Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 13. prosince 2000, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 13. prosince 2000,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě
a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
(plemenářský zákon)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (dále jen ,,zákon"):
(1) Žádost o udělení souhlasu k výkonu činností uvedených v § 7, 12, 16, 17 a 18 zákona obsahuje
- a)
- údaj, na kterou činnost a na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
- b)
- jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název uznaného chovatelského sdružení a jejich sídlo,
- c)
- rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo uznané chovatelské sdružení, identifikační číslo.
(2) Žádost o udělení souhlasu se podává na každou činnost uvedenou v § 7, 12, 16, 17 nebo § 18 zákona a na každý druh vyjmenovaných hospodářských zvířat samostatně.
(3) Součástí žádosti o udělení souhlasu
- a)
- k provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování (dále jen ,,testování a posuzování") je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2. přehled vlastního nebo smluvně zajištěného technického vybavení pro specializované činnosti, včetně přehledu elektronických médií a programového vybavení,
- b)
- k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat ve vlastních testačních zaříze- ních je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2. přehled technického a přístrojového vybavení testačního zařízení nebo odchovny mladých plemenných zvířat, které je v souladu s postupem provádění testování vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedeným ve vyhlášce,
- c)
- k ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat je
1. doklad o mezinárodní způsobilosti laboratoře imunogenetiky nebo, pokud se pro daný druh plemenných zvířat a používané metody mezinárodní testy neprovádějí, popis používaných metod ověřování původu,
2. vzory osvědčení o ověření původu a stanovení genetického typu,
- d)
- ke zřizování a provozování inseminační stanice je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo jeho zaměstnanců, kteří budou vykonávat odbornou činnost na inseminační stanici,
2. přehled technického a přístrojového vybavení inseminační stanice; jde-li o chov prasat, také typ inseminační stanice,
3. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování inseminační stanice,
- e)
- k provádění inseminace je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou provádět inseminaci,
2. přehled technického a přístrojového vybavení pro provádění inseminace,
- f)
- ke zřizování a provozování střediska pro přenos embryí, a to
1. k získávání, kultivaci a uchovávání embryí a vaječných buněk je
1.1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost ve středisku pro přenos embryí,
1.2. přehled technického a přístrojového vybavení střediska pro přenos embryí,
1.3. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování střediska pro přenos embryí,
2. k vlastnímu přenosu embryí je přehled technického a přístrojového vybavení k přenosu embryí a vaječných buněk.
(K § 5 odst. 1 zákona)
(1) Žádost o uznání chovatelského sdružení obsahuje
- a)
- údaj, na který druh, typ nebo plemeno vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
- b)
- název chovatelského sdružení,
- c)
- sídlo chovatelského sdružení,
- d)
- identifikační číslo,1)
- e)
- orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem chovatelského sdružení.
(2) Kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. d), e) a f) zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání chovatelského sdružení
- a)
- doklad o registraci sdružení,
- b)
- seznam členů sdružení ke dni podání žádosti,
- c)
- osvědčení o odborné způsobilosti smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost,
- d)
- návrh vzoru potvrzení o původu, které žadatel zamýšlí vydávat,
- e)
- jde-li o chovatelské sdružení chovatelů koní, selekční program a zkušební řád výkonnostních zkoušek koní jako součást šlechtitelského programu daného
plemene.
[K § 6 odst. 8 písm. a) zákona]
(1) Žádost o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 zákona jako chovatelského podniku obsahuje
- a)
- údaj, na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
- b)
- jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název chovatelského sdružení a jejich sídlo,
- c)
- rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo chovatelské sdružení, identifikační číslo,1)
- d)
- orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem sdružení, jde-li o chovatelské sdružení.
(2) Kromě náležitostí uvedených v § 6 odst. 1 zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání osoby jako chovatelského podniku
- a)
- výpis z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, která je podnikatelem,
- b)
- výpis z obchodního rejstříku nebo osvědčení podle zvláštního právního předpisu, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem,4)
- c)
- doklad o registraci,3) jde-li o chovatelské sdružení,
- d)
- seznam členů sdružení ke dni podání žádosti, jde- -li o chovatelské sdružení.
(1) Finálním hybridem se pro účely této vyhlášky rozumí konečný produkt křížení alespoň dvou druhů, plemen nebo linií vyjmenovaných hospodářských zvířat, který se již dále nevyužívá k plemenitbě.
(2) Vyhlášeným testačním zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí testační zařízení pro testování finálních hybridů vyhlášené Ministerstvem zemědělství ve Věstníku Ministerstva
zemědělství.
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení skotu k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) U skotu se produkty křížení testují na masnou užitkovost obdobně jako čistokrevná plemena podle § 12 odst. 2 písm. e) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části I.
(3) Chovatelský podnik, který testuje skot z hybridizačních programů ve vyhlášených testačních zařízeních vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje výsledky růstové schopnosti a výsledky jatečné hodnoty.
(4) Výsledky testování finálních hybridů skotu poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
Způsob testování finálních hybridů prasat
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení prasat k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Postup testování finálních hybridů prasat je uveden v příloze č. 1 části I.
(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 části I. v tabulce.
(4) Výsledky testování finálních hybridů prasat poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení ovcí a koz k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testování finálních hybridů ovcí a koz se provádí podle § 15 odst. 3 písm. d) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části III. hlavě 3 písm. a) a části IV. hlavě 4 písm. a).
(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) bodu 2.
(4) Výsledky testování finálních hybridů ovcí a koz poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
(1) Chovatelský podnik poskytuje vzorky drůbeže do testů finálních hybridů z rodičovských chovů do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Formou finálních hybridů se testují masný a nosný typ slepic, krůty, kachny a husy; formou rodičů se testují masný typ slepic, kachny a husy.
(3) Vzorky drůbeže do testů finálních hybridů vybírá osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Počet vzorků je určen velikostí rodičovské populace
- a)
- u slepic masného a nosného typu z každých i započatých 100 000 kusů,
- b)
- u krůt, kachen a hus z každých i započatých 10 000 kusů.
