545

VYHLÁŠKA
      ze dne 12. prosince 2002
o postupu při provádění pozemkových úprav
a náležitostech návrhu pozemkových úprav






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 27 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,zákon"):

POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ POZEMKOVîCH ÚPRAV

§ 1

Příprava řízení o pozemkových úpravách

      (1)  Pozemkový úřad¹) zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci, budou-li výsledky pozemkových úprav sloužit k obnově katastrálního operátu.²)

      (2)  Potřebnými doklady, zajišťovanými v rámci přípravných prací bezúplatně,³) jsou zejména:

a)

aktualizovaný soubor geodetických informací a aktualizovaný soubor popisných informací katastrálního operátu, popřípadě operáty bývalého pozemkového katastru a navazující operáty přídělového a scelovacího řízení, v potřebném rozsahu a ve formě, v níž jsou vedeny nebo uschovány, a dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací,⁴)

b)

přídělové listiny nebo rozhodnutí, popřípadě jiné doklady podle zvláštních právních předpisů,⁵) které mohou být využity pro upřesnění nebo rekonstrukci přídělového řízení v pozemkových úpravách,⁶)

c)

mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek⁷) a mapy komplexního průzkumu půd,

d)

schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a územní rozhodnutí,⁸)

e)

dostupné podklady, rozbory a informace o stavu území a záměrech jeho využití včetně provedených terénních průzkumů, například ohledně poměrů v oblasti vod (ochranná pásma vodních zdrojů, zranitelné oblasti a další), nadzemních a podzemních zařízení, ochrany půdy, dopravy, územních systémů ekologické stability a hodnocení krajinného rázu, a dříve zpracované projekty pozemkových úprav,

f)

ověřené údaje o poloze rozvodných sítí a liniových staveb,

g)

ortofotomapy, letecké a satelitní snímky, údaje základní báze geografických dat a registr produkčních bloků, který je součástí Integrovaného administrativního a kontrolního systému.

§ 2

Úvodní jednání

      (1)  Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) následuje úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav. Oznámení o svolání úvodního jednání se doručuje do vlastních rukou osob uvedených v § 7 zákona.

      (2)  Na úvodním jednání se poskytují přítomným účastníkům informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách. Pokud nebude na úvodním jednání zvolen sbor zástupců vlastníků pozemků,⁹) pozemkový úřad na základě většinového názoru přítomných vlastníků určí místo, od něhož bude měřena vzdálenost pozemků, nebude-li možno měřit vzdálenost od původní used-losti.¹⁰)

§ 3

Podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení

      (1)  Podrobný průzkum terénu se provede v celém obvodu pozemkových úprav, a pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se i v lokalitách na něj navazujících tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, krajinného prostředí a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení,¹¹) nové polohové uspořádání pozemků a změny pozemků podle jejich druhů.

      (2)  Podrobný průzkum terénu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména:

a)

způsob současného užívání pozemků a označení jejich hranic,

b)

dopravní zatížení, technický stav všech komunikací včetně jejich součástí a příslušenství a přístup na pozemky,

c)

degradace půdy, heterogenita pozemků, zjištění projevů vodní a větrné eroze (například smyvy, zamokření, dráhy soustředěného odtoku vody, rýhy, strže, deflace, akumulace); současný stav eroze se dokladuje výpočtem míry erozního ohrožení,

d)

technický a funkční stav odvodnění a závlah pozemků, stav koryt vodních toků a vodních děl umístěných v těchto korytech z hlediska možnosti odvádění povrchových vod z povodí vodního toku, technický a funkční stav vodních nádrží,

e)

rozmístění a stav všech prvků sloužících k ochraně proti vodní a větrné erozi, rozmístění a stav ochranné zeleně a dalších prvků významných pro tvorbu a ochranu krajiny včetně uchování krajinného rázu (například větrolamy, meze, dřeviny rostoucí mimo les),

f)

výskyt skládek odpadů, sloupů elektrického vedení, studní, popřípadě dalších specifických zvláštností území,

g)

potřeba zúrodňovacích opatření, asanačních opatření na degradovaných a kontaminovaných půdách.

      (3)  Podrobným průzkumem terénu, ke kterému jsou přizváni zástupci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, státní správy lesů a popřípadě dalších dotčených orgánů, se zjišťuje též nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a současně se posuzuje možnost změny druhů pozemků. Stanoviska dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků se zaznamenají do protokolu.

      (4)  Při podrobném průzkumu terénu se vedle map katastru nemovitostí využijí zejména státní mapy 1:5000 odvozené, popřípadě další podklady.

      (5)  Výsledky podrobného terénního průzkumu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.

§ 4

Určení obvodu pozemkových úprav

      Pozemkový úřad postupuje při určení obvodu pozemkových úprav tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu (§ 2 a 3 zákona), s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu. V obvodu pozemkových úprav jsou pozemky dotčené řešením podle § 2 zákona, které lze směňovat, jakož i pozemky, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací a které nejsou směňované.¹²)

§ 5

Zjišťování průběhu hranic pozemků

      (1)  Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic¹³) minimálně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.¹⁴)


      (2)  Ke zjišťování průběhu hranic se zvou vlastníci pozemků v případech, kdy je jejich účast potřebná pro vyjasnění vlastnické hranice v terénu. Tvoří-li hranici obvodu pozemkových úprav hranice obce, zvou se vždy zástupci sousedních obcí. Jestliže hranici tohoto obvodu tvoří hranice zastavěné nebo zastavitelné části obce, zvou se všichni dotčení vlastníci. Vlastníci a popřípadě zástupci obcí jsou zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem. Neúčast pozvaných není překážkou pro zjišťování průběhu hranic a využití zjištěných výsledků.

      (3)  Jestliže se současným průběhem hranic v terénu dotčení vlastníci pozemků pozvaní podle odstavce 2 souhlasí, potvrdí svým podpisem protokol o výsledku zjišťování průběhu hranic; jeho součástí je náčrt se zobrazením skutečného průběhu hranic vyhotovený na kopii katastrální mapy. Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.¹⁵)

      (4)  Pro stanovení postupu při zjišťování průběhu hranic se postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁴) s výjimkou postupu vyplývajícího z odstav-ců 1 až 3. Výsledky zjišťování průběhu hranic potvrdí v protokolu předseda komise¹³) podpisem.

§ 6

Vyrovnání a změna hranice katastrálního území

      (1)  Při změně hranice katastrálního území (dále jen ,,změna hranice"), například při jejím vyrovnání v důsledku přizpůsobení trase liniové stavby, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁶) Změna hranice není změnou správního území ve smyslu zvláštního právního předpisu.¹⁷)

      (2)  Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak veliká část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v do-tčené části sousedního katastrálního území.

§ 7

Zeměměřické činnosti

      (1)  Při výkonu zeměměřických činností a při stanovení charakteristik a kritérií přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy¹⁸) se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁹)

      (2)  Výměra území v obvodu pozemkových úprav se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální²⁰) s kódem 3 Charakteristiky kvality podrobných bodů.²¹)

      (3)  Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou zvláštním právním předpisem.²²)

      (4)  Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí stanovenou mezní odchylku,²²) opraví se součty výměr směňovaných parcel v soupise nároků vlastníků pozemků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn.

      (5)  Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku,²²) zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území nebo výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.²³)

      (6)  V případě pozemků v obvodu pozemkových úprav, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací, se provede zjišťování hranic a jejich zaměření, aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup ve smyslu § 8 odst. 1 zákona dle zvláštního právního předpisu.²⁴) Tvoří-li tyto nesměňované pozemky územní celek, potom budou zjištěny a zaměřeny hranice všech parcel, popřípadě bude použit výsledek transformace mapy původního pozemkového katastru a mapy katastru nemovitostí na zaměření skutečného stavu.

      (7)  Při podrobném měření polohopisu se zaměřují nad rámec obsahu katastrální mapy v nezbytném rozsahu i prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav (například drenážní šachty, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů) a podle potřeby se doplní i výškopisný obsah.

§ 8

Zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků

      (1)  Soupis nároků vlastníků pozemků²⁵) se vyhotoví do tabulky podle bodu 6 písm. a) přílohy. Neuvádí se v něm cena dřevin rostoucích mimo les (například náletové porosty na pozemku), pokud tak bylo s vlastníkem pozemku dohodnuto. V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje (například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků řízení ve smyslu § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 9 odst. 13 zákona); upřesněný nárok se dotčenému vlastníkovi znovu doručí.²⁶)

      (2)  Při zpracování soupisu nároků vlastníků pozemků lze přistoupit k vypořádání spoluvlastnictví²⁷) na základě písemné dohody spoluvlastníků opatřené úředně ověřenými podpisy a pokud takový postup není v rozporu s cílem pozemkových úprav.

      (3)  Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky ve smyslu uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.

§ 9

Plán společných zařízení

      (1)  Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků;²⁸) v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhů pozemků, jichž se netýkají navrhovaná společná opatření. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků.


      (2)  Plán společných zařízení se nezpracovává, jde-li o jednoduché pozemkové úpravy prováděné za účelem upřesnění nebo rekonstrukce přídělu²⁹) nebo když nebudou navrhována žádná společná zařízení.

      (3)  Výsledky podrobného průzkumu terénu podle § 3 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů³⁰) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se projedná s těmito orgány na kontrolním dni.³¹)

      (4)  V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik, posoudí se možnost retence území ve vztahu k ochraně vody. Současný stav i případný návrh protierozních opatření se posuzuje na základě výpočtu průměrné ztráty půdy a jeho porovnání s přípustnou hodnotou ztráty půdy stanovenou podle hloubky půdního profilu. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Zájmy ochrany půdy, vody a krajiny mají přednost před jinými požadavky na pozemky. V návrhu protierozních opatření mají přednost opatření agro-technická a organizační před technickými.

