VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 13. června 2002, o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

Sbírka: 318/2002 | Částka: 116/2002

18.7.2002

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

318

VYHLÁŠKA
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
ze dne 13. června 2002,
o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť
se zdroji ionizujícího záření a
o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 13 odst. 3 písm. d) a odst. 7, § 18 odst. 1 písm. a) a c) a přílohy I.8. zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., (dále jen ,,zákon"):

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j), m) a o) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti¹) jaderných zařízení a pracovišť, kde se provádějí radiační činnosti, (dále jen ,,pracoviště") a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a určených radioaktivních látek²) (dále jen ,,přeprava"), pro které se vyžaduje povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen ,,Úřad"), a rozsah a způsob jejího provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Úřadu.

§ 2

Definice pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a): mimořádnou událostí -- událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie, a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace,³)
b): zásahem -- provádění opatření vedoucích k
: 1. omezení příčin vzniku mimořádné události,
: 2. zamezení a omezení rozvoje mimořádné události,
: 3. zamezení a omezení úniku radioaktivních látek,
: 4. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření,
c): další osobou -- fyzická osoba, která je nebo může být přítomná na jaderném zařízení nebo pracovišti nebo při přepravě v době vzniku a vyhlášení mimořádné události nebo která se podílí na řízení nebo provádění zásahu,
d): aktivací zasahujících osob -- vyrozumění fyzických nebo právnických osob a jejich uvedení do stavu připravenosti plnit úkoly podle zásahových postupů a zásahových instrukcí.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ

PŘIPRAVENOSTI

§ 3

Zajištění havarijní připravenosti

(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

a): zjišťování vzniku mimořádné události,
b): posuzování závažnosti mimořádné události,
c): vyhlášení mimořádné události,
d): řízení a provádění zásahu,
e): způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,
f): přípravu zaměstnanců a dalších osob,
g): ověřování havarijní připravenosti.

(2) Havarijní připravenost se dokladuje vypracováním vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí na pracovištích IV.⁴) a III. kategorie⁵) a na pracovištích II. kategorie

a): s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnos-tice nebo radioterapii, kromě kostních densitometrů, kabinových a zubních rentgenových zařízení a kromě veterinárních rentgenových zařízení,
b): s mobilními defektoskopy s uzavřenými radio- nuklidovými zářiči,
c): s mobilními ozařovači s uzavřenými zářiči, kromě těch pracovišť, u nichž s ohledem na typický způsob provozu pracoviště, související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu, bylo jejich zařazení do jiné kategorie určeno v rámci řízení o vydání povolení k provozu pracoviště podle § 9 odst. 1 písm. d) zákona nebo povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona k nakládání s těmito ozařovači,
d): s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje minimální požadavky podle zvláštního právního předpisu⁶) a zařazení do této kategorie potvrdil Úřad v rámci vydání povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona.

(3) Havarijní připravenost se dokladuje vypracováním vnitřního havarijního plánu

a): na pracovištích II. kategorie:
: 1. s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,⁷)
: 2. s indikačními nebo měřicími zařízeními obsahujícími uzavřené radionuklidové zářiče, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezování kontrolovaných pásem,⁸)
: 3. s technickými rentgenovými zařízeními, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezování kontrolovaných pásem,
b): na pracovištích I. kategorie s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky podle zvláštního právního předpisu⁹) a zařazení do této kategorie potvrdil Úřad v rámci vydání povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona.

(4) Havarijní připravenost se dokladuje zásahovými instrukcemi na pracovištích I. kategorie

a): s veterinárním, zubním nebo kabinovým rentgenovým zařízením,
b): s kompaktním mimotělovým ozařovačem krve s uzavřeným radionuklidovým zářičem,
c): s technickým rentgenovým zařízením, na němž charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma.

(5) Havarijní připravenost se zajišťuje na praco-vištích I. kategorie

a): s drobnými zdroji ionizujícího záření,
b): s kostním densitometrem,
c): s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zářič

podle charakteru prováděných prací a v souladu s návodem k použití nebo s podmínkami typového schválení zdroje ionizujícího záření, s nímž je na tomto pracovišti nakládáno.

(6) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12.

§ 4

Zjišťování vzniku mimořádné události

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace

a): o okamžitém stavu technologie a systémů jaderného zařízení nebo pracoviště, nebo o okamžitém stavu obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a k nepřípustnému ozáření osob,
b): o okamžitém stavu radiační situace na jaderném zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,¹⁰) nebo o okamžitém stavu radiační situace v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě,
c): o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,
d): umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.

§ 5

Klasifikační stupně mimořádné události

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:

a): prvním stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště. Událost prvního stupně může být radiační nehodou,¹¹) má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,
b): druhým stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, které nevyžaduje zavádění neodkladných opatření¹⁰) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí. Událost druhého stupně je radiační nehodou, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,
c): třetím stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření¹⁰) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu okresu.¹²) Událost třetího stupně je radiační havárií¹³) a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu okresu zapojení dalších dotčených orgánů.

§ 6

Vyhlášení mimořádné události

(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje

a): varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b): oznamování mimořádné události prvního a druhého stupně Úřadu se provádí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do
: 1. 24 hodin od zjištění mimořádné události prvního stupně,
: 2. 4 hodin od zjištění mimořádné události druhého stupně,
c): oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d): neprodlené vyrozumění místně příslušného okresního úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu,¹⁴) Úřadu a dalších dotčených orgánů stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události třetího stupně,
e): varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události třetího stupně,¹⁵)
f): aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem a zajišťuje se minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko- -organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje

a): varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b): oznamování mimořádné události prvního, druhého a třetího stupně Úřadu, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
c): oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému okresnímu úřadu prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d): neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného okresního úřadu prostřednictvím operačnho střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) o vzniku mimořádné události třetího stupně; vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době,
e): ativaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

a): identifikaci držitele povolení včetně uvedení jména, příjmení a funkce oznamující osoby a údajů o spojení pro zpětné ověření,
b): identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště nebo přepravy,
c): datum, hodinu a minutu a místo zjištění mimořádné události,
d): datum, hodinu a minutu odeslání oznámení nebo vyrozumění,
e): popis mimořádné události,
f): předběžné posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního sy-stému,
g): místo úniku radioaktivních látek a místo ozáření osob a v případě mimořádné události druhého a třetího stupně rozsah, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,
h): informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování při mimořádné události třetího stupně na jaderném zařízení nebo pracovišti.

§ 7

Řízení a provádění zásahu

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

a): předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování a
b): výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.

      (3)  V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

§ 8

Omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

      (1)  Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.

      (2)  Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.¹⁰) Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a).

      (3)  Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

a): místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen ,,shromaždiště nebo úkryt"), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,
b): úniková cesta z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,
c): způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení jména a příjmení evakuované osoby,
d): dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,
e): poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,
f): komunikační spojení s osobami řídícími zásah,
g): systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu.

(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.¹⁰)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

a): místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,
b): potřebný počet dopravních prostředků,
c): evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,
d): způsob vedení evidence evakuovaných osob, včetně uvedení jejich jména a příjmení,
e): prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace,
f): osoby provádějící evidenci evakuovaných osob a pověřené organizováním a řízením evakuace.