(4) Vzorky drůbeže do testů rodičů vybírá v prarodičovských chovech osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Rodiče jsou testováni do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(5) Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(6) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje
- a)
- u finálních hybridů nosných typů slepic
1. délku snáškového období,
2. snášku na počáteční stav,
3. průměrnou hmotnost vajec,
4. produkci vaječné hmoty na počáteční stav,
5. spotřebu krmiva na 1 kg vaječné hmoty,
6. % ztrát (úhyn a brakace),
- b)
- u finálních hybridů masného typu slepic, kachen, hus a krůt
1. délku výkrmu,
2. živou hmotnost na konci výkrmu,
3. spotřebu krmiva na 1 kg živé hmoty,
4. % ztrát (úhyn a brakace),
- c)
- u rodičů masného typu slepic, kachen a hus
1. délku snáškového období,
2. snášku na počáteční stav,
3. počet násadových vajec na počáteční stav,
4. oplozenost,
5. líhnivost,
6. % ztrát (úhyn a brakace).
(7) Výsledky testování finálních hybridů a rodičů drůbeže poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
Způsob testování finálních hybridů běžců
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení běžců k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testování finálních hybridů běžců se provádí podle § 17 odst. 2 písm. b).
(3) Vyhlášené testační zařízení hodnotí finální hybridy běžců podle přílohy č. 2 části V. písm. A a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části V. písm. B.
(4) Výsledky testování finálních hybridů běžců poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení plemenných ryb k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy jednou za 6 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testují se kříženci vůči výchozím plemenům nebo liniím s využitím dialelního nebo vrcholového křížení. Podmínkou zařazení výchozích plemen nebo linií do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3) Testace finálních hybridů plemenných ryb se provádí tak, že z jednoho chovatelského podniku se v jednom testovacím období prověřuje podle testačního schématu potomstvo po 25 mlíčácích a 15 jikernačkách pro každý typ křížení.
(4) Schéma reprodukce výchozích plemen nebo linií, schéma a postup testace, počet opakování a výpočet korekce dosažené hmotnosti podle kontrolní linie jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(5) Jikry v očních bodech a rozplavaný plůdek se předávají do vyhlášeného testačního zařízení v dobrém zdravotním stavu a s potvrzením o původu.
(6) Při testování kapra obecného a lína obecného v rybnících se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek spolu s kontrolní linií do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Při testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb v jednotných podmínkách v individuálních nádržích se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Vždy se individuálně hodnotí hmotnost nejméně 33 kusů v každém křížení. Testování kříženců umožňuje výpočet heterozního efektu. Způsob zjišťování a hodnocení procenta přežití a dosažené hmotnosti je uveden v příloze č. 2 části VI.
(7) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou ,,osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části VI.
(8) Výsledky testování finálních hybridů plemenných ryb poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
Oddíl 3
Řád chovného registru, jímž se rozumí pravidla pro vedení chovného registru, obsahuje
- a)
- popis způsobu vedení záznamů o původu a výsledcích testování a posuzování chovaných vyjmenovaných hospodářských zvířat,
- b)
- popis způsobu vedení záznamů o původu inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb,
- c)
- vzor dokladu o původu zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a způsob jeho vydávání,
- d)
- popis způsobu označení zvířat, inseminačních dávek, embryí, obalů vaječných buněk, násadových vajec, jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku,
- e)
- popis způsobu vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence,
- f)
- formu vedení chovného registru,
- g)
- způsob členění chovného registru.
(K § 7 odst. 1 a 8 a § 8 odst. 5 zákona)
(1) V chovu skotu se sledují
- a)
- u plemen mléčného typu
1. mléčná užitkovost,
2. reprodukční vlastnosti (plodnost),
3. ranost,
4. dojitelnost,
5. zevnějšek,
6. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
- b)
- u plemen kombinovaného typu
1. mléčná užitkovost,
2. reprodukční vlastnosti (plodnost),
3. ranost,
4. dojitelnost,
5. masná užitkovost
5.1. u plemenných býků růstová schopnost,
5.2. u synů po býcích z testovacího připařování růstová schopnost, jatečná hodnota a kvalitativní zatřídění,
6. zevnějšek,
7. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
- c)
- u plemen masného typu
1. reprodukční vlastnosti (plodnost),
2. ranost,
3. masná užitkovost (růstová schopnost, vyjádření masného užitkového typu podle plemena)
3.1. telat a mladého skotu,
3.2. plemenných býků,
3.3. synů po testovaných býcích, pro účely kontroly dědičnosti,
4. zevnějšek,
5. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
6. výskyt rohatých jedinců v populaci u geneticky bezrohých plemen.
(2) Testování a posuzování
- a)
- mléčné užitkovosti se provádí měřením množství nadojeného mléka a stanovením obsahu mléčných složek v rámci kontroly užitkovosti, která se provádí podle standardů stanovených mezinárodní organizací pro zkoušky výkonnosti zvířat,
- b)
- reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním údajů o zapouštění, vyšetření březosti, popřípadě otelení plemenic,
- c)
- ranosti se provádí zhodnocením věku při prvním otelení vyjádřeného v měsících a dnech,
- d)
- dojitelnosti se provádí měřiči mléka schválenými mezinárodní organizací;6) zjišťuje se množství nadojeného mléka za dobu dojení a vyjadřuje se jako průměrný minutový výdojek,
- e)
- masné užitkovosti se provádí
1. zjišťováním nebo stanovením
1.1. růstové schopnosti vážením živých zvířat ve stanovených časových obdobích, vyjádřené hmotností a průměrným denním přírůstkem za dané období,
1.2. jatečné hodnoty po ukončení testovacího období rozbouráním a vážením jatečně opracovaných těl a jejich částí a vyjádřená jejich podílem,
1.3. jakostních tříd jatečně opracovaných těl podle jednotné metody vyjádřené podílem jednotlivých tříd,
2. jednou metodou nebo kombinací více metod podle šlechtitelského programu jednotlivých plemen nebo typů
2.1. staniční zkouškou ve specializovaných testačních zařízeních,
2.2. polním testem prováděným v provozních podmínkách ve stájích chovatelů,
2.3. zatříděním jatečně opracovaných těl po porážce na jatkách,
- f)
- zevnějšku se provádí metodou lineárního popisu, který vyjadřuje utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů a hodnocením vybraných souhrnných ukazatelů,
- g)
- průběhu porodu, včetně vícečetných porodů a ztrát telat provádějí chovatelé u posuzovaných zvířat a jejich potomstva pro potřeby kontroly užitkovosti.
(3) Zásady testování jednotlivých vlastností a znaků skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I.
(4) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování skotu, jsou uvedeny v příloze č. 3 části I.
(5) Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence písemně nebo pomocí elektronických médií v dohodnutých termínech.
(7) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v součinnosti s uznaným chovatelským sdružením zveřejňuje
- a)
- výsledky testování a posuzování mléčné užitkovosti u plemen mléčného a kombinovaného typu skotu nejméně jednou ročně,
- b)
- výsledky testování a posuzování masné užitkovosti u plemen kombinovaného a masného typu nejméně jednou ročně,
- c)
- výsledky odhadu plemenné hodnoty nejméně jednou ročně.
(8) Osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), b) a e) zákona hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby, matek býků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti
- a)
- ve stanicích pro zkoušky vlastní užitkovosti býků,
- b)
- na svodech plemeníků a plemenic, nebo
- c)
- ve stájích chovatelů.
(9) Způsoby a kritéria hodnocení skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I. Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic upravují šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena a typy skotu.
(10) Doklad o výsledku výběru býků obsahuje
- a)
- identifikační údaje býka,
- b)
- datum narození býka,
- c)
- datum a místo výběru býka,
- d)
- údaje o původu býka,
- e)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
- f)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
- g)
- údaje o hmotnosti a zevnějšku býka, popřípadě hodnocení růstové schopnosti,
- h)
- výsledek výběru, v případě kladného výsledku určení pro inseminaci a přirozenou plemenitbu nebo pro přirozenou plemenitbu.
(1) V chovu koní se sledují
- a)
- u teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
1. plemenný typ,
2. zevnějšek,
3. mechanika pohybu,
4. výkonnost, jde-li o hřebce, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
- b)
- u koní chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
1. plemenný typ,
2. zevnějšek,
3. mechanika pohybu,
4. výkonnost, jde-li o hřebce chladnokrevných plemen a huculského koně, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
- c)
- u starokladrubského koně před zápisem do plemenné knihy
2. zevnějšek,
3. mechanika pohybu,
4. výkonnost,
- d)
- u anglického plnokrevníka a klusáka výkonnost,
- e)
- u plemen koní, která nejsou uvedena pod písmeny a) až d), vlastnosti uvedené ve šlechtitelském programu příslušného uznaného chovatelského sdružení.
(2) Testování a posuzování
- a)
- plemenného typu, zevnějšku a mechaniky pohybu teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga se provádí bodovým systémem nebo lineárním popisem podle způsobu stanoveného šlechtitelským programem,
- b)
- výkonnosti
1. teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní nebo při testaci koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu podle pravidel jezdeckého sportu vydávaných každoročně ve formě publikace Českou jezdeckou federací,
2. chladnokrevných plemen a huculského koně se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní,
3. anglického plnokrevníka a klusáka se provádí při výkonnostních zkouškách formou dostihů podle dostihového řádu, který vydává uznané chovatelské sdružení,
- c)
- plemenného typu, zevnějšku, mechaniky pohybu a výkonnosti starokladrubského koně se provádí při výkonnostních zkouškách klisen a hřebců, které obsahují
2. zkoušku pod sedlem,
3. zkoušku v zápřeži,
4. zkoušku spolehlivosti v tahu v samotě.
(3) Jsou-li součástí testování a posuzování antidopingové testy na průkaz dopingových látek a výsledek těchto testů je pozitivní, výsledek výkonnostní zkoušky se nezahrne do hodnocení zvířete.
(4) Uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osoby vedou záznamy o výsledcích testování a posuzování klisen a hřebců, které zasílají průběžně, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku osobě pověřené vedením ústřední evidence. Kopie záznamů jsou archivovány po dobu nejméně 5 let u příslušného uznaného chovatelského sdružení a oprávněné osoby.
(5) Výsledky testování a posuzování koní jsou zveřejňovány jednou ročně v elektronických médiích nebo v tisku.
(6) Podrobnosti pro hodnocení klisen a hřebců před zápisem do plemenné knihy stanovují uznaná chovatelská sdružení ve šlechtitelských programech pro jednotlivá plemena. U starokladrubského koně je podmínkou pro zápis klisen a hřebců do plemenné knihy úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek.
(7) Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 3 zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.
(1) V chovu prasat se sledují
- a)
- ve šlechtitelských chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti,
3. masná užitkovost,
4. vybrané genetické znaky,
5. zevnějšek,
- b)
- v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti.
(2) Testování a posuzování
- a)
- reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním
1. zapuštění a oprasení prasnice,
2. všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,
3. počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,
4. počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,
- b)
- výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí
1. metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje
1.1. průměrný denní přírůstek od narození,
1.2. průměrný denní přírůstek v období testu,
1.3. jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,
2. metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje
2.1. přírůstek od narození,
2.2. přírůstek v období testování zvířat,
2.3. spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,
2.4. hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,
3. metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,
- c)
- vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,
- d)
- zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména
2. počtu, rozmístění a kvality struků,
3. utváření a funkčnosti končetin,
4. tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.
(3) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.
(4) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u
- a)
- mateřských plemen nejméně pro
1. vlastnosti reprodukce,
2. výkrmové vlastnosti,
3. jatečnou hodnotu,
- b)
- otcovských plemen nejméně pro
1. výkrmové vlastnosti,
2. jatečnou hodnotu.
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.
(5) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.
(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.
(7) Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.
(1) V chovu ovcí se sledují
- a)
- u typu kombinovaného vlnařsko-masného
1. reprodukční vlastnosti,
2. růstová schopnost,
3. produkce a kvalita vlny,
4. zevnějšek,
- b)
- u typu masného
1. reprodukční vlastnosti,
2. růstová schopnost,
3. jatečná hodnota,
4. zevnějšek,
- c)
- u typu plodného
1. reprodukční vlastnosti,
2. růstová schopnost,
3. zevnějšek,
- d)
- u typu mléčného
1. reprodukční vlastnosti,
2. mléčná užitkovost,
3. růstová schopnost,
4. zevnějšek.
(2) V chovu koz se sledují
- a)
- u typu mléčného
1. reprodukční vlastnosti,
2. mléčná užitkovost,
3. zevnějšek,
- b)
- u typu masného
1. reprodukční vlastnosti,
2. růstová schopnost,
3. jatečná hodnota,
4. zevnějšek,
- c)
- u typu srstnatého
1. reprodukční vlastnosti,
2. produkce a kvalita srsti,
3. zevnějšek.
(3) Při testování a posuzování ovcí a koz se zjišťují a hodnotí
- a)
- reprodukční vlastnosti
1. datum zapuštění nebo začátek připouštěcího období,
2. datum porodu,
3. počet všech a z toho živě narozených mláďat a jejich pohlaví ve vrhu,
4. počet narozených a odchovaných mláďat na vrh a rok,
5. oplodnění a plodnost v % u plemenic a u stáda,
- b)
- mléčná užitkovost dojných plemen ovcí a koz nejméně po dobu prvních tří laktací
1. dojivost,
2. obsah tuku, bílkovin, laktózy, popřípadě dalších složek,
3. dojitelnost ve stádech se strojním dojením,
- c)
- růstová schopnost
1. živá hmotnost do 24 hodin po narození, ve 30 dnech u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech u všech typů ovcí, v 70 dnech u všech typů koz,
2. průměrné denní přírůstky za sledované období,
- d)
- jatečná hodnota
1. hloubka a plocha zádového svalu a výška hřbetního tuku ultrazvukovým testem na živých zvířatech masných plemen ve 100 dnech věku,
2. zmasilost subjektivním posouzením kýty, hřbetu a plece hmatem,
3. jakostní zatřídění jatečně opracovaných trupů aparativní klasifikací; podrobný postup zjišťování jatečné hodnoty je uveden v příloze č. 2 částech III. a IV.,
4. hmotnost jatečně opracovaných trupů a procento jejich jednotlivých částí bouráním a vážením u poražených zvířat na jatkách po ukončení testovaného období,
- e)
- produkce a kvalita vlny u ovcí a srsti u koz jako množství nastříhané potní vlny a množství potní srsti po stříži nebo po vyčesávání, bez hrubých nečistot, individuálně vážením za první kontrolní rok (12 měsíců); kvalita vlny i srsti se vyjadřuje subjektivním nebo laboratorním posouzením,
- f)
- zevnějšek
1. plemenný a užitkový typ,
2. pohlavní výraz,
3. celkový vývin, harmonie tělesné stavby, utváření jednotlivých tělesných partií, pevnost hřbetu, postoj končetin a spěnky v pohybu i v klidu, vzhledem k věku a živé hmotnosti.
(4) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků ovcí a koz jsou uvedeny v příloze č. 2 částech III. a IV.
(5) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1.
(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování ovcí a koz, jsou uvedeny v příloze č. 3 části III.
(7) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty ovcí a koz se zveřejňují nejméně jednou ročně.
(8) Uznaná chovatelská sdružení hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a matek plemeníků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti na nákupních trzích, popřípadě ve stájích chovatelů podle odstavce 3 písm. f). Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic určují šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení.
(9) Doklad o výsledku výběru plemeníků a jejich spermatu obsahuje
- a)
- datum a místo konání výběru,
- b)
- identifikační ušní číslo, datum narození, plemenou příslušnost,
- c)
- potvrzení o původu,
- d)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
- e)
- výsledek hodnocení,
- f)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo nabyvatele.
(1) U všech plemen drůbeže se sledují
- a)
- reprodukční vlastnost -- líhnivost z vložených násadových vajec,
- b)
- užitkové vlastnosti, a to
1. snáška,
2. hmotnost vajec,
- c)
- exteriérové znaky, které jsou hodnoceny podle bodové stupnice na základě stanovených standardů jednotlivých plemen, přičemž se hodnotí
1. plemenný typ, rámec a pohlavní výraz,
2. hlava,
3. trup,
4. krk, křídla, ocas a nohy,
5. charakter a zbarvení peří,
6. konstituce, stavba kostry a kondice.
(2) U jednotlivých užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se sledují
- a)
- reprodukční vlastnosti,
- b)
- užitkové vlastnosti,
- c)
- exteriérové znaky.
Tyto vlastnosti a znaky se hodnotí podle vlastních šlechtitelských a hybridizačních programů. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(3) Výsledky hybridizace a testace kombinační návaznosti linií a populací drůbeže uvedené v odstavci 2 jsou podkladem pro výběr nejvhodnějších finálních hybridů. Postupy testování finálních hybridů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(4) Záznamy o užitkovosti a hodnocení jednotlivých vlastností a znaků v plemenných a prarodičovských chovech drůbeže uvedené v odstavci 1 vedou chovatelé a jednou ročně je kontroluje šlechtitel uznaného chovatelského sdružení.
(5) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty v chovu drůbeže se zveřejňují nejméně jednou ročně formou publikace uznaného chovatelského sdružení, které vede plemenářskou evidenci.
(1) V chovu běžců se sledují
- a)
- ve šlechtitelských chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti,
3. výtěžnost masa a kůže,
4. popis a hodnocení zevnějšku,
- b)
- v prarodičovských chovech
1. reprodukční vlastnosti,
2. výkrmové vlastnosti.
(2) Při testování a posuzování se zjišťuje a hod-notí z
- a)
- reprodukčních vlastností
1. individuální snáška,
2. hmotnost a kvalita vajec,
3. individuální líhnivost,
4. individuální oplozenost,
5. trvání období snášky,
6. u samic věk snesení prvního vejce,
7. u samců věk pohlavní dospělosti,
- b)
- výkrmových vlastností a výtěžnosti masa a kůže
1. průměrný denní přírůstek od narození,
2. jatečná hodnota měřená páskovou mírou a vyjádřená obvodem trupu, délkou trupu a obvodem stehna,
3. plocha kůže měřená páskovou mírou na obvodu trupu,
- c)
- popisu a hodnocení zevnějšku, zejména u znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností a dobu využití zvířete v plemenitbě
1. pohlavní výraz,
2. utváření a funkčnost končetin,
3. tělesný rámec,
4. plemenný a užitkový typ.
(3) Posuzování vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a plemenic do šlechtitelského, popřípadě prarodičovského chovu se provádí jako
- a)
- základní hodnocení typu, konstituce a zevnějšku při základním výběru, kdy se hodnotí ukazatele podle odstavce 2 písm. c),
- b)
- hodnocení rodičů příští generace plemeníků a plemenic lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků.
Za každý ukazatel je jedinec ohodnocen odpovídajícím počtem bodů a zařazen do tříd podle celkového součtu bodů.
(4) Základní postupy testování a posuzování, hodnocení a výběru plemeníků a plemenic běžců jsou uvedeny v příloze č. 2 části V.
(5) Údaje zjištěné při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. K odhadu plemenné hodnoty jednotlivých znaků se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněné osoby při testování a posuzování běžců, jsou uvedeny v příloze č. 3 části IV.
(7) Zjištěné údaje evidují chovatelé a oprávněné osoby v základní evidenci, jejíž rozsah je uveden v příloze č. 2 části V.
(8) Oprávněná osoba předává údaje uvedené v odstavci 5 osobě pověřené vedením ústřední evidence nejméně jednou měsíčně. Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty se zveřejňují prostřednictvím elektronických médií, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy nejméně jednou ročně.