      (5)  Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které v rámci pozemkových úprav byly vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu²⁷) a jsou uvedeny v bodu 7 písm. b) přílohy.

      (6)  Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány²⁸) již vyjádřily.

      (7)  Realizací prvků územního systému ekologické stability podle plánu společných zařízení se rozumí výsadba porostu a péče o něj po dobu 3 let od jeho výsadby.

      (8)  Při navrhování a realizaci společného zařízení v místě, kde se již nachází drenážní systém, podzemní vedení nebo zařízení apod., je třeba postupovat tak, aby nedošlo k porušení funkce těchto zařízení.

§ 10

Návrh nového uspořádání pozemků

      (1)  Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se nepřihlíží k požadavkům vlastníků pozemků, pokud jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení a stanoveným způsobem využití území. Souhlas vlastníka s navrženým výsledným uspořádáním jeho pozemků³²) je vyjádřen podpisem na příslušném formuláři podle bodu 8 písm. a) přílohy. Nesouhlasí-li vlastník s novým uspořádáním pozemků, pozemkový úřad posoudí důvod jeho nesouhlasu a znovu s ním ve věci jedná; jednání, při kterém vlastník nesouhlasí s novým uspořádáním pozemků, se prokazuje o tom pořízeným zápisem.

      (2)  Při uspořádání nových pozemků se v rámci kritéria vzdálenosti³³) přihlíží k tomu, aby zejména liniová stavba (například dálnice, silnice, železniční dráha) nebo vodní tok se nestaly překážkou z hlediska skutečné dostupnosti pozemku.

      (3)  Návrh nových parcel a jejich označování musí odpovídat požadavkům zvláštního právního předpisu.¹⁹) Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.²⁰)

      (4)  Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.

      (5)  Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se bere v úvahu aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí; způsob a četnost aktualizace vychází z potřeb, které vyplynou v průběhu pozemkových úprav.

      (6)  V případě uplatněných připomínek k vystavenému návrhu pozemkových úprav³⁴) pozemkový úřad postupuje tak, že připomínky posoudí, popřípadě projedná s dotčenými vlastníky, a se svým stanoviskem tyto vlastníky písemně seznámí. Pokud vlastník s návrhem vyslovil souhlas, ale později při jeho vystavení uplatnil námitky, kterým však nebude možno vyhovět, pozemkový úřad ověří, zda vlastník s návrhem nadále souhlasí, nebo zda svůj souhlas bere zpět.

      (7)  Mapová část návrhu pozemkových úprav se zpracovává v software podle požadavku pozemkového úřadu; pro předání tomuto úřadu se vyhotovuje i grafická forma.

      (8)  Výsledky pozemkových úprav způsobilé podle zvláštního právního předpisu,³⁵) které slouží pozemkovému úřadu pro zpracování obnoveného katastrálního operátu, se předávají katastrálnímu úřadu.³⁵)

§ 11

Pozemkové úpravy vyvolané stavební činností

      Jsou-li pozemkové úpravy vyvolány stavebníkem,³⁶) zpracuje se studie, na základě které se stanoví rozsah území dotčeného činností stavebníka a jeho podíl na nákladech pozemkových úprav. K výběru zpracovatele studie pozemkový úřad přizve stavebníka.

§ 12

Náležitosti návrhu pozemkových úprav

      Náležitosti návrhu pozemkových úprav jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.

§ 13

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.




Ministr:


Ing. Palas v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 19 a 20 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 15a zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb. § 13 až 17 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

³)

§ 20 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb.

⁴)

§ 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 120/2000 Sb.

⁵)

Například zákon č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, a zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.

⁶)

§ 4 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb.

⁷)

§ 2 vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

⁸)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

§ 5 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb.

¹⁰)

§ 10 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb.

¹¹)

§ 9 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.

¹²)

§ 3 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb.

¹³)

§ 9 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb.

¹⁴)

§ 50 a 51 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.

¹⁵)

§ 14 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 120/2000 Sb.

¹⁶)

§ 19 a 20 vyhlášky č. 190/1996 Sb.

¹⁷)

§ 15 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

Bod 12 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

¹⁹)

Vyhláška č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

²⁰)

§ 18 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb.

²¹)

Bod 12.15 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

²²)

Bod 13.2 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.

²³)

§ 58a písm. e) vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

²⁴)

§ 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 120/2000 Sb.

²⁵)

§ 8 zákona č. 139/2002 Sb.

²⁶)

§ 8 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb.

²⁷)

§ 9 odst. 13 zákona č. 139/2002 Sb.

²⁸)

§ 9 odst. 10 zákona č. 139/2002 Sb.

²⁹)

§ 4 odst. 2 a § 13 zákona č. 139/2002 Sb.

³⁰)

§ 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb.

³¹)

§ 9 odst. 20 zákona č. 139/2002 Sb.

³²)

§ 9 odst. 17 zákona č. 139/2002 Sb.

³³)

§ 10 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb.

³⁴)

§ 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb.

³⁵)

§ 58c vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

³⁶)

§ 17 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb.