157

VYHLÁŠKA
ze dne 12. května 2003,
kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou
zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich,
jakož i další způsoby jejich označování






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 146/2002 Sb., (dále jen ,,zákon") pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich:

Oddíl 1

Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina

§ 1

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

čerstvým ovocem -- jedlé plody a semena stromů, keřů nebo bylin uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu,

b)

čerstvou zeleninou -- jedlé části, zejména kořeny, bulvy, listy, nať, květenství, plody jednoletých nebo víceletých rostlin uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu.

§ 2

Členění na skupiny a podskupiny

      V příloze č. 1 je uvedeno členění čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny na skupiny a podskupiny.

§ 3

Označování

      Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se čerstvé ovoce a čerstvá zelenina dále označí

a)

názvem podskupiny,

b)

třídou jakosti,

c)

názvem odrůdy, pokud tak stanoví předpis Evropských společenství o normách pro jed- notlivé druhy ovoce nebo zeleniny,²) nebo náz- vem odrůdy, pokud tak stanoví technická nor- ma,³)

d)

údajem o tom, že bylo čerstvé ovoce nebo čerstvá zelenina po sklizni ošetřeno konzervačními nebo jinými chemickými látkami.

§ 4

Požadavky na jakost

      Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se zařazují podle smyslových a fyzikálních požadavků do tříd jakosti, které jsou stanoveny předpisy Evropských společenství o normách pro jednotlivé druhy ovoce nebo zeleniny²) nebo technickou normou.³)

§ 5

Skladování

      Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina se skladují odděleně, v čistých, dobře větratelných prostorách, popřípadě v prostorách s řízenou atmosférou na dřevěných podlážkách.

Oddíl 2

Zpracované ovoce

§ 6

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

ovocem -- ovoce celé, čerstvé, zdravé, bez známek hniloby a plísní, obsahující všechny základní části, ve stadiu technologické zralosti, očištěné, zbavené nežádoucích cizích příměsí,

b)

zpracovaným ovocem -- potravina, jejíž charakteristickou složku tvoří ovoce a která byla upravena konzervováním, s výjimkou ovocného alkoholického a nealkoholického nápoje a zmrazeného ovoce,

c)

konzervací -- technologický proces, který vede k zachování požadované jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobku,

d)

sterilací -- tepelná úprava potlačující působení mikroorganismů ve výrobku po dobu uvedenou výrobcem,

e)

kompotem -- ovoce s nálevem nebo bez nálevu, v neprodyšně uzavřeném obalu, konzervované sterilací,

f)

džemem výběrovým (Extra) -- potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel,⁴) vody a nezahuštěné pulpy jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence,

g)

džemem -- potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody, pulpy a dřeně, nebo přírodních sladidel, vody a dřeně, jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence,

h)

marmeládou -- potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody a jedné nebo více surovin získaných z citrusových plodů, přivedené do vhodné rosolovité konzistence, přičemž za suroviny získané z citrusových plodů se považují pulpy, dřeně, šťávy, vodné extrakty a kůry,

i)

rosolem a rosolem výběrovým (Extra) -- potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel a šťávy, nebo ze směsi přírodních sladidel a vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce, přivedená do vhodné rosolovité konzistence,

j)

povidly -- potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce (jablek, hrušek, švestek), s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do polotuhé až tuhé konzistence s jemnými až hrubšími částicemi dužniny ovoce,

k)

klevelou -- potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce, s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do kašovité, roztékavé konzistence se zřetelnými hrubými částmi dužniny ovoce,

l)

ovocným protlakem -- potravina řídké až kašovité konzistence vyrobená z jedlé části ovoce (bez kůry, slupky, jader, pecek, jádřinců) propasírováním nebo obdobným procesem, s případným přidáním přírodních sladidel, konzervovaná snížením obsahu vody, sterilací nebo přidáním konzervačního prostředku anebo kombinací uvedených způsobů,

m)

sušeným ovocem -- ovoce konzervované sušením bez použití přírodních sladidel,

n)

směsí sušeného ovoce -- různé druhy sušeného ovoce, kde podí1 sušeného ovoce je nejméně 60 % hmotnostních,

o)

ovocem proslazeným (kandovaným ovocem) -- potravina konzervovaná zvýšením sušiny přídavkem přírodních sladidel,

p)

ovocem v lihu (ovocnou bowlí) -- potravina z čerstvého ovoce nebo sterilovaného ovoce, zalitého pitnou vodou, kvasným rafinovaným lihem⁵) nebo lihovinou, popřípadě s přidanými přírodními sladidly, popřípadě látkami určenými k aromatizaci,

q)

