VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2009 o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 10. června 2009
o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu,
závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu
při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona
o nelékařských zdravotnických povoláních)
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ˙ministerstvo˙) stanoví podle § 90 odst. 2 písm. a), b) a h) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb., (dále jen ˙zákon˙):
Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství1)
- a)
- atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,
- b)
- zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu,
- c)
- závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,
- d)
- aprobační zkoušky k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání na území České republiky, při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání osob, na které se nevztahuje část první hlava sedmá zákona,
- e)
- postup při ověření znalosti českého jazyka.
(1) Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí (dále jen ˙atestační komise˙) zřízenou ministerstvem podle zákona. Atestační komise má nejméně 3 členy. U praktické části atestační zkoušky, která se koná v akreditovaném zařízení, je přítomen nejméně 1 člen atestační komise a školitel akreditovaného zařízení. Členové atestační komise zvolí předsedu, který řídí jednání atestační komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky2) a dále pro zaměstnance ministerstva, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.
(3) O výsledku atestační zkoušky nebo její části rozhoduje atestační komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(1) Přihlášku k atestační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje školitel akreditovaného zařízení, v němž se uskutečňuje vzdělávací program, a zaměstnavatel uchazeče.
(2) Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v cizině nebo pokud uchazeč absolvoval v České republice akreditovaný zdravotnický studijní program s jiným vyučovacím jazykem než českým, připojí k přihlášce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.
(3) Pokud uchazeči byly ministerstvem započteny moduly, které absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.
(4) Pokud uchazeči byla ministerstvem započtena část dříve absolvovaného studia, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.
(5) Pokud uchazeči byla ministerstvem započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná
- a)
- v jiném oboru specializace, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu, nebo
- b)
- v cizině, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu,
připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.
Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem pro daný obor specializačního vzdělávání.
(1) Atestační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny pro každý obor na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo další termíny atestační zkoušky.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání atestační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání atestační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem atestační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku ke zkoušce podle § 3 a splnili předpoklady uvedené v § 4. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy atestační komise o termínu a místu konání atestační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném oboru.
(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání atestačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k atestační zkoušce v jednotlivých oborech.
(1) Atestační zkouška, která se koná v akreditovaném zařízení, se skládá z části praktické a teoretické a probíhá zpravidla v jednom dni. Praktická část atestační zkoušky může předcházet teoretické části atestační zkoušky.
(2) Před zahájením atestační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před atestační komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné atestační zkoušky je proveden záznam do protokolu o atestační zkoušce. Skládá-li se atestační zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části atestační zkoušky.
(3) Za praktickou část se považuje
- a)
- ověření úspěšného zvládnutí praktických výkonů,
- b)
- analýza předložených ošetřovatelských nebo laboratorně diagnostických problémů (případových studií, modelových situací), nebo
- c)
- obhajoba písemné práce.
(4) Teoretická část atestační zkoušky spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky. Otázky z teoretické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut.
(5) V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek v teoretické části nebyla dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může atestační komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu atestační zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává rovněž do protokolu o atestační zkoušce.
(6) Jednotlivé části atestační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.
(7) Pokud je praktická část atestační zkoušky hodnocena neprospěl, v teoretické části atestační zkoušky se nepokračuje a celkové hodnocení atestační zkoušky zní ˙neprospěl˙. Pokud uchazeč v teoretické části atestační zkoušky i po případné doplňující otázce neprospěl, celkové hodnocení uchazeče u atestační zkoušky zní ˙neprospěl˙.
(8) Celkové hodnocení atestační zkoušky vyhlásí atestační komise po poradě o výsledku atestační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce. Předseda atestační komise nebo jím pověřený člen atestační komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen úspěšně vykonanou atestační zkoušku. Po úspěšném vykonání atestační zkoušky obdrží uchazeč diplom a dodatek k diplomu.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci před termínem atestační zkoušky,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci do 10 kalendářních dnů po termínu konání atestační zkoušky, nebo
- c)
- odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před jejím zahájením.
Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací atestační zkoušky se nevrací.
(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze část zkoušky a omluvil se ze zbývající části zkoušky, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání zbývající části dojde do 2 let ode dne vykonání úspěšně vykonané části zkoušky.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od atestační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen jako by při atestační zkoušce neprospěl.
(4) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.
(5) Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 12 měsíců ode dne termínu neúspěšně vykonané zkoušky.
(1) Zkouška k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dále jen ˙zkouška k vydání osvědčení˙) se koná před zkušební komisí zřízenou ministerstvem podle zákona. Při konání zkoušky k vydání osvědčení musí být přítomni nejméně 4 stálí členové zkušební komise, a to alespoň 1 zástupce ministerstva, 1 zástupce akreditovaného zařízení, 1 zástupce organizace zaměstnavatelů a 1 zástupce zdravotnického povolání, jehož se zkouška týká. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) Zkouška k vydání osvědčení je přístupná pro zdravotnické pracovníky2), a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.
(3) Na poradě o výsledku zkoušky k vydání osvědčení nebo její části zkušební komise rozhoduje hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.
Přihlášky ke zkoušce k vydání osvědčení se předkládají ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci.
(1) Zkouška k vydání osvědčení se koná v termínech, které stanoví ministerstvo pro jednotlivá zdravotnická nelékařská povolání; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny pro každý obor na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo další termíny. Ministerstvo přitom postupuje tak, aby žadatel mohl vykonat zkoušku nejdéle do 90 kalendářních dnů ode dne podání žádosti.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání zkoušky k vydání osvědčení a potvrdí je společně s termínem konání zkoušky k vydání osvědčení nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání zkoušky k vydání osvědčení všem uchazečům, kteří podali přihlášku ke zkoušce k vydání osvědčení podle § 9. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání zkoušky k vydání osvědčení. Ministerstvo zkoušku k vydání osvědčení zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.
(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání zkoušek k vydání osvědčení a aktuální seznam zkušebních otázek pro jednotlivá zdravotnická nelékařská povolání ke zkoušce k vydání osvědčení.
(1) Zkouška k vydání osvědčení se skládá z části teoretické a z části praktické a probíhá v jednom dni.
(2) Před zahájením zkoušky k vydání osvědčení uchazeč prokáže svoji totožnost před zkušební komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací zkoušky k vydání osvědčení. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací zkoušky k vydání osvědčení je proveden záznam do protokolu o zkoušce k vydání osvědčení. Skládá-li se zkouška k vydání osvědčení z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části této zkoušky.
(3) Pokud uchazeč prokáže dostatečnou dobu výkonu zdravotnického povolání stanovenou zákonem3), skládá pouze teoretickou část zkoušky k vydání osvědčení nebo pokud uchazeč prokáže dostatečný počet kreditů z celoživotního vzdělávání stanovený zákonem3), skládá pouze praktickou část této zkoušky.
(4) V teoretické části zkoušky k vydání osvědčení uchazeč odpovídá na dvě otázky. Otázky se losují a zaznamenávají do protokolu o zkoušce k vydání osvědčení. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut.
(5) V praktické části zkoušky k vydání osvědčení zkušební komise prověří praktické dovednosti uchazeče rozborem ošetřovatelského nebo laboratorně diagnostického problému (případových studií, modelových situací) nebo provedením praktického výkonu.
(6) Jednotlivé části zkoušky k vydání osvědčení a celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.
(7) Pokud je některá dílčí otázka teoretické části zkoušky k vydání osvědčení nebo praktická část této zkoušky klasifikována neprospěl, celkové hodnocení zkoušky k vydání osvědčení zní ˙neprospěl˙.
(8) Hodnocení jednotlivých částí zkoušky k vydání osvědčení a celkové hodnocení této zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku zkoušky k vydání osvědčení. Hodnocení jednotlivých částí zkoušky k vydání osvědčení a celkové hodnocení této zkoušky se zaznamenává do protokolu.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit ke zkoušce k vydání osvědčení v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci před termínem zkoušky k vydání osvědčení,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci do 10 kalendářních dnů po termínu konání zkoušky k vydání osvědčení, nebo
- c)
- odstoupení od praktické nebo teoretické části zkoušky k vydání osvědčení před jejím zahájením.
Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze část zkoušky k vydání osvědčení, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání zbývající části této zkoušky dojde do 2 let ode dne úspěšně vykonané části této zkoušky. Úhrada nákladů spojených s organizací zkoušky se nevrací.
(2) Pokud uchazeč odstoupí od zkoušky k vydání osvědčení po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při zkoušce k vydání osvědčení neprospěl.
(3) Nedostaví-li se uchazeč ke zkoušce k vydání osvědčení bez omluvy, je hodnocen, jako by při zkoušce k vydání osvědčení neprospěl.
(4) Pokud uchazeč u kterékoliv části zkoušky k vydání osvědčení neprospěl, může tuto část zkoušky vykonat nejdříve za 2 měsíce ode dne termínu konání této části zkoušky.
(1) Závěrečná zkouška akreditovaného kvalifikačního kurzu (dále jen ˙závěrečná zkouška˙) se koná před zkušební komisí akreditovaného zařízení. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává statutární orgán akreditovaného zařízení, a to na návrh příslušných profesních sdružení, popřípadě odborných společností. Zkušební komise má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) O výsledku zkoušky rozhoduje komise veřejným hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(3) Přihláška k závěrečné zkoušce se předkládá akreditovanému zařízení na formuláři vydaném k tomuto účelu akreditovaným zařízením. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje odborný garant kurzu vzdělávacího programu.
(4) Předpokladem pro vykonání závěrečné zkoušky je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem.
(5) Postup započtení části dříve absolvovaného studia a části odborné praxe stanoví akreditované zařízení vnitřním předpisem a přiznané zápočty eviduje ve spise uchazeče o závěrečnou zkoušku.
(1) Závěrečná zkouška se koná v termínech stanovených akreditovaným zařízením. Akreditované zařízení informuje ministerstvo o termínu a místě konání závěrečné zkoušky, a to alespoň 30 kalendářních dnů před termínem konání zkoušky. Ministerstvo je oprávněno jmenovat a odvolat dalšího člena zkušební komise4).
(2) Akreditované zařízení potvrdí uchazeči termín a místo závěrečné zkoušky alespoň 30 kalendářních dnů před dnem konání závěrečné zkoušky. Uchazeč musí být zařazen na termín závěrečné zkoušky nejpozději do 3 měsíců od splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem.
(1) Závěrečná zkouška akreditovaného kvalifikačního kurzu se skládá z praktické a teoretické části a koná se zpravidla v jednom dni. Praktická část závěrečné zkoušky předchází části teoretické; v případě, že je praktická část závěrečné zkoušky hodnocena neprospěl, v teoretické části závěrečné zkoušky se nepokračuje a celkové hodnocení závěrečné zkoušky zní ˙neprospěl˙.
(2) Před zahájením závěrečné zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost. O předložení dokladu o totožnosti je proveden záznam do protokolu o závěrečné zkoušce. Skládá-li se závěrečná zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části zkoušky.
(3) Obsah a rozsah závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu odpovídá obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených vzdělávacím programem k získání odborné způsobilosti příslušného zdravotnického povolání.
(4) Teoretická část závěrečné zkoušky spočívá v odpovědi alespoň na 3 odborné otázky. Otázky z teoretické a praktické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o závěrečné zkoušce. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně 15 minut.
(5) Za praktickou část se považuje
- a)
- úspěšné provedení praktických výkonů, nebo
- b)
- analýza předložených ošetřovatelských nebo laboratorně diagnostických problémů.
(6) Výsledek každé části závěrečné zkoušky a celkové hodnocení závěrečné zkoušky se hodnotí prospěl nebo neprospěl.
(7) V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek v teoretické části nebyla dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise umožnit losování doplňující otázky. Vylosování doplňující otázky lze umožnit pouze jednou v celém průběhu zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává rovněž do protokolu o závěrečné zkoušce. Pokud je odpověď na některou z otázek teoretické části závěrečné zkoušky i po případné doplňující otázce klasifikována neprospěl nebo pokud je praktická část klasifikována neprospěl, celkové hodnocení závěrečné zkoušky zní ˙neprospěl˙.
(8) Celkový výsledek hodnocení závěrečné zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku závěrečné zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí závěrečné zkoušky a celkové hodnocení závěrečné zkoušky se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky obdrží absolvent osvědčení na tiskopise vydaném ministerstvem.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k závěrečné zkoušce v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit akreditovanému zařízení. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená akreditovanému zařízení před termínem závěrečné zkoušky,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená akreditovanému zařízení do 10 kalendářních dnů po termínu konání závěrečné zkoušky, nebo
- c)
- odstoupení od kterékoliv části závěrečné zkoušky před jejím zahájením.
(2) Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k závěrečné zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoliv části závěrečné zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.
(4) Nedostaví-li se uchazeč k závěrečné zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.
(5) Pokud uchazeč u kterékoliv části závěrečné zkoušky neprospěl, může tuto část závěrečné zkoušky vykonat nejdříve za 2 měsíce od termínu konání této části závěrečné zkoušky.
(1) Aprobační zkouška, s výjimkou první a druhé části a praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem (dále jen ˙praktická část˙), se koná před zkušební komisí zřízenou ministerstvem podle zákona. Zkušební komise má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(2) Aprobační zkouška je přístupná pouze pro zdravotnické pracovníky2) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.
(3) O výsledku aprobační zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
(4) První a druhá část aprobační zkoušky podle § 20 odst. 3 se koná za přítomnosti nejméně jednoho zaměstnance ministerstva.
(1) Přihlášku k aprobační zkoušce předkládá uchazeč společně se žádostí o vydání rozhodnutí o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci.
(2) K přihlášce uchazeč připojí ověřenou kopii dokladu o vzdělání opatřenou překladem do českého jazyka, který musí být proveden tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků5), ověřenou kopii osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo nostrifikace vysvědčení vydaného zahraniční školou, doklad o zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti.
(1) Aprobační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo pro jednotlivá nelékařská zdravotnická povolání; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo další termíny aprobačních zkoušek.
(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání aprobační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání aprobační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce podle § 18. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání aprobační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.
(3) Ministerstvo uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání aprobačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek pro ústní odbornou zkoušku podle § 20.
(1) Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem.
(2) Obsah a rozsah jednotlivých částí aprobační zkoušky odpovídají obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami a v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice, popřípadě ve vzdělávacích programech oborů specializačního vzdělávání nebo akreditovaných kvalifikačních kurzů.
(3) Aprobační zkouška se člení na 4 na sebe navazující části
- a)
- první a druhou částí jsou písemné testy; prvním testem se ověřují odborné znalosti a druhým testem se ověřují znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Úspěšné absolvování písemných testů aprobační zkoušky je předpokladem pro vykonání praktické části,
- b)
- třetí částí je absolvování praktické části. Úspěšné absolvování praktické části je předpokladem pro vykonání ústní zkoušky, která následuje v nejbližším možném termínu,
- c)
- čtvrtou částí je ústní odborná zkouška, kterou se ověřují odborné znalosti, případně schopnost vyjadřovat se v českém jazyce.
(4) Praktickou část aprobační zkoušky uchazeč vykoná jejím úspěšným absolvováním v délce uvedené v příloze této vyhlášky v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v příslušném oboru, který písemně zhodnotí, zda byla praktická část aprobační zkoušky vykonána úspěšně.
(5) Ústní odborná zkouška se skládá ze tří otázek. Otázky se losují a zaznamenávají do protokolu o aprobační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní odborné zkoušce nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může aprobační komise položit uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu ústní odborné zkoušky. Průběh ústní odborné zkoušky, včetně znění zadaných otázek a případné doplňující otázky se zaznamenají do protokolu o aprobační zkoušce.
(6) Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky je zaznamenáno do protokolu o aprobační zkoušce
(7) Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou praktické části, a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.
(8) Celkové hodnocení aprobační zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku aprobační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamenává do protokolu o aprobační zkoušce.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce nebo její části v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje
- a)
- písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci před termínem aprobační zkoušky,
- b)
- v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci do 10 kalendářních dnů po termínu konání aprobační zkoušky, nebo
- c)
- odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky před jejím zahájením.
Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k aprobační zkoušce nebo její části v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací aprobační zkoušky se nevrací.
(2) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoli části aprobační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při aprobační zkoušce neprospěl.
(3) Nedostaví-li se uchazeč k aprobační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při aprobační zkoušce nebo její části neprospěl.
(4) Pokud uchazeč neprospěl, může aprobační zkoušku vykonat v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.
(5) Uchazeči, který úspěšně vykonal část aprobační zkoušky, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání zbývajících částí této zkoušky dojde do 2 let od úspěšného vykonání této části aprobační zkoušky.
(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
- a)
- posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
- b)
- posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo
- c)
- pohovorem.
(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O tomto úkonu bude proveden záznam do spisu.
(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má odbornou způsobilost k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
Termín a místo konání ověření určí ministerstvo a oznámí je uchazeči nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání ověření.
(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem, popřípadě s osobou, která je způsobilá k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání, a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.
(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.
(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.
(1) Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná atestační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.
(2) Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná aprobační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.
Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky, se zrušuje.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.
Příloha k vyhlášce č. 189/2009 Sb.
Příloha k vyhlášce č. 189/2009 Sb.––––––––––––––––––––
- 1)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
- 2)
- § 2 písm. b) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
- 3)
- § 67 zákona č. 96/2004 Sb.
- 4)
- § 52 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb.
- 5)
- Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.
