297

VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 21. srpna 2000,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství
a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2 písm. k), § 9e odst. 3, § 10 odst. 3 a 4, § 14 odst. 5, § 17 odst. 4 a § 18 odst. 6 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/ /2000 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Získávání zahuštěného hroznového moštu
[K § 2 písm. k) zákona]

      (1)  Zahuštěný hroznový mošt

a)

se vyrábí částečným odstraněním vody z hroznového moštu, zejména vymrzáním a vakuovým odpařením,

b)

pochází výhradně z hroznů odrůd révy vinné zaregistrovaných jako moštové,

c)

se vyrábí z hroznového moštu, který vykazoval cukernatost nejméně 11 stupňů, pokud nebude stanoveno prováděcím právním předpisem jinak.¹)

      (2)  Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 objemové procento.

§ 2

Osvědčení
(K § 9e odst. 3 zákona)

      (1)  Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Vyplněné osvědčení je opatřeno razítkem a podpisem příslušného inspekčního orgánu v zemi původu vína, kterým potvrzuje původ vína a skutečnost, že víno odpovídá jakostním požadavkům stanoveným předpisy platnými v zemi původu.

      (2)  Pro každou dodávku a každý druh vína určenou k dovozu do České republiky se vystaví samostatné osvědčení s výsledky rozborů. Dodávkou se přitom rozumí množství vína, jehož všechny jednotky jsou shodně deklarovány z hlediska druhu vína, jakosti, odrůdy (je-li uvedena), označení podle § 13 odst. 5 a § 13a zákona a dále z hlediska množství v jednom dopravním prostředku přepravovaném v jednom dni.

      (3)  V případě, že množství vína téže šarže (§ 13 odst. 8 zákona) je dováženo dopravními prostředky jeden i několik dnů, postačí pouze jediný analytický rozbor na ukazatele jakosti, jehož výsledky se uvedou shodně na všechna osvědčení vydaná podle odstavce 2 na jednotlivé dodávky z této šarže.

      (4)  Osvědčení se skládá z originálu a kopie, které provázejí dodávku. Osvědčení se vyplňuje propisem psacím strojem nebo ručně. Záznamy musí být čitelné a nepřepisované. Případné změny se provádějí škrtnutím nesprávného údaje a zapsáním požadovaného údaje. Každá taková změna musí být potvrzena podpisem toho, kdo ji provedl.

      (5)  Nadpisy jednotlivých kolonek osvědčení jsou uvedeny dvojjazyčně, a to v češtině a angličtině nebo v češtině a francouzštině nebo v češtině a němčině, popřípadě v češtině a jazyce země původu vína a příslušné údaje se doplňují do kolonky v jednom ze dvou jazyků, ve kterém je osvědčení vytištěno. Osvědčení je opatřeno pořadovým číslem přiděleným inspekčním orgánem, který je vydal.

      (6)  Po celním odbavení dodávky do volného oběhu²) originál osvědčení dovozce předá do 10 dnů České zemědělské a potravinářské inspekci a kopii uchová po dobu 5 let.

      (7)  U aromatizovaného vína, likérového vína a vína určeného k destilaci jsou uznávána pouze taková osvědčení, u kterých určená laboratoř potvrdí, že alko
hol obsažený ve víně byl získán z produktů z révy vinné. Osvědčení je doplněno plnou adresou a razítkem této laboratoře a evidenčním číslem vydaným touto laboratoří.

§ 3

Požadavky na jakost vína
[K § 10 odst. 4 písm. a) zákona]

      (1)  Smyslové požadavky na jakost vína jsou uvedeny v přílohách č. 2, 3 a 4 k této vyhlášce.

      (2)  Chemické a fyzikální požadavky na jakost vína jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Podrobnější postupy při výrobě vína
[K § 10 odst. 4 písm. b) zákona]

§ 4

Výrobní postupy a ošetřování vína

      (1)  Výrobní postupy a ošetřování (dále jen ,,enologické postupy"), které se mohou použít pro čerstvé hrozny, hroznový mošt, částečně prokvašený hroznový mošt, částečně prokvašený hroznový mošt ze zaschlých hroznů, zahuštěný hroznový mošt a kvasící mladé víno, jsou tyto:

a)

provzdušnění nebo přídavek kyslíku,

b)

tepelné ošetření,

c)

odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky,

d)

užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, také ve směsi, aby vznikla inertní atmosféra a výrobek byl chráněn před vzduchem,

e)

užití vinných kvasnic,

f)

užití postupů na podporu tvorby kvasinek, a to:

      1.  přídavek hydrogenfosforečnanu diamonného nebo síranu amonného v technologicky nezbytném množství,

      2.  přídavek siřičitanu amonného nebo disiřičitanu amonného v technologicky nezbytném množství,

      3.  přídavek thiamin chlorid hydrochloridu v technologicky nezbytném množství,

g)

užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného, nazývaného také metadisiřičitanem draselným nebo pyrosulfitem draselným,

h)

odsíření fyzikálními metodami,

i)

ošetření bílých moštů a ještě kvasících mladých bílých vín aktivním uhlím v technologicky nezbytném množství,

j)

čiření některou nebo několika z následujících enologických látek:

      1.  potravinářskou želatinou,

      2.  vyzinou,

      3.  kaseinem a kaseinátem draselným,

      4.  vaječným bílkem, případně mléčnými proteiny (Lactalbuminem),

      5.  bentonitem,

      6.  oxidem křemičitým ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

        7.  kaolínem,

        8.  taninem,

        9.  pektolytickými enzymy,

      10.  enzymatickou úpravou betaglucanázou,

k)

užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného,

l)

užití kyseliny vinné ke zvýšení obsahu kyselin,

m)

užití některé nebo několika z následujících substancí ke snížení obsahu kyselin:

      1.  vinanu draselného,

      2.  hydrogenuhličitanu draselného,

      3.  uhličitanu vápenatého, případně doplněného malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(--) kyseliny jablečné,

      4.  vinanu vápenatého,

      5.  homogenně připravené kyseliny vinné a uhličitanu vápenatého v jemně rozemletých stejných dílech,

n)

užití přípravků na bázi sušených kvasinek až do množství 40 g/hl,

o)

užití polyvinylpolypyrrolidonu až do množství 80 g/hl,

p)

užití mléčných bakterií ve vinné suspenzi.

      (2)  Enologické postupy, které mohou být použity u hroznového moštu určeného k přípravě moštového koncentrátu, jsou tyto:

a)

provzdušnění,

b)

ošetření teplem,

c)

odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky,

d)

užití oxidu siřičitého nebo disiřičitanu draselného či metadisiřičitanu draselného, nazývaného také pyrosulfitem draselným,

e)

odsíření fyzikálními metodami,

f)

ošetření enologickým aktivním uhlím,

g)

užití uhličitanu vápenatého, případně doplněného malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(--) kyseliny jablečné,

h)

užití iontového měniče,

i)

reversní osmóza za podmínky, že se nesníží celkový objem výrobku o více než 20 % a nezvýší se cukernatost o více než 3,5°cukernatosti.

      (3)  Enologické postupy, které mohou být užity pro částečně prokvašené hroznové mošty určené k bezprostřední lidské spotřebě v nezpracované podobě, pro stolní víno, jakostní víno, víno s přívlastkem, šumivé víno, perlivé víno, likérové víno a aromatizované víno, jsou tyto:

a)

použití čerstvých, zdravých a nezředěných vinných kvasnic získaných z dřívější přípravy suchých vín až do 5 % množství vyráběného vína pro výrobu suchých vín,

b)

provzdušnění nebo zavedení argonu či dusíku,

c)

tepelné ošetření,

d)

odstředění a filtrace s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich, jestliže tyto nezanechávají v takto ošetřeném výrobku žádné nežádoucí zbytky,

e)

užití oxidu uhličitého, argonu nebo dusíku, a jejich směsí, aby vznikla inertní atmosféra a výrobek tak byl chráněn před vzduchem,

f)

přídavek oxidu uhličitého,

g)

užití oxidu siřičitého, disiřičitanu draselného nebo metadisiřičitanu draselného, nazývaného také pyrosulfitem draselným,

h)

užití kyseliny sorbové nebo sorbanu draselného,

i)

přídavek L-kyseliny askorbové až do množství 150 mg/l,

j)

přídavek kyseliny citronové s ohledem na zrání vína, přičemž konečná hodnota kyseliny citronové nesmí překročit 1 g/l takto ošetřeného vína,

k)

užití kyseliny vinné ke zvýšení obsahu kyselin,

l)

užití některé nebo několika z následujících látek ke snížení obsahu kyselin:

      1.  vinanu draselného,

      2.  hydrogenuhličitanu draselného,

      3.  uhličitanu vápenatého, případně s malým množstvím podvojné vápenaté soli L(+) kyseliny vinné a L(--) kyseliny jablečné,

      4.  vinanu vápenatého,

      5.  kyseliny vinné,

      6.  homogenní úpravy kyselinou vinnou a uhličitanem vápenatým v jemně rozemletých stejných dílech,

m)

čiření některou z následujících nebo několika enologickými látkami:

      1.  potravinářskou želatinou,

      2.  vyzinou,

      3.  kaseinem a kaseinátem draselným,

      4.  vaječným bílkem, případně mléčným proteinem (Lactalbuminem),

      5.  bentonitem,

      6.  oxidem křemičitým ve formě gelu nebo koloidního roztoku,

      7.  kaolínem,

      8.  enzymatickou úpravou betaglucanázou,

n)

přídavek taninu,

o)

ošetření bílých vín enologickým aktivním uhlím,

p)

čiření částečně prokvašených hroznových moštů určených k bezprostřední lidské spotřebě v nezměněné formě a bílých a růžových vín hexakyanoželeznatanem draselným a čiření červených vín hexakyanoželeznatanem draselným nebo fytátem draselným za laboratorní kontroly před čiřením a po čiření tak, aby víno po čiření neobsahovalo žádné kyanidové sloučeniny,

q)

přídavek kyseliny metavinné,

r)

užití arabské gumy,

s)

užití DL-kyseliny vinné, zvané také kyselinou hroznovou, nebo její neutrální draselné soli, aby se snížil přebytečný obsah vápníku,

t)

užití kalciumalginátu nebo kaliumalginátu k přípravě šumivého vína získaného kvašením v láhvích, a u kterého proběhne oddělení vinných kalů od vína odstřelením zátky,

u)

užití vinných kvasinek, sušených nebo ve formě suspenze, k výrobě šumivého vína,

v)

přídavek amonné a thiaminové soli do kupáže k podpoření tvorby kvasinek při výrobě šumivého vína v těchto množstvích:

      1.  hydrogenfosforečnan diamonný nebo siřičitan amonný až do množství 0,3 g/l,

      2.  thiamin (thiamin chlorid hydrochlorid) až do množství 0,6 mg/l,

x)

přídavek

      1.  vinanu draselného,

      2.  vinanu vápenatého k podpoření vylučování vinného kamene,

y)

užití síranu měďnatého k odstranění chuťových nedostatků nebo nedostatků ve vůni vína až do množství 1 g/hl, pokud obsah mědi v takto ošetřeném výrobku nepřesáhne 1 mg/l,

z)

užití přípravků na bázi sušených kvasinek až do množství 40 g/hl,

aa)

užití polyvinylpolypyrrolidonu až do množství 80 g/hl,

bb)

užití bakterií vytvářejících kyselinu mléčnou ve vinné suspenzi,

cc)

přídavek karamelu k zesílení barvy pouze u likérového vína.

      (4)  Enologický postup, který může být užit pro stolní víno, je částečná koncentrace chladem (kryoextrakce) za podmínky, že se nesníží celkový objem výrobku o více než 20 % a nezvýší se cukernatost o více než 3,5° cukernatosti.

      (5)  Požadavky na zdravotní nezávadnost, přípustný obsah přídatných látek, pomocných látek, kontaminantů a reziduí pesticidů jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.³)

      (6)  Pro přislazování jakostních vín s výjimkou vína s přívlastkem lze použít jen hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu, a to nejvýše do 2 % objemových celkového obsahu alkoholu, tj. v přepočtu do 35 g celkového obsahu zbytkového cukru ve víně.

§ 5

Normy ztrát při výrobě vína

      (1)  Ztráty při výrobě vína se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem vína po zkvašení před prvním stáčením z kvasničních kalů. Jako jednotka množství při výrobě vína se používá hektolitr (hl).

      (2)  Normy ztrát při výrobě vína podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby jsou stanoveny takto:

a)

první stáčení - bez použití bentonitu
do 6,0 %,

                       - s použitím bentonitu
do 8,0 %,

b)

druhé stáčení - bez použití bentonitu
do 1,5 %,

                        - s použitím bentonitu
do 2,0 %,

c)

školení vína   - bez použití bentonitu
do 0,5 %,

                         - s použitím bentonitu
do 1,0 %,

d)

filtrace
do 0,2 %,

e)

lahvování
do 1,0 %,

f)

plnění nádob při expedici
do 0,5 %,

g)

plnění cisteren při expedici
do 0,1 %,

h)

manipulační ztráty
do 0,2 %,

i)

skladovací ztráty (odpar) za každý měsíc
do 0,4 %.

      (3)  Souhrn ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

      (4)  Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

a)

prvním stáčení vína vyrobené množství vína před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,

b)

druhém stáčení vína vyrobené množství vína před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,

c)

školení vína množství školeného vína násobí normou ztrát pro školení,

d)

filtraci násobí filtrované množství vína normou ztrát pro filtraci,

e)

lahvování množství vína předaného k lahvování násobí normou ztrát pro lahvování,

f)

plnění do nádob bere za základ odbyt vína (v sudech, demižonech apod.) a násobí normou ztrát,

g)

plnění do cisteren odbyt vína v cisternách násobí příslušnou normou ztrát,

h)

manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, scelování apod. provedené mimo první nebo druhé stáčení kalů,

i)

skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ součet počáteční a konečné zásoby dělený dvěma a násobený příslušnou normou ztrát. Skladovací ztráty se počítají z vína na kvasnicích, vína 1x stočeného, 2x stočeného, školeného vína a vína v láhvích.

      (5)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na víno vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 50 l.

§ 6

Hodnocení jakosti vína a odběr vzorků
(K § 10 odst. 3 zákona)

      Kontrola jakosti vín podle požadavků uvedených v přílohách č. 2, 3, 4 a 5 k této vyhlášce se provádí

a)

u vína uloženého ve skladových nádobách ze vzorku po zhomogenizování celého obsahu,

b)

u vína uloženého ve velkoobjemových nádobách (tancích, cisternách nebo sudech), u kterých nelze provést požadované zhomogenizování, z průměrného vzorku připraveného smícháním dílčích vzorků; dílčí vzorky stejného objemu a počtu se odebírají z horní vrstvy v jedné desetině celkové výšky pod hladinou, ze střední vrstvy a ze spodní vrstvy v jedné desetině celkové výšky nade dnem,

c)

u vína v láhvích odběrem 1 až 2 láhví při velikosti partie do 100 láhví, 3 až 5 láhví při velikosti partie od 101 do 1000 láhví a 6 až 10 láhví při velikosti partie nad 1000 láhví.

§ 7

Způsob předložení a hodnocení vzorků odrůdových jakostních vín a vín s přívlastkem před jejich uváděním do oběhu a vín dovážených ze zahraničí v obalech neurčených pro spotřebitele
(K § 14 zákona)

      (1)  Při odběru vzorků vín uvedených v § 14 odst. 1 zákona se postupuje podle ustanovení § 5 písm. a) a b).

      (2)  Potřebný počet odebraných a úředně zapečetěných vzorků v nezbytně nutném množství vína stanovený Ministerstvem zemědělství odešle výrobce nebo dovozce k rozborům na stanovené ukazatele jakosti do laboratoře určené Ministerstvem zemědělství.

§ 8

Způsob hlášení změn
(K § 17 zákona)

      Hlášení změn v evidenci vinic, případně zrušení vinic podle § 17 odst. 4 se provádí na formuláři, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Tiskopis formuláře lze na požádání obdržet v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském.

§ 9

Způsob vedení evidence
(K § 18 zákona)

      (1)  Formulář pro vedení evidence o vinohradnictví podle § 18 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

      (2)  Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

      (3)  Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti nakoupených hroznů nebo hroznového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

      (4)  Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti prodaných hroznů nebo hroznového moštu podle § 18 odst. 1 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

      (5)  Způsob vedení evidence o hmotnosti a cukernatosti zpracovaných hroznů nebo hroznového moštu podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.

      (6)  Způsob vedení evidence o hmotnosti nakoupeného a zpracovaného rafinovaného cukru podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v přílo- ze č. 12 k této vyhlášce.

      (7)  Způsob vedení evidence o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených z výluhu matolin podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

      (8)  Způsob vedení evidence o výrobě a užití alkoholických nápojů vyrobených ze zředěných vinných kalů podle § 18 odst. 3 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce.

      (9)  Způsob vedení evidence o zásobách vína podle § 18 odst. 2 zákona a vzor formuláře je uveden v příloze č. 15 k této vyhlášce. Vzor formuláře pro evidenci podle jednotlivých nádob je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.

      (10)  Výkazy podle § 18 odst. 5 zákona jsou uvedeny v přílohách č. 17 a 18 k této vyhlášce.

§ 10

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.




Ministr:


Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 297/2000 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 7 odst. 3 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

²)

§ 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 63/2000 Sb.

³)

Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.