upraveným chlazeným čerstvým ovocem -- potravina z čerstvého celého nebo děleného ovoce s případným přidáním ovoce sterilovaného nebo zeleniny čerstvé nebo sterilované, uzavřená ve spotřebitelském obalu, určená k přímému použití,

r)

kaštanovým krémem -- potravina vyrobená ze směsi vody, přírodních sladidel a kaštanového protlaku získaného z plodů kaštanu jedlého (Castanea sativa),

s)

zázvorem -- jedlý kořen rostliny zázvoru v čerstvém nebo konzervovaném stavu, který je dovoleno sušit nebo uchovávat v sirupu,

t)

ovocnou dužninou (pulpou) -- jedlá část ovoce, podle potřeby bez kůry, slupky, jader, pecek a jádřinců, která je tvořena ovocem celým, nebo hrubě nakrájeným nebo rozdrceným, ale která nebyla rozmělněna na dřeň,

u)

ovocnou dření -- surovina získaná pasírováním jedlých částí ovoce podle potřeby zbaveného kůry, slupek, jader a pecek, která byla rozmělněna na dřeň propasírováním nebo obdobným procesem a je určená k dalšímu zpracování,

v)

vodním extraktem ovoce -- vodní výluh z ovoce, který s ohledem na ztráty nutně vzniklé při řádném zpracování obsahuje všechny ve vodě rozpustné složky použitého ovoce,

w)

cizími příměsmi -- všechny předměty nebo látky, které nenáleží k potravině,

x)

škůdcem -- živý nebo mrtvý živočich nebo jeho část v kterémkoliv stadiu vývoje živočicha.

§ 7

Členění na skupiny

      V příloze č. 2 je uvedeno členění zpracovaného ovoce na skupiny.

§ 8

Označování

      (1)  Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se zpracované ovoce dále označí

a)

použitým druhem nebo druhy ovoce v sestupném pořadí podle hmotnosti použité suroviny; u potravin definovaných v § 6 písm. f), g), h), i) a r) a vyrobených ze tří nebo více druhů ovoce může být údaj o druzích použitého ovoce nahrazen slovy ,,směs ovoce" nebo uvedením počtu použitých druhů ovoce,

b)

u ovoce v lihu (ovocných bowlí) obsahem etanolu v procentech objemových,

c)

názvem skupiny,

d)

u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), kaštanového pyré, povidel, klevel a ovocných protlaků, množstvím ovoce v gramech, které bylo použito pro výrobu 100 g hotového výrobku,

e)

u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), kaštanového pyré, povidel, klevel a ovocných protlaků, celkovým obsahem přírodních sladidel v gramech obsažených ve 100 g výrobku, přičemž uvedené číslo představuje množství stanovené refraktometricky při 20 °C u hotového výrobku s tolerancí +/-- 3 refraktometrické stupně,

f)

u džemů, džemů výběrových (Extra), marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), kaštanového pyré, povidel, klevel, přítomnost zbytkového oxidu siřičitého, jestliže jeho obsah ve výrobku je vyšší než 10 mg/kg,

g)

u kompotů s refraktometrickou sušinou nálevu do 18 % slovy ,,s nízkým obsahem cukru" nebo ,,bez přidaného cukru",

h)

u kompotů s refraktometrickou sušinou nálevu nad 18 % až do 22 % slovem ,,slazeno",

i)

u kompotů s refraktometrickou sušinou nálevu nad 22 % slovy ,,s vysokým obsahem cukru".

      (2)  Sušené bobule hroznů révy vinné lze označovat pouze názvem ,,Rozinky" nebo ,,Hrozinky".

      (3)  Upravené čerstvé chlazené ovoce se vždy na obalu určeném pro spotřebitele označí

a)

datem použitelnosti,

b)

teplotou skladování.

      (4)  Označení ,,rosolová marmeláda" lze použít pro marmelády, pokud výrobek neobsahuje žádnou nerozpustnou hmotu citrusových plodů, s výjimkou malého množství jemně krájené kůry citrusů.

      (5)  U zpracovaného ovoce určeného pro výrobu pekařských výrobků nebo cukrářských výrobků smí být v jeho názvu použito spojení ,,s džemem", ,,s marmeládou", ,,s rosolem", ,,s kaštanovým krémem" nebo obdoba těchto spojení pouze za předpokladu, že zpracované ovoce odpovídá podmínkám vyplývajícím z § 6 písm. f), g), h), i) a r) a fyzikálním a chemickým požadavkům na jakost podle tabulky 1 v příloze č. 4.

      (6)  Přípustné záporné hmotnostní odchylky spotřebitelského balení jsou uvedeny v příloze č. 3.
§ 9

Požadavky na jakost

      (1)  Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 4 tabulkách 1 a 2.

      (2)  Smyslové požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 4 tabulkách 3 a 4.

      (3)  Ovoce v lihu (ovocná bowle) musí obsahovat nejméně 13 % objemových kvasného etanolu a musí vykazovat nejméně 18 % refraktometrické sušiny.

      (4)  V sušeném ovoci se nesmí vyskytovat škůdci.


§ 10

Technologické požadavky

      (1)  Minimální hmotnostní podíl ovoce v 1 kg potraviny je uveden v příloze č. 2.

      (2)  Při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) vyrobených z jiných druhů ovoce než citrusových může být přidána šťáva a kůra z citrusových plodů.

      (3)  Džem výběrový (Extra) z šípků, malin, ostružin, černého rybízu, borůvek, červeného rybízu lze vyrábět pouze z nezahuštěného protlaku příslušného ovoce nebo nezahuštěný protlak může tvořit část vsádkové hmotnosti ovoce.

      (4)  Džem výběrový (Extra) a džem z citrusových plodů lze vyrábět jen z celých plodů citrusu nakrájených na proužky nebo na plátky.

      (5)  Při výrobě džemu výběrového (Extra) a rosolu výběrového (Extra) nelze mísit jablka, hrušky, slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata s jiným ovocem.

      (6)  Při výrobě džemu a džemu výběrového (Extra) z šípků, jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív, rebarbory lze přidávat červené ovocné šťávy.

      (7)  Při výrobě džemu a rosolu z jahod, malin, angreštu, červeného rybízu, slív lze přidávat šťávu z červené řepy.

      (8)  Podíl ovoce pro výrobu rosolu a rosolu výběrového (Extra) při použití vodných extraktů z ovoce se vypočítá odečtením hmotnosti vody použité pro výrobu vodných extraktů od celkové hmotnosti vodného extraktu.

      (9)  K džemu, džemu výběrovému (Extra), rosolu a rosolu výběrovému (Extra) z kdoulí se smí přidat list pelargónie vonné (Pelargonium odoratissimum).

      (10)  K potravinám definovaným v § 6 písm. f), g), h), i) a r) lze přidávat lihoviny, víno, desertní (likérové) víno, ořechy, aromatické byliny, koření, vanilku, vanilin, vanilkové extrakty a med⁴) jako částečnou nebo úplnou náhradu přírodního sladidla, jedlé tuky a oleje jako látky zabraňující pěnění a tekutý pektin.

      (11)  Při výrobě marmelády lze přidávat éterické oleje z citrusových plodů.

      (12)  Ovocné suroviny definované v § 6 písm. a), t), u) a v) mohou být zpracovány

a)

zahříváním, chlazením nebo zmrazením,

b)

sublimačním sušením (sušením za mrazeného stavu), nebo

c)

zahušťováním do míry technicky možné.

      (13)  Meruňky a slívy určené pro výrobu džemu výběrového (Extra) mohou být zpracovány také jinými dehydratačními procesy, než je sublimační sušení.

      (14)  Citrusová kůra může být přechovávána v nálevu.

      (15)  U kompotu může pH dosahovat hodnoty nejvýše 4,0.

      (16)  Sušina sušeného ovoce musí činit nejméně 70 %, u sušených švestek nejméně 67 %.

      (17)  Cizí příměsi u sušeného ovoce mohou činit nejvýše 0,5 % hmotnostních.

      (18)  Je-li refraktometrická sušina ovoce proslazeného (kandovaného ovoce) nižší než 70 %, je nutno potravinu ještě konzervovat dalším konzervačním procesem.

§ 11

Uvádění do oběhu

      (1)  Sušené ovoce a ovoce proslazené (kandované ovoce) nebalené se skladuje při relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70 %.

      (2)  Sušené ovoce a ovoce proslazené (kandované ovoce) nebalené se skladuje a přepravuje odděleně od látek s výraznými pachy a vůněmi.

      (3)  Upravené chlazené čerstvé ovoce se skladuje, přepravuje a nabízí k prodeji při teplotách od 0 °C do 5 °C.

Oddíl 3

Zpracovaná zelenina

§ 12

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

zeleninou -- zelenina celá, čerstvá, zdravá, bez známek hniloby a plísní, očištěná, zbavená nežádoucích cizích příměsí,

b)

zpracovanou zeleninou -- výrobky, jejichž charakteristickou složku tvoří zelenina včetně oliv a které byly upraveny konzervováním, s výjimkou zeleninových nealkoholických nápojů, dresinků, studených omáček a zeleniny zmrazené,

c)

sterilovanou zeleninou -- výrobek s nálevem v neprodyšně uzavřeném obalu, konzervovaný sterilací,

d)

zeleninou mléčně kvašenou -- výrobek konzervovaný působením bakterií mléčného kvašení,

e)

zeleninovým protlakem -- potravina řídké až kašovité konzistence s případnými jemnými nebo hrubšími kousky použitých surovin vyrobená z jedlých částí zeleniny (bez slupek, jader) propasírováním nebo obdobným procesem, konzervovaná snížením obsahu vody, přidáním soli, sterilací nebo přidáním konzervačního prostředku, popřípadě kombinací uvedených způsobů, s přidanými přírodními sladidly nebo náhradními sladidly,

f)

sušenou zeleninou -- potravina konzervovaná sušením bez použití přírodních sladidel nebo náhradních sladidel,

g)

zeleninou proslazenou nebo kandovanou -- potravina konzervovaná zvýšením sušiny přídavkem přírodních sladidel,

h)

zeleninou v soli -- zelenina konzervovaná přídavkem jedlé soli,

i)

chemicky konzervovanou zeleninou -- potravina konzervovaná přídavkem chemického konzervačního prostředku,

j)

upravenou chlazenou čerstvou zeleninou -- potravina z čerstvé celé nebo dělené zeleniny s případným přidáním zeleniny sterilované, čerstvého nebo sterilovaného ovoce a ochucujících přísad, uzavřená ve spotřebitelském obalu, určená k přímému použití,

k)

zeleninou v octu -- zelenina zalitá kvasným octem tak, aby výsledná koncentrace kyseliny octové činila nejméně 4 % hmotnostní.

§ 13

Členění na skupiny

      V příloze č. 5 je uvedeno členění zpracované zeleniny na skupiny.

§ 14

Označování

      (1)  Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se zpracovaná zelenina dále označí

a)

botanickým názvem použitého druhu zeleniny podle § 3 písm. c), pokud není zahrnut v názvu výrobku,

b)

použitým druhem nálevu (např. sladkokyselý, slanokyselý, kořeněný, slaný),

c)

názvem skupiny,

c)

údajem, zda se jedná o zeleninový výrobek pálivý nebo silně pálivý,

d)

u sterilovaného hrášku, cibulky, okurek, zda se jedná o hrášek, cibulku, okurky velikostně tříděné s uvedením velikostní třídy zpracované zeleniny, popřípadě zda se jedná o zeleninu velikostně netříděnou,

e)

u upravené chlazené čerstvé zeleniny a zeleniny mléčně kvašené

      1.  datem použitelnosti,

      2.  teplotou skladování.

      (2)  Přípustné záporné hmotnostní odchylky spotřebitelského balení jsou uvedeny v příloze č. 8 tabul- ce 1.

      (3)  Přípustné odchylky od stanovených hmotnostních podílů jednotlivých složek zeleniny u zeleninových salátů a směsí jsou uvedeny v příloze č. 8 tabulce 2.

§ 15

Požadavky na jakost

      (1)  Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 6.

      (2)  Smyslové požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 7.

      (3)  V sušené zelenině a směsích sušené zeleniny se nesmí vyskytovat škůdci.

§ 16

Technologické požadavky

      (1)  U sterilovaných zeleninových výrobků, jejichž pH je nižší nebo rovno 4,0, se musí dosáhnout prohřátí obsahu spotřebitelského balení na 80 až 90 °C.

      (2)  U sterilovaných zeleninových výrobků, jejichž pH je vyšší než 4,0, se musí dosáhnout prohřátí obsahu spotřebitelského balení nejméně na 121,1 °C nebo volit takový sterilační postup, aby došlo k usmrcení vegetativních forem mikroorganismů a jejich spór.

§ 17

Uvádění do oběhu

      (1)  Sušená a proslazená nebo kandovaná zelenina nebalená se skladuje při teplotě nejvýše 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70 %, u sušené zeleniny nejvýše 65 %.

      (2)  Sušená a proslazená nebo kandovaná zelenina se skladuje a přepravuje odděleně od látek s výraznými pachy a vůněmi; s výjimkou sušené a proslazené nebo kandované balené zeleniny v obalu určeném pro spotřebitele.

      (3)  Upravená chlazená čerstvá zelenina se skladuje a přepravuje při teplotách od 0 °C do 5 °C.

Oddíl 4

Suché skořápkové plody

§ 18

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

suchými skořápkovými plody -- plody nebo jejich semena uvedené pod písmeny b) až k), v surovém nebo upraveném stavu, ve skořápce nebo jako jádra,

b)

vlašskými ořechy -- suché plody ořešáku vlašského a jeho odrůd,

c)

lískovými ořechy -- suché plody lísky,

d)

sladkými mandlemi -- suché plody mandloně obecné,

e)

pistáciovými ořechy -- sušená semena plodů pistácie pravé,

f)

jádry kešu ořechů -- semena plodů ledvinovníku západního,

g)

arašídy (burskými oříšky) -- plody odrůd podzemnice olejné,

h)

para ořechy (brazilskými ořechy) -- semena juvie ztepilé,

i)

kokosovými ořechy -- plody palmy kokosové,

j)

piniovými oříšky -- semena borovice pinie,

k)

pekanovými ořechy -- suché plody ořechovce pekanového.

§ 19

Členění na skupiny a podskupiny

      V příloze č. 9 je uvedeno členění suchých skořápkových plodů na skupiny a podskupiny.

§ 20

Označování

      (1)  Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se suché skořápkové plody dále označí názvem skupiny a podskupiny; u kokosových ořechů a směsí suchých skořápkových plodů pouze názvem podskupiny.

      (2)  Přípustné záporné hmotnostní odchylky spotřebitelského balení jsou uvedeny v příloze č. 10.

§ 21

Požadavky na jakost

      (1)  Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 11.

      (2)  Smyslové požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 12 nebo v předpise Evropských společenství o obchodních normách pro ořechy ve skořápce;⁶) přípustné odchylky od smyslových požadavků jsou uvedeny v technických normách.⁷)

      (3)  Suché skořápkové plody nesmí obsahovat škůdce.


Oddíl 5

Houby

§ 22

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

houbami -- jedlé čerstvé plodnice vyšších hub uvedené v příloze č. 13,

b)

čerstvými houbami volně rostoucími -- houby získané sběrem v prostředí přirozeném jejich výskytu, které nejsou starší než tři dny ode dne sběru,

c)

čerstvými houbami pěstovanými -- houby získané pěstováním v podmínkách uměle vytvořených, které nejsou starší než pět dní ode dne sběru,

d)

sušenými houbami -- houby upravené sušením, u nichž obsah vody činí nejvýše 12 % a jednotlivé druhy hub jsou makroskopicky určitelné,

e)

konzervovanými houbami -- houby upravené, zejména sterilací a zmrazováním,

f)

ostatními výrobky z hub -- houby upravené, zejména drcením, mletím, granulací a extrakcí.

§ 23

Členění na skupiny a podskupiny

      V příloze č. 14 je uvedeno členění hub na skupiny a podskupiny.

§ 24

Označování

      Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se označí

a)

čerstvé houby volně rostoucí a čerstvé houby pěstované českým názvem hub podle přílohy č. 13 a datem sběru,

b)

čerstvé houby volně rostoucí dobou použitelnosti do tří dnů ode dne sběru,

c)

čerstvé houby pěstované dobou použitelnosti do pěti dnů ode dne sběru,

d)

pěstované žampiony i třídou jakosti,

e)

výrobky z hub a ostatní výrobky z hub názvem podskupiny a českým názvem použitých druhů hub podle přílohy č. 13.

§ 25

Požadavky na jakost

      (1)  Čerstvé houby volně rostoucí a čerstvé houby pěstované, s výjimkou pěstovaných žampionů, musí být pevné konzistence, dobře na sucho očištěné, bez cizích příměsí a nečistot. Houby nesmějí být přestárlé, plesnivé, zapařené a nadměrně vlhké. Mohou být rozděleny nejvýše jedním řezem, klobouk však musí být spojen s třeněm. Loupání klobouků hub není dovoleno s výjimkou klouzků.

      (2)  Pěstované žampiony musí splňovat požadavky stanovené předpisem Evropského společenství o normě pro pěstované houby.⁸)

      (3)  U hub uvedených v odstavci 1 se dovoluje perforace do 10 % povrchu plochy řezu, nejvýše však tři otvory, a menší poškození plodnic úlomky nebo požerky na dvou místech. Poškozených hub může být nejvýše 5 %, přičemž poškozenými houbami se rozumí houby, kterým chybí více než čtvrtina klobouku nebo v nichž se vyskytují škůdci.

      (4)  U sušených hub se dovoluje 10 % hmotnosti perforovaných.

§ 26

Uvádění do oběhu

      (1)  Čerstvé houby volně rostoucí se skladují a přepravují při teplotách od 0 °C do 10 °C, pouze v jedné vrstvě.

      (2)  Čerstvé houby pěstované se skladují a přepravují při teplotách od 0 °C do 6 °C balené a zabalené k přímému prodeji nejvýše ve dvou vrstvách; nebalené, volně ložené nejvýše ve třech vrstvách.

      (3)  Sušené houby se skladují při teplotě nejvýše 20 °C a relativní vlhkosti nejvýše 65 %.

      (4)  Čerstvé houby pěstované mohou být baleny nebo zabaleny jen v prodyšné fólii.

      (5)  Sušené houby musí být uváděny do oběhu balené nebo zabalené.

Oddíl 6

Brambory a výrobky z nich

§ 27

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

bramborami konzumními -- hlízy brambor odrůd a kříženců Solanum tuberosum L.,

b)

bramborami konzumními ranými -- brambory konzumní sklízené před dosažením úplné zralosti hlíz se snadno odstranitelnou slupkou bez loupání,

c)

bramborami konzumními pozdními -- brambory konzumní sklízené po dosažení úplné zralosti hlíz s dobře vyvinutou a pevnou slupkou,

d)

odrůdou s podlouhlými hlízami -- brambory konzumní s průměrnou délkou hlízy alespoň dvojnásobně větší, než je průměrná šířka hlízy,

e)

bramborami konzumními žlutomasými -- brambory s hlízami žluté až světle žluté dužniny,

f)

bramborami konzumními bělomasými -- brambory s hlízami bílé dužniny,

g)

varným typem -- označení konzistenčních vlastností odrůd hlíz brambor konzumních pozdních, který určuje vhodnost kuchyňského užití,

h)

zdravými hlízami -- hlízy brambor konzumních nevykazující na povrchu nebo v dužnině vady způsobující nevhodnost jejich použití, zejména hnědou, suchou a mokrou hnilobu, změny barvy nebo konzistence dužniny,

i)

příměsmi -- hrubá ulpělá zemina na slupce hlízy, odpadlá zemina, odpadlé klíčky, nať, kameny,

j)

zelenými hlízami -- hlízy konzumních brambor se zeleným vybarvením, které pokrývá více než 1/8 povrchu hlíz,

k)

strupovitými hlízami -- hlízy konzumních brambor s obecnou strupovitostí pokrývající více než 1/4 povrchu hlíz,

l)

popraskanými, prasklými nebo pohmožděnými hlízami -- poškození hlíz, které u konzumních brambor raných zasahuje hlouběji než 3,5 mm a u konzumních brambor pozdních zasahuje hlouběji než 5 mm do dužniny,

m)

výrobky z brambor -- výrobky z brambor konzumních upravené technologickým procesem, zejména loupáním, konzervací, smažením, vařením, drcením a sušením, pro přímou spotřebu nebo další kuchyňskou úpravu.

§ 28

Členění na skupiny

      (1)  Brambory konzumní se člení na skupiny

a)

brambory konzumní rané,

b)

brambory konzumní pozdní.

      (2)  V příloze č. 15 je uvedeno členění výrobků z brambor na skupiny.

§ 29

Označování

      Kromě údajů uvedených v zákoně a v prováděcím právním předpisu¹) se

a)

brambory konzumní označí názvem skupiny a odrůdou; při dovozu se označí i zemí původu,

b)

u brambor konzumních pozdních označí užití podle varného typu uvedeného v příloze č. 16 tabulce 4,

c)

u brambor konzumních raných označí barva dužniny, tvar hlíz a popřípadě označení ,,drobné",

d)

výrobky z brambor označí názvem skupiny.

§ 30

Požadavky na jakost

      (1)  Brambory konzumní musí být odrůdově jednotné a nesmějí obsahovat příměsi nad rámec přípustných odchylek uvedených v příloze č. 16.

      (2)  Hlízy brambor konzumních musí vzhledem odpovídat deklarované odrůdě, musí být zdravé, celé, čisté, pevné, růstem nepopraskané a nedeformované, bez nadměrné povrchové vlhkosti, bez vnějších i vnitřních vad zhoršujících celkový vzhled, musí mít jakostní a uchovatelné hlízy, být bez hniloby, hnědých skvrn vzniklých teplem, mechanických prasklin nebo pohmožděnin, bez zeleného vybarvení, obecné a prašné strupovitosti, dutosti a rzivosti hlíz, nenamrzlé a prosté cizích pachů a příchutí.

      (3)  Hlízy brambor konzumních pozdních musí mít dále vyvinutou pevnou slupku, nesmí mít klíčky delší než 3 mm a nesmí vykazovat šedé, modré nebo černé skvrny pod slupkou zasahující do hloubky dužniny nad 5 mm. Přípustné odchylky hlíz jakostně neodpovídajících jsou uvedeny v příloze č. 16.

      (4)  Požadavky na velikost nebo hmotnost hlíz brambor konzumních:






Ukazatel
Brambory
konzumní ranéBrambory
konzumní rané
,,drobné"Brambory konzumní pozdní kulovitého nebo oválného tvaruvelikost hlíz (mm)větší než 28menší než 28 větší než 17větší než 35hmotnost hlíz (g)větší než 20menší než 20
větší než 5nestanoví se






      (5)  Pro hlízy podlouhlých odrůd brambor konzumních pozdních se požadavky na velikost nestanoví.

