277

VYHLÁŠKA
ze dne 12. října 2015
o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění
příslušníků bezpečnostních sborů






      Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví podle § 104 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů:

§ 1

Základní ustanovení

      Tato vyhláška stanoví výši náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání, postup při určení její výše v jednotlivých případech a postup při vydávání lékařského posudku.

§ 2

Náhrada za bolest

      (1)  Náhrada za bolest se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanovené v příloze č. 1 ne-bo 2 této vyhlášky, a to za bolest, její léčení nebo při odstraňování jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené újmou na zdraví příslušníka (dále jen ˙poškozený˙).

      (2)  Pokud není bodové ohodnocení bolesti uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení, s nímž lze podle povahy posuzovanou bolest nejblíže srovnávat.

§ 3

Náhrada za ztížení společenského uplatnění

      (1)  Náhrada za ztížení společenského uplatnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v příloze č. 3 nebo 4 této vyhlášky, a to za následky újmy na zdraví, které jsou trvalého rázu a které mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě. Jde zejména o jeho uplatnění v rodinném, politickém, kulturním a sportovním životě, a to včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, s přihlédnutím k věku poškozeného v době vzniku újmy na zdraví (dále jen ˙následky˙). Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

      (2)  Pokud není bodové ohodnocení posuzovaných následků uvedeno v příloze č. 3 nebo 4 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení, s nímž lze podle povahy posuzované ztížení společenského uplatnění nejblíže srovnávat.

Určení bodového ohodnocení pro stanovení výše náhrady v jednotlivých případech

§ 4

      (1)  Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí rozsah akutní fáze poškození zdraví. Je-li bodové ohodnocení bolesti stanoveno rozmezím bodů, přihlíží se zejména k rozsahu a způsobu poškození zdraví, jeho závažnosti, k průběhu léčení, a to včetně náročnosti použité léčby, a ke vzniklým komplikacím.

      (2)  Bodové ohodnocení bolesti lze provést až v době ustálení zdravotního stavu.

      (3)  Počet bodů bodového ohodnocení bolesti způsobené několikanásobným poškozením zdraví téhož orgánu nebo části těla nesmí za období do dosažení ustáleného zdravotního stavu převýšit počet bodů

a)

za anatomickou nebo funkční ztrátu orgánu nebo části těla, nebo

b)

za poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla s nejvyšším bodovým ohodnocením bolesti.

      (4)  Bodové ohodnocení bolesti z důvodu operace u zlomenin kostí nebo operace u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k této vyhlášce. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest.

      (5)  Bodové ohodnocení bolesti způsobené drtivým poraněním, které vede do 24 hodin od služebního úrazu ke ztrátě orgánu nebo části těla, se provádí jen jedenkrát, a to podle položky týkající se takového orgánu nebo části těla přílohy č. 1 k této vyhlášce s nejvyšším počtem bodů.

§ 5

      (1)  Při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění se hodnotí závažnost poškození zdraví, jeho předpokládaný vývoj a průběh léčení.

      (2)  Pokud byla poškozenému pro dřívější ztížení společenského uplatnění již přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění a má-li být přiznána znovu pro nastalé zhoršení tohoto ztížení, které při dřívějším hodnocení nebylo předpokládáno, poskytne se pouze rozdíl mezi již dříve přiznaným a nově zjištěným ztížením společenského uplatnění.

      (3)  Pokud společenské uplatnění poškozeného bylo již ztíženo předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s posuzovanou újmou na zdraví, hodnotí se pouze následky, které vznikly újmou na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu.

§ 6

      (1)  Pokud újma na zdraví způsobená služebním úrazem nebo nemocí z povolání vedla

a)

ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina, se bodové ohodnocení s ohledem na rozsah a tíži komplikací při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla,

b)

k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin, se bodové ohodnocení zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla.

      (2)  Pokud lze újmu na zdraví hodnotit podle více položek stanovených v přílohách této vyhlášky, bodové ohodnocení těchto položek se sčítá. Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti se hodnotí a odškodňuje jako nová bolest.

§ 7

Výše náhrady

      (1)  Výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení uvedeného v lékařském posudku.

      (2)  Hodnota 1 bodu činí 250 Kč¹).

Lékařský posudek

§ 8

      (1)  Lékařský posudek vydává u

a)

služebního úrazu registrující poskytovatel zdravotních služeb, a nemá-li posuzovaná osoba registrujícího poskytovatele, jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství²),

b)

nemoci z povolání poskytovatel zdravotních služeb v oboru pracovního lékařství, který je na základě povolení Ministerstva zdravotnictví oprávněn uznávat nemoci z povolání³).

      (2)  Lékařský posudek se vydává u

a)

bolesti, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený,

b)

ztížení společenského uplatnění, jakmile lze zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo k poškození zdraví.

      (3)  Lékařský posudek o dalším ztížení společenského uplatnění lze vydat v případě významného zhoršení následků nebo jejich značné progrese, které nebylo možno při jejich předchozím ohodnocení předpokládat.

      (4)  Lékařský posudek vydává posuzující lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovního lé- kařství, který je lékařem poskytovatele podle odstavce 1.

§ 9

      (1)  Posuzující lékař vydává lékařský posudek na základě lékařské prohlídky a písemných informací ošetřujících lékařů poskytujících poškozenému zdravotní služby související s újmou na zdraví.

      (2)  V lékařském posudku se vedle údajů stanovených jiným právním předpisem⁴) uvádí:

a)

podklady, na základě kterých posuzující lékař dospěl k závěru svého ohodnocení,

b)

položky příloh této vyhlášky, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno,

c)

odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení.

      (3)  Pro vydání a další nakládání s lékařským posudkem se použijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího poskytování specifických zdravotních služeb a s tím spojený výkon státní správy obdobně²).


§ 10

Přechodné ustanovení

      Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a nebyl-li do dne nabytí účinnosti této vyhlášky vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle této vyhlášky.

§ 11

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.




Ministr:


Chovanec v.
r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 277/2015
Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 277/2015
Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 277/2015
Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 277/2015 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

²)

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

³)

§ 61 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.

⁴)

Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.