67

VYHLÁŠKA
ze dne 11. dubna 2018
o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu






      Česká národní banka stanoví podle § 21 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje požadavky na zavedení a uplatňování

a)

postupů pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen ˙riziko˙) v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu a

b)

přiměřených a vhodných metod a postupů pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙zákon˙)

institucemi v rámci systému vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 zákona.

§ 2

Osobní působnost

      (1)  Vyhláška se vztahuje na instituci, která podléhá dohledu České národní banky¹) a podléhá povinnosti vypracovat systém vnitřních zásad.

      (2)  Instituce, která ve vztahu k některému klientovi uplatňuje výjimku z povinnosti identifikace a kontroly klienta v souladu s § 13a zákona, není povinna ve vztahu k tomuto klientovi, v rozsahu uplatňované výjimky, naplňovat požadavky podle § 6 až 10.

      (3)  Instituce, která ve vztahu ke klientovi provádí zjednodušenou identifikaci klienta podle § 13 zákona, naplňuje ve vztahu k tomuto klientovi požadavky podle § 6 až 10 přiměřeně rozsahu prováděné zjednodušené identifikace.

§ 3

Vymezení pojmů

      (1)  Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

institucí povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 1 až 8 a 10 a odst. 2 písm. a) a b) zákona, která podléhá dohledu České národní banky,

b)

zemí původu u

      1.  fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k pobytu delšímu než 1 rok, nebo k trvalému pobytu, pokud jsou instituci známy,

      2.  právnické osoby, která podléhá povinnostem podle § 24a zákona či rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo,

      3.  právnické osoby, která nepodléhá povinnos-tem podle § 24a zákona či rovnocenným povinnostem podle práva jiného státu, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku, a

c)

neprůhlednou vlastnickou strukturou stav, kdy nelze zjistit skutečného majitele nebo vlastnickou a řídicí strukturu klienta z

      1.  veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo evidence údajů o skutečných majitelích vedených orgánem veřejné moci České republiky,

      2.  obdobného rejstříku nebo evidence jiného státu, ani

      3.  jiného zdroje nebo kombinace zdrojů, které instituce důvodně považuje za důvěryhodné a o kterých se důvodně domnívá, že ve svém celku poskytují úplné a aktuální informace o skutečném majiteli a vlastnické a řídicí struktuře klienta, zejména pokud budou vydány orgánem veřejné moci, nebo budou úředně ověřené.

      (2)  Pro účely ustanovení § 7, § 9 odst. 4 a § 11 se právnickou osobou rozumí také svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti.

§ 4

Obecná ustanovení

      (1)  Instituce zavede a uplatňuje postupy pro vypracování, přijímání, změnu, zavádění a uplatňování hodnocení rizik a systému vnitřních zásad (dále jen ˙vnitřní předpisy˙).

      (2)  Instituce ve svých vnitřních předpisech zohlední obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví²), Evropského orgánu pro cenné papíry³), Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění⁴) a Společného výboru evropských orgánů dohledu⁵) v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v rozsahu, ve kterém se na instituci vztahují, uveřejněné v českém jazyce Českou národní bankou na jejích internetových stránkách.

      (3)  Instituce při vypracování a dodržování svých vnitřních předpisů, včetně postupů identi- fikace a kontroly klienta, zohledňuje uznávané a osvědčené principy a postupy v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen ˙uznávané standardy˙), jejichž přehled uveřejňuje Česká národní banka na svých internetových stránkách. Tím není dotčeno právo instituce zvolit a ve vnitřních předpisech zohlednit i jiné uznávané standardy, které jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jí vykonávaných činností; jejich obsah nebo použití však nesmí být v rozporu s požadavky právních předpisů, ani obcházet jejich účel.