      (6)  Povolené odchylky na velikost nebo hmotnost hlíz brambor konzumních jsou uvedeny v příloze č. 16.

      (7)  Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost výrobků z brambor jsou uvedeny v příloze č. 17.

§ 31

Uvádění do oběhu

      (1)  Před balením do spotřebitelských obalů mohou být hlízy brambor konzumních upravovány praním nebo kartáčováním.

      (2)  Předsmažené výrobky a vařené výrobky z brambor se uvádějí do oběhu pouze zchlazené nebo zmrazené.

§ 32

Přechodné ustanovení

      Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 33

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se:

1.

Vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich.

2.

Vyhláška č. 92/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich.

§ 34

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.




Ministr:


Ing. Palas v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem ,,e", ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb.

²)

Například: Nařízení Komise č. 2001/2396/ES ze 7. prosince 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro pór a které zrušuje nařízení č. 89/1076/EHS. Nařízení Komise č. 2001/1799/ES z 12. září 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro citrusové plody, ve znění nařízení č. 2002/453/ES, a které zrušuje nařízení č. 89/920/EHS. Nařízení Komise č. 2001/1619/ES ze 6. srpna 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro jablka a hrušky a kterým se mění nařízení č. 89/920/EHS. Nařízení Komise č. 2001/1615/ES ze 7. srpna 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro melouny cukrové a kterým se mění nařízení č. 97/1093/ES. Nařízení Komise č. 2001/1543/ES z 27. července 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro saláty, endivii kadeřavou letní a eskariol a které zrušuje nařízení č. 88/79/EHS. Nařízení Komise č. 2001/1508/ES z 24. července 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro cibuli kuchyňskou a kterým se mění nařízení č. 83/2213/EHS. Nařízení Komise č. 2001/1135/ES z 8. června 2001, kterým se mění ustanovení o rozměrech, uvádění na trh a označování daných obchodními normami a kterým se mění nařízení č.  97/659/ES. Nařízení Komise č. 2001/912/ES z 10. května 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro fazolové lusky. Nařízení Komise č. 2000/851/ES z 27. dubna 2000, kterým se stanoví obchodní norma pro meruňky a které zrušuje nařízení č. 91/1108/EHS a nařízení č. 98/1010/ES. Nařízení Komise č. 2000/790/ES ze 14. dubna 2000, kterým se stanoví obchodní norma pro rajčata a které zrušuje nařízení č. 83/78/EHS. Nařízení Komise č. 2002/2137/ES z 29. listopadu 2002, kterým se stanoví obchodní norma pro stolní hrozny révy vinné a kterým se mění nařízení č. 1999/2789/ES. Nařízení Komise č. 1999/2561/ES z 3. prosince 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro hrachové lusky, ve znění nařízení č. 2001/532/ES. Nařízení Komise č. 1999/2377/ES z 9. listopadu 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro chřest. Nařízení Komise č. 1999/2335/ES z 3. listopadu 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro broskve a nektarinky a které zrušuje nařízení č. 90/3596/ES. Nařízení Komise č. 1999/1257/ES z 17. května 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro papriku zeleninovou, ve znění nařízení č. 2000/2706/ES. Nařízení Komise č. 1999/1168/ES z 3. června 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro švestky, ve znění nařízení č. 2000/848/ES. Nařízení Komise č. 1999/730/ES ze 7. dubna 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro mrkev a kterým se mění nařízení č. 89/920/EHS. Nařízení Komise č. 1998/963/ES ze 7. května 1998, kterým se stanoví obchodní normy pro květák a artyčoky, ve znění nařízení č. 2001/1135/ES a nařízení č. 1999/2551/ES. Nařízení Komise č. 1997/2288/ES z 18. listopadu 1997, kterým se stanoví obchodní norma pro česnek a které zrušuje nařízení č. 10/65/EHS. Nařízení Komise č. 1997/1093/ES z 16. června 1997, kterým se stanoví obchodní normy pro melouny cukrové a melouny vodní, ve znění nařízení č. 2001/1615/ES. Nařízení Komise č. 1997/831/ES ze 7. května 1997, kterým se stanoví obchodní norma pro avokádo, ve znění nařízení č. 1999/1167/ES. Nařízení Komise č. 1994/2257/ES ze 16. září 1994, kterým se stanoví norma jakosti pro banány, ve znění nařízení č. 1996/ /1135/ES a nařízení č. 1997/386/ES. Nařízení Komise č. 1990/410/EHS ze 16. února 1990, kterým se stanoví norma jakosti pro kiwi, ve znění nařízení č. 1992/ /305/EHS a nařízení č. 1997/888/ES. Nařízení Komise č. 1987/1677/EHS z 15. června 1988, kterým se stanoví norma jakosti pro okurky, ve znění nařízení č. 1997/888/ES. Nařízení Komise č. 1987/1591/ES z 5. června 1987, kterým se stanoví normy jakosti pro zelí hlávkové a kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, celer řapíkatý, špenát a pro švestky, ve znění nařízení č. 2000/1135/ES, nařízení č. 1992/658/ /EHS, nařízení č. 1997/888/ES a nařízení č. 1991/1168/EHS. Nařízení Komise č. 1987/899/EHS z 30. března 1987, kterým se stanoví normy jakosti pro třešně a jahody, ve znění nařízení č. 2002/843/ES, nařízení č. 1992/658/EHS a nařízení č.  1997/888/ES. Nařízení Komise č. 1983/2213/EHS z 28. července 1983, kterým se stanoví normy jakosti pro cibuli a rychlené puky čekanky salátové, ve znění nařízení č. 2001/1508/ES, nařízení č.  1987/1654/EHS, nařízení č.  1991/1872/EHS, nařízení č. 1991/3439/EHS, nařízení č.  1992/658/EHS, nařízení č.  1997/888/ES a nařízení č. 1997/2390/ES. Nařízení Komise č. 1981/1292/EHS z 12. května 1981, kterým se stanoví norma jakosti pro pór, lilek a cukety, ve znění nařízení č. 2001/1135/ES a nařízení č. 1997/888/ES. Nařízení Komise č. 1999/1455/ES z 1. července 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro papriku zeleninovou.

