604

VYHLÁŠKA
ze dne 18. prosince 2006
o používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu
a speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti






      Česká národní banka stanoví podle § 139 písm. e) a g) zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje

a)

druhy, limity a způsoby používání technik a nástrojů, které může standardní fond nebo speciální fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti (dále jen ,,veřejný speciální fond") používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

b)

postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním,

c)

způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, které má standardní a veřejný speciální fond v majetku, o rizicích s nimi spojených a o kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, a

d)

způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

repem převedení cenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převzít tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se původním peněžním prostředkům a úroku; repem je klasické repo, prodej se současným sjednáním zpětného nákupu nebo poskytnutí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

b)

reverzním repem nabytí cenných papírů za peněž-ní prostředky se současným závazkem převést tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se převedeným peněžním prostředkům a úroku; reverzním repem je klasické reverzní repo, nákup se současným sjednáním zpětného prodeje nebo přijetí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

c)

repo obchodem repo nebo reverzní repo,

d)

zónou A členské státy Evropského hospodářského prostoru, státy, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a státy, které uzavřely s Mezinárodním měnovým fondem úvěrovou dohodu v rámci Všeobecné dohody o zápůjčce,

e)

zónou B státy, které nejsou zahrnuty do zóny A,

f)

bankou ve státě zóny A osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně A; pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny B, se posuzuje jako banka ve státě zóny A,

g)

bankou ve státě zóny B osoba oprávněná k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů na základě povolení uděleného orgánem státu, který se nachází v zóně B; pobočka takovéto osoby, která působí ve státě zóny A, se posuzuje jako banka ve státě zóny B,

h)

centrální vládou vláda a další (ústřední) orgány výkonné moci, jakož i jimi založené nebo najaté osoby sloužící veřejným účelům, jejichž závazky jsou plně zaručené bezpodmínečnou, výslovnou a neomezenou zárukou státu,

i)

delta ekvivalentem opce součin reálné hodnoty podkladového nástroje a delty opce,

j)

deltou opce poměr změny reálné hodnoty opce a změny reálné hodnoty příslušného podkladového nástroje; jedná se o první derivaci reálné hodnoty opce podle reálné hodnoty podkladového nástroje,

k)

vysoce likvidním aktivem takové aktivum, jehož přeměna na peněžní prostředky netrvá déle než 5 pracovních dnů a dosažená cena odpovídá reálné hodnotě aktiva,

l)

výkazem strukturovaný soubor údajů vytvořený vykazujícím subjektem,

m)

vykazujícím subjektem

      1.  investiční společnost za podílový fond nebo investiční fond, jehož majetek je obhospodařován podle § 17 zákona,


      2.  investiční fond, jehož majetek není obhospodařován podle § 17 zákona,

n)

datovým souborem seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami, které jsou v informačním systému České národní banky popsány a jsou přístupné jako celek, a

o)

protistranou druhá smluvní strana obchodu.

§ 3

Techniky a nástroje

      Technikami a nástroji jsou repo obchody a finanční deriváty.

§ 4

Obecné způsoby používání technik a nástrojů

      Techniky a nástroje lze používat, jestliže

a)

účelem jejich použití je snížení rizika z investování, snížení nákladů, nebo dosažení dodatečných výnosů pro standardní nebo veřejný speciální fond za předpokladu, že podstupované riziko je prokazatelně nízké,

b)

jsou ekonomicky přiměřené účelu podle písmene a) a standardní nebo veřejný speciální fond je schopen jejich volbu odůvodnit a

c)

závazky standardního nebo veřejného speciálního fondu vyplývající z jejich použití jsou vždy plně kryty jeho majetkem.

§ 5

Limity pro používání finančních derivátů

      (1)  Standardní a veřejný speciální fond smí použít finanční derivát, jestliže

a)

jeho podkladovým nástrojem je

      1.  investiční cenný papír s výjimkou zatímního listu,

      2.  nástroj peněžního trhu,

      3.  vklad,

      4.  finanční derivát,

      5.  cenný papír vydaný standardním fondem; veřejný speciální fond smí použít též cenný papír, který splňuje požadavky podle § 51 odst. 1 písm. e) zákona,

      6.  finanční index,

      7.  úroková sazba,

      8.  měnový kurz,

      9.  měna,

b)

sjednání finančního derivátu lze řádně doložit,

c)

dodržuje pravidla podle odstavců 2 a 3,

d)

podkladový nástroj finančního derivátu odpovídá investiční politice a rizikovému profilu fondu a

e)

jsou splněny podmínky podle odstavce 4, jde-li o derivát podle § 26 odst. 1 písm. g) zákona (dále jen ,,mimoburzovní derivát").