      (4)  Instituce zajistí, že jsou její vnitřní předpisy a jí zvolené uznávané standardy aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností. Instituce ve vnitřních předpisech určí minimální intervaly, ve kterých posuzuje a případně aktualizuje své vnitřní předpisy. Tyto intervaly musí být přiměřené k tomu, aby vnitřní předpisy instituce byly i nadále aktuální a odpovídaly skutečnému stavu.

      (5)  Instituce dále bez zbytečného odkladu posoudí aktuálnost vnitřních předpisů a zajistí jejich případnou aktualizaci vždy, pokud tato potřeba vyplyne

a)

ze závěru učiněného v hodnocení rizik,

b)

z informace, kterou instituce získá a která směřuje k závěru, že hodnocení rizik nebo k němu využité podklady již nejsou aktuální,

c)

ze změny v obchodní činnosti nebo strategii instituce, nebo

d)

ze změny právních předpisů.

      (6)  Instituce vždy zaznamená výsledek posouzení podle odstavců 4 a 5 a jeho důvody.

§ 5

Hodnocení rizik

      (1)  Při hodnocení rizik instituce vždy zohlední

a)

národní hodnocení rizik vypracované v souladu s § 30a zákona,

b)

evropské hodnocení rizik vypracované Evropskou komisí⁶),

c)

metodické a výkladové materiály a rozhodnutí České národní banky a Finančního analytického úřadu,

d)

informace poskytované Finančním analytickým úřadem a orgány činnými v trestním řízení a

e)

informace získané při identifikaci a kontrole klientů.

      (2)  Instituce při hodnocení rizik zohlední ales-poň takový rozsah a druhy zdrojů informací, které zajistí, že hodnocení rizik skutečně vypovídá o reálných rizicích spojených s činností instituce.

      (3)  Instituce v hodnocení rizik vždy zohlední

a)

povahu své obchodní činnosti,

b)

produkty a služby, které nabízí a poskytuje, a možnosti jejich zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

c)

rizika spojená s využitím nových technologií při své obchodní činnosti,

d)

rizika spojená s distribučními kanály, které využívá k nabízení a poskytování svých produktů a služeb, a

e)

opatření, která instituce aplikuje k řízení rizik.

      (4)  Instituce zaznamená postupy, které využila k sestavení svého hodnocení rizik, a důvody, na jejichž základě učinila závěry obsažené v hodnocení rizik.

Stanovení rizikového profilu a další postupy při vzniku a v průběhu obchodního vztahu a při uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah

§ 6

      Instituce v rámci svého systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy, podle kterých při vzniku obchodního vztahu a v jeho průběhu

a)

stanoví rizikový profil klienta a přitom zohlední

      1.  získané informace o klientovi,

      2.  instituci známé faktory zvyšující či snižující riziko spojené s klientem, obchodním vztahem či souvisejícím probíhajícím obchodem mimo obchodní vztah a

      3.  své vlastní hodnocení rizik a

b)

přijímá odpovídající opatření vůči klientovi v návaznosti na jeho rizikový profil.

§ 7

      (1)  Jako součást pravidel a postupů pro stanovení rizikového profilu klienta instituce určí faktory, které při stanovení rizikového profilu klienta zohledňuje, váhu jednotlivých faktorů a jejich vzá-jemné vztahy. Tato pravidla a postupy instituce zavede a uplatňuje způsobem, který zajistí účinné řízení rizik. Tímto není dotčena povinnost podle § 9 odst. 2.

      (2)  Mezi faktory, které instituce zohlední podle odstavce 1, pokud je to důvodné, patří zejména:

a)

země původu klienta, skutečného majitele a osoby, která je oprávněna jednat jménem klienta,

b)

země původu osoby, která má přímou nebo nepřímou účast v klientovi, který je právnickou osobou,

c)

země původu osoby, která je členem statutárního orgánu klienta, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu či má jinak možnost vykonávat vliv v klientovi, který je právnickou osobou,

d)

země, ze které nebo do které byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut předmět obchodu,

e)

vlastnická a řídicí struktura klienta, který je právnickou osobou,

f)

právní forma klienta,

g)

předměty činnosti nebo povolání klienta a jeho skutečného majitele,

h)

bydliště nebo sídlo klienta,

i)

chování klienta nebo osoby, která jej zastupuje, v rámci obchodu nebo obchodního vztahu,

j)

vlastnosti využívaných produktů a služeb, povaha obchodu nebo obchodního vztahu,

k)

vlastnosti využívaného distribučního kanálu a účast osob odlišných od klienta na obchodu nebo obchodním vztahu,

l)

původ peněžních prostředků klienta,

m)

původ majetku klienta a jeho skutečného majitele,

n)

informace o osobě, která je právnickou osobou a na které má klient přímou nebo nepřímou účast, či má jinak možnost v ní vykonávat vliv.

      (3)  Instituce v případě obchodního vztahu pravidelně kontroluje platnost a úplnost údajů o klientovi a případně aktualizuje rizikový profil klienta. Instituce ve svém systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje postupy pro provádění aktualizace rizikového profilu klienta a určí skutečnosti, na jejichž základě bude aktualizace vždy provedena. Instituce zároveň stanoví maximální pravidelné intervaly pro provádění aktualizace rizikového profilu klienta v závislosti na jeho rizikovém profilu. Instituce zaznamená informace o posouzení rizikového profilu klienta a provedení jeho aktualizace spolu s odůvodněním učiněných závěrů, a to i v případě, že došla k závěru, že není namístě učinit změny.

      (4)  Pokud instituce využívá automatizovaného systému k hodnocení rizikovosti klienta, musí mít možnost v odůvodněných případech změnit automatizovaně vygenerované hodnocení.

      (5)  V případě poskytování služeb spojených s životním pojištěním instituce při hodnocení rizik daného obchodního vztahu vždy zohlední i informace, které má k dispozici o osobě, která má právo na plnění ze životního pojištění.

      (6)  Instituce při stanovení rizikového profilu klienta v rámci obchodního vztahu zároveň zohlední i riziko spojené s probíhajícími, provedenými a zvažovanými obchody v rámci obchodního vztahu.

Kontrola klienta

§ 8

      (1)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje vůči klientovi v návaznosti na jeho rizikový profil opatření, která zajistí účinné řízení rizik, zejména aby instituce vždy měla dostatek informací k posouzení rizika spojeného s klientem, obchodem a obchodním vztahem, a aby byla schop-na identifikovat případný podezřelý obchod.

      (2)  V rámci opatření uplatňovaných vůči klientovi podle odstavce 1 instituce zavede a uplatňuje zejména postupy

a)

k rozhodování o uskutečnění či odmítnutí obchodu, nebo o navázání obchodního vztahu s klientem či ukončení již existujícího obchodního vztahu,

b)

pro provádění kontroly klienta, zejména rozsah a četnost prováděných opatření.

§ 9

      (1)  V případě rizikového profilu s vyšším rizikem vykonává instituce zesílenou kontrolu klienta v rozsahu a způsobem, který zajistí účinné řízení identifikovaného rizika.

      (2)  Zesílená kontrola klienta spočívá zejména v některém z následujících opatření nebo v jejich kombinaci:

a)

zesílené monitorování obchodního vztahu a obchodů v rámci obchodního vztahu,

b)

širší rozsah požadovaných informací,

c)

předchozí schválení navázání obchodního vzta-hu nebo provedení obchodu v rámci obchodního vztahu i mimo něj alespoň jedním zaměstnancem instituce, jehož funkční zařazení je o úroveň vyšší, než je funkční zařazení zaměstnance nebo zaměstnanců instituce podílejících se na předmětném obchodu s klientem, případně statutárním orgánem instituce nebo jím pověřené osoby k řízení instituce v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

d)

omezení přístupu k některým produktům a službám, které jsou podle posouzení instituce spojené s vyšším rizikem,

e)

požadavek, aby první platba byla provedena z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie,

f)

ověřování získaných informací z více důvěryhodných zdrojů nebo

g)

jiná odpovídající opatření v návaznosti na vlastnosti instituce a její činnosti.

