341

VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2014
o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích






      Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb. a zákona č. 239/2013 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tato vyhláška se použije na právní vztahy v oblasti schvalování technické způsobilosti a na technické podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování technické způsobilosti vozidel kategorií L, T, C a R¹).

      (2)  Seznam plných názvů směrnic Evropské unie použitých v této vyhlášce, včetně číselného označení základní směrnice a číselného označení posledního pozměňovacího právního předpisu, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 2

Základní pojmy

      Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

tažným vozidlem motorové vozidlo spojené s přípojným vozidlem,

b)

jízdní soupravou spojení tažného vozidla s jedním nebo s více přípojnými vozidly,

c)

výměnnou nástavbou samostatný technický celek, který je se základním vozidlem, nosičem výměnných nástaveb, v rozebíratelném spojení,

d)

schvalováním harmonizovaného typu schvalování typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie,

e)

schvalováním mezinárodního typu postup schválení systému vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku stanovený dle rozhodnutí přijatých na základě Dohody o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení udělených na základě těchto pravidel, uzavřené v Ženevě dne 20. března 1958 ve znění Dohody z 16. října 1995,

f)

schvalováním neharmonizovaného typu schvalování typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie ani mezinárodní smlouva v oblasti technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána,

g)

identifikačním číslem vozidla určitý počet znaků, čísel a písmen, které jsou specifické pro dané vozidlo, jeho skladba a použití je stanovena příslušnými předpisy Evropské unie,

h)

technickým protokolem doklad vypracovaný technickou zkušebnou nebo zkušební stanicí, kterým se potvrzuje, že vozidlo, jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které byly předány těmto subjektům ke zkouškám nebo ověřením, se shodují s údaji uvedenými v příslušném dokumentu obsahujícím technické údaje nebo ve schvalovací dokumentaci a splňuje příslušné technické, harmonizované nebo mezinárodní požadavky; v technickém protokolu se dále uvádí naměřené hodnoty,

i)

největší povolenou hmotností největší hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích v České republice,

j)

největší povolenou hmotností na nápravu největší hmotnost na nápravu, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích v České republice,

k)

maximální technicky přípustnou hmotností na nápravu hmotnost odpovídající největšímu technicky přípustnému statickému svislému zatížení, kterým působí náprava vozidla na povrch vozovky,

l)

maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla maximální hmotnost stanovená pro vozidlo na základě jeho konstrukčních vlastností a provedení; největší technicky přípustná hmotnost přívěsu nebo návěsu zahrnuje statickou hmotnost přenesenou na tažné vozi-dlo, je-li přívěs nebo návěs připojen,

m)

maximální technicky přípustnou hmotností naložené jízdní soupravy maximální hmotnost stanovená pro kombinaci motorového vozidla a jednoho nebo více přípojných vozidel na základě jeho konstrukčních vlastností a provedení nebo maximální hmotnost určená pro jízdní soupravu složenou z tahače návěsu a návěsu,

n)

okamžitou hmotností vozidla nebo jízdní soupravy hmotnost zjištěná v určitém okamžiku při jejich provozu na pozemních komunikacích,

o)

hmotností v provozním stavu

      1.  u motorových vozidel:

         hmotnost vozidla, jehož palivová nádrž se naplní alespoň na 90 % svého objemu, včetně hmotnosti řidiče, paliva a kapalin, vybaveného standardním vybavením podle specifikací výrobce, a jsou-li součástí vybavení, i hmotnost karosérie, kabiny, spojovacího zařízení a náhradního kola, jakož i nářadí,

      2.  v případě přípojného vozidla:

         hmotnost vozidla, včetně paliva a kapalin, vybaveného standardním vybavením podle specifikací výrobce, a jsou-li součástí vybavení, i hmotnost karosérie, dalšího spojovacího zařízení a náhradního kola a nářadí.


ČÁST DRUHÁ

ZÁKLADNÍ ZNAKY TYPU A KATEGORIE VOZIDEL

§ 3

Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí pro jednotlivé kategorie vozidel

(K § 2 odst. 10 zákona)

      (1)  Základní znaky pro určení typů, variant a verzí silničních vozidel, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

a)

kategorií M, N a O, jsou uvedeny v příloze II části B směrnice 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙směrnice 2007/46/ /ES˙),

b)

kategorie L jsou uvedeny v čl. 2 směrnice 2002/ /24/ES, o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙směrnice 2002/24/ /ES˙),

c)

kategorií T, C, R a S jsou uvedeny v příloze II kapitole A směrnice 2003/37/ES, o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ˙směrnice 2003/37/ES˙).

      (2)  Pro určení základních znaků typů, variant a verzí silničních vozidel kategorie Z se odstavec 1 použije
obdobně.
§ 4

Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků

(K § 2 odst. 11 zákona)

      (1)  Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

a)

kategorií M, N a O jsou uvedeny v čl. 3 a čl. 10 směrnice 2007/46/ES,

b)

kategorie L jsou uvedeny v čl. 2 odst. 7 a čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/24/ES,

c)

kategorií T, C, R a S jsou uvedeny v čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/37/ES.

      (2)  Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, na které se použije mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jsou uvedeny v rozhodnutích přijatých na základě Dohody o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení udělených na základě těchto pravidel, uzavřené v Ženevě dne 20. břez- na 1958 ve znění Dohody z 16. října 1995 (dále jen ˙rozhodnutí přijatá na základě mezinárodní smlouvy˙).

      (3)  Pro určení základních znaků typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie ani mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána, se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně.

§ 5

Typ konstrukčních částí a samostatných technických celků vozidla, které lze schválit nezávisle na vozidle

(K § 2 odst. 6 a 7 zákona)

      Typ konstrukční části nebo samostatného technického celku lze schválit nezávisle na vozidle, pouze pokud lze doložit splnění všech technických, harmonizovaných technických a mezinárodních technických požadavků stanovených pro tento typ samostatného technického celku nebo konstrukční části bez toho, aby byl samostatný technický celek nebo konstrukční část namontován na vozidle.

§ 6

Kategorie silničních a zvláštních vozidel

(K § 2 odst. 8 zákona, § 3 odst. 4 zákona)

      Popis kategorií silničních a zvláštních vozidel, jejich další členění a rozdělení vozidel do kategorií je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.


ČÁST TŘETÍ

SCHVALOVÁNÍ TYPU

§ 7

Silniční vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie

(K § 16 odst. 9 zákona)

      Příslušné předpisy Evropské unie se nepoužijí na

a)

silniční vozidla kategorie Z,

b)

vozidla zkonstruovaná a vyrobená k použití ozbrojenými složkami, civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku, nebo

c)

systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro vozidla podle pís- men a) a b).

§ 8

Technické požadavky pro silniční vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky

(K § 16 odst. 9 zákona)

      (1)  Pro stanovení technických požadavků pro silniční vozidla podle § 7, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla se použijí přílohy č. 3, 4 a 6 k této vyhlášce obdob-ně.

      (2)  Pro stanovení technických požadavků pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro silniční vozidla, podle § 7, se použije příloha č. 5 k této vyhlášce
obdobně.
§ 9

Harmonizované technické požadavky pro vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky

(K § 16 odst. 9 zákona)

      (1)  Harmonizované technické požadavky pro silniční vozidla kategorií M, N a O, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 3 k té- to vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel kategorií M, N a O.

      (2)  Harmonizované technické požadavky pro silniční vozidla kategorie L, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

      (3)  Harmonizované technické požadavky pro zvláštní vozidla kategorií T, C, R a S, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

§ 10

Mezinárodní technické požadavky pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky

(K § 16 odst. 9 zákona)

      Mezinárodní technické požadavky pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy. Tato rozhodnutí jsou uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Způsob zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem

(K § 16 odst. 9 zákona)

      (1)  Způsob zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla katego-rie M, N a O je uveden v příloze X směrnice 2007/ /46/ES; pro vozidla kategorií L se použije příloha VI směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S se použije příloha IV směrnice 2003/37/ES.

      (2)  Způsob zajištění shody výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (3)  Pro určení způsobu zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.

§ 12

Nejvyšší počet vozidel v malé sérii

(K § 16 odst. 9 zákona)

      (1)  Nejvyšší počet silničních vozidel katego- rií M, N a O v malé sérii je uveden v příloze XII směrnice 2007/46/ES.

      (2)  Nejvyšší počet silničních vozidel katego- rie L v malé sérii je uveden v čl. 15 směrnice 2002/ /24/ES.

      (3)  Nejvyšší počet vozidel kategorií T, C, R a S v malé sérii je uveden v příloze V směrnice 2003/37/ES.

§ 13

Rozsah a obsah technické dokumentace

(K § 17 odst. 7 zákona)

      (1)  Rozsah a obsah technické dokumentace, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

a)

kategorií M, N a O, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických cel-ků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel katego-rií M, N a O,

b)

kategorie L, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

c)

kategorií T, C, R a S, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (2)  Rozsah a obsah technické dokumentace při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (3)  Pro určení rozsahu a obsahu technické dokumentace pro schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

§ 14

Způsob ověření shody výroby

(K § 19 odst. 2 zákona)

      (1)  Způsob ověření shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

a)

kategorií M, N a O je uveden v příloze X směrnice 2007/46/ES,

b)

kategorie L je uveden v příloze č. VI směrni- ce 2002/24/ES,

c)

kategorií T, C, R a S je uveden v příloze IV směrnice 2003/37/ES.

      (2)  Způsob ověření shody výroby systémů silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (3)  Pro určení způsobu ověření shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem v rámci schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

§ 15

Náležitosti sdělení výsledku ověření shody výroby

(K § 19 odst. 2 zákona)

      Sdělení o výsledku ověření shody výroby musí pro všechna vozidla podléhající schvalování harmonizovaného typu obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES.


§ 16

Rozsah a způsob ověření technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků a mezinárodních technických požadavků

(K § 20 odst. 4 zákona)

      (1)  Rozsah a způsob ověření harmonizovaných technických požadavků, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

a)

kategorií M, N a O je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel kategorií M, N a O,

b)

kategorie L je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

c)

kategorií T, C, R a S je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (2)  Rozsah a způsob ověření mezinárodních technických požadavků při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (3)  Pro určení rozsahu a způsobu ověření technických požadavků při schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

§ 17

Způsob určení počtu silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pro účely ověření technických požadavků, harmonizovaných technických požadavků a mezinárodních technických požadavků

(K § 20 odst. 4 zákona)

      (1)  Počet silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pro účely ověření technických požadavků a harmonizovaných technických požadavků se určí vždy tak, aby bylo možné provést všechny zkoušky na silničním vozidle, konstrukční části nebo samostatném technickém celku, které jsou potřebné k ověření splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků v rozsahu, v jakém nebyly doposud ověřeny již provedenými zkouškami.

      (2)  Způsob určení počtu silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pro účely ověření mezinárodních technických požadavků při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

§ 18

Osvědčení o schválení typu

(K § 21 odst. 4 zákona)

      (1)  Vzor osvědčení o schválení typu při schvalování harmonizovaného typu pro
vozidla

a)

kategorií M, N a O, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických cel-ků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel katego- rií M, N a O,

b)

kategorie L, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

c)

kategorií T, C, R a S, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (2)  Vzor osvědčení o schválení typu, při schvalování mezinárodního typu, je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (3)  Osvědčení o schválení typu při schvalování neharmonizovaného typu je speciální tiskopis s ochrannými prvky formátu A4, který obsahuje údaje o osobě, které bylo toto osvědčení vydáno, o typu vozidla, typu systému, typu konstrukční části a typu samostatného technického celku, na které bylo toto osvědčení vydáno.

      (4)  Systém číslování osvědčení o schválení harmonizovaného typu pro vozidla kategorií M, N a O je uveden v příloze VII směrnice 2007/46/ES; pro vozidla kategorie L se použije příloha V směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S se použije příloha II kapitola C dodatek I směrnice 2003/ /37/ES.

      (5)  V příloze č. 7 k této vyhlášce je uveden

a)

vzor osvědčení o schválení typu při schvalování neharmonizovaného typu,

b)

vzor technického osvědčení silničního vozidla, které nepodléhá registraci,

c)

vzor technického osvědčení samostatného technického celku.

§ 19

Schvalovací dokumentace typu

(K § 21 odst. 4 zákona, § 24 odst. 5 zákona)

      (1)  Náležitosti seznamu schvalovací dokumentace typu jsou

a)

identifikace úřadu, který schválení typu vydal,

b)

razítko subjektu, který schválení typu vydal,

c)

datum vydání,

d)

číslo schválení typu,

e)

celkový počet listů,

f)

počet samostatných výkresů,

g)

počet samostatných fotografií a

h)

v případě rozšíření schválení typu, důvod.

      (2)  Revize schválení typu se zřetelně vyznačuje na každé stránce schvalovací dokumentace, která byla revizí dotčena. Na těchto stránkách schvalovací dokumentace musí být vyznačeno datum provedené změny. Revize schválení typu může být vyznačena také v nové schvalovací dokumentaci, budou-li v ní podrobně popsány provedené změny.

      (3)  V případě rozšíření schválení typu se nové osvědčení o schválení typu opatří pořadovým číslem rozšíření následujícím po pořadovém čísle předchozího rozšíření.

§ 20

Prohlášení o shodě

(K § 23 odst. 4 zákona)

      (1)  Prohlášení o shodě, pro harmonizované schválení typu, se vydává pro silniční vozidla kategorií M, N, O a L.

      (2)  Prohlášení o shodě, pro harmonizované schválení typu, se vydává pro zvláštní vozidla kategorií T, C, R a S.

      (3)  Náležitosti prohlášení o shodě a jeho duplikátu jsou pro vozidla kategorií M, N, O uvedeny v čl. 18 a v příloze IX směrnice 2007/46/ES, pro vozidla kategorie L v čl. 7 a v příloze IV směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S v čl. 6 a v příloze III směrnice 2003/37/ES.

§ 21

Značka schválení typu

(K § 23 odst. 4 zákona)

      (1)  Značka schválení typu se umisťuje na všechna silniční i zvláštní vozidla. Dále se značka schválení typu umisťuje na všechny konstrukční části vozidel a na všechny samostatné technické celky vozi-dla.

      (2)  Pro schvalování harmonizovaného typu

a)

značka schválení typu pro vozidla kategorií M, N, O je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel katego- rií M, N a O,

b)

značka schválení typu pro vozidla kategorie L je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce,

c)

značka schválení typu pro vozidla kategorií T, C, R a S je uvedena v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (3)  Značka schválení typu, při schvalování mezinárodního typu, je uvedena v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

      (4)  Značka schválení typu vozidla pro neharmonizované schválení je uvedena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 22

Nejvyšší počet vozidel, která lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu

(K § 26 odst. 4 zákona)

      (1)  Nejvyšší počet silničních vozidel katego- rií M, N, a O, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze č. XII směrnice 2007/46/ES.

      (2)  Nejvyšší počet silničních vozidel katego- rie L, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze VIII směrnice 2002/24/ES.

      (3)  Nejvyšší počet vozidel kategorií T, C, R a S, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze V směrnice 2003/ /37/ES.


ČÁST ČTVRTÁ

TECHNICKÉ ZKUŠEBNY A ZKUŠEBNÍ STANICE

§ 23

Technické zkušebny

(K § 27 odst. 6 zákona)

      (1)  Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorií M, N a O, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v čl. 41 směrnice 2007/46/ES.

      (2)  Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorií M, N a O, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v příloze V směrnice 2007/46/ES.

      (3)  Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorie L, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L¹).

      (4)  Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorie L, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L¹).

      (5)  Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorií T, C, R a S, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S¹).

      (6)  Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorií T, C, R a S, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S¹).

      (7)  Zkušební protokol musí plnit požadavky dodatku 3 přílohy V směrnice 2007/46/ES.

§ 24

Zkušební stanice

(K § 72 odst. 3 zákona)

      (1)  Zkušební stanice se dělí na

a)

zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M₁, N₁, O₁ a O₂,

b)

zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₁, O₂, O₃ a O₄ a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R a S,

c)

zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R a S,

d)

zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorií vozidel,

e)

zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a) a b) v různých kombinacích podle kategorií vozidel v provedení ADR dle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.

      (2)  Vozidla kategorie Z může kontrolovat ta zkušební stanice podle odstavce 1, která je schopna uskutečnit kontrolu s ohledem na své technické vybavení a parametry.

      (3)  Vzor tiskopisu oprávnění stanice technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a vzor tiskopisu osvědčení k provozování zkušební stanice je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 25

Kontrolní technik

(K § 72 odst. 3 zákona)

      (1)  Technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích provádí osoba, která je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika a získala osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen ˙osvědčení˙).

      (2)  Osvědčení může získat kontrolní technik, který absolvoval základní kurz k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a úspěšně složil zkoušku z této odborné způsobilosti.

      (3)  Kontrolnímu technikovi, který absolvoval základní kurz a složil zkoušku z odborné způsobilosti podle odstavce 2 tohoto paragrafu, (dále jen ˙kontrolní technik typu K˙) Ministerstvo dopravy (dále jen ˙ministerstvo˙) vystaví osvědčení a přidělí razítko s evidenčním číslem. Absolvent, který při zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do 6 měsíců po ukončení kurzu. Další opakování zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vo- zidel před schválením technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.

   (4)  Držitel osvědčení podle odstavce 3 se jednou za 2 roky podrobuje školení ve zdokonalovacím kurzu a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích v rozsahu, který určí ministerstvo a který je zveřejněn ve Věstníku dopravy.

      (5)  Základní kurz, zdokonalovací kurz, zkouš-ky z odborné způsobilosti podle odstavce 2 a přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 4 provádí ministerstvo nebo jím zmocněná osoba. Obsah výuky v základním kurzu a zdokonalovacím kurzu a způsob provádění zkoušky a přezkoušení z odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.

      (6)  Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 26

Druh a výše úhrady

(K § 87 zákona)

      (1)  Za školení kontrolního technika typu K v základním kurzu uhradí posluchač ministerst- vu 500 Kč.

      (2)  Za školení kontrolního technika typu K ve zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 200 Kč.

      (3)  Za závěrečnou zkoušku v základním i zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 100 Kč, za opakovanou zkoušku 200 Kč.


ČÁST PÁTÁ

VÝROBCE A AKREDITOVANÝ ZÁSTUPCE

§ 27

Elektronická evidence prohlášení o shodě a způsob předávání technických údajů

[K § 28 odst. 1 písm. p), § 28d zákona]

      (1)  Elektronická evidence prohlášení o shodě obsahuje následující údaje

a)

identifikační číslo vozidla,

b)

číslo schválení typu ES,

c)

tovární značku vozidla,

d)

typ vozidla,

e)

jméno a příjmení osoby, která prohlášení o shodě vydala, a

f)

datum vydání prohlášení o shodě.

      (2)  Způsob a forma předávání údajů do evidence technických údajů schválených typů silničních vozidel je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.


ČÁST ŠESTÁ

JEDNOTLIVÁ VÝROBA A PŘESTAVBA SILNIČNÍHO VOZIDLA


§ 28

Jednotlivá výroba silničního vozidla

(K § 31 odst. 1, § 33 odst. 2 zákona)

      (1)  Technické požadavky na jednotlivě vyrobené vozidlo jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

      (2)  Vzor osvědčení pro jednotlivě vyrobená silniční vozidla s platností ve všech členských státech je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.


§ 29

Přestavba vozidla

(K § 74 odst. 1, § 74 odst. 2 zákona)

      (1)  Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v přílohách č. 3 až 6 této vyhlášky pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie.

      (2)  Pokud se při přestavbě vozidla mění identifikační číslo vozidla, stanoví příslušný úřad, provádějící registraci vozidla, jakým způsobem se uvedené číslo vyznačí na nové nebo změněné konstrukční nebo podstatné části mechanismu vozidla. Pokud je na nahrazující konstrukční části vyznačeno identifikační číslo z jiného vozidla, toto se vždy znehodnotí přeražením křížky tak, aby zůstalo nadále identifikovatelné. Identifikační číslo vozidla, u kterého se mění konstrukční nebo podstatná část mechanismu vozidla, se pak vyrazí v blízkosti čísla znehodnoceného, a to v případě, že se jedná o konstrukční část prohlášenou výrobcem za záměnnou. Informace o ražbě identifikačního čísla náhradní technologií se uvede v dokladech vozidla.

      (3)  V případě, že výrobce prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu, se ohledně ražby identifikačního čísla vozidla postupuje obdobně jako v odstavci 2.

      (4)  Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho kategorii ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

      (5)  Při přestavbě vozidla lze změnit nebo upravit pouze jednu podstatnou část mechanizmu nebo konstrukci silničního vozidla. Jiné podstatné části mechanizmu nebo konstrukce silničního vozidla již nesmí být touto, ani žádnou následnou přestavbou změněny.

      (6)  Podmínky pro přestavbu vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným nebo zkapalněným zemním plynem jsou stanoveny v příloze č. 11.

§ 30

Povolení přestavby

(K § 74 odst. 1, § 74 odst. 2 zákona)

      (1)  Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozi-dla a při povolování hromadné přestavby vozidel se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti typu vozidla.

      (2)  Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ministerstvo přestavbu vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené podle § 29 odst. 
1.
ČÁST SEDMÁ

VÝBAVA

§ 31

Požadavky na konstrukci a stav výbavy

(K § 76 odst. 1 zákona)

      V příloze č. 12 k této vyhlášce jsou stanoveny

a)

požadavky na konstrukci a stav povinné výbavy vozidel, v části B,

b)

technické požadavky na výbavu jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků pro jejich užití v provozu na pozemních komunikacích, v části C,

c)

technické požadavky na výbavu vozidel světelnými zařízeními, v části D,

d)

technické požadavky na výbavu vozidel zvláštními výstražnými světelnými a zvukovými zařízeními, v části E,

e)

technické požadavky na výbavu vozidel koly, pneumatikami a protiskluzovými řetězy, v čás-ti F,

f)

technické požadavky na výbavu vozidel doplňkovými zařízeními, v části G,

g)

technické požadavky na výbavu vozidel označením nejvyšší povolené rychlosti, v části H,

h)

technické požadavky na výbavu zvláštních vozidel, v části I.

§ 32

Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje

(K § 76 odst. 1 zákona)

      Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, a požadavky na její konstrukci a stav jsou uvedeny v části A přílohy č. 12 k této vyhlášce.


ČÁST OSMÁ

ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA

§ 33

Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštního vozidla

(K § 78 odst. 1 zákona)

      (1)  Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií T, C, R a S jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (2)  Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií SS a SN jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

      (3)  Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci a výpisu z tohoto technického osvědčení, je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.


ČÁST DEVÁTÁ

SPOJITELNOST A NEJVĚTŠÍ POVOLENÉ HMOTNOSTI A ROZMĚRY

§ 34

Spojitelnost z pohledu okamžité hmotnosti přípojného vozidla a souprav

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h^-1 nejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. U jízdní soupravy traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel jízdní soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru.

      (2)  Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h^-1 nejvýše 1,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. Tento odstavec neplatí pro přípojná vozidla kategorií O₁ a O₂.

      (3)  Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla.

      (4)  Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií O₃ a O₄ v jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla. V případě více přípojných vozidel se jedná a součet jejich okamžitých hmotností.

      (5)  Prostřední vozidlo jízdní soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo jízdní soupravy. Kombinace pomocného vozíku ve spojení s návěsem se pro tyto účely pokládá za jedno vozidlo. Pomocným vozíkem pro výše uvedené účely se rozumí jedno nebo vícenápravové přípojné vozidlo kategorie O nebo R svojí konstrukcí určené k připojení návěsu příslušné kategorie za použití točnice pro připojení návěsového čepu. Pomocný vozík jako samostatné vozidlo musí plnit požadavky na příslušnou kategorii přípojného vozidla.

      (6)  Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O₁ a O₂ platí

a)

okamžitá hmotnost nebrzděného přípojného vozidla kategorie O₁ nesmí být větší než největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla,

b)

okamžitá hmotnost brzděného přívěsu katego-rií O₁, O₂ nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci taž-ného vozidla, za podmínky, že okamžitá hmotnost takového přípojného vozidla není větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M₁ a N₁ a 1,5násobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M₁G a N₁G,

c)

za traktor a vozidlo kategorie Z smí být zapojována přípojná vozidla kategorií O₁ a O₂ při dodržení podmínek z hlediska přípojných hmotností stanovených při schválení technické způsobilosti těchto vozidel, vozidla musí být vybavena schváleným spojovacím zařízením od-povídajícího typu schváleným výrobcem vozid-la. Jestliže není přípojné vozidlo vybaveno výš-kově nastavitelnou ojí, musí být spojovací zařízení traktoru umístěno ve výšce 350--420 mm. Jestliže oj přípojného vozidla je výškově nastavitelná, může být výška spojovacího zařízení traktoru odlišná za podmínky, že osa ovládacího zařízení nájezdové brzdy přívěsu není skloněná od vodorovné roviny více jak ± 10°.

      (7)  Okamžitá hmotnost vozidla kategorie S vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h^-1 nejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti traktoru.

§ 35

Spojitelnost jízdních souprav

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Nebrzděná vozidla kategorie O₁ mohou být zapojována jen za vozidla kategorií M a N, jejichž hmotnost v provozním stavu (dále jen ˙provozní hmotnost˙) je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.

      (2)  Pro spojování vozidel do jízdních souprav platí

a)

za vozidla kategorií M, N a L lze připojit pouze vozidla kategorie O,

b)

za vozidla kategorií T a C lze připojit pouze vozidla kategorie R, pokud není v § 34 odst. 6 stanoveno jinak.

      (3)  Vozidla kategorií R a S, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií R a S, která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak, u vozidel výše uvedených kategorií s největší povolenou hmotností nad 3 t zapojených do jízdní soupravy s tahačem musí být kromě toho účinek parkovací brzdy tahače prokazatelně schopen ubrzdit jízdní soupravu tahače s tímto vozidlem na svahu 12 %.

      (4)  V případě spojení tažného vozidla s přívěsem nebo dalším přívěsem musí být splněny dále uvedené požadavky

a)

svislé statické zatížení pevné oje, svisle nevýkyvné, u přívěsů s nápravou uprostřed, musí mít vždy kladnou hodnotu, aby se zabránilo odlehčování zadních náprav tažného vozidla,

b)

svisle výkyvná oj přívěsu nesmí mít, v zapojeném stavu, úhlovou odchylku od vodorovné roviny větší jak 10°, přitom poloha oje je dána spojnicí os čepů umožňujících kývání oje a bodu vlastního spojení s tažným vozidlem.

      (5)  Zapojení vozidel do jízdních souprav, s výjimkou tažení přívěsů kategorií O₁ a O₂ s nájezdovou brzdou, s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích

a)

tažné vozidlo s ABS a přípojné vozidlo s ABS,

b)

tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo bez ABS,

c)

tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo s ABS za podmínky, že tažné vozidlo je vybaveno zařízením umožňujícím napájet a kontrolovat bezchybnou funkci ABS přípojného vozidla.

      (6)  Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií M₁ a N₁ smí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie O₁ nebo O₂ o maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400 mm od této roviny, měřeno na každé straně -- po obou stranách, jízdní soupravy vozidel zapojených do jízdní soupravy a po-délné ose.

      (7)  Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za vozidlo kategorie L nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti tažného motorového vozidla.

§ 36

Technické požadavky pro provoz jízdních souprav

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  V rámci jednotlivého schvalování technické způsobilosti přívěsů kategorií O₁ a O₂ nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h^-1. Na základě technického protokolu, vydaného technickou zkušebnou, který obsahuje hodnocení jízdních vlastností vozidla a ověření stability, je možné zvýšit největší rychlost vozidel, jímž je schvalována technická způsobilost, či vozidel již provozovaných kategorie O₁ až na 130 km.h^-1, kategorie O₂ až na 100 km.h^-1, kategorie O₃ a O₄ až na 90 km.h^-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

      (2)  Pokud přípojné vozidlo, jeho náklad nebo výměnná nástavba svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být tažné vozidlo opatřeno doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.

      (3)  Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h^-1, nebo je snížena podle § 38 odst. 6 pod 20 km.h^-1, musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi posledního vozidla jízdní soupravy deskami zadního značení pro ˙pomalá vozidla˙. Toto označení splňuje podmínky stanovené schvalovacím předpisem EHK č. 69 a je podle něj schváleno. V případě, že je jízdní souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí zakryto.

      (4)  Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.

§ 37

Největší povolené hmotnosti silničních vozidel, zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Největší povolené hmotnosti na nápravu vozidla nesmí překročit

a)

u jednotlivé nápravy
10,00 t,

b)

u jednotlivé hnací nápravy
11,50 t,

c)

u dvojnápravy motorových vozidel nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru

      1.  méně než 1,0 m
11,50 t,

      2.  od 1,0 m a méně než 1,3 m
16,00 t,

      3.  od 1,3 m a méně než 1,8 m
18,00 t,

      4.  od 1,3 m a méně než 1,8 m, je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9,50 t
19,00 t,

u zvláštních motorových vozidel vybavených individuálními pásy na jedné nebo více nápravách se tyto pásy na každé z náprav z hlediska výše uvedených požadavků považují za dvojnápravu s dílčím rozvorem daným vzdáleností krajních kladek pásového podvozku respektive vzdáleností krajní kladky a hnacího kola,

d)

u dvojnápravy přípojných vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejím dílčím rozvoru

      1.  méně než 1,0 m
11,00 t,

      2.  od 1,0 m a méně než 1,3 m
16,00 t,

      3.  od 1,3 m a méně než 1,8 m
18,00 t,

e)

dvojnápravou podle písmen c) a d) se rozumí dvě za sebou umístěné nápravy, jejichž středy jsou od sebe vzdáleny méně než 1,8 m,

f)

u trojnápravy motorových vozidel 27,00 t,

u jednotlivé nepoháněné nápravy v trojnápravě
9,00 t,

trojnápravou motorového vozidla se rozumí tři za sebou umístěné nápravy, jejichž součet dílčích rozvorů činí nejvýše 2,8 m,

g)

u trojnápravy přípojných vozidel součet zatížení tří náprav trojnápravy nesmí překročit při jejich větším z dílčích rozvorů jednotlivých náprav

      1.  do 1,3 m včetně
21,00 t,

      2.  nad 1,3 m do 1,4 m včetně
24,00 t,

      3.  nad 1,4 m do 1,8 m včetně
27,00 t,

trojnápravou přípojných vozidel se rozumí tři za sebou umístěné nápravy, jejichž součet dílčích rozvorů činí nejvýše 3,6 m,

h)

hmotnost připadající na jednu nápravu dvojnápravy a trojnápravy přípojných vozidel nesmí překročit 10 t. Nad hodnotu 1,8 m respektive 3,6 m je náprava (nápravy) považována za samostatnou.