³)

Například: ČSN 46 3010 Ovoce čerstvé. Jádrové ovoce. ČSN 46 3022 Švestky, slívy, renklódy a mirabelky. ČSN 46 3023 Třešně a višně. ČSN 46 3030 Ovoce čerstvé. Bobulové ovoce a lesní plody. ČSN 46 3032 Borůvky. ČSN 46 3033 Maliny. ČSN 46 3050 Skořápkové ovoce čerstvé. ČSN 46 3051 Kaštany jedlé. ČSN 46 3060 Čerstvé jižní plody. Citrusové plody a ananas. ČSN 46 3063 Fíky čerstvé. ČSN 46 3064 Čerstvé jižní plody. Ostatní plody tropů a subtropů (tomel). ČSN 46 3065 Čerstvé jižní plody. Ostatní plody tropů a subtropů (karambola, papája). ČSN 46 3066 Anona. ČSN 46 3069 Mango. ČSN 46 3085 Kokosové ořechy čerstvé. ČSN 46 3110 Zelenina čerstvá. Košťálová zelenina. ČSN 46 3111 Brokolice. ČSN 46 3120 Zelenina čerstvá. Kořenová zelenina. ČSN 46 3122 Křen. ČSN 46 3123 Ředkvička. ČSN 46 3124 Černý kořen. ČSN 46 3130 Zelenina čerstvá. Listová zelenina. ČSN 46 3135 Pekingské zelí. ČSN 46 3136 Reveň. ČSN 46 3142 Vyluštěná hrachová zrna. ČSN 46 3150 Zelenina čerstvá. Plodová zelenina. ČSN 46 3151 Cukety. ČSN 46 3152 Lilek. ČSN 46 3160 Zelenina čerstvá. Cibulová zelenina. ČSN 46 3172 Kopr. ČSN 46 3173 Fenykl sladký.

⁴)

Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s  cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

⁵)

Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č.  22/2000 Sb.

⁶)

Například: Nařízení Komise č. 2002/1284/ES z 15. července 2002, kterým se stanoví obchodní norma pro   lískové ořechy ve skořápce. Nařízení Komise č. 2001/175/ES z 26. ledna 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro vlašské ořechy ve   skořápce.

⁷)

ČSN 46 3092 Vlašské ořechy ve skořápce. ČSN 46 3083 Jádra vlašských ořechů. ČSN 46 3086 Lískové ořechy ve skořápce. ČSN 46 3087 Jádra lískových ořechů. ČSN 46 3088 Mandle slané ve skořápce. ČSN 46 3089 Jádra slaných mandlí. ČSN 46 3080 Pistácie ve skořápce. ČSN 46 3081 Jádra pistácií a jádra pistácií bez slupek. ČSN 46 3082 Para ořechy. ČSN 46 3090 Doporučená terminologie pro normy na suché a sušené ovoce a definice vad.

⁸)

Nařízení Komise č. 2002/982/ES ze 7. června 2002, kterým se stanoví obchodní norma pro pěstované houby.