      (3)  Instituce vždy stanoví u klienta rizikový profil s vyšším rizikem v případě identifikace některého z následujících faktorů zvýšeného rizika:

a)

některá ze zemí původu klienta, osoby oprávněné s institucí jednat jménem klienta, nebo některá ze zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a je takto označen v přímo použitelném předpise Evropské unie⁷) nebo je takto označen Finančním akčním výborem (FATF) ve veřejném prohlášení zveřejněném na jeho internetových stránkách,

b)

klient, osoba oprávněná s institucí jednat jménem klienta, skutečný majitel klienta, nebo, pokud je instituci známa, osoba, se kterou klient uskutečňuje obchod, konečný příjemce předmětu obchodu nebo skutečný majitel osoby, se kterou klient uskutečňuje obchod, je zapsán na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy sloužícími k provádění mezinárodních sankcí⁸),

c)

klient nebo jeho skutečný majitel jsou politicky exponované osoby, nebo je instituci známo, že jednají ve prospěch politicky exponované osoby,

d)

klient má neprůhlednou vlastnickou strukturu; o neprůhlednou vlastnickou strukturu se nejed-ná, pokud je klient právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobnému evropskému regulovanému trhu, pokud podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.

      (4)  Instituce uplatní vždy zesílenou kontrolu klienta v případě identifikace některého z následujících faktorů zvýšeného rizika:

a)

podle informací, které má instituce k dispozici, předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut ze stá-tu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a je takto označen v přímo použitelném předpise Evropské unie⁷) nebo je takto označen Finančním akčním výborem, nebo předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu,

b)

některý z předmětů činnosti klienta, který je právnickou osobou, je rizikový,

c)

jedná se o neobvykle složitý nebo objemný obchod, neobvyklý způsob obchodování, nebo obchod, u kterého není zřejmý jeho ekonomický a zákonný účel.

      (5)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad stanoví kritéria k určení, kdy se jedná o obchod ne- bo způsob obchodování podle odstavce 4 písm. c). Instituce dále zavede a uplatňuje pravidla a postupy k identifikaci takových obchodů a způsobů obchodování.

      (6)  V případě identifikace faktoru zvýšeného rizika uvedeného v odstavci 4 instituce uplatní alespoň opatření zesílené kontroly klienta podle odstavce 2 písm. b), zejména vždy zkoumá pozadí a účel takových obchodů a způsobu obchodování.

§ 10

      (1)  Instituce vždy bez zbytečného odkladu ověří informace, které má o klientovi k dispozici, pokud má pochybnosti o pravdivosti nebo správnosti dříve získaných informací.

      (2)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy, podle kterých při změně právní úpravy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo souvisejících právních předpisů ověřuje, zda množství a druh informací, které má k dispozici o svých stávajících klientech, i nadále splňuje požadavky nové právní úpravy, včetně pravidel a postupů k zajištění nápravy, je-li potřebná. Pokud právní předpis nestanoví jinak, může instituce při určení časového rámce, ve kterém vykoná toto ověření, zohlednit rizikový profil klienta.

§ 11

      (1)  Instituce vykonává kontrolu klienta v takovém rozsahu a takovým způsobem, aby byla schop-ná plně posoudit, pochopit a řídit rizika spojená s tímto klientem, obchodem nebo obchodním vztahem.

      (2)  Instituce učiní všechna opatření, která lze rozumně požadovat, ke zjištění všech zemí původu klienta, zemí původu jeho skutečného majitele a zemí původu osoby oprávněné s institucí jednat jménem klienta.

      (3)  V případě klienta, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, instituce získá informace o činnosti klienta postačující k porozumění této činnosti. Instituce zjistí a při posouzení rizika klienta, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, zohlední všechny činnosti vykonávané klientem.

      (4)  V zájmu pochopení řídicí struktury klienta, který je právnickou osobou, instituce zjistí vždy alespoň všechny osoby, které jsou členem statutárního orgánu klienta anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a tyto informace zaznamená.

      (5)  U fyzické osoby jednající nebo mající právo jednat za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu, který je právnickou osobou, instituce zjistí, ověří a zaznamená oprávnění, na jehož základě fyzická osoba za klienta jedná.

§ 12

Mezinárodní sankce

      (1)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k identifikaci faktoru zvýšeného rizika podle § 9 odst. 3 písm. b).

      (2)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k účinnému řízení rizik souvisejících s identifikací faktoru zvýšeného rizika podle odstavce 1. Tato pravidla a postupy zahrnují alespoň pravidla a postupy k naplnění povinností podle právních předpisů, které slouží k provádění mezinárodních
sankcí.
§ 13

Korespondenční vztahy

      (1)  Instituce zajistí, aby při vzniku korespondenčního vztahu s respondenční institucí podle § 25 odst. 1 zákona byly zdokumentovány povinnosti a odpovědnost každé jednotlivé instituce související s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

      (2)  Instituce se při vzniku korespondenčního vztahu, který umožňuje přístup klientů respondenční instituce ke korespondenčnímu účtu, ujistí a po dobu trvání tohoto vztahu se pravidelně, v intervalech nastavených podle § 7 odst. 3, dále ujišťuje, že

a)

respondenční instituce provedla identifikaci a kontrolu všech svých klientů, kteří mají přístup k účtu respondenční instituce, a

b)

respondenční instituce je na vyžádání schopna instituci poskytnout informace získané při identifikaci a kontrole svých klientů, kteří mají přístup k účtu respondenční instituce.

      (3)  Instituce vykonává průběžnou kontrolu a případnou aktualizaci informací o respondenční instituci, které má k dispozici na základě povinností uložených v § 25 odst. 2 zákona a v odstavcích 1 a 2.

§ 14

Převzetí identifikace

      Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k určení, zda je přijatelné převzetí identifikace podle § 11 zákona v návaznosti na identifikované riziko. Tato pravidla a postupy mohou obsahovat další opatření zajišťující odpovídající řízení rizik při převzetí identifikace.

§ 15

Zvláštní ustanovení o institucích, které jsou součástí skupiny

      (1)  Instituce, která je součástí skupiny, v rámci systému vnitřních zásad zohlední skupinové strategie a postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Systém vnitřních zásad instituce, která je součástí skupiny, rovněž zohlední další faktory spojené s účastí instituce ve skupině. Účast ve skupině a vlastnosti skupiny a její obchodní činnosti musí být zohledněny i v hodnocení rizik instituce.

      (2)  Instituce, která je součástí skupiny, v rámci systému vnitřních zásad zohlední také své individuální vlastnosti a rizika s nimi spojená. Tyto individuální vlastnosti zohlední i ve svém hodnocení rizik. Pokud je instituce součástí skupiny, která působí i v jiné zemi, než je Česká republika, zohlední vnitřní předpisy instituce pravidla a prostředí České republiky.

§ 16

Personální zajištění

      (1)  Instituce v rámci systému vnitřních zásad zavede a uplatňuje pravidla a postupy k zajištění, aby personální zdroje instituce byly přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jí vykonávaných činností a zajišťovaly účinné plnění povinností k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

      (2)  Postupy a zásady zajišťující odpovídající personální zdroje instituce v rozsahu podle odstavce 1 zahrnují alespoň

a)

určení okruhu zaměstnanců podílejících se na systému instituce k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně osob, které se mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody (dále jen ˙odpovědní zaměstnanci˙),

b)

postupy a zásady pro výběr odpovědných zaměstnanců stanovující alespoň požadavky na znalosti a zkušenosti odpovědných zaměstnanců odpovídající jejich pracovní náplni a zařazení,

c)

minimální frekvenci a způsob školení odpovědných zaměstnanců podle § 23 zákona.