      (2)  Standardní a veřejný speciální fond snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že

a)

má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního nebo veřejného speciálního fondu dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví¹), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,

b)

má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního nebo veřejného speciálního fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,

c)

podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 3 ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu cenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 7.

      (3)  Standardní a veřejný speciální fond drží pe-něžní prostředky pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 2 písm. b) a je sjednán další finanční derivát

a)

s jinou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány ve stejný den,

b)

se stejnou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než týden.

      (4)  Další podmínky pro použití mimoburzovního derivátu jsou, že

a)

protistranou je instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona, jejíž vlastní kapitál činí alespoň částku odpovídající

      1.  40 miliónům EUR, pokud jde o obchod uzavíraný standardním fondem,

      2.  10 miliónům EUR, pokud jde o obchod uzavíraný veřejným speciálním fondem, a

      standardní nebo veřejný speciální fond se přesvěd-čí o její dostatečné bonitě a

b)

protistrana souhlasí s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.

      (5)  Standardní a veřejný speciální fond může uzavřít smlouvu o závěrečném vyrovnání²) s protistranou, se kterou sjednal mimoburzovní derivát, jestliže

a)

smlouva stanoví, že v případě selhání protistrany dojde k nahrazení vzájemných pohledávek jedinou pohledávkou ve výši rozdílu reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se smlouva vztahuje,

b)

smlouva definuje konkrétní skutečnosti, které jsou selháním protistrany; touto skutečností může být zejména prohlášení konkursu nebo vyrovnání,

c)

mezi stranami smlouvy o závěrečném vyrovnání není uzavřena jiná smlouva, která by podstatně ztěžovala, omezovala nebo vylučovala její aplikaci, a

d)

má při uzavření smlouvy k dispozici vyjádření osoby oprávněné poskytovat právní služby, která dlouhodobě poskytuje služby v této oblasti, které potvrzuje, že v případě selhání protistrany dojde podle rozhodného právního řádu k nahrazení podle písmene a); tato podmínka nemusí být splněna, pokud obdobné vyjádření již existuje a má je k dispozici specializovaná osoba zabývající se vytvářením profesních pravidel pro závěrečné vyrovnání.

§ 6

Limity pro otevřenou pozici z finančních derivátů

      (1)  Otevřená pozice standardního nebo veřejného speciálního fondu z finančních derivátů vypočtená podle odstavců 2 až 5 nesmí přesáhnout v důsledku sjednání finančního derivátu v žádný okamžik 100 % hodnoty vlastního kapitálu standardního nebo veřejného speciálního fondu. V případě, že je limit překročen v důsledku pohybu tržních cen, upraví standardní nebo veřejný speciální fond svoji otevřenou pozici z finančních derivátů bez zbytečného odkladu tak, aby vyhovovala limitu.

      (2)  Krátká pozice se vypočte jako hodnota závazku, který vyplývá z derivátu, jak se uvádí na podrozvahovém účtu, s tím, že se oceňuje ve lhůtách uvedených ve statutu fondu kolektivního investování³) reálnou hodnotou.

      (3)   Deriváty, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví¹), nejsou předmětem výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů.

      (4)  Otevřená pozice standardního nebo veřejného speciálního fondu z finančních derivátů se vypočte jako součet všech krátkých pozic z derivátů a hodnoty úvěrového rizika derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) zákona (dále jen ,,burzovní deriváty") a mimoburzovních derivátů vypočtené podle § 9 odst. 2 a 3.

      (5)  Deriváty obsažené v investičním nástroji nebo nástroji peněžního trhu jsou předmětem výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů.

§ 7

Limity pro uzavírání repo obchodů

      (1)  Standardní nebo veřejný speciální fond smí uskutečňovat repo obchody, jestliže

a)

sjednání repo obchodu lze řádně doložit,

b)

protistranou je

      1.  u standardního fondu instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona a standardní fond se přesvědčí o její dostatečné bonitě,

      2.  u veřejného speciálního fondu instituce, jejíž rating dlouhodobé zadluženosti stanovený nejméně jednou renomovanou ratingovou agenturou je alespoň v investičním stupni,

c)

cenné papíry, které jsou předmětem repo obchodu, odpovídají investiční politice a rizikovému profilu standardního nebo veřejného speciálního fondu.

