137

VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 10. června 1999,
kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží
a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů






      Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen ,,zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY

OCHRANNîCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJ®

§ 1

      (1)  Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

      (2)  Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

§ 2

      Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména

a)

popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,¹) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b)

charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:

      1.  geomorfologické poměry,
      2.  meteorologické a klimatické poměry,
      3.  hydrografické a hydrologické poměry,
      4.  pedologické poměry,
      5.  geologické a hydrogeologické poměry,
      6.  údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,²) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,³) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,⁴) chráněných ložiskových územích,⁵) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,⁶) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

c)

analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

      1.  ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,
      2.  množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
      3.  odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,
      4.  charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

      5.  bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

d)

návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

      1.  zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,
      2.  parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;⁷) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,⁸)
      3.  návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,
      4.  návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody¹) a podobně].


§ 3

      (1)  Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

a)

u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

b)

u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c)

u vodních toků

      1.  se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
      2.  bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d)

u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e)

v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.

      (2)  Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.


§ 4

      (1)  Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.

      (2)  Vodohospodářský orgán může ochranné pás-mo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

      (3)  Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.


§ 5

      (1)  Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

      (2)  Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem ,,ochranné pásmo x stupně vodního zdroje"; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem ,,nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hra- nice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.
§ 6

      (1)  Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

      (2)  V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:

a)

činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod⁹) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,¹⁰) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

b)

zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.

      (3)  V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

ČÁST DRUHÁ

SEZNAM VODÁRENSKîCH NÁDRŽÍ

§ 7

      Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.

§ 8

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.




Ministr:


RNDr. Kužvart v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

ČSN 7572 14 Jakost vod -- surová voda pro úpravu na pitnou vodu.

²)

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb. Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

³)

Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.

⁴)

§ 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

⁵)

§ 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

⁶)

§ 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.

⁷)

Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/ /1992 Sb.

⁸)

§ 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

⁹)

Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

¹⁰)

Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.