289

VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2007
o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty,
které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 48/2006 Sb., (dále jen ,,zákon") k provedení § 18 odst. 6, § 20 odst. 8, § 21 odst. 7, § 22 odst. 2 písm. a), § 24 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 5, § 27 odst. 4 písm. b) a § 53 odst. 6 písm. a) zákona:


ČÁST PRVNÍ

VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÜ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÜ PRODUKTY, KTERÜ NEJSOU UPRAVENY PŘÍMO POUŽITELNîMI PŘEDPISY EVROPSKîCH SPOLEČENSTVÍ

HLAVA 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství¹) a upravuje

a)

veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi,

b)

veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů určených k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jakož i potravin živočišného původu, poživatelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování (dále jen ,,poživatelné po úpravě") a způsob označování masa, které pochází z tohoto území nebo jeho části,

c)

veterinární požadavky na sběrná místa,

d)

veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat v tržnicích a na tržištích, pro sezónní prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud tyto činnosti jsou součástí jejich prodeje,

e)

veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata, a na jejich uspořádání a vybavení,

f)

která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích,

g)

lhůtu, ve které lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává,

h)

podrobnější pravidla pro přímé dodávání malých množství masa drůbeže a králíků poražených v hospodářství chovatelem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která dodává toto maso konečnému spotřebiteli jako čerstvé maso, ulovené volně žijící zvěře lovcem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele, syrového mléka a čerstvých vajec v místě výroby výrobcem konečnému spotřebiteli, a co se rozumí tímto malým množstvím,

i)

podrobnosti způsobu označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a veterinární podmínky jejich uvolňování do oběhu,

j)

obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení (dále jen ,,podnik"), způsob a lhůty oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace podniku,

k)

obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu,

l)

postup při odběru vzorků a údaje, které obsahuje protokol o provedeném odběru vzorků a o zjištěných nedostatcích.

§ 2

      Potraviny živočišného původu, posouzené jako poživatelné po úpravě, musí být zpracovány bez zbytečného prodlení v souladu se stanovenými veterinárními podmínkami a nesmí být použity k vytváření zásob.
§ 3

      (1)  Jestliže krajská veterinární správa povolila, aby byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny do oběhu potraviny živočišného původu, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením přijatým vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců [§ 18 odst. 2 písm. b), odst. 3 zákona], musí být tyto produkty

a)

podrobeny ošetření, které zabrání zavlečení nebo rozšíření uvedené nákazy prostřednictvím jejich uvádění do oběhu, a to v podniku schváleném pro tento účel,

b)

před ošetřením získány, zpracovány, skladovány a přepravovány prostorově nebo časově odděleně od potravin živočišného původu, které splňují všechny veterinární požadavky,

c)

zřetelně označeny,

d)

přepravovány z území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, způsobem a za podmínek stanovených krajskou veterinární správou.

      (2)  Ošetření potravin živočišného původu uvedených v odstavci 1 se provádí v souladu s přílohou č. 1 k této vyhlášce.

      (3)  Není-li stanoveno jinak, označování čerstvého masa uvedeného v odstavci 1 se provádí tak, aby oválná značka zdravotní nezávadnosti stanovená předpisy Evropských společenství²) byla diagonálně překryta křížem, tvořeným dvěma rovnými čarami, jejichž průsečík je uprostřed otisku razítka; údaje na otisku razítka zůstávají čitelné. Označení může být provedeno rovněž pomocí jediného razítka, které má oválný tvar, šířku nejméně 6,5 cm a výšku 4,5 cm a na kterém jsou dobře čitelné následující údaje:

a)

v horní části velkými písmeny psaný název nebo kód ISO České republiky ,,CZ",

b)

ve střední části veterinární schvalovací číslo jatek,

c)

v dolní části velkými písmeny psaná zkratka ,,ES",

d)

dvě rovné čáry křížící se pod pravým úhlem uprostřed razítka tak, že údaje na otisku razítka zůstávají čitelné.

Písmena musí být vysoká nejméně 0,8 cm, číslice musí být vysoké nejméně 1 cm. Razítko musí obsahovat též údaje, podle nichž lze zjistit, který úřední veterinární lékař prohlídku masa provedl. Označení musí být provedeno za přímého dohledu úředního veterinárního lékaře kontrolujícího provádění veterinárních požadavků.

      (4)  Čerstvé drůbeží maso nebo maso pernaté zvěře ve farmovém chovu získané porážkou drůbeže nebo pernaté zvěře ve farmovém chovu, která pochází z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením přijatým vzhledem k výskytu newcastleské choroby nebo aviární influenzy, jakož i mleté maso, strojně oddělené maso, masné polotovary obsahující takové maso a masné výrobky, které obsahují takové maso a nebyly podrobeny ošetření podle přílohy č. 1, se označují alternativní značkou³), jejíž vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 4

      Postup při odběru vzorků živočišných produktů pro účely státního veterinárního dozoru a údaje, které obsahuje protokol o provedeném odběru vzorků, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

HLAVA 2

VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PODNIKY, VE KTERÝCH SE ZACHÁZÍ SE ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY, KTERÉ NEJSOU UPRAVENY PŘÍMO POUŽITELNÝMI PŘEDPISY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

§ 5

Sběrná místa

      Sběrné místo, na kterém se ulovená volně žijící zvěř uchovává v souladu s hygienickými požadavky stanovenými zákonem, touto vyhláškou a předpisy Evropských společenství⁴), musí mít

a)

chladírnu s vhodným zařízením pro měření teploty,

b)

vhodný prostor k bezpečnému ukládání čisticích a dezinfekčních prostředků.

HLAVA 3

VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA TRŽNICE, TRŽIŠTĚ A SAMOSTATNÁ PRODEJNÍ MÍSTA, VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÁ PRAVIDLA PRO PRODEJ ZVÍŘAT NA TĚCHTO MÍSTECH

§ 6

Pravidla pro prodej zvířat na tržnicích a tržištích

      (1)  V tržnici nebo na tržišti je možno prodávat jen živá selata, jehňata a kůzlata o živé hmotnosti do 15 kg, drůbež patřící do rodů kur, krůta, perlička, kachna a husa, holuby, králíky, ryby a zvířata v zájmovém chovu s výjimkou zvířat nebezpečných druhů⁵), jestliže jsou tato zvířata uvedena v tržním řádu a

a)

jsou určena k dalšímu chovu, nebo

b)

produkty získané z těchto zvířat s výjimkou zvířat v zájmovém chovu jsou určeny ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.

      (2)  Zabíjení a další opracovávání těl zvířat, která mohou být prodávána v tržnici, je možné jen za předpokladu, že to umožňuje tržní řád a že pro tyto účely má tržnice vhodné prostory a vybavení, zejména

a)

snadno omyvatelnou a dezinfikovatelnou spádovou plochu s odpadní kanalizační vpustí,

b)

dostatečný přívod pitné vody, podle možnosti teplé,

c)

odpovídající zařízení, nástroje a pracovní pomůcky (stůl na porcování masa, paličku na omračování zvířat, nože, ochranné prostředky apod.),

d)

nepropustnou, uzavíratelnou a označenou nádobu na vedlejší živočišné produkty.

      (3)  K prodeji živých ryb je třeba doklad o tom, kde byly posledně sádkovány.

Požadavky na samostatná prodejní místa a pravidla pro sezónní prodej živých ryb na těchto místech

§ 7

      (1)  Samostatné prodejní místo určené k sezónnímu prodeji živých ryb musí být umístěno a vybaveno tak, aby zacházení s rybami odpovídalo zásadám ochrany zdraví zvířat a požadavkům na jejich pohodu a aby veškeré činnosti spojené s prodejem ryb byly prováděny v odpovídajících hygienických podmínkách.

      (2)  Samostatné prodejní místo uvedené v odstavci 1 musí být

a)

umístěno tak, aby byl zajištěn co nejsnazší odtok odpadních vod do kanalizace a aby nedocházelo k roztékání odpadní vody při manipulaci s rybami,

b)

vybaveno prodejním pultem s omyvatelnou, dobře čistitelnou a dezinfikovatelnou pracovní deskou a dostatečně velkými káděmi na uchovávání živých ryb.

      (3)  Pro sezónní prodej živých ryb na samostatném prodejním místě platí § 6 odst. 3 obdobně.

§ 8

      Jsou-li ryby na samostatném prodejním místě také zabíjeny, kuchány a porcovány, popřípadě jinak upravovány, musí být na tomto místě také

a)

dobře čistitelná a dezinfikovatelná pracovní deska, nože, palička na omračování ryb a stěrky,

b)

dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu a odvod odpadní vody do kanalizace,

c)

nepropustné, uzavíratelné a označené nádoby na pevné vedlejší živočišné produkty (vnitřnosti, žábry apod.).

HLAVA 4

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ K PŘEPRAVĚ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

§ 9

      (1)  Je-li k přepravě živočišných produktů vyžadováno veterinární osvědčení (§ 27 odst. 1 zákona), je třeba požádat o jeho vydání alespoň 12 hodin před jejich nakládáním.

      (2)  Jde-li o přepravu zvěřiny ze sběrného a prohlížecího místa, je provázena veterinárním osvědčením vystaveným na základě její veterinární prohlídky po ulovení. V ostatních případech je veterinární osvědčení vystaveno úředním veterinárním lékařem na základě prohlídky živočišných produktů provedené před jejich naložením.

      (3)  Není-li stanoveno jinak, doba platnosti veterinárního osvědčení uvedeného v odstavci 1 činí 72 hodin od jeho vydání.

HLAVA 5

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY A NA ZACHÁZENÍ S NIMI A PRAVIDLA PRO PŘÍMÉ DODÁVÁNÍ MALÝCH MNOŽSTVÍ MASA A ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

§ 10

Čerstvé drůbeží maso

      (1)  Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích

a)

přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,

b)

do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění ,,Maso není veterinárně vyšetřeno -- určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele".

      (2)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej.

      (3)  Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání podle odstavce 1, se považuje maso z nejvýše 10 kusů drůbeže v průběhu 1 týdne celkem.

      (4)  Čerstvé drůbeží maso, které je prodáváno nebo dodáváno konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1, nesmí být uváděno dále do oběhu.

§ 11

Čerstvé králičí maso

      (1)  Chovatel, který chová králíky v malém, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích

a)

přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,

b)

do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění ,,Maso není veterinárně vyšetřeno -- určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele".

      (2)  Při prodeji čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být oddělována hlava od těla.

      (3)  Ustanovení § 10 odst. 2 až 4 platí pro čerstvé králičí maso obdobně.

§ 12

Zvěřina

      (1)  Uživatel honitby nebo účastník lovu (dále jen ,,lovec") může prodávat nebo dodávat ulovenou volně žijící zvěř v kůži nebo peří (dále jen ,,zvěř"), vyšetřenou proškolenou osobou, v malých množstvích

a)

přímo konečnému spotřebiteli,

b)

do maloobchodní prodejny v rámci příslušného kraje⁶), která ji prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být ke zvěři prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění ,,Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou -- určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele".

      (2)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej.

      (3)  Za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) podle odstavce 1, se považuje nejvýše 30 % kusů lovcem skutečně odlovené zvěře ročně.

      (4)  Zvěř, která je prodávána nebo dodávána konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1, nesmí být dále uváděna do oběhu.

§ 13

Syrové mléko

      (1)  Syrové mléko nesmí být uváděno do oběhu k přímé lidské spotřebě s výjimkou jeho prodeje v hospodářství přímo konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích (dále jen ,,přímý prodej syrového mléka").

      (2)  Předmětem přímého prodeje syrového mléka může být pouze syrové mléko, které

a)

pochází od zdravého zvířete z hospodářství úředně prostého tuberkulózy a úředně prostého nebo prostého brucelózy⁷), jež nevykazuje žádné příznaky nakažlivého onemocnění přenosného mlékem na člověka,

b)

bylo získáno hygienickým způsobem v hospodářství, v němž jsou dodržovány hygienické požadavky stanovené zákonem a požadavky uvedené v odstavci 3.

      (3)  Hygienické požadavky na výrobu syrového mléka, požadavky na prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na hygienu personálu stanovené předpisy Evropských společenství⁸) platí pro hospodářství, z něhož pochází syrové mléko, které je předmětem přímého prodeje, obdobně.

      (4)  Předmětem přímého prodeje syrového mléka nemůže být syrové ovčí a kobylí mléko.

      (5)  Přímý prodej syrového mléka musí být prováděn v místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je na viditelném místě upozornění ,,Syrové mléko, před použitím převařit". Je-li z hospodářství dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového mléka oddělena od mléčnice.

      (6)  Není-li syrové mléko určené k přímému prodeji prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení.

      (7)  Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti⁹) daného spotřebitele.

§ 14

Čerstvá vejce

      (1)  Čerstvá vejce, která jsou předmětem přímého prodeje chovatelem konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nesmí být dále uváděna do oběhu.

      (2)  Čerstvá vejce, dodávaná chovatelem v malých množstvích do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele, musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.

      (3)  Čerstvá vejce podle odstavců 1 a 2 mohou být prodána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž doba minimální trvanlivosti je 28 dnů od data snášky.

      (4)  Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být prodána chovatelem v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti přímo jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje nejvýše 60 vajec.

      (5)  Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny uvedené v odstavci 2, se považuje nejvýše 60 vajec v průběhu 1 týdne.

§ 15

Včelí produkty

      (1)  Včelí produkty mohou být uváděny do oběhu,

a)

jestliže pocházejí od včelstva, v němž se nevyskytují mor včelího plodu nebo hniloba včelího plodu,

b)

jde-li o med, propolis nebo mateří kašičku, jestliže pocházejí od zdravého včelstva.

      (2)  Med musí být vykupován, přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu. Nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření.

      (3)  Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě do 0 °C.

      (4)  Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny na území příslušného okresu, v němž má chovatel trvalý pobyt nebo pobyt nebo v němž se nachází stanoviště včel, která zásobuje přímo konečného spotřebitele (§ 20 odst. 5 zákona), se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.

      (5)  Med prodávaný nebo dodávaný konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 4 nesmí být uváděn dále do oběhu.

HLAVA 6

VETERINÁRNÍ PODMÍNKY UVOLŇOVÁNÍ DO OBĚHU JATEČNÝCH ZVÍŘAT POUŽITÝCH K POKUSNÝM ÚČELŮM

§ 16

      Jde-li o jatečné zvíře, které bylo použito k pokusným účelům, k získání biologických materiálů k výrobě léčivých přípravků nebo k jejich klinickému ověřování, může být poraženo k lidské spotřebě, jen jestliže bylo veterinární prohlídkou před poražením ověřeno zejména, že

a)

uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,

b)

zvíře nevykazuje klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,

c)

uplynulo nejméně 7 dnů po očkování zvířete umrtvenými mikroorganizmy, anebo nejméně 21 dnů po jeho očkování živými mikroorganizmy.

HLAVA 7

OZNAČOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ URČENÝCH K UVÁDĚNÍ POUZE DO TUZEMSKÉHO OBĚHU

§ 17

      (1)  Maso jatečného skotu včetně telat, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které bylo posouzeno jako

a)

poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 4 cm,

b)

poživatelné po úpravě

      1.  z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků zejména se zřetelem na druh a povahu nákazy, rizika jejího šíření a jejího nebezpečí pro zdraví lidí, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 4 cm se dvěma rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed kruhové značky a údaje na značce jsou dobře čitelné,

      2.  z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního vyšetření a posouzení, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 4 cm, překrytým dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají kruhovou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,

c)

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

      (2)  Označení masa uvedené v odstavci 1 se umísťuje na vnějším povrchu jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby -- je-li toto tělo děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři části -- každý díl včetně drobů byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.

      (3)  Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. c) se provádí tak, aby toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.


§ 18

      Maso jatečného skotu, u něhož byla zjištěna cysticerkóza, která však není důvodem pro posouzení tohoto masa jako nepoživatelného, se označuje -- vedle označení pozastavovacím štítkem -- otiskem písmene ,,U" o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci.

§ 19

      (1)  Maso jatečné drůbeže, které bylo posouzeno jako

a)

poživatelné, se označuje značkou zdravotní nezávadnosti kruhového tvaru o průměru 2 cm,

b)

poživatelné po úpravě

      1.  z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků, se označuje naříznutím obou prsních svalů, zasahujícím až k prsní kosti, a naříznutím stehenní svaloviny, zasahujícím až ke stehenní kosti, anebo identifikační značkou kruhového tvaru o průměru 2 cm se dvěma rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed kruhové značky a údaje na značce jsou dobře čitelné,

      2.  z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků, se označuje naříznutím obou prsních svalů, zasahujícím až k prsní kosti, anebo identifikační značkou kruhového tvaru o průměru 2 cm, překrytou dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají kruhovou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,

c)

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě obarvením. Označování se provádí tak, aby toto maso nemohlo být zneužito.

      (2)  Jde-li o maso ve velkém balení, označuje se identifikační značkou kruhového tvaru nikoli však o průměru 2 cm, ale o průměru nejméně 4 cm.

      (3)  Označení uvedené v odstavci 1

a)

se umísťuje

      1.  na prvním nebo dalším obalu, anebo viditelně pod prvním nebo dalším obalem jednotlivě balených jatečně opracovaných těl. Označení na prvním nebo dalším obalu musí být provedeno tak, aby bylo při otevření tohoto obalu zničeno, anebo musí být tento obal uzavřen tak, aby nemohl být po otevření použit opětovně,

      2.  na jatečně opracovaném těle nebaleném do prvního obalu jednotlivě otiskem razítka nebo na nálepku (etiketu nebo štítek) určenou k jednorázovému použití,

      3.  na prvním nebo dalším obalu, anebo viditelně pod prvním nebo dalším obalem částí jatečně opracovaných těl nebo drobů balených pro spotřebitele. Označení na prvním nebo dalším obalu musí být provedeno tak, aby bylo při otevření tohoto obalu zničeno, anebo musí být tento obal uzavřen tak, aby nemohl být po otevření použit opětovně,

b)

se umísťuje na vnější povrch velkého balení obsahujícího jatečně opracovaná těla, části opracovaných těl nebo droby.

      (4)  Pro označování masa jatečných zajícovců platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně s tím, že se neuplatňuje způsob označování naříznutím svaloviny. Označení se umísťuje na jatečně opracované tělo, na obal nebo nálepku (etiketu, štítek) umístěnou na mase nebo na obalu. V případě velkého balení se označení umísťuje na vnější povrch tohoto balení.

      (5)  Označení uvedené v odstavci 4 se umísťuje na jatečně opracované tělo, na obal nebo na štítek umístěný na mase nebo na obalu. V případě kontejneru nebo jiného velkého balení se umísťuje na vnější povrch tohoto kontejneru nebo balení.

§ 20

      (1)  Pro označování masa zvěře ve farmovém chovu a zvěřiny platí § 17 a 19 obdobně.

      (2)  Jde-li o zvěřinu v kůži nebo peří, obsahuje znaky a údaje tvořící příslušné označení lístek o původu zvěře nebo veterinární osvědčení, popřípadě jiný průvodní doklad.

§ 21

      (1)  V označení se uvádějí tyto údaje:

a)

v horní části zkratka ,,CZ", ve střední části veterinární schvalovací číslo podniku a v dolní části místo zpracování (územně správní jednotka nebo její kód), nebo

b)

v horní části zkratka ,,CZ" a veterinární schvalovací číslo podniku a v dolní části místo zpracování (územně správní jednotka nebo její kód).

      (2)  Výška písmen a číslic v označení musí být nejméně 0,8 cm, v případě jatečné drůbeže nebo zajícovců nejméně 0,2 cm. Jde-li však o maso jatečné drůbeže nebo zajícovců ve velkém balení, musí být výška písmen a číslic nejméně 0,8 cm.

      (3)  Označení musí být na dobře viditelném místě, snadno čitelné a nesmazatelné. Provádí se zdravotně nezávadnou barvou, popřípadě perforačním nebo vypalovacím razítkem.

      (4)  Označení potravin živočišného původu na obalech určených pro spotřebitele lze různě umístit a úměrně zmenšit, ale vždy tak, aby údaje na něm byly čitelné.

§ 22

      Jde-li o živočišné produkty uvedené v § 3, pocházející z podniku schváleného nebo registrovaného pro uvádění zboží pouze do tuzemského oběhu, používá se k jejich označování identifikační značka kruhového tvaru, překrytá dvěma rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed kruhové značky a údaje na značce jsou dobře čitelné.

§ 23

      (1)  Maso s označením kruhového tvaru může být zpracováno jen do masných výrobků, které jsou označeny rovněž označením kruhového tvaru.

      (2)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro maso uvedené v § 3 odst. 3.

§ 24

      Není-li stanoveno jinak, používá se k označování živočišných produktů, na které se vztahuje tato vyhláška a které nejsou uvedeny v § 17 až 20, označení kruhového tvaru.

HLAVA 8

OZNAČOVÁNÍ MASA DOMÁCÍCH KOPYTNÍKŮ NUCENĚ PORAŽENÝCH MIMO JATKY

§ 25

      (1) Maso domácích kopytníků, kteří byli nuceně poraženi mimo jatky, a které bylo posouzeno jako

a)

poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 4 cm,

b)

nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

      (2)  Označení masa uvedené v odstavci 1 se umísťuje na vnějším povrchu jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby -- je-li toto tělo děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři části -- každý díl včetně drobů byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.

      (3)  Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. c) se provádí tak, aby toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.

HLAVA 9

OZNAČOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ UVÁDĚNÝCH DO OBĚHU

§ 26

      (1)  Maso jatečného skotu včetně telat, prasat, ovcí, koz a lichokopytníků, které bylo posouzeno jako

a)

poživatelné, se označuje otiskem razítka oválného tvaru,

b)

poživatelné po úpravě

      1.  z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků zejména se zřetelem na druh a povahu nákazy, rizika jejího šíření a jejího nebezpečí pro zdraví lidí, se označuje otiskem razítka oválného tvaru uvedeném v odstavci 1 písm. a), překrytým dvěma rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed oválné značky a údaje na značce jsou dobře čitelné,

      2.  z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního vyšetření a posouzení, se označuje otiskem razítka oválného tvaru uvedeném v odstavci 1 písm. a), překrytým dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,

c)

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

      (2)  Označení masa uvedené v odstavci 1 se umísťuje na vnějším povrchu jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby -- je-li toto tělo děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři části -- každý díl včetně drobů byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.

      (3)  Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. c) se provádí tak, aby toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.


§ 27

      Maso jatečného skotu, u něhož byla zjištěna cysticerkóza, která však není důvodem pro posouzení tohoto masa jako nepoživatelného, se označuje -- vedle označení pozastavovacím štítkem -- otiskem písmene ,,U" o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci.

§ 28

      (1)  Maso jatečné drůbeže, které bylo posouzeno jako

a)

poživatelné, se označuje značkou zdravotní nezávadnosti oválného tvaru,

b)

poživatelné po úpravě

      1.  z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků, se označuje naříznutím obou prsních svalů zasahujícím až k prsní kosti a naříznutím stehenní svaloviny, zasahujícím až ke stehenní kosti, anebo označením identifikační značkou oválného tvaru uvedenou v odstavci 1 písm. a), se dvěma rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed oválné značky a údaje na značce jsou dobře čitelné,

      2.  z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního vyšetření a posouzení, se označuje naříznutím obou prsních svalů zasahujícím až k prsní kosti anebo otiskem označením identifikační značkou oválného tvaru uvedenou v odstavci 1 písm. a), překrytou dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,

c)

nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě obarvením. Označení se provádí tak, aby maso nemohlo být zneužito.

      (2)  Označení uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se umísťuje na jatečně opracované tělo, na obal nebo na štítek umístěný na mase nebo na obalu. V případě kontejneru nebo jiného velkého balení se umísťuje na vnější povrch tohoto kontejneru nebo balení.

§ 29

      Pro maso jatečných zajícovců platí § 28 obdobně s tím, že se neuplatňuje způsob označování naříznutím svaloviny.

§ 30

      Pro maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřiny platí § 26 a 28 obdobně. Jde-li o zvěřinu v kůži nebo peří, obsahuje znaky a údaje tvořící příslušné označení lístek o původu zvěře nebo veterinární osvědčení, popřípadě jiný průvodní doklad.

HLAVA 10

OZNAČOVÁNÍ ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ URČENÝCH KE KRMENÍ ZVÍŘAT

§ 31

      (1)  Živočišné produkty, které jsou určeny ke krmení zvířat, se označují otiskem razítka obdélníkového tvaru o rozměrech 4 cm x 10 cm v případě těl přežvýkavců, koní a prasat.

      (2)  Výška písmen a číslic v označení s výjimkou slova ,,KRMIVO" činí 1 cm. Výška písmen ve slově ,,KRMIVO" činí 1,5 cm. V horní části označení se uvádějí zkratka ,,CZ", veterinární schvalovací číslo podniku a kód územně statistické jednotky podle klasifikace CZ-NUTS, v dolní části slovo ,,KRMIVO".

      (3)  Označení živočišných produktů, uvedených v odstavci 1 a určených pro schválené a registrované výrobce krmiv, se provádí tak, aby otisk razítka byl na každé části masa; celé tělo, půlky a čtvrtě se navíc označují hlubokými řezy do tkání. Těla ostatních druhů jatečných zvířat (drůbeže a zajícovců) se označují hlubokými zářezy do tkání.
HLAVA 11

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ A REGISTRACI PODNIKU

§ 32

      (1)  Provozovatel podniku, ve kterém se zachází se živočišnými produkty a který podléhá podle zákona a předpisů Evropských společenství¹⁰) schválení a registraci, popřípadě jen registraci, uvede v žádosti o schválení a registraci:

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jméno, popř. jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu; tyto údaje doloží ověřenou kopií dokladu o registraci podnikání,

b)

adresu podniku, kterého se žádost bezprostředně týká,

c)

údaje o druhu a rozsahu činnosti (údaje o objemu výroby a uvádění živočišných produktů do oběhu).

      (2)  Některé skutečnosti, které jsou nezbytné pro posouzení žádosti podle odstavce 1 [§ 49 odst. 1 písm. h), § 76 odst. 5 písm. b) zákona] se zřetelem na možná rizika pro zdraví lidí a zvířat, mohou být poskytnuty krajské veterinární správě v podobě příslušných příloh k žádosti. Jedná se zejména o

a)

kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas,

b)

umístění podniku v území s vyznačením (popisem) jeho relevantních vazeb na okolí, jmenovitě z hlediska dopravního a z hlediska ochrany životního prostředí (situační plánek),

c)

celkové konstrukční a dispoziční řešení podniku včetně technologického zařízení (plánek objektu podniku, v případě potřeby příslušnou část stavební dokumentace),

d)

bližší určení a vybavení jednotlivých provozních prostorů,

e)

některé technické podrobnosti (úprava podlah, stěn, stropů, dveří, oken, kanalizační systém, větrání, osvětlení, hygienické zázemí apod.),

f)

zásobování pitnou vodou (zdroj, vodovodní řád, odběrová místa, roční plán odběru vody podle spotřeby, výsledky laboratorního vyšetření vody),

g)

postupy založené na zásadách HACCP¹¹) a o systém vlastní kontroly podmínek výroby a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů,

h)

organizaci provozu a sanitaci podniku (provozní a sanitační řád) a o zajištění účinných postupů pro případ výskytu nebezpečné nákazy,

i)

dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (zajištění, používané prostředky, plán akcí, jejich evidence a vyhodnocování),

j)

způsob třídění, bezpečné ukládání či ošetřování vedlejších živočišných produktů, jejich zpracovávání nebo předávání do zařízení určeného k jejich neškodnému odstraňování nebo k dalšímu zpracovávání, jakož i způsob likvidace ostatních odpadů.

      (3)  Změny v údajích rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace oznámí provozovatel podniku uvedeného v odstavci 1 písemně krajské veterinární správě, a to bez průtahů, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

HLAVA 12

OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO A SANITAČNÍHO ŘÁDU PODNIKU

§ 33

      Provozní a sanitační řád podniku musí obsahovat v části týkající se

a)

provozu podniku:

      1.  hlavní zásady organizace a řízení provozu,

      2.  prostorové a dispoziční uspořádání podniku, včetně oddělení činností se zřetelem na ochranu surovin a potravin živočišného původu před kontaminací,

      3.  stručný popis vykonávaných činností včetně jejich objemu, doby výkonu a určení prostorů, kde jsou uváděné činnosti vykonávány,

      4.  způsob sledování požadovaných teplot potravin živočišného původu,

      5.  pravidla provádění a vyhodnocování výsledků vlastní kontroly hygienických podmínek výroby;

b)

sanitace podniku:

      1.  způsob a postupy čištění a dezinfekce provozních prostorů a výrobních zařízení, používané čisticí a dezinfekční prostředky,

      2.  způsob a postupy hubení škůdců (dezinsekce a deratizace), používané dezinsekční a deratizační prostředky,

      3.  věcný a časový plán provádění dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních činností včetně situačního náčrtu míst určených k pokládání nástrah, způsoby vyhodnocování účinnosti jednotlivých akcí, postupů a prostředků,

      4.  osoby odpovědné za organizaci a provádění čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, event. smluvní zajištění výkonu těchto činností,

      5.  vedení dokumentace o provedené dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,

      6.  způsob uskladňování čisticích, dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních prostředků.

§ 34

      Přílohou provozního a sanitačního řádu podniku jsou

a)

plán postupů založených na zásadách HACCP,

b)

pohotovostní plán opatření na jatkách pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

HLAVA 13

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 35

      Zrušují se:

1.  Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.

2.  Vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.

3.  Vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.

4.  Vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

5.  Vyhláška č. 638/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 200/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky, a vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.

6.  Vyhláška č. 639/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

7.  Vyhláška č. 651/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.

8.  Vyhláška č. 652/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb. a vyhlášky č. 201/2004 Sb.

9.  Vyhláška č. 206/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře, ve znění vyhlášky č. 651/2004 Sb. a vyhlášky č. 4/2007 Sb.


ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky č. 201/2004 Sb.

§ 36

      Část první vyhlášky č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, se včetně nadpisu zrušuje.


ČÁST TŘETÍ

Změna vyhlášky č. 232/2005 Sb.

§ 37

      Část třetí vyhlášky č. 232/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, a vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů, se včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna vyhlášky č. 4/2007 Sb.

§ 38

      Části první až čtvrtá vyhlášky č. 4/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., vyhláška č. 202/2003 Sb., vyhláška č. 203/2003 Sb. a vyhláška č. 638/2004 Sb. a zrušuje vyhláška č. 200/2003 Sb., se včetně nadpisů zrušují.


ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST A PLATNOST

§ 39

      1.  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

      2.  Hlava sedmá v části první pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2009¹²).




Ministr:


Mgr. Gandalovič v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

²)

Příloha II oddíl I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Příloha I oddíl 1 kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění.

³)

Rozhodnutí Komise 2007/118/ES ze dne 16. února 2007 o prováděcích pravidlech týkajících se alternativní identifikační značky podle směrnice Rady 2002/99/ES.

⁴)

Příloha III oddíl IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

⁵)

§ 3 písm. e) a g) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

⁸)

Příloha III oddíl IX kapitola I části I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

⁹)

§ 115 občanského zákoníku.

¹⁰)

Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.

¹¹)

Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby.

¹²)

Čl. 1 a 4 nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004.