(1) U plemenných ryb se sledují nejméně u 33 kusů v populaci
- a)
- meristické znaky,
- b)
- plastické znaky v tržní hmotnosti,
- c)
- reprodukční vlastnosti u vytíraných ryb,
- d)
- procento přežití,
- e)
- hmotnost.
(2) Výkonnost plemen, linií a populací se zjišťuje testováním meziplemenných kříženců. Podmínkou zařazení výchozích plemen do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3) Záznamy o vlastnostech a znacích podle způsobu testování a posuzování vede chovatel.
(4) Plemenná hodnota se odhaduje pro znaky uvedené v odstavci 1 v každém plemenném chovu. Podmínkou zařazení plemene do testace pro odhad plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální značení plemeníků a plemenic.
(5) Plemenná hodnota se odhaduje u celého plemene podle nejméně 25 mlíčáků a 15 jikernaček z nejméně 120 kusů pohlavně dospělých individuálně označených plemeníků a plemenic. Reprodukční vlastnosti se odhadují u plemeníků a plemenic nejméně jednou za období po zařazení do plemene.
(6) Zásady testování a posuzování jednotlivých znaků a odhadu plemenné hodnoty plemenných ryb jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(7) Výsledky zveřejňuje uznané chovatelské sdružení vždy při zařazování nové generace plemeníků formou publikace nebo v periodickém tisku.
(8) Hodnocení a výběr plemeníků, plemenic a hejn ryb se provádí jednou za generaci podle vlastní užitkovosti nebo podle užitkovosti potomstva při dosažení tržní hmotnosti; sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.
(1) U všech včel se hodnotí
- a)
- užitkovost,
- b)
- doprovodné vlastnosti,
- c)
- odolnost proti nemocím,
- d)
- genetický přenos uvedených vlastností a znaků ve vztahu k matkám.
Trubci se hodnotí podle jejich matek.
(2) Testování a posuzování se provádí stanovením užitkovosti matek na základě užitkovosti celého včelstva.
(3) Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek-sester a sledováním výkonu potomstva.
(4) Evidence matek pro hodnocení dědičnosti se zajišťuje na rodokmenových kartách.
(5) Zásady testování a posuzování a hodnocení v chovu včel jsou uvedeny v příloze č. 2 části VII.
Plemenné knihy pro každé plemeno skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců se vedou formou počítačové databáze, popřípadě písemnou formou.
(1) Plemenné knihy obsahují hlavní oddíl, do kterého se zapisují samčí a samičí zvířata a jejich potomstvo, pokud
- a)
- jejich rodiče a nejméně prarodiče, s výjimkou chovu běžců, byli zapsáni do plemenné knihy stejného plemene nebo do plemenné knihy stejného plemene vedené v zahraničí, u koní také zušlechťujících plemen stanovených řádem plemenné knihy, popřípadě byli zapsáni do plemenné knihy jiných plemen podle šlechtitelského programu příslušného uznaného chovatelského sdružení,
- b)
- jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
- c)
- mají doložen původ.
(2) Hlavní oddíl plemenné knihy lze členit na jednotlivá oddělení podle dosažené užitkovosti, popřípadě podle jiných kritérií.
(3) Obsahuje-li plemenná kniha vedle hlavního oddílu přípravný oddíl, zapisují se do něj samičí zvířata, u běžců i samčí, která nesplňují některou z podmínek pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy a která
- a)
- jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
- b)
- vykazují typické znaky plemene, nebo
- c)
- jsou produktem křížení schváleného příslušným uznaným chovatelským sdružením, s výjimkou chovu koní.
(4) Podrobnější způsob členění plemenných knih stanoví v řádech plemenných knih příslušná uznaná chovatelská sdružení v souladu s § 22.
(1) Řády plemenných knih, jimiž se rozumí pravidla pro vedení plemenných knih, stanoví
- a)
- formu vedení plemenné knihy,
- b)
- způsob členění plemenné knihy,
- c)
- podmínky pro registraci chovů v plemenné knize,
- d)
- požadavky na zápis zvířat a jejich potomstva do jednotlivých oddílů a oddělení plemenné knihy,
- e)
- způsob identifikace plemenných zvířat,
- f)
- podmínky pro vystavování dokladů o původu plemenných zvířat a způsob jejich vystavování,
- g)
- orgány plemenné knihy,
- h)
- způsob financování,
- i)
- systém kontroly dodržování řádu plemenné knihy.
(2) Řády plemenných knih pro jednotlivá plemena koní obsahují také podmínky stanovené v původní plemenné knize vedené pro příslušné plemeno v zahraničí.
Oddíl 6
(1) Plemenářská evidence plemenné drůbeže obsahuje
- a)
- záznamy o původu jednotlivých plemenných zvířat,
- b)
- záznamy o reprodukci a užitkovosti,
- c)
- jde-li o užitkové typy šlechtěné drůbeže ve velkochovech,
1. záznamy o původu prarodičovských a rodičovských hejn,
2. záznamy o počtu drůbeže v kmenech a počtu drůbeže zařazené do individuální kontroly snášky,
3. záznamy o počtu rodokmenově vylíhnutých a označených mláďat zastavených do plemenného odchovu.
(2) Záznamy obsažené v plemenářské evidenci se pořizují na základě identifikace plemenné drůbeže křídelními čísly, popřípadě nánožními kroužky určenými uznaným chovatelským sdružením pro jednotlivá plemena.
Plemenářská evidence plemenných ryb obsahuje
- a)
- výsledky testů meziplemenných kříženců,
- b)
- výsledky užitkovosti mlíčáků a jikernaček,
podle jednotlivých ukazatelů uvedených v příloze č. 2 části VI.
(1) Plemenářská evidence včel se vede na základě označování matek ve šlechtitelských chovech a evidování matek v rodokmenové kartě podle evidenčních čísel.
(2) Systém plemenářské evidence včel je uveden v příloze č. 2 části VII.
(3) Původ plemenných včel se prokazuje evidenčním lístkem, jehož popis je uveden v příloze č. 2 části VII.
(1) Potvrzení o původu plemenných zvířat obsahuje
- a)
- název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu nebo plemenářskou evidenci příslušného plemene,
- b)
- registrační číslo plemenného zvířete v plemenné knize nebo v plemenářské evidenci,
- c)
- způsob identifikace,
- d)
- identifikační číslo plemenného zvířete,
- e)
- datum narození plemenného zvířete, u ryb vykulení,
- f)
- plemeno, linii, populaci,
- g)
- pohlaví plemenného zvířete,
- h)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, v jehož chovu se plemenné zvíře narodilo,
- i)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
- j)
- oboustranný původ nejméně do dvou generací předků, u býků, u anglického plnokrevníka a klusáka původ do tří generací předků, u ostatních koní původ do čtyř generací předků, u běžců nejméně otce a matku,
- k)
- výsledky testování a posuzování nebo odhadu plemenné hodnoty zvířete, popřípadě obou rodičů a prarodičů; tyto údaje lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
- l)
- laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby při ověřování původu nebo stanovování genetického typu; tento údaj lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
- m)
- datum vystavení potvrzení o původu,
- n)
- podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2) Požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. i) neplatí pro koně narozené po 31. prosinci 1997; požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. k) platí pro koně přiměřeně.
(3) U anglického plnokrevníka se za potvrzení o původu považuje průkaz totožnosti koně, pokud splňuje požadavky na obsah potvrzení o původu uvedené v odstavcích 1 a 2.
(1) Potvrzení o původu čistokrevné plemenné drůbeže obsahuje
- a)
- druh plemenné drůbeže,
- b)
- evidenční číslo plemenného zvířete v plemenářské evidenci,
- c)
- datum vylíhnutí,
- d)
- pohlaví zvířete,
- e)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
- f)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
- g)
- původ ze strany otce do tří generací předků, ze strany matky do dvou generací po linii otců,
- h)
- datum vystavení potvrzení o původu,
- i)
- podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech obsahuje
- a)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, který realizuje plemenitbu šlechtitelského programu, z jehož chovu násadová vejce nebo plemenná drůbež pochází,
- b)
- způsob identifikace násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
- c)
- počet násadových vajec nebo počet plemenné drůbeže podle pohlaví,
- d)
- stáří násadových vajec, věk plemenné drůbeže v den vystavení potvrzení o původu,
- e)
- název a označení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
- f)
- stupeň množení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
- g)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
- h)
- datum vystavení potvrzení o původu,
- i)
- podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(3) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se vydává na jednu kombinaci křížení hromadně pro celé hejno.
Potvrzení o původu plemenných ryb obsahuje kromě údajů uvedených v § 26 odst. 1 datum výtěru a diagnostické znaky uvedené v příloze č. 2 části VI.
(1) Osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu obsahuje
- a)
- laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby,
- b)
- identifikaci rodičů,
- c)
- výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu podle odstavce 2.
(2) Výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu se vyjadřuje slovy
- a)
- ,,původ souhlasí s uvedenými rodiči", pokud kombinace genetických typů rodičů je kompatibilní s genetickým typem potomka,
- b)
- ,,původ nesouhlasí s uvedenými rodiči", pokud kombinace genetických typů rodičů je nekompatibilní s genetickým typem potomka, a to
1. ,,původ nesouhlasí s uvedenými rodiči -- nesouhlasí otec",
2. ,,původ nesouhlasí s uvedenými rodiči -- nesouhlasí matka",
3. ,,původ nesouhlasí s uvedenými rodiči -- nesouhlasí oba rodiče", nebo
4. ,,původ nesouhlasí s uvedenými rodiči -- nelze určit, který z rodičů nesouhlasí",
- c)
- ,,původ souhlasí s otcem uvedeným na prvním místě za předpokladu správné matky", pokud bylo udáno více možných otců a všichni byli vyloučeni až na jednoho, který se uvede na prvním místě,
- d)
- ,,původ nelze ověřit", pokud není k dispozici genetický typ jednoho nebo obou rodičů (u plemenných ryb rodičovských hejn) a nebo z více udaných možných otců, nelze vyloučit dva a více otců,
- e)
- ,,základní testace" potvrzení, že genetický typ zvířete, u plemenných ryb testovaného hejna, byl zahrnut do databáze genetických typů vedených oprávněnou osobou s cílem umožnit ověření původu jeho potomků.
(3) Požádají-li o to osoby uvedené v § 12 odst. 4 zákona, vystaví oprávněná osoba kartu genetického typu zvířete obsahující základní identifikační údaje o zvířeti, jeho genetický typ a identifikační údaje oprávněné osoby, která kartu vystavila. Karta se může na základě žádosti osob podle § 12 odst. 4 zákona vystavovat také v anglickém jazyce pro mezinárodní spolupráci při vedení evidence zvířat, pro kontrolu původu a identifikaci dovezených i vyvezených zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na chovatele anglického plnokrevníka a klusáka.
(4) Původ a genetický typ skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže a běžců se ověřuje vylučovací metodou pomocí krevních skupin, biochemických polymorfních znaků nebo určující metodou pomocí mikrosatelitů.
(5) Původ plemenných ryb se ověřuje molekulárně genetickou analýzou, a to zejména analýzou polymorfních proteinových znaků; při jejich nízké vypovídací schopnosti se použije analýza mitochondriální nebo jaderné deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ve speciálních případech analýza ploidie nebo chromozomová analýza.
(6) Původ a genetický typ včelích matek se ověřuje na základě morfologického rozboru jedné dochované generace (nejméně 50 dělnic). U plemeniva a spermatu se posuzuje potomstvo první dochované generace. Naměřené hodnoty se zpracovávají metodou shlukové analýzy.
(1) Šlechtitelské chovy jsou uznávány pro druhy, popřípadě plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro která je v České republice vedena plemenná kniha nebo plemenářská evidence a pokud je využití šlechtitelského chovu zakotveno ve šlechtitelském programu daného plemene.
(2) Jako šlechtitelské jsou uznávány chovy
- a)
- které jsou registrované v příslušné plemenné knize nebo plemenářské evidenci,
- b)
- v nichž se uplatňují postupy stanovené šlechtitelským programem uznaného chovatelského sdružení,
- c)
- chovají samičí zvířata, která
1. vykazují typické znaky svého plemene,
2. dosahují hodnoty jednotlivých ukazatelů užitkovosti a plemenné hodnoty stejné nebo vyšší, než je průměr populace v rozhodném období,
3. mají dobrý zdravotní stav.
(3) Kromě náležitostí uvedených v § 13 odst. 4 zákona předloží chovatel k žádosti o uznání šlechtitelského chovu přehled o
- a)
- počtu a užitkovosti plemeníků a plemenic v chovu,
- b)
- šlechtitelském programu a opatřeních prováděných v chovu,
- c)
- technologickém vybavení pro testování a posuzování.