§ 17

      (1)  Instituce zajistí, aby osoba, která vyhodnocuje podezřelé obchody,

a)

měla přístup ke všem informacím potřebným k vyhodnocení podezřelosti obchodu a

b)

měla přístup k informacím obsaženým v informačním systému instituce umožňujícím rychlé a účinné vyhledávání, sledování a vyhodnocování potřebných informací.

      (2)  Vyhledávání informací zajišťuje instituce automatizovaným způsobem, ledaže je to nepřiměřené její velikosti nebo rozsahu či povaze její obchodní činnosti.

§ 18

Zpětná rekonstruovatelnost

      (1)  Instituce zajistí, že schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti v rámci systému vnitřních zásad, včetně jejich důvodů, souvisejících odpovědností, pravomocí, podkladů a posouzení zprávy hodnotící činnost instituce v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 19 (dále jen ˙hodnotící zpráva˙), včetně procesu posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi či posouzení související s podáním oznámení o podezřelém obchodu, jsou zpětně rekonstruovatelné.

      (2)  K zabezpečení požadavku podle odstavce 1 instituce zavede a uplatňuje systém uchování informací v rozsahu podle § 16 zákona, který zahrnuje rovněž informace o zjištěních učiněných při kontrole klienta a při přezkoumávání obchodů a korespondenci vztahující se k obchodům a obchodním vztahům.

Hodnotící zpráva

§ 19

      (1)  Instituce v rámci vnitřních kontrolních činností nejméně jednou za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců vypracuje hodnotící zprávu, v níž zhodnotí, zda

a)

postupy a opatření, které instituce uplatňuje v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou dostatečně účinné, a zda

b)

byly v systému vnitřních zásad instituce v uplynulém období zjištěny nedostatky, a jaká rizika z toho mohou pro instituci plynout.

      (2)  Závěry a hodnocení obsažené v hodnotící zprávě musejí být řádně odůvodněny. Nezpracovává-li hodnotící zprávu kontaktní osoba podle § 22 zákona, obsahuje zpráva vyjádření kontaktní osoby k úplnosti a správnosti hodnotící zprávy.

      (3)  Instituce v hodnotící zprávě uvede statistické údaje o oznámeních o podezřelých obchodech za období, za které je zpracována. Kde je to vhodné, tyto údaje rozčlení podle organizačního uspořádání nebo podle obchodních činností instituce.

      (4)  V případě zjištění nedostatků v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu instituce v hodnotící zprávě uvede návrh na jejich odstranění.

§ 20

      (1)  Instituce vypracuje hodnotící zprávu nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po konci období, za které je zpracována.

      (2)  Má-li instituce statutární orgán, projedná tento orgán hodnotící zprávu nejpozději do konce čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po konci období, za které je zpracována, a vyjádří se ke zjiš-těným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým.

      (3)  Má-li instituce dozorčí radu, správní radu nebo kontrolní komisi, plní tyto povinnosti také tento orgán.

      (4)  V případě zahraniční instituce, která působí na území České republiky prostřednictvím své pobočky, organizační složky, nebo provozovny, plní tyto povinnosti vedoucí této pobočky, organizační složky, nebo
provozovny.
§ 21

      (1)  Hodnotící zprávu spolu s vyjádřením podle § 19 odst. 2 a § 20 instituce uchovává nejméně po dobu 5 let od konce období, za které je zpracována.

§ 22

Zrušovací ustanovení

      Zrušují se:

  1.  Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

  2.  Vyhláška č. 129/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

§ 23

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2018.




Guvernér:


Ing. Rusnok v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

³)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.

⁴)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/ /2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.

⁵)

Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

⁶)

Článek 6 odst. 1 až 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/ /70/ES.

⁷)

Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.

⁸)

Například zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů.