447

VYHLÁŠKA
ze dne 16. července 2004
o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky
jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu






      Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 146/2002 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Základní pojmy

      Pro účely této vyhlášky a v souladu s právem Evropských společenství¹) se rozumí pod pojmem

a)

aroma -- látka určená k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

b)

aromatická látka -- chemicky definovaná látka, která působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně a chuti, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

c)

přírodní aromatická látka -- látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin,

d)

přírodně identická aromatická látka -- látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkou přirozeně přítomnou ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

e)

umělá aromatická látka -- látka získaná chemickými postupy (syntézou), která není chemicky identická s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

f)

aromatický přípravek -- přípravek získaný fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v písmenu c), který není chemicky definovanou látkou a který působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně, nebo vůně a chuti,

g)

reakční aromatický přípravek -- přípravek získaný záhřevem směsi výchozích surovin, které nemusí být samy o sobě aromatické, při teplotě nepřekračující 180 °C po dobu nepřekračující 15 minut. Alespoň jedna z výchozích surovin musí být dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další látkou je redukující cukr, příp. cukry,

h)

kouřový aromatický přípravek -- přípravek získaný extrakcí zplodin pyrolýzy (tepelného rozkladu) výchozích surovin, užívaných při tradičním procesu uzení potravin,

i)

nejvyšší přípustné množství zdravotně nezávadných látek²) určených k aromatizaci -- množství stanovené číselnou hodnotou,

j)

nezbytné množství -- množství nezbytně nutné pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe,

k)

číslo ,,FL" -- číslo přidělené aromatické látce z databázového systému s názvem ,,FLAVIS".

Požadavky na látky určené k výrobě aromat

§ 2

      (1)  K výrobě aromat se používají látky získané fyzikálními procesy (například destilací nebo extrakcí rozpouštědly), chemickými postupy (například syntézou či izolačními kroky chemické povahy), enzymovými nebo mikrobiálními postupy z potravinových surovin rostlinného nebo živočišného původu nebo surovin upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (včetně sušení, pražení a fermentace).

      (2)  K výrobě aromat lze použít pouze látky, které svými vlastnostmi a použitými koncentracemi nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele a jejichž používání neuvede spotřebitele v omyl.

      (3)  K aromatizaci potravin lze používat aromatické přípravky vzniklé působením enzymů na potraviny a potravinářské suroviny podle principu nezbytného množství.

      (4)  Pokud je stanoveno množství aroma v potravině, používá se jako limitní hodnota nejvyšší přípustné množství. Nejvyšší přípustné množství se stanoví číselnou hodnotou anebo nezbytným množstvím pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe.

      (5)  Za látky určené k aromatizaci se nepovažují potraviny (například byliny, koření, houby) uvedené ve zvláštním právním předpise³) a dále látky, které mají výlučně sladkou, kyselou, hořkou nebo slanou chuť, a dále látky rostlinného či živočišného původu, které se vyznačují vlastním aromatem, ale které se nepoužívají k aromatizaci potravin.

§ 3

      (1)  Látky uvedené v přílohách č. 1 až 4 mohou být v aromatech přítomny jen v množství, v čistotě a za podmínek v těchto přílohách uvedených, přičemž

a)

příloha č. 1 stanoví látky původu rostlinného nebo živočišného (například silice, extrakty, oleoresiny), definované číslem Asociace výrobců aromat,

b)

příloha č. 2 stanoví látky, u nichž byla členskými státy EU požadována ochrana důvěrnosti údajů, aby byla chráněna práva duševního vlastnictví jejich výrobců,

c)

příloha č. 3 stanoví látky povolené k aromatizaci potravin pro kojeneckou a dětskou výživu,

d)

příloha č. 4 stanoví chemické požadavky na aromata a aromatizované potraviny a mikrobiologické požadavky.

      (2)  Podmínky použití kofeinu a chininu při výrobě potravin uvádí příloha č. 5.

§ 4

Látky, které lze používat jako součást aromat

      (1)  K zajištění stability aromat smějí být používány pouze antioxidanty a konzervanty, uvedené ve zvláštním právním předpise⁴), označené E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321. Pro tento účel smějí být tyto látky používány pouze v nezbytném množství potřebném k zajištění údržnosti aromatu.

      (2)  Jako nosiče a rozpouštědla aromat se používají maltodextrin, nativní a modifikované škroby, potraviny a potravinové suroviny. Dále smí být pro tento účel používány nosiče a rozpouštědla aromat uvedené ve zvláštním právním předpise⁴), a to za podmínek v něm uvedených. Jako rozpouštědlo smí být také použit benzylalkohol. Přitom obsah této látky v potravině určené ke spotřebě nesmí být vyšší než 100 mg . l^-1 u nealkoholických nápojů a 300 mg . kg^-1 u ostatních potravin.

      (3)  U sypkých aromat lze použít jako protispékavé látky v nezbytném množství látky uvedené ve zvláštním právním předpise⁴) pro potraviny.

      (4)  Za účelem úpravy chuti aromatizované potraviny lze použít jako součást aromatu také tyto aminokyseliny nebo jejich sodné nebo draselné soli: L-alanin, L-arginin, kyselina L-asparágová, L-citrulin, L-cystein, L-cystin, L-histidin, L-isoleucin, L-leucin, L-lysin, L-methionin, L-fenylalanin, L-serin, taurin, L-threonin, L-tyrosin, L-valin.

      (5)  V potravině určené ke spotřebě nesmí být obsah jednotlivých aminokyselin nebo jejich solí uvedených v odstavci 4 (počítáno jako aminokyselina) vyšší než 300 mg . kg^-1 potraviny a celkové množství těchto aminokyselin nesmí být vyšší než 500 mg . kg^-1. Tato množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud úpravu vyžadují.

      (6)  Přídatné látky neuvedené v odstavcích 1 a 2 smějí být používány k výrobě aromat určených pouze do potravin uvedených ve zvláštním právním předpise⁴), a to za podmínek tam stanovených.

      (7)  K výrobě aromat získávaných mikrobiálními postupy smějí být použity potraviny a potravinové suroviny, látky užívané k výrobě potravin a mikrobiální kultury používané pro výrobu potravin.

      (8)  K výrobě aromat získávaných pomocí enzymů smějí být použity potraviny, potravinové suroviny, látky povolené k výrobě potravin a enzymy užívané k výrobě potravin.

      (9)  K výrobě kouřových aromatických přípravků lze použít jen tvrdé dřevo neošetřené přípravky na úpravu dřeva.

      (10)  K výrobě reakčních aromatických přípravků smějí být použity pouze aminokyseliny a jejich směsi, hydrolyzáty vzniklé hydrolýzou bílkovin a monosacharidy, disacharidy a polysacharidy.

      (11)  K výrobě rumového éteru lze použít jen dřevný ocet, katalyzátor oxid manganičitý a kyselinu sírovou.

§ 5

Označování aromat, která nejsou určena k prodeji spotřebiteli, údaji důležitými z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin

      (1)  Slovo ,,přírodní" nebo jakékoliv jiné slovo s podobným významem může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, jejichž aromatická složka obsahuje výhradně látky určené k aromatizaci uvedené v § 1 písm. c) nebo aromatické přípravky uvedené v § 1 písm. f).

      (2)  Pokud označení látky určené k aromatizaci⁵) obsahuje odkaz na potravinu nebo zdroj aromatu, nesmí být použito slovo ,,přírodní" nebo jiné slovo s podobným významem, pokud nebyla aromatická složka izolovaná vhodnými postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dané potraviny nebo daného zdroje aromatu.

      (3)  Aromata musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena těmito údaji:

a)

obchodní firmou nebo názvem právnické osoby nebo jménem a příjmením fyzické osoby, která je výrobcem, balírnou nebo dovozcem, a její adresou,

b)

názvem látky určené k aromatizaci zahrnujícím slovo ,,aroma", případně spojené s dalšími slovy charakterizujícími aroma podle § 2 nebo uvádějícími jeho specifický název,

c)

označením ,,pro potraviny" nebo bližším určením skupiny potravin či jednotlivé potraviny, pro které je aroma určeno,

d)

označením šarže nebo data výroby,

e)

označením kategorií látek určených k aromatizaci uvedených v sestupném pořadí podle jejich hmotnosti a pro tyto účely se rozlišují následující kategorie

      1.  přírodní aromatické látky,

      2.  aromatické látky přírodně identické,

      3.  umělé aromatické látky,

      4.  aromatické přípravky,

      5.  reakční aromatické přípravky,

      6.  kouřové aromatické přípravky,

f)

údajem o množství⁶) v hmotnostních nebo objemových jednotkách,

g)

údaji o nejvyšším množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanovena zvláštním právním předpisem⁴) hodnota nejvyššího přípustného množství v potravině (skupině potravin), pro kterou (které) je aroma určeno. Tyto údaje je možno nahradit prohlášením uvedeným na obalu, že při určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků zvláštního právního předpisu⁴).

      (4)  V případě směsí látek určených k aromatizaci nebo směsí těchto látek s jinými látkami podle § 2 musí být označeny v sestupném pořadí podle hmotnosti ve směsi:

a)

látkou určenou k aromatizaci podle § 1 písm. b) až h),

b)

názvy každé z ostatních látek nebo surovin, popřípadě jejich mezinárodního číselného kódu (E číslo).

      (5)  Údaje uvedené v odstavci 3 písm. e), g) a odstavci 5 je také možno uvést pouze v dokumentaci příslušející k dodávce aromatu, je-li dodána současně nebo před uskutečněním dodávky, jestliže je na viditelném místě na obalu nebo kontejneru příslušného výrobku uvedeno ,,určeno pro výrobu potravin, není určeno pro maloobchodní prodej".

      (6)  Údaje musí být uvedeny v českém jazyce, pokud nebyla k zajištění informovanosti odběratele učiněna jiná opatření. Toto ustanovení nebrání uvádět tyto údaje ve více jazycích.

§ 6

Označování aromat, která jsou určena k prodeji spotřebiteli, údaji důležitými z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin

      (1)  Na látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli, se, pokud jde o jejich označování údaji důležitými z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin, vztahuje ustanovení § 5 odst. 1, odst 2, odst. 3 písm. a), c), d) a f), odst. 4, odst. 5, odst. 6 této vyhlášky a zvláštní právní předpisy⁵)^{, 7}).

      (2)  Kromě údajů uvedených v odstavci 1 se obal označí těmito údaji:

a)

návod k použití látky určené k aromatizaci, pokud by jeho vynechání zabránilo správnému použití látky určené k aromatizaci,

b)

údajem o datu minimální trvanlivosti,

c)

údaji o skladování či uchování, pokud to charakter výrobku vyžaduje.

Závěrečná ustanovení

§ 7

      Aromata a potraviny vyrobené s použitím aromat uvedené do oběhu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 8

      Zrušuje se vyhláška č. 52/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu.

§ 9

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2004.




Ministr:


MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování zákonů členských států týkajících se aromat pro použití do potravin a surovin pro jejich výrobu. Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování zákonů členských států týkajících se aromat pro použití do potravin a surovin pro jejich výrobu. Rozhodnutí Rady 88/389/EHS ze dne 22. června 1988 o seznamu surovin a látek používaných při přípravě látek určených k aromatizaci, který vytvoří Komise. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2232/96/ES ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na nich. Nařízení Komise 1565/2000/ES ze dne 18. července 2000 stanovující opatření nezbytná pro přijetí hodnotícího programu při uplatňování nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2232/96/ES. Doporučení Komise 98/282/ES ze dne 21. dubna 1998 o způsobech, jakými by členské státy a signatářské státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru měly chránit duševní vlastnictví ve spojitosti s vývojem a výrobou ochucovacích látek uvedených v nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2232/96/ES. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 týkající se uzených příchutí používaných nebo plánovaných k použití uvnitř potravin nebo na jejich povrchu. Rozhodnutí Komise 1999/217/ES ze dne 23. února 1999, kterým se přijímá rejstřík aromatických látek používaných v potravinách nebo na nich. Rozhodnutí Komise 2000/489/ES ze dne 18. července 2000, kterým se doplňuje rozhodnutí Komise 1999/217/ES, kterým se přijímá rejstřík aromatických látek používaných v potravinách nebo na nich. Rozhodnutí Komise 2002/113/ES ze dne 23. ledna 2002, kterým se doplňuje rozhodnutí Komise 1999/217/ES, kterým se přijímá rejstřík aromatických látek používaných v potravinách nebo na nich. Rozhodnutí Komise 2004/357/ES ze dne 7. dubna 2004, kterým se doplňuje rozhodnutí Komise 1999/217/ES, kterým se přijímá rejstřík aromatických látek používaných v potravinách.

²)

§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

³)

Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. Vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhlášky č. 419/2000 Sb. Vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny.

⁴)

Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy přídatných látek a extrakčních rozpouštědel a podmínky jejich použití při výrobě potravin.

⁵)

§ 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

⁶)

§ 2 písm. b) vyhlášky č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem ,,e", ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003 Sb.

⁷)

§ 6b vyhlášky č. 324/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003 Sb.