      (2)  Největší povolená hmotnost silničních vozidel nesmí překročit

a)

u motorových vozidel se dvěma nápravami
18,00 t,

jedná-li se o vozidlo kategorie M₃
19,00 t,

b)

u motorových vozidel se třemi nápravami
25,00 t,

je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné nebo pokud je každá hnací náprava opatřena dvojitou montáží pneumatik a maximální zatížení na nápravu nepřekročí 9,50 t
26,00 t,

c)

u motorových vozidel se čtyřmi a více nápravami
32,00 t,

d)

u přívěsů se dvěma nápravami
18,00 t,

e)

u přívěsů se třemi nápravami
24,00 t,

f)

u přívěsů se čtyřmi a více nápravami 32,00 t,

g)

u dvoučlánkových kloubových autobusů
28,00 t,

h)

u tříčlánkových kloubových autobusů
32,00 t,

i)

u jízdních souprav
48,00 t,

j)

u pásových vozidel
18,00 t.

      (3)  Největší povolená hmotnost zvláštních vozidel nesmí překročit hodnoty platné pro silniční vozidla a dále

a)

u traktorových návěsů může být vyšší než hmotnosti stanovené u přívěsů uvedené v odstavci 2 písm. d), e) a f) v závislosti na počtu náprav o hmotnost připadající na spojovací zařízení v závislosti na typu tohoto spojovacího zařízení a jeho povoleném zatížení,

b)

u pracovních strojů přípojných nesmí přesahovat hodnoty stanovené pro traktorové přívěsy nebo návěsy.

      (4)  Největší povolená hmotnost vozidla nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti vozidla. Největší povolená hmotnost jízdní soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti jízdní soupravy. Největší povolená hmotnost na nápravu nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu.

§ 38

Hmotnosti vyžadované pro provoz na pozemních komunikacích

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Okamžitá hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nesmí překročit největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy. V případě znečištění například bláto, sníh nebo voda se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy maximálně o 3 %.

      (2)  Pro používání vozidel a jízdních souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje největší povolenou hmotnost nebo u nichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje největší povolenou hmotnost na nápravu, platí jiný právní předpis²).

      (3)  Hmotnost připadající na řízenou nápravu nebo nápravy motorového vozidla kategorie N nebo kloubového autobusu -- měřeno při stání na vodorovné vozovce -- nesmí poklesnout pod 20 % oka-mžité hmotnosti a u ostatních autobusů, s výjimkou autobusů třídy I a třídy A, pod 25 % okamžité hmotnosti.

      (4)  U vozidel kategorií M, N, O a L v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla.

      (5)  U vozidel kategorií T, C a SS v rozsahu od provozní až po největší povolenou hmotnost nesmí být hmotnost na řízenou nápravu, měřeno při stání na vodorovné vozovce, menší než 20 % okamžité hmotnosti vozidla. U vozidel kategorií T, C se však připouští nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje při současném snížení nejvyšší rychlosti na 20 km.h^-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

a)

19 % u traktorů o okamžité hmotnosti nejvýše
4,50 t,

b)

18 % u traktorů o okamžité hmotnosti vyšší než
4,50 t.

      (6)  U vozidel kategorií T, C, R, SS a S se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatik

a)

u vozidel kategorií T, C a R nejvýše 15 % hmotnosti připadající na nápravu,

b)

u vozidel kategorií SS a S nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu,

c)

u traktoru po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje nejvýše 20 % hmotnosti připadající na nápravu.

      (7)  Náklad na vozidle, i v jízdní soupravě, musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 12195-3, ČSN EN 12195-4³). Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat ČSN EN 12195-1³).

§ 39

Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu jsou

a)

největší povolená šířka

      1.  vozidel kategorií M, N, O, R, T a C
2,55 m,

      2.  vozidel s tepelně izolovanou nástavbou, u které je tloušťka stěn větší než 45 mm
2,60 m,

      3.  dvoukolových mopedů
1,00 m,

      4.  ostatních vozidel kategorie L
2,00 m,

      5.  přípojných vozidel za dvoukolová motorová vozidla
1,00 m,

      6.  samojízdných a výměnných tažených strojů, nesených pracovních strojů v jízdní soupravě s nosičem a traktorů za podmínek stanovených v příloze č. 12 k této vyhlášce
3,00 m,

      7.  tramvají
2,65 m,

b)

největší povolená výška

      1.  vozidel, včetně sběračů tramvají a trolejbusů v nejnižší pracovní poloze
4,00 m,

      2.  vozidel kategorie L
2,50 m,

      3.  vozidel kategorií N, O, určených pro přepravu vozidel
4,20 m,

      4.  jízdní souprava tahače s návěsem
4,00 m + 2 % výšky,

c)

největší povolená délka

      1.  jednotlivého vozidla s výjimkou autobusu a návěsu
12,00 m,

      2.  a)  trolejbusu a autobusu se dvěma nápravami
13,50 m,
         b)  trolejbusu a autobusu se třemi a více nápravami
15,00 m,

      3.  kloubového dvoučlánkového autobusu a trolejbusu
18,75 m,

      4.  kloubového tříčlánkového autobusu a trolejbusu
22,00 m,

do největší povolené délky autobusů se započítává jakákoliv odnímatelná výbava, například schrána na lyže,

      5.  jízdní soupravy tahače s návěsem
16,50 m,

      6.  jízdní soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem
18,75 m,

      7.  jízdní soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem kategorie O určeným pro přepravu vozidel
20,75 m,

      8.  vozidla kategorie L
4,00 m,

      9.  tramvaje (sólo) včetně spřáhel
18,00 m,

     10.  jízdní soupravy tramvají a kloubové tramvaje včetně spřáhel
65,00 m,

     11.  jízdní soupravy traktoru s jedním přívěsem nebo návěsem
18,00 m,

     12.  jízdní soupravy traktoru s přípojným pracovním strojem
18,00 m,

     13.  jízdní soupravy samojízdného stroje s podvozkem pro přepravu pracovního zařízení stroje
20,00 m,

     14.  jízdní soupravy se dvěma přívěsy nebo s kombinací návěsu a jednoho přívěsu
22,00 m.

Do celkové délky vozidla nebo jízdní soupravy se nepočítá délka nakládacího satelitního vozíku, který je v přepravní poloze namontován vzadu na vozidle, pokud nepřesahuje vozidlo o více než 1,20 m.

      (2)  Délka přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než délka tažného vozidla, nejvýše však 2,50 m.

      (3)  Délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravami uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky, nejvýše však 3,50 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

      (4)  Vzdálenost předního obrysu vozidla kategorie M nebo N, včetně nástaveb, nesmí být větší než 3,00 m od středu volantu a u vozidel katego- rií T, C a SS, včetně nástaveb a pracovních strojů nesených, nejvýše 4,00 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

      (5)  Pro zvláštní vozidla platí z hlediska manévrovatelnosti požadavky uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel přiměřeně.

      (6)  Pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené rozměry, na pozemních komunikacích platí jiný právní předpis²).


ČÁST DESÁTÁ

ZÁVADY NA VOZIDLE

§ 40

Závady na vozidle, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích

(K § 2 odst. 5, 6 a 7 zákona)

      (1)  Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.

      (2)  Závadou podle odstavce 1 je vždy

a)

v osvětlení vozidla,

      1.  nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo na straně přivrácené do středu vozovky,

      2.  nelze-li přepnout dálková světla na potkávací,

      3.  způsobují-li světlomety oslnění,

      4.  jsou-li dodatečně namontovány nebo upraveny svítilny svítící dopředu nepřerušovaně světlem jiné barvy než bílé, kromě předních svítilen do mlhy žluté barvy a dozadu nepřerušovaně svítící světlem jiné barvy než červené, nebo
      5.  jsou-li chybně zapojeny svítilny nebo chybně propojeny svítilny tažného vozidla a přípojného vozidla,

b)

v zasklení vozidla

      1.  prasklé nebo poškozené čelní sklo ve stírané ploše o délce nebo průměru větším než 20 mm, nebo

      2.  zatemnění čelního skla na propustnost zjevně nižší než 70 % nebo zatemnění předního bočního skla na propustnost zjevně nižší než 70 %,

c)

na výfukovém potrubí vozidla je netěsnost nebo neúplnost výfukového potrubí nebo zjevný zásah do tohoto potrubí mající vliv na vnější hluk vozidla,

d)

na karoserii vozidla nebo na jeho podvozku poškození nebo deformace karoserie nebo podvozku, včetně řízení a brzd, které může ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

e)

zjevné unikání paliva, oleje nebo mazacích tuků,

f)

na pneumatikách vozidla je vždy,

      1.  je-li hloubka dezénu hlavních dezéno- vých drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií a u mopedů menší než 1,0 mm,

      2.  obnažuje-li trhlina nebo poškození pláště pneumatiky na jejím vnějším obvodu -- v oblasti běhounu, ramene, boku a patky -- kostru pneumatiky nebo ji narušují, nebo

      3.  jsou-li namontovány pneumatiky různého rozměru na téže nápravě,

g)

překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo překročení největších povolených rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy, není-li vozidlo v režimu zvláštního užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu²),

h)

spojení dvou nebo více vozidel do jízdní soupravy, při porušení požadavků na vzájemné zapojení vozidel do jízdních souprav.

      (3)  Jsou-li na vozidle závady na brzdovém sy-stému, které znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo, například prasklé brzdové hadice, nebo hrubé závady na řídicím ústrojí, například zjevné deformace a nadměrné vůle, jedná se vždy o závadu na vozidle, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.


ČÁST JEDENÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ, ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ A ÚČINNOST

§ 41


Přechodné ustanovení

      Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 42

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se:

  1.  Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

  2.  Vyhláška č. 100/2003 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

  3.  Vyhláška č. 197/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.

  4.  Vyhláška č. 388/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

  5.  Vyhláška č. 283/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

  6.  Vyhláška č. 216/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

  7.  Vyhláška č. 182/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

  8.  Vyhláška č. 315/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

  9.  Vyhláška č. 302/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 43

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.




Ministr:



Ing. Ťok v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 341/2014 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

³)

ČSN EN 12195, Pomůcky pro zajišťování břemene silničních vozidel ˙ Bezpečnost, část 1 až 4.