Požadavky na kvalitu zvířat ve šlechtitelských chovech a podmínky pro jejich uznání v závislosti na stupni vývoje druhu, popřípadě plemene stanovuje šlechtitelský program příslušného uznaného chovatelského sdružení.
Do genetických zdrojů jsou zařazena
- a)
- u skotu: česká červinka, český strakatý skot,
- b)
- u prasat: přeštické černostrakaté,
- c)
- u koní: starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik, huculský kůň,
- d)
- u ovcí: šumavská ovce, valaška,
- e)
- u koz: bílá a hnědá krátkosrstá koza,
- f)
- u drůbeže: česká slepice zlatě kropenatá a česká husa,
- g)
- u ryb ve schválených formách a liniích: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný ve schválených formách, síh severní maréna, síh peleď, lín obecný, sumec velký ve schválených formách, jeseter malý, vyza velká,
- h)
- u včel: včela medonosná kraňská.
(1) Programy uchování genetických zdrojů zpracovává a zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves -- Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat.
(2) Programy podle odstavce 1 se zpracovávají pro jednotlivá plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat a obsahují
- a)
- metodiku projektu,
- b)
- předpokládané finanční náklady,
- c)
- formou souhrnné výroční zprávy každoroční vyhodnocení projektu, včetně zhodnocení finančních nákladů vynaložených za uplynulý kalendářní rok.
(1) Státní registr plemeníků (dále jen ,,státní registr") se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat; člení se podle typů, linií a způsobů plemenitby.
(2) Státní registr se vede počítačovou formou jako zvláštní databáze ústřední evidence.
(3) Způsoby označování plemeníků ve státním registru a údaje evidované ve státním registru jsou uvedeny v příloze č. 4.
(1) Odběr, posuzování, zpracování a uchování spermatu lze provádět výlučně na místech k tomu určených při dodržení hygienických a bezpečnostních podmínek.
(2) U odebraného spermatu se posuzuje soubor vlastností charakterizujících jeho kvalitu, zdravotní nezávadnost, možnosti ředění a způsobilost k použití.
(3) Inseminační dávky lze uchovávat a vydávat jen v místnostech k tomu určených, oddělených od ostatních provozů a při dodržení hygienických a technologických podmínek.
(4) Podrobné hygienické a technologické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice provádí kontrolu kvality vydávaného spermatu a vydává inseminační dávky, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(2) Obaly inseminačních dávek musí být označeny způsobem, který umožňuje identifikovat plemeníka-dárce spermatu a uvádí informace uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3) Požadavky na kvalitu spermatu a způsob označování obalu inseminačních dávek pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) Inseminační stanice musí mít fyzicky oddělené
- a)
- prostory provozně-administrativní včetně sociálního a hygienického zařízení s funkcí hygienické smyčky,
- b)
- prostory pro ustájení plemeníků s možností izolace karantenovaných a nemocných zvířat,
- c)
- místnost pro odběr nebo venkovní připouštědlo,
- d)
- prostory pro čištění, dezinfekci a sterilizaci pomůcek a zařízení,
- e)
- laboratoř pro posuzování a zpracování spermatu a výrobu inseminačních dávek,
- f)
- prostory pro uchovávání a výdej inseminačních dávek.
(2) Dispoziční řešení inseminační stanice musí omezovat kontakt plemeníků s jinými zvířaty. Technické a přístrojové vybavení jednotlivých provozů inseminační stanice specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat je uvedeno v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3) V případě, že inseminační stanice slouží k produkci čerstvého spermatu kanců pro inseminaci vlastních plemenic, prostory a vybavení inseminační stanice musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 5 části III. písm. C odst. 2.
(4) Odběrová místa k získávání spermatu musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c). Hodnocení a zpracování spermatu se provádí na inseminační stanici.
(1) Provozovatel inseminační stanice vede evidenci o
- a)
- jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici a odběrovém místě,
- b)
- odběru, produkci, hodnocení a zpracování spermatu a výrobě inseminačních dávek,
- c)
- výdeji inseminačních dávek, pro který vystavuje výdejový doklad.
(2) Evidenci podle odstavce 1 uchovává provozovatel inseminační stanice po dobu nejméně 5 let od vyřazení plemeníka ze stanice, s výjimkou průvodního listu skotu a průkazu koně.
(3) Podrobný obsah evidence vedené na inseminační stanici, údajů předávaných osobě pověřené vedením ústřední evidence, způsob a termíny předávání jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) K inseminaci plemenic lze použít pouze sperma, které splňuje kvalitativní a zdravotní podmínky podle přílohy č. 5 částí I. až IV.
(2) Do inseminace mohou být zapojeny jen plemenice, které jsou označeny podle § 22 zákona.
(3) Před vlastním úkonem inseminace oprávněná osoba posoudí záznamy o reprodukci plemenice a vyšetří stav jejích pohlavních orgánů. Z inseminace vyloučí plemenice mimo říji, neoznačené a s příznaky onemocnění a informuje o tom chovatele.
(4) Požadavky na technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) Všechny předměty, které přicházejí do styku se spermatem nebo pohlavními orgány plemenice, musí být sterilní a musí být dezinfikovány.
(2) Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) Na každou plemenici zapojenou do inseminace se vystavuje doklad, do kterého zaznamenávají chovatelé a osoby oprávněné k provádění inseminace údaje uvedené v příloze č. 5. Součástí dokladu jsou také záznamy o zdravotním stavu podle zvláštního právního předpisu. Toto ustanovení neplatí pro chov koní.
(2) Požadavky na vedení evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat, na údaje předávané chovateli a osobě pověřené vedením ústřední evidence a způsob jejich zpracování a zveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 42
(1) Pro zabezpečení řádného a bezpečného vyšetření plemenice a provádění inseminace musí chovatel zabezpečit
- a)
- pro osobu oprávněnou k provádění inseminace
1. oddělené prostory zejména pro uložení pomůcek, oděvu,
2. zdroj teplé vody,
3. doklad pro záznamy o inseminaci podle přílohy č. 5 částí I. až IV.,
- b)
- oddělení plemenic od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
- c)
- fixaci plemenic při inseminaci,
- d)
- na požádání pomoc při vlastním úkonu inseminace a vyšetření plemenice.
(2) Další požadavky na zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
(1) K získávání a přenosu embryí lze používat zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.
(2) Embrya musí být ošetřena způsobem vylučujícím přenos chorob a nákaz.
(3) Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části I.
(1) Posouzení kvality embryí k přenosu provádějí střediska pro přenos embryí bezprostředně po jejich získání a zatřiďují je do kvalitativních skupin. Embrya, která nesplňují předpoklady pro úspěšný přenos, se z dalšího použití vylučují.
(2) Obaly embryí a vaječných buněk se označují tak, aby bylo možno identifikovat dárkyni a otce embrya, plemeno, kód střediska pro přenos embryí, datum získání a počet embryí v obalu.
(3) Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk jsou uvedeny v příloze č. 6 část
i II.
(1) Všechny nástroje, pomůcky a média, které přicházejí do styku s embryi a vaječnými buňkami, musí být sterilní a musí být uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace.
(2) Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části III.
Záznamy o získávání a hodnocení embryí a jejich přenosu, způsob a termíny jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence jsou uvedeny v příloze č. 6 části IV.
Pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí musí chovatel zabezpečit
- a)
- pro výplach embryí
1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
2. zdroj teplé vody,
3. místo k výplachu dárkyně,
4. místnost ke zpracování výplachů, hodnocení a ošetření embryí,
5. fixaci dárkyň při výplachu,
6. pomoc při výplachu,
- b)
- pro přenos embryí
1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
2. oddělení příjemkyň od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
3. fixaci příjemkyň při přenosu embryí,
4. pomoc při vlastním přenosu embryí.
(1) V chovu skotu hlásí chovatel zapuštění býkem formou ,,inseminačního výkazu" podle přílohy č. 5 části I. písm. G bodu 3, pokud je známo přesné datum zapouštění. Působí-li býk volně ve stádě, vyplňuje chovatel ,,hlášení o působnosti býka v přirozené plemenitbě".
(2) Rozsah záznamů a způsob jejich předávání v chovu koní je uveden v příloze č. 5 části II.
(3) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v chovu prasat, ovcí a koz přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o přirozené plemenitbě pouze na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
(1) Průvodní list doprovází inseminační dávky, embrya nebo vaječné buňky nakupované od každého chovatele v jiné zemi.
(2) Průvodní list podle odstavce 1 se vystaví pro každého odběratele samostatně; tento průvodní list obsahuje údaje uvedené v příloze č. 7 částech I. až IV.
(1) Záznamy o prodeji plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk a včel obsahují údaje uvedené v průvodních listech podle přílohy č. 7.
(2) Záznamy o prodeji plemenné drůbeže a násadových vajec obsahují
- a)
- stupeň množení,
- b)
- počet prodaných nebo nakoupených zvířat nebo násadových vajec,
- c)
- název genotypu,
- d)
- údaj o zemi původu.
(3) Záznamy o prodeji inseminačních dávek mimo inseminační stanici se vedou formou ,,expedičních lístků", které obsahují
- a)
- datum odběru,
- b)
- počet inseminačních dávek,
- c)
- číslo státního registru plemeníka.
(4) Záznamy o prodeji plemenných ryb, jejich plůdku a násad a plemenného materiálu obsahují
- a)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo prodávajícího,
- b)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
- c)
- druh ryby,
- d)
- plemeno, linii, populaci,
- e)
- věkovou kategorii,
- f)
- počet kusů,
- g)
- pohlaví, je-li stanovitelné,
- h)
- skupinové nebo individuální označení ryb,
- i)
- datum odběru.
(1) Obaly inseminačních dávek skotu, koní, prasat, ovcí a koz a obaly embryí jsou označeny způsobem uvedeným v příloze č. 5. Na obalech dovážených inseminačních dávek se nevyžaduje číslo státního registru plemeníků.
(2) Obaly nebo kontejnery násadových vajec drůbeže obsahují pouze vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže a pochází z jednoho chovu, jsou označeny jménem, názvem nebo kódem chovu, ze kterého násadová vejce pochází, a nápisem ,,násadová vejce". Pro účely vývozu jsou kromě těchto údajů obaly označeny informací uvedenou na vejcích podle odstavce 4, druhem drůbeže, ze kterého vejce pocházejí, příjmením, jménem a trvalým pobytem nebo názvem a sídlem chovatele. Označení na obalu je provedeno nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 20 mm, šířkou 10 mm a tloušťkou písma alespoň 1 mm.
(3) Násadová vejce drůbeže jsou individuálně označena kódem chovu nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 2 mm a šířkou 1 mm. Násadová vejce běžců jsou individuálně označena kódem chovu.
(4) Obaly inseminačních dávek rybího spermatu nebo dávek gamet obsahují
- a)
- datum odběru gamet,
- b)
- druh, plemeno a linii,
- c)
- populaci,
- d)
- identifikaci mlíčáka nebo jikernačky,
- e)
- objem dávky gamet,
- f)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
(5) Obaly dávek jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku obsahují
- a)
- datum výtěru,
- b)
- druh, plemeno a linii,
- c)
- populaci,
- d)
- identifikační čísla rodičů,
- e)
- počet jiker v očních bodech nebo rozplavaného plůdku,
- f)
- příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
(1) Výdej a distribuce inseminačních dávek se provádí způsobem a při dodržení požadavků na kvalitu a identifikaci spermatu u býků podle přílohy č. 5 části I., u hřebců podle přílohy č. 5 části II., u kanců podle přílohy č. 5 části III., u beranů a kozlů podle přílohy č. 5 části IV.
(2) Dovážené inseminační dávky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu, které dokládá, že pocházejí
- a)
- od zdravých plemeníků pocházejících z inseminačních stanic prostých nebezpečných nákaz,
- b)
- od plemeníků, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou,
- c)
- od plemeníků, kteří nebyli vakcinováni proti slintavce a kulhavce,
- d)
- jde-li o skot, od býků, kteří nejsou současně využíváni pro přirozenou plemenitbu.
(3) Inseminační dávky býků obsahují přídavek antibiotik v koncentraci účinné proti původcům kampylobakteriózy, leptospirózy a mykoplazmózy. Koncentrace antibiotik jsou uvedeny v příloze č. 5 části I. písm. A bodu 3.4
.
(1) Embrya a vaječné buňky musí být vydávány a přijímány pouze v zařízeních, která jsou přizpůsobena k manipulaci s tímto materiálem podle přílohy č. 6 části III.
(2) Embrya a vaječné buňky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,8) které dokládá, že pocházejí od
- a)
- zdravých dárkyň ustájených v chovech prostých nebezpečných nákaz,11)
- b)
- dárkyň, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární
správou.
Zrušuje se vyhláška č. 326/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
