VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2019 o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a o změně vyhlášky č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce, závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů), ve znění vyhlášky č. 118/2018 Sb.
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 1. listopadu 2019
o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a o změně vyhlášky č. 188/2009 Sb.,
o atestační zkoušce, závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu
a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
(o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů), ve znění vyhlášky č. 118/2018 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ˙ministerstvo˙) stanoví podle § 37 odst. 1 písm. f) a l) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb., (dále jen ˙zákon˙):
Tato vyhláška upravuje
- a)
- složení zkušební komise pro
1. zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni,
2. závěrečnou zkoušku nástavbového oboru,
3. závěrečnou zkoušku funkčního kurzu a
- b)
- zkušební řád
1. zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni,
2. atestační zkoušky,
3. závěrečné zkoušky nástavbového oboru,
4. závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(1) Zkušební komise pro daný termín zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni má nejméně 3 členy, které pro daný termín zkoušky vybere pověřená organizace nebo její lékařská fakulta, má-li pověřená organizace více lékařských fakult, ze seznamu zkoušejících pro zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni pro příslušný základní kmen. Nejméně 1 ze členů zkušební komise není v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, u kterého zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni probíhá, a současně není v pracovněprávním vztahu k pověřené organizaci nebo její lékařské fakultě, která zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni zajišťuje. O složení každé zkušební komise pro daný termín a příslušný základní kmen informuje pověřená organizace nebo její lékařská fakulta, má-li pověřená organizace více lékařských fakult, ministerstvo 30 dní před termínem konání zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni.
(2) Zkoušející jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a pověřených organizací. Ministerstvo zveřejňuje do 1. prosince na svých internetových stránkách seznam zkoušejících pro následující kalendářní rok.
(3) Členové zkušební komise si pro daný termín zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni zvolí předsedu této komise. Volbu předsedy lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem. Předseda řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost.
(1) Uchazeč podává přihlášku ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, nejpozději 60 dnů před termínem jejího konání.
(2) Správnost údajů uvedených
- a)
- v přihlášce ke zkoušce po ukončení
vzdělávání v základních kmenech lékařů a v přihlášce farmaceutů ke
zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni
technologicko-laboratorním potvrdí svým podpisem statutární orgán
akreditovaného zařízení, v němž uchazeč jako v posledním akreditovaném
zařízení v České republice uskutečňoval vzdělávání v základním kmeni;
pokud je držitel akreditace fyzická osoba, potvrdí přihlášku svým
podpisem zaměstnavatel,
- b)
- v přihlášce farmaceutů ke zkoušce po ukončení
vzdělávání v základním kmeni lékárenském, potvrdí svým podpisem
statutární orgán posledního zaměstnavatele uchazeče v České republice
nebo poslední zaměstnavatel uchazeče v České republice, je-li fyzickou
osobou.
(3) Statutární orgán akreditovaného zařízení nebo zaměstnavatel může v případě pochybností o průběhu specializačního vzdělávání požádat o vyjádření všechny garanty oboru nebo školitele v příslušném oboru, kteří se účastnili vzdělávání v základním kmeni uchazeče.
(4) Pokud uchazeči byla započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném základním kmeni nebo v cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu1), uchazeč připojí k přihlášce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva nebo pověřené organizace o tomto započtení, které v případě započtení odborné praxe nebo její části absolvované v cizině slouží současně jako potvrzení správnosti údajů uvedených v přihlášce podle odstavce 2.
(5) Předpokladem pro přihlášení ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni je splnění všech požadavků stanovených vyhláškou upravující vzdělávání v základních kmenech2). Pro posouzení splnění těchto požadavků se použije ustanovení zákona č. 95/2004 Sb. pro posouzení požadavků pro přihlášení k atestační zkoušce obdobně.
(1) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni se koná v termínech, které stanoví ministerstvo na základě návrhu pověřené organizace nebo její lékařské fakulty, má-li pověřená organizace více lékařských fakult, pro jednotlivé základní kmeny. Ministerstvo stanoví pro příslušný kalendářní rok
- a)
- nejméně 2 termíny pro každou
pověřenou organizaci nebo každou její lékařskou fakultu, má-li pověřená
organizace více lékařských fakult, pro základní kmen, do kterého je v
kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se
zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni koná, zařazeno v součtu
nejméně 20 lékařů nebo farmaceutů ze všech specializačních oborů
navazujících na příslušný základní kmen,
- b)
- nejméně 1 termín pro každou pověřenou organizaci
nebo každou její lékařskou fakultu, má-li pověřená organizace více
lékařských fakult, pro základní kmen, do kterého je v kalendářním roce,
který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se zkouška po ukončení
vzdělávání v základním kmeni koná, zařazeno v součtu 5 až 19 lékařů
nebo farmaceutů ze všech specializačních oborů navazujících na příslušný
základní kmen,
- c)
- 1 termín pro každou pověřenou organizaci nebo
každou její lékařskou fakultu, má-li pověřená organizace více lékařských
fakult, pro základní kmen, do kterého je v kalendářním roce, který
předchází kalendářnímu roku, ve kterém se zkouška po ukončení vzdělávání
v základním kmeni koná, zařazeno v součtu méně než 5 lékařů nebo
farmaceutů ze všech specializačních oborů navazujících na příslušný
základní kmen; ministerstvo však stanoví pro daný základní kmen nejvýše 4
termíny celkem.
(2) Termíny a místo konání zkoušek po ukončení vzdělávání v základním kmeni pro následující kalendářní rok zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách vždy do 31. prosince. Pokud ministerstvo neobdrží návrh termínů zkoušek pro následující kalendářní rok podle odstavce 1 do 30. listopadu, stanoví termíny podle podmínek uvedených v odstavci 1 bez návrhu.
(3) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni se koná na pracovišti pověřené organizace nebo v akreditovaném zařízení určeném ministerstvem, popřípadě pověřenou organizací. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni a společně s termínem je potvrdí nejméně 30 kalendářních dnů před termínem jejího konání všem uchazečům, kteří podali přihlášku podle § 3 a splnili požadavky stanovené ve vyhlášce upravující vzdělávání v základních kmenech2).
(4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 60 kalendářních dnů před termínem jejího konání nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném základním kmeni.
(1) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zveřejní na svých internetových stránkách seznam zkušebních okruhů a doporučené literatury ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni k jednotlivým základním kmenům platný pro následující kalendářní rok vždy do 31. prosince.
(2) Obsah zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni je stanoven vyhláškou upravující vzdělávání v základních kmenech2).
(3) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni je přístupná pro zdravotnické pracovníky3), zaměstnance ministerstva a dále pro zaměstnance pověřené organizace, kteří její konání administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky, která je neveřejná a které se účastní pouze členové zkušební komise a případně zaměstnanci ministerstva. Předseda zkušební komise může zdravotnického pracovníka, který narušuje řádný průběh zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni, po předchozím upozornění vykázat z místa, kde zkouška probíhá.
(4) Před zahájením zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni prokáže uchazeč svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s její organizací. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni se provede záznam do protokolu o zkoušce.
(5) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni je prakticky zaměřená a sestává ze 3 samostatných zkušebních okruhů.
(1) Zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni je hodnocena výsledkem ˙prospěl˙ nebo ˙neprospěl˙.
(2) Zkušební komise rozhoduje o výsledku zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(3) Zkušební komise po poradě o výsledku zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni vyhlásí její hodnocení. Hodnocení se zaznamenává do protokolu o zkoušce. Předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou zkoušku po ukončení vzdělávání v základním kmeni.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem konání
zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva zaslaná
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 5 pracovních dnů po
termínu konání zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni.
(2) Omluví-li se uchazeč nebo odstoupí-li od zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni před jejím zahájením, může se přihlásit ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné; přitom neplatí lhůta uvedená v § 3 odst. 1.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni po jejím zahájení nebo v jejím průběhu, je zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Nedostaví-li se uchazeč ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni bez omluvy, je zkouška po ukončení vzdělávání v základním kmeni hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(1) Uchazeč podává přihlášku k atestační zkoušce ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, nejpozději 60 dnů před termínem jejího konání.
(2) Statutární orgán akreditovaného zařízení, u něhož uchazeč jako v posledním akreditovaném zařízení v České republice uskutečňoval specializační vzdělávání v oboru atestační zkoušky na základě vyjádření školitele nebo garanta příslušného oboru, potvrdí uchazeči správnost údajů uvedených v přihlášce svým podpisem; pokud je držitel akreditace fyzická osoba, potvrdí přihlášku svým podpisem zaměstnavatel.
(3) Statutární orgán akreditovaného zařízení nebo zaměstnavatel může v případě pochybností o průběhu specializačního vzdělávání požádat o vyjádření všechny garanty oboru nebo školitele v příslušném oboru, kteří se účastnili specializačního vzdělávání uchazeče.
(4) Pokud uchazeči byla započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu1), uchazeč připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva nebo pověřené organizace o tomto započtení, které v případě započtení odborné praxe nebo její části absolvované v cizině slouží současně jako potvrzení správnosti údajů uvedených v přihlášce podle odstavce 2.
(5) Pokud vzdělávací program stanoví, že součástí teoretické části atestační zkoušky je vypracování písemné práce, uchazeč připojí k přihlášce k atestační zkoušce 2 vyhotovení této písemné práce. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zajistí vypracování oponentního posudku. Písemná práce a její posudek se ukládají spolu s protokolem o atestační zkoušce.
(1) Atestační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo na základě návrhu pověřené organizace, pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání. Ministerstvo stanoví termíny a místo konání atestačních zkoušek tak, aby atestační zkoušku příslušného specializačního oboru nezajišťovala ve 2 po sobě následujících termínech v jednom kalendářním roce stejná pověřená organizace nebo lékařská fakulta, má-li pověřená organizace více lékařských fakult. Ministerstvo stanoví pro příslušný kalendářní rok
- a)
- nejméně 3 termíny pro
specializační obory, do kterých je v kalendářním roce, který předchází
kalendářnímu roku, ve kterém se atestační zkouška koná, zařazeno nejméně
20 lékařů, zubních lékařů nebo farmaceutů.
- b)
- 2 termíny pro specializační obory, do kterých je v
kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se
atestační zkouška koná, zařazeno méně něž 20 lékařů, zubních lékařů nebo
farmaceutů.
(2) Termíny a místo konání zkoušek po ukončení vzdělávání v základním kmeni pro následující kalendářní rok zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách vždy do 31. prosince. Pokud ministerstvo neobdrží návrh termínů zkoušek pro následující kalendářní rok podle odstavce 1 do 30. listopadu, stanoví termíny podle podmínek uvedených v odstavci 1 bez návrhu.
(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání atestační zkoušky a potvrdí je společně s termínem jejího konání nebo jejích částí nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky nebo její první části všem uchazečům, kteří podali přihlášku podle § 8 a splnili předpoklady pro přihlášení podle § 21 odst. 2 zákona.
(4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy oborové atestační komise o termínu a místu konání atestační zkoušky nebo jejích částí. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 60 kalendářních dnů před termínem jejího konání nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném oboru.
(1) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zveřejní na svých internetových stránkách seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k atestační zkoušce v jednotlivých oborech platný pro následující kalendářní rok do 31. prosince.
(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky3), zaměstnance ministerstva a dále pro zaměstnance pověřené organizace, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná a které se účastní pouze členové atestační komise a případně zaměstnanci ministerstva. Předseda komise může zdravotnického pracovníka, který narušuje řádný průběh atestační zkoušky, po předchozím upozornění vykázat z místa, kde zkouška probíhá.
(3) Před zahájením atestační zkoušky prokáže uchazeč svoji totožnost před atestační komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky se provede záznam do protokolu o zkoušce. Skládá-li se atestační zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při konání každé její části.
(4) Atestační zkouška se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. Pokud vzdělávací program stanoví, že součástí teoretické části atestační zkoušky je test, skládá se teoretická část atestační zkoušky z testu a ústní části, přitom test předchází ústní části. Testu se neúčastní školitel ani garant oboru nebo garantem určený jiný lékař, zubní lékař nebo farmaceut.
(1) Pokud atestační zkouška zahrnuje praktickou část, je její obsah stanoven vzdělávacím programem specializačního oboru atestační zkoušky.
(2) Praktická část atestační zkoušky se koná v akreditovaném zařízení určeném ministerstvem nebo pověřenou organizací a předchází teoretické části atestační zkoušky.
(1) K teoretické části atestační zkoušky přistupuje uchazeč nejpozději do 60 kalendářních dnů od složení praktické části atestační zkoušky, pokud je praktická část součástí atestační zkoušky.
(2) Pokud teoretická část atestační zkoušky zahrnuje test, probíhá v den konání teoretické části atestační zkoušky.
(3) Obsah testu je stanoven vzdělávacím programem pro příslušný obor specializačního vzdělávání atestační zkoušky.
(4) Ústní část teoretické části atestační zkoušky spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky, z nichž 1 je nahrazena obhajobou písemné práce, pokud je písemná práce na základě vzdělávacího programu součástí zkoušky. Písemná práce může být nahrazena odborným článkem publikovaným v recenzovaném časopise, je-li uchazeč uveden jako první nebo korespondující autor.
(5) Otázky z ústní části teoretické části atestační zkoušky si uchazeč vylosuje a zaznamenávají se do protokolu o atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 30 minut.
(6) Téma písemné práce zadává uchazeči garant oboru z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval specializační vzdělávání v oboru zkoušky v době zařazení do oboru nebo v němž jako v prvním uskutečňoval specializační vzdělávání v oboru zkoušky, pokud v době zařazení do oboru neuskutečňoval specializační vzdělávání v oboru zkoušky. Vypracovanou písemnou práci odsouhlasí školitel z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval specializační vzdělávání v oboru zkoušky jako v posledním.
(7) V případě, že v ústní části teoretické části atestační zkoušky nebyla odpověď na některou z vylosovaných otázek nebo obhajoba písemné práce dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může atestační komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní části teoretické části atestační zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamená do protokolu o atestační zkoušce.
(8) Uchazeč se seznámí s posudkem oponenta před konáním teoretické části atestační zkoušky. Atestační zkouška se koná i v případě, že oponent má k písemné práci výhrady nebo její obhajobu nedoporučuje.
(1) Jednotlivé části atestační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny výsledkem ˙prospěl˙ nebo ˙neprospěl˙.
(2) Pokud je praktická část atestační zkoušky hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, k teoretické části atestační zkoušky se nepřistupuje, a atestační zkouška je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(3) Pokud je součástí teoretické části atestační zkoušky test a uchazeč v testu nezíská minimálně 70 % bodů z možného maxima, je test hodnocen výsledkem ˙neprospěl˙ a k ústní části se nepřistupuje. Teoretická část je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a atestační zkouška je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Pokud je teoretická část atestační zkoušky nebo její ústní část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, atestační zkouška je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(5) Úspěšně složená praktická část atestační zkoušky nebo test, pokud je součástí teoretické části, jsou uchazeči uznány, pokud k úspěšnému vykonání teoretické části atestační zkoušky dojde do 2 let ode dne vykonání její praktické části.
(6) Atestační komise rozhoduje o výsledku atestační zkoušky nebo její části hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(7) Atestační komise po poradě o výsledku atestační zkoušky vyhlásí její celkové hodnocení atestační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce. Předseda atestační komise nebo jím pověřený člen komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou atestační zkoušku.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce nebo její části v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem atestační zkoušky nebo její části, nebo
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva zaslaná
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 5 pracovních dnů po
termínu konání atestační zkoušky nebo její části.
(2) Omluví-li se uchazeč nebo odstoupí-li od praktické části nebo teoretické části atestační zkoušky, popřípadě od testu nebo ústní části, pokud jsou součástí teoretické části, před jejich zahájením, může se přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné; přitom neplatí lhůta uvedená v § 8 odst. 1.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od praktické části nebo teoretické části atestační zkoušky, popřípadě od testu nebo ústní části teoretické části po jejich zahájení nebo v jejich dalším průběhu, je tato část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a atestační zkouška je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Uchazeči, který úspěšně vykonal praktickou část atestační zkoušky nebo test, pokud je součástí teoretické části atestační zkoušky, a omluvil se z teoretické části atestační zkoušky nebo její ústní části, je praktická část nebo test uznán, pokud teoretickou část atestační zkoušky vykoná do 2 let ode dne vykonání praktické části atestační zkoušky.
(5) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce nebo její části bez omluvy, je atestační zkouška hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(1) Zkušební komise pro daný termín závěrečné zkoušky nástavbového oboru má nejméně 3 členy, které vybere pověřená organizace ze seznamu zkoušejících pro závěrečnou zkoušku nástavbového oboru, z nichž jeden člen je vždy současně členem příslušné akreditační komise. Pokud vzdělávací program stanoví, že závěrečná zkouška nástavbového oboru obsahuje také praktickou část, nejméně 1 ze členů zkušební komise není v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, u kterého praktická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru probíhá, a současně není v pracovněprávním vztahu k pověřené organizaci. O složení každé zkušební komise pro daný termín a příslušný nástavbový obor informuje pověřená organizace ministerstvo 30 dní před termínem konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
(2) Zkoušející pro závěrečnou zkoušku nástavbového oboru jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a pověřených organizací a pro obor posudkové lékařství též na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. Ministr zdravotnictví vždy jmenuje jako zkoušející minimálně jednu osobu, která je současně členem příslušné akreditační komise. Ministerstvo zveřejňuje do 1. prosince na svých internetových stránkách seznam zkoušejících pro následující kalendářní rok.
(3) Členové zkušební komise si pro daný termín závěrečné zkoušky nástavbového oboru zkoušky zvolí předsedu této komise, který řídí jednání a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(1) Uchazeč podává přihlášku k závěrečné zkoušce nástavbového oboru ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, nejpozději 60 dnů před termínem jejího konání.
(2) Statutární orgán akreditovaného zařízení, u něhož uchazeč jako v posledním akreditovaném zařízení v České republice uskutečňoval vzdělávání v nástavbovém oboru zkoušky na základě vyjádření školitele nebo garanta příslušného oboru, potvrdí uchazeči správnost údajů uvedených v přihlášce svým podpisem; pokud je držitel akreditace fyzická osoba, potvrdí přihlášku svým podpisem zaměstnavatel.
(3) Statutární orgán akreditovaného zařízení nebo zaměstnavatel může při pochybnostech o průběhu vzdělávání nástavbového oboru požádat o vyjádření všechny garanty oboru nebo školitele v příslušném oboru, kteří se účastnili na vzdělávání uchazeče.
(4) Pokud uchazeči byla započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném nástavbovém oboru nebo v cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním programu1), uchazeč připojí k přihlášce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva nebo pověřené organizace o tomto započtení, které v případě započtení odborné praxe nebo její části absolvované v cizině slouží současně jako potvrzení správnosti údajů uvedených v přihlášce podle odstavce 2.
(5) Pokud vzdělávací program stanoví, že součástí teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru je vypracování písemné práce, uchazeč připojí k přihlášce 2 vyhotovení vypracované písemné práce. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zajistí vypracování oponentního posudku. Písemná práce a její posudek se ukládají spolu s protokolem o závěrečné zkoušce nástavbového oboru.
(1) Závěrečná zkouška nástavbového oboru se koná v termínech, které stanoví ministerstvo na základě návrhu pověřené organizace, pro jednotlivé nástavbové obory; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny pro pověřenou organizaci a každý nástavbový obor pro příslušný kalendářní rok.
(2) Termíny a místa konání závěrečných zkoušek nástavbového oboru pro následující kalendářní rok zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách vždy do 31. prosince. Pokud ministerstvo neobdrží návrh termínů zkoušek do 30. listopadu, stanoví termíny podle podmínek uvedených v odstavci 1 bez návrhu.
(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru a společně s termínem konání je potvrdí nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru všem uchazečům, kteří podali přihlášku podle § 16 a splnili předpoklady pro přihlášení podle § 21h odst. 3 zákona.
(4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 60 kalendářních dnů před termínem konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném nástavbovém oboru.
(1) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zveřejní na svých internetových stránkách seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k závěrečné zkoušce nástavbového oboru k jednotlivým nástavbovým oborům platný pro následující kalendářní rok do 31. prosince.
(2) Závěrečná zkouška nástavbového oboru je přístupná pro zdravotnické pracovníky3), zaměstnance ministerstva a dále pro zaměstnance pověřené organizace, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná a které se účastní pouze členové zkušební komise a případně zaměstnanci ministerstva. Předseda komise může zdravotnického pracovníka, který narušuje řádný průběh závěrečné zkoušky nástavbového oboru, po předchozím upozornění vykázat z místa, kde zkouška probíhá.
(3) Před zahájením závěrečné zkoušky nástavbového oboru prokáže uchazeč svoji totožnost před zkušební komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části závěrečné zkoušky nástavbového oboru. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části závěrečné zkoušky nástavbového oboru se provede záznam do protokolu o zkoušce. Skládá-li se závěrečná zkouška nástavbového oboru z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při konání každé její části.
(4) Závěrečná zkouška nástavbového oboru se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. Pokud je součástí závěrečné zkoušky nástavbového oboru test, skládá se teoretická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru z testu a ústní části, přitom test předchází ústní části. Testu se neúčastní školitel ani garant oboru nebo garantem určený jiný lékař, zubní lékař nebo farmaceut.
(1) Pokud závěrečná zkouška nástavbového oboru zahrnuje praktickou část, je její obsah stanoven vzdělávacím programem nástavbového oboru zkoušky.
(2) Praktická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru se koná v akreditovaném zařízení určeném ministerstvem nebo pověřenou organizací a předchází teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
(1) K teoretické části zkoušky přistupuje uchazeč nejpozději do 60 kalendářních dnů od složení praktické části zkoušky, pokud je praktická část součástí závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
(2) Pokud teoretická část zkoušky zahrnuje test, probíhá v den konání teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
(3) Obsah testu je stanoven vzdělávacím programem pro příslušný nástavbový obor.
(4) Ústní část závěrečné zkoušky nástavbového oboru spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky, z nichž 1 je nahrazena obhajobou písemné práce, pokud je písemná práce na základě vzdělávacího programu součástí zkoušky. Písemná práce může být nahrazena odborným článkem publikovaným v impaktovaném časopise, je-li uchazeč jeho jediným nebo prvním autorem.
(5) Otázky z ústní části teoretické části zkoušky si uchazeč vylosuje a zaznamenávají se do protokolu o závěrečné zkoušce nástavbového oboru. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 30 minut.
(6) Téma písemné práce zadává uchazeči garant oboru z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval vzdělávání v nástavbovém oboru zkoušky v době zařazení do nástavbového oboru nebo v němž jako v prvním uskutečňoval vzdělávání v nástavbovém oboru zkoušky, pokud v době zařazení do nástavbového oboru neuskutečňoval vzdělávání v nástavbovém oboru zkoušky. Vypracovaná písemná práce musí být odsouhlasena školitelem z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval vzdělávání v nástavbovém oboru zkoušky jako v posledním.
(7) V případě, že v ústní části teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek nebo obhajoba písemné práce dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní části závěrečné zkoušky nástavbového oboru. Znění doplňující otázky se zaznamenává do protokolu o zkoušce.
(8) Uchazeč se seznámí s posudkem oponenta před konáním teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru. Závěrečná zkouška nástavbového oboru se koná i v případě, že oponent má k písemné práci výhrady nebo její obhajobu nedoporučuje.
(1) Jednotlivé části závěrečné zkoušky nástavbového oboru a její celkový výsledek jsou hodnoceny výsledkem ˙prospěl˙ nebo ˙neprospěl˙.
(2) Pokud je praktická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, k teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru se nepřistupuje a závěrečná zkouška nástavbového oboru je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(3) Pokud je součástí teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru test a uchazeč v testu nezíská minimálně 70 % bodů z možného maxima, je test hodnocen výsledkem ˙neprospěl˙ a k ústní části se nepřistupuje. Teoretická část je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a závěrečná zkouška nástavbového oboru je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Pokud je teoretická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru, případně její ústní část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, závěrečná zkouška nástavbového oboru je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(5) Úspěšně složená praktická část závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo test, pokud je součástí teoretické části, jsou uchazeči uznány, pokud k úspěšnému vykonání teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru dojde do 2 let ode dne vykonání její praktické části.
(6) Zkušební komise rozhoduje o výsledku závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo její části hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(7) Zkušební komise po poradě o výsledku závěrečné zkoušky nástavbového oboru vyhlásí celkové hodnocení závěrečné zkoušky nástavbového oboru. Hodnocení jednotlivých částí závěrečné zkoušky nástavbového oboru a celkové hodnocení závěrečné zkoušky nástavbového oboru se zaznamenává do protokolu o zkoušce. Předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou závěrečnou zkoušku nástavbového oboru.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k závěrečné zkoušce nástavbového oboru nebo její části v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem konání
závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo její části, nebo
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva zaslaná
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 5 pracovních dnů po
termínu konání závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo její části.
(2) Omluví-li se uchazeč nebo odstoupí-li od praktické části nebo teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru, popřípadě od testu nebo ústní části, pokud jsou součástí teoretické části, před jejich zahájením, může se přihlásit k závěrečné zkoušce nástavbového oboru v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné; přitom neplatí lhůta uvedená v § 16 odst. 1.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od praktické části nebo teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru, popřípadě od testu nebo ústní části teoretické části po jejich zahájení nebo v jejich dalším průběhu, je tato část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a závěrečná zkouška nástavbového oboru je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Uchazeči, který úspěšně vykonal praktickou část závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo test, pokud je součástí teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru, a omluvil se z teoretické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru nebo její ústní části, je praktická část nebo test uznán, pokud teoretickou část závěrečné zkoušky nástavbového oboru vykoná do 2 let ode dne vykonání praktické části závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
(5) Nedostaví-li se uchazeč k závěrečné zkoušce nástavbového oboru nebo její části bez omluvy, je závěrečná zkouška nástavbového oboru nebo její část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(1) Zkušební komise pro daný termín závěrečné zkoušky funkčního kurzu má nejméně 3 členy, které vybere pověřená organizace ze seznamu zkoušejících pro závěrečnou zkoušku funkčního kurzu. Pokud vzdělávací program stanoví, že závěrečná zkouška funkčního kurzu obsahuje také praktickou část, nejméně 1 ze členů zkušební komise není v pracovněprávním vztahu k poskytovateli zdravotních služeb, u kterého praktická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu probíhá, a současně není v pracovněprávním vztahu k pověřené organizaci, která závěrečnou zkoušku funkčního kurzu zajišťuje. O složení každé zkušební komise pro příslušný termín a příslušný základní kmen informuje pověřená organizace ministerstvo 30 dní před termínem konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(2) Zkoušející pro závěrečnou zkoušku funkčního kurzu jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory, odborných společností a pověřených organizací, a je-li podmínkou zařazení do funkčního kurzu zvláštní specializovaná způsobilost v oboru posudkové lékařství nebo je-li součástí vzdělávání ve funkčním kurzu obsah vzdělávacího programu nástavbového oboru posudkové lékařství, též na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo zveřejňuje do 1. prosince na svých internetových stránkách seznam zkoušejících pro závěrečnou zkoušku funkčního kurzu pro následující kalendářní rok.
(3) Členové zkušební komise si pro daný termín závěrečné zkoušky funkčního kurzu zvolí předsedu této komise, který řídí jednání a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(1) Uchazeč podává přihlášku k závěrečné zkoušce funkčního kurzu ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, nejpozději 60 dnů před termínem jejího konání.
(2) Statutární orgán akreditovaného zařízení, u něhož uchazeč jako v posledním akreditovaném zařízení v České republice uskutečňoval vzdělávání ve funkčním kurzu zkoušky na základě vyjádření školitele nebo garanta příslušného oboru, potvrdí uchazeči správnost údajů uvedených v přihlášce svým podpisem; pokud je držitel akreditace fyzická osoba, potvrdí přihlášku svým podpisem zaměstnavatel.
(3) Statutární orgán akreditovaného zařízení nebo zaměstnavatel může při pochybnostech o průběhu vzdělávání ve funkčním kurzu požádat o vyjádření všechny garanty oboru nebo školitele v příslušném funkčním kurzu, kteří se účastnili na vzdělávání uchazeče.
(4) Pokud uchazeči byla započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná v jiném funkčním kurzu nebo v cizině, uchazeč připojí k přihlášce k závěrečné zkoušce funkčního kurzu neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva nebo pověřené organizace o tomto započtení, které v případě započtení odborné praxe nebo její části absolvované v cizině slouží současně jako potvrzení správnosti údajů uvedených v přihlášce podle odstavce 2.
(5) Pokud vzdělávací program funkčního kurzu stanoví, že součástí teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu je vypracování písemné práce, uchazeč připojí k přihlášce k závěrečné zkoušce funkčního kurzu 2 vyhotovení vypracované písemné práce. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zajistí vypracování oponentního posudku. Písemná práce a její posudek se ukládají spolu s protokolem o závěrečné zkoušce funkčního kurzu.
(1) Závěrečná zkouška funkčního kurzu se koná v termínech, které stanoví ministerstvo na základě návrhu pověřené organizace, pro jednotlivé funkční kurzy; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny pro každou pověřenou organizaci a každý funkční kurz pro příslušný kalendářní rok.
(2) Termíny a místo konání zkoušek po ukončení vzdělávání v základním kmeni pro následující kalendářní rok zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách vždy do 31. prosince. Pokud ministerstvo neobdrží návrh termínů zkoušek pro následující kalendářní rok podle odstavce 1 do 30. listopadu, stanoví termíny podle podmínek uvedených v odstavci 1 bez návrhu.
(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu a potvrdí je společně s termínem konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu všem uchazečům, kteří podali přihlášku k závěrečné zkoušce funkčního kurzu podle § 24 a splnili předpoklady pro přihlášení podle § 21l odst. 3 zákona.
(4) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 60 kalendářních dnů před termínem jejího konání nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném funkčním kurzu.
(1) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zveřejní na svých internetových stránkách seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k závěrečné zkoušce funkčního kurzu k jednotlivým funkčním kurzům platný pro následující kalendářní rok do 31. prosince.
(2) Závěrečná zkouška funkčního kurzu je přístupná pro zdravotnické pracovníky3), zaměstnance ministerstva a dále pro zaměstnance pověřené organizace, kteří její konání administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná a které se účastní pouze členové zkušební komise a případně zaměstnanci ministerstva. Předseda zkušební komise může zdravotnického pracovníka, který narušuje řádný průběh závěrečné zkoušky funkčního kurzu, po předchozím upozornění vykázat z místa, kde zkouška probíhá.
(3) Před zahájením závěrečné zkoušky funkčního kurzu prokáže uchazeč svoji totožnost před zkušební komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části závěrečné zkoušky funkčního kurzu. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části závěrečné zkoušky funkčního kurzu se provede záznam do protokolu o zkoušce. Skládá-li se závěrečná zkouška funkčního kurzu z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při konání každé její části.
(4) Závěrečná zkouška funkčního kurzu se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví vzdělávací program, i z části praktické. Pokud je součástí závěrečné zkoušky funkčního kurzu test, skládá se teoretická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu z testu a ústní části, přitom test předchází ústní části. Testu se neúčastní školitel ani garant oboru nebo garantem určený jiný lékař, zubní lékař nebo farmaceut.
(1) Pokud závěrečná zkouška funkčního kurzu zahrnuje praktickou část, je její obsah stanoven vzdělávacím programem funkčního kurzu zkoušky.
(2) Praktická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu se koná v akreditovaném zařízení určeném ministerstvem nebo pověřenou organizací a předchází teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(1) K teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu přistupuje uchazeč nejpozději do 60 kalendářních dnů od složení praktické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu, pokud je praktická část součástí závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(2) Pokud teoretická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu zahrnuje test, probíhá v den konání teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(3) Obsah testu je stanoven vzdělávacím programem pro příslušný funkční kurz.
(4) Ústní část závěrečné zkoušky funkčního kurzu spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky, z nichž 1 je nahrazena obhajobou písemné práce, pokud je písemná práce na základě vzdělávacího programu součástí zkoušky. Písemná práce může být nahrazena odborným článkem publikovaným v impaktovaném časopise, je-li uchazeč jeho jediným nebo prvním autorem.
(5) Otázky z ústní části teoretické části zkoušky si uchazeč vylosuje a zaznamenávají se do protokolu o závěrečné zkoušce funkčního kurzu. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 30 minut.
(6) Téma písemné práce zadává uchazeči garant oboru z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval vzdělávání ve funkčním kurzu zkoušky v době zařazení do funkčního kurzu nebo v němž jako v prvním uskutečňoval vzdělávání ve funkčním kurzu zkoušky, pokud v době zařazení do funkčního kurzu neuskutečňoval vzdělávání ve funkčním kurzu. Vypracovaná písemná práce musí být odsouhlasena školitelem z akreditovaného zařízení, v němž uchazeč uskutečňoval vzdělávání ve funkčním kurzu zkoušky jako v posledním.
(7) V případě, že v ústní části teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek nebo obhajoba písemné práce dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní části teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu. Znění doplňující otázky se zaznamenává do protokolu o zkoušce.
(8) Uchazeč se seznámí s posudkem oponenta před konáním teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu. Závěrečná zkouška funkčního kurzu se koná i v případě, že oponent má k písemné práci výhrady nebo její obhajobu nedoporučuje.
(1) Jednotlivé části závěrečné zkoušky funkčního kurzu a její celkový výsledek jsou hodnoceny výsledkem ˙prospěl˙ nebo ˙neprospěl˙.
(2) Pokud je praktická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, k teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu se nepřistupuje, a závěrečná zkouška funkčního kurzu je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(3) Pokud je součástí teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu test a uchazeč v testu závěrečné zkoušky funkčního kurzu nezíská minimálně 70 % bodů z možného maxima, je test hodnocen výsledkem ˙neprospěl˙ a k ústní části se nepřistupuje. Teoretická část je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a závěrečná zkouška funkčního kurzu je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Pokud je teoretická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu, případně její ústní část, hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙, závěrečná zkouška funkčního kurzu je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(5) Úspěšně složená praktická část závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebo test, pokud je součástí teoretické části, jsou uchazeči uznány, pokud k úspěšnému vykonání teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu dojde do 2 let ode dne vykonání její praktické části.
(6) Zkušební komise rozhoduje o výsledku závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebo její části hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(7) Zkušební komise po poradě o výsledku závěrečné zkoušky funkčního kurzu vyhlásí celkové hodnocení závěrečné zkoušky funkčního kurzu. Hodnocení jednotlivých částí a celkové hodnocení závěrečné zkoušky funkčního kurzu se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce funkčního kurzu. Předseda zkušební komise nebo jím pověřený člen komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou závěrečnou zkoušku funkčního kurzu.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k závěrečné zkoušce funkčního kurzu v termínu, na který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, svou neúčast omluvit. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, před termínem konání
závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebo její části, nebo
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva zaslaná
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, do 5 pracovních dnů po
termínu konání závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebo její části.
(2) Omluví-li se uchazeč nebo odstoupí-li od praktické části nebo teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu, popřípadě od testu nebo ústní části, pokud jsou součástí teoretické části, před jejich zahájením, může se přihlásit k závěrečné zkoušce funkčního kurzu v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné; přitom neplatí lhůta uvedená v § 24 odst. 1.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od praktické části nebo teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu, popřípadě od testu nebo ústní části po jejich zahájení nebo v jejich dalším průběhu, je tato část hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙ a závěrečná zkouška funkčního kurzu je hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(4) Uchazeči, který úspěšně vykonal praktickou část závěrečné zkoušky funkčního kurzu nebo test, pokud je součástí teoretické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu, a omluvil se z teoretické části zkoušky nebo její ústní části, je praktická část nebo test uznán, pokud teoretickou část vykoná do 2 let ode dne vykonání praktické části závěrečné zkoušky funkčního kurzu.
(5) Nedostaví-li se uchazeč k závěrečné zkoušce funkčního kurzu nebo její části bez omluvy, je závěrečná zkouška funkčního kurzu hodnocena výsledkem ˙neprospěl˙.
(1) V případě uchazeče, který zahájil přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky specializační vzdělávání nebo vzdělávání v certifikovaném kurzu a do dne nabytí účinnosti této vyhlášky nevykonal atestační zkoušku nebo závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu, se při konání atestační zkoušky nebo závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu postupuje podle vyhlášky č. 188/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nejdéle však do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém nabyla účinnosti tato vyhláška. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zveřejní na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam zkušebních otázek a doporučené literatury ke zkoušce po ukončení vzdělávání v základním kmeni a k atestační zkoušce v jednotlivých oborech do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky a k závěrečné zkoušce nástavbového oboru v jednotlivých oborech do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Vyhláška č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce, závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů), ve znění vyhlášky č. 118/2018 Sb., se mění takto:
1. V názvu vyhlášky se slova ˙o atestační zkoušce závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a˙ a slova ˙(o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů)˙ zrušují.
2. § 1 zní:
Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropské unie1) postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem.˙.
3. Část druhá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 a 3 zrušuje.
4. V § 16 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
ÚČINNOST
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
––––––––––––––––––––
- 1)
- § 5 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
- 2)
- Vyhláška č. 221/2018 Sb., o vzdělávání v základních kmenech lékařů. Vyhláška č. 73/2019 Sb., o vzdělávání v základních kmenech farmaceutů.
- 3)
- § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb.
