Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 20. června 1997 o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 20. června 1997
o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu
Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu):
§ 1
Technické požadavky na výrobní zařízení lihovarů
a jejich uspořádání
(k § 5 zákona o lihu)
(1) Výrobním zařízením lihovaru jsou přístroje, potrubí a prostory, ve kterých je líh a lihové páry neregistrované kontrolním lihovým měřidlem (dále jen ,,měřidlo"), jakož i zařízení na jímání lutrových vod a odloučených olejů a vosků, přičemž lutrovými vodami se rozumí vody vznikající při získávání lihu způsobem stanoveným zákonem, a to po destilačním oddělení lihu.
(2) Výrobní zařízení lihovaru se vyrábí z kovu nebo jiného materiálu odolného vůči působení lihu, lihových par, provozních teplot a tlaků.
(3) K pájení se používá jen tvrdé pájky. K utěsnění se používají jen hmoty odolné vůči změnám a působení teplot a tlaků a působení lihu a lihových par.
(4) Potrubí, kterým je veden líh a lihové páry, nesmí být poškozené ani vyspravované.
(5) Nátěry výrobního zařízení lihovaru nesmí zakrývat skladbu materiálu, ze kterého je zařízení vyrobeno. Prochází-li potrubí, kterým je veden líh a lihové páry, zdí nebo stropem, ponechá se kolem tohoto potrubí prostor k prohlídce.
(6) Spojovací potrubí chladiče s měřidlem musí mít:
- a)
- spád,
- b)
- vnitřní průměr odpovídající výkonu destilačního přístroje,
- c)
- plechový kryt na všech spojích (přírubách, kohoutech, šroubeních apod.).
(7) Plechový kryt podle odstavce 6 písm. c) se zhotoví z nenatřeného pozinkovaného plechu a uzpůsobí k přiložení závěry.
(8) Na spojovacím potrubí chladiče s měřidlem se umísťují epruvety, kohoutky k odběru vzorků, odvzdušňovací zařízení, regulátory množství odtékajícího lihu a zařízení zamezující vniknutí páry a zápary do měřidla.
(9) Vrací-li se zpětný tok lihu do varného kotle destilačního přístroje, musí
- a)
- přívodní záparové potrubí ústit do zvláštní kovové nádoby upevněné na dně varného kotle destilačního přístroje tak, že tato nádoba zůstane naplněna záparou i po vyprázdnění varného kotle a přívodní potrubí bude zcela ponořeno do zbylé zápary,
- b)
- být vypouštěcí výpalkové potrubí seřízeno tak, aby ve varném kotli destilačního přístroje zbyly výpalky minimálně v množství odpovídajícím 10 procentům objemu varného kotle.
(10) V lihovaru chemickém, kde je při výrobě používána oběhová (refluxní) nádrž, se odtah syntetického destilačně rafinovaného lihu z této nádrže seřídí tak, aby při odtahu lihu z této nádrže
- a)
- do potrubí pro syntetický technický líh vznikl líh s minimálním obsahem vyšších alkoholů a těkavých látek stanovených pro syntetický technický líh,
- b)
- do splaškové nádrže byl líh znehodnocen smícháním se surovinou pro výrobu syntetického technického lihu.
(11) V pěstitelské pálenici, kde se úkapy a dokapy odvádějí do zařízení pro jímání lutrových vod, se směs úkapů a dokapů s lutrovými vodami považuje za lutrové vody.
§ 2
Technické požadavky na zařízení
pro skladování lihu
(k § 14 zákona o lihu)
(1) Zařízením pro skladování lihu jsou nádrže, ve kterých je skladován a přepravován změřený líh.
(2) Zařízení pro skladování lihu se vyrábí z materiálu odolného proti působení lihu.
(3) Nádrž má tvar pravidelného válce nebo hranolu.
(4) Dno nádrže je mírně skloněné a na nejnižším místě nádrže se umístí výpusť s kohoutem umožňující čerpání lihu.
(5) Nádrž se opatří označením objemu a označením množství lihu zbývajícího pod nulovým bodem.
(6) Nádrž se plní maximálně do 95 procent objemu.
(7) Armatury na dolní části nádrže se vyrábějí z ocele, mosazi nebo mědi. Nádrž se opatří průlezem o průměru minimálně 600 mm. Odvzdušňování se připojí na nejvyšší část nádrže a uzpůsobí tak, aby se v něm neusazoval líh nebo voda.
(8) Nádrže vyšší než 2 m se opatří na plášti v každé čtvrtině výšky vzorkovacími kohouty k odebrání vzorků z různých vrstev anebo ve víku otvorem uzpůsobeným pro spuštění vzorkovacího zařízení umožňujícího odebrání vzorků z různých vrstev.
§ 3
Metody stanovení objemového množství
a objemové koncentrace lihu
a způsob výpočtu množství lihu
[k § 21 odst. 1 písm. b) zákona o lihu]
(1) Pro stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu jsou rozhodné výsledky měření hustoty stanovené
- a)
- pyknometrickou metodou nebo
- b)
- areometrem ověřeným1) pro měření při teplotě 20 °C nebo
- c)
- metodou plynové chromatografie.
(2) Objemová koncentrace lihu v přiboudlině se stanovuje pyknometrickou metodou v destilátu z vodního roztoku získaného extrakcí přiboudliny petroléterem za přídavku nasyceného roztoku chloridu sodného nebo metodou plynové chromatografie.
(3) Hustota se vypočítá podle vzorce uvedeného včetně hodnot koeficientů v příloze č. 1 části A.
(4) Při stanovení objemového množství lihu, kdy objem lihu je měřen ve skladovacích nádržích z oceli nebo v měřidlech2) z britania, se provádí korekce na tepelnou objemovou roztažnost těchto materiálů vynásobením zjištěného objemu lihu korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části B.
(5) Při stanovení objemové koncentrace lihu pyk-nometrickou metodou se provádí korekce na tepel- nou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla vynásobením zjištěné hustoty korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části C.
(6) Výpočet objemového množství etanolu se provádí způsobem uvedeným v příloze č. 1 části D.
§ 4
Druhy denaturačních prostředků
a jejich minimální množství a účel
použití denaturovaného lihu
(k § 10 zákona o lihu)
Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu jsou uvedeny v příloze č. 2.
§ 5
Členění základních druhů lihu
a jejich kvalitativní znaky
(k § 11 zákona o lihu)
(1) Podrobnější členění základních druhů lihu a kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihu jsou uvedeny v příloze č. 3.
(2) Zvláštně denaturovaný líh musí splňovat fyzikální a chemické požadavky stanovené pro příslušný druh lihu.
§ 6
Metody stanovení kvalitativních znaků
(k § 11 zákona o lihu)
(1) Obsah metanolu se stanovuje metodou plynové chromatografie.
(2) Obsah vyšších alkoholů se stanovuje metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých vyšších alkoholů.
(3) Obsah aldehydů se stanovuje kolorimetricky s použitím fuchsinsiřičitého činidla a vyhodnocuje se jako obsah acetaldehydu nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých aldehydů.
(4) Obsah furalu se stanovuje kolorimetricky nebo metodou plynové chromatografie.
(5) Obsah volných kyselin, jejichž celkový obsah se vyhodnocuje jako obsah kyseliny octové, se stanovuje titrací vzorku lihu zbaveného kysličníku uhličitého roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l.
(6) Obsah dusíkatých zásad, jejichž obsah se vyhodnocuje jako obsah metylaminu, se stanovuje titrací vzorku roztokem kyseliny sírové o koncentraci 0, 005 mol/l na indikátor podle Maa-Zuazagy nebo na bromkresolovou zeleň.
(7) Obsah odparku se stanovuje ze vzorku o objemu 250 ml u lihu kvasného rafinovaného velejemného nedenaturovaného nebo o objemu 100 ml u ostatních druhů nedenaturovaného lihu. Po odpaření a vysušení vzorku za teploty 103 °C až 107 °C a po jeho ochlazení v exsikátoru se vysušený zbytek vzorku zváží na analytických vahách.
(8) Obsah esterů se stanovuje titrací vzorku lihu roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l na indikátor podle Simpsona a vyhodnocuje se jako obsah octanu etylnatého nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých esterů.
(9) Obsah dietyléteru a benzenu se stanovuje metodou plynové chromatografie.
(10) Celkový obsah vyšších alkoholů a ostatních těkavých složek u lihu syntetického technického se stanovuje metodou plynové chromatografie.
(11) Obsah těkavých denaturačních prostředků v denaturovaném lihu se stanovuje metodou plynové chromatografie.
(12) Rozlišení lihu kvasného a lihu syntetického se provádí izotopovými metodami.
§ 7
Normy ztrát lihu
[k § 21 odst. 1 písm. e) zákona o lihu]
Základ pro výpočet jednotlivých druhů norem ztrát lihu a jejich výše jsou stanoveny v příloze č. 4.
§ 8
Ztráty dopravní
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
(1) Ztráty dopravní se stanoví jako rozdíl mezi odeslaným a přijatým množstvím lihu. Dopravní ztráty zahrnují úbytky, které vznikají
- a)
- přirozeným vypařením lihu v průběhu dopravy,
- b)
- v důsledku přípustných rozdílů měření množství lihu před odesláním a po přijetí lihu.
(2) Dopravní ztráty se nevztahují na množství lihu obsaženého v hotových výrobcích vyrobených z lihu.
(3) Čerpání normy ztrát se posuzuje u každého jednotlivého obalu samostatně. Do základu pro výpočet normovaných ztrát nelze zahrnout množství lihu v těch obalech, u nichž nebyla ztráta zjištěna nebo u nichž byla zjištěna ztráta přesahující normovanou ztrátu.
§ 9
Ztráty manipulační
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
Ztráty manipulační jsou úbytky lihu vznikající při příjmu a vydávání lihu a při jiné technologicky nezbytné manipulaci s lihem (přečerpávání lihu u výrobce a zpracovatele lihu). K těmto ztrátám patří i ztráty vzniklé při přečerpávání lihu před dopravou lihu v případech, kdy líh nelze vyskladnit přímo z lihového skladu do přepravních nádob a jímek a líh musí být napřed přečerpáván.
§ 10
Ztráty skladovací
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
Ztráty skladovací jsou úbytky lihu ve skladech lihu, které vznikají odpařením v průběhu skladování.
§ 11
Ztráty stáčecí
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
Ztráty stáčecí se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého ve výrobku určeném ke stáčení a množstvím lihu obsaženého v hotovém výrobku předaném na sklad zpracovatele lihu ve spotřebitelském
balení.
§ 12
Ztráty při úpravách lihu
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
(1) Ztráty rafinační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím surového lihu použitého k rafinaci a množstvím lihu obsaženého v rafinovaném lihu a v úkapech, dokapech a přiboudlinách.
(2) Ztráty dehydratační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu použitého k dehydrataci a množstvím lihu obsaženého ve vyrobeném bezvodém lihu a dalších vedlejších produktech dehydratace obsahujících líh.
(3) Ztráty rektifikační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého v destilátech určených k rektifikaci a množstvím lihu obsaženého v rektifikovaném destilátu a v úkapech a dokapech.
(4) Ztráty regenerační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu obsaženého v látkách, ze kterých má být líh znovu získán, a množstvím získaného regenerovaného lihu.
§ 13
Ztráty při zpracování lihu
[k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu]
Ztráty lihu při zpracování lihu se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihu použitého k výrobě a množstvím lihu obsaženého v polotovaru nebo v hotovém výrobku.
§ 14
Přechodné ustanovení
Výpočet norem ztrát lihu se provádí podle dosavadních předpisů
- a)
- v lihovarech průmyslových, zvláštních lihovarech provádějících rafinaci lihu nebo zušlechťování destilátů a ve Správě hmotných rezerv do 30. září 1997,
- b)
- v lihovarech zemědělských a ovocných do dne ukončení sezonní výroby a při nepřetržité výrobě pak do 30. září 1997,
- c)
- v lihovarech a zvláštních lihovarech neuvedených pod písmeny a) a b) a u výrobců lihovin a ostatních zpracovatelů lihu včetně octáren do 31. prosince 1997,
- d)
- v lihovarech, které jsou současně i výrobci lihovin, do dne ukončení sezonní výroby lihu a při nepřetržité výrobě lihu do 30. září 1997.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července
1997.
––––––––––––––––––––