      (2)  Standardní nebo veřejný speciální fond dále

a)

po dobu trvání repo obchodu neprodá nebo nepůjčí cenné papíry, které jsou jeho předmětem, dříve, než protistrana využije svého práva na zpětnou koupi nebo vrácení cenných papírů, případně dříve, než uplyne termín pro zpětnou koupi nebo vrácení,

b)

po dobu trvání repo obchodu nakupuje za peněžní prostředky získané z tohoto repo obchodu pouze vysoce likvidní aktiva, která následně nepoužije pro další repo obchod,

c)

zajistí, že celkový objem repo obchodů, jejichž předmětem jsou nástroje peněžního trhu, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky nebo cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nepřesáhne 30 % hodnoty majetku standardního fondu nebo 50 % hodnoty majetku veřejného speciálního fondu; tím není dotčena povinnost dodržovat limity podle § 33 nebo § 49a odst. 3 zákona,

d)

zajistí, že celkový objem repo obchodů, jejichž předmětem jsou akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, nepřesáhne 10 % hodnoty majetku standardního fondu nebo 30 % hodnoty majetku veřejného speciálního fondu; tím není dotčena povinnost dodržovat limit podle § 49a odst. 3 zákona,

e)

zajistí, že hodnota přijatých peněžních prostředků není ke dni sjednání repo obchodu nižší než reálná hodnota předmětných cenných papírů,

f)

zajistí, že hodnota poskytnutých peněžních prostředků není ke dni sjednání repo obchodu vyšší než reálná hodnota předmětných cenných papírů, a

g)

v případě reverzního repa má předmětné cenné papíry ve svém majetku nebo je svěří do úschovy nebo jiného opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně; standardní nebo veřejný speciální fond smluvně zajistí, aby neschopnost protistrany plnit své povinnosti nemohla mít vliv na možnost uspokojit se z cenných papírů poskytnutých v rámci repo obchodu.

      (3)  Míra rizika spojeného s protistranou (dále jen ,,úvěrové riziko") z repo obchodů, stanoveného podle § 10, nesmí u standardního fondu překročit

a)

10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže protistrana je banka se sídlem v členském státě Evropské unie nebo banka se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní banka považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti, která vyžaduje členský stát Evropské unie, nebo

b)

5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže protistrana je jiná osoba než banka podle písmene a).

Postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním

§ 8

Metoda vyhodnocování tržního rizika

      (1)  Jako postup pro vyhodnocování tržního rizika spojeného s investováním použije standardní a veřejný speciální fond metodu hodnoty v riziku (VAR). Speciální fond nemovitostí použije metodu hodnoty v riziku pro vyhodnocování tržního rizika spojeného s investováním do majetku podle § 53j odst. 1 zákona.

      (2)  Při vyhodnocování míry tržního rizika metodou hodnoty v riziku

a)

u úrokového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory, odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má významné úrokové pozice, s tím, že konstrukce výnosové křivky vychází ze všeobecně uznávaných metod a u významných úrokových pozic je výnosová křivka rozčleněna na nejméně 6 časových segmentů; zároveň je zohledněno riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,

b)

u akciového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory odpovídající každému trhu uvedenému v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, na kterém má významné akciové pozice,

c)

u měnového rizika standardní a veřejný speciální fond zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím v jednotlivých cizích měnách,

d)

hodnotu v riziku počítá

      1.  standardní fond měsíčně,

      2.  veřejný speciální fond čtvrtletně a

e)

hladinu spolehlivosti používá standardní a veřejný speciální fond ve výši 99 %.

      (3)  Standardní a veřejný speciální fond při vyhodnocování tržního rizika metodou hodnoty v riziku

a)

používá dobu držení 1 měsíc,

b)

vypočítává historickou volatilitu za období posledních 12 měsíců s tím, že období se nejméně jednou za 3 měsíce obnovuje,

c)

obnovuje datové soubory obsahující parametry vývoje tržních podmínek nejméně jednou za 3 měsíce,

d)

používá metodu vycházející zejména z modelů matice variace-kovariace nebo historické simulace a

e)

vypočítává hodnotu v riziku pro jednotlivé typy rizik a celkově za jeho majetek; u speciálního fondu nemovitostí pouze za majetek podle § 53j odst. 1 zákona.

      (4)  Standardní a veřejný speciální fond provádí metodou hodnoty v riziku odhad maximální ztráty při stresových situacích, zejména při krizovém vývoji úrokových měr, akciových trhů a měnových kurzů (dále jen ,,stresové testování") s cílem posoudit dopady extrémně nepříznivých tržních podmínek pro fond. Stresové testování provádí standardní fond nejméně jednou za 3 měsíce a veřejný speciální fond nejméně jednou za 6 měsíců. Pro účely stresového testování vytváří standardní a veřejný speciální fond stresové scénáře zohledňující rizikovou charakteristiku fondu, zejména faktory, vůči jejichž změně je fond nejzranitelnější, a pravidelně prověřuje platnost předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo měnící se podmínky fondu.

§ 9

Vyhodnocování úvěrového rizika u derivátů

      (1)  Standardní fond zjišťuje úvěrové riziko u mimoburzovních derivátů tak, aby zajistil dodržování limitů podle § 28 odst. 5 zákona, a dále pro účely výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů podle § 6. Veřejný speciální fond zjišťuje úvěrové riziko u mimoburzovních derivátů pro účely výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů podle § 6.

      (2)  Úvěrové riziko u burzovních derivátů zjišťuje standardní a veřejný speciální fond pouze tehdy, jestliže na trhu uvedeném v § 26 odst. 1 písm. a) zákona není zaručeno vypořádání, denní oceňování pozic a doplňování variačními maržemi. Úvěrové riziko burzovních derivátů stanoví standardní a veřejný speciální fond shodně jako u mimoburzovních derivátů.

      (3)   Úvěrové riziko u mimoburzovního derivátu stanoví standardní a veřejný speciální fond jako součet podrozvahových rizikově vážených aktiv derivátů, které se stanoví jako součin úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva mimoburzovního derivátu a příslušné rizikové váhy protistrany podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

      (4)  Úvěrový ekvivalent mimoburzovního derivátu se stanoví jako součet aktuální reálné hodnoty mimoburzovního derivátu a potenciální budoucí expozice, která se rovná součinu konverzního faktoru podle tabulky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce a jmenovité hodnoty podrozvahového aktiva derivátu. Je-li aktuální reálná hodnota mimoburzovního derivátu zápor-ná, považuje se pro účely tohoto výpočtu za nulovou.

      (5)  V případě úvěrových ekvivalentů, které se týkají

a)

pohledávek z vkladů, úvěrů z pevných termínových kontraktů a vkladů a úvěrů z delta ekvivalentů opcí,

b)

pohledávek na dluhopisy a akcie z pevných termínových kontraktů a

c)

delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy a akcie z opcí,

použije standardní a veřejný speciální fond příslušnou rizikovou váhu emitenta podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a úvěrový ekvivalent těchto podrozvahových aktiv stanoví jako součin jmenovité hodnoty podkladového aktiva nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy a akcie z opcí a konverzního faktoru 1,00.

      (6)  Pokud standardní nebo veřejný speciální fond postupuje podle § 5 odst. 5, stanoví jeden úvěrový ekvivalent u všech mimoburzovních derivátů sjednaných s danou protistranou, na které se vztahuje smlouva o závěrečném vyrovnání. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angažovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, standardní a veřejný speciální fond ji považuje pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za nulovou. Potenciální budoucí angažovanost standardní a veřejný speciální fond stanoví podle vzorce uvedeného v příloze č. 2.

      (7)  Úvěrové riziko mimoburzovního derivátu vypočtené podle odstavců 3 až 6 může standardní a veřejný speciální fond snížit o hodnotu investičních nástrojů poskytnutých k zajištění (dále jen ,,zajištění") za předpokladu, že zajištění

a)

je denně oceňováno tržní cenou,

b)

je vystaveno velmi nízkému tržnímu riziku a je vysoce likvidní,

c)

má ve svém majetku nebo jej svěří k opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně, s tím, že standardní a veřejný speciální fond právně zajistí, aby selhání protistrany nemohlo mít vliv na možnost uspokojit se ze zajištění.

§ 10

Vyhodnocování úvěrového rizika z repo obchodů

      (1)   Úvěrové riziko z repo obchodů se stanoví jako součet součinů odpovídajících úvěrových ekvivalentů a příslušných rizikových vah protistran podle tabulky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Úvěrový ekvivalent se stanoví jako součet reálné hodnoty a součinu hodnoty poskytnutých peněžních prostředků nebo poskytnutého cenného papíru a konverz-ního faktoru podle tabulky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce. V případě, že reálná hodnota je záporná, považuje ji standardní a veřejný speciální fond pro účely tohoto výpočtu za nulovou. Konverzní faktor volí standardní a veřejný speciální fond podle toho, zda mu byly poskytnuty peněžní prostředky nebo cenný papír. Reálnou hodnotu standardní a veřejný speciální fond stanoví v případě

a)

repa jako rozdíl mezi reálnou hodnotou poskytnutých cenných papírů a reálnou hodnotou pe-něžního závazku,

b)

reverzního repa jako rozdíl mezi reálnou hodnotou peněžní pohledávky a reálnou hodnotou přijatých cenných papírů.

      (2)  V případě repo obchodů nemění převody nástrojů původní pozice převáděných úrokových, akciových a měnových nástrojů. V případě reverzního repa standardní a veřejný speciální fond oceňuje poskytnutý úvěr nižší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dlužníka s tím, že přijatý cenný papír oceňuje standardní a veřejný speciální fond nulovou rizikovou vahou. V případě repa oceňuje standardní a veřejný speciální fond poskytnutý cenný papír rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru.

§ 11

Míra koncentrace rizika a finanční deriváty

      (1)  Reálné hodnoty aktiv, které mají být nabyty při vypořádání finančních derivátů standardním nebo veřejným speciálním fondem, se započítávají do limitů podle § 28 nebo § 49b odst. 1, § 51 odst. 1, 3, 4 a 8, § 53j odst. 1 a § 55 odst. 1 zákona tak, že se přiřadí ke stejnému druhu aktiva.

      (2)  V případě opcí standardní nebo veřejný speciální fond do limitů podle § 28 nebo § 49b odst. 1, § 51 odst. 1, 3, 4 a 8, § 53j odst. 1 a § 55 odst. 1 zákona započítává reálnou hodnotu aktiva podle odstavce 1 násobenou deltou opce.

      (3)  Do limitů podle § 28 nebo § 49b odst. 1, § 51 odst. 1, 3, 4 a 8, § 53j odst. 1 a § 55 odst. 1 zákona standardní nebo veřejný speciální fond nezapočítává pozice z finančních derivátů, jejichž podkladový nástroj tvoří index uveřejněný Českou národní bankou způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tento index je

a)

tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a dluhopisů a splňuje limity diverzifikace rizika podle § 28 odst. 9 zákona,

b)

sestavován nebo autorizován organizátorem trhu uvedeného v § 26 odst. 1 písm. a) zákona, k němuž se vztahuje, a

c)

uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

Aplikace limitů speciálního fondu fondů

§ 12

      Jestliže se zahraniční cílový fond kolektivního investování člení na více podfondů, rozumí se pro účely výpočtu limitů podle § 55 zákona jedním fondem kolektivního investování cílový fond jako celek.

Informační povinnosti

§ 13

Informační povinnosti a lhůty pro jejich předložení

      (1)  Vykazující subjekt do 1 měsíce po uplynutí kalendářního pololetí předloží informace o

a)

protistranách mimoburzovních derivátů za kalendářní pololetí,

b)

hodnotě úvěrového rizika u mimoburzovních derivátů ke konci každého kalendářního měsíce v kalendářním pololetí,

c)

otevřené pozici z mimoburzovních derivátů ke konci každého kalendářního měsíce v kalendářním pololetí a

d)

kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s technikami a nástroji k efektivnímu obhospodařování portfolia.

      (2)  Informace o hodnotě v riziku za jednotlivé typy rizik a celkově za majetek fondu předloží do 1 měsíce po uplynutí kalendářního pololetí

a)

investiční společnost u standardního fondu vypočtené ke konci každého kalendářního měsíce v kalendářním pololetí,

b)

investiční společnost u veřejného speciálního fondu nebo investiční fond vypočtené ke konci každého kalendářního čtvrtletí v kalendářním pololetí.

§ 14

Sestavování výkazu

      (1)  Datový soubor DOFOS33 přiřazený k informační povinnosti podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 využívá vykazující subjekt k sestavování výkazu OFZ (ČNB) 33-02 a pro jeho předávání. Vykazující subjekt vytváří z údajů svého informačního sy-stému výkaz, který předává jako součást datové zprávy⁴) České národní bance.

      (2)  Charakteristika struktury a obsahové náplně datového souboru jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 15

Zasílání informací prostřednictvím automatizovaného systému pro sběr dat

      (1)  Vykazující subjekt předává České národní bance výkazy podle § 14 v elektronické podobě prostřednictvím aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (dále jen ,,aplikace pro sběr dat"), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

      (2)  Vykazující subjekt předává výkazy podle odstavce 1 ve formě datových zpráv vytvořených v aplikaci pro sběr dat z dat připravených osobou pověřenou vykazujícím subjektem přípravou dat výkazu, vytvořením a předáním datové zprávy, která má pro tyto činnosti přiřazenou roli v aplikaci pro sběr dat podle § 17.

      (3)  Datové zprávy podle odstavce 2 schválené pověřenou osobou s rolí opravňující ke schvalování zpráv předá pověřená osoba s rolí umožňující předávání zpráv opatřené zaručeným elektronickým podpisem.

      (4)  Předávané datové zprávy obsahují údaje o osobě pověřené přípravou dat příslušného výkazu podle § 17 odst. 1 písm. a) a b).

      (5)  Vykazující subjekt může namísto postupu podle odstavců 1 až 4 předávat České národní bance výkazy podle § 14 způsobem pro předávání a přejímání dat automatizovaných výkazů podle zvláštního právního předpisu upravujícího předkládání výkazů bankami⁵), pokud mu Česká národní banka potvrdí připravenost předávat výkazy tímto způsobem.

§ 16

Opravy nesprávných a neúplných výkazů

      (1)  Pokud jsou předložené výkazy správné a úplné, Česká národní banka potvrdí vykazujícímu subjektu jejich přijetí bez zbytečného odkladu.

      (2)  Pokud nejsou předložené výkazy správné nebo úplné, vykazující subjekt opravené výkazy na upozornění předloží České národní bance bez zbytečného odkladu způsobem stanoveným pro splnění informační povinnosti.

      (3) Pokud vykazující subjekt dodatečně zjistí, že údaj ve dříve přijatém výkazu není správný nebo výkaz není úplný, opravený výkaz a v případě potřeby i výkaz související předloží České národní bance bez zbytečného odkladu způsobem stanoveným pro splnění informační povinnosti a uvědomí Českou národní banku o obsahu oprav.

§ 17

Pověřené osoby

      (1)  Vykazující subjekt pověří přípravou, vytvořením, schvalováním a předáváním datových zpráv České národní bance nejméně 2 osoby (dále jen ,,pověřené osoby"), kterým byly akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb vydány kvalifikované certifikáty⁶) a sdělí České národní bance

a)

jména a příjmení pověřených osob,

b)

adresu pracoviště, telefonní číslo, faxové číslo a adresu elektronické pošty pověřených osob a údaje o vydaných kvalifikovaných certifikátech pověřených osob,

c)

určení požadovaných rolí pověřených osob v aplikaci pro sběr dat.

      (2)  Česká národní banka přiřadí pověřeným osobám vykazujícího subjektu role v aplikaci pro sběr dat umožňující provádět činnosti odpovídající jejich odpovědnosti za přípravu, vytvoření, schvalování a předávání datových zpráv podle určení vykazujícího subjektu.

      (3)  V případě změny údajů o pověřených osobách vykazující subjekt

a)

informuje Českou národní banku o těchto změnách, nebo

b)

uvede údaje v aplikaci pro sběr dat do souladu se skutečností.

§ 18

Zasílání informací elektronickou poštou

      Vykazující subjekt zasílá České národní bance informaci podle § 13 odst. 1 písm. d) v elektronické podobě ve formě datové zprávy elektronickou poštou na adresu elektronické podatelny s jednoznačnou identifikací informační povinnosti. Datová zpráva musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem⁷) pověřené osoby s rolí umožňující předávání zpráv.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 19

Přechodná ustanovení

      (1)  Investiční společnost a investiční fond uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 31. ledna 2007.

      (2)  Informační povinnost za druhé pololetí 2006 vykazující subjekt splní podle této vyhlášky.

§ 20

Zrušovací ustanovení

      Vyhláška č. 139/2005 Sb., o používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu se zrušuje.

§ 21

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.




Guvernér:


doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 70 odst. 5 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb. a vyhlášky č. 545/2004 Sb.

²)

§ 197 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

³)

§ 9 písm. b) vyhlášky č. 482/2006 Sb., o minimálních náležitostech statutu a povinných náležitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování.

⁴)

§ 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně a doplnění některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb.

⁵)

Opatření České národní banky č. 1/2005, kterým se stanoví způsob předávání a přejímání dat automatizovaných výkazů předkládaných bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění pozdějších změn.

⁶)

§ 11 zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb.

⁷)

§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb.