143

Vyhláška

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

ze dne 17. června 1997

o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů


Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 9 odst. 1 písm. m), § 13 odst. 3 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. (dále jen „zákon”):


Předmět úpravy

§ 1

Touto vyhláškou se stanoví jaderné materiály (§ 2 písm. j) bod 1 zákona) a radionuklidové zářiče (§ 2 písm. c) body 1 a 2 zákona), k jejich přepravě je třeba povolení (§ 9 odst. 1 písm. m) zákona) Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad”), a způsob zabezpečení přepravy a dopravy (§ 20 odst. 1 písm. b) zákona) těchto jaderných materiálů a radionuklidových zářičů a dále se stanoví rozsah a způsob provedení schvalované dokumentace, která musí být doložena k žádosti o povolení (§ 13 odst. 3 písm. d) a bod M přílohy zákona).


§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) dopravcem osoba přímo provádějící dopravu jaderných materiálů nebo radionuklidových zářičů,

b) přepravcem osoba předávající zásilku jaderných materiálů nebo radionuklidových zářičů k přepravě uvedená jako odesilatel v přepravních dokladech nebo v případě přepravy vyžadující povolení podle § 3 této vyhlášky držitel povolení, kterým může být též odesilatel nebo osoba přijímající zásilku jaderných materiálů nebo radionuklidových zářičů uvedená jako příjemce (adresát) v přepravních dokladech,

c) radionuklidovým zářičem zvláštní formy radinuklidový zářič pevného skupenství v kompaktní formě nebo uzavřené pouzdro obsahující radionuklidový zářič, jehož vlastnosti a způsob jejich ověření jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky,

d) přepravou za zvláštních podmínek přeprava, při které nelze splnit všechny požadavky § 5 této vyhlášky a kdy jsou tyto požadavky nahrazeny zvláštními podmínkami, které zajišťují, že úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany při přepravě je stejná nebo vyšší než při přepravě podle všech požadavků podle § 5 této vyhlášky. Tyto zvláštní podmínky jsou stanoveny Úřadem v povolení k přepravě.


§ 3

Povolení k přepravě

(k § 9 odst. 1 písm. m) zákona)

Povolení Úřadu se vyžaduje

a) k přepravě jaderných materiálů (§ 2 písm. j) bod 1 zákona) s výjimkou těch, které jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky,

b) k přepravě radionuklidových zářičů zvláštní formy podle § 2 písm. c) této vyhlášky o aktivitě vyšší než 3, 103 A 11) a radionuklidových zářičů jiné než zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3, 103 A 21) nebo 1 000 TBq podle toho, která z uvedených hodnot je nižší,

c) k přepravě za zvláštních podmínek.


§ 4

Rozsah a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přepravě

(k § 13 odst. 3 písm. d) a příloze bod M zákona)

(1) Havarijní řád pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se zpracovává podle zvláštního právního předpisu. Část havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů v prostoru odesilatele a příjemce může být současně částí vnitřního havarijního plánu těchto osob. Havarijní řád pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů je součástí přepravní dokumentace podle zvláštních předpisů.2)

(2) Návrh na zařazení přepravovaných jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany se provádí podle kategorizace jaderných materiálů uvedených v příloze zvláštního předpisu.3) Způsob zajištění fyzické ochrany se stanoví ve zvláštních předpisech.3)4)

(3) Pokud se v rámci mezinárodní přepravy určitá část přepravy uskutečňuje mimo území České republiky, požaduje se rozsah a provedení dokumentace dle § 4 této vyhlášky pouze pro tu část přepravy, která se uskutečňuje na území České republiky.


