotnosti do 100 kg = 0, 15 VDJ, 1 ovce nebo koza = 0, 1 VDJ, 1 sele, jehně nebo kůzle o hmotnosti menší než 15 kg = 0, 05 VDJ);

t) správná výrobní praxe - dodržování všech hygienických, technologických, technických a legislativních opatření a standardů, nezbytných k zajištění bezpečnosti a jakosti živočišných produktů se zřetelem na jejich druh, vlastnosti a určení.


§ 3

(1) Živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné, jestliže

a) byly získány ze zdravých zvířat nebo vyrobeny ze zdravotně nezávadných surovin za dodržení podmínek, stanovených právními předpisy o veterinární péči a zvláštními právními předpisy,1) a nemají narušené nebo změněné smyslové vlastnosti,

b) a pokud jsou určeny k výživě lidí, jestliže

1. v nich nejsou překročeny limitní hodnoty, stanovené zvláštními právními předpisy,2) ani počty mikroorganizmů, stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

2. byly uvedeny do oběhu se souhlasem a za podmínek Ministerstva zdravotnictví podle zvláštních právních předpisů.3)

(2) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, nelze s výjimkou léčení podávat biologicky aktivní látky, které mají androgenní, estrogenní, gestagenní, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek.


§ 4

(1) Suroviny živočišného původu a výrobky z nich, určené k výživě lidí (dále jen „potraviny živočišného původu”), jsou

a) poživatelné, odpovídají-li požadavkům uvedeným v § 3,

b) podmíněně poživatelné, odpovídají-li požadavkům uvedeným v § 3 po splnění podmínek stanovených touto vyhláškou, anebo okresní veterinární správou nebo městskou veterinární správou (dále jen „okresní veterinární správa”), zejména po zvláštní úpravě,

c) nepoživatelné, nesplňují-li některý z požadavků uvedených v § 3 a nejsou-li podle této vyhlášky, anebo rozhodnutí okresní veterinární správy způsobilé k využití pro výživu lidí.

(2) Nepoživatelné jsou potraviny živočišného původu, které

a) jsou vyloučeny z využití pro výživu lidí z nákazových nebo epidemiologických důvodů, nebo

b) obsahují patogenní činitele v množství škodlivém pro zdraví lidí, nebo

c) jsou změněné, vzbuzují odpor nebo jsou jinak znehodnocené natolik, že je vyloučeno jejich využití pro výživu lidí, nebo

d) jsou neznámého nebo podezřelého původu, nebo

e) nejsou z jiných důvodů ani po zvláštní úpravě nebo splnění jiných podmínek způsobilé k využití pro výživu lidí.


§ 5

Státní veterinární dozor

(1) Státní veterinární dozor se provádí

a) na jatkách v průběhu prohlídky jatečných zvířat,

b) v ostatních provozech, v nichž se zachází se živočišnými produkty, v závislosti na rozsahu výroby, druhu výrobků a velikosti rizika z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti, jakož i se zřetelem na úroveň a účinnost vlastní kontroly provozovatele, nejméně však jednou měsíčně.

(2) Při výkonu státního veterinárního dozoru se provádí laboratorní vyšetření vzorků k vyšetřování a posuzování surovin a potravin živočišného původu a k pravidelnému sledování (monitorování) výskytu cizorodých látek v krmivech, v živočišných produktech a v životním prostředí.

(3) Nejvyšší přípustné hodnoty mikroorganizmů v surovinách a krmivech živočišného původu jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce, podrobnosti postupu při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol o jejich odběru, jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce a skupiny pravidelně sledovaných cizorodých látek jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. Zásady a postupy při pravidelném sledování (monitorování) výskytu cizorodých látek podle odstavce 2 zveřejní Ministerstvo zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky.


Část první

Veterinární podmínky zacházení se živočišnými produkty

Hlava I

Obecné podmínky

§ 6

(1) Provozy, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí být umístěny, uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo ke znečištění a kontaminaci těchto produktů a aby byly tyto produkty zpracovávány, ošetřovány a skladovány podle stanovených hygienických režimů a technologických postupů a ve vhodných mikroklimatických podmínkách.

(2) Prostory, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí mít

a) podlahy, povrchy stěn, stropy, popřípadě vnitřní plochy zastřešení, dveře a rámy oken snadno čistitelné a dezinfikovatelné, vyrobené z dobře udržovatelných, hladkých, nepropustných a nekorodujících materiálů, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin;

b) podlahy konstruované tak, aby umožňovaly snadný a přímý odtok vody do kanalizačních vpustí. Odvod kondenzátu musí být sveden přímo do kanalizačního vedení;

c) stěny s povrchem omyvatelným do výše nejméně 2 m, na porážkách do výše nejméně 3 m, v chladírnách a mrazírnách alespoň do výše uskladňovaných potravin;

d) oblé spojnice stěn, jakož i stěn s podlahou, a zkosené okenní parapety;

e) veškeré rozvody vedeny skrytě pouze s vyústěním nezbytně nutných přípojek;

f) dostatečnou přirozenou nebo mechanickou ventilaci a výměnu, popřípadě i filtraci a úpravu vzduchu, aby v závislosti na teplotě a technologickém procesu bylo zajištěno udržování relativní vlhkosti pod rosným bodem, aby nedocházelo ke kondenzaci vodních par a aby byly odstraněny nežádoucí pachy, pára, kouř a jiné nečistoty z ovzduší;

g) dostatečné přirozené nebo umělé osvětlení;

h) dostatečný počet vhodně umístěných a vybavených zařízení na mytí, sušení a dezinfekci rukou s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou, popřípadě vodou předmíchanou na přiměřenou teplotu, která nejsou ovladatelná ručně, a zařízení na čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí, nádob a pracovních pomůcek s tekoucí vodou o teplotě alespoň 82o C, jakož i dostatečný počet toalet se splachovacím zařízením a šaten pro zaměstnance umístěných tak, aby byl vyloučen přímý vstup z těchto míst na pracoviště;

i) místnosti pro expedici výrobků;

j) místnosti pro mytí, dezinfekci a skladování vratných a nevratných obalů, přepravek, provozních a skladovacích nádob;

k) uzamykatelnou místnost pro ukládání čisticích a dezinfekčních prostředků;

l) prostory a zařízení k čištění a dezinfekci dopravních prostředků;

m) kafilerní box (trezor);

n) zařízení k odvádění tekutých a pevných odpadů.

(3) Za dostatečné se považuje osvětlení o intenzitě 540 luxů (50 stopových kandel) v místech veterinárního vyšetřování potravin živočišného původu, 220 luxů (20 stopových kandel) v místech výkonu jednotlivých pracovních činností a 110 luxů (10 stopových kandel) v ostatních prostorech.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být teplota vyšší než 25o C v teplých provozech, vyšší než 4o C v chladírnách, vyšší než - 12o C v provozních mrazírnách, vyšší než - 18o C ve skladovacích mrazírnách a vyšší než 12o C v ostatních provozech, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu.


§ 7

(1) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, které přicházejí do styku s potravinami živočišného původu, musí být konstruovány a vybaveny tak, aby

a) jejich povrchy byly hladké, snadno omyvatelné a dezinfikovatelné,

b) nepodléhaly korozi a nepůsobily nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin.

(2) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, vyrobené s použitím dřeva, lze používat jen

a) při výrobních operacích, při nichž je to nutné z technologických důvodů a není nebezpečí kontaminace výrobků,

b) v prostorech, v nichž tyto předměty přicházejí do styku pouze s hygienicky balenými potravinami živočišného původu.

(3) Technologická zařízení a stroje musí být rozmístěny tak, aby snadný přístup k nim umožňoval jejich řádné čištění a dezinfekci i provádění oprav.


§ 8

(1) Provozy, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí být zásobeny pitnou vodou pod tlakem a teplou vodou v takovém množství, aby byla plně pokryta její potřeba v průběhu výrobního procesu.

(2) Páru a led, používané při zacházení s potravinami živočišného původu, lze vyrábět jen z pitné vody.

(3) Užitkovou vodu lze používat pouze k výrobě páry k technickým účelům, k ochlazování chladicího zařízení, k čištění nádvoří a komunikací, k hašení požárů, popřípadě k jiným podobným účelům, při nichž nemůže dojít ke kontaminaci potravin živočišného původu. Rozvod užitkové vody musí být oddělen od rozvodu pitné vody a zřetelně označen.


§ 9

(1) Prostory a zařízení, určené k zacházení s potravinami živočišného původu za stanovených podmínek, zejména varná, udírenská, pasterační, sušárenská, chladírenská a mrazírenská zařízení, musí být vybaveny spolehlivými přístroji a čidly pro měření, kontrolu a registraci požadovaných podmínek a hodnot.

(2) Zařízení pro kontinuální pasteraci a jiné způsoby tepelného ošetření musí být vybavena automatickým systémem, který vylučuje možnost nedostatečného zahřátí a zajišťuje, aby nedošlo ke smísení tepelně ošetřených a tepelně neošetřených výrobků.

(3) K výrobě kouře pro uzení potravin živočišného původu se používá zdravé, chemicky neošetřené dřevo. Není-li vyvíječ kouře součástí udicí komory, musí být umístěn mimo udicí prostor. Vývoj kouře a vlastní uzení musí probíhat tak, aby bylo zajištěno, že obsah limitovaných, zdraví škodlivých látek ve výrobku nepřevýší stanovené hodnoty.4)


§ 10

Balení potravin živočišného původu ve výrobě

(1) Není-li balení potravin živočišného původu součástí výrobní linky, provádí se v hygienicky vyhovujících prostorech, oddělených od výrobních a skladovacích prostor.

(2) Jako vratné mohou být používány jen obaly, vyrobené z nekorodujícího, dobře čistitelného a dezinfikovatelného materiálu, jejichž opakované použití nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu.

(3) Balicí materiály, které přicházejí do přímého styku s potravinami živočišného původu nebo jsou používány k jejich přebalování a které nelze před použitím snadno a účinně čistit a dezinfikovat, musí být bezprostředně po výrobě zabaleny do neprodyšného obalu, který je chrání při přepravě a další manipulaci s nimi. Ve zpracovatelském závodě musí být skladovány v samostatném prostoru, určeném k tomuto účelu, za takových hygienických a technologických podmínek, aby nedošlo k jejich kontaminaci nebo jinému znehodnocení.1)


§ 11

Přeprava potravin živočišného původu

(1) Dopravní prostředky, používané k přepravě potravin živočišného původu, musí mít stěny a jiné části, které přicházejí do styku s přepravovanými potravinami, s hladkým, snadno omyvatelným a dezinfikovatelným povrchem, nepodléhajícím korozi a neovlivňujícím nepříznivě zdravotní nezávadnost přepravovaných potravin.

(2) Dopravní prostředky, uvedené v odstavci 1, nesmí být používány k přepravě osob, živých zvířat, zvěřiny v kůži nebo peří a konfiskátů živočišného původu, popřípadě i jiných surovin a výrobků, které by mohly způsobit znečištění nebo kontaminaci přepravního prostoru.

(3) Jde-li o přepravu potravin živočišného původu, které lze skladovat jen při stanovené teplotě, musí být přepravní prostor dopravního prostředku vybaven registračním teploměrem. V průběhu přepravy nesmí dojít ke zvýšení teploty přepravovaných potravin o více než 2o C.

(4) Balené a nebalené potraviny živočišného původu lze přepravovat v jednom dopravním prostředku, jen pokud je zajištěno jejich bezpečné fyzické oddělení.

(5) Mezinárodní přeprava zkazitelných potravin živočišného původu se řídí Dohodou o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP).5)


§ 12

(1) Těla, půlky a čtvrtě velkých jatečných zvířat, popřípadě půlky dělené nejvýše na tři části, se přepravují jen zavěšené na závěsném zařízení, vyrobeném z materiálu nepodléhajícího korozi a umístěném tak vysoko, aby se maso nedotýkalo podlahy. To neplatí pro přepravu mraženého, hygienicky baleného masa a pro leteckou přepravu, je-li letadlo vybaveno jiným vhodným zařízením pro uložení přepravovaného masa.

(2) Těla malých jatečných a jiných zvířat, ostatní části a vnitřnosti se přepravují buď zavěšené, anebo v kontejnerech, přepravkách či nádobách, vyrobených z materiálu nepodléhajícího korozi a uložených na policích, podložkách nebo rohožích. Jsou-li přepravky a nádoby ukládány v přepravním prostoru na sebe, nesmí se jejich dna dotýkat potravin živočišného původu, uložených ve spodních přepravkách nebo nádobách. Nejsou-li přepravky a nádoby opatřeny víkem, musí být přepravované potraviny hygienicky zakryty.

(3) Volně ložené tekuté, granulované nebo práškové potraviny živočišného původu se přepravují v uzavíratelných sběrných nádržích, cisternách nebo kontejnerech, které slouží výlučně k přepravě těchto potravin a jsou označeny viditelným a nesmazatelným nápisem, obsahujícím údaj o druhu přepravovaných potravin. Konce nasávacích hadic musí být zabezpečeny před znečištěním v průběhu přepravy.


§ 13

(1) Rampy určené k nakládání a vykládání potravin živočišného původu se musí čistit a dezinfikovat nejméně jednou za 24 hodin. Jsou-li určeny k manipulaci s nebalenými potravinami živočišného původu, musí být zakryté ze všech stran; jinak stačí, aby byly alespoň kryté.

(2) Přepravní prostory, kontejnery, cisterny, přepravky, nádoby, police, podložky a rohože se čistí každodenně. Jde-li o přepravu masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků a tuků, které nejsou baleny tak, aby byly zcela chráněny před nežádoucím působením vnějších vlivů, nebo které mohou svými vlastnostmi působit nepříznivě na jiné přepravované zboží, čistí se podle potřeby i před opětovným naložením.

(3) V případě přepravy zdravotně závadných potravin živočišného původu, popřípadě i v jiných odůvodněných případech se provádí dezinfekce, a to podle pokynů okresní veterinární správy. Dezinfikují se veškeré součásti dopravního prostředku a předměty, které přišly do styku s přepravovanými potravinami, jakož i oděv a obuv osob, které se podílely na přepravě a na provádění dezinfekce.


§ 14

Ustanovení § 6 až 13 platí i pro zacházení s ostatními živočišnými produkty, a to přiměřeně se zřetelem na druh, vlastnosti a účelové určení těchto produktů.


§ 15

(1) O vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů je třeba požádat alespoň 12 hodin před jejich nakládáním, a jde-li o dlouhodobě skladované produkty, k jejichž posouzení je třeba provést laboratorní vyšetření, nejméně 14 dní před jejich předpokládaným odesláním.

(2) Veterinární osvědčení k přepravě živočišných produktů osvědčuje údaje, týkající se odesílatele a příjemce, přepravovaných produktů (druh, hmotnost, datum výroby, výsledek veterinárního posouzení, datum a hodina vyskladnění, teplota apod.), jejich výrobce a dopravního prostředku.

(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 24 hodin. To neplatí, jestliže okresní veterinární správa stanovila vzhledem k trvání doby přepravy jinou dobu platnosti a vyznačila ji ve veterinárním osvědčení.


§ 16

Pravidla osobní hygieny

Při zacházení se živočišnými produkty je třeba dodržovat zásady hygieny provozu a osobní hygieny, a to

a) dbát na osobní čistotu, v průběhu pracovního dne si mýt ruce tekutým mýdlem nebo jiným vhodným prostředkem a dezinfikovat je vhodným dezinfekčním prostředkem, jmenovitě před každým znovuzapočetím práce, po každém znečištění a po každém použití toalety,

b) nosit čistý pracovní oděv, obuv, pokrývku hlavy, popřípadě i rukavice, v případě nutnosti i přikrývku šíje světlé barvy, a podle potřeby je měnit i v průběhu pracovního dne,

c) dbát na to, aby se zacházelo se živočišnými produkty v souladu s veterinárními požadavky na ně a aby při zacházení s nebalenými produkty nedocházelo k jejich bezprostřednímu styku s nekrytou částí hlavy a šíje,

d) neodkládat osobní svršky a předměty osobní potřeby v provozních prostorech a udržovat čistotu a pořádek na pracovišti,

e) zdržet se jídla, pití, kouření a žvýkání nebo jiného nehygienického chování na pracovišti, na němž se zachází se živočišnými produkty,

f) neopouštět prostory provozu v pracovním oděvu a pracovní obuvi,

g) mít zdravotní průkaz a hlásit neprodleně každé onemocnění přenosnou nemocí.


Hlava II

Zvláštní podmínky

Díl 1

Provozy určené k zacházení s masem a masnými výrobky

§ 17

Jatky

Jatky musí mít

a) rampy k vykládání zvířat, které umožňují bezpečný pohyb zvířat a manipulaci s nimi, a účelně uspořádané komunikace pro přehánění zvířat, opatřené rovným povrchem a v zimě zabezpečené proti namrzání;6)

b) stáje a jiné prostory, vhodné k ustájení jatečných zvířat a vybavené zařízením k jejich napájení, podle potřeby i krmení. Podlahy a stěny stájí musí být snadno omyvatelné a dezinfikovatelné, konstruované z nepropustného a odolného materiálu;

c) prostory k porážení jatečných zvířat včetně oddělených částí k omračování a vykrvování zvířat. Jsou-li v prostorech hovězí porážky porážena též prasata a nejsou-li porážena časově odděleně, musí být porážena v odděleném prostoru. Prostory k paření, odštětinování, dočišťování a opalování prasat musí být odděleny od porážecí linky, a to buď volným pruhem, širokým nejméně 5 m, anebo stěnou vysokou nejméně 3 m;

d) oddělené prostory, určené k vyprázdnění, čištění, úpravě a zpracování předžaludků, žaludků a střev a k čištění a zpracování jiných vedlejších produktů porážky;

e) oddělené místnosti pro opracování a balení vedlejších produktů porážky;

f) technologická zařízení, přístroje a nástroje, které umožňují porážet jatečná zvířata stanovenými způsoby a provádět všechny pracovní úkony po omráčení zvířete tak, aby maso nepřišlo do styku s podlahou; visutou dráhu k další vnitropodnikové přepravě masa;

g) oddělené chladírny pro maso poživatelné a maso podmíněně poživatelné, vybavené zařízením, které nepodléhá korozi a zabezpečuje, aby čerstvé maso nepřicházelo při přepravě nebo skladování do styku s podlahou a stěnami;

h) uzamykatelné prostory pro umístění nemocných a z nemoci podezřelých jatečných zvířat a pro jejich porážení;

i) uzamykatelné chlazené prostory pro uskladňování pozastaveného masa;

j) oddělené prostory pro skladování vedlejších produktů porážky a pro skladování obsahu předžaludků, jakož i hnoje, pokud se na jatkách skladuje.


§ 18

Jatky s malou kapacitou

(1) Jatky s malou kapacitou musí mít

a) kryté stájové prostory, zůstávají-li jatečná zvířata na jatkách přes noc,

b) přiměřený porážkový prostor s oddělenými částmi, určenými k omračování a k vykrvování zvířat,

c) technologická zařízení, přístroje a nástroje, které umožňují porážet jatečná zvířata stanovenými způsoby a provádět všechny pracovní úkony po omráčení zvířete tak, aby maso nepřišlo do styku s podlahou, jakož i přepravovat teplé maso v půlkách nebo čtvrtích jen ve visu,

d) chladírenský prostor s dostatečnou kapacitou,

e) uzamykatelný chlazený prostor (box) pro uskladňování pozastaveného masa,

f) oddělené prostory pro skladování vedlejších produktů porážky, obsahu předžaludků a hnoje, pokud se na jatkách skladuje.

(2) V prostoru porážky nelze vyprazdňovat a čistit žaludky a střeva, ani skladovat kůže, rohy, paznehty nebo štětiny.

(3) Nemocná a z nemoci podezřelá jatečná zvířata mohou být porážena na jatkách s malou kapacitou pouze se souhlasem a za přímého dohledu okresní veterinární správy.


§ 19

Drůbeží jatky

Drůbeží jatky musí mít

a) krytý, snadno čistitelný a dezinfikovatelný prostor k příjmu jatečné drůbeže a její prohlídce před poražením,

b) porážkový prostor uspořádaný tak, aby bylo omračování a vykrvování drůbeže prováděno odděleně od jejího napařování a škubání a aby se do porážkového prostoru vstupovalo dveřmi s automatickým zavíráním,

c) oddělené prostory pro kuchání a pro balení, spojené mezi sebou a s porážecím prostorem dveřmi s automatickým zavíráním,

d) zařízení na chlazení drůbeže,

e) uzamykatelný chlazený prostor (box) pro uskladňování pozastaveného masa,

f) oddělený prostor pro získávání peří, pokud není zpracováváno jako odpad.


§ 20

Provozy, v nichž se vyrábějí masné výrobky

(1) Provozy, v nichž se vyrábějí masné výrobky, musí mít podle povahy výroby a druhu výrobků

a) oddělené chladírny pro příjem a uchovávání surovin, pro solení a nakládání masa, pro polotovary a hotové výrobky,

b) bourárnu,

c) oddělené prostory pro

1. přípravu surovin, mělnění, míchání a narážení,

2. uzení a ováření,

3. vařenou výrobu,

4. výrobu a ošetření konzerv včetně zařízení na hygienickou přepravu obalů, jejich čištění před naplněním i po hermetickém uzavření, pro chlazení a osušení po autoklávování,

5. balení a expedici,

6. výrobu, sušení a zrání syrových, tepelně neopracovaných výrobků, určených k přímé spotřebě,

7. výrobu polotovarů a hotových jídel,

8. krájení, porcování a balíčkování masných výrobků,

9. balíčkování masa,

10. praní, máčení a další úpravu přírodních střev,

11. tavení (škvaření) tuků,

12. skladování obalových materiálů.

(2) Se souhlasem okresní veterinární správy lze

a) některé činnosti, pro něž se jinak vyžadují oddělené prostory, provádět v témž prostoru,

b) v provozu zpracovávat vedle masa jatečných zvířat také maso jiných zvířat.


§ 21

Provozy určené pro zacházení se zvěřinou

Provozy, v nichž se zachází se zvěřinou, musí mít

a) chladírnu pro příjem celých těl zvěře,

b) prostory pro jejich veterinární vyšetření a podle potřeby pro jejich kuchání, stahování, škubání, bourání a porcování, jakož i pro balení a expedici zvěřiny,

c) chladírnu, popřípadě i mrazírnu pro skladování zvěřiny.


§ 22

Provozy určené pro zacházení s produkty rybolovu

(1) Provozy, v nichž se zachází s produkty rybolovu, musí mít oddělené prostory pro chlazení a skladování suroviny, pro čištění a stahování kůže, pro pečení, uzení, marinování, porcování, balení a skladování hotových výrobků.

(2) Filetování, plátkování a další zpracování se provádí na místech oddělených od míst usmrcování, odřezávání hlav a kuchání. Solení se provádí na místech oddělených od míst provádění jiných činností.

(3) Uzení se provádí v samostatné místnosti nebo v jiném místě zvlášť vybaveném a upraveném tak, aby kouř a teplo nevnikaly do jiných místností nebo míst, kde se upravují, vyrábějí a zpracovávají produkty rybolovu.


Díl 2

§ 23

Provozy určené k získávání mléka

Dojírny a provozy, v nichž se skladuje a zchlazuje mléko, musí být

a) prostorově odděleny od možných zdrojů znečištění a kontaminace mléka,

b) vybaveny dojicím zařízením, trvale udržovaným v řádném hygienickém a funkčním stavu, kontrolovaným před každým dojením, a zařízením na chlazení mléka.


§ 24

Provozy určené k ošetřování a zpracování mléka

(1) Provozy, v nichž se ošetřuje a zpracovává mléko (dále jen „mlékárna”), musí mít se zřetelem na činnosti, které se v mlékárně provádějí,

a) prostory pro

1. skladování mléka a tekutých mléčných výrobků,

2. skladování jednorázových obalů a surovin k jejich zhotovení, anebo pro skladování, mechanické čištění a dezinfekci lahví a jiných obalů, určených k opakovanému použití,

3. výrobu sýrů, mražených a ostatních mléčných výrobků, v nichž je zajištěno dodržení hygienických a technologických podmínek, požadovaných pro daný výrobek,

b) zařízení

1. umožňující mechanické plnění obalů a jejich automatické uzavírání po naplnění s výjimkou konví a cisteren,

2. na chlazení mléka a tekutých mléčných výrobků,

3. na tepelné ošetření mléka, zahrnující automatický regulátor teploty, registrační zapisovací teploměr, automatický bezpečnostní systém, bránící nedostatečnému zahřátí, a bezpečnostní systém s automatickou regulací, nedovolující smíchání pasterovaného nebo sterilovaného mléka s mlékem nedostatečně zahřátým,

c) odstředivky nebo jiné vhodné přístroje pro fyzikální čištění mléka,

d) nádoby pro skladování syrového a standardizovaného mléka,

e) zařízení na chlazení, popřípadě i mrazení, na balení a skladování mražených mléčných výrobků a na sušení a balení sušených mléčných výrobků.

(2) V mlékárně, která vyrábí výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu, musí být

a) činnosti spojené s výrobou, skladováním a expedicí těchto výrobků zcela oddělené od ostatního provozu,

b) prováděna kontrola každé dávky (šarže) těchto výrobků.

(3) Cisterny a nádoby, používané při svozu mléka, musí být po každém vyprázdnění vyčištěny a po skončení denního provozu dezinfikovány; zároveň s cisternami se čistí jejich příslušenství pro nasávání a vypouštění mléka.

(4) Odstředivkové kaly se neškodně odstraňují. Jejich využití je možné pouze se souhlasem okresní veterinární správy.


§ 25

Provozy určené pro zacházení s vejci

(1) Provozy, v nichž se ošetřují a zpracovávají vejce, musí mít

a) prostory

1. k oddělenému skladování vajec a vaječných výrobků, podle potřeby s chladicím a mrazicím zařízením,

2. pro vytloukání a shromažďování skořápek a zařízení pro přepravu vaječných obsahů,

3. pro skladování obalů a surovin k jejich zhotovení,

b) zařízení

1. na čištění a dezinfekci vajec,

2. k okamžitému odstraňování a oddělenému skladování skořápek, vajec a vaječných výrobků, nezpůsobilých k využití pro výživu lidí, podle potřeby i zařízení k rozmrazování mražených výrobků, určených k dalšímu zpracování nebo úpravě, je-li součástí technologického postupu.

(2) Probíhá-li pasterace v uzavřeném systému, může být prováděna v prostorech, uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2, jinak jen v samostatných, oddělených prostorech.

(3) K balení vajec nelze opakovaně používat prvotní obaly.

(4) Cisterny a obaly, určené pro přepravu vaječné hmoty, musí být neprodleně po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.


§ 26

Provozy určené pro zacházení s včelími produkty

Provozy, v nichž se zpracovávají včelí produkty, musí mít prostory a zařízení pro příjem, úpravu, zpracovávání, plnění, označování, balení, skladování a expedici výrobků, pro mytí a skladování obalů a pro skladování čisticích a dezinfekčních prostředků.


Hlava III

Podmínky prodeje živočišných produktů

Tržnice a tržiště

§ 27

(1) Maso velkých jatečných zvířat lze prodávat v tržnicích a na tržištích, jen pochází-li ze zvířat poražených na jatkách a bylo-li veterinárně vyšetřeno, posouzeno a označeno.

(2) K prodeji malých jatečných zvířat, jiných zvířat a vajec je třeba osvědčení okresní veterinární správy o splnění veterinárních podmínek, k prodeji živých ryb doklad, kde byly posledně sádkovány.

(3) Zabíjení a další opracování malých jatečných zvířat a jiných zvířat, jakož i dělení a prodej masa jsou možné jen v tržnicích, které mají pro tyto účely vhodné prostory a podmínky.

(4) Zvěřina musí být označena způsobem umožňujícím identifikaci každého kusu a provázena veterinárním osvědčením.


§ 28

(1) V tržnicích a na tržištích musí být vedle nádob na odpadky také nádoby opatřené uzávěrem a žlutým pruhem, popřípadě jiné zařízení pro ukládání konfiskátů živočišného původu.

(2) Provozovatel tržnice a pořadatel trhu musí zajistit včasné odstranění konfiskátů živočišného původu a čištění a dezinfekci nádob, popřípadě jiného zařízení, uvedeného v odstavci 1.


§ 29

Prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu

(1) Potraviny živočišného původu, které byly posouzeny jako podmíněně poživatelné, méněhodnotné a určené k prodeji, lze prodávat jen v prodejně,7) zvenčí i uvnitř zřetelně označené jako prodejna vyhrazená pro jejich prodej (nucený výsek), a nesmí v ní být prodávány jiné potraviny.

(2) Prodejna musí mít vyhovující prostory a zařízení pro chlazení, bourání a prodej masa, pro čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí, nádob a pracovních pomůcek a pro osobní hygienu zaměstnanců.

(3) Potraviny živočišného původu, uvedené v odstavci 1, musí být uvedeny do prodeje neprodleně po dodávce; nebyly-li prodány do 48 hodin, musí být znovu veterinárně vyšetřeny. Nesmí být prodávány v mletém stavu, ani být použity pro účely poskytování stravovacích služeb, anebo jako suroviny pro zpracování do výrobků, určených pro výživu lidí.


Prodej živočišných produktů, určených ke krmení zvířat

§ 30

(1) Nativní a mražená krmiva lze skladovat a prodávat pouze ve vyhrazených prodejnách.

(2) V prodejně potravin lze skladovat a prodávat jen ostatní krmiva pro zvířata (konzervy, suchá krmiva apod.), a to na vyhrazeném a zřetelně označeném místě.

(3) Na obalu určeném pro spotřebitele musí být zřetelně označeno, že jde o výrobky, určené ke krmení zvířat.


§ 31

(1) Odpady živočišného původu, určené ke krmení zvířat (dále jen „krmné odpady”), lze uvádět do oběhu jen z provozů, v nichž byly tyto odpady vytvořeny a v nichž jsou dodržovány veterinární podmínky a požadavky na jejich třídění, ukládání, tepelné zpracování nebo jinou úpravu, jakož i na jejich výdej.

(2) Krmné odpady

a) se uchovávají

1. ve viditelně označených, nepropustných, dobře čistitelných a dezinfikovatelných nádobách, opatřených uzávěrem, nebo

2. v uzamykatelných místnostech s teplotou do 10o C, nebo

3. v jiných vhodných zařízeních (silech, kontejnerech apod.),

b) musí být spolehlivě zajištěny před znehodnocením a nesmí znečišťovat místo a okolí.

(3) Vydávat krmné odpady v jiném než vařeném stavu lze jen se souhlasem okresní veterinární správy.


Část druhá

Veterinární požadavky na živočišné produkty

Hlava I

Obecné požadavky

§ 32

(1) Při zacházení se živočišnými produkty musí být dodržovány zásady správné výrobní praxe. Při jejich tepelném ošetření musí být použita vhodná kombinace teploty a doby expozice tak, aby bylo zajištěno zničení patogenních mikroorganizmů.

(2) Nevyžaduje-li se jiné ošetření,

a) nesmí být doba, po kterou mají suroviny a výrobky teplotu od 10 do 60o C, delší než 2 hodiny,

b) musí být tepelně opracované výrobky do 2 hodin od tepelného opracování zchlazeny na teplotu do 10o C a co nejdříve dále zchlazeny na stanovenou skladovací teplotu,

c) je třeba dbát toho, aby při zacházení se surovinami a výrobky, pro něž je stanovena skladovací teplota, nedošlo ke zvýšení této teploty o více než 2o C na dobu delší než 2 hodiny.

(3) K přípravě láků a nálevů lze používat pouze převařenou pitnou vodu.

(4) Živočišné produkty, které jsou určeny k dalšímu zpracování a nebyly stejně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti, musí být skladovány a zpracovávány prostorově nebo časově odděleně až do doby zpracování do výrobku.

(5) Z obchodní sítě lze vrátit pouze

a) živočišné produkty, které nebyly převzaty při přejímce zboží,

b) do 24 hodin po dodávce také živočišné produkty, které vykazují technologickou (výrobní) vadu, smyslově nezjistitelnou při přejímce zboží bez porušení celistvosti výrobku, pokud byly až do vrácení uchovávány za veterinárních podmínek, stanovených pro živočišné produkty toho druhu.


§ 33

(1) Podmínky skladování živočišných produktů jsou závislé na jejich skladbě, výrobní technologii a úrovni mikrobiální kontaminace, teploty a fyzikálně chemických hodnot, zejména pH a aktivity vody.

(2) Suroviny a výrobky

a) s pH vyšším než 5, 2 a aktivitou vody vyšší než 0, 95 patří mezi rychle zkazitelné a musí být skladovány při teplotě do 5o C,

b) s pH v rozmezí od 5, 0 do 5, 2 nebo s aktivitou vody v rozmezí od 0, 91 do 0, 95 patří mezi zkazitelné a musí být skladovány při teplotě do 10o C,

c) s pH do 5, 2 a aktivitou vody do 0, 95, anebo s pH do 5, 0, anebo s aktivitou vody do 0, 91 nemusí být skladovány při chladírenských teplotách.


§ 34

(1) Potraviny živočišného původu, určené ke zmrazení, se zmrazují do 24 hodin po zchlazení na teplotu nejméně - 12o C, nebo hluboko zmrazují na teplotu nejméně - 18o C. Zmrazování probíhá při teplotě nejméně - 35o C a rychlosti nejméně 1 cm/hod.

(2) Zmrazené potraviny živočišného původu se uvádějí do oběhu ve spotřebitelském balení a prodávají ve zmrazeném stavu. Pokud výrobce nestanoví jinak, lze je uchovávat při teplotě - 12o C po dobu 3 měsíců, při teplotě nejméně - 18o C po dobu 6 měsíců.

(3) Zmrazené potraviny živočišného původu, určené k dalšímu zpracování, se rozmrazují tak, aby byly rozmrazeny nejdéle do 48 hodin na teplotu nejvýše 2o C; po rozmrazení musí být ihned upotřebeny. Opětovné zmrazování je možné, jen je-li součástí stanoveného technologického postupu.

(4) Nezmrazené potraviny živočišného původu nesmí být zmrazovány dodatečně po jejich uvedení do obchodní sítě nebo do zařízení poskytujícího stravovací služby.

(5) Zmrazené živočišné produkty, určené k dalšímu zpracování, musí být označeny údajem (měsíc, rok) o tom, kdy byly zmrazeny.


§ 35

(1) Tepelně opracované výrobky musí být prohřáty ve všech částech nejméně na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 70o C, působící po dobu nejméně 10 minut.

(2) Výroba, sušení a zrání syrových, tepelně neopracovaných výrobků musí probíhat za řízených klimatických podmínek, zajišťujících vznik a průběh přirozených fermentačních a enzymatických procesů, které dodávají výrobku typické smyslové a fyzikálně chemické vlastnosti a zaručují jeho zdravotní nezávadnost.

(3) Neprodyšně uzavřené, sterilované výrobky (konzervy) musí být prohřáty ve všech částech na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 121o C, působící po dobu nejméně 10 minut, tepelně pasterované výrobky (polokonzervy) na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 100o C, působící po dobu nejméně 10 minut.

(4) Součástí vnitropodnikové kontroly konzerv a polokonzerv je provedení termostatové zkoušky u vzorků z každé výrobní dávky (šarže), a to u konzerv při teplotě 37o C po dobu 7 dnů a při teplotě 35o C po dobu 10 dnů, u polokonzerv při teplotě 37o C po dobu 3 dnů a při teplotě 35o C po dobu 5 dnů.

(5) Uzené potraviny živočišného původu nesmí být přeuzovány.

(6) Při výrobě výrobků s použitím plísní lze používat jen takové druhy plísní, které při dodržení schváleného technologického postupu nevytvářejí mykotoxiny nejméně do doby určené spotřeby těchto výrobků.


§ 36

(1) Živočišné tuky pro potravní účely s výjimkou másla se získávají z poživatelných tukových tkání jatečných zvířat, a to suchým způsobem, tj. škvařením při teplotě nejméně 100o C po dobu 15 minut, mokrým způsobem, tj. tavením v páře při teplotě nejméně 70o C po dobu 30 minut, popřípadě v kontinuálním tavicím systému při teplotě nejméně 80o C, anebo jiným způsobem schváleným okresní veterinární správou.

(2) Sádlo a škvarky musí být nejpozději do 24 hodin po výrobě zchlazeny na teplotu 5o C.


Hlava II

Zvláštní požadavky

Díl 1

Maso jatečných a jiných zvířat a masné výrobky

§ 37

(1) Maso určené k výrobě tepelně neopracovaných výrobků, určených k přímé spotřebě, musí být zmrazeno na teplotu - 5o C po dobu 48 hodin nebo na teplotu - 10o C po dobu 24 hodin a v této teplotě udržováno až do opracování, které musí být provedeno do 96 hodin od zmrazení masa na uvedenou teplotu.

(2) K docílení přirozené masově červené barvy masných výrobků (probarvení) lze používat jen schválené prostředky. Dusitany a dusičnany se používají ve směsi s jedlou solí, přičemž dusitanová solicí směs může obsahovat nejvýše 0, 9 % dusitanu sodného nebo draselného, dusičnanová solicí směs nejvýše 2, 5 % dusičnanu sodného nebo draselného.

(3) Nejde-li o teplé maso, musí být v průběhu bourání a balení trvale udržována uvnitř masa velkých jatečných zvířat teplota do 7o C, uvnitř masa malých jatečných zvířat teplota do 4o C; v případě vnitřností musí být trvale udržována teplota do 3o C.

(4) Zmrazené maso lze použít k výrobě masných výrobků, jen pokud

a) hovězí a telecí maso nebylo skladováno při teplotě - 18o C déle než 18 měsíců, popřípadě při teplotě - 12o C déle než 12 měsíců,

b) skopové, kozí, drůbeží a králičí maso, maso zvěře z farmového chovu a zvěřina nebyly skladovány při teplotě - 18o C déle než 12 měsíců, popřípadě při teplotě - 12o C déle než 9 měsíců,

c) maso ostatních zvířat nebylo skladováno při teplotě - 18o C déle než 6 měsíců, popřípadě při teplotě - 12o C déle než 3 měsíce.

(5) Po skončení výroby musí být masné výrobky co nejrychleji zchlazeny na teplotu (ve všech jejich částech)

a) 7o C, jestliže byly vyrobeny z čerstvého masa (s výjimkou drůbežího a králičího),

b) 4o C, jestliže byly vyrobeny s použitím drůbežího nebo králičího masa, anebo zvěřiny,

c) 3o C, jestliže byly vyrobeny s použitím vnitřností,

d) 2o C, jestliže byly vyrobeny s použitím separovaného masa.


§ 38

(1) Mleté maso lze vyrábět jen z čerstvého, vychlazeného masa, získaného nejpozději do 6 dnů po porážce, anebo - v případě masa po porážce vykostěného a vakuově baleného - do 15 dnů po porážce, bez použití masa z kližky nebo hlavy (s výjimkou žvýkacích svalů skotu, prasat, ovcí a koz), krvavého výřezu, vazivových, chrupavčitých a tukových ořezů nebo škrabků, mechanicky separovaného masa, vnitřností, bránice a zmrazeného masa. Musí být vyrobeno a zabaleno v průběhu 1 hodiny a neprodleně

a) vychlazeno na teplotu do 2o C, udržováno v této teplotě, dodáno do prodeje v den výroby a prodáno do 24 hodin po dodávce, anebo

b) zmrazeno na teplotu - 18o C, při níž může být skladováno nejdéle 3 měsíce.

(2) V nebaleném stavu lze prodávat mleté maso pouze tehdy, je-li připravováno přímo před spotřebitelem.8)

(3) Ke zpracování do masných výrobků nelze použít hrtany, průdušnice, extralobulární průdušky, střeva s výjimkou telecího okruží a vepřových konečnic, močové měchýře a močovody, tukové a vazivové odřezky a škrabky z podkoží a ze sliznice zažívacího a dýchacího ústrojí.


§ 39

(1) Kosti jatečných zvířat, jejichž maso a orgány byly posouzeny jako poživatelné, mohou být využity k získávání separovaného masa nejpozději do 7 dnů po porážce. Po vytěžení musí být neprodleně zchlazeny a skladovány při teplotě do 2o C, anebo do 24 hodin zmrazeny na teplotu - 18o C a zpracovány do 3 měsíců.

(2) Vepřové hlavy musí být nejprve opáleny, vyčištěny a na cca 15 sekund ponořeny do vody o teplotě 90 až 100o C, poté ihned vyňaty k získání separovaného masa.

(3) Separované maso musí být neprodleně po výrobě

a) zpracováno, nebo

b) zchlazeno na teplotu 2o C a do 24 hodin zpracováno, nebo

c) zmrazeno na teplotu - 18o C a do 3 měsíců zpracováno.

(4) K získávání separovaného masa nelze použít kosti ze zmrazeného masa, hlavy kanců, králíků a drůbeže, krční kosti drůbeže, kosti končetin (od konce zápěstních a zánártních kloubů) a ocasních obratlů (s výjimkou skotu).

(5) Separované maso lze použít pouze ke zpracování do tepelně opracovaných výrobků.

(6) Výsekové kosti musí být zchlazeny na teplotu do 4o C a dodány do prodeje nebo jiného oběhu do 24 hodin po vytěžení.

(7) Krev určenou pro potravinářské účely lze uvádět do prodeje nejpozději do 24 hodin po vytěžení, a to spotřebitelsky balenou v nepropustných, odolných obalech a zchlazenou na 2o C.

(8) K výrobě želatiny pro potravinářské účely lze použít kolagenní suroviny, zejména kůže, kosti, šlachy a kližky jatečných zvířat, jejichž maso a orgány byly posouzeny jako poživatelné. Čerstvé suroviny pro výrobu želatiny musí být odeslány do zpracovatelského závodu do 24 hodin po vytěžení, jinak musí být zchlazeny nebo zmrazeny.


§ 40

(1) Zvěřina se

a) zchlazuje na teplotu nejvýše 7o C, pochází-li ze srstnaté zvěře spárkaté, a na teplotu nejvýše 4o C, pochází-li z ostatní zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté,

b) skladuje při teplotě do 1o C nejdéle po dobu 17 dnů, při teplotě do 4o C nejdéle po dobu 12 dnů a při teplotě do 7o C nejdéle po dobu 9 dnů.

(2) Při bourání, balení a dalším zacházení se zvěřinou nesmí dojít ke zvýšení teploty zvěřiny, pocházející ze srstnaté zvěře spárkaté, nad 7o C a zvěřiny, pocházející z ostatní zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté, nad 4o C.

(3) Zvěřina se přepravuje

a) ve stavu vychladlém, vychlazeném nebo zmrazeném. Zvěřina pocházející z drobné zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté se přepravuje vždy ve stavu vychladlém a zavěšená,

b) dopravními prostředky, v nichž je zajištěno, že v průběhu přepravy nedojde ke zvýšení teploty zvěřiny o více než 2o C.

(4) Nelze přepravovat zvěřinu znečištěnou, změněnou rozkladnými procesy nebo z jiných důvodů nepoživatelnou.

(5) Maso zvířat zoologických zahrad a cirkusů, pokládané za zvěřinu, se označuje uvedením druhu zvířat, z něhož pochází. Za zvěřinu se nepovažuje maso psovitých, kočkovitých a lasicovitých šelem a opic, popřípadě i maso dalších zvířat zoologických zahrad a cirkusů, k jehož použití k výživě lidí nedala okresní veterinární správa souhlas.


§ 41

(1) Ryby, korýši, měkkýši a žáby se prodávají buď v živém stavu, anebo se usmrcují bezprostředně před prodejem.

(2) Těla zvířat, uvedených v odstavci 1, popřípadě části jejich těl musí být po získání (usmrcení)

a) zchlazena do 5 hodin na teplotu do 2o C, mají-li být uchovávána nejdéle 48 hodin, nebo

b) zmrazena do 10 hodin na teplotu nejméně - 12o C a skladována při teplotě - 18o C.

(3) Mořské ryby, zejména sleď, makrela, šprot, divoký losos z Atlantického nebo Tichého oceánu, anebo výrobky z nich se zmrazují na teplotu nejméně - 20o C po dobu 24 hodin, jsou-li určeny

a) ke spotřebě za syrova nebo téměř za syrova (matjesy), nebo

b) k uzení studeným kouřem, při němž teplota ryby nedosáhne teploty 60o C v jádře, nebo

c) k marinování nebo solení, pokud tento proces nezaručuje devitalizaci hlístic, nebo

d) k jinému, okresní veterinární správou schválenému způsobu úpravy, zaručujícímu devitalizaci hlístic.

(4) Ledované ryby, korýši a měkkýši se uchovávají při teplotě tajícího ledu.

(5) Rozmrazování ryb se provádí volně na vzduchu, proudem vzduchu, popřípadě za současného sprchování studenou pitnou vodou, nebo ve vodě při teplotě do 21o C, přičemž teplota v mase nesmí být vyšší než 7o C; vodu k rozmrazování lze použít pouze jednou.

(6) K získávání separovaného masa lze použít jen těla ryb předem vykuchaných. Separované maso musí být neprodleně po výrobě

a) zpracováno, nebo

b) zmrazeno na teplotu - 18o C a do 6 týdnů zpracováno.


Díl 2

Mléko

§ 42

(1) K mlékárenskému ošetření a zpracování lze dodávat pouze hygienicky získané a stanoveným způsobem ošetřené mléko dojnic, které pocházejí z chovu prostého tuberkulózy a brucelózy a nevykazují příznaky onemocnění, přenosného mlékem na lidi.

(2) Z dodávky mléka k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování musí být vyloučeno mléko

a) dojnic, které dojí méně než 2 l denně nebo u kterých byla změněna frekvence dojení po zahájení procesu zaprahování,

b) z prvních střiků,

c) s vyšším obsahem celkového počtu mikroorganizmů než 100 000 v 1 ml, vyjádřeného v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 2 měsíce, anebo s vyšším počtem somatických buněk než 400 000 v 1 ml, vyjádřeným v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 3 měsíce, přičemž aktuální počet mikroorganizmů nesmí být vyšší než 300 000 v 1 ml. Počty mikroorganizmů a somatických buněk se zjišťují nejméně dvakrát měsíčně,

d) s obsahem reziduí inhibičních, pesticidních a kontaminujících látek,

e) s bodem mrznutí vyšším než - 0, 515o C, zjišťovaným nejméně jednou měsíčně. Při důvodném podezření na porušení mléka vodou se pod dohledem veterinárního lékaře okresní veterinární správy (dále jen „úřední veterinární lékař”) odebere kontrolní vzorek mléka, a to 11 až 13 hodin po předchozím dojení. Pokud se takto prokáže, že vyšší bod mrznutí je přirozeného původu, nepovažuje se mléko za porušené vodou,

f) z jiného důvodu nepříznivě ovlivněné ve svém složení a vlastnostech, jakož i smyslově změněné.


§ 43

(1) Při získávání mléka, dodávaného k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování, je třeba

a) dbát o to, aby vemeno bylo před dojením čisté a suché a aby byly struky po skončení dojení dezinfikovány,

b) kontrolovat před každým dojením stav dojicího a chladicího zařízení,

c) sledovat zdravotní stav dojnic, zejména jejich mléčných žláz, a vlastnosti nadojeného mléka podle smyslového posouzení prvních střiků,

d) oddělovat smyslově změněné mléko od ostatního mléka.

(2) Čištění a dezinfekce dojicího zařízení se provádí po každém dojení, chladicího zařízení po každém vyprázdnění.


§ 44

(1) Mléko se čistí bezprostředně po nadojení; čištění nesmí být žádným způsobem urychlováno.

(2) Nadojené mléko se v nejkratší době vychladí, a to na teplotu nejvýše 8o C, popřípadě - je-li sváženo až druhý den po nadojení - nejvýše 6o C. Chlazení musí být dokončeno do 3 hodin od začátku dojení. Mísí-li se čerstvě nadojené mléko s mlékem dříve nadojeným a zchlazeným, musí být směs neustále promíchávána, aby nedocházelo ke zvýšení teploty nad 10o C.

(3) V průběhu přepravy nesmí teplota mléka činit více než 10o C.


Mlékárenské ošetření a zpracování mléka

§ 45

(1) Při mlékárenském ošetření se mléko třídí, čistí, tepelně ošetřuje, popřípadě homogenizuje a chladí.

(2) Není-li mléko ošetřeno do 4 hodin po dodávce, musí být zchlazeno na teplotu nepřesahující 5o C a udržováno v této teplotě až do tepelného ošetření.

(3) Mléko musí být tepelně ošetřeno do 72 hodin po nadojení. Mléko, které nebylo tepelně ošetřeno do 36 hodin po dodávce, může být použito k výrobě konzumního mléka, jen pokud počet mikroorganizmů, stanovený při teplotě 30o C, nečiní více než 300 000 v 1 ml. Mléko, které již bylo tepelně ošetřeno, nesmí před druhým tepelným ošetřením obsahovat při teplotě 30o C více mikroorganizmů než 100 000 v 1 ml.


§ 46

(1) Tepelné ošetření mléka se provádí

a) pasterací

1. zahřátím mléka na teplotu nejméně 71, 7o C po dobu 15 sekund,

2. zahřátím smetany na teplotu nejméně 90o C,

3. použitím odlišné kombinace teploty a času, zajišťující stejný pasterační účinek, negativní fosfatázový test a pozitivní reakci peroxidázového testu jako při pasteraci podle bodu 1, nebo

b) zahřátím mléka na teplotu nejméně 135o C po dobu 1 sekundy (UHT), nebo

c) sterilací mléka v hermeticky uzavřených obalech jeho nepřímým ohřevem na teplotu nad 100o C po dobu zajišťující splnění požadavku na jeho mikrobiologickou nezávadnost, nebo

d) jiným způsobem za podmínek stanovených okresní veterinární správou.

(2) Bezprostředně po tepelném ošetření se mléko zchladí na teplotu do 6o C. V této teplotě musí být udržováno až do expedice i během přepravy.

(3) Mléko tepelně ošetřené při vyšší teplotě, vykazující negativní fosfatázový i peroxidázový test (např. mléko tepelně ošetřené podle odstavce 1 písm. b) nebo c), může být vyrobeno ze syrového mléka, které bylo termizováno v jiné mlékárně při teplotě 57 až 68o C po dobu nejméně 15 sekund tak, aby po tomto ošetření vykazovalo pozitivní reakci na fosfatázový test.

(4) Součástí vnitropodnikové kontroly mléka tepelně ošetřeného podle odstavce 1 písm. b) nebo c) musí být provádění termostatové zkoušky u vzorků z každé partie při teplotě 30o C po dobu 15 dnů, v případě potřeby při teplotě 55o C po dobu 7 dnů.

(5) Tavené sýry se vyrábějí při teplotě nejméně 80o C.

(6) Mléčné výrobky musí být skladovány při teplotě stanovené zvláštními právními předpisy,9) anebo - není-li stanovena - při teplotě určené výrobcem.


§ 47

(1) Jde-li o výrobky, určené pro kojeneckou a dětskou výživu, musí být

a) prováděna každodenní smyslová a laboratorní kontrola dodávaného mléka a laboratorní kontrola každé dávky (šarže) výrobků,

b) expedovány výrobky jen na základě výsledků laboratorního vyšetření vzorků z příslušné dávky (šarže).

(2) Neodpovídá-li dávka (šarže) veterinárním požadavkům, určí způsob využití výrobků okresní veterinární správa.


§ 48

Ovčí, kozí a kobylí mléko

(1) Pro ovčí, kozí a kobylí mléko platí přiměřeně ustanovení o veterinárních požadavcích na kravské mléko. Z dodávky ovčího, kozího a kobylího mléka k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování musí být vyloučeno mléko s vyšším obsahem celkového počtu mikroorganizmů než 1 500 000 v 1 ml; počet somatických buněk v tomto mléce se nezjišťuje.

(2) Ovčí a kobylí mléko a ovčí hrudkový sýr lze používat jen jako surovinu k dalšímu zpracování. Ovčí hrudkový sýr může být podle stupně vyzrání expedován k dalšímu zpracování za 3 až 7 dnů.


§ 49

(1) Syrové vyčištěné mléko a výrobky z tohoto mléka lze prodávat v místě výroby přímo spotřebiteli, jen pokud toto mléko splňuje veterinární požadavky na mléko určené k mlékárenskému ošetření a zpracování, uvedené v ustanoveních § 42 až 44.

(2) Pokud mléko uvedené v odstavci 1 není prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno v souladu s ustanovením § 44 odst. 2. Takto zchlazené mléko může být prodáváno do 24 hodin po nadojení.

(3) Mléko uvedené v odstavci 1 musí být prodáváno v místnosti, která je oddělena od stájí a ve které je na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit”. Je-li dodáváno mléko i do mlékárny, musí být tato místnost oddělena také od mléčnice.

(4) Mléčné výrobky lze vyrábět z mléka uvedeného v odstavci 1 jen v prostorech a za použití technologických zařízení, jež odpovídají veterinárním podmínkám, stanoveným pro zacházení se živočišnými produkty.


Díl 3

Vejce

§ 50

(1) Vejce musí pocházet od zdravých zvířat. Sbírají se denně a ukládají při nekolísavé teplotě, převyšující 5o C a nepřevyšující 18o C, a při relativní vlhkosti 70 až 75 %.

(2) Vejce musí být vytříděna a označena do 72 hodin po snášce.

(3) Označení vajec, určených k uvedení do oběhu, se provádí podle zvláštních právních předpisů.10)

(4) Omývání a dezinfekce vajec jsou možné, jen jsou-li součástí schváleného technologického postupu při výrobě vaječných výrobků. Vejce určená k dalšímu zpracování se zpracovávají nejpozději do 72 hodin po prosvícení; po vytlučení se ihned ošetřují. Vaječný obsah nesmí být získáván odstřeďováním nebo drcením, zbytky bílků nesmí být získávány odstřeďováním skořápek. Zbytky skořápek, podskořápkových blan a ostatních částí ve vaječném obsahu nesmí činit více než 100 mg na 1 kg vaječné hmoty.

(5) Vejce s porušenou skořápkou a neporušenou podskořápkovou blanou nelze uvádět do oběhu. Vaječná hmota, získaná z takových vajec, musí být bez zbytečného prodlení přepravena do zpracovatelského závodu k pasteraci s označením „vaječná hmota určená k pasteraci”. Obsah kyseliny mléčné ve vaječné hmotě před pasterací nesmí být vyšší než 1 000 mg na 1 kg sušiny.

(6) Vejce s porušenou skořápkou a podskořápkovou blanou a vejce vyřazená z líhní jsou nepoživatelná.


§ 51

(1) Do oběhu lze uvádět jen pasterovanou vaječnou hmotu.

(2) Vaječná hmota, která nebyla zpracována bezprostředně po vytlučení, musí být neprodleně zchlazena na teplotu do 4o C a do 48 hodin zpracována, anebo zmrazena.

(3) Průtoková pasterace vaječné hmoty se provádí působením dále uvedené teploty po uvedenou dobu, anebo alternativní kombinací teploty a doby, která zabezpečí srovnatelný účinek:

a) 57o C po dobu 180 sekund, jde-li o pasteraci bílků,

b) 64, 5o C po dobu 150 sekund, jde-li o pasteraci melanže,

c) 65o C po dobu 180 sekund, jde-li o pasteraci žloutků.

(4) Stacionární pasterace vaječné hmoty se provádí za stálého promíchávání působením dále uvedené teploty v celém objemu hmoty po uvedenou dobu, anebo alternativní kombinací teploty a doby, která zabezpečí srovnatelný účinek:

a) 56o C po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci bílků,

b) 65o C po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci melanže,

c) 68o C po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci žloutků.

(5) Vaječná hmota musí být neprodleně po pasteraci zchlazena na teplotu do 4o C.

(6) Se souhlasem okresní veterinární správy lze ošetřit vaječnou hmotu i jiným způsobem, zajišťujícím její zdravotní nezávadnost.

(7) Při skladování vaječné hmoty nesmí být překročena teplota - 18o C u hluboce zmrazených výrobků, - 12o C u zmrazených výrobků a 4o C u chlazených výrobků.


§ 52

(1) Pro jiná vejce než slepičí platí ustanovení o veterinárních požadavcích na slepičí vejce.

(2) Jiná vejce musí být v provozu odděleně uskladněna a samostatně zpracovávána.


Díl 4

Včelí produkty

§ 53

(1) Do oběhu lze uvádět jen

a) včelí produkty od včelstva, v němž se nevyskytují mor včelího plodu a hniloba včelího plodu,

b) včelí med, propolis a mateří kašičku, které pocházejí od zdravého včelstva a neobsahují patogenní činitele v množství škodlivém pro zdraví lidí.11)

(2) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě 0o C.


Část třetí

Prohlídka jatečných zvířat a masa a rozhodování o jeho použitelnosti

Hlava I

Prohlídka jatečných zvířat a masa

Díl 1

Organizace provozu jatek

§ 54

Nakládka, přeprava, vykládka, předporážkové ošetření na jatkách, přísun na porážku, omračování a vykrvování jatečných zvířat musí být prováděny tak, aby nedocházelo ke zbytečným poraněním a zátěžovým stavům zvířat, které nepříznivě ovlivňují jejich zdraví a pohodu, anebo zdravotní nezávadnost živočišných produktů.12)


§ 55

Zvířata použitá k pokusným účelům,13) k získávání biologických materiálů k výrobě léčiv a diagnostických přípravků, které nejsou léčivými přípravky, anebo při klinickém ověřování léčiv mohou být dodána na jatky, jestliže

a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,

b) nejeví klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,

c) uplynulo nejméně 7 dnů po jejich očkování umrtvenými mikroorganizmy, anebo 21 dnů po jejich očkování živými mikroorganizmy.


§ 56

(1) Jatečná zvířata dodaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena a provázena potvrzením o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v chovu, z něhož je zvíře dodáváno (dále jen „zdravotní potvrzení”), a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení zvířat po jejich příjmu na jatkách. Provozovatel jatek předá zdravotní potvrzení úřednímu veterinárnímu lékaři a předloží mu ostatní průvodní listiny ke kontrole.

(2) Zvířata musí být při příjmu na jatkách označována a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Prostor, v němž byla po příjmu ustájena, nesmí již opustit, aby od vykládky do porážky nedošlo k mísení zvířat pocházejících z různých stájí, kotců, klecí a beden.

(3) Drůbež a králíci se ponechávají pro zklidnění po dobu nejméně 15 minut v přepravním prostoru dopravního prostředku, anebo v přepravní kleci uložené ve zvláštní místnosti, jež byla určena pro tento účel.


§ 57

(1) Jatečná zvířata, ustájená na jatkách, musí být řádně ošetřována a napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena, dojnice, laktující ovce a kozy vydojeny. Při volném ustájení musí být plemeníci a plemenice ustájeni odděleně.

(2) Délku odpočinku zvířat před porážkou určí úřední veterinární lékař se zřetelem na druh a stav zvířat, na způsob a dobu přepravy a na místní podmínky. Zvířata přepravovaná v klecích či bednách se porážejí co nejdříve.

(3) Nemocná, vyčerpaná a sající zvířata se porážejí do 2 hodin po příjmu.

(4) Drůbež a králíci, kteří nebyli poraženi v den jejich příjmu na jatky, musí být poraženi na počátku pracovní směny následujícího dne. Není-li to možné zejména proto, že po dni jejich příjmu na jatky následuje den pracovního volna nebo klidu, nelze přijmout dodávku těchto zvířat na jatky.


§ 58

(1) Provozní prostory a zařízení se čistí a dezinfikují podle potřeby a po ukončení pracovního dne. Provozní prostory a zařízení, použité při manipulaci se zvířaty nemocnými nákazou zvířat, podezřelými z nákazy zvířat nebo podezřelými z nakažení, se čistí a dezinfikují podle pokynů úředního veterinárního lékaře.

(2) Pro jatky s malou kapacitou určí okresní veterinární správa v dohodě s provozovatelem jatek porážecí dny a hodiny. Provozovatel těchto jatek předem uvědomí okresní veterinární správu o původu, počtu a předpokládané době porážky jatečných zvířat, aby mohlo být provedeno před porážkou jejich vyšetření zaživa a aby byl úřední veterinární lékař, popřípadě veterinární technik okresní veterinární správy přítomen porážce. Prohlídka musí být provedena v den porážky.

(3) Zvířata, která byla přivedena do prostoru porážky, musí být neprodleně omráčena a vykrvena. Velká jatečná zvířata, která z jakéhokoli důvodu pozbyla schopnost pohybu a nemohou být přivedena do prostoru porážky, se porážejí na místě.


Díl 2

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením

§ 59

(1) Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu na jatkách. Trvá-li ustájení zvířete na jatkách déle než 24 hodin, opakuje se toto vyšetření v den porážky.

(2) Při vyšetřování jatečných zvířat před poražením se ověřuje jejich totožnost a zjišťuje, zda

a) zvířata jsou zdravá, zejména zda nejsou nemocná nákazou zvířat, podezřelá z nákazy zvířat nebo podezřelá z nakažení, popřípadě zda u nich nejde o onemocnění přenosné ze zvířat na člověka, pro něž by jejich maso nebylo způsobilé k využití pro výživu lidí,

b) zvířatům nebyly podávány doplňkové látky nebo léčiva, které by mohly ohrozit zdraví lidí,

c) zvířata nejsou unavená, rozrušená nebo zraněná.

(3) Zvířata, u nichž bylo zjištěno onemocnění nákazou zvířat, podezření z nákazy zvířat nebo podezření z nakažení nákazou zvířat, pro kterou není stanoven zákaz porážení, musí být podle pokynu úředního veterinárního lékaře přejímána, označena a vážena odděleně od ostatních zvířat a ustájena ve vyhrazených (izolačních) prostorech.

(4) Na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, se porážejí také

a) zvířata s výjimkou ovcí, drůbeže a králíků, která jsou podezřelá z nakažení vzteklinou, poněvadž byla poraněna jiným zvířetem, a to do 24 hodin po poranění a za podmínky, že byl povrch jejich těla dezinfikován před přepravou na jatky 3 % roztokem chloraminu o teplotě 20 až 25o C, působícím po dobu 20 minut,

b) zvířata podezřelá z přítomnosti patogenních činitelů v mase.


Díl 3

Porážení jatečných zvířat

§ 60

(1) Porážet jatečná zvířata lze jen stanovenými způsoby. Jejich usmrcení se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být zvířata omráčena, pokud nebyl se zřetelem na potřeby církevních a náboženských společností povolen jiný postup.14) Ve výjimečných případech, zejména v nebezpečí prodlení, může úřední veterinární lékař povolit usmrcení zastřelením.

(2) Zvířata se omračují ihned po příchodu na místo omračování, a to mechanicky, elektricky nebo chemicky; při omračování musí být fixována. Mechanické a elektrické omračování se provádí tak, aby byl zasažen mozek a aby bezprostředně po jeho zásahu došlo k úplné ztrátě vědomí.

(3) Opracování poražených zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů.

(4) Stažení kůže a odštětinování se provádí před vykolením, oškubání před vykucháním. Vykolení a vykuchání musí být provedeno tak, aby nedošlo ke znečištění masa a orgánů obsahem jícnu, žaludku, střevního traktu, žlučového měchýře, močového měchýře nebo pohlavních orgánů.

(5) Všechny úkony v průběhu opracovávání poražených zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vyjmutí vnitřností neuplynula doba delší než 45 minut, u drůbeže a králíků delší než 10 minut.

(6) Nafukování masa a orgánů lze provádět jen v rámci povoleného jiného postupu, uvedeného v odstavci 1; nafouknutý orgán je nepoživatelný.


§ 61

(1) Krev určená k potravinářským účelům musí být těžena stanoveným technologickým postupem a do 3 hodin po vytěžení zchlazena na teplotu do 3o C nebo zmrazena na teplotu - 18o C.

(2) Zchlazená krev musí být zpracována do výrobků do 48 hodin.


§ 62

(1) V souvislosti s přípravou a prováděním veterinárního vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat provozovatel jatek zajistí, aby

a) byly provedeny potřebné pomocné úkony, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.;

b) všechny orgány a ostatní části, podléhající vyšetření, byly zavěšovány a odkládány v bezprostřední blízkosti těla zvířete. Při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují. Ledviny se vyjímají z tukového pouzdra, a jde-li o skot, prasata, koně, osly a jejich křížence, uvolňují se i z ledvinového pouzdra;

c) při současném porážení více zvířat nebo při porážení zvířat na linkách bylo až do rozhodnutí o mase nepochybné, které maso, orgány a ostatní části patří k sobě. Při porážení drůbeže a králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat;

d) znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu úředního veterinárního lékaře očištěny, popřípadě odstraněny;

e) až do skončení vyšetření nepřišly dosud nevyšetřené maso, orgány a ostatní části do styku s masem, orgány a ostatními částmi již vyšetřenými.

(2) V rámci přípravy veterinárního vyšetření masa a orgánů velkých jatečných zvířat se odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a uzavírají konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen. Konce končetin až po zápěstní a zánártní klouby mohou být odděleny od těla zvířete. Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

(3) Jatečná zvířata jednotlivých druhů a kategorií, jejich těla, maso, orgány a ostatní části se připravují k veterinárnímu vyšetření způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce. Vyžaduje-li to zájem na řádném provedení veterinárního vyšetření, může úřední veterinární lékař požadovat podélné dělení těla a hlavy u všech zvířat.


Díl 4

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat po poražení

§ 63

(1) Veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání. Podle potřeby se doplňuje odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(2) Součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu je vyšetření na trichinely.


§ 64

(1) Před veterinárním vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části odstraňovat, ani jakýmkoli způsobem upravovat bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Zejména nelze omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, určené k vývozu, mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to neztěžovalo nebo nebránilo rozhodování o mase.


§ 65

Velká jatečná zvířata

(1) Jde-li o velká jatečná zvířata, vyšetřují se

a) krev,

b) hlava, hltan a mízní uzliny podčelistní a příušní, mandle, jazyk, popřípadě i mozek a jeho pleny, u skotu též mízní uzliny zahltanové vnitřní a žvýkací svaly vnitřní a vnější, u koní, oslů a jejich kříženců též nosní přepážka,

c) plíce s průdušnicí a průduškami, mízní uzliny plicního kořene, mízní uzliny kraniální průdušky a středohrudní,

d) osrdečník a srdce,

e) jícen,

f) bránice,

g) játra s mízními uzlinami a žlučníkem,

h) žaludek s mízními uzlinami a předžaludek,

i) střeva s mízními uzlinami tenkých střev,

j) slezina,

k) ledviny, jejich mízní uzliny, pohlavní a močové orgány,

l) vemeno a jeho mízní uzliny,

m) povrch těla, svalstvo s tkání tukovou a vazivovou, kosti, klouby, pohrudnice, pobřišnice, popřípadě mícha, která se po prohlídce vyjme z páteřního kanálu,

n) jde-li o prasata, také mízní uzliny tříselné vnější.

(2) Jde-li o plemenné býky, hřebce, kance a berany z inseminačních stanic, šlechtitelských a rozmnožovacích chovů, kteří byli určeni k jatečným účelům pro poruchu plodnosti, vyšetřují se jejich pohlavní orgány se zřetelem na etiologii jejich onemocnění a geneticky podmíněné vady.


§ 66

Jatečná drůbež

(1) Při vyšetřování jatečné drůbeže se posuzují výživný stav, povrch těla, vykrvení a krev a vyšetřují se

a) hlava,

b) osrdečník a srdce,

c) játra se žlučníkem,

d) slezina,

e) ledviny,

f) žlaznatý a svalnatý žaludek a střeva,

g) plíce,

h) vzdušné vaky,

i) pohlavní orgány,

j) svalstvo, popřípadě i kosti, klouby a bursa Fabricii,

k) tělní dutiny.

(2) Podle potřeby se provádí

a) vyšetření naříznutých orgánů nebo kosterní svaloviny, tělní dutiny po rozseknutí prsní kosti a dutiny zobáku a hltanu po jednostranném řezu v koutku zobáku,

b) odebrání vzorků k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.


§ 67

Jateční králíci

(1) Při vyšetřování jatečných králíků se posuzují výživný stav, kůže, podkoží a hlava a vyšetřují se

a) plíce a srdce,

b) játra se žlučníkem,

c) ledviny,

d) slezina,

e) zažívací trakt,

f) pobřišnice a pohrudnice,

g) pohlavní orgány,

h) svalovina, bránice a tukové pletivo.

(2) Podle potřeby se odebírají vzorky k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.


§ 68

Prohloubená prohlídka

(1) Nestačí-li veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat podle § 63 odst. 1 k jejich odpovědnému posouzení, provádí se jejich podrobnější vyšetření (prohloubená prohlídka); jeho specifickou formou jsou testační porážky.

(2) Při prohloubené prohlídce se zejména

a) nařezávají podezřelé části, mízní uzliny v jejich okolí a krajinové mízní uzliny,

b) uvolňují plec a hluboká svalovina stehenní z vnitřní strany, prohmatávají a nařezávají klouby a prohlíží kostní dřeň po rozseknutí nebo rozříznutí kostí,

c) při onemocnění nervového ústrojí a generalizované tuberkulóze mízních uzlin hlavy prohlížejí také mozek, mícha a mozkové pleny,

d) při uhřivosti skotu nebo sarkocystóze provádějí také vydatné řezy o ploše asi 10 cm x 10 cm do svaloviny lopatkové, krční, hřbetní a hýžďové, popřípadě i do svaloviny bránice a bráničního pilíře,

e) v případě telat, ovcí a koz vyšetřují také ledviny po uvolnění z tukového a vazivového obalu,

f) v případě koně bělouše uvolňuje plec a nařezává svalovina v oblasti páteře.


§ 69

Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa

(1) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa činí, jde-li o

a) skot (dospělé zvíře)
20, - Kč,

tele
6, - Kč,

b) prase o hmotnosti do 25 kg
3, - Kč,

prase o hmotnosti nad 25 kg
5, - Kč,

c) ovci nebo kozu o hmotnosti do 12 kg
1, - Kč,

ovci nebo kozu o hmotnosti od 12 do 18 kg
2, - Kč,

ovci nebo kozu o hmotnosti nad 18 kg
3, - Kč,

d) koně, osla nebo jejich křížence
30, - Kč,

e) drůbež
0, 10 Kč,

f) králíka
0, 10 Kč.

(2) Náhrada nákladů uvedených v odstavci 1 je u divokých prasat stejná jako u prasat, u ostatní srstnaté zvěře spárkaté stejná jako u ovcí a koz, u pernaté zvěře a zajíců stejná jako u drůbeže a králíků.

(3) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, podléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí - nejde-li o bourání na jatkách - 20, - Kč za 1 tunu. Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, nepodléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí 108, - Kč za 1 tunu.

(4) Je-li prohlídka uvedená v odstavci 1 prováděna v jiné než stanovené pracovní době jatek, anebo - jde-li o jatky s malou kapacitou - v jiné než určené porážecí době, zvyšuje se náhrada nákladů spojených s jejím výkonem na dvojnásobek.


Hlava II

Posuzování masa a orgánů jatečných zvířat

Díl 1

Posouzení masa a orgánů podle výsledku prohlídky

§ 70

(1) Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa se maso a orgány posoudí jako

a) poživatelné, nejsou-li důvody pro stanovení omezujících podmínek při jejich uvolňování do oběhu, nebo

b) podmíněně poživatelné,

1. určené v syrovém stavu ke zpracování do tepelně opracovaných výrobků (dále jen „výrobní”),

2. určené v syrovém stavu nebo po tepelné úpravě ke zpracování do konzerv (dále jen „určené do konzerv”),

3. méněhodnotné pro mírně narušené nebo změněné smyslové vlastnosti, určené k prodeji v syrovém stavu ve vyhrazených prodejnách, nebo

c) nepoživatelné.

(2) O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.


§ 71

(1) Nepoživatelné je celé tělo jatečného zvířete,

a) pro něž platí zákaz porážení,

b) u něhož byly zjištěny

1. aktinobacilóza, botulismus, generalizovaná aktinomykóza, generalizovaná či akutní miliární tuberkulóza, generalizovaná lymfadenitida, pyémie, septikémie, tetanus, toxémie, trichinelóza, silná uhřivost nebo virémie,

2. nádory nebo abscesy na četných místech ve svalstvu, kostech nebo krajinových mízních uzlinách,

3. výrazné změny svalstva nebo vyhublost,

4. krevní nebo vodnatá prosáknutí či uložení solí, pigmentů nebo barviv na více místech těla zvířete,

5. jiné změny nebo skutečnosti, které vylučují možnost jiného posouzení,

c) jež bylo z jiného důvodu posouzeno jako nepoživatelné podle zásad pro posuzování masa a orgánů na základě výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa.

(2) Nepoživatelné jsou maso a orgány jatečného zvířete, které

a) jsou změněné a tyto změny podstatně nepříznivě ovlivňují zdravotní nezávadnost masa a orgánů,

b) není možné nebo účelné pozastavit nebo určit ke zvláštní úpravě, popřípadě nebyla-li tato úprava provedena,

c) byly posouzeny jako nepoživatelné podle zásad pro posuzování masa a orgánů na základě výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa,

d) nebyly předloženy k veterinárnímu vyšetření.

(3) Pouze změněné části masa nebo orgány jsou nepoživatelné při

a) výskytu parazitů ve svalstvu nebo orgánech (s výjimkou uhřivosti skotu a prasat, hemoparazitózy a sarkocystózy),

b) místně ohraničených zánětech, nádorech, opouzdřených hnisavých ložiscích a poraněních, nebyl-li narušen celkový zdravotní stav zvířete,

c) zrůdnosti, smyslových změnách nebo změnách ve složení jednotlivých částí těla zvířete nebo orgánů,

d) krevním nebo vodnatém prosáknutí a uložení solí, pigmentů nebo barviv v jednotlivých částech těla zvířete nebo orgánech,

e) povrchovém narušení a znečištění jednotlivých částí těla zvířete nebo orgánů, znečištění plic zahlcením krví, žaludečním obsahem nebo vodou při paření.

(4) Nedovoluje-li rozsah změn jejich spolehlivé odstranění, je nepoživatelná změněná část masa s dostatečně širokým okolím nebo celý orgán, popřípadě i celé tělo zvířete. Jsou-li nepoživatelné plíce, jsou nepoživatelné též průdušnice a hrtan, je-li nepoživatelné střevo, je nepoživatelná též příslušná okružní tuková tkáň.

(5) Podle odstavce 3 se postupuje také tehdy, jestliže byla u jatečného zvířete zjištěna prašivina skotu, ovcí, prasat a koní, opar lysivý (trichofytóza), sípavka prasat, aktinomykóza, botryomykóza nebo vrtohlavost ovcí.


§ 72

(1) Nepoživatelné jsou vždy

a) šíjový vaz, ušní, oční a řitní výkroje, pupeční mošna, žlázy s vnitřní sekrecí (s výjimkou brzlíku) a kožní deriváty,

b) mandle,

c) žlučník,

d) pohlavní orgány (s výjimkou varlat býků a hřebců), kyrysy kanců a řezanců,

e) vemena prasnic v pokročilé březosti a v laktaci,

f) lebky skotu staršího 12 měsíců a lebky ovcí a koz starších 12 měsíců anebo majících prořezané trvalé řezáky, včetně mozku a očí, mandle a míchy těchto zvířat,

g) nosní přepážka, ledviny a tlustá střeva koní, oslů a jejich kříženců,

h) průdušnice, jícen, vole, žlaznatý žaludek a kutikula svalnatého žaludku drůbeže,

i) hlava (s výjimkou hřebínku, lalůčku a masitých výrůstků na hlavě krůt) a běháky drůbeže, oddělené od těla, pokud úřední veterinární lékař nerozhodne jinak,

j) střeva (včetně kloaky) hrabavé drůbeže,

k) průdušnice, plíce, jícen, vole, žlaznatý žaludek a kutikula svalnatého žaludku, střeva (včetně kloaky), ledviny, hlava, běháky, krev a kůže pštrosů,

l) průdušnice, jícen, žaludek, střeva, slezina, močový měchýř, krev a konce končetin králíků, oddělené v zápěstním a zánártním kloubu,

m) kůže jatečných zvířat (s výjimkou mulce skotu, vepřových kůží a kůží drůbeže),

n) mrtvě narozené nebo nenarozené plody.

(2) Nepoživatelná je také krev

a) jatečného zvířete, jehož maso bylo pozastaveno nebo nebylo posouzeno jako poživatelné,

b) jatečného zvířete, poraženého na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, jakož i krev s touto krví smíchaná,

c) krev znečištěná při vykrvování nebo smyslově změněná.


§ 73

Maso a orgány jatečného zvířete, o nichž nelze rozhodnout s konečnou platností bez dalšího vyšetření, se pozastavují, jako takové označují a uskladňují tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně nebo znehodnocení, popřípadě k nedovolené manipulaci s nimi, a aby bylo zřejmé, odkud byly odebrány označené vzorky.


Díl 2

Označování masa a orgánů jatečných zvířata jejich uvolňování do oběhu

Označování masa a orgánů jatečných zvířat

§ 74

(1) Maso a orgány jatečného skotu, prasat, ovcí, koz, koní, oslů a jejich kříženců, které byly posouzeny jako

a) poživatelné, se označují otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm, popřípadě oválného tvaru o rozměrech 4, 5 cm x 6, 5 cm;

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označují 2 zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

2. určené do konzerv, se označují otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm,

3. méněhodnotné, určené k prodeji, se označují otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm a s těsně vepsanou kružnicí,

c) nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

(2) Má-li být z nákazových důvodů určeno maso k využití pouze v určité oblasti nebo v určitém zpracovatelském závodě, otisk razítka podle odstavce 1 se přetiskne 2 čarami, které se protínají ve svém středu v pravém úhlu, a to tak, aby jejich střed byl umístěn do středu otisku razítka podle odstavce 1 a aby údaje na otisku razítka byly čitelné. Délka protínajících se čar musí činit nejméně 4 cm a tloušťka nejméně 0, 2 cm.


§ 75

(1) Označení masa jatečných zvířat, posouzeného jako poživatelné nebo podmíněně poživatelné, musí být

a) u skotu, prasat, koní, oslů a jejich kříženců na vnější straně kýty, bedrech, hřbetu, pleci a boku, a to na každé půlce,

b) u telat na vnější straně kýty, hřbetu, pleci a hrudi,

c) u ovcí, koz, jehňat a kůzlat na vnější straně obou kýt a plecí.

(2) Označení orgánů jatečných zvířat, posouzených jako poživatelné nebo podmíněně poživatelné, musí být

a) u skotu, koní, oslů a jejich kříženců na jazyku, jedné polovině plic, žaludeční ploše jater, srdci, slezině, vemeni a předžaludku,

b) u telat, prasat, ovcí a koz na jedné straně plic a na žaludeční ploše jater.

(3) Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.

(4) Označení masa a orgánů jatečných zvířat, posouzených jako nepoživatelné, musí být na všech částech masa a orgánech; může být provedeno též jejich obarvením.


§ 76

(1) Maso a orgány jatečné drůbeže a králíků, které byly posouzeny jako

a) poživatelné, se označují otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 1, 5 cm, nebo oválného tvaru o velikosti 6, 5 cm x 4, 5 cm v případě velkých balení,

b) podmíněně poživatelné

1. výrobní, se označují 2 zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1, 5 cm,

2. určené do konzerv, se označují otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm,

c) nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2, 5 cm, popřípadě se obarví.

(2) Má-li být z nákazových důvodů určeno maso k využití pouze v určité oblasti nebo v určitém zpracovatelském závodě, otisk razítka podle odstavce 1 se přetiskne 2 čarami, které se protínají ve svém středu v pravém úhlu, a to tak, aby jejich střed byl umístěn do středu razítka podle odstavce 1 a aby údaje na otisku razítka byly čitelné. Délka protínajících se čar musí činit nejméně 2 cm a tloušťka nejméně 0, 1 cm.

(3) Otisky razítek se u drůbeže a králíků umísťují na primární obaly. Obaly s předtištěným razítkem musí být pod kontrolou úředního veterinárního lékaře. Jednotlivě nebalená drůbež a králíci se označí otiskem razítka přímo na těle nebo na visačce k jednorázovému použití.


§ 77

Maso a orgány jatečných zvířat, určené ke krmení zvířat, se označují vedle otisku razítka trojúhelníkového tvaru ještě otiskem razítka obdélníkového tvaru o rozměrech 5 cm x 10 cm se slovem KRMIVO, vepsaným uprostřed. Bezprostředně po posouzení se znehodnocují (obarvením, četnými hlubokými řezy do tkání apod.), aby nemohly být zneužity.


§ 78

(1) Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování (územně správní jednotka), v jeho horní části kontrolní číslo zpracovatelského závodu a v jeho dolní části číslo úředního veterinárního lékaře, který prováděl prohlídku jatečných zvířat a masa. Výška písmen a číslic musí být nejméně 0, 8 cm, a jde-li o jatečnou drůbež nebo králíky, nejméně 0, 4 cm.

(2) Jde-li o razítko oválného tvaru, vyznačí se v horní části písmena „CZ” a uprostřed kontrolní číslo zpracovatelského závodu. Výška písmen musí být nejméně 0, 8 cm a číslic nejméně 1 cm.

(3) Razítkování se provádí

a) zdravotně nezávadnou barvou,

b) perforačním nebo vypalovacím razítkem.

(4) Státní veterinární správa může stanovit, že budou maso a orgány jatečných zvířat označeny odlišným způsobem.

(5) Maso a orgány jatečných zvířat, určené k vývozu, mohou být označeny odlišným způsobem podle požadavku zahraničního odběratele.

(6) Označení musí být čitelné.


§ 79

Úprava masa před jeho uvolněním do výroby

(1) Maso a orgány jatečného skotu, u něhož byla zjištěna

a) slabá uhřivost, se označují - vedle označení pozastavovacím štítkem - otiskem písmene „U” o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci,

b) toxoplasmóza, se označují - vedle označení pozastavovacím štítkem - otiskem písmene „Z” o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí a na přední straně obou holení.

(2) Maso uvedené v odstavci 1 se před uvolněním do výroby upravuje

a) působením teploty nejméně - 10o C v hloubce svaloviny po dobu alespoň 48 hodin,

b) uchováváním při teplotě - 10o C po dobu nejméně 144 hodin, jde-li o maso o tloušťce do 30 cm, a nejméně 240 hodin, jde-li o maso o větší tloušťce,

c) naložením na sucho nasolených kusů o hmotnosti do 2, 5 kg do solného láku o hustotě 20o Bé po dobu nejméně 20 dní.

(3) Maso jatečného zvířete, které nebylo vyšetřeno trávicí nebo kompresní metodou na trichinelózu, se upravuje působením teploty - 25o C po dobu nejméně 240 hodin, jde-li o maso o tloušťce do 30 cm, a nejméně 480 hodin, jde-li o maso o větší tloušťce, anebo za jiných podmínek, stanovených okresní veterinární správou.


Uvolňování masa a orgánů jatečných zvířat do oběhu

§ 80

(1) Označené maso a orgány jatečných zvířat se ukládají neprodleně v odvěšovacích, chladicích nebo mrazicích prostorech, anebo se předávají k dalšímu zpracování.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat se zchlazují takto:

a) maso velkých jatečných zvířat do 48 hodin po poražení na teplotu do 7o C a do 72 hodin po poražení na teplotu do 4o C. Při uchovávání delším než 4 dny se chladí až na teplotu do 2o C,

b) orgány velkých jatečných zvířat do 12 hodin po poražení na teplotu do 3o C,

c) maso malých jatečných zvířat do 2 hodin (u těžkých krůt do 12 hodin) po poražení na teplotu do 4o C. Maso jatečné drůbeže, chlazené ve vodě, musí být neprodleně po vychlazení zmrazeno a uváděno do oběhu ve zmrazeném stavu.

(3) Teplé maso lze použít ke zpracování nejpozději do 3 hodin po poražení jatečného zvířete.

(4) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, používané při porážení a jatečném opracování zvířat, nesmí být používány při bourání, vykosťování nebo jiném zpracovávání masa.

(5) Ostatní části, pokud nejsou denně odváženy, musí být uchovávány odděleně, a to v hygienicky vyhovujících prostorech nebo nádobách při teplotě do 10o C.


§ 81

(1) Maso a orgány jatečných zvířat, posouzené jako podmíněně poživatelné výrobní, anebo určené do konzerv, musí být zpracovány bez zbytečného prodlení za stanovených veterinárních podmínek a za přítomnosti úředního veterinárního lékaře. Nelze je použít k vytváření zásob výrobního masa v soleném nebo zmrazeném stavu; přepravovány mohou být jen v nádobách z nepropustného materiálu.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, uvedené v odstavci 1, musí být bourány a uchovávány odděleně a mohou přijít do styku s ostatním výrobním masem jen při zpracování do téhož výrobku.

(3) Maso a orgány jatečných zvířat, posouzené jako podmíněně poživatelné méněhodnotné, určené k prodeji, musí být dodány do prodejny do 24 hodin po posouzení, a to maso zchlazené na teplotu do 5o C, orgány zchlazené na teplotu do 3o C.


§ 82

(1) Maso a orgány jatečných zvířat, posouzené jako nepoživatelné, lze použít

a) ke krmení zvířat po tepelném ošetření, v syrovém stavu jen tehdy, byly-li vyrobeny v provozu schváleném okresní veterinární správou pro výrobu krmiv pro masožravá zvířata, anebo dala-li k tomu okresní veterinární správa souhlas se zřetelem na příznivou nákazovou situaci,

b) k nepotravinářským, průmyslovým účelům po tepelném nebo jiném ošetření, zajišťujícím jejich nezávadnost z nákazového i epidemiologického hlediska.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, které byly posouzeny jako nepoživatelné a jsou nezávadné z nákazového i epidemiologického hlediska, lze použít také k výrobě živných půd.

(3) Orgány a ostatní části jatečných zvířat jsou nepoužitelné k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům, pocházejí-li ze zvířat,

a) jež jsou k tomu nevhodná z nákazového nebo epidemiologického hlediska, nebo

b) jejichž maso nebo orgány byly pozastaveny nebo posouzeny jako podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné.

(4) Ostatní části jatečných zvířat, pokud nejsou určeny k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.


Díl 3

Domácí porážky

§ 83

Maso a orgány jatečných prasat, ovcí a koz, jakož i malých jatečných zvířat, určené pro spotřebu v domácnosti chovatele, podléhají veterinárnímu vyšetření,

a) požádá-li o jejich vyšetření chovatel, nebo

b) stanoví-li tak orgán veterinární správy se zřetelem k nákazové situaci.


Část čtvrtá

Veterinární vyšetření jiných zvířat a posuzování jejich masa

Hlava I

Zvěř

§ 84

(1) Uživatel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li

a) o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány,

b) o zajíce a divoké králíky, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány,

c) o zvěř pernatou, oči a tělní otvory.

(2) Srstnatá zvěř spárkatá se ihned po ulovení otevře a vyvrhne. Má-li být tato zvěř veterinárně vyšetřena a neprovádí-li se toto vyšetření na místě ulovení zvěře, musí být orgány dutiny hrudní, játra a slezina, pokud byly vyňaty z těla, označeny a předloženy k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem.

(3) Zjistí-li se při předběžné prohlídce, že jde o zvěř nemocnou nebo podezřelou z onemocnění nákazou zvířat, nesmí být odstraněny žádné její části a tato zvěř musí být veterinárně vyšetřena.

(4) Není-li ulovená zvěř nemocná nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat, lze

a) oddělit

1. hlavu, jde-li o tzv. trofejovou zvěř,

2. jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny, mají-li být ponechány lovci,

b) uvolnit zvěřinu ke spotřebě v domácnostech účastníků lovu, anebo podle výsledku veterinárního vyšetření pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod.

(5) Nepoživatelné části vývrhu ulovené srstnaté zvěře spárkaté, zejména předžaludek, žaludek, střeva, močový měchýř a pohlavní orgány, jakož i vyháčkované části ulovené zvěře pernaté se neškodně odstraní.


§ 85

(1) Zvěřina musí být ošetřena, přepravována a skladována tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.

(2) Před veterinárním vyšetřením nesmí být zvěřina zmrazena.


§ 86

(1) Uživatel honitby připraví zvěřinu určenou pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod k veterinárnímu vyšetření a zajistí provedení potřebných pomocných úkonů. Veterinární vyšetření musí být provedeno do 18 hodin po dodání zvěřiny do místa vyšetření.

(2) K nákupu zvěřiny ze srstnaté zvěře spárkaté v kůži a jejímu uvádění do dalšího oběhu je třeba potvrzení okresní veterinární správy o vytvoření vyhovujících podmínek pro uchovávání, stahování, dělení a opracování zvěřiny.


§ 87

Jednotlivé kusy ulovené zvěře se označují přívěsnými štítky, popřípadě jiným vhodným způsobem. Na přívěsném štítku se vyznačí údaje o uživateli honitby, místě (obec, okres) a době ulovení.


§ 88

Posuzování a označování zvěřiny

(1) Podle výsledku veterinárního vyšetření se zvěřina posoudí jako poživatelná, podmíněně poživatelná (výrobní, anebo určená do konzerv) nebo nepoživatelná.

(2) Jde-li o zvěřinu pocházející ze zvířat zoologických zahrad a cirkusů, posoudí se jen jako poživatelná nebo nepoživatelná.


§ 89

(1) Zvěřina se označuje obdobně jako maso jatečných zvířat, tj. otiskem razítka příslušného tvaru a rozměrů. Jde-li o zvěřinu v kůži nebo peří, opatří se otiskem razítka přívěsný štítek a veterinární osvědčení.

(2) Zvěřina určená k vývozu se označuje otiskem razítka pětiúhelníkového tvaru se základnou o délce 6, 5 cm, výšce bočních stran kolmých na základnu 2, 5 cm a celkové výšce 4, 5 cm (z vrcholu do středu protilehlé strany). V horní části razítka jsou písmena CZ, uprostřed pak kontrolní číslo exportního závodu.


Hlava II

Ryby, korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové vodního a suchozemského prostředí

§ 90

(1) Ryby, korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové vodního a suchozemského prostředí (dále jen „jiní živočichové”) jsou způsobilí k výživě lidí, jestliže

a) jsou správně druhově označeni,

b) pocházejí z prostředí, které neovlivňuje nepříznivě jejich zdravotní nezávadnost, specifický pach a příchuť,

c) byli usmrceni omráčením a vykrvením nebo jiným dovoleným způsobem,

d) jde-li o živočichy vodního prostředí, jestliže lekli až po ulovení a byli bezprostředně ošetřeni tak, že vykazují smyslové znaky čerstvě zabitých nebo čerstvě leklých živočichů.

(2) Nejde-li o prodej sladkovodních ryb k bezprostřední spotřebě v domácnosti spotřebitele, musí být tyto ryby ihned po zabití vykuchány.

(3) Lov (výlov), odchyt a sběr ryb, korýšů, měkkýšů, žab a jiných živočichů, určených pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb a zahraniční obchod, musí být hlášen okresní veterinární správě nejméně týden předem.

(4) Do oběhu pro účely výživy lidí nelze uvádět

a) jedovaté ryby čeledí Canthigasteridae, Diodontidae, Molidae a Tetraodontidae,

b) ryby, korýše, měkkýše a žáby, obsahující biotoxiny nebo toxiny, které mají paralyzující účinek.


§ 91

(1) Sladkovodní ryby, korýši, měkkýši a žáby se sádkují v pravidelně čištěných a dezinfikovaných sádkách s dostatečnou výměnou zdravotně nezávadné vody bez cizích pachů. Voda v sádkách musí být chráněna před znečištěním a kontaminací.

(2) Před uvedením živých ryb, korýšů, měkkýšů, žab a jiných živočichů do oběhu provede chovatel jejich předběžnou prohlídku a o zjištěných zdravotních závadách uvědomí neprodleně okresní veterinární správu.


§ 92

Každou zásilku živých ryb, korýšů, měkkýšů, žab a jiných živočichů provází průvodní doklad, v němž chovatel uvede místo a dobu lovu (výlovu), odchytu nebo sběru, druh, množství a stav zvířat, dobu nakládky, způsob přepravy a místo určení.


§ 93

(1) Živí korýši a měkkýši musí být před vařením omráčeni (zbaveni vnímavosti) chlazením při teplotě pod 0o C po dobu 1 až 2 hodin, anebo elektrickým proudem ve vodní lázni. Bezprostředně po omráčení musí být vhozeni do vroucí vody.

(2) Uvaření korýši a měkkýši se ihned zchlazují v pitné vodě; po vyloupnutí (vyjmutí) z krunýřů a ulit se zmrazují nebo zchlazují.


§ 94

Podle výsledku veterinárního vyšetření se posoudí

a) ryby (rybí maso) jako poživatelné, podmíněně poživatelné (výrobní, anebo určené do konzerv), anebo nepoživatelné,

b) korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové jako poživatelní nebo nepoživatelní.


Část pátá

Veterinární vyšetření a posuzování ostatních živočišných produktů

§ 95

Podle výsledku veterinárního vyšetření se posoudí

a) mléko, mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky jako poživatelné, podmíněně poživatelné (výrobní nebo určené do konzerv), anebo nepoživatelné,

b) včelí produkty jako poživatelné, podmíněně poživatelné (výrobní), anebo nepoživatelné.


Část šestá

Společná a závěrečná ustanovení

§ 96

Zásady pro posuzování živočišných produktů podle výsledku veterinárního vyšetření jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.


§ 97

Zrušuje se vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, ve znění vyhlášky č. 87/1999 Sb. ČR.


§ 98

Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení.


Ministr:
Ing. Fencl v. r.




Příloha č. 1

Mikrobiologické požadavky na živočišné produkty


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha č. 2

Zásady postupu při oběhu vzorků


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha č. 3

Skupiny sledovaných (monitorovaných) cizorodých látek


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha č. 4

Příprava jatečných zvířat k veterinárnímu vyšetření po poražení


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




Příloha č. 5

Zásady pro posuzování živočišných produktů


Text přílohy nebude zařazen vzhledem k rozsahu a neúčelnosti vyhledávání právních informací v této příloze.




1) Zákon č. 110/1997 Sb. ČR, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí právní předpisy k němu

2) Vyhláška č. 294/1997 Sb. ČR, o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb. ČR

Vyhláška č. 298/1997 Sb. ČR, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. ČR

3) § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. ČR

4) Vyhláška č. 298/1997 Sb. ČR

5) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění sdělení č. 54/1998 Sb. ČR

6) § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 245/1996 Sb. ČR, k provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. ČR

7) Vyhláška č. 295/1997 Sb. ČR, o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny.

8) § 9 vyhlášky č. 327/1997 Sb. ČR, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. ČR o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich.

9) Vyhláška č. 328/1997 Sb. ČR, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb. ČR, o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mléko a mléčné výrobky, zmrzliny a mražené krémy a jedlé tuky a oleje.

10) Vyhláška č. 327/1997 Sb. ČR

11) Vyhláška č. 294/1997 Sb. ČR

12) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 245/1996 Sb. ČR

13) § 15 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb.

14) § 5 odst. 3, 4 a 6 zákona č. 246/1992 Sb.

§ 4 vyhlášky č. 245/1996 Sb. ČR