Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 22. prosince 2000, kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 22. prosince 2000,
kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen "zákon"):
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými pro zvláštní výživu rozumí potraviny, které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu, jsou vhodné pro výživové účely stanovené touto vyhláškou a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.
(2) Při stanovení výživových účelů podle odstavce 1 se vychází ze zvláštních nutričních požadavků
a)
určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená, nebo
b)
určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo
c)
zdravých kojenců a malých dětí.
(3) Za potraviny pro zvláštní výživu se nepovažují potraviny bez přidaného cukru a dalších přírodních sladidel a jiných potravin užívaných pro své sladivé účinky.
§ 2
Druhy potravin určených pro zvláštní výživu
Potravinami určenými pro zvláštní výživu jsou
a)
potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,
b)potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti, c)
potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti,
d)
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
e)
potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním,
f)
potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,
g)
potraviny bezlepkové,
h)
potraviny s nízkým obsahem bílkovin,
i)
potraviny bez fenylalaninu,
j)
potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,
k)
potraviny určené pro diabetiky,
l)
doplňky stravy.
§ 3
Označování potravin určených pro zvláštní výživu
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona se na obale potravin určených pro zvláštní výživu uvedou údaje o
a)
návodu k přípravě, pokud potravina přípravu před spotřebou vyžaduje, a upozornění na nezbytnost dodržet tento návod,
b)
původu bílkoviny rostlinného nebo živočišného, popřípadě hydrolyzátu bílkovin ve výrobku, pokud je bílkovina na obale uvedena jako složka,
c)
způsobu uchovávání a době spotřeby po otevření obalu spotřebitelem, vyžaduje-li to charakter potraviny a je-li potravina určena k postupné spotřebě,
d)
označování jednotlivých druhů potravin určených pro zvláštní výživu uvedené v § 6, 9, 12, 15, 18, 20, 22, 24, 26, 28 a 31.
(2) Potraviny určené pro zvláštní výživu se označují dobou použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti lze potraviny pro zvláštní výživu uvádět do oběhu k jinému než původnímu účelu a za podmínky, že jsou zdravotně nezávadné a je-li na nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
(3) Potraviny určené pro zvláštní výživu nelze na obalu označit
a)
informací, že při jejich použití není třeba rady lékaře,
b)
slovy "dietní" nebo "dietetický" samostatně nebo ve spojení s jinými slovy, pokud není vyjádřen účel jejich použití.
Oddíl 2
Potraviny pro počáteční a pokračovacíkojeneckou výživu a výživu pro malé dětia pro zvláštní druhy kojenecké výživy
§ 4
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
kojenci děti do ukončeného 12. měsíce věku,
b)
malými dětmi děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného 3. roku věku,
c)
počáteční kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců od narození do prvních čtyř až šesti měsíců života, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny. Počáteční kojenecká výživa může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny. Počáteční mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka,
d)
pokračovací kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, které tvoří základní část tekutého podílu smíšené stravy, vhodné pro tuto skupinu. Pokračovací mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka.
(2) Zvláštními druhy kojenecké výživy jsou
a)
počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností,
b)
mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky
1.
s vysokým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
2.
s nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
c)
speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy pro kojence na bázi aminokyselin,
d)
výživa na bázi sóji.
§ 5
Požadavky na složení potravinpro počáteční a pokračovací kojeneckou výživua výživu pro malé děti
(1) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.
(2) Požadavky na
a)
základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 1,
b)
složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 2,
c)
potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 3,
d)
podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 4,
e)
referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 8.
(3) Za účelem porovnání obsahu některých biologicky účinných látek v potravinách pro kojeneckou výživu je uveden
a)
obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce v příloze č. 5,
b)
přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka v příloze č. 6,
c)
průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce v příloze č. 7.
(4) V ostatním platí pro potraviny určené k počáteční a pokračovací kojenecké výživě požadavky vyplývající ze zvláštního právního předpisu.1)
§ 6
Označování potravin pro počáteční a pokračovací
kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
(1) Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti je u potravin
a)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení "počáteční kojenecká výživa",
b)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení "pokračovací kojenecká výživa".
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a v § 3 se na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti uvede
a)
u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nejsou-li kojeni,
b)
u počáteční kojenecké výživy, která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,
c)
u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,
d)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,
e)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce.
(3) U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 8, pokud se rovná nejméně 15 % referenční hodnoty.
(4) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.
(5) Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: "Důležité upozornění" nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu vyjadřujícím:
a)
přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,
b)
doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
(6) Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být obsaženy
a)
obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy,
b)
pojmy "humanizovaný" nebo "maternizovaný".
Oddíl 3
Potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživujinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti
§ 7
(1) Potravinami pro obilnou výživu pro kojence a malé děti jsou
a)
jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny,
b)
obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné tekutiny neobsahující bílkoviny,
c)
těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině,
d)
suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou,
(dále jen "obilné příkrmy").
(2) Potravinami pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti (dále jen "ostatní příkrmy") jsou příkrmy nemléčného typu na bázi ovoce, zeleniny nebo masa, s možným přídavkem cukru a člení se na
a)
ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),
b)
ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,
c)
ovocnoobilné příkrmy,
d)
ovocnozeleninové příkrmy,
e)
zeleninové příkrmy, polévky,
f)
masozeleninové příkrmy, polévky,
g)
masové příkrmy,
h)
nápoje na ovocném, zeleninovém, bylinném základě nebo na základě jejich směsi, čajové nápoje na bylinném nebo ovocném základě a ovocné nebo zeleninové koncentráty.
(3) Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí, které jsou převáděny na smíšenou stravu.
§ 8
Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů
(1) Obilné a ostatní příkrmy se vyrábí
a)
ze surovin, jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,
b)
s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 9 až 12.
(2) Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.
(3) Potraviny pro obilné a ostatní příkrmy musí odpovídat požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy,1),2)
pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
§ 9
Označování obilných a ostatních příkrmů
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu obilných a ostatních příkrmů uvede
a)
označení věku kojence nebo malého dítěte, kterému je příkrm určen,
b)
informace, zda potravina obsahuje lepek, je-li vyznačený věk pro použití potraviny nižší šesti měsíců,
c)
využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i v kcal na 100 g nebo 100 ml výrobku a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce,
d)
číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 9 a 10 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce.
(2) U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.
Oddíl 4
Potraviny pro diety s omezeným množstvím energieurčené ke snižování tělesné hmotnosti
§ 10
(1) Potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti (dále jen "potraviny pro redukční diety") jsou potraviny se zvláštním složením, které při použití podle návodu výrobce představují
a)
úplnou náhradu celodenní stravy,
b)
náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.
(2) Potraviny pro redukční diety jsou určeny ke snižování nebo udržování tělesné hmotnosti osob starších 18 let.
§ 11
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(1) Požadavky na složení potravin pro redukční diety jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Všechny jednotlivé složky potravin pro redukční diety, které ve vzájemné kombinaci vytvářejí úplnou náhradu celodenní stravy, musí být obsaženy v jediném společném obalu.
§ 12
Označování potravin pro redukční diety
(1) Potraviny pro redukční diety musí být označené,
a)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) slovy: "náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti",
b)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. b), údaji, zda se jedná o náhradu jednoho nebo více hlavních jídel pro regulaci hmotnosti.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro redukční diety uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 13, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou údaje o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky podle zvláštního právního předpisu3) v uvedeném množství;
údaje podle písmen a) a b) se mohou vyjádřit také na jednu porci, je-li uvedena velikost porce a počet porcí v jednom balení.
(3) Na obalu potravin pro redukční diety musí být upozornění
a)
na možnost výskytu projímavých účinků, jestliže použití potraviny podle návodu výrobce vede k příjmu vícesytných alkoholů (polyolů) v množství více než 20 g denně,
b)
na nutnost dodržovat dostatečný denní příjem tekutin,
c)
že potravina zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na jeden den u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
d)
že se potravina nemá používat bez porady s lékařem déle než tři týdny u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
e)
že potravina splňuje očekávaný účel pouze jako součást nízkoenergetické výživy u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) a že nezbytnou součástí výživy spotřebitele mají být i běžné pokrmy a potraviny.
(4) Označení potravin určených pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.
Oddíl 5
Potraviny pro zvláštní lékařské účely
§ 13
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí potravinami pro zvláštní lékařské účely
a)
potraviny zvlášť vyrobené či složené pro účely dietního ovlivňování pacientů při použití pod lékařským dohledem; jde o potraviny určené ke krytí výživových potřeb, nikoli k léčebným účelům,
b)
potraviny, které jsou určeny pro výživu osob s omezenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny, určité výživné látky obsažené v těchto potravinách nebo jejich metabolity, nebo pro výživu osob s požadavky na výživu změněnými do té míry, že jejich řízené výživy nelze dosáhnout úpravou běžné stravy, využitím jiných druhů potravin pro zvláštní výživu ani jejich kombinací.
(2) Potravinami pro zvláštní lékařské účely jsou
a)
nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, pokud jsou používány podle návodu výrobce,
b)
nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které mohou být jediným zdrojem výživy za předpokladu, že budou používány podle návodu výrobce,
c)
nutričně nekompletní potraviny se standardním složením živin nebo složením adaptovaným specificky pro onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy.
Potraviny uvedené pod písmeny a) a b) mohou být použity také k náhradě části stravy nebo jako doplněk k obohacení stravy osob, pro které jsou určeny.
(3) Potraviny pro zvláštní lékařské účely se používají na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
§ 14
Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Složení potravin pro zvláštní lékařské účely musí odpovídat správným zdravotním a výživovým zásadám a jejich použití podle návodu výrobce musí být bezpečné a musí být prospěšné a účinné při naplňování zvláštních výživových požadavků osob, pro které jsou určeny, a to v souladu s obecně uznávanými vědeckými poznatky.
(2) Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely jsou uvedeny v příloze č. 14.
§ 15
Označování potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Součástí názvu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení slovy: "dietní potravina pro zvláštní lékařské účely".
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet pokrmů v jednom balení,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu podle přílohy č. 14 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,
c)
o osmolalitě nebo osmolaritě tam, kde je to vhodné.
(3) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení "Důležité upozornění" nebo jeho obdoba vyjadřující upozornění, že
a)
potravina musí být používána na základě doporučení lékaře nebo kvalifikovaného pracovníka v oblasti klinické výživy,
b)
potravina je či není vhodná jako jediný zdroj výživy,
c)
potravina je určena pro specifickou věkovou skupinu, je-li to potřebné,
d)
používání potraviny může vést k ohrožení zdraví, pokud bude užívána osobami, které nemají chorobu, poruchu či zdravotní stav, pro který je potravina určena. To platí pouze v případě, že takové ohrožení zdraví připadá v úvahu.
(4) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být dále uvedeny
a)
formulace "určeno k dietnímu postupu při..." s vyjmenováním choroby, poruchy nebo zdravotního stavu, pro který je potravina určena,
b)
zvláštní předpoklady použití potraviny (v případě potřeby) a kontraindikace,
c)
popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován či jinak upraven, a důvody použití potraviny,
d)
v případě potřeby sdělení o způsobu použití této potraviny.
Oddíl 6
Potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
§ 16
Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, rozumí
a)
potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním složením, zvláště vyšším obsahem energetických živin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující využití energetických zdrojů (vitamin B1, karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem),
b)
potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým složením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin jsou vhodné pro tento účel nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají,
c)
nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu,
d)
isotonické nápoje, jejichž osmolalita (látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody) činí 29 015 miliosmolů v 1kg nápoje připraveného ke spotřebě,
e)
hypertonické nápoje, jejichž osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
f)
hypotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
g)
ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců.
§ 17
Požadavky na složení potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
(1) U potravin zajišťujících vyšší přívod energie musí být složení a návod k použití upraven tak, aby
a)
při souběžném použití běžné stravy podíl energie a obsah dodaných tuků nepřekročil 40 % denního přívodu energie,3)
b)
denní příjem karnitinu nepřekročil množství 1g.
(2) U potravin podporujících tvorbu svalstva
a)
musí být složení a návod k použití upraven tak, aby při souběžném použití běžné stravy celkové množství bílkovin, peptidů a aminokyselin nepřekročilo 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti za den,
b)
musí při použití aminokyselin být jejich obsah tvořen souborem všech aminokyselin nebo skupinou esenciálních aminokyselin. Obsah jednotlivé aminokyseliny bez souběžné přítomnosti ostatních aminokyselin, peptidů či bílkovin je nepřípustný; při doporučeném dávkování nesmí denní přívod kreatinu překročit 25 g a nesmí být použity látky stanovené zvláštním právním předpisem.4)
(3) U nápojů určených pro sportovce
a)
může být obsaženo ve 100 ml nápoje ve stavu určeném ke spotřebě nejvýše 20 mg inositolu, 250 mg glukuronolaktonu (laktonu kyseliny glukuronové), 400 mg taurinu, 15 mg kofeinu a 50 mg extraktu guarany, přičemž ovocné a zeleninové šťávy určené pro tento účel nesmí obsahovat žádný kofein,
b)
které jsou charakterizovány jako isotonické, hypertonické nebo hypotonické, může být jako zdroj sodíku, draslíku a hořčíku použita látka povolená k obohacování potravin.
§ 18
Označování potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti.
(2) Součástí názvu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být označení "vhodné pro sportovce" nebo "vhodné při zvýšené tělesné zátěži".
(3) Na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být uveden účel použití podle § 16 a popis vlastností, které tento účel naplňují.
(4) U isotonických a hypertonických nápojů musí být na obalu udána osmolalita v miliosmol na 1 kg nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce.
Oddíl 7
Potraviny s nízkým obsahem laktózynebo bezlaktózové
§ 19
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
potravinami s nízkým obsahem laktózy potraviny obsahující nejvýše 1 g laktózy ve 100 g nebo 100ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
b)
potravinami bezlaktózovými potraviny obsahující nejvýše 10 mg laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě a ve kterých je přítomnost volné galaktózy vyloučena.
(2) Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 20
Označování potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu laktózy v g ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 8
Potraviny bezlepkové
§ 21
(1) Pro účely této vyhlášky se bezlepkovými potravinami rozumí
a)
potraviny, které neobsahují lepek, i když byly vyrobeny z obilovin obsahujících přirozeně lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves, nebo byly vyrobeny ze složek pocházejících z těchto obilovin,
b)
potraviny, ve kterých byly složky pocházející z obilovin obsahující lepek nahrazeny složkami bez obsahu lepku.
(2) Potraviny bezlepkové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
(3) Za bezlepkové se nepovažují potraviny, které přirozeně neobsahují lepek; tyto potraviny mohou být na obalu označeny jako přirozeně bezlepkové, pokud obsahují méně než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny výrobku.
§ 22
Označování potravin bezlepkových
(1) Potraviny bezlepkové lze na obalu označit slovy: "bez lepku" nebo "bezlepkové" pouze v případě, že
a)
neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,
b)
jsou vyrobené ze škrobu, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny výrobku; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bezlepkových uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu lepku.
(3) Potraviny označené "přirozeně bezlepkové" nesmí mít obsah gliadinu více než 10 mg na 100 g sušiny výrobku.
Oddíl 9
Potraviny s nízkým obsahem bílkovin
§ 23
(1) Potravinami s nízkým obsahem bílkovin se rozumí potraviny obsahující nejvýše 2 g bílkovin na 1 000 kJ energetické hodnoty.
(2) Potraviny s nízkým obsahem bílkovin jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 24
Označování potravin s nízkým obsahem bílkovin
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem bílkovin uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu bílkovin ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 10
Potraviny bez fenylalaninu
§ 25
(1) Potravinami bez fenylalaninu se rozumí potraviny vyrobené zvláštním technologickým postupem tak, aby obsah fenylalaninu nebyl vyšší než 20 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě. U potravin vyrobených ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin musí být jeho obsah nulový.
(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 26
Označování potravin bez fenylalaninu
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bez fenylalaninu uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50 kJ (12kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,
c)
o obsahu fenylalaninu v mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 11
Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
§ 27
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
potravinami s nízkým obsahem sodíku potraviny, které obsahují nejvýše 120 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
b)
potravinami s velmi nízkým obsahem sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 40 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
c)
potravinami bez sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 5 mg sodíku ve 100 g nebo 100ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě.
(2) Potraviny bez sodíku jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 28
Označování potravin s nízkýma velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.
Oddíl 12
Potraviny určené pro diabetiky
§ 29
(1) Potraviny uvedené v § 2 písm. k) mohou být označeny na obalu upozorněním "vhodné pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu" pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených pro diabetiky uvedou údaje o energetické hodnotě v kJ a kcal.
Oddíl 13
Doplňky stravy
§ 30
(1) Pro účely této vyhlášky se doplňkem stravy rozumí potravina určená k přímé spotřebě, která se odlišuje od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem potravních doplňků5) a která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav a která se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití.
(2) Pro dosažení příznivého ovlivnění organismu s cílem podpory zdraví spotřebitele je podmínkou použití doplňků stravy stanovení doporučeného dávkování výrobku.
(3) U potravních doplňků uvedených v příloze č. 15 se nemusí předkládat dokumentace nutná pro zdůvodnění použití potravního doplňku podle § 11 odst. 3 písm. c) zákona.
§ 31
Označování doplňků stravy
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu u doplňků stravy uvede
a)
označení "doplněk stravy" jako součást názvu potraviny,
b)
doporučené dávkování a další podmínky použití stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona,
c)
údaj o specifické skupině spotřebitelů, pokud se jedná o potravinu určenou pro vymezený okruh spotřebitelů,
d)
údaj o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků v gramech a energetické hodnotě v kcal a kJ ve 100 g nebo 100 ml doplňku stravy. Tento údaj se nemusí uvádět, je-li množství energie obsažené v nejvyšší stanovené denní dávce doplňku stravy menší než 170 kJ nebo 40 kcal. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu kusů, který tvoří denní dávku. U výrobků v podobě sypké či tekuté lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu g nebo ml v denní dávce,
e)
údaj o obsahu potravních doplňků. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí se tento údaj uvede ve stanoveném počtu kusů, který tvoří doporučenou denní dávku, u výrobků v podobě sypké či tekuté se uvede ve stanoveném počtu g nebo ml doplňku stravy v denní dávce nebo ve 100 g či 100ml potraviny. Údaje se uvádějí v jednotkách hmotnosti,
f)
údaj o skladování a v případě, že to vyžaduje povaha potraviny, údaj o uchovávání po otevření obalu,
g)
upozornění "Ukládat mimo dosah dětí !",
h)
u doplňků stravy obsahujících více než 800 mg (RE) vitaminu A v denní dávce upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy.",
i)
u doplňků stravy obsahujících včelí produkty upozornění "Nevhodné pro osoby citlivé na včelí produkty.".
§ 32
Přechodné ustanovení
Potraviny, které budou vyrobeny a uvedeny do oběhu nejpozději do 31. prosince 2001 mohou být označovány ještě podle dosavadních právních předpisů.
§ 33
Zrušuje se vyhláška č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.
§ 34
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
____________________________________________________________
1)
Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3)
Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.
4)
Nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu trestního zákona.
5)
§ 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 24/2001 Sb.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Ministerstva zemědělství
ze dne 22. prosince 2000,
kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a) a g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen "zákon"):
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými pro zvláštní výživu rozumí potraviny, které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu, jsou vhodné pro výživové účely stanovené touto vyhláškou a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.
(2) Při stanovení výživových účelů podle odstavce 1 se vychází ze zvláštních nutričních požadavků
a)
určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená, nebo
b)
určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo
c)
zdravých kojenců a malých dětí.
(3) Za potraviny pro zvláštní výživu se nepovažují potraviny bez přidaného cukru a dalších přírodních sladidel a jiných potravin užívaných pro své sladivé účinky.
§ 2
Druhy potravin určených pro zvláštní výživu
Potravinami určenými pro zvláštní výživu jsou
a)
potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu,
b)potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti, c)
potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti,
d)
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
e)
potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním,
f)
potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,
g)
potraviny bezlepkové,
h)
potraviny s nízkým obsahem bílkovin,
i)
potraviny bez fenylalaninu,
j)
potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,
k)
potraviny určené pro diabetiky,
l)
doplňky stravy.
§ 3
Označování potravin určených pro zvláštní výživu
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona se na obale potravin určených pro zvláštní výživu uvedou údaje o
a)
návodu k přípravě, pokud potravina přípravu před spotřebou vyžaduje, a upozornění na nezbytnost dodržet tento návod,
b)
původu bílkoviny rostlinného nebo živočišného, popřípadě hydrolyzátu bílkovin ve výrobku, pokud je bílkovina na obale uvedena jako složka,
c)
způsobu uchovávání a době spotřeby po otevření obalu spotřebitelem, vyžaduje-li to charakter potraviny a je-li potravina určena k postupné spotřebě,
d)
označování jednotlivých druhů potravin určených pro zvláštní výživu uvedené v § 6, 9, 12, 15, 18, 20, 22, 24, 26, 28 a 31.
(2) Potraviny určené pro zvláštní výživu se označují dobou použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti lze potraviny pro zvláštní výživu uvádět do oběhu k jinému než původnímu účelu a za podmínky, že jsou zdravotně nezávadné a je-li na nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
(3) Potraviny určené pro zvláštní výživu nelze na obalu označit
a)
informací, že při jejich použití není třeba rady lékaře,
b)
slovy "dietní" nebo "dietetický" samostatně nebo ve spojení s jinými slovy, pokud není vyjádřen účel jejich použití.
Oddíl 2
Potraviny pro počáteční a pokračovacíkojeneckou výživu a výživu pro malé dětia pro zvláštní druhy kojenecké výživy
§ 4
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
kojenci děti do ukončeného 12. měsíce věku,
b)
malými dětmi děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného 3. roku věku,
c)
počáteční kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců od narození do prvních čtyř až šesti měsíců života, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny. Počáteční kojenecká výživa může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny. Počáteční mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka,
d)
pokračovací kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, které tvoří základní část tekutého podílu smíšené stravy, vhodné pro tuto skupinu. Pokračovací mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka.
(2) Zvláštními druhy kojenecké výživy jsou
a)
počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností,
b)
mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky
1.
s vysokým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
2.
s nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
c)
speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy pro kojence na bázi aminokyselin,
d)
výživa na bázi sóji.
§ 5
Požadavky na složení potravinpro počáteční a pokračovací kojeneckou výživua výživu pro malé děti
(1) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.
(2) Požadavky na
a)
základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 1,
b)
složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 2,
c)
potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 3,
d)
podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 4,
e)
referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 8.
(3) Za účelem porovnání obsahu některých biologicky účinných látek v potravinách pro kojeneckou výživu je uveden
a)
obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce v příloze č. 5,
b)
přehled obsahu aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka v příloze č. 6,
c)
průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce v příloze č. 7.
(4) V ostatním platí pro potraviny určené k počáteční a pokračovací kojenecké výživě požadavky vyplývající ze zvláštního právního předpisu.1)
§ 6
Označování potravin pro počáteční a pokračovací
kojeneckou výživu a výživu pro malé děti
(1) Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti je u potravin
a)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení "počáteční kojenecká výživa",
b)
uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení "pokračovací kojenecká výživa".
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a v § 3 se na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti uvede
a)
u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nejsou-li kojeni,
b)
u počáteční kojenecké výživy, která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,
c)
u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,
d)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,
e)
u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce.
(3) U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 8, pokud se rovná nejméně 15 % referenční hodnoty.
(4) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.
(5) Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: "Důležité upozornění" nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu vyjadřujícím:
a)
přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,
b)
doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
(6) Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být obsaženy
a)
obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy,
b)
pojmy "humanizovaný" nebo "maternizovaný".
Oddíl 3
Potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživujinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti
§ 7
(1) Potravinami pro obilnou výživu pro kojence a malé děti jsou
a)
jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny,
b)
obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné tekutiny neobsahující bílkoviny,
c)
těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině,
d)
suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou,
(dále jen "obilné příkrmy").
(2) Potravinami pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti (dále jen "ostatní příkrmy") jsou příkrmy nemléčného typu na bázi ovoce, zeleniny nebo masa, s možným přídavkem cukru a člení se na
a)
ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),
b)
ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,
c)
ovocnoobilné příkrmy,
d)
ovocnozeleninové příkrmy,
e)
zeleninové příkrmy, polévky,
f)
masozeleninové příkrmy, polévky,
g)
masové příkrmy,
h)
nápoje na ovocném, zeleninovém, bylinném základě nebo na základě jejich směsi, čajové nápoje na bylinném nebo ovocném základě a ovocné nebo zeleninové koncentráty.
(3) Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí, které jsou převáděny na smíšenou stravu.
§ 8
Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů
(1) Obilné a ostatní příkrmy se vyrábí
a)
ze surovin, jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,
b)
s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 9 až 12.
(2) Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.
(3) Potraviny pro obilné a ostatní příkrmy musí odpovídat požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy,1),2)
pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
§ 9
Označování obilných a ostatních příkrmů
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu obilných a ostatních příkrmů uvede
a)
označení věku kojence nebo malého dítěte, kterému je příkrm určen,
b)
informace, zda potravina obsahuje lepek, je-li vyznačený věk pro použití potraviny nižší šesti měsíců,
c)
využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i v kcal na 100 g nebo 100 ml výrobku a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce,
d)
číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 9 a 10 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce.
(2) U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.
Oddíl 4
Potraviny pro diety s omezeným množstvím energieurčené ke snižování tělesné hmotnosti
§ 10
(1) Potraviny pro diety s omezeným množstvím energie určené ke snižování tělesné hmotnosti (dále jen "potraviny pro redukční diety") jsou potraviny se zvláštním složením, které při použití podle návodu výrobce představují
a)
úplnou náhradu celodenní stravy,
b)
náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.
(2) Potraviny pro redukční diety jsou určeny ke snižování nebo udržování tělesné hmotnosti osob starších 18 let.
§ 11
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(1) Požadavky na složení potravin pro redukční diety jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Všechny jednotlivé složky potravin pro redukční diety, které ve vzájemné kombinaci vytvářejí úplnou náhradu celodenní stravy, musí být obsaženy v jediném společném obalu.
§ 12
Označování potravin pro redukční diety
(1) Potraviny pro redukční diety musí být označené,
a)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) slovy: "náhrada celodenní stravy pro regulaci hmotnosti",
b)
jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. b), údaji, zda se jedná o náhradu jednoho nebo více hlavních jídel pro regulaci hmotnosti.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro redukční diety uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 13, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou údaje o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky podle zvláštního právního předpisu3) v uvedeném množství;
údaje podle písmen a) a b) se mohou vyjádřit také na jednu porci, je-li uvedena velikost porce a počet porcí v jednom balení.
(3) Na obalu potravin pro redukční diety musí být upozornění
a)
na možnost výskytu projímavých účinků, jestliže použití potraviny podle návodu výrobce vede k příjmu vícesytných alkoholů (polyolů) v množství více než 20 g denně,
b)
na nutnost dodržovat dostatečný denní příjem tekutin,
c)
že potravina zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na jeden den u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
d)
že se potravina nemá používat bez porady s lékařem déle než tři týdny u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
e)
že potravina splňuje očekávaný účel pouze jako součást nízkoenergetické výživy u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) a že nezbytnou součástí výživy spotřebitele mají být i běžné pokrmy a potraviny.
(4) Označení potravin určených pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.
Oddíl 5
Potraviny pro zvláštní lékařské účely
§ 13
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí potravinami pro zvláštní lékařské účely
a)
potraviny zvlášť vyrobené či složené pro účely dietního ovlivňování pacientů při použití pod lékařským dohledem; jde o potraviny určené ke krytí výživových potřeb, nikoli k léčebným účelům,
b)
potraviny, které jsou určeny pro výživu osob s omezenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny, určité výživné látky obsažené v těchto potravinách nebo jejich metabolity, nebo pro výživu osob s požadavky na výživu změněnými do té míry, že jejich řízené výživy nelze dosáhnout úpravou běžné stravy, využitím jiných druhů potravin pro zvláštní výživu ani jejich kombinací.
(2) Potravinami pro zvláštní lékařské účely jsou
a)
nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy, pokud jsou používány podle návodu výrobce,
b)
nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které mohou být jediným zdrojem výživy za předpokladu, že budou používány podle návodu výrobce,
c)
nutričně nekompletní potraviny se standardním složením živin nebo složením adaptovaným specificky pro onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy.
Potraviny uvedené pod písmeny a) a b) mohou být použity také k náhradě části stravy nebo jako doplněk k obohacení stravy osob, pro které jsou určeny.
(3) Potraviny pro zvláštní lékařské účely se používají na základě doporučení lékaře nebo kvalifikované osoby v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
§ 14
Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Složení potravin pro zvláštní lékařské účely musí odpovídat správným zdravotním a výživovým zásadám a jejich použití podle návodu výrobce musí být bezpečné a musí být prospěšné a účinné při naplňování zvláštních výživových požadavků osob, pro které jsou určeny, a to v souladu s obecně uznávanými vědeckými poznatky.
(2) Požadavky na složení potravin pro zvláštní lékařské účely jsou uvedeny v příloze č. 14.
§ 15
Označování potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Součástí názvu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení slovy: "dietní potravina pro zvláštní lékařské účely".
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet pokrmů v jednom balení,
b)
o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu podle přílohy č. 14 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,
c)
o osmolalitě nebo osmolaritě tam, kde je to vhodné.
(3) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení "Důležité upozornění" nebo jeho obdoba vyjadřující upozornění, že
a)
potravina musí být používána na základě doporučení lékaře nebo kvalifikovaného pracovníka v oblasti klinické výživy,
b)
potravina je či není vhodná jako jediný zdroj výživy,
c)
potravina je určena pro specifickou věkovou skupinu, je-li to potřebné,
d)
používání potraviny může vést k ohrožení zdraví, pokud bude užívána osobami, které nemají chorobu, poruchu či zdravotní stav, pro který je potravina určena. To platí pouze v případě, že takové ohrožení zdraví připadá v úvahu.
(4) Na obalu potravin pro zvláštní lékařské účely musí být dále uvedeny
a)
formulace "určeno k dietnímu postupu při..." s vyjmenováním choroby, poruchy nebo zdravotního stavu, pro který je potravina určena,
b)
zvláštní předpoklady použití potraviny (v případě potřeby) a kontraindikace,
c)
popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován či jinak upraven, a důvody použití potraviny,
d)
v případě potřeby sdělení o způsobu použití této potraviny.
Oddíl 6
Potraviny určené k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
§ 16
Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, rozumí
a)
potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním složením, zvláště vyšším obsahem energetických živin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující využití energetických zdrojů (vitamin B1, karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem),
b)
potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým složením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin jsou vhodné pro tento účel nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají,
c)
nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu,
d)
isotonické nápoje, jejichž osmolalita (látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody) činí 29 015 miliosmolů v 1kg nápoje připraveného ke spotřebě,
e)
hypertonické nápoje, jejichž osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
f)
hypotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 kg nápoje připraveného ke spotřebě,
g)
ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců.
§ 17
Požadavky na složení potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
(1) U potravin zajišťujících vyšší přívod energie musí být složení a návod k použití upraven tak, aby
a)
při souběžném použití běžné stravy podíl energie a obsah dodaných tuků nepřekročil 40 % denního přívodu energie,3)
b)
denní příjem karnitinu nepřekročil množství 1g.
(2) U potravin podporujících tvorbu svalstva
a)
musí být složení a návod k použití upraven tak, aby při souběžném použití běžné stravy celkové množství bílkovin, peptidů a aminokyselin nepřekročilo 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti za den,
b)
musí při použití aminokyselin být jejich obsah tvořen souborem všech aminokyselin nebo skupinou esenciálních aminokyselin. Obsah jednotlivé aminokyseliny bez souběžné přítomnosti ostatních aminokyselin, peptidů či bílkovin je nepřípustný; při doporučeném dávkování nesmí denní přívod kreatinu překročit 25 g a nesmí být použity látky stanovené zvláštním právním předpisem.4)
(3) U nápojů určených pro sportovce
a)
může být obsaženo ve 100 ml nápoje ve stavu určeném ke spotřebě nejvýše 20 mg inositolu, 250 mg glukuronolaktonu (laktonu kyseliny glukuronové), 400 mg taurinu, 15 mg kofeinu a 50 mg extraktu guarany, přičemž ovocné a zeleninové šťávy určené pro tento účel nesmí obsahovat žádný kofein,
b)
které jsou charakterizovány jako isotonické, hypertonické nebo hypotonické, může být jako zdroj sodíku, draslíku a hořčíku použita látka povolená k obohacování potravin.
§ 18
Označování potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti.
(2) Součástí názvu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být označení "vhodné pro sportovce" nebo "vhodné při zvýšené tělesné zátěži".
(3) Na obalu potravin určených k uspokojování nároků při zvýšeném tělesném výkonu, zvláště sportovním, musí být uveden účel použití podle § 16 a popis vlastností, které tento účel naplňují.
(4) U isotonických a hypertonických nápojů musí být na obalu udána osmolalita v miliosmol na 1 kg nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce.
Oddíl 7
Potraviny s nízkým obsahem laktózynebo bezlaktózové
§ 19
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
potravinami s nízkým obsahem laktózy potraviny obsahující nejvýše 1 g laktózy ve 100 g nebo 100ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
b)
potravinami bezlaktózovými potraviny obsahující nejvýše 10 mg laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě a ve kterých je přítomnost volné galaktózy vyloučena.
(2) Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 20
Označování potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu laktózy v g ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 8
Potraviny bezlepkové
§ 21
(1) Pro účely této vyhlášky se bezlepkovými potravinami rozumí
a)
potraviny, které neobsahují lepek, i když byly vyrobeny z obilovin obsahujících přirozeně lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves, nebo byly vyrobeny ze složek pocházejících z těchto obilovin,
b)
potraviny, ve kterých byly složky pocházející z obilovin obsahující lepek nahrazeny složkami bez obsahu lepku.
(2) Potraviny bezlepkové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
(3) Za bezlepkové se nepovažují potraviny, které přirozeně neobsahují lepek; tyto potraviny mohou být na obalu označeny jako přirozeně bezlepkové, pokud obsahují méně než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny výrobku.
§ 22
Označování potravin bezlepkových
(1) Potraviny bezlepkové lze na obalu označit slovy: "bez lepku" nebo "bezlepkové" pouze v případě, že
a)
neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,
b)
jsou vyrobené ze škrobu, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny výrobku; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bezlepkových uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu lepku.
(3) Potraviny označené "přirozeně bezlepkové" nesmí mít obsah gliadinu více než 10 mg na 100 g sušiny výrobku.
Oddíl 9
Potraviny s nízkým obsahem bílkovin
§ 23
(1) Potravinami s nízkým obsahem bílkovin se rozumí potraviny obsahující nejvýše 2 g bílkovin na 1 000 kJ energetické hodnoty.
(2) Potraviny s nízkým obsahem bílkovin jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 24
Označování potravin s nízkým obsahem bílkovin
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem bílkovin uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu bílkovin ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 10
Potraviny bez fenylalaninu
§ 25
(1) Potravinami bez fenylalaninu se rozumí potraviny vyrobené zvláštním technologickým postupem tak, aby obsah fenylalaninu nebyl vyšší než 20 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě. U potravin vyrobených ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin musí být jeho obsah nulový.
(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 26
Označování potravin bez fenylalaninu
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bez fenylalaninu uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50 kJ (12kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,
c)
o obsahu fenylalaninu v mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
Oddíl 11
Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
§ 27
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
potravinami s nízkým obsahem sodíku potraviny, které obsahují nejvýše 120 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
b)
potravinami s velmi nízkým obsahem sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 40 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
c)
potravinami bez sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 5 mg sodíku ve 100 g nebo 100ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě.
(2) Potraviny bez sodíku jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 28
Označování potravin s nízkýma velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku uvedou údaje
a)
o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota nižší než 50kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml",
b)
o obsahu živin a potravních doplňků, zejména mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách mg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,
c)
o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.
Oddíl 12
Potraviny určené pro diabetiky
§ 29
(1) Potraviny uvedené v § 2 písm. k) mohou být označeny na obalu upozorněním "vhodné pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu" pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených pro diabetiky uvedou údaje o energetické hodnotě v kJ a kcal.
Oddíl 13
Doplňky stravy
§ 30
(1) Pro účely této vyhlášky se doplňkem stravy rozumí potravina určená k přímé spotřebě, která se odlišuje od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem potravních doplňků5) a která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav a která se uvádí do oběhu pouze s označením účelu jejího použití.
(2) Pro dosažení příznivého ovlivnění organismu s cílem podpory zdraví spotřebitele je podmínkou použití doplňků stravy stanovení doporučeného dávkování výrobku.
(3) U potravních doplňků uvedených v příloze č. 15 se nemusí předkládat dokumentace nutná pro zdůvodnění použití potravního doplňku podle § 11 odst. 3 písm. c) zákona.
§ 31
Označování doplňků stravy
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu u doplňků stravy uvede
a)
označení "doplněk stravy" jako součást názvu potraviny,
b)
doporučené dávkování a další podmínky použití stanovené v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona,
c)
údaj o specifické skupině spotřebitelů, pokud se jedná o potravinu určenou pro vymezený okruh spotřebitelů,
d)
údaj o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků v gramech a energetické hodnotě v kcal a kJ ve 100 g nebo 100 ml doplňku stravy. Tento údaj se nemusí uvádět, je-li množství energie obsažené v nejvyšší stanovené denní dávce doplňku stravy menší než 170 kJ nebo 40 kcal. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu kusů, který tvoří denní dávku. U výrobků v podobě sypké či tekuté lze tento údaj uvést ve stanoveném počtu g nebo ml v denní dávce,
e)
údaj o obsahu potravních doplňků. U výrobků v podobě tablet, dražé, kapslí se tento údaj uvede ve stanoveném počtu kusů, který tvoří doporučenou denní dávku, u výrobků v podobě sypké či tekuté se uvede ve stanoveném počtu g nebo ml doplňku stravy v denní dávce nebo ve 100 g či 100ml potraviny. Údaje se uvádějí v jednotkách hmotnosti,
f)
údaj o skladování a v případě, že to vyžaduje povaha potraviny, údaj o uchovávání po otevření obalu,
g)
upozornění "Ukládat mimo dosah dětí !",
h)
u doplňků stravy obsahujících více než 800 mg (RE) vitaminu A v denní dávce upozornění "Nevhodné pro těhotné ženy.",
i)
u doplňků stravy obsahujících včelí produkty upozornění "Nevhodné pro osoby citlivé na včelí produkty.".
§ 32
Přechodné ustanovení
Potraviny, které budou vyrobeny a uvedeny do oběhu nejpozději do 31. prosince 2001 mohou být označovány ještě podle dosavadních právních předpisů.
§ 33
Zrušuje se vyhláška č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.
§ 34
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
____________________________________________________________
1)
Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška č. 298/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3)
Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.
4)
Nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu trestního zákona.
5)
§ 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 24/2001 Sb.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 23/2001 Sb.