§ 5

Způsob zabezpečení přepravy a dopravy přepravcem

(k § 20 odst. 1 písm. b) zákona)

Při přepravách jaderných materiálů a radionuklidových zářičů, které se povolují podle § 3 této vyhlášky,

a) nesmí být překročen únik radionuklidů a limity a směrné hodnoty ozáření osob stanovené pro nakládání s radionuklidovými zářiči ve zvláštním předpise,

b) je zahájení přepravy oznámeno Úřadu sedm dní předem, pokud není dle zvláštního předpisu5) stanoveno jinak,

c) je průkazně zajištěna veškerá spolupráce s třetími osobami při řešení havarijních situací, pokud to havarijní řád předpokládá, v případě, že jde o přepravu přes více okresů, je zajištění spolupráce s hasičskými záchrannými sbory okresů sjednáváno prostřednictvím Ministerstva vnitra - ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,

d) jsou všichni účastníci přepravy a dopravy prokazatelně seznámeni s havarijním řádem,

e) je v případě radiační havárie (§ 2 písm. l) zákona) nebo podezření na její vznik neprodleně informován Úřad a územně příslušný okresní úřad prostřednictvím příslušného okresního operačního střediska hasičského záchranného sboru okresu; v obou případech zašle přepravce Úřadu do 30 dnů od události její vyhodnocení ve spolupráci s dopravcem,

f) je přeprava nebo doprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů prováděna v typově schválených obalových souborech (§ 20 odst. 1 písm. c) zákona),

g) je zajištěna fyzická ochrana přepravy podle zvláštních předpisů,3), 4)

h) jsou splněny požadavky podle zvláštních předpisů.2)


§ 6

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Předseda:
Ing. Štuller v. r.




Příloha č. 1 k vyhlášce č. 143/1997 Sb. ČR

Radionuklidový zářič zvláštní formy


(1) Radionuklidový zářič zvláštní formy je

a) konstruován tak, aby jej bylo možno otevřít pouze jeho rozbitím,

b) má alespoň jeden rozměr větší než 5 mm,

c) je typově schválen Úřadem,6)

d) má takové vlastnosti nebo je tak konstruován, aby v případě vyzkoušení podle odstavce 3 písm. a) až d) splňoval následující požadavky:

1. nezlomil se nebo neporušil při zkouškách na tlak, náraz a ohyb,

2. neroztavil se nebo nerozptýlil při teplotních zkouškách,

3. aktivita výluhu při vyluhovacích zkouškách popsaných v odstavci 5 nepřesáhla hodnotu 2 kBq, nebo alternativně v případě radionuklidových zářičů v uzavřeném pouzdru rychlost úniku obsahu z uzavřeného pouzdra obsahujícího radionuklidový zářič při zkoušce vyhodnocující tento únik a popsané v dokumentu Mezinárodní organizace pro standardy ISO/TR 4 826: 1 979 „Uzavřené radionuklidové zářiče - Metody zkoušení těsnosti” nepřesáhla hodnotu stanovenou jako předepsanou prahovou hodnotu v tomto dokumentu.

(2) Důkaz souladu s požadavky popsanými v odstavci 1 písm. d) je proveden jednou z metod uvedených níže nebo jejich kombinací:

a) zkouška se vzorkem představujícím radionuklidový zářič zvláštní formy, přičemž vzorek je tak blízký předpokládanému rozsahu charakteristik radionuklidového zářiče, jak je to jen prakticky možné, a vzorek je upraven tak, jak je obvykle předáván k přepravě nebo dopravě,

b) odkaz na předcházející důkazy přijaté Úřadem,

c) výpočet v případech, kdy spolehlivost nebo konzervativnost výpočetních metod a pramenů jsou pro Úřad přijatelné.

Pro provedení zkoušek se vzorkem se použije příslušných metod hodnocení k potvrzení, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. d).

(3) Požadované zkoušky:

Zkoušky se vzorky, které obsahují nebo napodobují radionuklidový zářič zvláštní formy jsou: zkouška nárazem, průrazem, ohybem a teplotní zkouška. Pro každou zkoušku může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce je se vzorkem provedena zkouška výluhu metodou, která není méně citlivá než metody uvedené v odstavci 5. Ke zkouškám se užijí tyto metody:

a) Zkouška nárazem: Vzorek padá z výšky 9 m na terč, který je plochý a má vodorovný povrch takových vlastností, aby jakékoliv zvýšení jeho odporu k posunutí nebo deformaci po nárazu vzorku podstatně nezvýšilo poškození vzorku,

b) Zkouška průrazem: Vzorek je umístěn na desce z olova, která je podepřena hladkou pevnou plochou, a narazí na něj plochou přední stranou ocelová tyč tak, aby vznikl náraz ekvivalentní nárazu, který vzniká volným pádem hmotnosti 1, 4 kg z výšky 1 m. Plochá přední strana ocelové tyče má průměr 25 mm a hrany zaoblené na poloměr 3 ± 0, 3 mm. Olovo tvrdosti 3, 5 až 4, 5 podle Vickersovy stupnice, o tloušťce maximálně 25 mm pokrývá plochu větší, než je plocha vzorku. Pro každý náraz je použit nový povrch olova. Tyč narazí na vzorek tak, aby způsobila co největší poškození,

c) Zkouška ohybem: Zkouška se provede pouze pro dlouhé, tenké radionuklidové zdroje o minimální délce 10 cm, s poměrem délky k minimální šířce ne menším než 10. Vzorek je pevně uchycen v horizontální poloze tak, aby jedna polovina jeho délky vyčnívala přes okraj jeho úchytky. Orientace vzorku je taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč na vzorek narazí tak, aby vznikl náraz ekvivalentní nárazu, který vzniká volným pádem hmotnosti 1, 4 kg z výšky 1 m. Plochá přední strana ocelové tyče má průměr 25 mm a hrany zaoblené na poloměr 3 ± 0, 3 mm,

d) Teplotní zkouška: Vzorek je zahříván na vzduchu do teploty 800o C a tato teplota se udržuje po dobu 10 minut, potom se vzorek ponechá vychladnout.

(4) Vzorky, které obsahují nebo napodobují radionuklidový zářič v uzavřeném pouzdru, se nemusí podrobovat:

a) zkouškám popsaným v odstavci 3 písm. a) a b) za předpokladu, že jsou alternativně ověřeny zkouškou nárazem na terč Třídy 4 předepsané v dokumentu ISO 2 919: 1 980 „Uzavřené radionuklidové zářiče - Klasifikace”,

b) zkoušce popsané v odstavci 3 písm. d) za předpokladu, že jsou alternativně vyzkoušeny teplotní zkouškou Třídy 6 předepsané v ISO 2 919: 1 980 „Uzavřené radionuklidové zářiče - Klasifikace”.

(5) Zkoušky výluhem:

a) Pro vzorky obsahující nebo napodobující radionuklidový zářič pevného skupenství v kompaktní formě je ocenění vyluhovatelnosti provedeno následujícím způsobem a přesné v následujícím pořadí:

1. vzorek se na dobu sedmi dní ponoří do vody pokojové teploty. Objem vody použitý při zkoušce je takový, aby na konci sedmidenní zkoušky tvořil zbytkový volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu zkoumaného vzorku. Voda má počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20o C,

2. voda se vzorkem se ohřeje na teplotu 50 ± 5o C a tato teplota je udržována po dobu čtyř hodin,

3. určí se aktivita výluhu,

4. vzorek se skladuje po dobu sedmi dnů v nehybném vzduchu o relativní vlhkosti nejméně 90 % při teplotě 30o C,

5. vzorek se ponoří do vody stejných vlastností jako v bodě 1 a provede se postup jako v bodě 2,

6. určí se aktivita výluhu,

b) Pro vzorky obsahující nebo napodobující radionuklidový zářič v uzavřeném pouzdru je ocenění vyluhovatelnosti nebo objemového úniku provedeno následujícím způsobem a přesně v následujícím pořadí:

1. vzorek se ponoří do vody pokojové teploty. Ta má počáteční pH 6 - 8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20o C,

2. voda se vzorkem se ohřeje na teplotu 50 ± 5o C a tato teplota je udržována po dobu čtyř hodin,

3. určí se aktivita výluhu,

4. vzorek se skladuje po dobu sedmi dnů v nehybném vzduchu při teplotě nejméně 30o C,

5. opakuje se postup uvedený pod body 1, 2 a 3.

(6) Alternativní ocenění rychlosti úniku obsahu z uzavřeného pouzdra obsahujícího radionuklidový zářič zahrnuje kteroukoliv ze zkoušek předepsaných v dokumentu ISO/TR 4 826: 1 979 „Uzavřené radionuklidové zářiče - Metody zkoušení těžkosti”, které jsou po dohodě s žadatelem o typové schválení stanoveny Úřadem.




Příloha č. 2 k vyhlášce č. 143/1997 Sb. ČR

Jaderné materiály, k jejichž přepravě není třeba povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) zákona


Pro přepravy jaderných materiálů (§ 2 odst. j) bod 1 zákona), které splňují jednu z níže uvedených podmínek, není třeba povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) zákona:

a) méně než 15 g zvláštních štěpných materiálů (§ 2 písm. j) bod 1 bb) zákona) nebo241 Pu:

1. v jednom obalovém souboru, jehož nejmenší vnější rozměr není menší než 100 mm,

2. v jedné dodávce nebo na jednom dopravním prostředku, jde-li o nebalený materiál,

b) homogenní vodné roztoky nebo jejich směsi vyhovující podmínkám uvedeným v následující tabulce,

Tabulka: Omezení pro homogenní vodné roztoky nebo směsi zvláštních štěpných materiálů a241 Pu:

1. Prameny
2. Pro235 U
3. Pro všechny ostatní zvláštní štěpné materiály a241 Pu (včetně jejich směsí)

1. Minimální H/Xx)
2. 5 200
3. 5 200

1. Maximální koncentrace zvl. štěpného materiálu nebo241 Pu (g/l)
2. 5
3. 5

1. Maximální hmotnost zvláštního štěpného materiálu nebo241 Pu v obalovém souboru nebo v dopravním prostředku (g)
2. 800xx)
3. 500

x) H/X je poměr počtu vodíkových atomů k počtu atomů štěpného nuklidu zvláštního štěpného materiálu nebo241 Pu.

xx) Přitom celkový obsah Pu a233 U musí být nižší než 1 % celkové hmotnosti235 U.

c) uran obohacený235 U maximálně na 1 hmotnostní %, přitom celkový obsah Pu a233 U nepřesahuje 1 % celkové hmotnosti235 U a za předpokladu, že zvláštní štěpný materiál nebo241 Pu je rozložen zcela homogenně v celém obsahu obalového souboru. Navíc, je-li235 U ve formě kovu, kysličníku nebo karbidu, nesmí být v obalovém souboru uspořádán ve tvaru mříže,

d) méně než 5 g zvláštního štěpného materiálu nebo241 Pu v libovolném desetilitrovém objemu uvnitř obalového souboru, přičemž je zajištěno, že za podmínek běžné přepravy nedojde ke změně rozložení zvláštního štěpného materiálu v obalovém souboru,

e) méně než 1 kg Pu v jednom obalovém souboru, z něhož netvoří více než 20 hmotnostních %239 Pu,241 Pu nebo jejich libovolná kombinace,

f) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným235 U maximálně na 2 hmotnostní %, přitom celkový obsah Pu a233 U nepřesahuje 0, 1 % celkové hmotnosti235 U a minimální poměr počtu atomů dusíku ku uranu (N/U) je 2.




1) Příloha č. 4 vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 142/1997 Sb. ČR, o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, ochranných pracovních pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a typové schválení dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).

2) Zákon č. 111/1994 Sb. ČR, o silniční přepravě, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb. ČR, kterou se provádí zákon o silniční dopravě.

Zákon č. 266/1994 Sb. ČR, o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 132/1964 Sb. ČR, o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 8/1985 Sb. ČR, o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), Přípojek B, Příloha 1.

Zákon č. 114/1995 Sb. ČR, o vnitrozemské plavbě.

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb. ČR, o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií.

4) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 145/1997 Sb. ČR, o evidenci a kontrole jaderných materiálů a o jejich bližším vymezení.

6) Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 142/1997 Sb. ČR, o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).